Відео

Pěkné video. Chtěl jsem se zeptat, jestli někdy budete dopodrobna ukazovat zapojení reprobedničky? Děkuji.

aluminum se cesky jmenuje hlinik.

Skús navinúť žeravenie tak že drát prehni na polovicu a z tohto prehnutého drátu naviň žeravenie tvojim postupom. Tak ti ostanú oba konce na jednej strane. Musíš sa iba postarať o medzizávitové medzery koli skratu. Je to čistá teoria , prax už nechám na teba....

Magnetronove naprasovanie plasmou robí v práci Jerome z kanálu Vědator na youtube.. keď som chcel dať odkaz na stream tak youtube automaticky vymazalo komentár.. stačí dať do hľadania vedator cz magnetronove naprasovani

no, tak triodu již bude mít ... tak to už by bylo na čase přejít na tranzistor a první čipy ... Dá se to dělat dle sama zeelofa (youtube) na koleni 😀...

Ja žasnem. Perfektná práca. Som tak rád, že som pred časom objavil Tvoj kanál.. Veď, koľko ľudí sa venuje niečomu takému, ako výroba vlastnej elektrónky? De facto.. nikto! Niečo úžasné! Prajem veľa zdaru v práci a nech výsledky predčia Tvoje očakávania! Za to obrovské množstvo práce a času si to zaslúžiš! Pekný deň..

Ďakujem! Skvelé!

Nádherná práca!

Tvl PAN MISTR !!! . To dneska uz nikdo neumi. Dneska jsou vsichni levy jak lachtani, lini jak lenochodi a blby jak Pekarova.

Ďakujem ti za toto pekné videjko, na pokračovanie série s triódou, ale aj na magnetrón a magické oko sa budem veľmi tešiť.

Je až neuveritelné, koľko zručnosti v jemnej mechanike musí človek ovládať, koľko nástrojov, strojov musí mať a naučiť sa z nimi narábať. Nádhera.

Nedaly by se slídové podložky vyfrézovat s bočním výstupkem s dírkou, kterým by se protáh horní vývod žhavení dolů podél anody?

No tu folii na magnetické pole jsem koupila taky, menší (potřebuji to kvůli notebookům a telefonům), ale funguje mi lépe. Hlavně to mění barvy podle síly pole od hnědé přes zlatou, černou až po zelenou (nejslabší po nejsilnější). Je to zasazené v průhledné folii a má to přední a zadní stranu, zviditelňuje to pochopitelně jenom z té jedné. Asi jsem měla celkem štěstí.

Je to moc zajímavé mám knížku o historii elektronického boje za II. světové a úplně z toho Tvého dílka cítím podobné dobrodružství co asi prožívali tenkrát když překonávali slepé cesty a problémy.

Jak vlastně vznikl ten nápad začít si vyrábět vakuovou techniku?

Skvelá práce len tak ďalej. 👍

Z obrázků není vidět jak vypadá katoda. Podle popisu bych čekal přímo žhavenou wolframovou katodu ale zvenku ta konstrukce trochu mate. Také ukazované vlákno pokryté izolační hmotou je z nepřímo žhavené katody. Uvidíme příště 🙂

Plazmové naprašování již existuje, jen je to ve fázi vývoje a testování. Jinak skvělá práce.

V knize J. Zuzánka "Přijímací elektronky" je doporučeno vinout mřížku triody tak, aby mezery mezi závity byly větší než průměr drátu mřížky, ale zároveň menší, než je vzdálenost mřížka-anody. U jedné z prvních "moderních" triod (1935) , AC2, byl průměr mřížkového drátu 80 um, stoupání závitů mřížky 0,445 mm, vzdálenost katoda-mřížka 0,4 mm a vzdálenost anoda-mřížka 1,55 mm. Měla strmost 2,5 mA/V

Väčšimu tvojich videí som si stiahol a pozerám ich aj niekoľko krát. Aj, toto, ušetrilo mi to veľa času na skúmanie. Nádhera. Ďakujem.

na tablet by jste mohl udělat recenzi, jestli správně vidím tak mám ten starší tip.

Ahoj mohl bych se zeptat jak se přesně měří ten ofset protože jsem to nějak nepobral a hlavně kde se měří a také co nám to říká jakožto k dalšímu použití . Děkuji za odpověď

OP07/77/177 dobre obvody, pouzivam..

Stran těch kondenzátorů. Foliáky drží napětí, ale musí být kvalitní. Pokud se dovnitř dostane vlhkost (například proto, že je to staré a popraská to), nebo to někdo nastřelí, jde to velice rychle do háje. Keramiky se vždycky chovaly divně a to nejen v tomto ohledu. Totiž jejich kapacita celkem divoce cestuje s teplotou a ke vší hrůze ještě dokáží být mikrofonické. Jestli to spolu nějak souvisí nebo ne, to opravdu netuším.

