Celý rok jsem po svém samovolném potratu hledala takové video, opravdu celý rok. Neskutečně za něj děkuji. My fazolce udělali hrobeček, poděkovali, rozloučili se a teď čekáme až přijde dušička další. 🙏 Posílám Vám lásku a objetí. ♥️ Petra
Drzte se Peti✊ja mam zkusenost tez za sebou, vsim jsem si prosla doma a navsteva nemocnice pro kontrolu mi stacila.. jsou to skoro 4 roky a prijde mi jak kdyby to bylo vcerq🙀Na dalsi dusicku jsme si pak museli pockat cele dva roky a ted uz ji bude za chvili rok♥️takze verte ze vse ma svuj cas a prijde v tu nejlepsi dobu♥️🙏✊
@@Pe2lina Já Vám moc děkuji Peti, protože přesně tohle jsem dnes potřebovala slyšet. ♥️🙏 Vše přichází v pravou chvíli, stejně jako Váš dnešní vzkaz a stejně tak přijde i naše miminko, věřím tomu. Děkuji a přeji Vám jen to nejlepší 🙏
Velmi obdivuji, s jakou otevrenosti a uprimnosti o takto citlivem tematu mluvite. Dekuji❤ pro me to sice neni aktualni, ale i tak si myslim, ze by se melo o zamlklem tehotenstvi a potratu vice mluvit😔
Děkuji za skvělou řeč. Zrovna si tímhle procházíme. Jen mě tedy nebyla nabídnuta ta přirozená cesta a musela jsem jít na kyretáž, dokonce 2x, protože poprvé to neudělali dobře..... Ty výkyvy emocí jsou šílené. Udržují mě při smyslech maličkosti každodenního života. 🙏🏻
Janino, jste neskutečně inspirativní už svou otevřeností a pokorou k životu. Zároveň ve vás vidím důkaz toho, jak se vyplácí pracovat na upřímnosti k sobě samému a seberozvoji ve všech směrech. Děkuji za to a držím palce. ❤️
Jani, přesně jak píšete - bez filtru, bez příkras, .... Ani jsem nedýchala a každou vteřinou s Vámi hluboce cítila každé slovo. Děkuji za tak hlubokou otevřenost a syrovost. od začátku dokonce jedno neskutečně otevřené srdce. Líbí se mi i, že se nebojíte nahlas říci, že jste změnila úhel pohledu. Našla si Vás nádherná duše, která Vás potřebovala vyléčit a já věřím, že brzy přijde dušička, která bude darem pro Vás a manžela.
Cítim s vami, Janino. Zhodou okolností som prešla niečím podobným presne v tom istom čase. Áno, život ide ďalej. Je mi veľmi blízka vaša otvorenosť a váš postoj. Posielam vám virtuálne objatie.
Krásně řečené a děkuji za všechny mladé budoucí maminky. Já jsem tohle přesně zažila před 40 lety. Diagnoza byla nevyvíjející se plod a moje tělo se s tím popralo ve 4,5 měsíci těhotenství, přesně tak jako vaše tělo s tím rozdílem, že jsem ten cca týden ležela v nemocnici a úžasná paní doktorka čekala až tělo tento plod samo vypudí. Podařilo se a nemusela jsem taky na žádný další zákrok. Pocity hrozné, protože přesně jak u vás okolo mně ležely těhotné, s miminky a nebo potrácející. A do toho všeho, kdy jsem se s tím sama v sobě prala přišla na návštěvu maminka mého manžela a řekla mi, že je to dobře, že jsem potratila a že je ráda. I když vím, že by potrat stejně přišel a že plod nebyl k životu, bylo toto její kusé konstatování den po ztráty "miminka" pro mě jako kudla do zad a pamatuji si to do dnes jako traumatizující zážitek a bohužel jsem jí kvůli tomu přestala mít ráda a myslím, že dodnes mám kvůli téhle jedné větě v sobě nevyřešený psychický problém. Píšu to hlavně kvůli tomuto mému zážitku...je to opravdu velmi stresující a i když rozum říká, že by "to" k ničemu nebylo, tak psyché člověka se s tím musí nějaký čas vyrovnávat. Jen pro vaši další cestu za miminkem musím dodat, že za 4 měsíce jsem otěhotněla znovu a miminko v pohodě a ve zdraví donosila. Takže držím palce a jste skvělá, že o tom takto mluvíte. Děkuji za všechny ženy.
Díky za všechno, slyšet, že tohle není jen v mojí hlavě, ale že věci může stejně vnímat i někdo jiný je ohromně uklidňující. Sama jsem si zkušeností se zamlklým těhotenstvím neprošla, ale u většiny podcastů kývám hlavou a souhlasím a vím, jak je moc důležité mluvit, slyšet a být vyslyšen. Jsem v tom s vámi a ještě jednou obrovské díky za sdílení.
Ze srdce děkuji za Vaši zpověď, která je stále v naší společnosti tabu. Kdo nezažil, nikdy nepochopí, čím si žena prochází. Já jsem to zažila 3x, s podobnými nemocničními zážitky jako Vy. Poslední nedávno. Přesto pořád věřím a pokračuji v mé cestě a snažím se to brát tak, že vše se děje z nějakého důvodu a vše má svůj čas a smysl❤ obrovské díky za Váš podcast. Tento díl se mnou souzněl od začátku do konce
❤️ My prisli o jedno z dvojcat. Ve 20tt. Zhroutil se nam svet. Na druhou stranu jsme museli byt silni kvuli druhemu miminku. Narodil se nam krasny zdravy chlapecek a do roka k nemu pribyla jeste holcicka. Moc Vam dekuju za video.
Tak moc s tebou Janino soucítím, moc ti za ženy děkuji za tvou intimní zpověď, protože je nutné o tomto tématu mluvit, aby ženy věděly, že v tom nejsou sami, že mají i jiné možnosti než kyretáž.. stejné téma jsem řešila během loňského roku dvakrát, stránky Strom života mi moc pomohly jít cestou přirozenosti, ale byl to boj u lékařů a bohužel i s mou gynekoložkou, která mě nijak nepodpořila, naopak mým rozhodnutím opovrhovala, u druhého jsem natrefila na mladého gynekologa, který ve mě probudil neskutečnou důvěru díky jeho pochopení a víru v ženské tělo a dopřál mi jen kontroly bez nátlaku na jakýkoliv nepřirozený zásah., ale sám se mi přiznal, že mu to pár let trvalo, než pochopil, že to jde i jinak než kyretáží, doufejme že takových doktorů bude přibývat :-) Přeji hodně sil a štěstí...
Sdílení Vaši zkušenosti bylo jedním z nejsilnějších videí,co jsem videla...dekuji,dekuji,dekuji...řešila jsem ve stejný čas stejnou situaci a bez dechu lapala každé Vaše slovo a hlavne ten zaver mi mluvil naprosto z duše!Zkusenost,která mi ukázala,ze s ještě vetsi pokorou musim přijímat,co nám život přichystá a ze ty nejdůležitější věci nemame ve svých rukou a nejsme schopni je ovlivnit!❤️❤️❤️
Milá Janino, ten závěr je naprosto skvělý a zásadní. Prošla jsem si podobnou cestu "díky" onkologickému onemocnění a několikaleté léčbě. Zkušenosti jsou nepřenostitelné, ale právě ony nás formují. Proto i nynější humbuk kolem coronaviru nahlížím již optikou prožité zkušenosti, jak absurdní je snaha o izolaci, o kontrolu, všechny ty aplikace, roušky, respirátory, to neustálé krmení strachem a pocitem viny. Díky a srdečně zdravím.
Jste opravdu silná žena, že po tak krátké době jste schopná o tom takto otevřeně mluvit a vracet se k tomu. Velmi vás za to obdivuji a věřím, že spoustě žen tento podcast pomůže. Přeji hodně síly a zdraví!
