Starý spolupracovník za skladu se kterým jsem pracoval mi říkal, že dobrá parní lokomotiva může jet 165 Km hod. Jenže taková rychlost byla jen pro noviny, protože na takovou rychlost nebyly naše tratě stavěné. Byl mašinfíra a na páře jezdil, takže věděl. Kdyby dnes ještě žil, asi bych se ho zeptal, jak bylo na páře ekonomické jezdit vysokou rychlostí. Jestli cena za kilometr navíc při vysokých rychlostí nebyla trojnásobná oproti běžné cestovní rychlosti.
Nasel jsem na Wikipedii, ze oficialnim rekordem v CSR byla parni lokomotiva se 162 kmh - v r. 1964. Co se tyce te ekonomiky provozu, tak je snad jasne, ze kazde horizontalni zvyseni rychlosti nejakeho telesa diky odporu vzduchu stoji vice energie. Jako u aut, treba. Ale tu celkovou ekonomii provozu rychlostnich vlaku se neda objektivne usoudit jenom dle spotreby energie...a vystavby potrebne infrastruktury. Takze by Vam Vas byvaly kolega nemohl odpovedet. Nebot jakozto masinfyra nemohl mit pristup ke vsem ekonomickym dat tykajici se provozu zeleznic. Mohl vedet, kolik spotrebovala parni lokomotiva uhli a vody pri 100 kmh a kolik pri 130 kmh, na stejnem useku a pri stejnem pocasi (vetru). Musi se vzit i v uvahu uspora casu...pro cestujici, kteri to vyzaduji. Dnesni rychlovaky konkuruji letecke doprave. Do urcitych destinaci (treba v Japonsku, ve Francii a i v Cine) je pohodlnejsi jet rychlovakem, nez letet. A casove to vychazi dost casto na stejno.
No třeba takový Flying Scotsman měl rychlost 165km/h v roce 1936, nicméně není to nejrychlejší parní lokomotiva, tenhle titul patří také britské lokomotivě jménem A4 Mallard s číslem 4468 s rychlostí 203km/h
@@matyasselmek3673 Uz pred WW2 jezdily nektere drahy/vlaky v ruznych zemich normalni cestovni rychlosti okolo a pres 120 kmh. Uz tenkrat chtely a musely (v urcitych pokrokovych zemich) drahy konkurovat autu/autobusu/letadlu. Zakaznik to vyzadoval a i rad zaplatil. Doprava mezi velkymi a dulezitymi mesty byla vzdy vydelecna. Ze zacatku to byla i MHD. Komunisti ale udelali z veskere dopravy jenom presunovani. Vlak z Chomutova do Prahy (vzdalenost po silnici cca. 90 km) potreboval za bolsevika 4 hodiny a "rychlik" 3 hodiny. Autobus 1 1/2. Uz za bolsevika se verejne v radiu (sobotni dopoledni vysilani pro pionyry - dodnes si to pamatuji) mluvilo o tom, ze temer vsechny trate byly vybudovany za Rakouska a potom za 1. republiky...a ze prumerna dosazena rychlost na draze byla za 1. republiky vyssi nez na konci 70. let!!! Ale ono ani tak nejde o nejvyssi dosazene rychlosti. To jsou jenom pozlatka. Sinkanzen v JPN jezdi dnes "jenom" okolo 250 kmh. Ne vice. Ale zato na minutu presne a na nekterych usecich jich jezdi i 10 za hodinu. A vsichni cestujici sedi... ...ne jako v Nemecku, kde se DB vytahuje, ze jejich ICE na urcitem useku dosahne i pres 300 kmh...ale lidi se tam v urcitych dnech a hodinach tlaci ve stoje a jsou radi, ze stihnou prestoupit.
Prevádzková rýchlosť vozidla musí byť počas testov prekročená min. o 10 %, t.j. 175 x ~ 0,9 = ~ 157 km/h. Nejazdí sa v súčasnosti takouto rýchlosťou? Samozrejme to mohlo byť skôr, rýchlosť vyššia atď.
Nemáš o problematike rýchlostí na železnici ani šajnu tak ja len na ozrejmenie . To že sa tak rozgúľa naprazdno bez vlaku ešte neznamená že by to dala aj so záťažou. Vo všeobecnosti rýchlikové loko majú zvyčajne oproti bežným ťažší prevod aby mali vyššie otáčky kolies ale otáčky trakčných motorov boli tak nejak bezpečné . A to je zas potom na úkor sily a teda rozjazdu s ťažkým vlakom. Ano rýchliky sú zvyčajne ľahšie ako nákladný vlak . Všetko je to o tom že celá tá lokomotíva ma len určitý príkon a výkon ten je obmedzený napríklad trakčným transformátorom na striedavom systéme alebo na jednosmernom v tej dobe stratovým výkonom regulačných odporníkov. Je to tak nejak všetko spolu zosúladené . Ak posilníš jeden komponent tak si zas obmedzený ďaľším ktorý nepustí. A to sa teraz nebavíme o koľajovom zvršku alebo spodku alebo čo všetko na to má vplyv aby sa dalo jazdiť viac ako bolo vtedy bežných max 120km.h. Celá infraštruktúra to musí podporovať, to nieje len o tom že vyrobíme lokomotívu ktorá vytiahne 200 a máme vydéláno a jazdíme 200.
