@@xbnlf Každý druh dopravy má svůj bod ekvivalence, kdy se vyplatí. Např potravinářské fabriky se 400 zaměstnanci nemají výkon na to aby naložili vlak plný do jednoho cíle. Zde se vyplatí kamiony, menší dodávky. Naproti tomu chemička typu DEZA by závislá pouze na kamionech asi zkrachovala.
@@kryfil06 Železnice má stejné problémy jako silniční doprava. Všude někdo blokuje novou výstavbu a kapacita už posledních nejméně 10 let nestačí. Nákladní vlaky všude přes den stojej bezmocně čekající a hnou se jenom v noci.
@@laszu7137 Žádný div. Po 89. se tady myslí jen na dálkovou osobní dopravu (a u největších měst příměstskou), jinak nic. Zatímco dřív by modernizace znamenala ztříkolejnění/zčtyřkolejnění obou hlavních tahů a asi ještě pár dalších úseků, teď prostě jen zvyšují rychlost. Ovšem za cenu snižování počtu traťových oddílů. Někde byl rovnou čtyřznaký autoblok, ale ten se stal nežádoucím a šel do kopru. K tomu se při modernizaci huntuje kapacita nádraží snižováním počtu kolejí, a leckde se nádraží rovnou zrušily (Rajhrad, Střeň, Hladké Životice) - a dneska citelně chybí. Ano, jsou výjimky, kde došlo k opaku, ale moc jich není (př. 330 kde předtím nebyl autoblok, Praha hlavní - Libeň/Vysočany, Libeň - Běchovice). K tomu bohužel pustili na tratě neviditelnou ruku trhu, díky čemuž mj. máme mezi Kutnou Horou a Tišnovem trať duchů, ale 010 praská ve švech skoro jako za socíku. A nepoučili se ani trochu, naopak dělají větší a větší megalomanie (viz. Ejpovice) bez ohledu na kapacitu (jediné na čem záleží je rychlost, interoperabilita a dostupnost pro kriplkáry v každé díře) a čím dál víc se blíží Slovensku, kde z tratě Žilina - Bratislava udělali pomalu VRT, ale absolutně nekapacitní a nevyhovující ničemu kromě dálkové dopravy. Tam stačí zavést IDS jako u nás, a zkolabuje to. U nás jsme na tom stále líp, ale renesance nákladní dopravy by i tak znamenala katastrofu.
@@lumirpraskal1160 to byl vtip - podívejte se na seriál Dynastie Nováků , tam pan herec Somr hraje pracovníka ČSD Hampla , který místo hupcuku vynalezl ( tuším tak v 7 dílu ) hydraulický napínák který se tak jmenoval. HAmplův HYdraulický NApínák - ale je to jenom fiktivní vynález.
Je to začátek 80. let. Ten elektrizovaný oblouk (kde jen tak mimochodem přišroubovávali stožáry k základům, což bylo tehdy velmi výjimečné), je za Novým Sedlem u Lokte směrem na Karlovy Vary. Tam byl zahájen elektrický provoz v roce 1983.
Ta úvodní slova jsou prostě nadčasová...
Ani ne, doprava po zeleznici je nespolehliva a draha. Proto vozi vsichni vse kamiony.
@@xbnlf Každý druh dopravy má svůj bod ekvivalence, kdy se vyplatí. Např potravinářské fabriky se 400 zaměstnanci nemají výkon na to aby naložili vlak plný do jednoho cíle. Zde se vyplatí kamiony, menší dodávky. Naproti tomu chemička typu DEZA by závislá pouze na kamionech asi zkrachovala.
@@kryfil06 Železnice má stejné problémy jako silniční doprava. Všude někdo blokuje novou výstavbu a kapacita už posledních nejméně 10 let nestačí. Nákladní vlaky všude přes den stojej bezmocně čekající a hnou se jenom v noci.
