Koaxiální kabely základy, útlum a impedance
Вставка
- Опубліковано 15 жов 2024
- Ve videu se podíváme na základy koaxiálních kabelů - útlum a impedance. Ve videu je menší nepřesnost, RG-8 má průměr cca 12mm
Moc děkuji za podporu svým Patronům z Patreonu, jejich jména najdete pod videem. Do videí záměrně nepřidávám reklamu ale pokud mne chcete podpořit můžete mi poslat nějakou malou korunu na svačinu :D 212309392/0300 díky moc!
Video vzniklo za pomoci Patronů z Patreonu: Tomáš Hujčák videohero Jaroslav Burdel stamposk Dumitru Musteata Radek Gál Jan Pačák Honza Muller Vlasta Neterda Marek Poslusny Vojtěch Vyplel Josef Benes Jiri Kelvicl Tomas Adamec Vít Šimáček Max Valachovič Róbert Zeman Dominik Paľo Radek Křepela Vladimír Veselý Miloš Krejčík Mak Radek Šťastný JMZ Jan Felkl Martin Kotěra zundik Martin Rolc tomas amperak Filip Stryk Otakar Pycha Tomas Musil_88 Mi Ka Michal Dvorský Marek Stein
Jen doplním pár drobností :)
Ten tlustý kabel na začátku není z TV vysílače ale BTS kdy se ještě nepoužívaly rádia přímo na stožáru ale byly umístěny v boudě pod stožárem a dbalo se na to aby na těch 60m (někdy až 120m) dorazil výkon z antény co největší.. Proto má taky ten koax v průměru cca 5cm :D TV/R vysílače třeba na Kojále používají daleko tlustější kabely - tam je to zase z důvodu že 5cm koax by nepřenesl 100kW na 90MHz..
Používající například 12.5ohm a2 5ohm koax kabely ale ty jsou využívány pro transformaci a přizpůsobení ve vysílačích..
Škoda že nebylo zmíněno, že se koaxiální kabely používají mimo jiné jako děliče výkonu - kdy se vezmou dva kabely o délce lambda/4 a výkon je rozdělen na půl při zachování stejné impedance..
Že se z koaxu dá vyrobit kolineární anténa se ziskem až 5dB..
Dále jen doplním pro CíBíčkáře kteří žijou pořád v domnění se musí délka koaxu dělat pouze v násobcích 8.93 m - NENÍ TO PRAVDA! koaxiální kabel je jen napáječ a slouží k přenosu VF energie.. Ladit koax pomáhá jen v případě, kdy je mizerně přizpůsobená anténa - takže se dá tímto způsobem trochu doladit. Zase ale na úkor možnosti vyzařování celého koaxu..
A jen taková zajímavost - koax na AM vysílači Topolná je tvořen asi jen 12 dráty kolem dokola :)
Opět vyníkající video, co říct? Díky moc a přeji hezký den.
@Drirr90 Prosím tě Davide, mohl bys v příštím videu trochu zvýšit úroveň hlasitosti zvuku. Na svém PC musím mít hlasitost na maximu. Jinak díky za poučná videa. 👍
Příště to tak bude :)
@@drirr9093 Díky :-)
LMR 400 taky pěkný koax. Mám k dualbandu natáhnuto 10m 1/2" LCF 🙂. Snažím se vyhnout čemukoliv horšímu, než je RG8. RG58 max na kv.
LMR400 mám taky rád :D pořádný koax, myslím že ho mám u UHF rádia
@@drirr9093 Já osobně LMR 400 nemám, reagoval jsem na to, že ho máš k anténě. Já jsem sehnal LCF 1/2". Útlum na 500MHz pod 5dB/100m 🙂.
@@premekpoupa1873 promiň moc rychle jsem četl LCF 1/2 je lepší třída :D
No LMR400 je pěkný kabel, ale KAM se na něj v ČR chodí? Chtěla jsem si z něj nadělat spojky, no a zjistila jsem, že je to problém veliký převeliký, ač třeba ještě před třemi lety se dal sehnat málem všude. Další věc jsou konektory, to už je definitivně loterie, člověk nikdy neví jaký hnůj příjde.