Jakože papoušek, konstruovaný na 100km/h, umí jezdit víc než 175km/h? To by byl pomalu světový rekord, nehledě na to, že nemá dost velký průměr kol. :)
@@jan.tichavsky To určitě ne. V Česku drží rychlostní rekord mezi parními lokomotivami Albatros, a to 162 km/h (rok 1964), přičemž jeho maximální provozní rychlost je 120 km/h. Ve světě drží rychlostní rekord lokomotiva 4468 Mallard ze Spojeného království, která jela 202,58 km/h (rok 1938).
pripomina to test 200km brno - breclav, tam v nejakem useku by to teoreticky slo rozjet... a za minutu dve zas zpomalit :o))) my mame setsakra co dohanet... jen proboha nervat miliardy do starych trati kde uz se okolo 160km jezdi, VRT je jedina spravna cesta co se rychlosti tyce.
Hlavné ťahy sa postavili ešte za čias monarchie a prvej republiky. Za socializmu sa stavali dodatočné trate a robili rekonštrukcie ale ako môžeme vidieť výsledok, tiež podobným spôsobom - nekonečný príbeh. Takže to máme v krvi po generácie.
Už tenkrát věděli, že tratě v ČSR naprosto nevyhovují. To byl rok 1983 Je rok 2022 a stále jsou některé tratě za opicema, strašně všechno trvá a peníze tečou někde zadním otvorem.....
Protože vlády kdysi hodily železnici přes palubu a stavěly se jen silnice, a teď, když by lidi chtěli jezdit, tak se zjistilo, že není po čem, takže se posledních pár let honem snaží dohnat to obrovské zpoždění v řádu několika desetiletí.
@@eduardjuracic5068 Moc ne, když pořád i na páteřních tratích jezdíme leda 120 km/h, kromě úseku Praha - Česká Třebová, kde je místy až závratných 160. O lokálních tratích ani nemluvím.
Je ostuda, že tento komentář platí i dnes po ČTYŘICETI LETECH!!! Za celou tu dobu nás stát a naše železnice nedokázaly udělat NIC pro to, aby se mohlo u nás jezdit těmi tehdy zaváděnými 300km za hodinu. Že Správy železnic přicházejí nějaké zprávy, ale kde jsou skutky? Vždyť mnohé magistrály jsou už dávno přetížené!!;
Protoze polistopadova generace zvolila vlady a ktere naslouchali lobystum, kteri podporovaly automobilismus na ukor zeleznice. Problem dlouho izolovane spolecnosti:-/ od zbytku sveta kdy neumite jednat s lobysty a pouzivat vlastni rozum. Dalsi veci samozrejme omezene vlastnictvi a dodavky aut za totace. Pokud bychom si jiz davno prosli fazi preautomobilovani jako na zapade ci dalnem vychode, tak bychom se samozrejme rozhodovali jinak. Ve state ktery ma nejhustejsi zeleznicni sit na svete, ale nema vyznamne zasoby ropy a hodne historickych casti mest bez moznosti rozsireni parkovani se rozhodovalo ve prospech aut:-( Poslednich 10 let se zacina konecne neco dit ale bude to trvat aspon dalsich 20 let nez se dozene skluz. Infrastrukturni projekty jsou na dlouho a jedno vokebni obdobi to nezmeni.
@@rybaluc ano, to je všechno též pravda, izolování za komunismus mělo podobné následky, jako čínská zeď pro Čínu. Ta po zaizolovani také hospodářský upadla. Navíc též proto, že na postech na ministerstvech, kde se rozhodovalo o dalším vývoji, seděli staří paprdove, trvající na svých představách, které byly při jejich designování už překonané. Na příklad jsem osobně slyšel v roce 1991 soudruha Peltrama, že" rychlostí až 160 km za hodinu se bude zavádět i na našich tratích" přestože se vědělo, že touto rychlostí se v USA jezdilo už koncem 19.stoleti!!!. A navíc v době, kdy to prohlásil, se v čele Evropě budovaly tratí VRT pro 300 km za hodinu. Jenom naší úředníci pokračovali v zaostalých názorech nějakého starého dědka!
Jedna z těch reportáží, u nichž by se hodilo sehnat pracovní materiál - úplný (nebo aspoň co natočili) záznam jízdy. Mimochodem by mě zajímalo, jestli do nějakých TN nebo Aktualit natočili i ty zkušební jízdy mezi Vranovicema a Břeclaví v roce 1987, během nichž s jednou jedna 350kou dali rovnou nějakých 182 km za hodinu. Jinak ten hlavní důvod, proč tenkrát moc nešlo zrychlit nad 120/140 km za hodinu, byla samozřejmě ta přecpanost hlavních tahů nákladní dopravou. Někde to možná chtělo překopat spodek a vyměnit mosty, ale v základě šlo hlavně o tohle. Jediné řešení bylo ty tratě zkapacitnit, buďto zčtyřkolejnit (jak se to později udělalo v Rakousku na Westbahn) nebo postavit československé obdoby polské CMK. Po převratu bohužel zvolili jednodušší a blbější řešení - náklady šoupli na silnice, a tratě během koridorizace naopak znekapacitnili (ubírání oddílů v úsecích, menší počet kolejí v nádražích, a v nejednom případě i likvidace nádraží - Rajhrad, Střeň, Hladké Životice). Ani nemluvě o Slovensku, kde si myslí, že na hlavní trati stačí automatické hradlo, a ve stanicích stačí jedna kolejová spojka na každém zhlaví a hrany. Tam vlastně z tratě Bratislava - Žilina udělali slovenskou CMK - akorát bez autobloku a bez původní tratě pro příměstskou a nákladní dopravu, takže s prominutím na prd.
Francúzko bolo a je niekoľkonásobne väčšia krajina ak byv. Československo. Vzdialenosti medzi stanicami sú väčšie ako u nás. Takže keď sa 1000 ton rozbehne na 290km/h je trochu problém znížiť rýchlosť hneď po nejakých 30 km. Čiže načo sú nám takéto extrémne rýchlosti.
