- 171
- 184 097
lucernaTV
Приєднався 20 бер 2020
YT kanál internetové vzdělávací televize Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kterou provozuje Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby.
Prof. MgA. Marek Jícha - Novinky v prezentační dramaturgii historických filmových děl v Evropě
Prof. MgA. Marek Jícha - Novinky v prezentační dramaturgii historických filmových děl v Evropě
Переглядів: 32
Відео
MgA. Václav Kadrnka - Příběh, pohled, čas - film jako trinitární sloučenina
Переглядів 46День тому
MgA. Václav Kadrnka - Příběh, pohled, čas - film jako trinitární sloučenina
Doc. Mgr. MgA. Jan Gogola ml. - Dvorní dámy Diega Velázqueze jako obraz participativní dramaturgie
Переглядів 59День тому
Doc. Mgr. MgA. Jan Gogola ml. - Dvorní dámy Diega Velázqueze jako obraz participativní dramaturgie
Mgr. Art. Marek Janičík, ArtD. - Zber materiálu pri vývoji scenára s historickou tematikou
Переглядів 129День тому
Mgr. Art. Marek Janičík, ArtD. - Zber materiálu pri vývoji scenára s historickou tematikou
Ostravské kulturní stopy - Pohornická krajina - 2. část, architektura a urbanismus
Переглядів 2,3 тис.Місяць тому
Jaký dopad měla důlní činnost na Ostravsku na krajinu? Jaké industriální stavby se po uzavření dolů zachovaly? Které získaly statut památky? A jaký vliv měl zdejší průmysl na urbanismus? Odpoví architekt a vedoucí Metodického centra průmyslového dědictví Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě, Miloš Matěj a historik Tomáš Majliš.
Ostravské kulturní stopy - Vítkovické nádraží
Переглядів 5 тис.Місяць тому
Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963-1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. Podle známého českého historika umění Rostislava Šváchy se jedná o jeden z nejvýraznějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu le...
Ostravské kulturní stopy - Velká Ostrava
Переглядів 12 тис.Місяць тому
1. ledna 1924 vznikla sloučením sedmi obcí tzv. Velká Ostrava. Jak dlouho se tento projekt plánoval? Kolik obcí mělo být původně jeho součástí? Na jaké problémy místní politická reprezentace v čele s Janem Prokešem narážela? A co vznik Velké Ostravy obyvatelům nové metropole přinesl? Uvidíte v dalším díle naší kulturní kroniky. Tentokrát s Martinem Jemelkou, Jozefem Šerkou, Martinem Strakošem a...
Ostravské kulturní stopy - Architekt Erich Mendelsohn a ostravský obchodní dům Bachner
Переглядів 1,5 тис.Місяць тому
Víte o tom, že jediná stavba slavného architekta Ericha Mendelsohna v Česku stojí v centru Ostravy? Jak se zde ocitla, čemu sloužila a jaké jsou její architektonické kvality? A proč si ji pro svou uměleckou instalaci vyhlédl Štěpán Kus? Více už architekt Jan Sapák a historik architektury Martin Strakoš.
Fiducia on-line - Antonie Zichová: Dělám to jinak, než si obvykle představuju
Переглядів 65Місяць тому
Slovo autorky a kurátora k výstavě v ostravské Galerii Dole. Antonie Zichová (*1998) je studentkou malby na UMPRUM v Praze. Nepracuje pouze s malbou, ale i s kresbou a ilustrací. Věnuje se také módě. Její obrazy jsou typické svou výraznou barevností. Ráda pracuje s kombinací figurálních perspektiv a měřítek tak, aby výsledné náměty, v nichž se mísí v jakési surreální nadsázce každodennost se se...
Ostravské kulturní stopy - Pohornická krajina - 1. část, příroda
Переглядів 1 тис.Місяць тому
Jaký dopad měla důlní činnost na Ostravsku na přírodu? Jak vypadá tamní krajina po ukončení důlní činnosti? Jak si bere zasažená území příroda zpět? A proč se tam můžeme setkat s unikátními rostlinami či bezobratlými živočichy? Odpoví další díl Ostravských kulturních stop - tentokrát s botaničkou Zdenkou Rozbrojovou a entomologem Petrem Kočárkem.