Janinko, děkuji za sdílení a statečnost. My jsme před Vánoci přišli o vytoužené miminko ve 4. měsíci. Skoro nikdo v našem okolí to neví. Snažíme se jít dál a doufat, i když je to těžké. Je fajn, ze se člověk může někde sdílet a nebýt v tom sám. Přeji Vám i všem, kdo si tím prošli, i nám hodně sil a naděje ❤️
Krásné povídání, obdivuji Vaši odvahu, upřímnost a nadhled. O tomto tématu by se vážně mělo mluvit mnohem víc. Děkuji, že to děláte, navíc tak citlivým způsobem. Přeji Vám brzy miminko, protože budete oba úžasní rodiče ❤️.
Děkuji Jani. Sama jsem si prošla dvěma ztrátami a obdivuji Vás, jak o tom dokážete mluvit. Je to opravdu potřeba, protože pak si lidé myslí, že je lepší to tutlat a nepřiznávat, jenže kdo má s tím pocitem beznaděje žít... Máme teď už tříletého syna a na cestě dceru, věřím, že i Vás s Vaším mužem si najde duše, která přijde a udělá Vás šťastnými :-)
Milá Jani, děkuji za tento podcast ale i za předešlé, jsou z nejlepších... Vaši zkušeností jsem si prošla 3 roky zpět na prahu čtyřicítky po třech dětech. Stále jsem si říkala, že ještě do čtyřiceti další dítě beru a pak už začnu řešit spolehlivou antikoncepci. Když se tak ale stalo,myslela jsem, že se zblázním a uvažovala o přerušení těhotenství. Nakonec mi doktor řekl, ať to nechám plynout, že do desátého týdne je to buď a nebo. A pak ať přijdu, jak jsem se rozhodla. Desátý týden přišel mezi svátky a já začala špinit. Můj gynekolog v ordinaci nebyl, byla jsem u zástupu a došlo tam k podobému neladu,v tom o kolikátý týden se jedná, že plod je menší a má slabou srdeční ozvu. Poslala mě dom, že buď se rozjede krvácení, a že neví, jestli má cenu zachraňovat,co se nedá. Na to co přijde jsem nebyla vůbec připravena. Tři otěhotnění bez potíží, děti se mě držely a teď potrat. V nemocnici mi udělaly kyretáž, byl večer, nechťeli řešit,že v noci přijdu o hodně krve. Nuž dodnes o mém těhotenství skoro nikdo neví. Pak jsem tedy nasadila pořádnou antikoncepci_ tělisko.Ale vnitřně se stále styděla,za myšlenky, že jsem chtěla těhotenství ukončit. Tělísko jsem nezvládala a stále špinila, tak šlo po roce a půl ven a já v zápětí opět otěhotněla. Je mi 43. Uf. Už nejančím a mimi přijímám...🌻☺️. Vše je, jak má být a já se těším,ale už ne tak bezstarostně, jak dříve. Přesto mě čeká znovu, co pak... S naší plodností...😊 Událo se toho na mě v krátké době nějak moc. Děkuji za odpovědi i ujištění, kterých se mi tímto podcastem zpětně dostalo. Přeji Vám jen to nejlepší ❤️
Jani, díky za tento podcast a otevřenost, se kterou sdílíte své zkušenosti. Já jsem si prošla zamlklým těhotenstvím v roce 2019 a teprve poslední půl rok až rok, jsem byla schopná se s tím nějak vyrovnat/smířit, více o tom mluvit a sdílet s okolím, ale hraje tam roli více faktorů a na miminko čekáme skoro 5 let...nicméně já jsem byla okamžitě hozená do kyretáže bez jakýchkoliv dalších možností. Dnes vím, že bych v podobném případě další zřejmě odmítla a snažila se s tím vyrovnat v delším horizontu. Samovolný potrat mám za sebou v 1/2021 a to byl fičák, během 2-3 hodin, co jsem začala krvácet, bylo po všem, ale druhá kyretáž mě neminula. Je to těžký a zřejmě navždy to nechá šrámy na duši, ale říkám si, že to tělo asi opravdu ví, že se něco dělo a tak je nechalo jít. Potraty jsou stále obrovské tabu, pro ty, co se dlouho snaží o miminko, ještě víc, ale je potřeba se nebát, společnost vás za to neodsoudí, spíše naopak. Když jste otěhotněla tak brzy, určitě se vám to s manželem zase podaří a moc vám přeji, abyste se s touto ztrátou brzy vyrovnali a byla/í jste připravená/í na tu novou duši. ❤️
Jani, děkuji. Hovořit o takovéhle životní zkušenosti s takovou pokorou, čistotou a uvědoměním je opravdu obdivuhodné a inspirativní. Držte se a děkuji za otevření tohoto tématu
Jste neuveritelne silna osobnost, Janino, moc me inspirujete a verim, ze vsechno nakonec dobre dopadne! Vsechny ty prekazky nam do zivota vstupuji z nejakeho duvodu❤🙏🏻 moc Vam drzim pesti a myslim na Vas!
Moc na Vás myslím. Tímhle jsem si naštěstí neprošla, ale dlouhé roky jsme se o miminko marně snažili. Nakonec s pomocí lékařů jsme se dočkali našeho dnes už pětiletého chlapečka. K Vám určitě brzy přijde to Vaše Štěstí. A Vy budete ta nejlepší maminka ❤
Jste velmi silná žena. Sice se mě téma porodu ještě netýká, ale i přes to byl pro mě podcast přínosný. Mate můj obdiv, že jste to zvládla a mluvíte takto otevřeně. Určitě to pomůže mnoha ženám.
Je úžasné, jak jste se s tím vyrovnala, věřím, že nějaká vyšší síla, už pro vás přichystala dušičku do vaší rodiny ❤️ jste silná. Díky za otevřenost, upřímnost, syrovost ale pravdivost...
Díky za tento podcast, obdivuji s jakou otevřeností a klidem o tématu mluvíte takto krátce po ztrátě miminka, mám podobnou zkušenost, ale vypořádala jsem se s tím podstatně déle, možná i právě proto, že tomu nebyl dán ten přirozený průběh... Přeji, ať to své zdravé voňavé miminko držíte brzy v náruči ❤️❤️❤️
Jani, děkuji za tento velmi silný podcast. Musím říct, že mě opravdu ohromilo, jak jste se k tomu postavila. Děkuji, že tuto myšlenku a tento postoj sdílíte dál❤️
Jani,mluvite mi z duse.Mela jsem to vsechno na vlas stejne,vcetne k pristupu ke svemu telu,duvere v nej.Co se stalo beru s odstupem vcasu opravdu jako dar. Prvni miminko jsem rodila v 35ti letech a nyni mam krasne dve zdrave deti.Porody v nemocnici u Apolinare a byly nadherne.Jani, uvidite,vse bude dobre a tak,jak ma byt. Dekuji za Vasi otevrenost,jste krasna bytost.
Moc děkuji za tento podcast. Se zamlklým těhotenstvím ani s potratem zkušenost nemám, nicméně jsem před rokem rodila ve 40.týdnu již mrtvou holčičku, bohužel se nepřišlo na příčinu. A vidím jako velmi důležité téma ztráty dítěte otevřít a mluvit o něm, protože se to prostě děje a dít bude, protože lékaři nejsou všemocní. Držím vám moc palce, aby se brzo zadařilo a miminko u vás v bříšku vydrželo. Mít dítě je opravdu dar.