Protoze na to zacala prispivat EU. To bude tak 10 let zpatky. Takze nevim co je oznaceno "touto dobou". Navic kdy jindy nez v "teto dobe"? Zeleznice je efektivnejsi z hlediska pohonnych hmot nehlede na elektrifikaci pokud je dostupna.
@@ingwarrce9900 : To mas urcite pravdu, ale dnes uz mame libralizovanu zeleznicnu dopravu (v SR zial len nedotovanu), t.j. dopravca si sam urcuje, kde s (nedotovanym) vlakom zastavovat chce a kde nie.
Tvl. To Němci v té době už zkoušeli magnetickou dráhu, ta byla tak pokročilá, že ji nikdo nechtěl a tak roky rezivěla než ji koupil Číňan, oprášil a dnes úspěšně jezdí po čínské říši.
MagLev v Soule a v niektorych cinskych mestach jazdi zatial ako doplnok MHD. Serioznejsia dlhsia trat v prevadzke zatial neexistuje, len Japonci ju stavaju s predbeznym terminom sprevadzkovania v r. 2027.
Oni ji chtěli, ale během 90 let,tam byly velké protesty ekoteroristů a zemědělců. Viděl jsem videa a live pořady a zemědělci byli tak zpitomělý,že se ptali na to zda to nebude rušit krávy při pasení ,či tím, že je to magnetické,tak zda nebude nějaké poškození vlivem elektromagnetického vlnění,dále že budou muset vykácet na tu vysutou trať stromy. No na po roce 2000 to bylo už tak drahé a síť rychlovlaků hustší,že to stornovali a pak prodali ťamanům.
@@pumelo1 Ne úplně. Zrušili celý projekt po nehodě, při které zahynulo skoro 30 lidí. A už v 76 jezdil v Manchingu přez 400kmh. Díval jsem se často a slyšet ho nebylo skoro vůbec, jen jakési kvičení.
@@irebell528 Já to v nemecké TV viděl tak jak říkám,co byly hlavní důvody je směsice těchto info a už v těch 90tkách bylo na politicích Německa a i pridružených firem,že to jde do kopru a Zelení v NSR byl stále větší a větší politický odpad. To že to jezdilo kolem 400 na konci 70 let je možné byly jednotlivé verze od 70 -90 leta maximálka těch poledních byla 490.
Bohuzel DC 3kV. Takze uz tehdy zastarala technologie bez budoucnosti. Maximalne na dojeti s DC soustavou. Bez AC prechod na vyssi vykony nebyl mozny. Nicmene davam za vinu predchozim vladam ze se prechod na AC neschvalil drive. Afaik to rozhodnuti padlo teprv pred 5ti lety plus minus nevim presne.
No jistě. Ale ona ta maximální rychlost není o napětí a proudu. I na tom stejnosměrném mohly tehdejší lokomotivy jezdit 200 km/h, ale problém byl tehdy i dnes stejný tj stav trati. Ale s odstupem ćasu to vidím tak, že v naší malé zemi, kde je velká hustota silnic a zastavěných oblastí, je nesmysl nějaký rychlovlak. Případná nehoda je pak fatální. Bohaté by stačilo, kdyby vlaky jezdili na vícero tratích a úsecích třeba tak 150 . Na to se nemusí vyvýjet nová trakční vozidla. To dají i současná, i historické jednotky. Stačí tedy investovat do tratí a zabezpečení. Ale stejně to nedopadne. Za dvacet let se u nás bude pořád jezdit na železnici rychlostí, jako už čtyřicet let. O tom jsem přesvědčen.
@@tomaskyzour1396 Bohuzel maximalni vykony dosazitelne na DC soustave a 3kV o tom jsou. Protoze jinak je to jen hrani a nema budoucnost v prakticke aplikaci. Protoze v realnem provozu vam na te trati tou rychlosti pojede tak jedna prazdna lokomotiva. To je fyzika a tu neoblbnete. Jenomze vy jich tam potrebujete 5-10 naraz a nalozenych vlaku!!! Vyjma technickych duvodu ktere vam asi dojdou jako ztraty na DC,vysoke naroky na trolejove vedeni proti AC, slozite usmernovaci stanice blizko sebe, nutnost nenapajenych casti troleje, nemoznost spojovani/jednotne faze napajeni napajecich stanic jsou tu problemy ekonomicke. Nutnost vicesystemovych lokomotiv v nasem prostredi a mezi hranicemi. Nizsi vykon - DC soustava je uz pretizena a omezuje to citelne prepravu - napr. pomale rozjezdy, vypadky meniren. Jak tu nekdo glorifikoval Shinkansen tak i zde se kvuli vykonum a ekonomicnosti muselo prejit na 25kV AC ( zel frekvenci vam nereknu neb tam maji dve rozdilne energeticke site 50/60Hz) protoze by to jinak neslo.
Ve Velké Británii v roce 1950 jezdili PARNÍ lokomotivy běžně rychlostí 160km/h, teď tam běžně jezdí vlaky rychlostí okolo 250km/h až 360km/h. My jsme tu rádi za rychlík co jede 90-110km/h a taky za to, že ten vlak v té samé rychlosti nevykolejí. Naše tratě jsou v nehorázně špatném stavu a obávám se že lepší to nebude bez žádné další iniciativy.
Nemyslím si, že by šlo o sériovou lokomotivu. SS lokomotiva není spalovací motor, kde prostě "přidám" maximální otáčky... jak z pohledu regulace, tak i otáček soukolí. Pára skoro totéž... tam jedině větší kola.