Fiducia on-line - Kateřina Adamová: SRDCE & ZVÍŘE
Переглядів 1283 місяці тому
Slovo autorky a kurátora k výstavě v ostravské Galerii Dole. Malířka Kateřina Adamová připravila spolu s kurátorem Petrem Vaňousem pro prostory Galerie Dole výběr děl z let 2022-2024 ze široce založeného cyklu prací s názvem SRDCE & ZVÍŘE. Absolventka Ateliéru Kresby prof. Jitky Svobodové na pražské AVU se společně např. s Danou Sahánkovou, Jakubem Janovských, Nikolou Čulíkem nebo Michaelou Vél...
Fiducia on-line - Dagmar Šubrtová: Probíhající děj proměny
Переглядів 1044 місяці тому
Slovo autorky a slovo kurátorky Markéty Vlčkové k výstavě v ostravské Galerii Dole. Lidská existence je svázána s přítomností ostatních bytostí, učíme se schopnosti, jak se udržet ve světě a tříbit naše smyslové orgány pro vnímání reality. Pochopení něčeho, co se nám zdá cizí, ošklivé, povědomé a co zrcadlí naši identitu. Měníme se v každém okamžiku a měníme také své okolí. Je důležité neztrati...
Ostravská pohornická krajina a co s ní dál?
Переглядів 3294 місяці тому
V roce 2024 uplynulo 30 let od ukončení těžby uhlí v Ostravě. Zároveň uplynulo 20 let od první veřejné debaty, která se věnovala osudu ostravského industriálního dědictví a usilovala o záchranu Dolní oblasti Vítkovic - ta byla v té době ohrožena záměrem demolic. Aktuálně se otevírá debata, v jakém stavu se cenné ostravské industriální památky nacházejí, proč ostravské industriální dědictví není...
Fiducia on-line - Samuel Kollárik: Atlasova nemoc
Переглядів 1106 місяців тому
Slovo kurátora Martina Mikoláška a slovo autora k výstavě v ostravské Galerii Dole. Samuel Kollárik (* 1992) absolvoval v roce 2021 na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Malba IV. Ve svých obrazech s komickým až karikaturním nádechem tematizuje archetyp mužské maskulinity. Zkoumá, jak se profiluje v různých subkulturách (skinheads, skaters). V cyklu obrazů pro výstavu v Galerii Dole p...
CO DÁL S BAUHAUSEM A JEHO OKOLÍM?
Переглядів 2327 місяців тому
Kulatý stůl na téma, které hýbe (nejen) ostravskou kulturní veřejností. 19. 6. 2024 v Ostravě v PLATO-Bauhaus. Kateřina Ožanová - psycholožka a organizátorka mezinárodní psychologické konference Gestalt fórum Marek Pokorný - ředitel PLATO Ostrava Ilona Rozehnalová - zakladatelka iniciativy Bauhaus končit nemusí!!! Martin Strakoš - historik umění a památkář Ondřej Vysloužil - ředitel MAPPA Jiří ...
Fiducia on-line - Ateliér mal+by VŠVU v Bratislavě: Painting 15+
Переглядів 907 місяців тому
Fiducia on-line - Ateliér mal by VŠVU v Bratislavě: Painting 15
Fiducia on-line - Jakub Čuška: Dreams Are Bigger
Переглядів 6210 місяців тому
Fiducia on-line - Jakub Čuška: Dreams Are Bigger
Fiducia on-line - Barbora Mikudová & Martin Kubica: Dotýkané obrazy
Переглядів 192Рік тому
Fiducia on-line - Barbora Mikudová & Martin Kubica: Dotýkané obrazy
Ostravské kulturní stopy - Ostravský komiks
Переглядів 401Рік тому
Ostravské kulturní stopy - Ostravský komiks
Fiducia on-line - Roel van der Linden: Není třeba vše komplikovat, leccos se zašmodrchá samo od sebe
Переглядів 122Рік тому
Fiducia on-line - Roel van der Linden: Není třeba vše komplikovat, leccos se zašmodrchá samo od sebe
Ostravské kulturní stopy - Ostravica-Textilia
Переглядів 8 тис.Рік тому
Ostravské kulturní stopy - Ostravica-Textilia
Jaké chceme sochy ve veřejném prostoru Ostravy?
Переглядів 198Рік тому
Jaké chceme sochy ve veřejném prostoru Ostravy?
