@@jaroslavpribula5393 Delam si z toho legraci, ale faktem je, ze dnesni generace teenageru, ktera by nejradeji poradala vsemozne klimastavky a pralesy v amazonii a nevim co vsechno, zije neuveritelne energeticky narocnym zpusobem zivota, sama elektronika, fastfoody.... rikam vzdy, kazdy by mel zacit hlavne sam u sebe, jenze to boli, mnohem snadnejsi je ukazovat prstem na nekoho jineho, tak jak to koneckoncu delaji bruselsti politici.....
Chlap přemýšlí a zkouší! VÝBORNĚ! Takoví lidi ženou pokrok. Jestli to má chyby? Možná. Ale MUŽ v tom nechal pár dovolených v Thajsku a udělal VĚC! Božkův parovůz taky nevyhrál Le Mans, Ilja Muromec nepřeletěl oceán. Pane, držím Vám palce, obdivuju Vás.
Nedávno jsem se pustil do tvorby videí o energetice - jako laik, ale fanda. V mém druhém videu jsem se zaměřil na zajímavou technologii pískových baterií. Pod videem i na facebooku pak nastala diskuze, zda to jde, někteří samozřejmě tvrdili, že by bylo dobré zopakovat si základní školu - fyziku. A hle, po pár dnech je tu přesně toto téma, video tak určitě zodpoví mnoho otázek, keré někteří lidé pod videem měli. Chválím tedy video a děkuji za zajímavé informace.
No vidíš. Ty o tom děláš video jako o zajímavé nové technologii, ve Finsku to teď jako novinku uvádějí do praxe a pán už to má 9 let v provozu. Zlaté české ručičky pořád fungují 🙂
@@barbiebarbie2063 Obávám se, že vám to veru nevěřím ;-) Z toho co píšete to vypadá, že byste nejraději abychom se vrátili ke stavění skromných domečků z přírodních materiálů, nejlépe svépomocí, kolem nich měl každý ohrádky na ovečky, pašíky, slepice a políčka na brambory a zeleninu a nejlépe vyhodili všechnu tu zlou a neekologickou elektroniku a auta. Abychom tak byli kompletně soběstační a naprosto ekologičtí. To bude drtivé většině populace (včetně mě) znít jako návrat do středověku a naprostá utopie... Tento nápad s ukládáním tepla do nějaké formy zásobníku (písek, voda, atd.) rozhodně není nový, to máte pravdu, ale taky není nijak v praxi rozšířený a prozkoumaný. Takže pokud má někdo finanční zdroje to pro ostatní vyzkoušet a třeba i posunout někam dál, tak to dává smysl. A to i v případě, že by se ukázalo, že to je slepá ulička. Z videa je patrné, že to určitě nebude pro každého, ale nevidím důvod, proč by to mělo být neekologické. Spíše je to v této verzi neekonomické. To je ale spousta věcí co my lidé děláme a ne každá věc kterou si kupujeme, stavíme, nebo kterou děláme má vůbec za cíl být ekonomická. Často děláme věci za účelem pohodlí, zábavy nebo dosažení úplně jiného cíle než ekonomické výhodnosti. Pro někoho kdo by třeba stavěl dům v odlehlé oblasti bez snadného připojení na sítě může být taková technologie extrémně zajímavá.
Úžasné. Á propos, dcery se vdají a dům bude prakticky soběstačný. :) V době realizace tohoto projektu to bylo jedno z možných schůdných řešeních vzhledem k tehdejším cenám energií a tarifů pro TČ. Dnes se nabízejí méně invazivní metody a právě o to je video pana Macha velmi přínosné narozdíl od podobných, kde se zůstává pouze u mlácení prázdné slámy. Klobouk dolů.
Základ při budování jakéhokoli systému je si uvědomit, že nejhůře regulovatelným prvkem v jakékoli domácnosti je ženská. A k samotnému videu. Je potřeba si uvšdomit, že p. Mach je majitelem firmy a má přístup k zařízením za netržní ceny. Pokud by někdo chtěl na vytápění a ohřev TUV pořídit stejný systém, nedoplatil by se. Stačí si to spočítat. Statisíce za akumulační baterii, statisíce za 2 TČ, zásobník vody, FVE s akumulací, solární kolektory. Tento systém je na tak malý domeček totálně předimenzovaný a pro běžného člověka nezaplatitelný. Je to spíš experiment a velmi drahá hračka, ale ne něco hodné následování. Běžnému člověku stačí FVE s akumulací a solární kolektory, víc není potřeba. Jinak mi ve videu chyběla alespoň nějaká zmínka o účinnosti takového ukládání tepla a o ztrátách. Jinými slovy, kolik do baterie za celý rok uložím a kolik si z ní pak můžu zase vzít a kolik se ztratí ve formě ztrát.
Ano, je to tak. Vše je předimenzované a slouží mi tyto "hračky" k vypozorování a zjištění správné funkce atd. Nově bych to udělal s větší akumulací cca 450-600m2. Také udělám - už dělám ještě další akumulátor na 350-450°C. Využiji přebytky z FVE a pak je zůročím pro vytápění a ohřev. Cena zařízení - akumulace vzhledem k její životonsti - troufnu si říci i stovky let je dobrou volbou.
@@tcmach265 Rozumím. Je fajn, když si člověk může hrát a někam se posouvat. Za toto velký respekt. Jinak, trochu realisticky, jediné, co z toho má životnost stovky let, je asi ta halda materiálu, vše ostatní podléhá zkáze podstatně dříve, ale chápu jak jste to myslel. Protože jste ve videu psal o měření atd. jste z něj schopen vypočítat jaká je vlastně účinnost takové baterie, tj. kolik tepla do ní uložíte a kolik si můžete vzít zpět? Každá izolace, každé zařízení a každá přeměna energie má svoji účinnost. S jakým COP pracuje to ŤC voda-voda?
@@tcmach265 Stovky rokov vam tam nevydrzi ten had z plastovych trubiek. Vlastne tam nevydrzi had zo ziadnych trubiek. Takze casom vykopat a spravit nanovo. Musel by ste spravit teplovzduch a "trubky" vytesat do kamena. Inak suhlas s tym co tu padlo, ono je to napad krasny, akumulator za 200 tisic. Ale tie giganticke (a urcite drahe) TC (zdvojene) a technika okolo toho, to by bol dnes podla mna tak milion. A to za 1 MWh neda asi nikto pri zmysloch. Ked to potom clovek porovna s tym, ze kupi cinske TC za 50 tisic a bude to krmit elektrikou z FVE (kym bude), resp. nakupi z DS, tak aj pri cene 6 kc/kwh z DS to do toho milionu bude niekolko desatroci, ak nie storoci. Nieco som cital o cenovo vyhodnejsej akumulacii do zasobnikov so zmenou skupenstva (soli, vosky), ale to si clovek doma uplne sam nevyrobi a tiez to nebude zadarmo.
Ono je dost otázka, co berete, jako "má smysl". Když na to koukám a vidím nuly (na tisícovkách) tak se mi solidně protáčí bulvy. Když začnete počítat, tak vám vyje, že cena toho "tepla zdarma" je astronomická. Vzal bych to namátkově: Panely, nákupka 100 tisíc, nepočítaje konstrukci a rozvody. Podzemní akumulace tepla, pán říká 200 tisíc a to za podmínek, že potřebovali zaplnit již existující díru. Takže s výkopem by to bylo 300+ Hned 2 tepelná čerpadla. Půl míče? By voko. ('nepočítaje v to zatraceně unikátní programovní, které když vám bude sestavovat odborník na míru, řekne si o těžké prachy) Měniče a akumulátory, 100 tisíc. Netuším co stojí tepelný výměník, ale zadarmo nebude. Zmíněné chlazení do zdí též. A jen samotná technická místnost o velikosti unimo buňky přidá k ceně stavby pár set tisíc. (hm, 300? 400?) Dohromady hm, milion a půl? Takže když vám to udělá firma na klíč, tak 2m?
@@frantiseknovak4484 Moje zkušenosti hovoří o tom, že se v těchto věcech dost uplatňuje tzv. Jevonsův paradox - ale to je spíše taková psychologická záležitost. Pokud si někdo pořídí např. FVE aby "ušetřil", tak se obvykle zvýší výrazně i jeho spotřeba el. energie. Protože pokud máte FVE, tak si můžete přes léto dovolit živit 2. ledničku i 2. mrazák, pouštíte si kdykoliv přes léto klimatizaci atp., protože máte 3 perdele elektřiny zdarma. Ale kdybyste tu FVE neměl, tak vás to v životě nenapadne. A když vám jednoho dne FVE nedejbože odejde, tak už se blbě zvyká nazpátek. Je to jak s autem v rodině. Jsou rodiny, které prostě auto nemají a až na pár mimořádných situací ho ani nepotřebují - protože si zvykly ho nemít. Ale jsou zase rodiny, kde auto považují za nezbytný prostředek k životu.
@@ElectroDad Jsem zvědavý, zda se mi někdy něco takového taky povede :-). Akorát to zatím vypadá tak možná na Americký suburb, tady na dům nevydělám. Třeba Vás pak pozvu :-D.
Krásná práce pane Machu, nad tepelnou baterií jsem také kdysi přemýšlel, ale odradili mě investiční náklady a doba návratnosti. Investiční náklady 200 000 bez FVE, by se mi vrátili za 13 let. Když jsem pořídil FVE, tak první nutnost, kterou jsem udělal, bylo, že jsem naučil manželku vařit, prát, umývat nádobí apod., tehdy, když svítí slunce (pokud je to možné).
Mal som tiež takéto predstavy, ale po nemilosrdných výpočtoch návratnosti všetkých investícii do takéhoto systému mi vyšiel najlepší výsledok : dom 250 m2 (prízemie 125m2 + poschodie 125 m2) vysokoteplotné (vzduch - voda)TČ 4 - 12 kW max s invertorovým kompresorom s dodatočným vstrekovaním chladiva pri nízkych teplotách ( pri -12 C 62 C výstupná teplota) bez elektrodohrevu, 200 l bojler na TČ, len podlahové kúrenie všade, izolácia: podlaha 30 cm, steny 35 cm, strop 50 cm, okná trojsklo s pokovenými sklami proti IR vyžarovaniu. Ročná spotreba na vykurovanie + TUV ( 50 C ) 4000 - 4500 kWh, pri interiérovej teplote 25C, v cenovom vyjadrení cca 800.-1000.-EUR. Pridanie čohokoľvek - fotovoltaika, thermosolárne panely, zemný akumulátor tepla, systém vrtu pre TČ voda - voda atd.atd. neprinesie žiadnu reálnu návratnosť + zisk vložených investícii v rámci cca 30 ročného obdobia. V prípade poruchy TČ, preušenia dodávky elektriny ( vojna, živel ), zimná romantika atd. je užitočný výkonný krb - ROMOTOP ( cca 5m3 bukových polien za sezónu) . Toto samozrejme platí pri cene elektrickej energie cca 0.15 - 0.20 EUR / 1 kWh. Potvrdila sa mi úvaha: čo najmasívnejšia tep.izolácia, podlahové kúrenie + technicky dokonalý ( a jednoduchý) zdroj tepla t.j. v súčasnosti TČ vzduch - voda.
TČ vzduch-voda vždy produkuje hluk a to u mě nepřípustné. Jsou i výrobci, kteří se chlubí tím, že jejich TČ je tiché, ale asi máme jinou představu. Ano, šlo by to udělat takřka neslyšně, v zásadě to není technický problém, ale vnější jednotka by vyšla na několikanásobek a to nikdo nedá. Krom toho pokud si někdo nechce hrát s krbem (občasná romantika je fajn, ale mít to za povinnost každý den fakt nechci), tak to není v zimě výhodné ani ekonomicky.
Keď počítáte aktuálnu cenu materiálu a nakupovanej energie, nikdy vám to nevyjde. Avšak cena nakupovaného materiálu pred piatimi rokmi a cena nakupovanej energie budúci rok a hopla! To sú čísla!
technicky dobré shrnutí, efektivnější je už jen TČ voda_voda u vodoteče a tepelná izolace na podlaze 30 cm nemá ten efekt jako kvalitní okna a zateplení stěn a stropu, záložní zdroj na pevná paliva taky OK
Nevím asi budu ve skrze kritický.. Ve videu je vcelku minimum technických informací, při tom pokud je to laboratoř se zmíněnými prvky měření, mohla se například poskytnout nějaká provozní data(nabíjecí/vybíjecí výkony, teploty v "akumulátoru" atd). Chybí i informace o zateplení "akumulátoru", tím pádem jeho ztrátě, účinnosti, ceně řešení.. Tento styl akumulace má problém ten, že pokud si toto někdo prvně spočítá, nikdy to nevyjde zajímavě. A i z toho mála, co je řečeno to je přece jasné. Dům se ztrátou 4,6kW by mohl mít potřebu tepla cca 7-9 MWh/rok, spotřebu elektřiny (mimo TČ) bych odhadl na 3-4 MWh/rok.. Dle videa se z "akumulátoru" za sezonu využije 1,2 MWh, což je dost málo.. A znamená to max 300kWh elektřiny pro TČ (nebo třeba cca 1m3 dřeva) pokud by tu "akumulátor" nebyl. A pokud se využijě 1,2MWh a dům navíc spotřebuje 1 MWh elektřiny, tak by byl cca z 90% soběstačný i bez tohoto monstra, pouze z FVE, kolektory a jedním TČ. Za mě jsou určitě lepší cesty k soběstačnosti a u novostaveb to chce začít prvně domem samotným. Na druhou stranu tady jde o 10 let starou realizaci, v té době prakticky nikdo nic neřešil a soběstačností nebo aspoň minimální energetickou náročností se zabývalo jen pár nadšenců, takže z tohoto pohledu lze realizaci ocenit. Dnes jsou ale určitě lepší možnosti kudy se vydat.
@@RichtaCZ ... a hlavně do doby, než se začnou ty krabičky servisovat nebo za statísíce měnit. Nedejbože porucha trubky v akumulátoru. A hlavně (!) trakční baterie jsou pro FVE úplně mimo a když už bych do toho dal milion či více, tak ty baterie LIFEPO v první řadě... i před 10-ti lety. A 24V na 11-12 kW je zoufale málo, špatná volba napětí určitě !
Je to samozřejmě zajímavé z pohledu získání zkušeností a lákavé z pohledu dostupnosti materiálů, ale jinak jsem toho názoru, že toto je slepá cesta. Namísto obřích zásobníků s teplotou o několik málo desítkek stupňů nad teplotou TUV vidím smysl v zásobnících, kde teplota bude ve stovkách stupňů. Jedině takový systém bude moci být sériově vyráběn, i když samozřejmě nebude to nic, co by si kutil mohl zhotovit sám.
Díky za inspirace. Je vidět, že nejdůležitější pro spotřebu je přizpůsobit se sluníčku😊. Naše rodina (dva dospělí a dvě dcery) s minimem technologií v domě spotřebovala za rok ze sítě 0,2 MWh. No, většinu energie dodalo dřevo. Pokud máte 1MWh/rok bez dodatkového zdroje, gratuluji. Dobrá práce, a ať se daří👍.