@@laszu7137 Žádný div. Po 89. se tady myslí jen na dálkovou osobní dopravu (a u největších měst příměstskou), jinak nic. Zatímco dřív by modernizace znamenala ztříkolejnění/zčtyřkolejnění obou hlavních tahů a asi ještě pár dalších úseků, teď prostě jen zvyšují rychlost. Ovšem za cenu snižování počtu traťových oddílů. Někde byl rovnou čtyřznaký autoblok, ale ten se stal nežádoucím a šel do kopru. K tomu se při modernizaci huntuje kapacita nádraží snižováním počtu kolejí, a leckde se nádraží rovnou zrušily (Rajhrad, Střeň, Hladké Životice) - a dneska citelně chybí. Ano, jsou výjimky, kde došlo k opaku, ale moc jich není (př. 330 kde předtím nebyl autoblok, Praha hlavní - Libeň/Vysočany, Libeň - Běchovice). K tomu bohužel pustili na tratě neviditelnou ruku trhu, díky čemuž mj. máme mezi Kutnou Horou a Tišnovem trať duchů, ale 010 praská ve švech skoro jako za socíku. A nepoučili se ani trochu, naopak dělají větší a větší megalomanie (viz. Ejpovice) bez ohledu na kapacitu (jediné na čem záleží je rychlost, interoperabilita a dostupnost pro kriplkáry v každé díře) a čím dál víc se blíží Slovensku, kde z tratě Žilina - Bratislava udělali pomalu VRT, ale absolutně nekapacitní a nevyhovující ničemu kromě dálkové dopravy. Tam stačí zavést IDS jako u nás, a zkolabuje to. U nás jsme na tom stále líp, ale renesance nákladní dopravy by i tak znamenala katastrofu.
Jak vidím tak se v rámci elektrizace železnice mění jen tváře jinak téměř nic. 🤔
Nezměnilo se vůbec nic. Úroveň českých železnic se zasekla na úrovni Rakouska - Uherska...
@@MartinProavis Za RU jsme měli přes 3000 km elektrifikovaných tratí? Nepovídej moulo.
bude i pokračování??
Chybí tam jen 2 minuty, takže pochybuju.
Tady je to celý, ale v horší kvalitě: ua-cam.com/video/GMcYEr8yxsA/v-deo.html
Hup-cuk .Čo som sa ho naťahal u EŽ Praha
Jo jo taky sem se ho u EŽ Praha natahal. 😁 V Litvínově Vršovicích Zvolen Lúky p Makytou atp.
Proč jste nepoužívali HAHYNU ?
@@josefbergman8665 No priznám sa ten názov nepoznám.
@@lumirpraskal1160 to byl vtip - podívejte se na seriál Dynastie Nováků , tam pan herec Somr hraje pracovníka ČSD Hampla , který místo hupcuku vynalezl ( tuším tak v 7 dílu ) hydraulický napínák který se tak jmenoval. HAmplův HYdraulický NApínák - ale je to jenom fiktivní vynález.
@@josefbergman8665 Ďakujem za tip.Dynastie Novákú si s radosťou opäť rád pozriem.
Kdo to mluvi? Predem dekuji za odpoved.
Dobrý den . Řekl bych, že jde o pana Richarda Honzoviče.
@@a-54franta22 Myslím, že taky namluvil komentáře k České sodě
@@vitdorfl6469 Je to tak. A mnoho a mnoho dalsich dokumentu. Jeho hlas si nelze splest.
Neví někdo, jaký je rok vzniku dokumentu? Podle hudby a kvality záběrů bych tipoval 60. léta.
Hned na začátku tam mluví o tom, co se děje v 70. letech a navíc tam projíždí lokomotiva řady 150/350. To bude pozdější.
Ta Krysa je tam v původním provedení stanoviště. Už někdy v 80. letech tam začali montovat řídicí páky, jako má 363.
Je to začátek 80. let. Ten elektrizovaný oblouk (kde jen tak mimochodem přišroubovávali stožáry k základům, což bylo tehdy velmi výjimečné), je za Novým Sedlem u Lokte směrem na Karlovy Vary. Tam byl zahájen elektrický provoz v roce 1983.