Ostravské kulturní stopy - Hornická voliéra v Ostravě-Přívoze
Переглядів 1,1 тис.Рік тому
Ostravské kulturní stopy - Hornická voliéra v Ostravě-Přívoze
Fiducia on-line - Annemari Vardanyan: Tváří v tvář
Переглядів 55Рік тому
Fiducia on-line - Annemari Vardanyan: Tváří v tvář
Ostravské kulturní stopy - Slezskoostravský hřbitov
Переглядів 1,4 тис.Рік тому
Ostravské kulturní stopy - Slezskoostravský hřbitov
Antikvariát a klub Fiducia - Kdo jsme a co děláme
Переглядів 154Рік тому
Antikvariát a klub Fiducia - Kdo jsme a co děláme
25 osobností k 25. letům existence ostravské Fiducie
Переглядів 173Рік тому
25 osobností k 25. letům existence ostravské Fiducie
Koleje se daji v pohode prejit bezpecne, jenom je treba peclive sledovat okoli a provoz a i navestidla pomuzou.
Neo nackove jdete do haje
Ikdyby Ostravica byla ze zlata a byla exkluzivní (což bych si přál), vše vyžrala "Fukušima" a centrum defakto umřelo. Zvlášť o víkendu. Mrtvo, až na pár indiviuí sedících na Masarykovém náměstí před Lasem. Do budoucna vidím ochablost centra a upřímě, pokud nemusím, do centra nejedu. není proč.
Nádherný♥♥
Díky za velice zajímavý dokument. Mám ráda krajinu, její historii i faunu a floru, která se tam vyvíjí. Nejen pohornická krajina se mění. Také bývalá hornická kolonie Pokrok v Petřvaldě vydala v roce 2020 zajímavé poznání, jak se vyvíjí její přírodní okolí po opuštění lidmi. Byli jsme v této bývalé hornické kolonii na komentované vycházce, kde jsme si všimli zajímavého brouka. Ten brouk se jmenuje Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Larvy tohoto brouka se živí trouchnivým dřevem, kterého bylo v této bývalé hornické kolonii dostatek.
Rozvojem automob. dopravy ten stav souvisí jen minimálně (Svinov i Hlavní nádr. fungují). Vybudováním tramvajové trati vedle Místecké ul. (Jih - Centrum) a tím i přesun (tehdy) hlavních tram linek (2,12,14) mimo Vítkovické nádraží a současně zrušení rychlíkového spojení Praha - Žilina přes Ostravu - Vítkovice a (záměrně?) absence údržby toho nádraží, je dle mého, hlavními příčinami smutného stavu tohoto nádraží. Můžeme poděkovat především ODS a ČSSD, kteří v té době vládli jak v republice, tak ve městě. A hlavně velké díky těm, co se zasloužili o záchranu. Bohužel už to nikdy nebude nádraží, jaké jsme ho znali. Ale aspoň zůstane a nebude místo něj např. hypermarket, jak bylo už taky v plánu tam postavit.
Úžasný dokument o reálných místech, fauně a flóře a filosofii přístupu k prostoru ve kterém žijeme 👍❤️
Děkujeme! Jsme moc rádi, že se film líbí.
Voliéra je kousek za Přívozským kostelem, hezké byli jsme se podívat loni v létě na kanárky a papoušky.❤😊
Kdo to je Motýl? Musí uvést, že je proti komunismu, aby mu náhodou neutli penězovod. Motýl je sprostý kolaborant s tímto prohnilým korupčním režimem. Já jsem byl v elektře na úplně jiném filmu. Jmenoval se Ruský zázrak. No každopádně celou Ostravu zničili blbci nového režimu, kolaboranti, které podporují podržtašky typu Motýla, Strakoše ...a spousty jiných, kteří se bojí o svá koryta.
Nádraží v Teplicích nad Bečvou loni částečně zbourali.
výlohy v meziprostoru byly unikátní. Horník-Bachner byl snad nejnavštěvovanější OD.
26:06 vím, že je to asi mimo, ale tohle je učebna ze střední, kam jsem chodil... Víckrát tam byly záběry z naší školy. Musím říct, že mi ta škola tak trochu chybí. A když si pomyslím, jak jsem taky občas byl neopatrný, když jsem byl mladší, tak mi je z toho fakt zle... Běhá mi z toho mráz po zádech...
No, ať se na to díváte jak chcete, používáte jakékoli ideologická přízviska, je největší rozvoj Ostravska v obdobích Rakousko-Uherska včetně prvních let první republiky do krize, let 1939 až 1944 a 1949 až 1989. Děkuji pánům Matějovi a Majlišovi.