Milá Janino, já jsem si tímhle prošla pár dní před Vámi. Rozdíl v tom, ze žiju v Rakousku. A musím říct, že Rakouské zdravotnictví mi dalo, i přes to všechno, nádhernou zkušenost jak můžou věci fungovat. Zákrok byl pro lékaře až poslední možností kdyby plod neodešel. A rozhodně mi jej nedoporučovali, že to může být pro ženu mnohem horší a s následujícím otěhotněním může být poté problém. Já osobně jsem zvolila tabletku, protože jsem věděla, že nedokážu čekat tak dlouho na přirozený odchod plodu. I tak jsem to prožila doma v bezpečí s manželem a s instrukcemi od doktora kdy případně vyrazit do nemocnice. I já jsem byla vděčná za tuhle zkušenost, i když byla a je obrovsky bolestivá. První co mi lékař řekl, bylo že to není moje vina a že si ji rozhodně nemám dávat, že jsem nemohla ovlivnit co se stalo a že to příroda ví, co je pro nás dobré. A tyhle slova mě tak nějak dokázaly uklidnit. Také jsem neměla důvěru v tu nemocnici do které jsem si jela pro pomoc a teď vím, že jsou tam skvělý lidé co se o mě postarají a pomůžou. Přeji hodně sil a lásky. Jitka
Moc děkuji za tento díl. Sice jsem nic takového nezažila, ale je pro mě skvělé, že mi o tom někdo řekl, ještě takhle s otevřeným srdcem. Myslím na vás a posílám jen ty pozitivní myšlenky. Přeji vám, aby bylo už jen líp... :) ❤️
Děkuji Vám za odvahu a sdílení. Jste úžasná. Ano, je potřeba o tom mluvit. Nejprve jsem nic takového sdílet nechtěla, ale také jsem zažila před několika měsíci ohromný šok a smutek - zamlklé těhotenství. Šla jsem na kontrolu na konci prvního trimestru, stále s ohromnými nevolnostmi, netušila jsem nic zlého... A zjistila jsem, že je velmi léčivé - nejen pro mne, ale i pro ostatní ženy a muže - to netajit, přiznat. Pak zjistíme, že mají lékaři pravdu, že je takových těhotenství mnohem více, než bychom tušili. A kolik žen, nejrůznějšího věku, mi psalo, že něco podobného zažily... Kromě osobního přesahu a poznání tu cítím jedno velké téma pro všechny - a to je kromě informovanosti, za kterou Vám děkuji - i podnět pro lékaře a nemocnice, aby se vytvořil laskavý prostor pro ženy, které si v těch chvílích procházejí paralyzující bolestí. Já jsem v tom šokovém stavu dostala ihned onu pilulku na vyvolání potratu. A pak seděla pod dohledem (kvůli případným reakcím na podaný prášek) na chodbě oddělení pro maminky s miminky a těhotné ženy. To byla hodina, kterou bych nepřála nikomu. Jedna laskavá sestřička se mnou soucítila a převáděla mne z jedné části na druhou, podle toho, kde bylo miminek a maminek méně. Nakonec pilulka nezabrala a následovala má vlastní anabáze, ale to už je další příběh. Velmi prosím, aby tím ženy nemusely procházet takto. Posílám srdečný pozdrav a pomyslné objetí Vám i všem ženám, které si takovou zkušeností prošly...
Janinko jste úžasná bytost, sleduji Váš podcast a utvrzuji se o tom pokaždé, když Vás slyším. Vaše upřímné sdílení bolestné zkušenosti se zamlklým těhotenstvím má dle mého názoru neskutečně hojivý účinek pro spoustu žen, které to také zažily. Jsem jednou z nich a ač se mi potom v průběhu let narodily dvě zdravé děti, do dnešního dne, když potkám lékaře, který mi to suše oznámil a divil se, že nechci v nemocnici zůstat okamžitě, ale přijít až druhý den, se mi stáhne žaludek a to je to již cca 17 let. Je nádherné sledovat, jak lidé jako jste Vy dokáží inspirovat druhé, aby v sobě nacházeli odvahu a dovolili si mít sami sebe na prvním místě s respektem a úctou k druhým. Děkuju Vám za vše.
Ze srdce dekuji za vse co ste rekla i za vse co pro sebe z lasky k sobe dokazete udelat Za vse co ste dokazala prijmout egem i srdcem Protoze jakoby ste i pro ducha te zenske energie ci cloveka na zemi udelala zaroven za pokoru cistotu moudrost Je co se od Vas ucit Zadne dary nejsou zadarmo Preji Vam at vse co prijde je pro Vas to nejvyssi dobro i kdyz to nekdy ma tuhle tvar at je to s Vami proste v souladu dekuji
Přeji hodně sil. Také jsem před 28 lety potratila hned následující den po svatbě. Byl to přirozený potrat. Málem jsem při něm umřela. Vše nakonec dobře dopadlo. Nyní mám dvě již dospělé zdravé děti.
Tahle zpověď chtěla hodně odvahy a vnitřní síly. Děkuji, že jste ji v sobě našla 🙏. Přeji vám, ať je co nejdřív zase dobře.. a jak jste sama řekla - všechno bude tak, jak má být 🤍
Ďakujem za tento podcast. Krasne vypovedane o tejto citlivej teme. Obe sme si prechadzali tym istym v tom istom čase. Ale ja som tyzden po kyretazi. Na cistenie som cakala vyse mesiaca a moje telo nereagovalo a pravdupovediac, uz sa sa necitila komfortne. Horsie je, ze som reagovala na anestezu svrbiacimi vyrazkami po celom tele...takze ma caka detox od anestezy, hadam to pojde rychlo. Jani, zelam vam obom, nech si vas dusicka najde. Love...
Jani, Vy jste tak obdivuhodná, jak dokážete o tak citlivých zkušenostech mluvit. Díky za Vaši odvahu o opravdu famózní podcasty plné informací. Líbí se mi Váš upřímný styl!!!
Děkuji za krásný podcast, já jsem prošla stejnou zkušeností v Itálii a také jsem si na tom zpracovávala strach z nemocnic.. přestože jsem sama lékařka, mám z pobytu v nemocnici strach, nebo možná právě proto. U mě to bylo tak, ze ještě ten den jsem byla na ultrazvuku a bylo vše v pořádku, včetně srdeční akce, i když jsem už lehce krvacela, doktor mi dal progesteron a řekl, ze je to buď a nebo. Ještě ten večer jsem pro silné krvácení a stahy jela do nemocnici. Hrozně jsem se bála, že mně budou nutit do kyretaze, protože vím, ze v Čechách je to opravdu běžná praxe. Ale nebylo tomu tak, dostala jsem infuzi proti bolesti, doktorka s asistentkou pouze sledovaly krvácení a ráno mě pustili domů s tím, ze mám počkat až plod odejde a nechat se zkontrolovat u svého gynekologa. Trvalo to par dni a moc mi pomohla vaginální naparka, kterou jsem po konzultaci s Monikou ze steamy.cz prováděla každý den. Byl to vlastně i takový rituál rozloučení a péče o dělohu, aby to prázdné místo nebylo tak prázdné a studené. Byla jsem moc vděčná, ze jsem to vše mohla prožít po svém a v bezpeci domova.
Děkuji za tento podcast a za Vaše sdílení. Před týdnem jsem si prošla samovolným potratem, který skončil kyretáží v 10. týdnu. Cítím velký smutek a Vaše příjemné povídání o tomhle všem mi pohladilo duši. Přesně jak říkáte na konci: všechno se děje, tak jak má. Přeji vám krásný den. Tereza
Jani ❤️ já potratila před Vánocema v 8tt...a přesně to cítím jako Vy. V podstatě dar..poznání... A taky to, jak říkáte na konci, že nemůžu mít všechno nalajnovaný, až jsem se musela zasmát... Vždycky jsem chtěla letňáčka... Holt přijde jiná dušička 🙏❤️ Vám přeju hodně štěstí ❤️
Velmi dekuji, ze o tomto tematu mluvite. Zamlkly potrat jsem zazila u druheho tehotenstvi, hned po sestinedeli jsem opet otehotnela a druhe dceri uz je nyni rok a pul. Nicmene na miminko, ktere takto odeslo myslim casto, ale verim tomu, ze to tak bylo spravne. Vse bude dobre a je treba o techto vecech mluvit a sirit, hodne zenam to pomuze.