Těší mne, že jsou fandové, kteří své myšlenky realizují. Akumulace do šutru je zajímavá. Osobně preferuji bečku plnou teplé vody. Je to ta nejlepší baterka, která existuje. V tonto případě bych zkusil sehnat cisternu z vagonu (prodávají je a nejsou až tak drahý) a naplnit vodou, nebo ještě lépe parafínem. Má větší tepelnou kumulaci energie. Trochu mě děsí technická místnost. To je opravdu pro fandy, ne pro laika. Ekonomicky je to černá díra. Je mi jasné, že to je pánův koníček a je nadšenec. Já šel do pasivní stavby s jednou elektro patronou. Stála mně 1 300 Kč. Za celý život neprotopím tolik, co je v 1/3 technické místnosti u pána. Nyní spouštím dochlazování domu dešťouvou vodou. Ta slouží k zalévání zahrady a dochlazování domu v létě. Za pár wattů na oběhové čerpadlo. Držím palce a ať se vám daří.
Nesmírně zajímavé - poprvé vidím tuto myšlenkou realizovanou v domácích podmínkách rodinného domu. Gratuluju! Pár dotazů: 1. Je nutné použít "kamenný prach"? (Jak se liší kamenný prach od písku?) Nedal by se systém výrazně zlevnit tím, že by se místo písku použila místní zemina (nabízím odborný termín "kamenný šrot")? 2. Jakou tloušťku tepelné izolace (a jaký materiál) jste použil? 3. Máte v systému i hydroizolaci? Je důležité to, aby se dovnitř pískového akumulátoru nedostala voda? Podle mě by to nemuselo být úplně kriticky nutné - snad jen by to mohlo zhoršit izolační vlastnosti tepelné izolace. 4. Uváděl jste, že pokud byste stavěl systém znovu, použil byste kovové trubky místo plastového rozvodu. Jakou byste použil tepelnou izolaci a hydroizolaci? A na jak vysokou teplotu byste systém dimenzoval? Dalo by se jít výrazně nad 100 C? To už by se vám v potrubí mohla generovat pára. 5. Na jak nízkou teplotu pískový akumulátor "vybíjíte"? Ve spřažení s tepelným čerpadlem byste mohl jít třeba k nule Celsiů, ale asi by to nebylo ekonomické. Díky moc za fakt zajímavé video!
Zdravím Vás. Hlína má několika násobně nižší akumulaci než kámen. Také jsem o ní přemýšlel. Ideální je tzv. prosívka. Cenově byla nejdraží tepelná izolace, pak doprava a pak až práce a ty trubky byly zlomkem ceny. Celkově jsem se vešel do 200 tis. Kč. Tepelnou izolaci jsem podcenil. Odpovídá to cca 20cm tvrzenému polystyrénu po obvodě a 30cm na stropě. Při vyšší teplotě v zásobníku jak 65°C už se prohřívá zem i mimo zásobník. Mám teplotní čidla i kolem zásobníku v zemi.
Krásné, inspirativní video. Jen mi malinko uniká smysl toho, že jako nabíjecí médium kamenného prachu používá vodu. Snižuje si tím dosažitelnou teplotu pod 100°C. Teď si dovolím trochu matematiky: Měrná tepelná kapacita suchého písku se udává kolem 0,8 kJ/kgK. u vody je to 4,18 kJ/kgK - to je 5x víc. Teď to ještě musíme přepočítat na objem Hustota vody je 1000 kg/m3. Hustota písku je cca 1600kg/m3. Mě z toho vychází, že kdyby tam měl místo kamenného prachu izolovaný bazén s vodou, mohl by ve stejném objemu naakumulovat 3,2x více energie. Akumulace do kamenného prachu začíná mít smysl ve chvíli, kdy by se prach ohříval nad 320°C. To ale vodním médiem nelze dosáhnout. Natápět by se to dalo elektrickými topnými tělesy, ale nenapadá mě, čím to teplo dostat zpět. Napadá mě rtuť s teplotou varu 357°C ale z toho by mohla být pořádná ekologická katastrofa. Trochu by se to dalo zlepšit olejem s teplotou varu přes 200°C ale stále mi vychází lépe místo kamenného prachu použít vodu.
@@Thales_WH Pokud by se skladovala voda ve formě páry, tak se zužitkuje ještě skupenské teplo vody. Proč byl použit kamenný prach (obecně pevná látka) je zjevné. Je to provozně mnohem jednodušší - nikde nic není mokrýho, nic nikde neteče, nerezaví atd.
Díky za zajímavé video....Obdivuji co dokážou vymyslet chytré hlavy jako pan Mach....Chápu že celé je to víceméně experiment,že nešlo primárně o úsporu peněz...Stejně by mě ale zajímaly náklady,potažmo finanční návratnost takového řešení....
Mno....to video jsem dokoukal do konce jen proto, že jsem byl zvědavý na to, co pán tak úzkostlivě utajil: na cenu, kolik to všecko stálo. A taky na návratnost. Má to sice poskládané pěkně, ale pro masové rozšíření je to nepoužitelné. (Nejen) Při dnešní drahotě je utopií předpokládat, že lidi na venkově mají nasysleno ve strožoku, aby investovali do tak nákladné a technicky složité hračičky.
Řekl že to slouží jako testovací dům. A pokud je něco určené na test, tak to nikdy není levné. Určitě by dnes dokázal vytvořit to samé za nižší náklady. Prototypy nejsou nikdy levné. Ale díky jeho odvaze a vynaloženým nákladům, můžou v budoucnu vzniknout projekty, které nebudou finančně tak náročné a budou mít rozumnou dobu návratnosti.
Pane Machu, velice zajímavé a poutavé vyprávění. Moc děkuji. Nicméně mne zajímá investice do časově omezených technologií, které se musí obměňovat. Předpokládám, že baterie vydrží tak 6-7 let, vybavení ve sklepě tak 15 let, panely řekněme 20 let. Odhaduji investici na cca 1 milion Kč na 15 let. Když to rozpočítám, tak to vychází zhruba na 5 500 Kč za měsíc. Prosím tedy ještě o pár slov k investicím. V ČR bohužel často mluvíme rozohněně o fantastickém technologickém vybavení, je ale otázka, jestli se vždy v dlouhodobém horizontu investice vyplatí. Tím nechci nijak snižovat Váš velmi zajímavý projekt. Děkuji Zdeněk
Téměř nikdo ještě nepočítá do návratnosti jednu věc, a to úroky z vkladu, které by dostal, kdyby to nestavěl. Kupříkladu aktuálně již druhým rokem z milionu čístých 50.000 Kč ročně, takžeto ZBOURÁ absolutně již tak nesmyslnou návratnost !!!
@@RetroDilna Naprosto přesně! Taky jsem na svém RD uvažoval o FVE, ale když jsem zohlednil na straně jedné životnost nejdražších částí (střídače, baterie), nutnou investici a získaný profit z výroby elektřiny versus na straně druhé, že požadovanou částku konzervativně investuji.... tak jsem zjistil, že realizace FVE mi nedává žádný ekonomický smysl.
@@gustorel3041 No jedna možnost tu je... Nás je hodně a máme největší spotřebu el. en. na ohřev TVU a z estetického, praktického a mnoho jiných jsem nechtěl sol. kolektory. Dal jsem na šikmou střechu 6x nový panel 410Wp, vlnitý plech, inst. mat. do 500 Kč, rozvaděč, sám, 1000 Kč (DC jistič, pojistky, přep. ochrana) a pak už jen PWM regulátor na bojler, sám, 500 Kč + wattmetr 500. Celková suma do 30 tis. Kč. Návratnost max. 2 roky... Jedu 1/2 roku, přes zimu, doteď 827 kWh při akt. ceně NT 6,43 je to 4700 Kč. A to ekonomický smysl dává... jinak ne.
@@RetroDilna No možná to je proto, že vám ty úroky sežere inflace, která je posledních 15měsícu cca 17% a ůroky (na běžně dostupných termínovaných účtech) jen 5-7%. V minulosti inflace 2-4% ůroky 0-3%. V současné době pokud máte 1M v bance, tak za rok tam máte reálně už jen 1000000-170000+50000 = 8800000kč
@@petzed2 :-) no ono to bude složitější, protože třeba televizí a nafty aktuálně si koupím víc za stejný peníz než loni, i másla dokonce :-) Ale po těch 10-ti letech mi stále zbyde na účtu ona jistina a něco za ní půjde koupit, ale vám po deseti letech odejde střídač a máte díru -80 a za 15 let baterie a zas díra třeba -100 a tak si tu žijem 🙂
Díky za video. Protože mám termiku i fotovoltaiku, říkal jsem si jestli by v případě pořízení tepelného čerpadla dávalo smysl dobíjet po zimě vychlazený kolektor termickými panely. Bohužel, i když samotné technické řešení je zajímavé, ekonomicky to dává pramalý smysl. Jak pán sdělil, roční přínos je 1,2 MW, což nejsou ani 2 kubíky suchého dřeva. Netroufám si ani odhadnout, na kolik přišla technická výbava, ale cena v přepočtu na získanou kW určitě příznivá nebude. Při množství použitých panelů by přímé napojení na akumulační nádobu typu Dražice NADO 1000/140 apod. mělo téměř ten samý přínos při mnohem menší vstupní investici a bez rizika drahých oprav tepelného čerpadla a potřebná výbava by zabrala 1/3 použitého místa.
@@ElectroDad Nic proti tomu, jak píšu výše, sám jsem přemýšlel nad tím, zda by to dávalo smysl a po pravdě, čekal bych daleko větší přínos. Se třetinovým počtem termických panelů a akumulační nádobou pouhých 750l netopím zhruba od půlky března. No i když letos ještě 2x v týdnu pár polínek do krbu hodím, když slunce nesvítí tolik jako jiné roky. Jen bych na základě té zkoušky nedělal nadšené závěry, které tu v diskuzi čtu, protože s ohledem na investované prostředky je množství získané energie skoro až zanedbatelné. V podstatě to vypadá, že ta akumulace tepla pomocí strojovny "jak na ponorce" v reálu ušetří na spotřebě tepelného čerpadla nižší stovky kilowatthodin. A ty by se daly získat rozhodně mnohem laciněji.
Dobrý den, zajímavé video. Pořizovací cena všech těch technologií? cca 1,5milionu denní spotřeba cca 12kW při ceně elektřiny 7kč/kW mi vychází návratnost 50 roků+údržba celkem návratnost cca 60 let. Za 60roků bude člověk teprve na nule. Životnost komponent je, ale cca 10 až max. 20 let. Proč utrácet minimálně 3násobek o proti snadno dostupné službě a ještě investovat spoustu času za nákladnou a složitou údržbu, kterou pokryjete jen cca 1/3 až 1/2 zimy? Není lepší místo údržby mít volný čas a ušetřený 1milion korun na koníčky? Pokud by se to zaplatilo za 5roků a životnost komponent byla min. 10až12 roků, tak by se to vyplatilo. Projekt nepokryje zimu, ani se nezaplatí. Tento projekt tedy nemá smysl finančně ani z hlediska samostatnosti.
Mno, pan Mach je tedy hračička, ale to chápu, mi chlapi jsme děti až do konce života. Jen mi tam ještě chyběla informace o výkonech termiky a FV. Když budu mluvit jen ze své zkušenosti tak moje FVE mi za rok vyrobí 9MWh. dům topím pomocí starého a letitého tč, vaříme na indukci, v létě hřejeme a chladíme bazén pomocí tč, přetoky za léto cca 3,5-4 MWh. Máme čez tarif pro soláry a platím jen povinné poplatky. V podstatě neplatíme silovou část. Dohromady záloha 1100 kaček a to mi budou ještě vracet. Za mě tedy taková akumulace nedává smysl pokud zohledním vstupní investici. Pokud by ale někdo chtěl a trval na ostrovu, asi to bude cesta.
Taky si myslim ze proto neukazal cisla, protoze kdyby rekl nejakou dobrou cenu, tak by to za tu cenu pak po nem nekdo chtel a dnes to bude stat (ta 3x vetsi piskova baterie) jak barak. A taky TC, jehoz princip je starsi nez zijici clovek a pritom ceny jsou vyssi jak Mt. Everest. Dobre vedet, ze jde akumulovat do pisku, no za me ve vetsine pripadu to bude nerentabilni.
Pán Suldovský úplne s Vami súhlasím, a mám to - ako Vy - otestované ! Ako experiment a ušľachtilá zábava je to pekné, zaujímavé a rozhodne lepšie ako trávenie času v hospode a nadávanie na vládu (akúkoľvek) Ale keby pán Mach zverejnil finančné náklady na celý ten systém, tak by bolo vidno, že je to nerentabilné a nenávratné !
Je to paráda, když piští topný spirály od pwm regulace. Mám v plánu mnohem divočejší tepelnou baterii, protože už nevím kam s elektikou a to hodně vadí.
Pískové (prachové) uložiště zvažuji na firemní pobočku v Brně kterou nyní projektujeme. Počítám plně zahloubený akumulátor s cca 320m3 prachu = doprava plnou sklopkou Tatra 8x8 . No ale taky někdo musí těch cca 300m3 vykopat a vyvézt a někde uložit atd... Dále bude instalace FV panelů na střechu cca 110KWp . Zde na RD to má pán super vymyšlené. ALE nejsem si jistý celk.náklady na řešení AKu v písku a vidím to na FVE 110kWp a větší AKUbatt úložiště Uložené mimo budovu v kiosku (pro případ požáru baterek) a prodej přebytků za SPOT do přetoku (zde nebude problém s technickým přetokem).
1. Pán je šikovný. 2. Akumulace tepla (energie) do různých materiálů je nápad starý jako lidstvo. Co jiného je masivní kamenná zeď vedle kamen, která po vyhasnutí kamen odevzdává domu tepelnou energii mnoho hodin. Popřípadě staré elektrické akumulační kamna, kde jsou "cihly", které se nahřály levným proudem (mimo špičku) a postupně vydávaly teplo. Já osobně vidím problém ve složité technologii "kaskády" ukládání a následného odebírání energie. Tohle chce buď člověka, kterého to baví a rozumí tomu jako pan Mach a nebo platit pravidelný servis na kontrolu a údržbu vč. výměny baterií. Chápu, že masivním využitím těchto technologií se sníží cena jednotlivých prvků, ale to je cesta na celou generaci (možná několik). Jako budoucnost je to super. Vzpomínám na mou babičku, jak si sama s vozíkem dojela do lesa pro klacky, ty pak nařezala (větší vzala sekerou) a topila v kamnech. Dokonce i vařila a skvěle pekla v kamnech a troubě na dřevo. Teplo bylo jen v kuchyni a do malé ložnice šlo otevřenými dveřmi v zimě. Babička byla otužilá prací a taky tím, že spala v chladné místnosti. Můj závěr: ekologické a jednoduché je žít skromně. Osobně tak dnes nežiju (taky mám dceru :-) ). Ovšem, když si zapálím oheň v kamnech a praská v nich dřevo, které jsem si připravil sám (hromada složeného, nařezaného a naštípaného dřeva je také akumulátor energie), tak to jsem takový spokojený. Ale rozhodně čest a uznání chytrému a poctivému chlapovi!
