Pan doktor Stránský velmi dobře vystihl, jaká anabáze může čekat (a často čeká!) člověka s psychiat. onemocněním, než je diagnostikován (40.minuta) Děkuji všem.
Který psychiatr či psycholog nezažil nikdy na vlastní kůži deprese či úzkosti, nedokáže pacientovi pomoci. Budu teď trochu příkrá: kdo tuhle zkušenost nemá, ten není oprávněn nikoho "léčit".
Tuhle reakci jsem čekala, ale nečekala jsem ji právě od vás (myslím si, že jste pan Janíček). Podařilo se vám někdy někomu vysvětlit, CO je úzkost? Vysvětlit to tak, aby to dotyčný pochopil?
Ne, nejsem, ale to není podstatné. Zkušenosti s úzkostmi a depresemi máme v rámci spolku téměř všichni. Budu psát za sebe. Opakovaně mi pomohl empatický lékař, který nezažil ani úzkosti, ani deprese. Vzdělání, zkušenosti a empatie jsou tím, co je pro práci lékaře nebo terapeuta důležité. Zajímavé je spíš to, čím je pro Vás pochopení úzkosti a co si myslíte, že by se tím pro Vás ze strany lékaře změnilo, kdyby ji zažil. Nemluvě o tom, že paniku zažije za život nejméně jednou každý z nás. Karel Kysela
Dobrý den, rozumím. Jsem psycholožka, psychoterapeutka a prožila jsem si tyto stavy. Díky těmto zkušenostem mám blíže ke svým klientům než před tím. Zároveň jsem to řešila se svým kolegou, který tyto zkušenosti nemá, a přesto mi dokáže pomoci.
Neléčím se a léčit se nemám v plánu, u mě mi to příjde zbytečné, už x let jedu stejně na autopilota, denně nasazuji masku šťastného člověka a funguju spíš jen kuli ostatním. Jednou jsem na psychiatrii byl (kuli vyšetření na neurologii - bolesti hlavy a nespavost), právě v uvn v praze a ani jsem nevěděl jak o pocitech mluvit, hodinu jsem seděl a mlčel zatímco psychiatrička na mě intenzivně koukala a doufala že ticho a intenzivní oční kontakt mě donutí mluvit. Jsem ale asi moc uzavřený a mám nejspíš v sobě hluboko pohřbené něco co by tam mělo zůstat.
Práve ste sa rozmluvil, aj toľko je fajn 😉👌 Myslím si, že i šťastní či pozitívni ľudia majú tiež svoje bolestivé trápenia. Na to sa vo vzťahoch často zabúda i prehliada a možno pre ich šťastný povzbudzujúci výraz ani neočakáva. Pretože celá rodina sa o nich opiera a chmatá po ich energie ako po balzame - veď to sú tí silnejší a zdánlivo odolnejší. No potom sa môže stať, že práve týmto silným a láskavým ľuďom sa stane neočakávaný kolaps. Prípad môjho otca 😢🖤
A mozna jste si sam kdysi neco schoval pred svetem a zapomnel co... Ale vite, ze tam neco je. Mozna je to to nejcenejsi co mate. Ja takhle kdysi schovala lasku, byla v zapomenute oblasti, obehnana vysokou zdi a ostnatym dratem pod vysokym napetim. Nejakou dobu mi trvalo prijit na to co tam schovavam. Prvni co me napadlo, ze to bude nejspis neco strasnyho co nema nikdo videt...
Nedávno jsem byla převezena do nemocnice. Diagnostika je panicka ataka. Začínám se bát kdy a kde to přijde. Objednací doba k doktorovi je až půl roku. Nechci žít ve strachu.