Díky! Moc málo se o tom ví. Podpora ze strany lékařů - kam se většinou chtě nechtě obrátit musíte - je většinou nedostatečná. Embryo, kyretáž, vyčistit se... (vím, na víc není čas, body, peníze..). Díky za všechny, kteří o tom mluví takto uceleně veřejně. Já poslouchala na toto téma Terezu Kramerovou (taky klobouk dolů za to svědectví, brečela jsem u toho), nebyla jsem pak tak vedle, když se mi to stalo. Vzhledem k tomu, že to nebylo první dítě, tak už svému tělu důvěřuji, zvládlo toho už mnohem víc, je zázračné. Zvládlo samo i toto. Vážím si toho začátku, kde přiznáváte, že jste napřed ani děti mít nechtěla a bála se toho. To věřím že je hodně těžký v naší společnosti přiznat, bohužel. Ale snad je mít budete, za mne je to skvělá "zkušenost" a nejhezčí životní role.
Janičko, moc děkuji za váš příběh.. upřímně jsem ho obrečela. Mám za sebou stejnou zkušenost, před půl rokem jsem prošla zamlklým těhotenstvím a mé myšlenkové pochody a pocity probíhaly téměř stejně, jako u vás. Bylo to dlouhé, já byla na první kontrole v 6 týdnu těhotenství a plod se pravděpodobně přestal vyvíjet brzy po kontrole. To, že je něco špatně, jsem zjistila až po 4 týdnech, kdy jsem daleko od domova a sama bez rodiny začala krvácet a musela na místní pohotovost, kde mi tu smutnou zprávu ohlásili. Z následujících dnů si moc nepamatuji, byla jsem v takovém stresu a strachu po celý týden, než jsem měla nastoupit na plánovaný zákrok - kyretáž. Den před zákrokem však došlo k samovolnému potratu a já si do té doby neuměla představit tu neskutečnou fyzickou i psychickou bolest, kdy odchází mrtvá dušička. Já jela po potratu záhy do nemocnice a zákrok i tak podstoupila. Věřila jsem lékařům a vím, že jsem dostala tu nejlepší péči, jakou jsem mohla dostat. Teď už jen čekáme, až k nám přijde další dušička, moc se na ni těším, vím, že jsem po této zkušenosti připravená. ♥️ Posílám sílu a lásku! 💕🍀
Jste neskutečná! Obdivuju, že jste o tom dokázala takhle veřejně mluvit, i když to určitě nebylo jednoduché.. sice jsem si ničím takovým neprošla, ale soucítím s Vámi ❤️ přeji hodně štěstí a doufám, že si Vás brzo najde jiná malá dušička, tak silná jako jste Vy ❤️
Jste moc silná žena a obdivuji vás ❤️ sice se me těhotenství zatím netýká, ale i tak jsem rada, ze jste dokázala zveřejnit vaši zkušenost a informovala tak další ženy, kterým může pomoci 🙏🏻
Děkuji za Vaše video, před 3/4 rokem jsem prožila porod chlapečka v nedokončeném 6 měsíci. Až poté se kolem mé osoby začali otevírat další a další lidé s tím, že prožili také ztrátu miminka. Neuvěřitelné, kolika lidem se taková událost stane. A musíme o tom mluvit, děkuji a držím pěsti na další cestě.
Jste neskutečná osobnost, klobouk dolů, že o tomhle tématu mluvíte otevřeně. Znám několik takových případů v okolí a proto bojuji proti tomu, aby měl pořád někdo nevhodné otázky ohledně těhotenství. Není to samozřejmost a je potřeba, aby lidé byli více ohleduplní. Držím vám moc palce!
Děkuji moc za upřímné a otevřené video. Máte pravdu, že toto téma je tabu. Já zjistila těhotenství pár dní před vámi 22.12.2020 a v lednu přirozeně potratila. A stejně jako vy jsem s ničím takovým nepočítala. Mám už tedy jednu holčičku, ale i tak to byl šok a velmi mě to mrzelo. :-(
V roce 2017 jsem akutním císařským řezem porodila mrtvého chlapečka v 7. měsíci těhotenství. Bylo to u Apolináře a tenkrát se mi omlouvali, že mě nemohou dát na jinou JIP, že tam mají infekční paní, tak jsem tam byla s čerstvými maminkami, ale byla jsem tak nadopovaná, že jsem o tom ani nevěděla. Na slova "Vy jste v pořádku, ale miminko jsme nezachránili," nikdy nezapomenu. Hned jak to šlo mě šoupli na normální gynekologické oddělením, takže jejich přístup super (my jsme řešili to, že nikdo manželovi nezavolal, když se to stalo a on se to dozvěděl až od mých rodičů, kteří mu hned volali - manžel nemluví česky, tak ten sloužící doktor to asi nechtěl řešit). Tenkrát se nám s manželem zhroutil svět. Odjeli jsme na Island načerpat síly a půl roku na to jsme dostali svolení to zkusit znovu. Otěhotněla jsem a na kontrole mi doktorka sdělila termín 12. 10. Bylo to stejné datum porodu, kdy se nám měl narodit náš první chlapeček a současně je to naše výročí svatby. Jestli mi někdo bude tvrdit, že se dušičky nevrací... Nebudu tomu věřit. Máme doma zdravého chlapáčka. Chtěli jsme mu pořídit sourozence a potratila jsem někdy v 6.-7. týdnu. Akorát se ukázalo, že to byla nejspíš dvojčata, protože tam jedno srdíčko i přes silný potrat tlouklo jako zvon. Ovšem za měsíc i tohle dotlouklo. Čekala mě kyretáž a na První svátek vánoční pak opět odsátí hematomu, který se tam vytvořil. Janinko, držte se. Mně pomáhalo o tom mluvit, mluvit a mluvit...
Jste velmi silná žena a važím si vaší otevřenosti o takovém tématu mluvit. Před 2,5 lety jsme se též rozhodli mít rodinu. Ze začátku jsem se toho ale bála i když už jsem cítila tu touhu po něm. Nejistota z neznámého atd.. po vysazení antikoncepce půl roku žádný cyklus.. poté zjistění zdravotního problému a po 2,5 letech, kdy jsem se dávala hormonálně dohromady už jsem začala upřímně velmi chtít. Vše se děje z nějakého důvodu. Kde bych byla vyděšená před 2 lety z pozitivního testu se nyní změnilo v opravdovou radost :). Myslím, že je vše o připravenosti a zkušenostech. Tím že o tomto tématu můžete takto otevřeně mluvit je vidět, že už připravená jste :) hodně štěstí :)
Děkuji za tuto upřímnou výpověď. Mám 2 podobné zkušenosti. V me případě to zřejmě nejspíš bylo poruchou funkce štítné žlázy, což bývá častým důvodem neplodnosti nebo potratů. Takže určitě doporučuji se nechat ještě před plánováním těhotenství se nechat vyšetřit. Případně mohu velmi doporučuji aronii. Lze brát i po dobu těhotenství.Držím palečky.😘
Dekuji Vam za uprimnost a zaroven Vam preji hodne sily:-) Sama jsem to zazila ve 13tt a nikdo mi moznosti jako Vam nenabidl, opravdu jsem musela jit na zakrok.... vyrovnavala jsem se s tim velice dlouho, ale nakonec cas vse zahoji, i kdyz na to asi nikdy uplne nezapomenu....