"Problem", na ktery se docela zapomina zminovat, je ten, ze plati zakon o zachovani energie. Tedy aby mi nejaka masivni zed mohla davat energii, tak ji do ni nejprve musim ulozit. Z toho tedy vyplyva, ze bych v tomto konkretnim pripade topil pomerne nehospodarne (vlastne minimalne dvojnasobek bezne potreby dle tepelne ztraty objektu). Co se tyce samotneho videa, tak se obavam, ze jako zajimavost je to urcite pekne, ale investicni naklady na ty vsechny hracky kolem jsou v naprostem nenavratnu. A to vubec neresim prubezny nutny servis a zivotnost tech veci tam.
Čtyřnásobné navýšení pískové akumulace je v dnešních cenách milion,technologie další milion.Vzhledem k životnosti dané technologie je to drahá hračka,která se nezaplatí.
Jenže kolik takové technologie stojí? 2 TČ, fotovoltaika, střídače, baterie, výkopové práce, izolace a rozvody. Když vezmu cenu TČ Mach, tak jsem tak na 800 000 možná i víc a návratnost bude tak 25-30 let a to už jsem musel 1 vyměnit scroll kompresory v TČ a blíží se doba, kdy je budu měnit po 2. takže opět zvyšuji počáteční investici.
Finančně to ani v dlouhodobém kontextu sice nedává moc smysl, ale jinak mě toto velmi neobvyklé, ale o to zajímavější řešení velmi zaujalo. Díky za výborné a profesionální shrnutí. Sledoval jsem to celé s velkým zaujetím. Ještě mě napadlo, vzhledem k velkému objemu topné vody, jak velká je expanzní nádoba...?
Všetko super, až na to nešťastné riešenie dobíjania akumulátorov v prípade nedostatku FVE. Pretože akumulátory majú predsa nejakú cyklickú životnosť ktorá sa dá predlžiť pri nedostatku FVE že dom prejde na verejnú sieť.
Video obsahově super. Zde není co vytknout. Nicméně pokud bych mohl doporučit, jak je posunout o úroveň výše, tak pořídit pro natáčení nějaký kompaktní gimbal. Videa jsou často téměř nekoukatelné - záběry roztřesené, až z nich bolí oči. Pro pohyb v prostoru ideální a v kombinaci s nějakým lehkým stativem, kdy jsou záběry delší, se na to bude dát i dívat. Jako pravidelný sledující kanálu bych toto ocenil.
Nejak jsem nepochopili to, co padlo na stopazi 7:30, ze pry "za sezonu ulozi a vybere 1,2 MW" (pominu, ze myslel zrejme MWh). Nicmene to mi prijde zoufale malo na to, ze nejaka maximalni ucinnost takoveho uloziste je 50% na ztratach. A hlavne, cele to tedy musi zabit kompletne investicni naklady a pozadavek na misto, kam ten pisek dat.
Taky docela vážně uvažuji o akumulaci tepla. Rozhodně to má velkou budoucnost. V naších podmínkách potřebujeme v létě chladit a v zimě ohřívat. Dostatečně velký akumulátor tepla by mohl zajistit odběr tepelné energie v létě a příjem tepelné energie v zimě. Viděli jsme sice funkční systém, ale po technické stránce poměrně provizorní.
Krásné se to poslouchá. Člověk se marně snaží o perpetum mobile. Ale pořizovací cena s údržbou těchto "moderních technologií" s přihlédnutím na životnost je srovnatelná s kotlem na dřevo a obyčejným elektrickým boilerem 100 l . Jsem stavební projektant.
@@ElectroDad a co udelat nejake video na toto tema, ze nektere zeslozitovani veci nemusi byt vubec ku prospechu veci? Respektive, ze to narazi na investicni ci provozni naklady, respektive treba na TCO za 5, 10, 15 let. Spousta lidi z meho pohledu zbytecne vymysli slozitosti a nejvic u veci, ktere maji treba uplne jednoduche reseni :)
Celkově je to hezké, ale v 15:15 mne okamžitě plácnuli po obličeji dveře rozvaděče vystlané pravděpodobně hořlavým molitanem. Asi někomu vadí stykače a relátka.
FVE panel 1ks nemá vyšší účinnost než termický panel. Ta technická místnost musí stát v dnešní době tak 1 mil. Kč od firmy. Když si vezmu úsporný barák + termika do akumulace dům topí do podlahy na jaře a na podzim defakto celý den, když je sluníčko a voda je ohřáta na 50°C. V zimě spíná kotel na plyn + ohřeje vodu. Denní spotřeba moderních domů cca 3m2 plynu. Je to inovativní, ale přijde mi to nerentabilní i při vyšší ceně energií, když to porovnám s levnějším systémem akumulace do vody.
Pokud nejsou uvedené celkové spotřeby tepla na vytápění, TUV apod., tak se celý systém na první pohled jeví jako úplný nesmysl, ekonomicky samozřejmě naprosto nenávratný. Jednodušší je stavba reálného pasivního domu (samozřejmě dle parametrů PHI Darmstadt v PHPP, nikoliv tzv. "český pasivní dům"). Všechny ty pokazitelné technické vymoženosti vč. technické místnosti, obestavěného prostoru pro technickou místnost atd nejsou pak vůbec potřeba. Otopná sezona v pasivním domě začíná koncem listopadu, koncem února končí. Takže tím to začíná, pak doplnit FVE, baterie a opravdu postačí na domek této velikosti malá krbová kamínka s výkonem 2 kW a 2-3m3 dřeva v období listopad-únor. Žádné vytápění, žádné TČ, žádné další brutální investice. Pokud se postupuje opačně, tj. stávající dům, pravděpodobně poměrně dost neúsporný se pak vybavuje a pěchuje technikou ne za levný peníz, tak to nedává sebemenší smysl, natož pak ekonomický. Jako laboratoř....proč ne, když člověk neví co s penězi. Pokud cílem měla být úspora, tak té určitě v tomto případě dosaženo nebylo
hovoril ze ma tepelnu stratu cca 4,5 kW tam uz nie je velmi kde sa hybat dole aj keby nemate straty cez obodove konstrukcie to date to max na polovicu , ste limitovany stratou od vymeny vzduchu na minimalne vetranie ... Suhlasim ze sytem ma svoje chyba a nikdy sa nevrati , su ale ludia ktorych podobne technicke vychytavky robia stastnymi :D je to ako niekomu vysvetlovat ze na 10 rocnom superbe sa odvezie rovnako dobre ako na najnovsom mercedese za desatinu kupnej ceny ... je to sice pravda ale jeho jeho mercedes ocividne robi stastnym a o tom to je :D
Pan Mach má chybu v zapojení zemního akumulátoru! 1/ smyčky by měly být v sérii 2/ k ohřevu by mělo docházet od spodu k vrchu, protože největší tepelné ztráty jsou u povrchu + 3/ baterie by měly být použity LTO, protože u nich stojí nabití 1 kWh cca 80 haléřů (Než se budou muset vyměnit!) U zde použitých akumulátorů stojí nabití okolo 8,- Kč za 1kWh!!! + Odhrabal bych akumulátor a zateplil ho zvrchu! Tepelné ztráty do zeminy nad akumulátorem nejsou zanedbatelné! + Již mám navržený chytrý zemní kolektor! 😉
@@tcmach265(tak jsem to podle videa pochopil) mám v návrhu zemního kolektoru smyčky, které ohřívají patro od středu k okrajům, aby zůstalo největší teplo uprostřed a aby se minimalizovaly ztráty do okolní zeminy. + S klesající hloubkou je teplota čím dál vyšší, tzn., že ztráty jsou čím dál menší. Proto jsem dal do návrhu, že se nejdřív ohřeje spodní okruh od středu k okraji a pak patro nad ním atd. atd. (zapojení do série). S tím, že když se bude odčerpávat teplo, tak se otočí chod média, aby byl výstup co nejteplejší! (Při akumulaci směr média od spodu nahoru a při odčerpávání od shora dolů.)
Bez komentáře . Hlavní je že jste to otestoval. Za mě poučné . A pro mě samotného důležité , abych věděl jak to udělám já . Moje řešení jsou jen zateplení a tepelná čerpadla 8MWh roční spotřeba sice není málo , ale mě to stačí .
Uznávám, že to je od pána super výkon. Těžce experimentální a masově asi nepoužitelný, ale klobouk dolů. Tedy než bych se já babral s několika set tunovým úložištěm a kombinovaným solárním systémem, tak to raději obouchám barák dalšími deseti centimetry polystyrenu...ale uznávám, že nás tyto experimenty třeba někam posunou...
Veľké plus za odvahu pustiť sa do niečoho neštandardného! Páči sa mi aj použitie viacero technológií a zdrojov energie. Viem aj o možnosti ukladať teplo do viacerých menších vrtov čo môže byť tiež alternatíva alebo doplnok pieskového akumulátora. Taktiež tam doplniť piecku /kotol na tuhé palivo s výmenníkom by stálo za úvahu. A dostať sa na 100% ostrovný systém bez obmedzení komfortu. Každopádne dobrá práca a nech sa darí!
Рік тому
Presne. Pro markantni zlevneni se zbavit tech dvou cerpadel, misto nich drvozplynovaci kotel a v lednu na tyden nonstop zatopit a pak to zase treba dva tri tydny cerpat do domu a cyklus zopakovat.
Teraz sa akurát rozmáha novinka z Finska: baterie z piesku (polar night energy). Ten piesok je možné zohriať na 600° - nie potreba 100ky ton piesku. Nápad fakt dobrý a pán to už spravil pred 10timi rokmi.
Zajímalo by mě, jestli byly měřeny tepelné úniky směrem dolu, kde není izolace a jestli bylo nějak upravováno podloží? Předpokládám, že krom hydroizolace nikoliv.
Super namet, rozmyslal som s niecim podobnym ako je navrtat velke skaly otvormi a vlozit tam spiralu z boileru a tuto dennu energiu s prebytkov vyuzivat v noci na ohrev interieru..
Zdravím vás. Máme v provozu Chameleona, který má vodorovné zemní tyče jako kolektor zavrtané do skály a provozní topný faktor je na hodnotě 8. Tedy COP 8. Teplota neklesla pod +18°C.
Napadlo mě, jak by to vyšlo finančně a zárověň, jesli by se uložilo více či méně energie, kdyby se použili nádrže s vodou - ale je fakt, že nádrže budou stárnout.... - ale sám vidím, že nejnáročnější (energeticky) je nahřát TUV
Všechno je to pěkny,jen to uložiště do olověnych baterií,je už dnes neekonomické...jak vykonem tak životností.. když už dám tolik peněz do všeho,tak i do baterií napr.lifepo4 nebo lithium.
Tak jsem zase po dlouhé době shlédnul pořad pana ElektroDada a stále nevycházím z údivu, co jsou lidé schopni vymyslet. Pán je evidentně vynálezce tělem i duší. Jeho multizdrojový systém je jistě unikátní, chápu že si to chtěl vyzkoušet, ale praktický význam je podle mě nulový. Proinvestované prostředky budou kolem 1mil korun. Pokud bych uvažoval amortizaci 20let, tak náklady na provoz domu nebudou 1MWh=5tis kč, ale 55tis kč (1000/20+5). To se fakt vyplatí. Pán má hodně masivní fotovoltaiku, pokud by přetoky posílal čezu a měl zaplacenou virtuální baterku (navýšení tarifu o 200kč/měsíc), tak by ročně zaplati jen za distribuci a tarif. Toby bylo cca 5tis kč. Jeho řešení nedává smyl.
To záleží jaký smysl hledáte. Pokud pouze ekonomický, pak máte pravdu, ale pokud chce pán alespoň částečnou soběstačnost, pak nikoliv. Pravdu také nemáte v tom, že počítáte ceny komerčního řešení, avšak pán má ceny poněkud jiné. Může to mít klidně za cenu materiálu (čili velmi malý zlomek), když vlastní firmu na výrobu takovéto techniky.
No 3kWh za den na topeni jestli to chapu mi ale nic nerika. Nebylo by lepsi rici kolik je denni spotreba v topne sezone tedy v zime naprijklad kdyzj e venku kolem nuly? To bych dokazal srovnat. Ono totiz v rocni spotrebe zalezi jak dlouho topnou sezonu mate. Protopit se da v dubnu kvetnu nebo v zari rijnu pomerne dost energie, kdyz nekomu vadi ze v byte je 18 a chce 24. Skoda ze se vetsinou uvadeji cisla, ktera jsou takove ne moc vypovidajici.
Mě to taky napadlo. Jen bych použil vodu a místo rezistivniho dohřívání bych použil vysokoteplotní tepelné čerpadlo na dodatečný ohřev vody v létě. Podle velikosti nádoby by to snad vydrželo i celou sezónu.
Už když jsem viděl první pískové akumulátory tepla v Německu, tak jsem si to zkusmo naházel do kalkulačky a došel jsem k závěru, že nelze dosáhnout za únosných podmínek celoročního cyklu léto>zima. Takže tak, zkusit si to můžete spočítat taky, je to jednoduchá matematika a fyzika. Problémů je vícero, hlavní problém je v tom, že i při sebesilnější formě tepelné izolace jsou hodnoty tepelných ztrát takového akumulátoru prostě příliš vysoké. Jsou tak vysoké, že je naopak levnější i jednodušší postavit radši plně pasivní dům (tj. problém vzít z opačného konce) - a tímhle se prostě vůbec nezabývat. Ten akumulátor tepla by měl být správně zabudován přímo do domu, kde by těmi ztrátami rovnou topil, problém je však v tom, jak zde psal i pan Mach, že to má dozvuky na statiku. A pak, co s tím teplem v horkém létě, kdy potřebujete naopak mít v domě chladno, ale akumulátor budete mít paradoxně nahajcovaný (nabitý) na maximum pro očekávanou zimu. Možná by stálo za úvahu nad tím akumulátorem vybudovat třeba foliovníky na pěstování zeleniny, tím by se zužitkovaly tepelné ztráty z dobré jedné třetiny povrchu akumulátoru a snížilo by to výrazně i jeho tepelnou ztrátu přes zimu.
@@minduton Možná máte pravdu, ale za prvé já jsem počítal s vodou, která má mnohem větší tepelnou kapacitu a za druhé, čím větší, tím pomaleji chladne. Navíc se dá využít i zbytkového tepla, když má voda třeba už jen 10°C, pro tepelné čerpadlo. Každopádně pasivní dům může být praktičtější řešení. Je to zajímavé témá, protože vytápění může být hodně drahé. A hlavně bylo zajímavé vidět něco nad čím jsem jenom přemýšlel fungovat v praxi, ikdyž trochu jinak implementované.
@@minduton nízkoteplotné akumulačné vyhrievanie zeme pod domom z letných FV prebytkov by mohlo odstrániť potrebu spodnej izolácie a mesiac - dva z vykurovacej sezóny...
mám v domě v podlaze elektrické topné folie, takže má otázka zní. je možnost nějak třeba skrze termoelektrický generátor konvertovat teplo písku na Elektrický proud ??? nebo si musím ještě 10 let počkat na technologie ?