Díky za pořad. Prosím opravte si datum v popisu.
Díky za upozornění... Opraveno.
Bylo to hezké a zajímavé,díky.
Děkuji za velmi zajímavou část cyklu.
Perfektní video! Děkuji za něho.
To jsou zasejc blaboly...
Diky. Jakozto nekdo, kdo v Ostrave zil skoro deset let, tak jsem se dozvedel co jsem samozrejme nevedel. Rad se do toho mesta vracim, ma svoje kouzlo❤
Architektura socialistického Československa jednoznačně preferovala funkčnost svých staveb a ne jak zde vykresluje Strakoš (jehož rodina přišla o statek a proto je nepřátelský k socialistickému režimu) jako úlitbu ideologii. Zášť proti socialismu produkuje nevšímavost a nenávist k něčemu co bylo vybudováno za režimu, který byl neskonale lepší pro život lidí než je v dnešním protektorátě fašistické EU. K přestavbě nádraží O-Vítkovice: při kontinuální údržbě vybudovaných objektů by nebylo nutné vynakládat neúměrné finanční prostředky na jeho znovuzprovoznění. Při plánovitém řízení Národního hospodářství, které bylo nedouky v roce 1990 zavrženo, by přestavba Ostravského železničního uzlu byla neskonale snažší.
To ano, protože když se tehdy postavila nová stavba tak se také náležitě udržovala atd. Dnešní establishment nejenom že nechal zlikvidovat většinu ostravského průmyslu ale taktéž tyto dopravní stavby. (Prostě tento kapitalistický systém globálně nemá žádnou úctu k věcem a stavbám postaveným za socialismu, ale už nikdo nepoukáže na to že, se za 35 let od revoluce v podstatě nic nepostavilo
Dobře soudruhu a teď zpátky do lágru jo? Tam život byl nádherný
Pozerali sme rovnaký dokument? Ja som v ňom videl len výklad fundovaného odborníka, ktorý sa jednak rozumie a jednak sa dobre počúva (je vidieť, že má tie myšlienky utriedené). Na rozdiel od pána Ľuboša, ktorý vykopal nejakú hlúpu komunistickú agitku aj tam, kde bola normálne politika len v pozadí (kvôli vysvetleniu pavilónu EXPA v Bruseli a tzv. bruselského štýlu).
Zato se jich muselo mnoho opravit,protože nemáte pravdu v tom,že by se komunisti o stavby starali a opravovali je...
Uvažovat o tom, že pokud by nedoukové ve vedení státu nezavrhli plánované hospodářství, resp. pokud by v 80. letech soudruzi ve vedení ČSSR (ale i v jiných zemích východního bloku a zejména v SSSR) "nezaspali" a rozjetím zásadních společensko-ekonomických reforem by tak zamezili kolapsu a následnému rozkradení státního majetku/bohatství ze strany západního kapitálu (korporacemi a bankovními domy KoZa - Kolektivního Západu), je naprosto irelevantní, protože tak to prostě mělo být. Zjednodušeně řečeno, lidé si u nás života v socialismu vůbec nevážili, tak o něj zákonitě museli přijít. Proces postupné demontáže východního bloku a jeho ekonomik byl ale zahájen v podstatě hned po Stalinově smrti. Jen díky jeho definitivnímu kolapsu v roce 1989, řízeného ze západu za velikého přispění vnitřních zrádců a oportunistů, mohly země KoZa oddálit své vlastní zhroucení o 30 let (do dneška). Rusku se takřka podařilo z jejich chapadel zázračně vymanit, proto se proti němu od roku 2014 vede válka prostřednictvím Ukrajiny. Pouze poražené Rusko totiž bude možné rozparcelovat, rozkrást a zotročit (jako se to dělo v 90. letech) a nadstandardní život si tak v zemích KoZa prodloužit o dalších 30 let. Africké země, zejména ty v oblasti Sahelu, se totiž rychle emancipují a ze svého území svinským krokem vyhánějí vojáky a korporáty KoZa, které tam storočí rabovaly/kradly přírodní zdroje. Západ, tedy zejména USA, UK a Francie, na svůj blahobyt už skoro nemají kde brát a zůstává jim už pouze pár kolonií afrických a pak všechny kolonie východoevropské (včetně ČR), což je málo. Jelikož Rusko, ale ani Čína, nebudou v současném rozhodujícím