Proroctví Michela Foucaulta: Mizí člověk jako „stopa v písku smytá přílivem“? Pravda neexistuje? #19
Вставка
- Опубліковано 23 сер 2024
- Proroctví Michela Foucaulta: Mizí člověk jako „stopa v písku smytá přílivem“?
Michel Foucault bývá kritiky spojován s tím nejhorším, co postmoderní filosofie vydala: relativismus, popírání svobody, tvrzení, že vše je konstrukt. Jeho dílo je nicméně pestré a plné napětí. Mnoho podnětného se soustřeďuje kolem konfliktního vztahu s Jeanem-Paulem Sartrem.
Pro Michela Foucault byl Sartre, kterého označuje za člověka 19. století, naivně přesvědčen o tom, že dokud je člověk při vědomí, je svoboden. I v nejzazší nouzi může vymyslet revoluční filosofii. To považuje jeho mladší kolega za dětinský přístup, který ignoruje, jak moc jsme průsečíky mocenských i historických sil. V moderní společnosti je člověk svázán dokonce ještě o něco více. Samozřejmě, že si každé společenství vymiňuje poslušnost, jenže ta předmoderní k tomu neměla prostředky. Naopak moderní stát se opírá o byrokratický aparát i technologie a cesty ven jsou člověku zataraseny. Paradoxně je to tudíž moderní společnost vyrůstající z osvícenství a touhy po svobodě, která je větším nebezpečím než ta tradiční.
Foucault však zvláště koncem sedmdesátých let mění těžiště. Tvrdí, že svobodu nikdy popírat nechtěl, že naopak vše činil pro to, aby si jedinec uvědomil svou situaci. Chtěl zmapovat situaci, ukázat člověku vězení, v němž žije, aby pak uměl sám objevit cesty ven. Někteří zde nacházejí paradoxní sblížení se Sartrem a pozdní Foucaultovo dílo označují jako sociální existencialismus. Tomu by odpovídala i změna toho, jak Foucault chápal svou roli: od sedmdesátých let se veřejně angažoval a tvrdil, že úlohou veřejného intelektuála je učit lidi vidět, že jsou svobodnější, než si myslí.
Kdyby člověk na hledání svobody rezignoval, byl by s ním konec. To je hrozba, která se nad člověkem vznáší ve všech dobách. Autorka podcastu Tereza Matějčková však ukazuje, že nyní, tváří v tvář současným technologiím, je o něco naléhavější. V době, kdy hlavní výkon člověka mnohdy tkví v asistenci stroji a kdy společnost stojí méně na lidech a více na technologii, může být Foucaultova teze o konci člověka aktuálnější než kdy jindy.
Celá epizoda na www.forendors.cz/pravdaneexistujetm
Kapitoly
I. Úvod: „Epidemie je snem mocných.“ Mohl to Foucault říct?
II. „Já a filosof? Nevím, a jestli ano, tak ne moc dobrý.“
III. Jak si dopřát bláznovství uprostřed moderní společnosti
IV. Člověk je vynález nedávné doby
Bibliografie
Didier Eribon, Michel Foucault 1926-1984, Praha: Academia, 2002.
Michel Foucault, Dohlížet a trestat, přel. Čestmír Pelikán, Praha: Dauphin, 2000.
Michel Foucault, „Inutile de se soulever“, in: Dits et Ecrits, sv. III: 1976-1979, vyd. Daniel Defert - François Ewald, za spolupráce Jacquese Lagrangeho, Paris: Gallimard, 1994, str. 790-793.
Michel Foucault, Psychologie a duševní nemoc, přel. Věra Dvořáková, Richard Vyhlídal, Praha: Horizont, 1971.
Michel Foucault, Slova a věci, přel. Jan Rubáš, Praha: Computer Press, 2007.
Mary Harrington, Foucault’s attitude to sex is alive and well in intersectional feminism, in: Unherd, April 1, 2021, unherd.com/new...
Martin Rux, Truth, Power, Self, an Interview with Michel Foucault, Technologies of the Self, Massachusetts: University of Massachusetts Press, 1988, str. 10 n.
Philipp Sarasin, Wie weiter mit Michel Foucault? Hamburg: Hamburger Institut für Sozialforschung, 2008.
Tohle je taková klasika - 30 minut povídání o životě atp. a rozbor díla nikde
Jo, je to tak vždycky, vypadá to jakoby si T.M. pustila na youtube nějaký video a toho se držela. Na to, že se vrací k biografii M. Foucaulta pravidelně, přijde mi jakoby nevěděla co říct, mluví o motivu konce člověka, vyzdvihne kdejaké věci, ale to co se mi v přípravě na výklad jeví podstatně nebo alespoň tematicky, bohužel nikdy nezazní. Kéžby alespoň rozebrala toho Patočku, ale to je vždy, ťuk ťuk Patočka (jehož dílo tuto nefilosofickou ukecanost dost postrádá, protože to je fakt filosofická dřina) a nic, najednou jsme u Foucaulta pedofila, nebo u Foucaulta sebevraha. Je to populární.
Focault je 3.kategorie. fakt sjížděl svou queer agendu, není zajímavý. Co takhle skutečného filozofa, třeba Jaspers.mrazivá mysl.
Super.
Mišel Fuků. Nahoďte i zbytek povídání, ať nemusím financovat Echo a jeho agendu.
Když něco opakuji pořád dokola, tak by to chtělo naučit se to správně vyslovovat. Správná výslovnost je zde ua-cam.com/video/s26fIf2S4OQ/v-deo.html
Co je pointa této tirády v kulisách Echa?? Za tento vetchý výklad mam platit?🎉😂😂