@@truecamvidea5881 To by ses hochu divil. Trakční motor bez zátěže funguje jak atomovka. Je schopen se roztočit až do roztržení. Vyzkoušeno na dílnách ve vozovně.
@@truecamvidea5881 To by ses hochu divil. Trakční motor bez zátěže funguje jak atomovka. Je schopen se roztočit až do roztržení. Vyzkoušeno na dílnách ve vozovně.
Jedná se o lokomotivu E 469.3030 na které se zkoušely podvozky pro novou generaci lokomotiv Škoda. Dlouho byla držitelkou rychlostního rekordu v ČR, kdy v roce 1972 dosáhla 219km/h
Prevádzková rýchlosť vozidla musí byť počas testov prekročená min. o 10 %, t.j. 175 x ~ 0,9 = ~ 157 km/h. Nejazdí sa v súčasnosti takouto rýchlosťou? Samozrejme to mohlo byť skôr, rýchlosť vyššia atď.
Len ti pripomínam,že ono to neni len o tom,že sme zaspali dobu a už vôbec to nefunguje tak,že vyrobme lokomotívu s max rýchlosťou 300 a vlak pôjde 300.Hodne robí členitosť terénu resp charakteristika krajiny.Slovensko je hornatá krajina,veľa úsekov má zákruty a tam si to nemôžeš rúbať čo to dá.Iné je Francúzsko, Maďarsko,Česko a pod kde sú dlhé a rovné úseky.Ak si myslíš,že také TGV si to rúbe niekde po zákrutách tak si na omyle.
No neviem či by tá lokomotíva prežila jazdu z Prahy do Bratislavy, a to by ani nemusela ísť 175 km/h. Stačí keby šla 90 (jej konštrukčná rýchlosť). Akonáhle by prešla z jednosmernej sústavy na striedavú, tak by jej elektrické obvody vybuchli a zhorela by.
Konstrukční rychlost nebyla tak úplně 90. Ve videu sice říkají "sériový výrobek", ale tento jeden kus měl zkušebně zavázány podvozky pro 200 km/h a nejvíce dosáhl 219 km/h.
0:22 Mám pocit, že rušňovodič celkom "nechápal" čo sa deje. Ale potom sa toho zhostil na 100% 😉👍
Skoro 40 let a žádná změna :D
Ne tak docela, dnes je maximálka dokonce 160, takže pokrok opačným směrem :DD
Ten pocit kedy ani po 40 rokoch nejazdia u nás vlaky s touto rýchlosťou.😅
Starý spolupracovník za skladu se kterým jsem pracoval mi říkal, že dobrá parní lokomotiva může jet 165 Km hod. Jenže taková rychlost byla jen pro noviny, protože na takovou rychlost nebyly naše tratě stavěné. Byl mašinfíra a na páře jezdil, takže věděl. Kdyby dnes ještě žil, asi bych se ho zeptal, jak bylo na páře ekonomické jezdit vysokou rychlostí. Jestli cena za kilometr navíc při vysokých rychlostí nebyla trojnásobná oproti běžné cestovní rychlosti.
Nasel jsem na Wikipedii, ze oficialnim rekordem v CSR byla parni lokomotiva se 162 kmh - v r. 1964.
Co se tyce te ekonomiky provozu, tak je snad jasne, ze kazde horizontalni zvyseni rychlosti nejakeho telesa diky odporu vzduchu stoji vice energie. Jako u aut, treba.
Ale tu celkovou ekonomii provozu rychlostnich vlaku se neda objektivne usoudit jenom dle spotreby energie...a vystavby potrebne infrastruktury. Takze by Vam Vas byvaly kolega nemohl odpovedet. Nebot jakozto masinfyra nemohl mit pristup ke vsem ekonomickym dat tykajici se provozu zeleznic. Mohl vedet, kolik spotrebovala parni lokomotiva uhli a vody pri 100 kmh a kolik pri 130 kmh, na stejnem useku a pri stejnem pocasi (vetru).
Musi se vzit i v uvahu uspora casu...pro cestujici, kteri to vyzaduji.
Dnesni rychlovaky konkuruji letecke doprave. Do urcitych destinaci (treba v Japonsku, ve Francii a i v Cine) je pohodlnejsi jet rychlovakem, nez letet. A casove to vychazi dost casto na stejno.
To zrejme byl albatros:-) Rekord 162km/h.
No třeba takový Flying Scotsman měl rychlost 165km/h v roce 1936, nicméně není to nejrychlejší parní lokomotiva, tenhle titul patří také britské lokomotivě jménem A4 Mallard s číslem 4468 s rychlostí 203km/h
@@matyasselmek3673 Uz pred WW2 jezdily nektere drahy/vlaky v ruznych zemich normalni cestovni rychlosti okolo a pres 120 kmh. Uz tenkrat chtely a musely (v urcitych pokrokovych zemich) drahy konkurovat autu/autobusu/letadlu. Zakaznik to vyzadoval a i rad zaplatil.
Doprava mezi velkymi a dulezitymi mesty byla vzdy vydelecna. Ze zacatku to byla i MHD. Komunisti ale udelali z veskere dopravy jenom presunovani. Vlak z Chomutova do Prahy (vzdalenost po silnici cca. 90 km) potreboval za bolsevika 4 hodiny a "rychlik" 3 hodiny. Autobus 1 1/2.
Uz za bolsevika se verejne v radiu (sobotni dopoledni vysilani pro pionyry - dodnes si to pamatuji) mluvilo o tom, ze temer vsechny trate byly vybudovany za Rakouska a potom za 1. republiky...a ze prumerna dosazena rychlost na draze byla za 1. republiky vyssi nez na konci 70. let!!!