Akumulace se řeší do 90stupňů celsia - do vody. Pro vyšší teploty nad 90stupňů např. do písku. Finové mají silo s pískem a vyhřívají ho na 600stupňů. Izolace pak je asi 1m tvrdé minerální vaty a rozvod chladiva musí být v kovu - nějaký, kde se spoje neroztaví tou teplotou. Nahřívá se střed toho válce a teplota se postupně zmenšuje směrem k obvodu pláště. Tvrdí, že tímto jsou schopní přenést teplo do zimních měsíců. Je to nový start-up. Viz youtube - hledejte, už je to vyřešené ❄☃❄
tu to borcovi bezi od roku 2014:-) novy startupe :-) - o tom je to video, o realnych zkusenostech (a je pravda ze me 1,2 mw ci kolik pan zmiňuje úplně nenadchlo)
@@TomH519 V současné době, kdy elektřina v létě i v zimě stojí stejně, tak ta úspora 300kWh elektrických na první pohled nevypadá příliš atraktivně. Ale kdyby se do ceny elektřiny promítalo to, že v době hojnosti (v létě) je velmi levná a v zimě naopak drahá, tak tady ten smysl vidím v tom, že systém nabíjíte jen tou levnou elektřinou z letních nadbytků, a čerpáte z něj v zimě, kdy je elektřina drahá. Druhou výhodou navrženého systému je to, že v principu nepotřebujete tepelné čerpadlo - teplem z akumulátoru můžete rovnou topit i bez tepelného čerpadla. V takové konfiguraci vám odpadne velká investice do tepelného čerpadla.
@@kamilsedlak1352 tepelne cerpadlo právě potřebujete (na nabijeni zásobníku a na dohřev vody v zimním období)..a v tomhle případě tam jsou rovnou dvě...
moc sikovny pan. trochu by me zajimalo jake ma takova baterie ztraty, neboli kolik tepla utece z te baterie panubohu do oken... pokud budu brat ze ucinnost panelu je 20% a dalsich 10% protopim " na zahrade kytkam" vyuziva ten system 10% slunecniho svitu ... celkova investice musi byt v radech velmi vysokych statisicu nebospise o rad vys tak jen jestli to ma i nejakou navratnost🤔
Pokud by pan Mach postavil Pasivní dům, nepotřeboval by takto složité a drahé sytémy vůbec. Klíčem je snížit potřebu, kterou pak lze snadno a levně pokrýt z obnovitelných zdrojů (nejužitečnější solární úložiště je stále strom :-) )
Touche! Naprosto presne, protoze energie, kterou nemusim spotrebovat, tak ji nemusim ani vyrobit ci koupit. Nerozumim tomu trendu za kazdou cenu vse nesmyslne prekombinovavat, jak technicky, tak i nesmyslnymi investnicnimi naklady.
@@dusanmsk TUV mozna pasiv sam o sobe nevyrobi, ale urcite se shodneme, ze se bavime o nejake bezne rocni spotrebe mezi 3-4 MWh na energii nutnou pro ohrev TUV. Ma smysl investovat statisice, abych si vyresil problem, ktery me stoji v plynu realne mene nez 7 tisic Kc rocne?
Pan Mach si postavil laboratoř, ze které čerpá poznatky třeba i pro vývoj ve vlastní firmě. Děkuji za sdílení, beru jako zajímavost! A víte, co je nejlepší sezónní akumulátor pro běžné uživatele/spotřebitele? Dřevo! Které pak spálíte v kachlových kamnech. A elektřinu si vezmete jako každý běžný uživatel ze sítě. Energie z uhlí či jádra uložena ne během jedné sezony, ale třeba milionů let, ale na tom přeci nesejde nebo ano? 🤔 Investičně a provozně zvládnutelné pro každého!
Moc pěkné video, jen pochybuji zda to má smysl pro vytápění a když někdo nemá chluchý místo na pozemku, radši bych tam dal garáž. Je akumulátor vodotěsný, nebo do něj prší. Akumulátor zbytečně promrzá ze stran, měl by být pod zemí, bych myslel.
Co jsem někde četl, tohle se dá dotáhnout ještě o kus dál. Jednak, dobré umístění pro takový akumulátor je přímo pod základy domu. Ty ztráty, které by šly „nahoru“, tak mají tendenci prostě ohřívat ten dům v zimě a jednak kvůli tomu není potřeba rozkopat další kus pozemku (ne všude to vyjde jako důsledek jinak potřebných terénních úprav). Jednak, při dostatečně velkém akumulátoru z něj jde brát energii pomocí tepelného čerpadla, které může mít lepší účinnosti než okolní vzduch ‒ nachladit ten akumulátor v zimě. Když bude mít třeba jen 10°, tak to stále může být víc než je okolní vzduch a jednak potom lépe fungují ti termické panely už někdy z jara. A další věc je, že fotovoltaické panely lépe fungují, když jsou studené. Takže existují tzv. hybridní panely ‒ panel, který je zároveň fotovoltaický a zároveň termický. Ta termická část zároveň funguje jako chlazení té fotovoltaické části a zlepšuje jí účinnost. A pokud někdy z jara potřebuji brát teplo z okolí tepelným čerpadlem (např. proto, že ten tepelný akumulátor už je celkem vybitý), tak mohu chladit přímo tu termiku. Zatím jsou ale tyhle věci spíš jednotlivé experimenty a ne jako komerční produkt, který si někdo může prostě objednat.
@@jandirer4264 Tuším, že ten konkrétní experiment se odehrával někde ve Skandinávii a tvrdili, že to nezpůsobovalo problémy. V našich podmínkách bych si to uměl představit ve spojení s tepelným čerpadlem, které umí i chladit. V létě, kdy je přebytek elektriky z fotovoltaiky pouštět studenou vodu do podlahového topení a to teplo právě ukládat pod zem na zimu. Takže ano, umím si to představit, ale zároveň chápu, že takto složitý a integrovaný systém zatím nikdo nenabízí a že je potřeba to promyslet dost komplexně.
200 000 prach, 600 000 fotovoltaika, 120 000 kolektory, 300 000 jedno tepelné čerpadlo, 300 000 druhé. Celkem 1 520 000 Kč (odhad). Optimistická životnost TČ i fotovoltaiky je 20 let. Na jeden rok to je 76 000 Kč. Kdo tolik protopí?
Ďakujeme za perfektné video. Ak to pan Mach meria, ma aj informáciu koľko energie uloží a koľko vyberie (aká je účinnosť?). Počítal som ze pri tepelnej kapacite piesku 800j na kg a kelvin to vychadza na 30kwh uloženej energie na 1stupen na celý výmenník. Aká je hrúbka a material zateplenia?
Vždyť to tam říká - ideální stav 1,2 MWh. Takže jste se trefil - 65-25= 40 K; 40 K x 30 kWh/K = 1200 kWh. Popravdě, tohle není ani omylem sezonní zásobník. Tepelné ztráty musí být značné. Pokud bych uvažoval pro zjednodušení hustotu toho prachu 1500 kg/m3, a tvar pomyslné krychle, 132 tun, a ideální izolaci ve formě EPS 100 mm ze všech stran, tak tepelná ztráta při spádu 65/25 st.C je skoro 1,8-1,9 kW. To je ranec... Defacto 3,8 % za den. Té izolace tam má nejspíše více, ale zase nemá ideální tvar krychle, má nějaký plošný útvar, který nemá zrovna dobrý koeficient A/V. Pokud tam má pouze a jen kamenný prach, tak udělal svým způsobem blbost. Kamenný prach měl použít jen v blízkosti těch trubek. V bezpečném odstupu od těch trubek a izolace normálně sypat oblázky, plocháče balvany nebo něco. Prostě začít odspodu tak, že podsypat dno izolace prachem, dát soustavu trubek, zasypat vrstvou prachu, dát nějakou řídkou síť něčeho jako prostorové oddělení a sypat směs oblázků a prachu, pak dát zase prostorové oddělení, podsypat prachem, dát další soustavu trubek, atd. Tím by razantně zvedl při stejném objemu hmotnost toho zásobníku klidně o čtvrtinu, možná třetinu nahoru, jelikož skoro polovinu zásobníku by mu tvořilo defacto pevné kamenivo a ne pouze kamenný prach (který má podstatně menší hustotu, protože je to směs vzduchu a "kamenů").
@@minduton ja som myslel celorocne udaje kolko tam ulozi vs kolko zoberie kwh, tak by som ratal ucinnost ulozenia. Spocitat uniky nemyslim ze je to trivialne ratanie ak to zo spodu nieje zateplene. Chcel som to robit na dome ale straty vychadzali velke, preto ma zajimali realne cisla.
@@borcany7 Počítal jsem prostě pravidelnou krychli kamenného prachu 1500 kg/m3 o hmotnosti 132 tun, obalenou 100 mm polystyrenu (0,4 W/K.m2). Je to krychle o hraně cca 4,45 m. Povrch tedy 119 m2. 119 x 0,4 x (65-25) = 1904 Watts. Tepelná ztráta vychází při spádu 65/25 st.C na 1,9 kW. Sezonní účinnost bude mizerná, počítám pod 50 %.
@@minduton jasne preto ma zaujimala realne odmerana ucinnost ulozenia kolko sa da dosiahnut, lebo to znacne pteflzuje navratnost do zdroju energie (fv panelov/ termiky)
@@minduton Jde o to, že ona zem má obecně velmi dobré izolční schopnosti. Dva metry pod zemí je teplota kolem 11 C a skoro není rozdíl mezi létem a zimou. To ilustruje to, jak špatně zem vede teplo. Ve vaší úvaze podle mě děláte chybu v tom, že izolaci zeminy ignorujete. V realitě nebude gradient teploty jen na polystyrenu, ale i v hlíně vedle něj (tedy i hlína vedle tepelné izolace bude fungovat jako izolační vrstva). A naopak akumulátor bude mít u stěn trochu nižší teplotu než ve střední části akumulátoru. Tepelné ztráty pak celkově nebudou tak velké, jak se zdá z vašeho výpočtu.
Čekal bych spíše akumulaci pro el. soustavu než pro topnou soustavu. Podobné technologie na jiným principu už byly dříve Myšlenka je to zajímavá ukládat teplo a následnou spotřebu v el. soustavě. severní státy na této metodě pracuji ale nevím, jak to dopadlo. Navíc by mohly využít prostory ve městě, které jsou nevyužívané městem. určitě by to pomohlo rozvoji FVE ve městě místo na polích. Ed-G se zase vydalo jiným směrem. Čekal jsem více.
Určitě by to napomohlo rozvoji větrné energetiky. Větrné elektrárny vyrábí nárazově a bohudík spíše v zimě. O smysluplném využití přebytků z fotovoltaiky pro tohle lze polemizovat. Nejvíce přebytků z FVE je bohužel v obdobích, kdy není potřeba topit, to je problém. Tepelné ztráty takového tepelného akumulátoru jsou nezanedbatelné, jejich úroveň v zásadě vylučuje využití takového akumulátoru čistě pro sezonní charakter užití léto-zima.
jsem outsider, ale jen dotaz, někdo zde v diskusi řešil "hydroizolaci" a někdo jiný zase to, že voda má větší tepelnou kapacitu než ten písek, tak proč to nezavlhčit, proč to naopak nenechat mokré? Psal tam něco o tom, že do toho povede elektrika, no ano, ale to je snad v izolovaných drátech ....
Aneb nejvetsim ekologickym problemem planety je mit dve dospivajici dcery :-)))))
.....a kdybych to mel rozsirit, tak manzelka, ktera pri teplotach pod 23 stupnu zamrza.....;-)
Tiež môj názor! 👍😀😉Ked sa dcery odstahuju tak budu ohromne prebytky energie. Čo potom?😅😀
@@jaroslavpribula5393 Delam si z toho legraci, ale faktem je, ze dnesni generace teenageru, ktera by nejradeji poradala vsemozne klimastavky a pralesy v amazonii a nevim co vsechno, zije neuveritelne energeticky narocnym zpusobem zivota, sama elektronika, fastfoody.... rikam vzdy, kazdy by mel zacit hlavne sam u sebe, jenze to boli, mnohem snadnejsi je ukazovat prstem na nekoho jineho, tak jak to koneckoncu delaji bruselsti politici.....
@@jaroslavpribula5393 .....😉..nova manzelka a zase 2 dcery.....
Naštěstí by to měl být jen přechodný problém. :D
Škoda, že můžu dát jenom jeden lajk. Tady by si zasloužil pan Mach aspoň 3 - za odvahu to zkusit, za chuť se podělit a jeden jako poděkování!
Díky za inspiraci a zápal pro Věc . Potvrzuji, že pro ostrovní systémy je nejkomplikovanějším faktorem žena jako uživatel.
:)
Chlap přemýšlí a zkouší! VÝBORNĚ! Takoví lidi ženou pokrok. Jestli to má chyby? Možná. Ale MUŽ v tom nechal pár dovolených v Thajsku a udělal VĚC! Božkův parovůz taky nevyhrál Le Mans, Ilja Muromec nepřeletěl oceán. Pane, držím Vám palce, obdivuju Vás.
Nedávno jsem se pustil do tvorby videí o energetice - jako laik, ale fanda. V mém druhém videu jsem se zaměřil na zajímavou technologii pískových baterií. Pod videem i na facebooku pak nastala diskuze, zda to jde, někteří samozřejmě tvrdili, že by bylo dobré zopakovat si základní školu - fyziku. A hle, po pár dnech je tu přesně toto téma, video tak určitě zodpoví mnoho otázek, keré někteří lidé pod videem měli. Chválím tedy video a děkuji za zajímavé informace.
Ja som ti dal do toho tvojho videa koment - link na toto video....a teraz čítam, že ty už o ňom vieš 😇
To jsem viděl včera. A musím pochválit vysokou úroveň. 👍
@@lubosnemec5164 děkuji. Odkaz přišel od více lidí takže je hezké vidět, že o informace je zájem.
No vidíš. Ty o tom děláš video jako o zajímavé nové technologii, ve Finsku to teď jako novinku uvádějí do praxe a pán už to má 9 let v provozu.
Zlaté české ručičky pořád fungují 🙂
@@barbiebarbie2063 Obávám se, že vám to veru nevěřím ;-)
Z toho co píšete to vypadá, že byste nejraději abychom se vrátili ke stavění skromných domečků z přírodních materiálů, nejlépe svépomocí, kolem nich měl každý ohrádky na ovečky, pašíky, slepice a políčka na brambory a zeleninu a nejlépe vyhodili všechnu tu zlou a neekologickou elektroniku a auta. Abychom tak byli kompletně soběstační a naprosto ekologičtí.
To bude drtivé většině populace (včetně mě) znít jako návrat do středověku a naprostá utopie...
Tento nápad s ukládáním tepla do nějaké formy zásobníku (písek, voda, atd.) rozhodně není nový, to máte pravdu, ale taky není nijak v praxi rozšířený a prozkoumaný. Takže pokud má někdo finanční zdroje to pro ostatní vyzkoušet a třeba i posunout někam dál, tak to dává smysl. A to i v případě, že by se ukázalo, že to je slepá ulička.
Z videa je patrné, že to určitě nebude pro každého, ale nevidím důvod, proč by to mělo být neekologické. Spíše je to v této verzi neekonomické.
To je ale spousta věcí co my lidé děláme a ne každá věc kterou si kupujeme, stavíme, nebo kterou děláme má vůbec za cíl být ekonomická. Často děláme věci za účelem pohodlí, zábavy nebo dosažení úplně jiného cíle než ekonomické výhodnosti. Pro někoho kdo by třeba stavěl dům v odlehlé oblasti bez snadného připojení na sítě může být taková technologie extrémně zajímavá.