TL071 - má to jfet vstupy, snese to ±20V v napájení, má to 9.8V/μs (mnou změřené číslo, ovšem použitý kus byl z GME, kde je všechno zaručeně pravé…asi jako na vietnamské tržnici…podle datasheetu má mít minimálně 5V/μs, typicky 13V/μs a je v tom celkem hokej) je to levné a není to úplná tragedie.Zkusila jsem teď objednat nějaké z Ali, jsem celkem zvědavá co příjde (hádám, že totéž, co z GME, pááč v obou pádech to má původ u nějakého pofiderního dodavatele v Shenzenu). Cena pod 1Kč/ks. Tyto operáky mají v mém podání určitou historii, totiž TL071/072 jsou prakticky v libovolném profesionálním audiozařízení (profesionálním, nikoliv hifistickém, v tom je velký rozdíl) a tudíž jsem jich doma musela držet neuvěřitelnou zásobu, neb typickým problémem prakticky libovolného zesilovače, odposlechu, komba, …, je to, že se prošvihne něco v lineárním stabilizátoru zbastleném z tranzistoru a zenerky, kterým dělají z >±80V oněch ±15V (tahle prasečina je v těch zařízeních naprosto běžná), což smete prakticky všechno, co je za tím, což jsou typicky tyto operáky. Když jsem pak tento byznys opustila, prostě mi zbyly ve velkém množství. LF356 - opět JFET vstupy, napájení snese ±22V (některé verze ±18V) a má to 21.1V/μs (opět mnou změřeno, datasheet deklaruje 12V/μs). Jejich pozitivní vlastností je, že výstup snese řekněme větší proudy, což se mnohdy hodí. Opět je to v mém pádě zbytek, nakoupila jsem to jako náhradu za MAB356 na repasování krámů ze ZPA, ovšem následně jsem naznala, že je toho (vzhledem k ceně) do takových prehistorických hrůz škoda a že se tam dají použít ty TL071, čímž mi tyto zbyly. Nemuselo by být od věci zkusit LF357, jelikož ty by měly chodit do 20MHz. OP07 - Výhodou této věci je nízký offset. Tedy pokud koupíte originály, které nejsou úplně levné, no ale máme GME (nebo spíše měli jsme…oni tam trochu zdražili…). Problém kopií je, že narozdíl od originálů nemají až tak nízký offset, avšak mají ho stabilní, takže člověk přidá trimr a dostrká to. Ten operák je relativně pomalý, což ale může být i výhoda. Ideální do umělých zátěží, zdrojů, termostatů a podobné DC drůbeže. LM311 - Toto není až tak moc operák, jako spíše divná věc, deklarované je to jako komparátor. Hodí se to v situacích, kdy člověk potřebuje z výstupu operáku jenom polovinu, v tomto případě se dá vybrat, jestli kladnou, nebo zápornou. Výstup dá 20mA, takže tím jde kupříkladu přímo budit optočlen. Protože to nemá kladnou (nebo zápornou) stranu, dá se výstupem přímo sahat do logiky a celkem to zjednodušuje situaci, kdy se mají potkat výstupy několika operáků (kupříkladu napěťová a proudová zpětná vazba ve zdroji), případně když se tím má budit nějaký další mocnější BJT. NJM4580 - Toto je také spíše divnověc, ale formálně je to kompletní operák a dá se použít jako operák. Výrobce (JRC) prohlašuje, že je navržený pro audio korekce, no a realita je taková, že je to asi to nejlepší nad čímž se dají postavit korekce. Když se podíváte na vtniřní strukturu, je to prakticky typické zapojení audio zesilovače, jen to nemá výkonové tranzistory na výstupu, takže použít tuto věc jako budič taky není zcela od věci.

Ultra Low Cost: XX321/XX358 321 od cinanov sa daju kupit po 0.02-0.03e, MCP6V0X - chopper s velmi malym offsetom nizke napajanie (do 5.5V) cenovo cca2-3e, LTC2057HV (do 60V) chopper cenovo cca 4-5e

Opět skvělé video, víc k tomu asi není co dodávat. 🥰Akorát ... na tom osciloskopu ta hodnota Pk-Pk mohla být vztažená k tomu měření. Neber to jako výtku, ale spíš drobnost, která příště pomůže k lepší "čitelnosti". Díky moc, přeji hezký den.

to vybíjení kondenzátorů zajímavé by bylo působení radioaktivního záření možná nějakou detekci budeme brzy potřebovat 😉