Ale ono ani tak nejde o nejvyssi dosazene rychlosti. To jsou jenom pozlatka.
Sinkanzen v JPN jezdi dnes "jenom" okolo 250 kmh. Ne vice. Ale zato na minutu presne a na nekterych usecich jich jezdi i 10 za hodinu. A vsichni cestujici sedi...
...ne jako v Nemecku, kde se DB vytahuje, ze jejich ICE na urcitem useku dosahne i pres 300 kmh...ale lidi se tam v urcitych dnech a hodinach tlaci ve stoje a jsou radi, ze stihnou prestoupit.
to co jsme uměli před 39 lety jsme dodnes nedokázali uvést v praxi.Smutné.....
Akorat mame vse na co si vzpomeneme. 😁
Prevádzková rýchlosť vozidla musí byť počas testov prekročená min. o 10 %, t.j. 175 x ~ 0,9 = ~ 157 km/h. Nejazdí sa v súčasnosti takouto rýchlosťou?
Samozrejme to mohlo byť skôr, rýchlosť vyššia atď.
@@FilipeCzech1986 Tak to áno 😉👍
Nemáš o problematike rýchlostí na železnici ani šajnu tak ja len na ozrejmenie . To že sa tak rozgúľa naprazdno bez vlaku ešte neznamená že by to dala aj so záťažou. Vo všeobecnosti rýchlikové loko majú zvyčajne oproti bežným ťažší prevod aby mali vyššie otáčky kolies ale otáčky trakčných motorov boli tak nejak bezpečné . A to je zas potom na úkor sily a teda rozjazdu s ťažkým vlakom. Ano rýchliky sú zvyčajne ľahšie ako nákladný vlak . Všetko je to o tom že celá tá lokomotíva ma len určitý príkon a výkon ten je obmedzený napríklad trakčným transformátorom na striedavom systéme alebo na jednosmernom v tej dobe stratovým výkonom regulačných odporníkov. Je to tak nejak všetko spolu zosúladené . Ak posilníš jeden komponent tak si zas obmedzený ďaľším ktorý nepustí. A to sa teraz nebavíme o koľajovom zvršku alebo spodku alebo čo všetko na to má vplyv aby sa dalo jazdiť viac ako bolo vtedy bežných max 120km.h. Celá infraštruktúra to musí podporovať, to nieje len o tom že vyrobíme lokomotívu ktorá vytiahne 200 a máme vydéláno a jazdíme 200.
@@Vladynko1 : Veď ja viem - písal som to zjednodušene. "200-stranový" elaborát by to aj tak nikto nečítal ...
ŽZO, dnes VŮŽ je stavěný na mnohem vyšší rychlost, touto rychlostí jsem tam osobně viděl uhánět "Papouška", který tam skládal TBZ.
Jakože papoušek, konstruovaný na 100km/h, umí jezdit víc než 175km/h? To by byl pomalu světový rekord, nehledě na to, že nemá dost velký průměr kol. :)
@@jan.tichavsky To určitě ne. V Česku drží rychlostní rekord mezi parními lokomotivami Albatros, a to 162 km/h (rok 1964), přičemž jeho maximální provozní rychlost je 120 km/h.
Ve světě drží rychlostní rekord lokomotiva 4468 Mallard ze Spojeného království, která jela 202,58 km/h (rok 1938).
@@jan.tichavsky To byl strojvedoucí, p. Papoušek 😀
pripomina to test 200km brno - breclav, tam v nejakem useku by to teoreticky slo rozjet... a za minutu dve zas zpomalit :o))) my mame setsakra co dohanet... jen proboha nervat miliardy do starych trati kde uz se okolo 160km jezdi, VRT je jedina spravna cesta co se rychlosti tyce.
Jakej Němeček ? To je expremier Velké Británie John Major ! /1. min./
taky jsem si říkal, jako by mu z oka vypadl :D
Chvála Pánu Bohu,že za socializmu sa postavili aspoň také trate,aké sú,lebo teraz len dialnicu do Košic staviame spôsobom- nekonečný príbeh...
Hlavné ťahy sa postavili ešte za čias monarchie a prvej republiky. Za socializmu sa stavali dodatočné trate a robili rekonštrukcie ale ako môžeme vidieť výsledok, tiež podobným spôsobom - nekonečný príbeh. Takže to máme v krvi po generácie.
Nikdo se nepozastaví nad rozdílem v úrovni vyjadřování tehdy a dnes? Nebo jsem touto dobou již natolik zhnusen, že mi vše připadá mnohem horší?
Jak to souvisi s kvalitou zeleznicni prepravy?
@@rybaluc A jak to co bylo ve videu souvisí s kvalitou přepravy? Souvisí to s tím co jsem viděl.
A na to vše potřebovali i západní kalkulačku.
No jo, spíše východní, tenkrát byli všechny z Japan..
Už tenkrát věděli, že tratě v ČSR naprosto nevyhovují. To byl rok 1983
Je rok 2022 a stále jsou některé tratě za opicema, strašně všechno trvá a peníze tečou někde zadním otvorem.....
Protože vlády kdysi hodily železnici přes palubu a stavěly se jen silnice, a teď, když by lidi chtěli jezdit, tak se zjistilo, že není po čem, takže se posledních pár let honem snaží dohnat to obrovské zpoždění v řádu několika desetiletí.
Velice nadčasové video.
Hmmm…to jsme se za tu dobu teda posunuli. 😀
A neposunuli?