globálním střetnutí západem poraženy, budeme (již jsme) svědky nového zhroucení, tentokrát ovšem zemí/ekonomik KoZa. Bohužel, ač kolonie, patříme na jejich stranu, takže následujích deset let nebude pro nás vůbec jednoduchých. V nejbližší době se zrychlí kolaps průmyslové výroby, a to díky dalšímu růstu nákladů na výrobu (energie/plyn/elektřina/emisní povolenky) a bez fungujícího průmyslu půjde vše ostatní velmi rychle do háje (naštěstí i EU). Znovu pak rozjet ekonomiku/výrobu nebude vůbec jednoduché, a to hlavně kvůli nedostatku schopných řídicích kádrů, jež dokážou myslet dlouhodobě a ne jen ve svůj prospěch. Navíc se v dohledné době zřejmě rozhoří velká válka na blízkém východě, zejména očekávaným zapojením Turecka proti Izraeli, kdy cena ropy zákonitě stoupne na dvojnásobek. Všechno jsou to ale předem naplánované a poté řízené a vhodně korigované globální procesy, podobně jako byla příprava a rozpad východního bloku. Řízeným procesem bylo i nedávné a vlastně stále neukončené celosvětové "očkování", správně řečeno injekční genová terapie, jejíž pravý účel nebyl veřejně prezentován a jejíž plné důsledky se zdaleka ještě nedostavily (tento globální proces je teprve ve své půlce). Proto je dnes doslova životně důležité neustále hledat relevantní informace a skládat si je do celkové "mozaiky", v níž ony globální řídicí procesy jsou jasně viditelné/předvídatelné, protože jedině tak je člověk (i třeba za svou rodinu) schopen činit v danou chvíli správná rozhodnutí a všechny ty globální události, co byly a budou, přežít. Veledůležité je ale přitom nepodléhat strachu!
Rád bych upozornil rádoby historika architektury Strakoše, že u nás v ČSSR komunistický režim nebyl. Už to vyplývá z názvu tehdejší republiky a z charakteru tehdy skutečné demokracie. Pokud to tento "všeznalec" neví, tak ať vrátí diplom. Celkem mne štve, že lidé, kteří nezažili tzv. reálný socialismus ho kriticky hodnotí a současně dovolí aby byla zprzněna architektonická památka Domu kultury VŽKG tím "chrchlem" navrženým americkým sionistou.
Nejmodernější nádraží ve městě - jeho dnešní vzhled společně s naprostou neschopností vybudovat železniční zastávku v Zábřehu po vzoru Stodolní jen dokresluje bídu dnešního způsobu správy věcí veřejných v zemi, v kraji a ve městě.
Pěkně zpracované. Pro mě bylo tohle nádraží v devadesátkách nejhezčím ze všech nádražních budov v celé Ostravě právě kvůli vzdušnosti své haly a celkového pojetí coby pavilonu (zastavoval tady tehdy vlak IC z Prahy a i nazpátek jsem odtud jezdíval též). Jeho víceúrovňost se mi moc líbila. Škoda jak dopadlo. Ale určitě je logičtější jet dnes z Jihu tramvají na vlak do Svinova už jen proto, že Polanecká spojka nikdy nebyla a nebude koridorem, takže o dálkové vnitrostátní dopravě si už může vítkovické nádraží bohužel nechat pouze zdát (žádný rychlíkový spoj jsem v jízdním řádu nenašel)...
Myslím si, že Vítkovické nádraží by mohlo právě při rekonstrukci ostravského uzlu v následujících letech sehrát zásadní roli.
Nemyslím, že obchodní dům nutně potřebuje své vlastní parkoviště. Podívejte se na Máj či Bílou Labuť v Praze a v podstatě celé Václavské náměstí - tam všude jsou obchodní domy, ke kterým lidé přijíždějí pouze hromadnou dopravou, protože tam nikde žádná obří parkoviště nejsou. Ale teď už je kvůli Karolině v Ostravě asi pozdě na nějaký větší rozvoj centra - v ní lidé seženou co potřebují, takže už nemají potřebu do centra jít...
OSTRAVA !!! děvucha vjerna.
I když rozumím, že tahle budova má nějakou architektonickou hodnotu je to místo, které bych nikdy nenavštívil i kdyby tam bylo to, po čem bych nejvíc toužil
Proč by si to sionisté nemohli opravit sami, peněz mají dost.