Úžasné. Á propos, dcery se vdají a dům bude prakticky soběstačný. :) V době realizace tohoto projektu to bylo jedno z možných schůdných řešeních vzhledem k tehdejším cenám energií a tarifů pro TČ. Dnes se nabízejí méně invazivní metody a právě o to je video pana Macha velmi přínosné narozdíl od podobných, kde se zůstává pouze u mlácení prázdné slámy. Klobouk dolů.
Základ při budování jakéhokoli systému je si uvědomit, že nejhůře regulovatelným prvkem v jakékoli domácnosti je ženská. A k samotnému videu. Je potřeba si uvšdomit, že p. Mach je majitelem firmy a má přístup k zařízením za netržní ceny. Pokud by někdo chtěl na vytápění a ohřev TUV pořídit stejný systém, nedoplatil by se. Stačí si to spočítat. Statisíce za akumulační baterii, statisíce za 2 TČ, zásobník vody, FVE s akumulací, solární kolektory. Tento systém je na tak malý domeček totálně předimenzovaný a pro běžného člověka nezaplatitelný. Je to spíš experiment a velmi drahá hračka, ale ne něco hodné následování. Běžnému člověku stačí FVE s akumulací a solární kolektory, víc není potřeba.
Jinak mi ve videu chyběla alespoň nějaká zmínka o účinnosti takového ukládání tepla a o ztrátách. Jinými slovy, kolik do baterie za celý rok uložím a kolik si z ní pak můžu zase vzít a kolik se ztratí ve formě ztrát.
:)
Ano, je to tak. Vše je předimenzované a slouží mi tyto "hračky" k vypozorování a zjištění správné funkce atd. Nově bych to udělal s větší akumulací cca 450-600m2. Také udělám - už dělám ještě další akumulátor na 350-450°C. Využiji přebytky z FVE a pak je zůročím pro vytápění a ohřev. Cena zařízení - akumulace vzhledem k její životonsti - troufnu si říci i stovky let je dobrou volbou.
@@tcmach265 Rozumím. Je fajn, když si člověk může hrát a někam se posouvat. Za toto velký respekt. Jinak, trochu realisticky, jediné, co z toho má životnost stovky let, je asi ta halda materiálu, vše ostatní podléhá zkáze podstatně dříve, ale chápu jak jste to myslel. Protože jste ve videu psal o měření atd. jste z něj schopen vypočítat jaká je vlastně účinnost takové baterie, tj. kolik tepla do ní uložíte a kolik si můžete vzít zpět? Každá izolace, každé zařízení a každá přeměna energie má svoji účinnost. S jakým COP pracuje to ŤC voda-voda?
@@tcmach265 Stovky rokov vam tam nevydrzi ten had z plastovych trubiek. Vlastne tam nevydrzi had zo ziadnych trubiek. Takze casom vykopat a spravit nanovo. Musel by ste spravit teplovzduch a "trubky" vytesat do kamena. Inak suhlas s tym co tu padlo, ono je to napad krasny, akumulator za 200 tisic. Ale tie giganticke (a urcite drahe) TC (zdvojene) a technika okolo toho, to by bol dnes podla mna tak milion. A to za 1 MWh neda asi nikto pri zmysloch. Ked to potom clovek porovna s tym, ze kupi cinske TC za 50 tisic a bude to krmit elektrikou z FVE (kym bude), resp. nakupi z DS, tak aj pri cene 6 kc/kwh z DS to do toho milionu bude niekolko desatroci, ak nie storoci. Nieco som cital o cenovo vyhodnejsej akumulacii do zasobnikov so zmenou skupenstva (soli, vosky), ale to si clovek doma uplne sam nevyrobi a tiez to nebude zadarmo.
@@tcmach265 To si děláte legraci ? Budete ve velkém nakupovat cihly do akumulaček ? 🙈🙏
Dík za skvělý výklad. Nejsem přímo odborník, ale i tak tomu bylo rozumět.
Pan Mach má dar věci srozumitelně vysvětlit.
Pane,klobúk dole.
Nádherné zhmotnenie Vaších myšlinok.
Nech sa Vám aj naďalej darí.👍
Výborné video, pán je koumák, děkuju za inspiraci!
Super, toto je ozajstný frajer.... Piesková batéria má zmysel. Konečne aj v praxi a nie len teória. Díky za video
Děkuji. Smysl to rozhodně má. Ještě udělám akumulátor na teplotu 350-400°C. SM
@@tcmach265 jakou velkou ji tak planujete(v m3)? A jaky typ a tloustku izolace pocitate? A jaky material(stejny)?? Dik
Ono je dost otázka, co berete, jako "má smysl". Když na to koukám a vidím nuly (na tisícovkách) tak se mi solidně protáčí bulvy. Když začnete počítat, tak vám vyje, že cena toho "tepla zdarma" je astronomická. Vzal bych to namátkově: Panely, nákupka 100 tisíc, nepočítaje konstrukci a rozvody. Podzemní akumulace tepla, pán říká 200 tisíc a to za podmínek, že potřebovali zaplnit již existující díru. Takže s výkopem by to bylo 300+ Hned 2 tepelná čerpadla. Půl míče? By voko. ('nepočítaje v to zatraceně unikátní programovní, které když vám bude sestavovat odborník na míru, řekne si o těžké prachy) Měniče a akumulátory, 100 tisíc. Netuším co stojí tepelný výměník, ale zadarmo nebude. Zmíněné chlazení do zdí též. A jen samotná technická místnost o velikosti unimo buňky přidá k ceně stavby pár set tisíc. (hm, 300? 400?) Dohromady hm, milion a půl? Takže když vám to udělá firma na klíč, tak 2m?
@ Zdravím Vás, nyní bude 50m3. Jak doladím a vyzkouším, tak zvětším. Materiál - kamenný prach stejný, jen jinak udělaný odvod tepla.
@@frantiseknovak4484 Moje zkušenosti hovoří o tom, že se v těchto věcech dost uplatňuje tzv. Jevonsův paradox - ale to je spíše taková psychologická záležitost. Pokud si někdo pořídí např. FVE aby "ušetřil", tak se obvykle zvýší výrazně i jeho spotřeba el. energie. Protože pokud máte FVE, tak si můžete přes léto dovolit živit 2. ledničku i 2. mrazák, pouštíte si kdykoliv přes léto klimatizaci atp., protože máte 3 perdele elektřiny zdarma. Ale kdybyste tu FVE neměl, tak vás to v životě nenapadne. A když vám jednoho dne FVE nedejbože odejde, tak už se blbě zvyká nazpátek. Je to jak s autem v rodině. Jsou rodiny, které prostě auto nemají a až na pár mimořádných situací ho ani nepotřebují - protože si zvykly ho nemít. Ale jsou zase rodiny, kde auto považují za nezbytný prostředek k životu.
Wow! Děkuji za tak dobré a srozumitelné vysvětlení 😊
Tohle je prostě super, závidím takovou možnost si hrát.
bezva
@@ElectroDad Jsem zvědavý, zda se mi někdy něco takového taky povede :-). Akorát to zatím vypadá tak možná na Americký suburb, tady na dům nevydělám. Třeba Vás pak pozvu :-D.
Tak to je napad jako blazen.Bravo bravo bravo.
Krásná práce pane Machu, nad tepelnou baterií jsem také kdysi přemýšlel, ale odradili mě investiční náklady a doba návratnosti. Investiční náklady 200 000 bez FVE, by se mi vrátili za 13 let. Když jsem pořídil FVE, tak první nutnost, kterou jsem udělal, bylo, že jsem naučil manželku vařit, prát, umývat nádobí apod., tehdy, když svítí slunce (pokud je to možné).
Diky za potvrzeni meho aktualniho vyzkumu. 😊
Perfektne video. Niekde som čítal akumulátor z piesku ohrievany na 1000'C fotovoltaikou a prenos tam bol potrubím vzduchom do výmenníka.
Pane Mach všechny palce nahoru. Parádně jste to popsal s výhodami i nevýhodami, případně jste zmínil i jak by se dalo řešit jinak.
Velmi zajimave! Super video.
Skvělá práce.
Mal som tiež takéto predstavy, ale po nemilosrdných výpočtoch návratnosti všetkých investícii do takéhoto systému mi vyšiel najlepší výsledok : dom 250 m2 (prízemie 125m2 + poschodie 125 m2) vysokoteplotné (vzduch - voda)TČ 4 - 12 kW max s invertorovým kompresorom s dodatočným vstrekovaním chladiva pri nízkych teplotách ( pri -12 C 62 C výstupná teplota) bez elektrodohrevu, 200 l bojler na TČ, len podlahové kúrenie všade, izolácia: podlaha 30 cm, steny 35 cm, strop 50 cm, okná trojsklo s pokovenými sklami proti IR vyžarovaniu. Ročná spotreba na vykurovanie + TUV ( 50 C ) 4000 - 4500 kWh, pri interiérovej teplote 25C, v cenovom vyjadrení cca 800.-1000.-EUR. Pridanie čohokoľvek - fotovoltaika, thermosolárne panely, zemný akumulátor tepla, systém vrtu pre TČ voda - voda atd.atd. neprinesie žiadnu reálnu návratnosť + zisk vložených investícii v rámci cca 30 ročného obdobia. V prípade poruchy TČ, preušenia dodávky elektriny ( vojna, živel ), zimná romantika atd. je užitočný výkonný krb - ROMOTOP ( cca 5m3 bukových polien za sezónu) . Toto samozrejme platí pri cene elektrickej energie cca 0.15 - 0.20 EUR / 1 kWh. Potvrdila sa mi úvaha: čo najmasívnejšia tep.izolácia, podlahové kúrenie + technicky dokonalý ( a jednoduchý) zdroj tepla t.j. v súčasnosti TČ vzduch - voda.
25 stupňů? Mě stačí v zimě 20 a v létě většinou klimatizací nepoužívám. To by ty výpočty vyšly líp.
@@tomascermak9205 tie čísla sedia. možná by sa dalo aj lepšie, ale to už je o človeku v dome - prvok, ktorý kazí všetky výpočty.
TČ vzduch-voda vždy produkuje hluk a to u mě nepřípustné. Jsou i výrobci, kteří se chlubí tím, že jejich TČ je tiché, ale asi máme jinou představu. Ano, šlo by to udělat takřka neslyšně, v zásadě to není technický problém, ale vnější jednotka by vyšla na několikanásobek a to nikdo nedá. Krom toho pokud si někdo nechce hrát s krbem (občasná romantika je fajn, ale mít to za povinnost každý den fakt nechci), tak to není v zimě výhodné ani ekonomicky.
Keď počítáte aktuálnu cenu materiálu a nakupovanej energie, nikdy vám to nevyjde. Avšak cena nakupovaného materiálu pred piatimi rokmi a cena nakupovanej energie budúci rok a hopla! To sú čísla!
technicky dobré shrnutí, efektivnější je už jen TČ voda_voda u vodoteče a tepelná izolace na podlaze 30 cm nemá ten efekt jako kvalitní okna a zateplení stěn a stropu, záložní zdroj na pevná paliva taky OK
Úžasný nápad pána. Úplne super že ste to aj natočili. Ďakujem za toto video.
Nevím asi budu ve skrze kritický.. Ve videu je vcelku minimum technických informací, při tom pokud je to laboratoř se zmíněnými prvky měření, mohla se například poskytnout nějaká provozní data(nabíjecí/vybíjecí výkony, teploty v "akumulátoru" atd). Chybí i informace o zateplení "akumulátoru", tím pádem jeho ztrátě, účinnosti, ceně řešení.. Tento styl akumulace má problém ten, že pokud si toto někdo prvně spočítá, nikdy to nevyjde zajímavě. A i z toho mála, co je řečeno to je přece jasné. Dům se ztrátou 4,6kW by mohl mít potřebu tepla cca 7-9 MWh/rok, spotřebu elektřiny (mimo TČ) bych odhadl na 3-4 MWh/rok.. Dle videa se z "akumulátoru" za sezonu využije 1,2 MWh, což je dost málo.. A znamená to max 300kWh elektřiny pro TČ (nebo třeba cca 1m3 dřeva) pokud by tu "akumulátor" nebyl. A pokud se využijě 1,2MWh a dům navíc spotřebuje 1 MWh elektřiny, tak by byl cca z 90% soběstačný i bez tohoto monstra, pouze z FVE, kolektory a jedním TČ. Za mě jsou určitě lepší cesty k soběstačnosti a u novostaveb to chce začít prvně domem samotným. Na druhou stranu tady jde o 10 let starou realizaci, v té době prakticky nikdo nic neřešil a soběstačností nebo aspoň minimální energetickou náročností se zabývalo jen pár nadšenců, takže z tohoto pohledu lze realizaci ocenit. Dnes jsou ale určitě lepší možnosti kudy se vydat.
Obávám se, že pro normálního smrtelníka je takto pojatá soběstačnost nereálná. Milion bude málo... navíc toto je soběstačnost pouze "částečná".
@@RichtaCZ ... a hlavně do doby, než se začnou ty krabičky servisovat nebo za statísíce měnit. Nedejbože porucha trubky v akumulátoru. A hlavně (!) trakční baterie jsou pro FVE úplně mimo a když už bych do toho dal milion či více, tak ty baterie LIFEPO v první řadě... i před 10-ti lety. A 24V na 11-12 kW je zoufale málo, špatná volba napětí určitě !
děkujeme za hezké video
Je to samozřejmě zajímavé z pohledu získání zkušeností a lákavé z pohledu dostupnosti materiálů, ale jinak jsem toho názoru, že toto je slepá cesta. Namísto obřích zásobníků s teplotou o několik málo desítkek stupňů nad teplotou TUV vidím smysl v zásobnících, kde teplota bude ve stovkách stupňů. Jedině takový systém bude moci být sériově vyráběn, i když samozřejmě nebude to nic, co by si kutil mohl zhotovit sám.
Díky za inspirace. Je vidět, že nejdůležitější pro spotřebu je přizpůsobit se sluníčku😊. Naše rodina (dva dospělí a dvě dcery) s minimem technologií v domě spotřebovala za rok ze sítě 0,2 MWh. No, většinu energie dodalo dřevo. Pokud máte 1MWh/rok bez dodatkového zdroje, gratuluji. Dobrá práce, a ať se daří👍.
Pane Mach mam od vás zakoupeno tepelné čerpadlo již 20 let mohu jen všem doporučit 20 let bez závad Dospěl Unhošt
wow, 20 let bez závad
Těší mne, že jsou fandové, kteří své myšlenky realizují. Akumulace do šutru je zajímavá. Osobně preferuji bečku plnou teplé vody. Je to ta nejlepší baterka, která existuje. V tonto případě bych zkusil sehnat cisternu z vagonu (prodávají je a nejsou až tak drahý) a naplnit vodou, nebo ještě lépe parafínem. Má větší tepelnou kumulaci energie. Trochu mě děsí technická místnost. To je opravdu pro fandy, ne pro laika. Ekonomicky je to černá díra. Je mi jasné, že to je pánův koníček a je nadšenec. Já šel do pasivní stavby s jednou elektro patronou. Stála mně 1 300 Kč. Za celý život neprotopím tolik, co je v 1/3 technické místnosti u pána. Nyní spouštím dochlazování domu dešťouvou vodou. Ta slouží k zalévání zahrady a dochlazování domu v létě. Za pár wattů na oběhové čerpadlo. Držím palce a ať se vám daří.