@@drirr9093 Nic se neděje 🙂
Ahoj, jako vždy perfektní video. Zvuk je lepší. ;)
Kupování koaxů v "nákupních řetězcích" typu GM, GES... je vždy sázka do loterie a pudová záležitost (pude/nepude). :D
O anténách a jejich přizpůsobení by se dal udělat celý seriál (PSV/SWR/ČSV - to samé a spousta dalších témat).
OT: Neví někdo ze zde přítomných o BNC pásmové zádrži 87-108MHz s velmi ostrým prahem a obřím útlumem?
Bydlím v ČB a mám v okolí děsně moc vysílačů v tomto pásmu (zahlcuje to vstup přehleďáku, antény dle pásma).
Případně, existuje nějaké jiné řešení, jak se zbavit obrovských energií lezoucích z antény do vstupu? Předem díky.
PS: Davide, na kolik by případně vyšly 2ks, kdybys mi je vyrobil (pokud bys měl chuť a zájem)?
Ahoj Lukáši, přehledový přijímač sám o sobě by měl mít dostatečnou selektivitu vytvořenou vstupními obvody. Podle toho co píšeš ji evidentně nemá. Dá se to řešit pomocí LC filtrů. Podívej se prosím zde www.changpuak.ch/electronics/chebyshev_bandstop.php Předem ale upozorňuji, že pokud není vstup příjímače korektně stíněný (tj v krabičce) tak bude takový filtr platný jak mrtvému zimník protože jej signál obejde a vleze přímo do přijímače. Koukni na odkaz a kdyby o nešlo, napiš mi maila. Jen se předem omlouvám, jsem doslova zasypaný prací tak mi vše poněkud déle trvá.
Pokud to máš jen na příjem tak oslov firmu TEROZ - ty ti udělají zádrž na míru a ani to není drahý
od TEROZu jsem teď objednával krabičky :D všechno je fajn jen se jim nedaří krabky doručit skrze českou poštu, vrací se jim zpátky a do Brna nedorazí, takhle ten spektrák nikdy nedodělam
@@drirr9093 Pokud to jde, tak se poště vyhýbám jako čert kříži. Dnes podáte, za týden ztratíme. :D
Když to jde volím přepravu pomocí tří písmenek (DPD, GLS, PPL). Dvě písmenka nebrat, tragédie.
@@drirr9093 Vyžádej si podací číslo a potom si zadej uložení na poště bez pokusu o doručení. Doporučuji poštu, která je v systému balíkoven. Pokud uděláš tohle, pak to projde bez problémů. Totiž tyto projevy jsou typicky způsobené dvěmi věcmi - buď e-shop zadává nesmysly do elektronického podacího lístku, což má hodně nepříjemné důsledky, ale změnou doručení se udělá override a doručí se to (poštu s balíkovnou doporučuji proto, že u balíkoven jsou nějaké smluvní sankce a tudíž jsou na poštách, kde se tak nějak ví, že není bordel, nebo je to alespoň zvládnutelné). Pak je samozřejmě ještě druhá varianta, kdy dodavatel nestíhá a schovává se za poštu. S Terozem v tomto ohledu nemám zkušenosti, ale řekněme, že by mě to nepřekvapilo - moc rádioamatérů v jedné firmě.
Pár poznámek k tomu:
1. Útlum koaxu se mění i s přenášeným výkonem. Ty tabulky jsou měřené na výkonech do 10dBm, bohužel při obligátních 50dBm to může vypadat dost jinak, extra na HF a níže, no a u full-legal limit pro rádioamatéry, čili 64dBm (teď už je to možná víc), to vypadá definitivně jinak. Takže s těmi datasheety prosím opatrně i v rámci amatérské služby, zvláště pak na KV, kde nějaké zhoršení šumového čísla vstupu zařazením útlumu před něj má asi stejný vliv jako soudruzi na počasí, protože na HF je rozhodující intermodulační zkreslení, čili se do vstupu ještě typicky cpe nějaký attenuátor, ovšem to, jaký výkon se dopraví do antény a jestli při tom ten kabel prská, smrdí a nafukuje se, nebo normálně funguje, má vliv poměrně zásadní. Ono se to přetavilo v takové vidlácké pravidlo, kdy se tvrdí, že na KV jsou lepší koaxy se slaněným středem, což, pokud se nad tím člověk zamyslí, má určitý náznak příčetnosti.