Moc pekné videjko to bolo, ja som toho veľa s OZ nepostavil, pretože sa venujem najmä číslicovej technike (rád bastlím s TTL 74XX, CMOS 4XXX prípadne tiež s diskrétnymi súčiastkami bez IO), ale niečo málo som zbastlil aj s OZ, napríklad regulátor pre slnečné kolektory s LM358 alebo farebnú hudbu s LM324 (tam som ich použil viac kusov, lebo to mám riešené so žiarovkami, ktoré sú riadené tyristormi pomocou fázového riadenia, takže okrem spracovania zvuku slúžia tieto OZ aj ako komparátory pre riadenie tyristorov, na túto farebnú hudbu mi uverejnil video Paľo Valenta na kanáli Paul's Electronics), uznávam, že to nie sú nejaké moderné OZ, sú to už taký "deduškovia", ale mne to na moje účely stačilo.

Púzdro SIP používam hlavne z priestorových dôvodou. Je to I.O. na stojato. NJM2068L, SIP NJM2903L, SIP - komparátor NJM2904L, SIP NJM4580L, SIP Nevýhoda je to, že sa to dá kúpiť len v USA, obchode m-o-u-s-e-r.....c-o-m NE5534P nízky šum LM741 - nostalgia, klasika, cena, dá sa riadiť OFFSET.

Perfektné video. Asi si nejaké zadovážim do "zbierky".

Môj najobľúbenejší operák pre nf audio je LME49720NA. Špecifikáciu už takto z hlavy neviem, ale v súboji ďalších piatich typov tento vyhral. A to jak meraním, tak aj subjektívnym posluchom hudby.

Šlo by, abys mi vyrobil tento přístroj do dílny na šrouby a co by to stálo. Děkuji Reiter

ua-cam.com/video/FVXJT2881eA/v-deo.html

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli v dominantní ruce držíte páječku nebo ponzetu.

zvazil by som pouzitie nejakeho MCU (STM32 + externa referencia) a k tomu nejaky display, oled alebo 1602.

externí AD s MCU a se seriovým displejem

č. 2 🙂

Co je špatného na běžně dostupných panelových voltmetrech... jako třeba WAMPUM WPB5035-DV 199,9V z GME? BTW jsem si u starýho laboráku hrozně oblíbil, analogový ampérmetr... to co běžně na digitálu nejde ani postřehnout ten analog krásně zobrazí a už jsem to několikrát ocenil... kdejaký startup obvod se tím dá krásně diagnostikovat. ;)

Ahoj, díky za video. Asi bych byl pro procesor a kdyby se ten procesor dal použít i na digitální ovládání toho zdroje místo potenciometrů. Jde-li to vůbec.

Použi prosím diskrétny prevodník a Procesor. Bude to pre mňa poučnejšie než ICL7107, či ICL7135. Ďakujem.

Za tyhle peníze je použití takových IC úlet. Za zlomek ceny lze postavit lepší, pravda, bude práce s programováním. Třeba něco jako MCP3561 + blue pill. Větší výzva je se zamyslet nad dobrým řešením reference a nepřesnostmi operáků.

Až se sem vrhnou staromilové, bude to nepopulární názor, ale procesor (raději něco většího) a externí převodník. Předně. K modernímu procesoru můžeš použít moderni display. Tady je právě ten moment, kdy se vyplatí větší MCU, jelikož můžeš použít maticový display, což znamená generovat obraz, takže někde musíš mít uložené fonty atd. Pár linek, jednoduchá deska, jednoduchá výroba. Pokud bys použil nějaký 2×16 znaků paralelní display, nemusíš sice v procesoru generovat obraz, ale víc linek a horší čitelnost displaye. Sedmisegmentovky fakt ne, to je děs. Jsou v zásadě dvě možnosti, buď použiješ multiplexer, což se dá koupit i jako modul od číňanů, buď sedmisegmentovky, nebo sedmisegmentovky s klávesnicí (to mám použité v kalkulačce), nebo to nějak navěsíš na mnoho GPIO a začneš multiplexovat (čímž si vyrobíš kýbl zbytečného rušení). Tak jako tak to má nehorázný příkon. Externí převodník znamená to, že ho můžeš připojit přes optické oddělení, teda za předpokladu, že použiješ něco se seriovým rozhraním, doporučuji spíše SPI než I²C, protože je s tím méně práce při optickém oddělení (není tam obousměrná lajna). Pokud bys na druhé straně potřeboval sahat na hodně vysoká napětí, pak se data dají protlačit přes optické SPDIF vysilače/přijímače (stojí to pár korun) a prostě to propojíš několika optickými kabely, které zase stojí málem nic, protože je to všechno běžná spotřebka. Tam ikdybys dal malinu (což je definitivně overkill) s převodníkem a malým displayem, tak to ve výsledku vyjde levněji než nějaké historické převodníky k sedmisegmentovkám, u kterých nikdo neví jak dlouho je to kde skladované a kdy příjde moment, kdy to nebude k sehnání. Navíc seřízení té věci uděláš v softwaru, takže rázem odpadají problémy s mechanickou stabilitou nějakých trimrů, za které zase ušetříš. Navíc. Zdroj můžeš řídit přes D/A převodníky či elektronické potenciometry (což zase snižuje náklady a zlepšuje stabilitu), no a pak už by dávala smysl i ta malina, protože v tenhle moment to můžeš celé řídit/dohlížet přes ethernet. A mimochodem, čím větší máš řídící počítač, tím snáz se píše firmware. Podle mého toto má dvě řešení. Buď rezignuješ na přesnost a dáš tam dva ručičkové měřáky, které budou dohromady stát nějaká tři až čtyři sta, nebo to vede na řešení převodníky, větší procesor, moderní display. Tohle totiž otevírá další věc - přesnost. Pokud vezmeš desetiotáčkový aripot a vezmeš rozsah 0-200V, znamená to 18°/V na nastavovacím knoflíku. Pokud vezmeš Ø5cm knoflík (a to už je nehorázné bago), pak 100mV obnáší pohyb o 0.8mm na obvodu toho knoflíku, čili ukazovat 4 místa bohatě stačí. Čímž se obloukem dostávám k předchozímu, sice, že chceš-li to nastavovat řekněme s přesností na stovky mV, pak to bez D/A převodníku či elektronického potenciometru (což je v podstatě totéž) prostě nepůjde. A pokud ti stačí trefit jednotky V, pak zas nedává smysl tam ty stovky mV měřit.