SUPER , toto je cieľ a cesta , dúfam , že bude dosť piesku ....
Nesmírně zajímavé - poprvé vidím tuto myšlenkou realizovanou v domácích podmínkách rodinného domu. Gratuluju! Pár dotazů:
1. Je nutné použít "kamenný prach"? (Jak se liší kamenný prach od písku?) Nedal by se systém výrazně zlevnit tím, že by se místo písku použila místní zemina (nabízím odborný termín "kamenný šrot")?
2. Jakou tloušťku tepelné izolace (a jaký materiál) jste použil?
3. Máte v systému i hydroizolaci? Je důležité to, aby se dovnitř pískového akumulátoru nedostala voda? Podle mě by to nemuselo být úplně kriticky nutné - snad jen by to mohlo zhoršit izolační vlastnosti tepelné izolace.
4. Uváděl jste, že pokud byste stavěl systém znovu, použil byste kovové trubky místo plastového rozvodu. Jakou byste použil tepelnou izolaci a hydroizolaci? A na jak vysokou teplotu byste systém dimenzoval? Dalo by se jít výrazně nad 100 C? To už by se vám v potrubí mohla generovat pára.
5. Na jak nízkou teplotu pískový akumulátor "vybíjíte"? Ve spřažení s tepelným čerpadlem byste mohl jít třeba k nule Celsiů, ale asi by to nebylo ekonomické.
Díky moc za fakt zajímavé video!
Zdravím Vás. Hlína má několika násobně nižší akumulaci než kámen. Také jsem o ní přemýšlel. Ideální je tzv. prosívka. Cenově byla nejdraží tepelná izolace, pak doprava a pak až práce a ty trubky byly zlomkem ceny. Celkově jsem se vešel do 200 tis. Kč. Tepelnou izolaci jsem podcenil. Odpovídá to cca 20cm tvrzenému polystyrénu po obvodě a 30cm na stropě. Při vyšší teplotě v zásobníku jak 65°C už se prohřívá zem i mimo zásobník. Mám teplotní čidla i kolem zásobníku v zemi.
@@tcmach265 Postavte nad akumulátorem skleník. V zimě budete mít zeleninu, v létě můžete odebírat další teplo.
@vitezslavfiala4098 1. Napadá mě slévárenský písek (použitý), zatím za cenu odvozu. :)
Krásné, inspirativní video. Jen mi malinko uniká smysl toho, že jako nabíjecí médium kamenného prachu používá vodu. Snižuje si tím dosažitelnou teplotu pod 100°C. Teď si dovolím trochu matematiky: Měrná tepelná kapacita suchého písku se udává kolem 0,8 kJ/kgK. u vody je to 4,18 kJ/kgK - to je 5x víc. Teď to ještě musíme přepočítat na objem Hustota vody je 1000 kg/m3. Hustota písku je cca 1600kg/m3.
Mě z toho vychází, že kdyby tam měl místo kamenného prachu izolovaný bazén s vodou, mohl by ve stejném objemu naakumulovat 3,2x více energie. Akumulace do kamenného prachu začíná mít smysl ve chvíli, kdy by se prach ohříval nad 320°C. To ale vodním médiem nelze dosáhnout. Natápět by se to dalo elektrickými topnými tělesy, ale nenapadá mě, čím to teplo dostat zpět. Napadá mě rtuť s teplotou varu 357°C ale z toho by mohla být pořádná ekologická katastrofa. Trochu by se to dalo zlepšit olejem s teplotou varu přes 200°C ale stále mi vychází lépe místo kamenného prachu použít vodu.
Proč by nešla voda? Vodní pára je v podstatě také voda :)
@@Thales_WH Pokud by se skladovala voda ve formě páry, tak se zužitkuje ještě skupenské teplo vody. Proč byl použit kamenný prach (obecně pevná látka) je zjevné. Je to provozně mnohem jednodušší - nikde nic není mokrýho, nic nikde neteče, nerezaví atd.
@@minduton Skladovat pod tlakem 100 tun vody ve formě páry znamená riskovat cestu na Měsíc. Domu i okolí.
@@krtekjetady 🤣😂🤣super 💨🚀🪐🌞🌛
@@minduton Nemyslel jsem skladování ve formě páry, ale jako médium pro odebírání tepla. Osobně bych do toho ale nešel, jelikož to jsou komplikace.
Skvelé video. P.Mach je borec 👍
Díky za zajímavé video....Obdivuji co dokážou vymyslet chytré hlavy jako pan Mach....Chápu že celé je to víceméně experiment,že nešlo primárně o úsporu peněz...Stejně by mě ale zajímaly náklady,potažmo finanční návratnost takového řešení....
Zajímavý,díky..
Pecka 👍
No tak to je pecka
Mno....to video jsem dokoukal do konce jen proto, že jsem byl zvědavý na to, co pán tak úzkostlivě utajil: na cenu, kolik to všecko stálo. A taky na návratnost. Má to sice poskládané pěkně, ale pro masové rozšíření je to nepoužitelné. (Nejen) Při dnešní drahotě je utopií předpokládat, že lidi na venkově mají nasysleno ve strožoku, aby investovali do tak nákladné a technicky složité hračičky.
Řekl že to slouží jako testovací dům. A pokud je něco určené na test, tak to nikdy není levné. Určitě by dnes dokázal vytvořit to samé za nižší náklady. Prototypy nejsou nikdy levné. Ale díky jeho odvaze a vynaloženým nákladům, můžou v budoucnu vzniknout projekty, které nebudou finančně tak náročné a budou mít rozumnou dobu návratnosti.
Pane Machu, velice zajímavé a poutavé vyprávění. Moc děkuji. Nicméně mne zajímá investice do časově omezených technologií, které se musí obměňovat. Předpokládám, že baterie vydrží tak 6-7 let, vybavení ve sklepě tak 15 let, panely řekněme 20 let. Odhaduji investici na cca 1 milion Kč na 15 let. Když to rozpočítám, tak to vychází zhruba na 5 500 Kč za měsíc. Prosím tedy ještě o pár slov k investicím. V ČR bohužel často mluvíme rozohněně o fantastickém technologickém vybavení, je ale otázka, jestli se vždy v dlouhodobém horizontu investice vyplatí. Tím nechci nijak snižovat Váš velmi zajímavý projekt. Děkuji Zdeněk
Téměř nikdo ještě nepočítá do návratnosti jednu věc, a to úroky z vkladu, které by dostal, kdyby to nestavěl. Kupříkladu aktuálně již druhým rokem z milionu čístých 50.000 Kč ročně, takžeto ZBOURÁ absolutně již tak nesmyslnou návratnost !!!
@@RetroDilna Naprosto přesně! Taky jsem na svém RD uvažoval o FVE, ale když jsem zohlednil na straně jedné životnost nejdražších částí (střídače, baterie), nutnou investici a získaný profit z výroby elektřiny versus na straně druhé, že požadovanou částku konzervativně investuji.... tak jsem zjistil, že realizace FVE mi nedává žádný ekonomický smysl.
@@gustorel3041 No jedna možnost tu je... Nás je hodně a máme největší spotřebu el. en. na ohřev TVU a z estetického, praktického a mnoho jiných jsem nechtěl sol. kolektory. Dal jsem na šikmou střechu 6x nový panel 410Wp, vlnitý plech, inst. mat. do 500 Kč, rozvaděč, sám, 1000 Kč (DC jistič, pojistky, přep. ochrana) a pak už jen PWM regulátor na bojler, sám, 500 Kč + wattmetr 500. Celková suma do 30 tis. Kč. Návratnost max. 2 roky... Jedu 1/2 roku, přes zimu, doteď 827 kWh při akt. ceně NT 6,43 je to 4700 Kč. A to ekonomický smysl dává... jinak ne.
@@RetroDilna No možná to je proto, že vám ty úroky sežere inflace, která je posledních 15měsícu cca 17% a ůroky (na běžně dostupných termínovaných účtech) jen 5-7%. V minulosti inflace 2-4% ůroky 0-3%. V současné době pokud máte 1M v bance, tak za rok tam máte reálně už jen 1000000-170000+50000 = 8800000kč
@@petzed2 :-) no ono to bude složitější, protože třeba televizí a nafty aktuálně si koupím víc za stejný peníz než loni, i másla dokonce :-) Ale po těch 10-ti letech mi stále zbyde na účtu ona jistina a něco za ní půjde koupit, ale vám po deseti letech odejde střídač a máte díru -80 a za 15 let baterie a zas díra třeba -100 a tak si tu žijem 🙂
Díky za video. Protože mám termiku i fotovoltaiku, říkal jsem si jestli by v případě pořízení tepelného čerpadla dávalo smysl dobíjet po zimě vychlazený kolektor termickými panely. Bohužel, i když samotné technické řešení je zajímavé, ekonomicky to dává pramalý smysl.
Jak pán sdělil, roční přínos je 1,2 MW, což nejsou ani 2 kubíky suchého dřeva. Netroufám si ani odhadnout, na kolik přišla technická výbava, ale cena v přepočtu na získanou kW určitě příznivá nebude. Při množství použitých panelů by přímé napojení na akumulační nádobu typu Dražice NADO 1000/140 apod. mělo téměř ten samý přínos při mnohem menší vstupní investici a bez rizika drahých oprav tepelného čerpadla a potřebná výbava by zabrala 1/3 použitého místa.
a to jste ještě nepolemizoval nad účinností.
Je to laboratoř a je dobře že má někdo odvahu (a prostředky) věci zkoušet.
@@ElectroDad Nic proti tomu, jak píšu výše, sám jsem přemýšlel nad tím, zda by to dávalo smysl a po pravdě, čekal bych daleko větší přínos. Se třetinovým počtem termických panelů a akumulační nádobou pouhých 750l netopím zhruba od půlky března. No i když letos ještě 2x v týdnu pár polínek do krbu hodím, když slunce nesvítí tolik jako jiné roky.
Jen bych na základě té zkoušky nedělal nadšené závěry, které tu v diskuzi čtu, protože s ohledem na investované prostředky je množství získané energie skoro až zanedbatelné. V podstatě to vypadá, že ta akumulace tepla pomocí strojovny "jak na ponorce" v reálu ušetří na spotřebě tepelného čerpadla nižší stovky kilowatthodin. A ty by se daly získat rozhodně mnohem laciněji.
Dobrý den, zajímavé video. Pořizovací cena všech těch technologií? cca 1,5milionu denní spotřeba cca 12kW při ceně elektřiny 7kč/kW mi vychází návratnost 50 roků+údržba celkem návratnost cca 60 let. Za 60roků bude člověk teprve na nule. Životnost komponent je, ale cca 10 až max. 20 let. Proč utrácet minimálně 3násobek o proti snadno dostupné službě a ještě investovat spoustu času za nákladnou a složitou údržbu, kterou pokryjete jen cca 1/3 až 1/2 zimy? Není lepší místo údržby mít volný čas a ušetřený 1milion korun na koníčky? Pokud by se to zaplatilo za 5roků a životnost komponent byla min. 10až12 roků, tak by se to vyplatilo. Projekt nepokryje zimu, ani se nezaplatí. Tento projekt tedy nemá smysl finančně ani z hlediska samostatnosti.
Pred rokem jsem cetl clanek o piskove baterii... Ze to v norsku zkouší... A pán natom frci uz 9 let 😀😀
Ve Finsku tím vytápí město
Mno, pan Mach je tedy hračička, ale to chápu, mi chlapi jsme děti až do konce života. Jen mi tam ještě chyběla informace o výkonech termiky a FV. Když budu mluvit jen ze své zkušenosti tak moje FVE mi za rok vyrobí 9MWh. dům topím pomocí starého a letitého tč, vaříme na indukci, v létě hřejeme a chladíme bazén pomocí tč, přetoky za léto cca 3,5-4 MWh. Máme čez tarif pro soláry a platím jen povinné poplatky. V podstatě neplatíme silovou část. Dohromady záloha 1100 kaček a to mi budou ještě vracet. Za mě tedy taková akumulace nedává smysl pokud zohledním vstupní investici. Pokud by ale někdo chtěl a trval na ostrovu, asi to bude cesta.
Taky si myslim ze proto neukazal cisla, protoze kdyby rekl nejakou dobrou cenu, tak by to za tu cenu pak po nem nekdo chtel a dnes to bude stat (ta 3x vetsi piskova baterie) jak barak. A taky TC, jehoz princip je starsi nez zijici clovek a pritom ceny jsou vyssi jak Mt. Everest.
Dobre vedet, ze jde akumulovat do pisku, no za me ve vetsine pripadu to bude nerentabilni.
Pán Suldovský úplne s Vami súhlasím, a mám to - ako Vy - otestované ! Ako experiment a ušľachtilá zábava je to pekné, zaujímavé a rozhodne lepšie ako trávenie času v hospode a nadávanie na vládu (akúkoľvek) Ale keby pán Mach zverejnil finančné náklady na celý ten systém, tak by bolo vidno, že je to nerentabilné a nenávratné !
Je to paráda, když piští topný spirály od pwm regulace. Mám v plánu mnohem divočejší tepelnou baterii, protože už nevím kam s elektikou a to hodně vadí.
Dej si tam sinus a pištět přestanou. Mně taky piští :-(
Pískové (prachové) uložiště zvažuji na firemní pobočku v Brně kterou nyní projektujeme. Počítám plně zahloubený akumulátor s cca 320m3 prachu = doprava plnou sklopkou Tatra 8x8 . No ale taky někdo musí těch cca 300m3 vykopat a vyvézt a někde uložit atd... Dále bude instalace FV panelů na střechu cca 110KWp . Zde na RD to má pán super vymyšlené.
ALE nejsem si jistý celk.náklady na řešení AKu v písku a vidím to na FVE 110kWp a větší AKUbatt úložiště Uložené mimo budovu v kiosku (pro případ požáru baterek) a prodej přebytků za SPOT do přetoku (zde nebude problém s technickým přetokem).
1. Pán je šikovný. 2. Akumulace tepla (energie) do různých materiálů je nápad starý jako lidstvo. Co jiného je masivní kamenná zeď vedle kamen, která po vyhasnutí kamen odevzdává domu tepelnou energii mnoho hodin. Popřípadě staré elektrické akumulační kamna, kde jsou "cihly", které se nahřály levným proudem (mimo špičku) a postupně vydávaly teplo. Já osobně vidím problém ve složité technologii "kaskády" ukládání a následného odebírání energie. Tohle chce buď člověka, kterého to baví a rozumí tomu jako pan Mach a nebo platit pravidelný servis na kontrolu a údržbu vč. výměny baterií. Chápu, že masivním využitím těchto technologií se sníží cena jednotlivých prvků, ale to je cesta na celou generaci (možná několik). Jako budoucnost je to super. Vzpomínám na mou babičku, jak si sama s vozíkem dojela do lesa pro klacky, ty pak nařezala (větší vzala sekerou) a topila v kamnech. Dokonce i vařila a skvěle pekla v kamnech a troubě na dřevo. Teplo bylo jen v kuchyni a do malé ložnice šlo otevřenými dveřmi v zimě. Babička byla otužilá prací a taky tím, že spala v chladné místnosti. Můj závěr: ekologické a jednoduché je žít skromně. Osobně tak dnes nežiju (taky mám dceru :-) ). Ovšem, když si zapálím oheň v kamnech a praská v nich dřevo, které jsem si připravil sám (hromada složeného, nařezaného a naštípaného dřeva je také akumulátor energie), tak to jsem takový spokojený. Ale rozhodně čest a uznání chytrému a poctivému chlapovi!