Mila Janino, sucitim s vami, prezila som pred tromi rokmi zamlkle tehotenstvo, bola som v 10tt, tiez som o nom nikdy predtym nepocula a kedze zijem v Australii, kyretaz nebola vobec spomenuta ako moznost, naopak doktorka mi povedala, ze sa to necha na prirodzeny potrat, comu som bola uprimne rada, pretoze som sa chcela s dietatkom rozlucit. Bohuzial ked prislo na potrat, stratila som doma vela krvi a museli sme ist na pohotovost a tam som zazila strasne muky, viac menej porodne bolesti a doktori sa v snahe zabranit kyretazi snazili vycistit vsetko priamo tam na stole s nejakymi nastrojmi, co bolo velmi neprijmne, no ja som bola uplne na dne fyzicky aj psychicky... nakoniec po tomto muceni ma aj tak poslali na kyretaz a potom som mala uz len presne to strasne prazdno a spamatavala som sa niekolko mesiacov.. obdivujem Vas ako rychlo ste to spracovali a dokazete o tom rozpravat, ja este aj teraz placem, ked vas pocuvam.. musim povedat, ze som bola tejotna trikrat, toto zamlkle teho bolo moje druhe. mam dve krasne zdrave deti, a velmi Vam s manzelom prajem, aby ste zazili aj tie stastne zazitky a prisli vam do zivota zdrave deti! Drzte sa
Ahoj, souzním s tvými myšlenkami, jsi hrozně statečná...mám za sebou podobnou zkušenost, akorát já jsem měla to "štěstí" že jsem potratila dříve a spontánně takže to pro mě bylo jednodušší. Je super že o tom mluvíš, protože to je něco co by mi tehdy nejvíce pomohlo. Taky mi potrat "pomohl" ujasnit si že dítě doopravdy chci, o dva měsíce později jsem znovu otěhotněla a teď mám nádherného chlapečka🙂❤️
@@zanetahrabakova1188 hrozně. Celej první trimestr jsem prakticky probrečela a chodila se třeba desetkrát za den kontrolovat na záchod zda je vše ok. Ten strach už asi nikdy nezmizí, aktuálně mám už dvě děti a se druhým synem to bylo to samý. Tam teda reálně hrozilo že to dopadne blbě hned od začátku (hematom). Hodně mi pomohla statistika že opakovaně se to děje jen v 5 procentech případů, takže šance že si tím projdu dvakrát za sebou je malá. Držím Vám palce všechno bude jednou dobrý ❤
Děkuji za toto téma. Sama jsem si tím procházela vždy ve 14 tt. Moc mi tehdy chybělo, že se o těchto tématech nemluví a je to takové společenské tabu. Pomohlo mi se s dušičkami rozloučit. Osud nám je pak poslal v energii našeho mladšího dítka, které je 3v1 :-) a je to sluníčko celé rodiny.
Já třeba takovou nedůvěru vůči lékařům nemám, ale dost mě šokovalo, že vás v nemocnici dali na stejný pokoj jako těhotnou paní (a to ještě v Podolí, kde jsou vyhlášení). Když jsem ležela na Vinohradech, tak byla porodnice a jiné případy oddělené, což mi přišlo super... nedovedu si představit, jak by paní po hysterektomii snášela to, že má na pokoji těhotnou nebo dokonce maminku s miminkem místo mě. Možná potrat počítají mezi porodnické případy, ale stejně mi to přijde divné...
2 роки тому
Sestra musela ve 22tt na potrato-porod, zjistili se závažné poruchy. Musela "porodit" za plentou v pokoji, kde byla další těhotná žena.Bylo to v Brně. Pro mě taky síla, že toto se děje. Je teda fakt, že u mě neměli sál, když jsem rodila, tak mě šupli k maminkám čekající na císař. Já tam hekala 12 hodin, než jsem znovu naháněla, ať mi najdou sál. Všici na mě jen koukaly (ty maminky) a dál si luštily/četly. Taky to moc příjemné nebylo a podepsalo se to i na horším konci mého porodu
Jani, díky za Vaši upřímnost a odvahu! Je důležité, aby ženy věděly, že mají možnost volby a kyretaž není jediné řešení. Já sama jsem nedávno na stránky strom zivota narazila a velmi mi pomohly. Termín jsem také měla v září a potrat proběhl na na zacatku února. Doma už máme 2 kluky, 2 zdravá těhotenství, 2 krásně porody a třetí dítě jsme si prali. Věděla jsem, že samovolne potraty se deji, ale proc by se mě to týkalo? Jenže toto těhotenství bylo od začátku jiné. Jelikož mám srovnání, tak jsem to vnímala a s odstupem času mi vše do sebe zapadalo. Od začátku jsem se neuměla na "dušičku" napojit a přijmout fakt, že jsem opravdu těhotná. Od začátku mě provázel zvláštní pocit nejistoty. Začala jsem spinit už v 6.tydnu, ale embrio se vyvíjelo, byla srdeční činnost a lékařka mi řekla na rovinu, že rozhodne příroda a je třeba vyčkávat. Měla jsem čas se na to připravit psychicky a už tehda jsem dusičce řekla, že pokud není v pořádku a chce odejít, ať se nebojí a jde. Ale pokud chce zůstat s námi, že je vítaná. Nejhorší byly ty dny nejistoty a čekání, jak to dopadne, než samotný potrat. V 8.tydnu se miminko rozhodlo odejít. Měla jsem silné bolesti a chtěla také vědět na cem jsem, takže mě muž odvezl do nemocnice, kde mě sestra, co mě přijímala hned strašila kyretazi. Já, ale věděla, že takhle to nebude. Doktor mi sdělil, že tělo si poradí samo a já odešla domu a během pár hodin bylo po všem. Už z nemocnice jsem odcházela ač smutná, tak smířená a s pocitem úlevy. Po tom co jsem potratila jsem zaroven cítila i pocit hrdosti na sebe, že jsem to zvládla. Podekovala své děloze, že ví co dělá a dělá to skvělé. Večer jsme zapálili svíčku a rozloucili se. A já se každým dnem cítila lépe a posílena novým zážitkem, za který jsme vděčná a něco mě naučil. Věřím, že pokud tomu tak ma byt, miminko si k nám cestu najde. Vám ze srdce přeji, ať si k Vám brzy cestu najde❤️ Děkuji!
Domi moc děkuji za sdílení. Měla jsem stejné pocity a věřím, že intuice nám říkala, že není něco v pořádku. Vlastně podobné pocity popisuje spousta žen, která si tím prošla a to zejména, když mohou porovnat s jiným těhotenstvím. Je dobře, že Vás lékař do ničeho netlačil ale hlavně to, že jste byla informovaná. Zvládla jste to úžasně!
Mila Janino, verte, cas vse zahoji. Prosla jsem si necim podobnym ve 20tt. Probehla mesic po porodu i kyretaz. Ale po letech a dalsich zdravotnich peripetiich dnes mame zdraveho rocniho chlapecka, ktery si svou cestu na svet vybojoval jako nedonosenatko. Proste a jednoduse, drzte se!!!🍀🍀🍀
Děkuji Janino za Vaše sdílení a šíření povědomí o tématu. Sama jsem přišla o dvě děti, zamlklým těhotenstvím a vyvolaným potratem kvůli vážné vrozené vadě. Strávila jsem své nejhlubší chvilky bolesti na novorozeneckých pokojích. Bohužel s necitlivým personálem. Přeji Vám a všem ženám, nejen podobných zkušeností jen to dobré a lepší. Naše síla je v jemnosti a ve sdílení.
@@klaralip Kláro, trvalo mi chvíli se s tím srovnat.. i můj tehdejší vztah tyto zkoušky nezvládl. Miminku jsem otevřená, vím že vše má svůj důvod a čas..
@@lucialuxpraga děkuji za odpověď. A třeba právě to byl dar vašeho těhotenství pro vás...tedy konec vztahu , který by nebyl naplněný...třeba se vám ti otevřela nová, krásnější cesta
Ja to ceske zdravotnictvi nechapu. Na jednu stranu vsechna cest - odbornici, svetova spicka,... na druhou stranu opravdu jsme schopni dat zenu, ktera si prochazi tim co Janina na pokoj s tehotnou zenou? Opravdu nas ceka jeste velky kus cesty. Jsem sokovana a zklamana. Janino vam posilam objeti a silu, jste uzasna!