Rozhodně se neobávejte kontaktovat KDYKOLIV nejbližší centrum krizové intervence. Pokud jste z Prahy, Brna či z Ostravy, máte to samozřejmě lepší, neboť tam jsou krizová centra s nepřetržitým provozem. Zároveň se v případě akutních obtíží nebojte kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu. Nejde o její zneužívání, jak si někteří myslí, ale panická ataka je akutní stav a dokud nejste v péči psychiatra, neznáte všechny projevy úzkosti, dokáže záchranná služba pomoci (i o tom je jeden z našich dílů). Zkuste si přečíst alespoň jednu knihu o panické poruše od profesora J. P. Praška, který o úzkosti skvěle pojednává a má navíc nesmírně empatický přístup k pacientům. A konečně, pokud můžete, mluvte o svém strachu s kýmkoliv blízkým. Zkuste pojmenovat, co vás děsí nejvíce, a strach tak rozprostřít a opřít se o blízké. I když je čekání na odbornou pomoc velmi dlouhé, přeci jen lze něco málo dělat. Hlavně si, prosím, nekupujte žádné potravinové doplňky, nevěřte radám o zázračném uzdravení ze strany lidí, kteří nejsou odborníky. Nejste v tom sama. Je nás opravdu hodně, což Vám nemusí pomoci, ale vědomí toho, že takto trpí mnoho set tisíc lidí u nás (ne přímo panikami, ale různými úzkostmi) by alespoň drobně pomoci mohlo.
A ještě něco. Každá ataka je časově ohraničená. Nemůže trvat celý den. Zvýšená hladina úzkosti ano, ale záchvat nikoliv. Je to hrozné, kruté, ale zkuste si vzpomenout, že to skončí v řádu desítek minut. Děs a hrůzu to sice neumenší, ale je to další informace navíc, která by Vám mohla drobně pomoci.
ŽIVOT ZA ZDÍ Děkuji moc za odpověď. Přesně tak jsem se cítila. Jako že zneuzivam záchranou službu. Vezli mě jako histerku a po vyšetření jsem se i tak cítila. Už se mi s tím i lépe pracuje, když vím že to co cítím se neděje. Jsem z Karlovarska. Už jednou jsem se léčila s depresemi. Cipralex. Můj pan doktor šel do důchodu a teď je složité někoho najít. To že je nás hodně nepomáhá. Spíš mě to mrzí. Děkuji že jsou takové lidi jako vy. Odbornou pomoc určitě vyhledam. Prosím je takové centrum blíže ke Karlovým Varům?
ŽIVOT ZA ZDÍ tato rada pomáhá moc. Poslední jsem měla před týdnem. Už vím že je dobré dýchat do pytlíku. Začnu se hned soustředit na dech abych tolik nebrnela. Do deseti minut bylo po všem. Ale celý den jsem byla k ničemu. Jen bych spala. To co jsem se dnes dozvěděla od vás je k nezaplacení. Děkuji moc moc
"V Americe, v Kalifornii každý pes má svého psychiatra ... " Dr. Stránský V Kalifornii jsem žila čtyřicet let, ale nic takového jsem tam neviděla, ba naopak v Kalifornii je kritický nedostatek psychiatrů. Nejvyšší počet psychiatrů na hlavu je v Monaku, Norsku a Belgii. V porovnání s těmito zeměmi mají USA asi jen poloviční počet psychiatrů na hlavu...
V tomhle případě mají lékaři odborníci naprostou pravdu.A něco jsme zdědili i po rodičích a generacích před nimi(povahu aj.).Fascinuje mě že naše osobnost(povaha,psychika,emoce)se vyvíjí už od okamžiku kdy jsme byli počati.Když jsme byli ještě nepatrnými embryí,už nám tlouklo srdce a vyvíjel se nám mozek,v té době už jsme měli ZAKÓDOVANE VE SVÉM DNA bohužel i všechny ty fyzické a psychické nemoci po svých předcich.NIKDO NEMŮŽE ZA SVŮJ TĚLESNÝ NEBO PSYCHICKY HANDICAP!🙋♀️
Já bych rád vyhledal odbornou pomoc, ale kromě panické poruchy a sociálních úzkostí mi psychické poruchy nevěří. Už jsem se léčil s úzkostmi, ale vůbec mě to neposunovalo a psycholožce byly jedno jiné stavy, než úzkosti, proto jsem odešel.
Excelentná moderácia diskusie!
Děkujeme!
Pan doktor Stránský velmi dobře vystihl, jaká anabáze může čekat (a často čeká!) člověka s psychiat. onemocněním, než je diagnostikován (40.minuta) Děkuji všem.