"Problem", na ktery se docela zapomina zminovat, je ten, ze plati zakon o zachovani energie. Tedy aby mi nejaka masivni zed mohla davat energii, tak ji do ni nejprve musim ulozit. Z toho tedy vyplyva, ze bych v tomto konkretnim pripade topil pomerne nehospodarne (vlastne minimalne dvojnasobek bezne potreby dle tepelne ztraty objektu).
Co se tyce samotneho videa, tak se obavam, ze jako zajimavost je to urcite pekne, ale investicni naklady na ty vsechny hracky kolem jsou v naprostem nenavratnu. A to vubec neresim prubezny nutny servis a zivotnost tech veci tam.
No paráda parádně řešené
Konečne to vidieť aj v praxi, super video.
Čtyřnásobné navýšení pískové akumulace je v dnešních cenách milion,technologie další milion.Vzhledem k životnosti dané technologie je to drahá hračka,která se nezaplatí.
Jenže kolik takové technologie stojí? 2 TČ, fotovoltaika, střídače, baterie, výkopové práce, izolace a rozvody. Když vezmu cenu TČ Mach, tak jsem tak na 800 000 možná i víc a návratnost bude tak 25-30 let a to už jsem musel 1 vyměnit scroll kompresory v TČ a blíží se doba, kdy je budu měnit po 2. takže opět zvyšuji počáteční investici.
Finančně to ani v dlouhodobém kontextu sice nedává moc smysl, ale jinak mě toto velmi neobvyklé, ale o to zajímavější řešení velmi zaujalo. Díky za výborné a profesionální shrnutí. Sledoval jsem to celé s velkým zaujetím. Ještě mě napadlo, vzhledem k velkému objemu topné vody, jak velká je expanzní nádoba...?
Všetko super, až na to nešťastné riešenie dobíjania akumulátorov v prípade nedostatku FVE. Pretože akumulátory majú predsa nejakú cyklickú životnosť ktorá sa dá predlžiť pri nedostatku FVE že dom prejde na verejnú sieť.
Video obsahově super. Zde není co vytknout.
Nicméně pokud bych mohl doporučit, jak je posunout o úroveň výše, tak pořídit pro natáčení nějaký kompaktní gimbal. Videa jsou často téměř nekoukatelné - záběry roztřesené, až z nich bolí oči. Pro pohyb v prostoru ideální a v kombinaci s nějakým lehkým stativem, kdy jsou záběry delší, se na to bude dát i dívat. Jako pravidelný sledující kanálu bych toto ocenil.
Krasnou energickou noc
I Vám
Nejak jsem nepochopili to, co padlo na stopazi 7:30, ze pry "za sezonu ulozi a vybere 1,2 MW" (pominu, ze myslel zrejme MWh). Nicmene to mi prijde zoufale malo na to, ze nejaka maximalni ucinnost takoveho uloziste je 50% na ztratach. A hlavne, cele to tedy musi zabit kompletne investicni naklady a pozadavek na misto, kam ten pisek dat.
Super video!
děkujeme
Asi nejpodstatnější otázka: jakou ta "baterie" ma účinnost
Taky docela vážně uvažuji o akumulaci tepla. Rozhodně to má velkou budoucnost. V naších podmínkách potřebujeme v létě chladit a v zimě ohřívat. Dostatečně velký akumulátor tepla by mohl zajistit odběr tepelné energie v létě a příjem tepelné energie v zimě. Viděli jsme sice funkční systém, ale po technické stránce poměrně provizorní.
Krásné se to poslouchá. Člověk se marně snaží o perpetum mobile. Ale pořizovací cena s údržbou těchto "moderních technologií" s přihlédnutím na životnost je srovnatelná s kotlem na dřevo a obyčejným elektrickým boilerem 100 l . Jsem stavební projektant.
Děkujeme za názor.
@@ElectroDad a co udelat nejake video na toto tema, ze nektere zeslozitovani veci nemusi byt vubec ku prospechu veci? Respektive, ze to narazi na investicni ci provozni naklady, respektive treba na TCO za 5, 10, 15 let. Spousta lidi z meho pohledu zbytecne vymysli slozitosti a nejvic u veci, ktere maji treba uplne jednoduche reseni :)
Celkově je to hezké, ale v 15:15 mne okamžitě plácnuli po obličeji dveře rozvaděče vystlané pravděpodobně hořlavým molitanem. Asi někomu vadí stykače a relátka.
Ono spise bude vadit hluk z toho teleneho cerpadla (kompresoru), nez hluk relatek v rozvadeci nekde ve sklepe domu (to nemate sanci slyset).
FVE panel 1ks nemá vyšší účinnost než termický panel. Ta technická místnost musí stát v dnešní době tak 1 mil. Kč od firmy. Když si vezmu úsporný barák + termika do akumulace dům topí do podlahy na jaře a na podzim defakto celý den, když je sluníčko a voda je ohřáta na 50°C. V zimě spíná kotel na plyn + ohřeje vodu. Denní spotřeba moderních domů cca 3m2 plynu. Je to inovativní, ale přijde mi to nerentabilní i při vyšší ceně energií, když to porovnám s levnějším systémem akumulace do vody.
Pokud nejsou uvedené celkové spotřeby tepla na vytápění, TUV apod., tak se celý systém na první pohled jeví jako úplný nesmysl, ekonomicky samozřejmě naprosto nenávratný.
Jednodušší je stavba reálného pasivního domu (samozřejmě dle parametrů PHI Darmstadt v PHPP, nikoliv tzv. "český pasivní dům"). Všechny ty pokazitelné technické vymoženosti vč. technické místnosti, obestavěného prostoru pro technickou místnost atd nejsou pak vůbec potřeba. Otopná sezona v pasivním domě začíná koncem listopadu, koncem února končí. Takže tím to začíná, pak doplnit FVE, baterie a opravdu postačí na domek této velikosti malá krbová kamínka s výkonem 2 kW a 2-3m3 dřeva v období listopad-únor. Žádné vytápění, žádné TČ, žádné další brutální investice. Pokud se postupuje opačně, tj. stávající dům, pravděpodobně poměrně dost neúsporný se pak vybavuje a pěchuje technikou ne za levný peníz, tak to nedává sebemenší smysl, natož pak ekonomický. Jako laboratoř....proč ne, když člověk neví co s penězi. Pokud cílem měla být úspora, tak té určitě v tomto případě dosaženo nebylo
hovoril ze ma tepelnu stratu cca 4,5 kW tam uz nie je velmi kde sa hybat dole aj keby nemate straty cez obodove konstrukcie to date to max na polovicu , ste limitovany stratou od vymeny vzduchu na minimalne vetranie ... Suhlasim ze sytem ma svoje chyba a nikdy sa nevrati , su ale ludia ktorych podobne technicke vychytavky robia stastnymi :D je to ako niekomu vysvetlovat ze na 10 rocnom superbe sa odvezie rovnako dobre ako na najnovsom mercedese za desatinu kupnej ceny ... je to sice pravda ale jeho jeho mercedes ocividne robi stastnym a o tom to je :D
A zbourat stávající dům a postavit nový pasivní není podle vás brutální investice?
Klobúk dole 👍
Děkujeme.
Pan Mach má chybu v zapojení zemního akumulátoru!
1/ smyčky by měly být v sérii
2/ k ohřevu by mělo docházet od spodu k vrchu, protože největší tepelné ztráty jsou u povrchu
+
3/ baterie by měly být použity LTO, protože u nich stojí nabití 1 kWh cca 80 haléřů (Než se budou muset vyměnit!)
U zde použitých akumulátorů stojí nabití okolo 8,- Kč za 1kWh!!!
+
Odhrabal bych akumulátor a zateplil ho zvrchu! Tepelné ztráty do zeminy nad akumulátorem nejsou zanedbatelné!
+
Již mám navržený chytrý zemní kolektor! 😉
smyčky jsou zapojené paraleně. Prohřívám celý blok naráz.
@@tcmach265(tak jsem to podle videa pochopil) mám v návrhu zemního kolektoru smyčky, které ohřívají patro od středu k okrajům, aby zůstalo největší teplo uprostřed a aby se minimalizovaly ztráty do okolní zeminy.
+
S klesající hloubkou je teplota čím dál vyšší, tzn., že ztráty jsou čím dál menší. Proto jsem dal do návrhu, že se nejdřív ohřeje spodní okruh od středu k okraji a pak patro nad ním atd. atd. (zapojení do série). S tím, že když se bude odčerpávat teplo, tak se otočí chod média, aby byl výstup co nejteplejší!
(Při akumulaci směr média od spodu nahoru a při odčerpávání od shora dolů.)
Bez komentáře . Hlavní je že jste to otestoval. Za mě poučné . A pro mě samotného důležité , abych věděl jak to udělám já . Moje řešení jsou jen zateplení a tepelná čerpadla 8MWh roční spotřeba sice není málo , ale mě to stačí .
prima
Uznávám, že to je od pána super výkon. Těžce experimentální a masově asi nepoužitelný, ale klobouk dolů. Tedy než bych se já babral s několika set tunovým úložištěm a kombinovaným solárním systémem, tak to raději obouchám barák dalšími deseti centimetry polystyrenu...ale uznávám, že nás tyto experimenty třeba někam posunou...
Veľké plus za odvahu pustiť sa do niečoho neštandardného! Páči sa mi aj použitie viacero technológií a zdrojov energie. Viem aj o možnosti ukladať teplo do viacerých menších vrtov čo môže byť tiež alternatíva alebo doplnok pieskového akumulátora. Taktiež tam doplniť piecku /kotol na tuhé palivo s výmenníkom by stálo za úvahu. A dostať sa na 100% ostrovný systém bez obmedzení komfortu. Každopádne dobrá práca a nech sa darí!
Presne. Pro markantni zlevneni se zbavit tech dvou cerpadel, misto nich drvozplynovaci kotel a v lednu na tyden nonstop zatopit a pak to zase treba dva tri tydny cerpat do domu a cyklus zopakovat.
Teraz sa akurát rozmáha novinka z Finska: baterie z piesku (polar night energy). Ten piesok je možné zohriať na 600° - nie potreba 100ky ton piesku. Nápad fakt dobrý a pán to už spravil pred 10timi rokmi.
Bezva
Zajímalo by mě, jestli byly měřeny tepelné úniky směrem dolu, kde není izolace a jestli bylo nějak upravováno podloží? Předpokládám, že krom hydroizolace nikoliv.
Super namet, rozmyslal som s niecim podobnym ako je navrtat velke skaly otvormi a vlozit tam spiralu z boileru a tuto dennu energiu s prebytkov vyuzivat v noci na ohrev interieru..
Zdravím vás. Máme v provozu Chameleona, který má vodorovné zemní tyče jako kolektor zavrtané do skály a provozní topný faktor je na hodnotě 8. Tedy COP 8. Teplota neklesla pod +18°C.
@@tcmach265 8 uz je pěkné - kolik toho mate v te skále? (objem, hloubka a kolik to vrtání cca stalo)
Svatá pravda, termika neohřeje teplý zásobník. Také plánuji rozšířit ohřev zásobníku o FV.
Napadlo mě, jak by to vyšlo finančně a zárověň, jesli by se uložilo více či méně energie, kdyby se použili nádrže s vodou - ale je fakt, že nádrže budou stárnout.... - ale sám vidím, že nejnáročnější (energeticky) je nahřát TUV
Všechno je to pěkny,jen to uložiště do olověnych baterií,je už dnes neekonomické...jak vykonem tak životností..
když už dám tolik peněz do všeho,tak i do baterií napr.lifepo4 nebo lithium.
Ahoj dad na toto video jsem čekal díky.
Tak jsem zase po dlouhé době shlédnul pořad pana ElektroDada a stále nevycházím z údivu, co jsou lidé schopni vymyslet. Pán je evidentně vynálezce tělem i duší. Jeho multizdrojový systém je jistě unikátní, chápu že si to chtěl vyzkoušet, ale praktický význam je podle mě nulový. Proinvestované prostředky budou kolem 1mil korun. Pokud bych uvažoval amortizaci 20let, tak náklady na provoz domu nebudou 1MWh=5tis kč, ale 55tis kč (1000/20+5). To se fakt vyplatí.
Pán má hodně masivní fotovoltaiku, pokud by přetoky posílal čezu a měl zaplacenou virtuální baterku (navýšení tarifu o 200kč/měsíc), tak by ročně zaplati jen za distribuci a tarif. Toby bylo cca 5tis kč. Jeho řešení nedává smyl.
To záleží jaký smysl hledáte. Pokud pouze ekonomický, pak máte pravdu, ale pokud chce pán alespoň částečnou soběstačnost, pak nikoliv. Pravdu také nemáte v tom, že počítáte ceny komerčního řešení, avšak pán má ceny poněkud jiné. Může to mít klidně za cenu materiálu (čili velmi malý zlomek), když vlastní firmu na výrobu takovéto techniky.
to fakt čumím :)
No 3kWh za den na topeni jestli to chapu mi ale nic nerika. Nebylo by lepsi rici kolik je denni spotreba v topne sezone tedy v zime naprijklad kdyzj e venku kolem nuly? To bych dokazal srovnat. Ono totiz v rocni spotrebe zalezi jak dlouho topnou sezonu mate. Protopit se da v dubnu kvetnu nebo v zari rijnu pomerne dost energie, kdyz nekomu vadi ze v byte je 18 a chce 24. Skoda ze se vetsinou uvadeji cisla, ktera jsou takove ne moc vypovidajici.
Dobrý den, měl bych jeden dotaz. Zajímá mě jaká teplotní čidla máte v akumulátoru použita a kde jsou umístěna. Děkuji
Prečo už nemáte nad akumulátorom skleník. Ak sú úniky tepla významné, na pestovanie by sa dali využiť.
otázkou je, zda jsou úniky tepla měřitelné
Mě to taky napadlo. Jen bych použil vodu a místo rezistivniho dohřívání bych použil vysokoteplotní tepelné čerpadlo na dodatečný ohřev vody v létě. Podle velikosti nádoby by to snad vydrželo i celou sezónu.
Už když jsem viděl první pískové akumulátory tepla v Německu, tak jsem si to zkusmo naházel do kalkulačky a došel jsem k závěru, že nelze dosáhnout za únosných podmínek celoročního cyklu léto>zima. Takže tak, zkusit si to můžete spočítat taky, je to jednoduchá matematika a fyzika. Problémů je vícero, hlavní problém je v tom, že i při sebesilnější formě tepelné izolace jsou hodnoty tepelných ztrát takového akumulátoru prostě příliš vysoké. Jsou tak vysoké, že je naopak levnější i jednodušší postavit radši plně pasivní dům (tj. problém vzít z opačného konce) - a tímhle se prostě vůbec nezabývat. Ten akumulátor tepla by měl být správně zabudován přímo do domu, kde by těmi ztrátami rovnou topil, problém je však v tom, jak zde psal i pan Mach, že to má dozvuky na statiku. A pak, co s tím teplem v horkém létě, kdy potřebujete naopak mít v domě chladno, ale akumulátor budete mít paradoxně nahajcovaný (nabitý) na maximum pro očekávanou zimu. Možná by stálo za úvahu nad tím akumulátorem vybudovat třeba foliovníky na pěstování zeleniny, tím by se zužitkovaly tepelné ztráty z dobré jedné třetiny povrchu akumulátoru a snížilo by to výrazně i jeho tepelnou ztrátu přes zimu.
děkuji za názory
@@minduton Možná máte pravdu, ale za prvé já jsem počítal s vodou, která má mnohem větší tepelnou kapacitu a za druhé, čím větší, tím pomaleji chladne. Navíc se dá využít i zbytkového tepla, když má voda třeba už jen 10°C, pro tepelné čerpadlo. Každopádně pasivní dům může být praktičtější řešení. Je to zajímavé témá, protože vytápění může být hodně drahé. A hlavně bylo zajímavé vidět něco nad čím jsem jenom přemýšlel fungovat v praxi, ikdyž trochu jinak implementované.