Také jsem dlouho vůbec nechtěla děti. Dala jsem si čas a nakonec se touha objevila. Když jsem viděla dvě čárky na těhotenském testu, také jsem nejásala, ale v tu chvíli jsem cítila velkou nejistotu a strach. Stejně tak jsem neprožívala těhotenství moc radostně, protože mi začaly silné nevolnosti. Ale začala jsem se na miminko těšit. V devátém týdnu mi doktorka řekla, že se plod přestal vyvíjet. Byla jsem v takovém šoku, že jsem nedokázala moc reagovat. Naštěstí mě doktorka nenutila jet do nemocnice hned. Začala jsem si hledat informace a zatím jsem se rozhodla čekat na samovolný potrat. Nevím ale, jak dlouho vydržím čekat... Každopádně moc děkuji za sdílení Vašeho zážitku, je to hodně posilující!
Dala jsem "to se mi líbí", ale proto, abyste věděla, že s Vámi velmi soucítím. Probrečela jsem to, jste silná žena a já pevně věřím, že ta malá dušička si tu cestu najde a budete krásná rodina.
Já takto hned na začátku potratila dvakrát po sobě. Poprvé jsem jela vyděšená do nemocnice, kde mi "skvělý" doktor vynadal proč tam vůbec jezdím když jsem evidentně potratila a že on s tím nic neudělá (nebyl to zamlklý potrat, ale už spontánní probíhající) a pak podruhé už jsem teda ani nikam nejela protože jsem na to opravdu neměla nervy si nechat ještě vynadat že si vůbec dovoluji to řešit .... teď jsem ve 28. týdnu a beru to také jako cennou zkušenost. Jsem ráda že moje tělo dokázalo velmi brzy rozeznat že je něco špatně a poradilo si s tím úplně samo. A také jsem moc vděčná že všechna 3 těhotenství přišly ihned po sobě, co ovulace to to těhotenství. U časného potratu bez kyretáže není důvod čekat, tělo je nastartované a je větší šance že se zadaří brzy znovu, což tak u mne také bylo. Velká nevýhoda té zkušenosti je, že mám nyní strach obtěžovat doktory kdyby se mi něco nezdálo v pořádku ...
Silné téma, silný zážitek. Jani, jsi statečná žena, už toho máš tolik za sebou a zároveň tolik před sebou - teď už ale jen to dobré a hezké. Těším se, až tě s tím mimčem uvidím a vím, že to není až moc vzdálená budoucnost. Drž se a žádné chmurné myšlenky hlavně. Pojď nás radši potěšit nějakým novým receptíkem na blogu. Vaření je taková super činnost na pročištění mysli a pohlazení duše. A že tobě to vaření vždycky šlo! :-)
Když jsem otěhotněla, tak ani jeden z doktorů nebyl schopen určit staří plodu a termín porodu..já to věděla oboje přesně na den, ale stejně se se mnou hádali. A to vše probíhalo v pořádku. V nemocnici jsem také nechtěla rodit, měla jsem strach z nešetrných zásahů doktorů..nicméně žádná další možnost na místě, kde žiju, nepřicházela v úvahu, a tak jsem se s tím vyrovnala. Zjistila jsem si co nejvíce informací a sepsala si seznam "porodních preferencí" (nikoliv porodní plán), a ten jsem nechala v deskách se zdrav. zprávami. Sestřička v nemocnici pak za mnou přišla, že ho našla a budou se snažit mi vyjít co nejvíc vstříc. Já jsem věděla, že nechci epidural, oxytocin a další věci, ale nechala jsem tomu volný průběh - říkala jsem si, že pokud to bude potřeba, pak je každá možnost správná. Nakonec jsem porodila sama, přirozeně..od první kontrakce do porodu holčičky 7 hodin. Je důležité nelpět a nechat věcem volný průběh..zvláště pak u porodu 😄
I pro mě jako pro mladého muže je tohle nesmírně důležité slyšet a vědět. Děkuji Vám za tuto odvážnou zpověď, jste skvělá!
Celý rok jsem po svém samovolném potratu hledala takové video, opravdu celý rok. Neskutečně za něj děkuji. My fazolce udělali hrobeček, poděkovali, rozloučili se a teď čekáme až přijde dušička další. 🙏
Posílám Vám lásku a objetí. ♥️
Petra
❤️❤️❤️ přeji hodně lásky a štěstí
@@veronikatumakovova2238 Děkuji 🙏♥️
Drzte se Peti✊ja mam zkusenost tez za sebou, vsim jsem si prosla doma a navsteva nemocnice pro kontrolu mi stacila.. jsou to skoro 4 roky a prijde mi jak kdyby to bylo vcerq🙀Na dalsi dusicku jsme si pak museli pockat cele dva roky a ted uz ji bude za chvili rok♥️takze verte ze vse ma svuj cas a prijde v tu nejlepsi dobu♥️🙏✊
@@Pe2lina Já Vám moc děkuji Peti, protože přesně tohle jsem dnes potřebovala slyšet. ♥️🙏 Vše přichází v pravou chvíli, stejně jako Váš dnešní vzkaz a stejně tak přijde i naše miminko, věřím tomu. Děkuji a přeji Vám jen to nejlepší 🙏
Velmi obdivuji, s jakou otevrenosti a uprimnosti o takto citlivem tematu mluvite. Dekuji❤ pro me to sice neni aktualni, ale i tak si myslim, ze by se melo o zamlklem tehotenstvi a potratu vice mluvit😔
Děkuji za skvělou řeč. Zrovna si tímhle procházíme. Jen mě tedy nebyla nabídnuta ta přirozená cesta a musela jsem jít na kyretáž, dokonce 2x, protože poprvé to neudělali dobře..... Ty výkyvy emocí jsou šílené. Udržují mě při smyslech maličkosti každodenního života. 🙏🏻
Děkuji, Jani. To jsem nyní potřebovala slyšet.🙏🤍
Janino, jste neskutečně inspirativní už svou otevřeností a pokorou k životu. Zároveň ve vás vidím důkaz toho, jak se vyplácí pracovat na upřímnosti k sobě samému a seberozvoji ve všech směrech. Děkuji za to a držím palce. ❤️
Jani, přesně jak píšete - bez filtru, bez příkras, .... Ani jsem nedýchala a každou vteřinou s Vámi hluboce cítila každé slovo. Děkuji za tak hlubokou otevřenost a syrovost. od začátku dokonce jedno neskutečně otevřené srdce. Líbí se mi i, že se nebojíte nahlas říci, že jste změnila úhel pohledu. Našla si Vás nádherná duše, která Vás potřebovala vyléčit a já věřím, že brzy přijde dušička, která bude darem pro Vás a manžela.
Cítim s vami, Janino. Zhodou okolností som prešla niečím podobným presne v tom istom čase. Áno, život ide ďalej. Je mi veľmi blízka vaša otvorenosť a váš postoj. Posielam vám virtuálne objatie.
Krásně řečené a děkuji za všechny mladé budoucí maminky. Já jsem tohle přesně zažila před 40 lety. Diagnoza byla nevyvíjející se plod a moje tělo se s tím popralo ve 4,5 měsíci těhotenství, přesně tak jako vaše tělo s tím rozdílem, že jsem ten cca týden ležela v nemocnici a úžasná paní doktorka čekala až tělo tento plod samo vypudí. Podařilo se a nemusela jsem taky na žádný další zákrok. Pocity hrozné, protože přesně jak u vás okolo mně ležely těhotné, s miminky a nebo potrácející. A do toho všeho, kdy jsem se s tím sama v sobě prala přišla na návštěvu maminka mého manžela a řekla mi, že je to dobře, že jsem potratila a že je ráda. I když vím, že by potrat stejně přišel a že plod nebyl k životu, bylo toto její kusé konstatování den po ztráty "miminka" pro mě jako kudla do zad a pamatuji si to do dnes jako traumatizující zážitek a bohužel jsem jí kvůli tomu přestala mít ráda a myslím, že dodnes mám kvůli téhle jedné větě v sobě nevyřešený psychický problém. Píšu to hlavně kvůli tomuto mému zážitku...je to opravdu velmi stresující a i když rozum říká, že by "to" k ničemu nebylo, tak psyché člověka se s tím musí nějaký čas vyrovnávat. Jen pro vaši další cestu za miminkem musím dodat, že za 4 měsíce jsem otěhotněla znovu a miminko v pohodě a ve zdraví donosila. Takže držím palce a jste skvělá, že o tom takto mluvíte. Děkuji za všechny ženy.