2. PSV metr není cajk určený na ladění antény. Já vím, že to tak spousta lidí používá, ale je to nesmysl. Ono se to řekněme dá použít na nějaké hrubé nastavení odzkoušené konstrukce, ale i to má svoje limity, konstrukce antény musí být podřízena tomu, že se bude takto nastavovat. To nemálo zužuje možnosti. PSV metr má být za normálních okolností u TRXu. Na jedné straně se používá k ladění PA do zátěže, následně k ladění anteního tuneru (typické krátkovlné rádioamatérské antény nemají napájení koaxem, napáječ je navíc vyzařující), tudíž logicky musí sedět mezi tunerem a TRXem, kde je řekněme úhrnem asi metr koaxu?? Čili to nemá na nic vliv. Pokud se používá koaxem napájená anténa, zbývají dvě funkce, první je ladění koncového stupně, druhá je prostá kontrola, zda něco neupadlo, či se nechystá přepálit. U moderních koncových stupňů, které se typicky neladí, ale pouze se přepínají výstupní Π články podle pásma, potom slouží jako kontrola reflektometrické ochrany.
3. Ladění antény na konci koaxu. Já s tímto nemám velký problém, pouze je potřeba při kalibraci VNA připojovat kalibrační sadu NA KONEC toho koaxu, nikoliv rovnou na VNA. Pochopitelně to snižuje přesnost toho přístroje, ale ta obvykle bývá i tak dostatečná. I blbé nanoVNA kalibrované s 20dB attenuátorem mi na 75Ω zakončováku ukáže 73Ω, na 93Ω ukáže 89Ω, čili ono to problém udělá, ale ne velký. Člověk s vektorákem v near fieldu antény je daleko větší problém, než kompenzace vloženého koaxu. Větší průšvih je fázový posun dopředné a odražené, přesněji řečeno jeho posun koaxem, ale i s tím se dá žít. Samozřejmě pokud je to koax a nikoliv hnůj. Jo a z tohoto důvodu se k přenosným vektorákům (většinou je to nějaký kombinovaný cajk) dávají automatické kalibrační sady, protože jinak se člověk uběhá.
4. Charakteristická impedance koaxu a proč 50Ω. No, za svůj život pamatuju 30Ω, 45Ω, 50Ω, 60Ω, 75Ω, a 93Ω systémy, faktem taky je, že pamatuju Šemíka hříbětem a Mrtvý moře marodem. 30Ω systémy se používaly u malých vysilačů, protože, no, čím méně tím líp, extra pokud jde o vysoké výkony. 50Ω systém je běžný. 60Ω systém jsem potkala mezi rádioamatéry v Německu, hádám, že to mělo nějaký obraz v něčem vojenském (potvrďte/vyvraťte mi to někdo). 45Ω systém jsem potkala v „armádě cizího státu“ a upřímně řečeno, nevím co to bylo za myšlenku, prodražovalo to všechno, prostě to beru jako obskuritu, nic víc. 75Ω systém se běžně používá u přijímačů a 93Ω systém se používal v datových sítích, tím nikdy nikdo žádné antény nepřipojoval. Legenda tvrdí, že se volbou charakteristické impedance zabývala různá pracoviště a došlo se ke shodě, že 75Ω je nejvhodnější pro přenos slabých signálů z hlediska útlumu, 30Ω je ideálních pro vysilače, 50Ω pak vzniklo jako kompromis. Netuším ale jakým měřením k tomu závěru došli a jestli něco, co bylo za podivných okolností vyzkoumáno ve 20. letech minulého století (čili rámcově před sto lety) má stále nějakou platnost. Každopádně 50Ω a 75Ω systém je vžitý, to asi nikdo měnit nebude, no a velké vysilače se vždycky navrhují komplexně, čili tam se to dá navrhnout jakkoliv. Docela by mne ale zajímalo JAK vzniklo 300Ω a 450Ω balanced. 120Ω balanced je jasných, ale ten zbytek těch systémů je takový docela s otazníkem.