@@minduton nízkoteplotné akumulačné vyhrievanie zeme pod domom z letných FV prebytkov by mohlo odstrániť potrebu spodnej izolácie a mesiac - dva z vykurovacej sezóny...
@@danielstraka17 To bylo zamítnuto statikem, jak psal p. Mach, navíc by vám to v létě z domu dělalo saunu.
mám v domě v podlaze elektrické topné folie, takže má otázka zní. je možnost nějak třeba skrze termoelektrický generátor konvertovat teplo písku na Elektrický proud ??? nebo si musím ještě 10 let počkat na technologie ?
Je to velmi zaujimave riesenie, ktore sa mi paci. Mozete sem aj rozpisat, aka bola investicia na realizaciu?
Dakujem
Mohu poprosit o upřesnění, možná jsem se jen přeslechl - mezi zemním akumulátorem a domem ročně proběhne výměna energie 1MWh? Děkuji!
Akumulace se řeší do 90stupňů celsia - do vody. Pro vyšší teploty nad 90stupňů např. do písku. Finové mají silo s pískem a vyhřívají ho na 600stupňů. Izolace pak je asi 1m tvrdé minerální vaty a rozvod chladiva musí být v kovu - nějaký, kde se spoje neroztaví tou teplotou.
Nahřívá se střed toho válce a teplota se postupně zmenšuje směrem k obvodu pláště.
Tvrdí, že tímto jsou schopní přenést teplo do zimních měsíců. Je to nový start-up. Viz youtube - hledejte, už je to vyřešené
❄☃❄
tu to borcovi bezi od roku 2014:-) novy startupe :-) - o tom je to video, o realnych zkusenostech (a je pravda ze me 1,2 mw ci kolik pan zmiňuje úplně nenadchlo)
Bravo. Mohu mít otázku jakou zrnitost má ten písek?
takže lze uložit cca 3MWh tepla? nebo kolik energie se dá uložit do toho písku?
Uloží 1,2MWh tepla.(počítal jsem to a vychází to). Protože má tepelné čerpadlo, tak mu to ušetří ročně cca 300kWh elektřiny. Stojí to za to? Asi ne.
@@TomH519 V současné době, kdy elektřina v létě i v zimě stojí stejně, tak ta úspora 300kWh elektrických na první pohled nevypadá příliš atraktivně. Ale kdyby se do ceny elektřiny promítalo to, že v době hojnosti (v létě) je velmi levná a v zimě naopak drahá, tak tady ten smysl vidím v tom, že systém nabíjíte jen tou levnou elektřinou z letních nadbytků, a čerpáte z něj v zimě, kdy je elektřina drahá. Druhou výhodou navrženého systému je to, že v principu nepotřebujete tepelné čerpadlo - teplem z akumulátoru můžete rovnou topit i bez tepelného čerpadla. V takové konfiguraci vám odpadne velká investice do tepelného čerpadla.
@@kamilsedlak1352 Dost pochybuji o tom že to odizoluje teplo ze Srpna až do Prosince. A i kdyby ano, návratnost tolika čerpadel nebude nic moc.
skus kalorimetricku rovnicu na priblizny vypocet
@@kamilsedlak1352 tepelne cerpadlo právě potřebujete (na nabijeni zásobníku a na dohřev vody v zimním období)..a v tomhle případě tam jsou rovnou dvě...
moc sikovny pan. trochu by me zajimalo jake ma takova baterie ztraty, neboli kolik tepla utece z te baterie panubohu do oken... pokud budu brat ze ucinnost panelu je 20% a dalsich 10% protopim " na zahrade kytkam" vyuziva ten system 10% slunecniho svitu ... celkova investice musi byt v radech velmi vysokych statisicu nebospise o rad vys tak jen jestli to ma i nejakou navratnost🤔
Z piskoveho uloziste se pry da vycerpat "az" 50% ulozene energie.
Pokud by pan Mach postavil Pasivní dům, nepotřeboval by takto složité a drahé sytémy vůbec. Klíčem je snížit potřebu, kterou pak lze snadno a levně pokrýt z obnovitelných zdrojů (nejužitečnější solární úložiště je stále strom :-) )
TUV vam pasiv nevyrobi. U mna v B-cku je to zhruba 1:1 (kurenie : TUV).
Touche! Naprosto presne, protoze energie, kterou nemusim spotrebovat, tak ji nemusim ani vyrobit ci koupit. Nerozumim tomu trendu za kazdou cenu vse nesmyslne prekombinovavat, jak technicky, tak i nesmyslnymi investnicnimi naklady.
@@dusanmsk TUV mozna pasiv sam o sobe nevyrobi, ale urcite se shodneme, ze se bavime o nejake bezne rocni spotrebe mezi 3-4 MWh na energii nutnou pro ohrev TUV. Ma smysl investovat statisice, abych si vyresil problem, ktery me stoji v plynu realne mene nez 7 tisic Kc rocne?
Moc pěkný, jen by mě zajímalo důvod proč jste nepoužil běžný písek který nemá ostré hrany jako drcený kámen ?
Fizyka vzduchové mezery
Pan Mach si postavil laboratoř, ze které čerpá poznatky třeba i pro vývoj ve vlastní firmě.
Děkuji za sdílení, beru jako zajímavost!
A víte, co je nejlepší sezónní akumulátor pro běžné uživatele/spotřebitele?
Dřevo! Které pak spálíte v kachlových kamnech.
A elektřinu si vezmete jako každý běžný uživatel ze sítě. Energie z uhlí či jádra uložena ne během jedné sezony, ale třeba milionů let, ale na tom přeci nesejde nebo ano? 🤔
Investičně a provozně zvládnutelné pro každého!
Moc pěkné video, jen pochybuji zda to má smysl pro vytápění a když někdo nemá chluchý místo na pozemku, radši bych tam dal garáž. Je akumulátor vodotěsný, nebo do něj prší. Akumulátor zbytečně promrzá ze stran, měl by být pod zemí, bych myslel.
Pán si ho udělal tam, protože potřeboval vyrovnat terén, a přitom napadlo ho zemní úložiště.
Co jsem někde četl, tohle se dá dotáhnout ještě o kus dál.
Jednak, dobré umístění pro takový akumulátor je přímo pod základy domu. Ty ztráty, které by šly „nahoru“, tak mají tendenci prostě ohřívat ten dům v zimě a jednak kvůli tomu není potřeba rozkopat další kus pozemku (ne všude to vyjde jako důsledek jinak potřebných terénních úprav).
Jednak, při dostatečně velkém akumulátoru z něj jde brát energii pomocí tepelného čerpadla, které může mít lepší účinnosti než okolní vzduch ‒ nachladit ten akumulátor v zimě. Když bude mít třeba jen 10°, tak to stále může být víc než je okolní vzduch a jednak potom lépe fungují ti termické panely už někdy z jara.
A další věc je, že fotovoltaické panely lépe fungují, když jsou studené. Takže existují tzv. hybridní panely ‒ panel, který je zároveň fotovoltaický a zároveň termický. Ta termická část zároveň funguje jako chlazení té fotovoltaické části a zlepšuje jí účinnost. A pokud někdy z jara potřebuji brát teplo z okolí tepelným čerpadlem (např. proto, že ten tepelný akumulátor už je celkem vybitý), tak mohu chladit přímo tu termiku.
Zatím jsou ale tyhle věci spíš jednotlivé experimenty a ne jako komerční produkt, který si někdo může prostě objednat.
To jsem řešil se statikem a raději jsme tuto varinatu opustili. Mělo to více nevýhod jak výhod.
Už ste si skúsili predstaviť obývať dom s takýmto zdrojom tepla v lete ?
@@jandirer4264 Tuším, že ten konkrétní experiment se odehrával někde ve Skandinávii a tvrdili, že to nezpůsobovalo problémy.
V našich podmínkách bych si to uměl představit ve spojení s tepelným čerpadlem, které umí i chladit. V létě, kdy je přebytek elektriky z fotovoltaiky pouštět studenou vodu do podlahového topení a to teplo právě ukládat pod zem na zimu.
Takže ano, umím si to představit, ale zároveň chápu, že takto složitý a integrovaný systém zatím nikdo nenabízí a že je potřeba to promyslet dost komplexně.
Jaká je přibližná cena takového řešení?
200 000 prach, 600 000 fotovoltaika, 120 000 kolektory, 300 000 jedno tepelné čerpadlo, 300 000 druhé. Celkem 1 520 000 Kč (odhad). Optimistická životnost TČ i fotovoltaiky je 20 let. Na jeden rok to je 76 000 Kč. Kdo tolik protopí?
Ďakujeme za perfektné video. Ak to pan Mach meria, ma aj informáciu koľko energie uloží a koľko vyberie (aká je účinnosť?). Počítal som ze pri tepelnej kapacite piesku 800j na kg a kelvin to vychadza na 30kwh uloženej energie na 1stupen na celý výmenník. Aká je hrúbka a material zateplenia?
Vždyť to tam říká - ideální stav 1,2 MWh.
Takže jste se trefil - 65-25= 40 K; 40 K x 30 kWh/K = 1200 kWh. Popravdě, tohle není ani omylem sezonní zásobník. Tepelné ztráty musí být značné. Pokud bych uvažoval pro zjednodušení hustotu toho prachu 1500 kg/m3, a tvar pomyslné krychle, 132 tun, a ideální izolaci ve formě EPS 100 mm ze všech stran, tak tepelná ztráta při spádu 65/25 st.C je skoro 1,8-1,9 kW. To je ranec... Defacto 3,8 % za den. Té izolace tam má nejspíše více, ale zase nemá ideální tvar krychle, má nějaký plošný útvar, který nemá zrovna dobrý koeficient A/V. Pokud tam má pouze a jen kamenný prach, tak udělal svým způsobem blbost. Kamenný prach měl použít jen v blízkosti těch trubek. V bezpečném odstupu od těch trubek a izolace normálně sypat oblázky, plocháče balvany nebo něco. Prostě začít odspodu tak, že podsypat dno izolace prachem, dát soustavu trubek, zasypat vrstvou prachu, dát nějakou řídkou síť něčeho jako prostorové oddělení a sypat směs oblázků a prachu, pak dát zase prostorové oddělení, podsypat prachem, dát další soustavu trubek, atd. Tím by razantně zvedl při stejném objemu hmotnost toho zásobníku klidně o čtvrtinu, možná třetinu nahoru, jelikož skoro polovinu zásobníku by mu tvořilo defacto pevné kamenivo a ne pouze kamenný prach (který má podstatně menší hustotu, protože je to směs vzduchu a "kamenů").
@@minduton ja som myslel celorocne udaje kolko tam ulozi vs kolko zoberie kwh, tak by som ratal ucinnost ulozenia. Spocitat uniky nemyslim ze je to trivialne ratanie ak to zo spodu nieje zateplene. Chcel som to robit na dome ale straty vychadzali velke, preto ma zajimali realne cisla.
@@borcany7 Počítal jsem prostě pravidelnou krychli kamenného prachu 1500 kg/m3 o hmotnosti 132 tun, obalenou 100 mm polystyrenu (0,4 W/K.m2). Je to krychle o hraně cca 4,45 m. Povrch tedy 119 m2. 119 x 0,4 x (65-25) = 1904 Watts. Tepelná ztráta vychází při spádu 65/25 st.C na 1,9 kW. Sezonní účinnost bude mizerná, počítám pod 50 %.
@@minduton jasne preto ma zaujimala realne odmerana ucinnost ulozenia kolko sa da dosiahnut, lebo to znacne pteflzuje navratnost do zdroju energie (fv panelov/ termiky)
@@minduton Jde o to, že ona zem má obecně velmi dobré izolční schopnosti. Dva metry pod zemí je teplota kolem 11 C a skoro není rozdíl mezi létem a zimou. To ilustruje to, jak špatně zem vede teplo. Ve vaší úvaze podle mě děláte chybu v tom, že izolaci zeminy ignorujete. V realitě nebude gradient teploty jen na polystyrenu, ale i v hlíně vedle něj (tedy i hlína vedle tepelné izolace bude fungovat jako izolační vrstva). A naopak akumulátor bude mít u stěn trochu nižší teplotu než ve střední části akumulátoru. Tepelné ztráty pak celkově nebudou tak velké, jak se zdá z vašeho výpočtu.
Jj super ale jak z toho levně dostat elektřinu?
Akorát nebyla zmíněna celková investice?
Čekal bych spíše akumulaci pro el. soustavu než pro topnou soustavu. Podobné technologie na jiným principu už byly dříve
Myšlenka je to zajímavá ukládat teplo a následnou spotřebu v el. soustavě.
severní státy na této metodě pracuji ale nevím, jak to dopadlo.
Navíc by mohly využít prostory ve městě, které jsou nevyužívané městem. určitě by to pomohlo rozvoji FVE ve městě místo na polích.
Ed-G se zase vydalo jiným směrem.
Čekal jsem více.
děkuji za názor
Určitě by to napomohlo rozvoji větrné energetiky. Větrné elektrárny vyrábí nárazově a bohudík spíše v zimě. O smysluplném využití přebytků z fotovoltaiky pro tohle lze polemizovat. Nejvíce přebytků z FVE je bohužel v obdobích, kdy není potřeba topit, to je problém. Tepelné ztráty takového tepelného akumulátoru jsou nezanedbatelné, jejich úroveň v zásadě vylučuje využití takového akumulátoru čistě pro sezonní charakter užití léto-zima.
@@minduton Myslíte rozvoji sekaček na ptáky?
jsem outsider, ale jen dotaz, někdo zde v diskusi řešil "hydroizolaci" a někdo jiný zase to, že voda má větší tepelnou kapacitu než ten písek, tak proč to nezavlhčit, proč to naopak nenechat mokré? Psal tam něco o tom, že do toho povede elektrika, no ano, ale to je snad v izolovaných drátech ....
Ako by sa riešil problém pri prípadnom poškodení rúr alebo spojov zasypaných pod kamenným pieskom.?Paradna práca👍🏻
Cílem je tyto projekty dělat tak, aby k poškození nedošlo a časem dojít nemohlo. Stejnou otázku můžete klást např. u podlahového topení.
@@ElectroDad Myslel som ,že či nemate technologiu aby sa to nestalo alebo teda kontrolny postup
prach povysávaš a
trubku opravíš. problém? :)
Škoda, že nepovedal akú hrúbku izolácie použil na ten piesok. Koľko styroduru, hlavne navrchu...