Díky za všechno, slyšet, že tohle není jen v mojí hlavě, ale že věci může stejně vnímat i někdo jiný je ohromně uklidňující. Sama jsem si zkušeností se zamlklým těhotenstvím neprošla, ale u většiny podcastů kývám hlavou a souhlasím a vím, jak je moc důležité mluvit, slyšet a být vyslyšen. Jsem v tom s vámi a ještě jednou obrovské díky za sdílení.
Nemám slov. Vy jste tak čistá, inspirativní, silná a krásná osobnost! 💚 Držte se Jani.
Moc děkuji🙏🏼❤️
Ze srdce děkuji za Vaši zpověď, která je stále v naší společnosti tabu. Kdo nezažil, nikdy nepochopí, čím si žena prochází. Já jsem to zažila 3x, s podobnými nemocničními zážitky jako Vy. Poslední nedávno. Přesto pořád věřím a pokračuji v mé cestě a snažím se to brát tak, že vše se děje z nějakého důvodu a vše má svůj čas a smysl❤ obrovské díky za Váš podcast. Tento díl se mnou souzněl od začátku do konce
❤️ My prisli o jedno z dvojcat. Ve 20tt. Zhroutil se nam svet. Na druhou stranu jsme museli byt silni kvuli druhemu miminku. Narodil se nam krasny zdravy chlapecek a do roka k nemu pribyla jeste holcicka. Moc Vam dekuju za video.
Tak moc s tebou Janino soucítím, moc ti za ženy děkuji za tvou intimní zpověď, protože je nutné o tomto tématu mluvit, aby ženy věděly, že v tom nejsou sami, že mají i jiné možnosti než kyretáž.. stejné téma jsem řešila během loňského roku dvakrát, stránky Strom života mi moc pomohly jít cestou přirozenosti, ale byl to boj u lékařů a bohužel i s mou gynekoložkou, která mě nijak nepodpořila, naopak mým rozhodnutím opovrhovala, u druhého jsem natrefila na mladého gynekologa, který ve mě probudil neskutečnou důvěru díky jeho pochopení a víru v ženské tělo a dopřál mi jen kontroly bez nátlaku na jakýkoliv nepřirozený zásah., ale sám se mi přiznal, že mu to pár let trvalo, než pochopil, že to jde i jinak než kyretáží, doufejme že takových doktorů bude přibývat :-) Přeji hodně sil a štěstí...
Sdílení Vaši zkušenosti bylo jedním z nejsilnějších videí,co jsem videla...dekuji,dekuji,dekuji...řešila jsem ve stejný čas stejnou situaci a bez dechu lapala každé Vaše slovo a hlavne ten zaver mi mluvil naprosto z duše!Zkusenost,která mi ukázala,ze s ještě vetsi pokorou musim přijímat,co nám život přichystá a ze ty nejdůležitější věci nemame ve svých rukou a nejsme schopni je ovlivnit!❤️❤️❤️
Milá Janino, ten závěr je naprosto skvělý a zásadní. Prošla jsem si podobnou cestu "díky" onkologickému onemocnění a několikaleté léčbě. Zkušenosti jsou nepřenostitelné, ale právě ony nás formují. Proto i nynější humbuk kolem coronaviru nahlížím již optikou prožité zkušenosti, jak absurdní je snaha o izolaci, o kontrolu, všechny ty aplikace, roušky, respirátory, to neustálé krmení strachem a pocitem viny. Díky a srdečně zdravím.
😊
Jste opravdu silná žena, že po tak krátké době jste schopná o tom takto otevřeně mluvit a vracet se k tomu. Velmi vás za to obdivuji a věřím, že spoustě žen tento podcast pomůže. Přeji hodně síly a zdraví!
Ďakujem za všetky ženy, ktoré to potrebovali počuť, cítiť podporu. 🧡
Janinko, děkuji za sdílení a statečnost. My jsme před Vánoci přišli o vytoužené miminko ve 4. měsíci. Skoro nikdo v našem okolí to neví. Snažíme se jít dál a doufat, i když je to těžké. Je fajn, ze se člověk může někde sdílet a nebýt v tom sám. Přeji Vám i všem, kdo si tím prošli, i nám hodně sil a naděje ❤️
Človeka samého prekvapí, čo všetko dokáže uniesť. Prajem všetko dobré.
Krásné povídání, obdivuji Vaši odvahu, upřímnost a nadhled. O tomto tématu by se vážně mělo mluvit mnohem víc. Děkuji, že to děláte, navíc tak citlivým způsobem. Přeji Vám brzy miminko, protože budete oba úžasní rodiče ❤️.
Děkuji Jani. Sama jsem si prošla dvěma ztrátami a obdivuji Vás, jak o tom dokážete mluvit. Je to opravdu potřeba, protože pak si lidé myslí, že je lepší to tutlat a nepřiznávat, jenže kdo má s tím pocitem beznaděje žít... Máme teď už tříletého syna a na cestě dceru, věřím, že i Vás s Vaším mužem si najde duše, která přijde a udělá Vás šťastnými :-)
Milá Jani, děkuji za tento podcast ale i za předešlé, jsou z nejlepších... Vaši zkušeností jsem si prošla 3 roky zpět na prahu čtyřicítky po třech dětech. Stále jsem si říkala, že ještě do čtyřiceti další dítě beru a pak už začnu řešit spolehlivou antikoncepci. Když se tak ale stalo,myslela jsem, že se zblázním a uvažovala o přerušení těhotenství. Nakonec mi doktor řekl, ať to nechám plynout, že do desátého týdne je to buď a nebo. A pak ať přijdu, jak jsem se rozhodla. Desátý týden přišel mezi svátky a já začala špinit. Můj gynekolog v ordinaci nebyl, byla jsem u zástupu a došlo tam k podobému neladu,v tom o kolikátý týden se jedná, že plod je menší a má slabou srdeční ozvu. Poslala mě dom, že buď se rozjede krvácení, a že neví, jestli má cenu zachraňovat,co se nedá. Na to co přijde jsem nebyla vůbec připravena. Tři otěhotnění bez potíží, děti se mě držely a teď potrat. V nemocnici mi udělaly kyretáž, byl večer, nechťeli řešit,že v noci přijdu o hodně krve. Nuž dodnes o mém těhotenství skoro nikdo neví. Pak jsem tedy nasadila pořádnou antikoncepci_ tělisko.Ale vnitřně se stále styděla,za myšlenky, že jsem chtěla těhotenství ukončit. Tělísko jsem nezvládala a stále špinila, tak šlo po roce a půl ven a já v zápětí opět otěhotněla. Je mi 43. Uf. Už nejančím a mimi přijímám...🌻☺️. Vše je, jak má být a já se těším,ale už ne tak bezstarostně, jak dříve. Přesto mě čeká znovu, co pak... S naší plodností...😊 Událo se toho na mě v krátké době nějak moc. Děkuji za odpovědi i ujištění, kterých se mi tímto podcastem zpětně dostalo. Přeji Vám jen to nejlepší ❤️
Jani, díky za tento podcast a otevřenost, se kterou sdílíte své zkušenosti. Já jsem si prošla zamlklým těhotenstvím v roce 2019 a teprve poslední půl rok až rok, jsem byla schopná se s tím nějak vyrovnat/smířit, více o tom mluvit a sdílet s okolím, ale hraje tam roli více faktorů a na miminko čekáme skoro 5 let...nicméně já jsem byla okamžitě hozená do kyretáže bez jakýchkoliv dalších možností. Dnes vím, že bych v podobném případě další zřejmě odmítla a snažila se s tím vyrovnat v delším horizontu.