Moc děkuji.
dekuju🙂
Který psychiatr či psycholog nezažil nikdy na vlastní kůži deprese či úzkosti, nedokáže pacientovi pomoci. Budu teď trochu příkrá: kdo tuhle zkušenost nemá, ten není oprávněn nikoho "léčit".
Bez prodělaného infarktu není kardiolog také oprávněn léčit pacienta s infarktem? Ale no tak...
Tuhle reakci jsem čekala, ale nečekala jsem ji právě od vás (myslím si, že jste pan Janíček). Podařilo se vám někdy někomu vysvětlit, CO je úzkost? Vysvětlit to tak, aby to dotyčný pochopil?
Ne, nejsem, ale to není podstatné. Zkušenosti s úzkostmi a depresemi máme v rámci spolku téměř všichni. Budu psát za sebe. Opakovaně mi pomohl empatický lékař, který nezažil ani úzkosti, ani deprese. Vzdělání, zkušenosti a empatie jsou tím, co je pro práci lékaře nebo terapeuta důležité. Zajímavé je spíš to, čím je pro Vás pochopení úzkosti a co si myslíte, že by se tím pro Vás ze strany lékaře změnilo, kdyby ji zažil. Nemluvě o tom, že paniku zažije za život nejméně jednou každý z nás. Karel Kysela
Dobrý den, rozumím. Jsem psycholožka, psychoterapeutka a prožila jsem si tyto stavy. Díky těmto zkušenostem mám blíže ke svým klientům než před tím. Zároveň jsem to řešila se svým kolegou, který tyto zkušenosti nemá, a přesto mi dokáže pomoci.
Neléčím se a léčit se nemám v plánu, u mě mi to příjde zbytečné, už x let jedu stejně na autopilota, denně nasazuji masku šťastného člověka a funguju spíš jen kuli ostatním.
Jednou jsem na psychiatrii byl (kuli vyšetření na neurologii - bolesti hlavy a nespavost), právě v uvn v praze a ani jsem nevěděl jak o pocitech mluvit, hodinu jsem seděl a mlčel zatímco psychiatrička na mě intenzivně koukala a doufala že ticho a intenzivní oční kontakt mě donutí mluvit. Jsem ale asi moc uzavřený a mám nejspíš v sobě hluboko pohřbené něco co by tam mělo zůstat.
Proč by to mělo být zbytečné?
Práve ste sa rozmluvil, aj toľko je fajn 😉👌
Myslím si, že i šťastní či pozitívni ľudia majú tiež svoje bolestivé trápenia. Na to sa vo vzťahoch často zabúda i prehliada a možno pre ich šťastný povzbudzujúci výraz ani neočakáva. Pretože celá rodina sa o nich opiera a chmatá po ich energie ako po balzame - veď to sú tí silnejší a zdánlivo odolnejší. No potom sa môže stať, že práve týmto silným a láskavým ľuďom sa stane neočakávaný kolaps. Prípad môjho otca 😢🖤
A mozna jste si sam kdysi neco schoval pred svetem a zapomnel co... Ale vite, ze tam neco je. Mozna je to to nejcenejsi co mate. Ja takhle kdysi schovala lasku, byla v zapomenute oblasti, obehnana vysokou zdi a ostnatym dratem pod vysokym napetim. Nejakou dobu mi trvalo prijit na to co tam schovavam. Prvni co me napadlo, ze to bude nejspis neco strasnyho co nema nikdo videt...
Nedávno jsem byla převezena do nemocnice. Diagnostika je panicka ataka. Začínám se bát kdy a kde to přijde. Objednací doba k doktorovi je až půl roku. Nechci žít ve strachu.
Moc děkuji za 5 díl.