@@eduardjuracic5068 Moc ne, když pořád i na páteřních tratích jezdíme leda 120 km/h, kromě úseku Praha - Česká Třebová, kde je místy až závratných 160. O lokálních tratích ani nemluvím.
@@Konar06 isteže, rýchlosť je u nás aj u vás ešte stále v plienkach. No kultúra cestovania je predsa len inde.
Je ostuda, že tento komentář platí i dnes po ČTYŘICETI LETECH!!! Za celou tu dobu nás stát a naše železnice nedokázaly udělat NIC pro to, aby se mohlo u nás jezdit těmi tehdy zaváděnými 300km za hodinu. Že Správy železnic přicházejí nějaké zprávy, ale kde jsou skutky? Vždyť mnohé magistrály jsou už dávno přetížené!!;
Kdo za to může!!!!!🤣🤣🤣 ,že by i po 33 letech se to stále svádělo na komouše????
Protoze polistopadova generace zvolila vlady a ktere naslouchali lobystum, kteri podporovaly automobilismus na ukor zeleznice.
Problem dlouho izolovane spolecnosti:-/ od zbytku sveta kdy neumite jednat s lobysty a pouzivat vlastni rozum. Dalsi veci samozrejme omezene vlastnictvi a dodavky aut za totace. Pokud bychom si jiz davno prosli fazi preautomobilovani jako na zapade ci dalnem vychode, tak bychom se samozrejme rozhodovali jinak.
Ve state ktery ma nejhustejsi zeleznicni sit na svete, ale nema vyznamne zasoby ropy a hodne historickych casti mest bez moznosti rozsireni parkovani se rozhodovalo ve prospech aut:-(
Poslednich 10 let se zacina konecne neco dit ale bude to trvat aspon dalsich 20 let nez se dozene skluz.
Infrastrukturni projekty jsou na dlouho a jedno vokebni obdobi to nezmeni.
@@rybaluc ano, to je všechno též pravda, izolování za komunismus mělo podobné následky, jako čínská zeď pro Čínu. Ta po zaizolovani také hospodářský upadla. Navíc též proto, že na postech na ministerstvech, kde se rozhodovalo o dalším vývoji, seděli staří paprdove, trvající na svých představách, které byly při jejich designování už překonané. Na příklad jsem osobně slyšel v roce 1991 soudruha Peltrama, že" rychlostí až 160 km za hodinu se bude zavádět i na našich tratích" přestože se vědělo, že touto rychlostí se v USA jezdilo už koncem 19.stoleti!!!. A navíc v době, kdy to prohlásil, se v čele Evropě budovaly tratí VRT pro 300 km za hodinu. Jenom naší úředníci pokračovali v zaostalých názorech nějakého starého dědka!
a za 39 rokov sa nic nezmenilo. trate onicom, prilis vela vlakov a jednokolajna trat (131) smerom do hlavneho mesta.
Špatny stav trati.... presne to súdruh redaktor pomenoval
No a za víc než 30 let se nezměnilo prakticky nic...
Jedna z těch reportáží, u nichž by se hodilo sehnat pracovní materiál - úplný (nebo aspoň co natočili) záznam jízdy. Mimochodem by mě zajímalo, jestli do nějakých TN nebo Aktualit natočili i ty zkušební jízdy mezi Vranovicema a Břeclaví v roce 1987, během nichž s jednou jedna 350kou dali rovnou nějakých 182 km za hodinu.
Jinak ten hlavní důvod, proč tenkrát moc nešlo zrychlit nad 120/140 km za hodinu, byla samozřejmě ta přecpanost hlavních tahů nákladní dopravou. Někde to možná chtělo překopat spodek a vyměnit mosty, ale v základě šlo hlavně o tohle. Jediné řešení bylo ty tratě zkapacitnit, buďto zčtyřkolejnit (jak se to později udělalo v Rakousku na Westbahn) nebo postavit československé obdoby polské CMK. Po převratu bohužel zvolili jednodušší a blbější řešení - náklady šoupli na silnice, a tratě během koridorizace naopak znekapacitnili (ubírání oddílů v úsecích, menší počet kolejí v nádražích, a v nejednom případě i likvidace nádraží - Rajhrad, Střeň, Hladké Životice). Ani nemluvě o Slovensku, kde si myslí, že na hlavní trati stačí automatické hradlo, a ve stanicích stačí jedna kolejová spojka na každém zhlaví a hrany. Tam vlastně z tratě Bratislava - Žilina udělali slovenskou CMK - akorát bez autobloku a bez původní tratě pro příměstskou a nákladní dopravu, takže s prominutím na prd.
A Pendolino jezdí 160 km/h a je to ,,rychlovlak” 😂
Medzitým (1981) vo Francúzku : 380km/h. Nj zlaty komunizmus…. 2022 naše vlaky 120-130km/h , vo Francuzku primerne 290 km/h.
Francúzko bolo a je niekoľkonásobne väčšia krajina ak byv. Československo. Vzdialenosti medzi stanicami sú väčšie ako u nás. Takže keď sa 1000 ton rozbehne na 290km/h je trochu problém znížiť rýchlosť hneď po nejakých 30 km. Čiže načo sú nám takéto extrémne rýchlosti.
Skoro 40rokov a prakticky nic k lepsiemu sa nezmenilo.Smutne
Sakra ten stroj vedoucí má štěstí 🤟 kdyby povolily koleje tak je hotovej 😀
koleje len tak nepovolia 😁
A znas to prislovi: "Kdyby byly v prdeli ryby, tak bych se tam porad stoural." ?
jojo st roj vedo ucí těžký život má :D
Je to zkusebni okruh, tu se koleje jen tak nepohybuji. Jezdil myslim tudy i Kyklop. A tou tez rychlosti.