Pokiaľ som potreboval 4 1/2 digitov, používal som klasiku ICL7135 a výstup ICM7212 pre LED a ICM7211 pre LCD

Super že na tom děláš :)

Ahoj, ten MAX vyzera byt fajn, no je tu este viac moznosti: - Pouzit iba mikrokontroler (napr. STM32G030, ma HW prevzorkovanie na 16bit (inac 12 bit), s moznostou pripojenia externej referencie (2-3.3V), co by pri referencii 3V davalo rozlisenie 45uV) k tomu pouzit OLED/TFT pripadne LED display, s tym, ze sa potom da pocitat vykon, spotreba, min, max, ... Cenovo by BOM mohla vychadzat okolo 10-12 eur, bez displaya (uC = 2.7, REF=3, Vstupny delic+LDO+bizuteria+TIA=5, nepocitam precizne napatove delice, to by bolo 10krat viac len za delic). Nevyhoda by bola v potrebe flashovacich toolov pre STM32 a v komplexnejsej konstrukcii (vacsina suciastok SMD) - Pouzit mikrokontroler + externy A/D prevodnik (ADS1115, MCP3425, LTC243 (s moznostou ext. ref)), tu je vacsia variabilita, viac moznosti pri vybere A/D prevodnika, dost prevodnikov obsahuje pomerne presnu a stabilnu referenciu a PGA, teda by sa dalo za +-podobne peniaze dosiahnut 16 bit. rozlisenie + toto riesnie by sa dalo pekne skalovat v rozliseni a presnosti a vstupnom rozsahu. Nevyhoda je viac programovania

Pekné videjko, toto bude tiež veľmi pekná séria. Osobne nepatrím medzi typy, čo razia názor "MCU na všetko a za každých okolností", ale v tomto prípade by to asi bolo lepšie riešenie, MCU + ADC, lebo ten MAX je naozaj veľmi drahý, podľa mňa, keďže tam budeš mať externý prevodník, tak ako MCU by stačilo aj nejaké 8-bitové AVR-ko, ARM by bol aspoň podľa môjho názoru trochu overkill, ale to už je samozrejme na tebe, aký MCU použiješ a rád sa budem pozerať aj na ďalšie diely.

Ahoj, koukni na STM32F373 (+- 100kč), má vestavené 3 16 bit ADC. Alternativně bych šel cestou externího ADC a velmi levného ARM MCU. ADC ať už něco třeba od Ti, nebo bych experimentálně zkusil nějaké 24bit čínské s minimální cenou. Vzhledem k tomu, že je to jen voltmetr na zdroji, tak přesnost není nutně až tolik kritická. Pro běžného člověka bude víc schůdné si za pár korun koupit ST-Link a nahrát si program do MCU než platit 2x 200-800kč za MAX/ICL. Alternativně zkusít najít nějaký povedený klon těchto integrovaných předovníků, na LCSC jich je plno.

Za mě procesor a lcd display pak tam jde dodat i vykon a podobné...

Zdravím. Moc pěkné video. Já bych použil procesor stm32f103c8t6, který má dva 12bit převodníky a je použit ve vývojové desce pro arduino.