Rozhodně se neobávejte kontaktovat KDYKOLIV nejbližší centrum krizové intervence. Pokud jste z Prahy, Brna či z Ostravy, máte to samozřejmě lepší, neboť tam jsou krizová centra s nepřetržitým provozem. Zároveň se v případě akutních obtíží nebojte kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu. Nejde o její zneužívání, jak si někteří myslí, ale panická ataka je akutní stav a dokud nejste v péči psychiatra, neznáte všechny projevy úzkosti, dokáže záchranná služba pomoci (i o tom je jeden z našich dílů). Zkuste si přečíst alespoň jednu knihu o panické poruše od profesora J. P. Praška, který o úzkosti skvěle pojednává a má navíc nesmírně empatický přístup k pacientům. A konečně, pokud můžete, mluvte o svém strachu s kýmkoliv blízkým. Zkuste pojmenovat, co vás děsí nejvíce, a strach tak rozprostřít a opřít se o blízké. I když je čekání na odbornou pomoc velmi dlouhé, přeci jen lze něco málo dělat. Hlavně si, prosím, nekupujte žádné potravinové doplňky, nevěřte radám o zázračném uzdravení ze strany lidí, kteří nejsou odborníky. Nejste v tom sama. Je nás opravdu hodně, což Vám nemusí pomoci, ale vědomí toho, že takto trpí mnoho set tisíc lidí u nás (ne přímo panikami, ale různými úzkostmi) by alespoň drobně pomoci mohlo.
A ještě něco. Každá ataka je časově ohraničená. Nemůže trvat celý den. Zvýšená hladina úzkosti ano, ale záchvat nikoliv. Je to hrozné, kruté, ale zkuste si vzpomenout, že to skončí v řádu desítek minut. Děs a hrůzu to sice neumenší, ale je to další informace navíc, která by Vám mohla drobně pomoci.
ŽIVOT ZA ZDÍ Děkuji moc za odpověď. Přesně tak jsem se cítila. Jako že zneuzivam záchranou službu. Vezli mě jako histerku a po vyšetření jsem se i tak cítila. Už se mi s tím i lépe pracuje, když vím že to co cítím se neděje. Jsem z Karlovarska. Už jednou jsem se léčila s depresemi. Cipralex. Můj pan doktor šel do důchodu a teď je složité někoho najít. To že je nás hodně nepomáhá. Spíš mě to mrzí. Děkuji že jsou takové lidi jako vy. Odbornou pomoc určitě vyhledam. Prosím je takové centrum blíže ke Karlovým Varům?
ŽIVOT ZA ZDÍ tato rada pomáhá moc. Poslední jsem měla před týdnem. Už vím že je dobré dýchat do pytlíku. Začnu se hned soustředit na dech abych tolik nebrnela. Do deseti minut bylo po všem. Ale celý den jsem byla k ničemu. Jen bych spala. To co jsem se dnes dozvěděla od vás je k nezaplacení. Děkuji moc moc
"V Americe, v Kalifornii každý pes má svého psychiatra ... " Dr. Stránský
V Kalifornii jsem žila čtyřicet let, ale nic takového jsem tam neviděla, ba naopak v Kalifornii je kritický nedostatek psychiatrů. Nejvyšší počet psychiatrů na hlavu je v Monaku, Norsku a Belgii. V porovnání s těmito zeměmi mají USA asi jen poloviční počet psychiatrů na hlavu...
Super! :)
V tomhle případě mají lékaři odborníci naprostou pravdu.A něco jsme zdědili i po rodičích a generacích před nimi(povahu aj.).Fascinuje mě že naše osobnost(povaha,psychika,emoce)se vyvíjí už od okamžiku kdy jsme byli počati.Když jsme byli ještě nepatrnými embryí,už nám tlouklo srdce a vyvíjel se nám mozek,v té době už jsme měli ZAKÓDOVANE VE SVÉM DNA bohužel i všechny ty fyzické a psychické nemoci po svých předcich.NIKDO NEMŮŽE ZA SVŮJ TĚLESNÝ NEBO PSYCHICKY HANDICAP!🙋♀️
"Diagnóza blázen" Respekt, za to 👍
Já bych rád vyhledal odbornou pomoc, ale kromě panické poruchy a sociálních úzkostí mi psychické poruchy nevěří. Už jsem se léčil s úzkostmi, ale vůbec mě to neposunovalo a psycholožce byly jedno jiné stavy, než úzkosti, proto jsem odešel.
Ja k ním patrím.
Dobry den prajem, prosim Vas, vieme sa nejako osobne spojit? Vopred dakujem
Ano, můžete nám napsat na info@arsanima.cz. Odpovíme obratem.