Jsi moc odkojen virtuální realitou internetu. Zkus občas použít fakta😂🤣😀
Z které doby jsou tyto ukázky a diskuze. Po sameťáku je železnice plánovitě likvidována.
A ešte ani teraz,takmer o 40 rokov sa takou rýchlostou bežne nejazdí na kolajniciach.....
Vtipné je, že modernizace koridorů se začala plánovat právě v této době. Dodnes není hotovo. Takže tak.. 😉
@@BruselskySluzebnik A tak určitě 😅
Protoze na to zacala prispivat EU. To bude tak 10 let zpatky. Takze nevim co je oznaceno "touto dobou".
Navic kdy jindy nez v "teto dobe"? Zeleznice je efektivnejsi z hlediska pohonnych hmot nehlede na elektrifikaci pokud je dostupna.
No jasne, rychlik 100km za 2 hodiny v dobrom
40 let a stav stále stejný...
Slovenská strela v 30tých letech dojela z Prahy do Bratislavy rychleji než EC vlak dnes!
... bola tvorená jediným motorovým vozňom a zastavovala len v Brne.
@@JackAddams jo ale je to skoro 100 let dozadu...
@@ja_pocitacove_hry_nehraji69 : Je to skôr 85 rokov, ale je pravda, že to bol vtedy výnimočný stroj(-e).
@@JackAddams veď to je ten problém zastávky, načo rýchlovlak keď to stojí na každej vrbe, je to neefektívne.
@@ingwarrce9900 : To mas urcite pravdu, ale dnes uz mame libralizovanu zeleznicnu dopravu (v SR zial len nedotovanu), t.j. dopravca si sam urcuje, kde s (nedotovanym) vlakom zastavovat chce a kde nie.
A dnes Němci odmítají české soupravy v Německu...po 30 letech...
Kolik se nacpalo peňěz do kolejového svršku miliard od roku90
🇨🇿🇸🇰
Pendolino své doby.
Tvl. To Němci v té době už zkoušeli magnetickou dráhu, ta byla tak pokročilá, že ji nikdo nechtěl a tak roky rezivěla než ji koupil Číňan, oprášil a dnes úspěšně jezdí po čínské říši.
MagLev v Soule a v niektorych cinskych mestach jazdi zatial ako doplnok MHD. Serioznejsia dlhsia trat v prevadzke zatial neexistuje, len Japonci ju stavaju s predbeznym terminom sprevadzkovania v r. 2027.
Oni ji chtěli, ale během 90 let,tam byly velké protesty ekoteroristů a zemědělců. Viděl jsem videa a live pořady a zemědělci byli tak zpitomělý,že se ptali na to zda to nebude rušit krávy při pasení ,či tím, že je to magnetické,tak zda nebude nějaké poškození vlivem elektromagnetického vlnění,dále že budou muset vykácet na tu vysutou trať stromy. No na po roce 2000 to bylo už tak drahé a síť rychlovlaků hustší,že to stornovali a pak prodali ťamanům.
@@pumelo1 Ne úplně. Zrušili celý projekt po nehodě, při které zahynulo skoro 30 lidí. A už v 76 jezdil v Manchingu přez 400kmh. Díval jsem se často a slyšet ho nebylo skoro vůbec, jen jakési kvičení.
@@irebell528 Já to v nemecké TV viděl tak jak říkám,co byly hlavní důvody je směsice těchto info a už v těch 90tkách bylo na politicích Německa a i pridružených firem,že to jde do kopru a Zelení v NSR byl stále větší a větší politický odpad. To že to jezdilo kolem 400 na konci 70 let je možné byly jednotlivé verze od 70 -90 leta maximálka těch poledních byla 490.
Bohuzel DC 3kV. Takze uz tehdy zastarala technologie bez budoucnosti. Maximalne na dojeti s DC soustavou. Bez AC prechod na vyssi vykony nebyl mozny.
Nicmene davam za vinu predchozim vladam ze se prechod na AC neschvalil drive. Afaik to rozhodnuti padlo teprv pred 5ti lety plus minus nevim presne.
No jistě. Ale ona ta maximální rychlost není o napětí a proudu. I na tom stejnosměrném mohly tehdejší lokomotivy jezdit 200 km/h, ale problém byl tehdy i dnes stejný tj stav trati. Ale s odstupem ćasu to vidím tak, že v naší malé zemi, kde je velká hustota silnic a zastavěných oblastí, je nesmysl nějaký rychlovlak. Případná nehoda je pak fatální. Bohaté by stačilo, kdyby vlaky jezdili na vícero tratích a úsecích třeba tak 150 . Na to se nemusí vyvýjet nová trakční vozidla. To dají i současná, i historické jednotky. Stačí tedy investovat do tratí a zabezpečení. Ale stejně to nedopadne. Za dvacet let se u nás bude pořád jezdit na železnici rychlostí, jako už čtyřicet let. O tom jsem přesvědčen.
@@tomaskyzour1396 Bohuzel maximalni vykony dosazitelne na DC soustave a 3kV o tom jsou. Protoze jinak je to jen hrani a nema budoucnost v prakticke aplikaci.
Protoze v realnem provozu vam na te trati tou rychlosti pojede tak jedna prazdna lokomotiva. To je fyzika a tu neoblbnete.
Jenomze vy jich tam potrebujete 5-10 naraz a nalozenych vlaku!!!