Moc děkuji. Krásné video.
Z dokumentu vyplývá, že jen tzv. totalitní režimy pohnou pokrok dopředu. V době protektorátu vytvořením opravdového velkoměsta Ostravy a posléze pod vedením KSČ rozvoj aglomerace až za hranicí 300 tisícové metropole s kvalitním životním prostředím, plnou zaměstnaností a vysokou životní úrovní. Dnešní "demokracie" jen podporuje stagnaci a s tím snížení životní úrovně v místě a s tím spojenou tendenci snižování počtu obyvatel. Něco se musí změnit. Mladí zamyslete se...
kapitalismus technokracie, virus který se šíří pod krásnými hesly o pokroku, kecy v kleci, další pomatená zaslepená ideologie nehledíc na nic než na zisk a profit
Ostravsko zničili komunisti.
Strakoš je psychopat.Má šanci si to vše platit sám.Ke všemu ho platí město nebo stát.Těžký šašek,který je tzv.odborník Ostravy a .......
Moje řeč.V bývalém obchodním domě Bachner by bylo dobré místo pro Ostravské muzeum.Na metropoli a velkoměsto,jako Ostrava,je málo reprezentativní "mini " Ostravské muzeum v budově tehdejší radnice Moravské Ostravy.
Ach Bože. Ta ohavná Hruška, tam nemá co pohledávat. Je to nejodpornější a nejostudnější obchodní značka v celé Evropě a zrovna musi hnízdit budovu Bachner.
Velmi pěkné video,velmi zajímavé informace o velmi škaredém a strašidelném místě. Dnes je to možné bezpečně projít pouze s dvěmi velkými rotvajlery.😊😊😊😊
Zlodějští proamerický havloidi nám to nechali zkrachovat,rozkrást a ještě pomlouvají celou republiku. Nakonec to zbourají a postaví pomník nějakému Banderovi.
Hello, is it possible to translate the film into Polish (subtitles)? I am a Polish writer and related to Maria Stona and it would be great to know more about my ancestor ;)
Hltám vaše dokumenty, přestože nejsem z Ostravy. Skvěle zpracované.
O můj bože konečně jsem něco o Marii našla 🙏🏻
Dívám se na tom v říjnu 2024. To je huť již minulostí.. :(
Největším problémem Nové huti je , že patří Guptovi 😞
💯💯💯
Mohl bych se zeptat jak se jmenune ta hudba u 0:28
Stsvbar,co to plkate pro😮😊
Stsvbar,co to plkate pro😮
Stsvbar,co to plkate pro😮
Ano paní architektko, taky mě nesmírně prekvapilo hodnocení architekta Gebriana. Predpokladal jsem jak Karolínu setře vzhledem k tomu jak to zpusobilo vyledneni centra a on naopak Karolinu vychválil.
Co ze šílené nesmysly chce průvodce vtloukat do hlavy? Za vylidněné centrum, které bylo mraveništěm dění může absolutně neatraktivní a zbytečná vystavba Karolíny. K cemu byl dobrý zánik Asa, Domu obuvi, kavarny Praha, Domu potravin, Neptuna, Fenixu, Kary, Luxusu, Gruzínské vinarny, celeho komplexu hotelu Palace...tvrdit že je to zpusobeno zmenou stylu nakupu je nesmysl. Kdyby centrum zilo a nepromenilo se v prachem zaváté opuštěné prostory s prázdnými výlohami, lidé by do centra jezdili, protože by meli za cim. I lidé ze zapadu se vyjadrovali obdivně a varovali před novostavbami ze železa betonu a skla protože na to neni nikdo zvědavý protože je to všude, jen tady si zatim zachováváme to, kde si jiz jinde zbourali. Karolína měla být o bytech a o záchytném parkovišti a centrum s mnoha kamennými obchody a kavarnami, vinarnami a bary mohlo dál existovat. Dnes už neni důvodů , proc jet do centra jen tak...
Oxidu uhličitého je v atmosféře 0.04%
Co člověk postavil, to Kolek zničil
Ano... ten člověk byl přesně prototyp podnikatele, který si myslel, že si může díky penězům dovolit vše. Takových tady bylo mnohem více a to i mezi politiky. Dnes na takové bezohledné živočichy je třeba mít funkční zákon o nabytí majetku.
@@johnhudson5543 A stále to dělá
Je to síla. Dobře udělané . /Ale ten chybějící zub to ruší 😅