Těch 30ohm mě připomělo, že kdy jsem se bavil s bývalým správcem AM vysílače v Topolné tak mi právě říkal že impadance antény a koaxů je 33ohmů :)
60ohm měly starý německý Rohde Schwarz měřáky, takže to nebylo jen mezi HAMy.
Ještě dotaz k tomu vlivu PSV na výkon - mám umělou zátěž která má na 432MHz PSV 1.15 (měřeno na HP8753ES) - je možný že když do toho pustím 800W tak to může změnit PSV až třeba na PSV 2 ?? Jedná se o originální ATT čip Diconex 800W ..
@@hrkaci No právě těch 60Ω u R&S bylo, na Dezifix konektorech, obvykle, ale tak ty měřáky se takhle dělají protože se ten system někde používá. Rádioamatéři obvykle používají to, co je dostupné v rámci nějakých inkurantů, což je přímá cesta k armádě, ale i tam to můžou používat čistě proto, že je to dostupné. Opravdu by mne z historického hlediska zajímalo kde se to vzalo, samozřejmě vědět to nepotřebuju.
Topolná je unikát sám o sobě, ten vysilač byl i na svojí dobu ohromný, ale prostě se vyplatil. Ona obecně historie rozhlasového vysílání a techniky, která na těch vysilačích byla, je velice zajímavá a je to opomíjený kus historie, který vyloženě volá po dokumentaci.
Pokud jde o tu zátěž. Pochopitelně snaha je dělat je tak, aby se její parametry pokud možno s mařeným výkonem neměnily, jenomže čím větší výkon, tím větší problém to je. Nicméně nemyslím si, že existuje důvod, proč by PSV mělo s výkonem lézt nahoru. V podstatě, ten odraz je daný nepřizpůsobením. Pokud někdo vyrábí 800W zátěž, tak asi celkem předpokládá, že se na ní budou pálit nějaké nízké stovky W, řádově. To vyprodukuje nemálo tepla a odpor (spíše elektrické parametry) materiálů se prostě s teplotou mění, čili ono by mne nepřekvapilo, kdyby 800W zátěž na nějakých 10dBm měla PSV1.15 a na nějakých 56dBm nějakých 1.05, protože se prostě a jednoduše zahřeje. Myslím si, že tady bude mít majoritní vliv teplota, ale pochopitelně elektrické vlastnosti materiálů se mění i s napětím, proudem, kmitočtem. Ono třeba měřit teplotní závislost PSV takové zátěže by mohlo být velice zajímavé.
Ono já vím, že zažitá je taková představa, že s výkonem roste PSV, v rádioamatérských konstrukcích to tak často bývá, ze dvou důvodů navíc. Jednak odbočnice, na kterých se to měří, jsou takové uh-eh, teď většina těch PSV metrů má pasivní usměrňovače, takže linearita opravdu stojí za to, no a pochopitelně čím větší dopředný výkon, tím větší odražený výkon (při stejném PSV), no a čím větší odražený výkon tím menší chyba nelinearity pasivního detektoru, lépe řečeno tím větší napětí na jeho výstupu, protože ta blbá dioda se pochopitelně otevírá až při nějakém napětí, takže s rostoucím výkonem roste i indikované PSV aniž by se parametry zátěže jakkoliv měnily. Teď samozřejmě většina těch věcí se někde zahřeje, čímž někde naroste odpor, čímž se ta věc zahřeje ještě víc, teď jak se to zahřívá, zabere i roztažnost materiálů, uladí se to kamsi do hajzlu, takže ono vzroste i reálné PSV, ale u něčeho dobře navrženého tohle čekat nemůžu, protože výrobce ví jakým způsobem cestují parametry té věci s teplotou, napětím, proudem, etc, takže také ví jaké musí dát tolerance, no a přirozeně to navrhne tak, aby přístroj vykazoval nejmenší odchylku řekněme v nejtypičtějším způsobu použití. Takže pokud se bavíme o 800W zátěži obecně, pak se asi dá předpokládat, že se na ní budou pálit nějaké menší stovky W a chladicí system na ní bude držet teplotu v nějakých vyšších desítkách °C. No a v tomto režimu asi bude nejblíže deklarovaným parametrům. Tak nějak by mi přišlo, že by to bylo asi rozumné.