Vyjma technickych duvodu ktere vam asi dojdou jako ztraty na DC,vysoke naroky na trolejove vedeni proti AC, slozite usmernovaci stanice blizko sebe, nutnost nenapajenych casti troleje, nemoznost spojovani/jednotne faze napajeni napajecich stanic jsou tu problemy ekonomicke.
Nutnost vicesystemovych lokomotiv v nasem prostredi a mezi hranicemi. Nizsi vykon - DC soustava je uz pretizena a omezuje to citelne prepravu - napr. pomale rozjezdy, vypadky meniren.
Jak tu nekdo glorifikoval Shinkansen tak i zde se kvuli vykonum a ekonomicnosti muselo prejit na 25kV AC ( zel frekvenci vam nereknu neb tam maji dve rozdilne energeticke site 50/60Hz) protoze by to jinak neslo.
Asi to bol ČSR rekord! 😄
Nebyl. 219km/h dosáhla už v roce 1972.
Ve Velké Británii v roce 1950 jezdili PARNÍ lokomotivy běžně rychlostí 160km/h, teď tam běžně jezdí vlaky rychlostí okolo 250km/h až 360km/h. My jsme tu rádi za rychlík co jede 90-110km/h a taky za to, že ten vlak v té samé rychlosti nevykolejí. Naše tratě jsou v nehorázně špatném stavu a obávám se že lepší to nebude bez žádné další iniciativy.
pendolina jezdi 160
Aby vlaky jely větší rychlostí, musí mít tratě co největší poloměr oblouků. To je zásadní faktor, jež omezuje rychlost vlaku.
To jsem ani netusil, ze to za sociku trvalo z Prahy do Ostravy sest hodin, slusny vykon socialistickych drah. 🙂
Magyarországon a MÁV 242 pályaszámú gőzmozdonya (!) 167 km/h sebességet tudott 20 évvel korábban 😁🚂🌪️
Nemyslím si, že by šlo o sériovou lokomotivu. SS lokomotiva není spalovací motor, kde prostě "přidám" maximální otáčky... jak z pohledu regulace, tak i otáček soukolí. Pára skoro totéž... tam jedině větší kola.
Kde vidíš problém? Pretože tvoj komentár nedáva zmysel
@@mircokrajcik Tak si ho znovu přečti... DC motor nejde pretocit. Takže to nebude sériovka... asi jako to TGV co tehdy dalo asi 450 km/h
@@truecamvidea5881 To by ses hochu divil. Trakční motor bez zátěže funguje jak atomovka. Je schopen se roztočit až do roztržení. Vyzkoušeno na dílnách ve vozovně.
@@truecamvidea5881 To by ses hochu divil. Trakční motor bez zátěže funguje jak atomovka. Je schopen se roztočit až do roztržení. Vyzkoušeno na dílnách ve vozovně.
Jedná se o lokomotivu E 469.3030 na které se zkoušely podvozky pro novou generaci lokomotiv Škoda. Dlouho byla držitelkou rychlostního rekordu v ČR, kdy v roce 1972 dosáhla 219km/h
My cestujeme v čase späť.
Ktorý vlak dnes na Slovensku môže ísť 175km/h?
SLOVAKISTAN ideš dozadu
eventuálne nosice
Prevádzková rýchlosť vozidla musí byť počas testov prekročená min. o 10 %, t.j. 175 x ~ 0,9 = ~ 157 km/h. Nejazdí sa v súčasnosti takouto rýchlosťou?
Samozrejme to mohlo byť skôr, rýchlosť vyššia atď.
vlak by sa aj nasiel, ale trate robime na max 160 a otazne ze ci aj za zilinou bude robena trat na 160.
Len ti pripomínam,že ono to neni len o tom,že sme zaspali dobu a už vôbec to nefunguje tak,že vyrobme lokomotívu s max rýchlosťou 300 a vlak pôjde 300.Hodne robí členitosť terénu resp charakteristika krajiny.Slovensko je hornatá krajina,veľa úsekov má zákruty a tam si to nemôžeš rúbať čo to dá.Iné je Francúzsko, Maďarsko,Česko a pod kde sú dlhé a rovné úseky.Ak si myslíš,že také TGV si to rúbe niekde po zákrutách tak si na omyle.
@@miroslavkrupa8417 TGV nema nahodou naklapanie v zákrutách?
azízélménygarantálva
No neviem či by tá lokomotíva prežila jazdu z Prahy do Bratislavy, a to by ani nemusela ísť 175 km/h. Stačí keby šla 90 (jej konštrukčná rýchlosť). Akonáhle by prešla z jednosmernej sústavy na striedavú, tak by jej elektrické obvody vybuchli a zhorela by.
Konstrukční rychlost nebyla tak úplně 90. Ve videu sice říkají "sériový výrobek", ale tento jeden kus měl zkušebně zavázány podvozky pro 200 km/h a nejvíce dosáhl 219 km/h.
@@pavelsovicka5292 Vychádzal som z označenia E469 a informácie že sa jedná o sériovú lokomotívu. Díky za doplňujúce informácie.
@@erikziak1249 Více info najdete, když budete hledat pod jejím současným označením - řada 124 anebo rovnou 124 601-6. :-)
To čo soudruzi chceli to SE nigdi nestane to bi hodne peňazí stalo asi tak 900 biliard KČS !
A Štúr leží kvôli tebe v hrobe na bruchu.
Neviem či sa Štúr zaoberal češtinou.
@@bububu12345 🤣👍
@@tukanovarit Tak any, Josef Dobrovskí bi sa nepotešyl 🤣
@@rado407sw moje oči krvácajú 🎗️
Takový šrot. 😁🤦🏻
Ta lokomotiva má rekord 219 km/h.