Samovolný potrat mám za sebou v 1/2021 a to byl fičák, během 2-3 hodin, co jsem začala krvácet, bylo po všem, ale druhá kyretáž mě neminula.
Je to těžký a zřejmě navždy to nechá šrámy na duši, ale říkám si, že to tělo asi opravdu ví, že se něco dělo a tak je nechalo jít.
Potraty jsou stále obrovské tabu, pro ty, co se dlouho snaží o miminko, ještě víc, ale je potřeba se nebát, společnost vás za to neodsoudí, spíše naopak.
Když jste otěhotněla tak brzy, určitě se vám to s manželem zase podaří a moc vám přeji, abyste se s touto ztrátou brzy vyrovnali a byla/í jste připravená/í na tu novou duši. ❤️
Jani, děkuji. Hovořit o takovéhle životní zkušenosti s takovou pokorou, čistotou a uvědoměním je opravdu obdivuhodné a inspirativní.
Držte se a děkuji za otevření tohoto tématu
Jste neuveritelne silna osobnost, Janino, moc me inspirujete a verim, ze vsechno nakonec dobre dopadne! Vsechny ty prekazky nam do zivota vstupuji z nejakeho duvodu❤🙏🏻 moc Vam drzim pesti a myslim na Vas!
Moc na Vás myslím. Tímhle jsem si naštěstí neprošla, ale dlouhé roky jsme se o miminko marně snažili. Nakonec s pomocí lékařů jsme se dočkali našeho dnes už pětiletého chlapečka. K Vám určitě brzy přijde to Vaše Štěstí. A Vy budete ta nejlepší maminka ❤
Jste velmi silná žena. Sice se mě téma porodu ještě netýká, ale i přes to byl pro mě podcast přínosný. Mate můj obdiv, že jste to zvládla a mluvíte takto otevřeně. Určitě to pomůže mnoha ženám.
Moc vás obdivuji. Děkuji za tento podcast, je velkým přínosem.
Je úžasné, jak jste se s tím vyrovnala, věřím, že nějaká vyšší síla, už pro vás přichystala dušičku do vaší rodiny ❤️ jste silná. Díky za otevřenost, upřímnost, syrovost ale pravdivost...
Moc děkuji za milá slova ! Uvidíme, co pro nás “vyšší síla” ještě přichystá!:)
Díky za tento podcast, obdivuji s jakou otevřeností a klidem o tématu mluvíte takto krátce po ztrátě miminka, mám podobnou zkušenost, ale vypořádala jsem se s tím podstatně déle, možná i právě proto, že tomu nebyl dán ten přirozený průběh... Přeji, ať to své zdravé voňavé miminko držíte brzy v náruči ❤️❤️❤️
Jani, děkuji za tento velmi silný podcast. Musím říct, že mě opravdu ohromilo, jak jste se k tomu postavila. Děkuji, že tuto myšlenku a tento postoj sdílíte dál❤️
Janinko jsi úžasně silná a inspirativní žena! Moc děkuji za sdílení a posílám tobě a manželovi spousta sil, lásky a objetí! 💚
Jani,mluvite mi z duse.Mela jsem to vsechno na vlas stejne,vcetne k pristupu ke svemu telu,duvere v nej.Co se stalo beru s odstupem vcasu opravdu jako dar. Prvni miminko jsem rodila v 35ti letech a nyni mam krasne dve zdrave deti.Porody v nemocnici u Apolinare a byly nadherne.Jani, uvidite,vse bude dobre a tak,jak ma byt. Dekuji za Vasi otevrenost,jste krasna bytost.
Moc děkuji za tento podcast. Se zamlklým těhotenstvím ani s potratem zkušenost nemám, nicméně jsem před rokem rodila ve 40.týdnu již mrtvou holčičku, bohužel se nepřišlo na příčinu. A vidím jako velmi důležité téma ztráty dítěte otevřít a mluvit o něm, protože se to prostě děje a dít bude, protože lékaři nejsou všemocní. Držím vám moc palce, aby se brzo zadařilo a miminko u vás v bříšku vydrželo. Mít dítě je opravdu dar.
To je mi líto 😥Na konci...Já byla na začátku...
Milá Janino, já jsem si tímhle prošla pár dní před Vámi. Rozdíl v tom, ze žiju v Rakousku. A musím říct, že Rakouské zdravotnictví mi dalo, i přes to všechno, nádhernou zkušenost jak můžou věci fungovat. Zákrok byl pro lékaře až poslední možností kdyby plod neodešel. A rozhodně mi jej nedoporučovali, že to může být pro ženu mnohem horší a s následujícím otěhotněním může být poté problém. Já osobně jsem zvolila tabletku, protože jsem věděla, že nedokážu čekat tak dlouho na přirozený odchod plodu. I tak jsem to prožila doma v bezpečí s manželem a s instrukcemi od doktora kdy případně vyrazit do nemocnice. I já jsem byla vděčná za tuhle zkušenost, i když byla a je obrovsky bolestivá. První co mi lékař řekl, bylo že to není moje vina a že si ji rozhodně nemám dávat, že jsem nemohla ovlivnit co se stalo a že to příroda ví, co je pro nás dobré. A tyhle slova mě tak nějak dokázaly uklidnit. Také jsem neměla důvěru v tu nemocnici do které jsem si jela pro pomoc a teď vím, že jsou tam skvělý lidé co se o mě postarají a pomůžou. Přeji hodně sil a lásky. Jitka
Moc děkuji za tento díl. Sice jsem nic takového nezažila, ale je pro mě skvělé, že mi o tom někdo řekl, ještě takhle s otevřeným srdcem. Myslím na vás a posílám jen ty pozitivní myšlenky. Přeji vám, aby bylo už jen líp... :) ❤️
Děkujeme za naprostou otevřenost 🙏 jsi neskutečně silná žena a všeobecně inspirativní
Děkuju za všechny ženy
Děkuji Vám za odvahu a sdílení. Jste úžasná. Ano, je potřeba o tom mluvit. Nejprve jsem nic takového sdílet nechtěla, ale také jsem zažila před několika měsíci ohromný šok a smutek - zamlklé těhotenství. Šla jsem na kontrolu na konci prvního trimestru, stále s ohromnými nevolnostmi, netušila jsem nic zlého... A zjistila jsem, že je velmi léčivé - nejen pro mne, ale i pro ostatní ženy a muže - to netajit, přiznat. Pak zjistíme, že mají lékaři pravdu, že je takových těhotenství mnohem více, než bychom tušili. A kolik žen, nejrůznějšího věku, mi psalo, že něco podobného zažily... Kromě osobního přesahu a poznání tu cítím jedno velké téma pro všechny - a to je kromě informovanosti, za kterou Vám děkuji - i podnět pro lékaře a nemocnice, aby se vytvořil laskavý prostor pro ženy, které si v těch chvílích procházejí paralyzující bolestí. Já jsem v tom šokovém stavu dostala ihned onu pilulku na vyvolání potratu. A pak seděla pod dohledem (kvůli případným reakcím na podaný prášek) na chodbě oddělení pro maminky s miminky a těhotné ženy. To byla hodina, kterou bych nepřála nikomu. Jedna laskavá sestřička se mnou soucítila a převáděla mne z jedné části na druhou, podle toho, kde bylo miminek a maminek méně. Nakonec pilulka nezabrala a následovala má vlastní anabáze, ale to už je další příběh. Velmi prosím, aby tím ženy nemusely procházet takto. Posílám srdečný pozdrav a pomyslné objetí Vám i všem ženám, které si takovou zkušeností prošly...
Janinko jste úžasná bytost, sleduji Váš podcast a utvrzuji se o tom pokaždé, když Vás slyším. Vaše upřímné sdílení bolestné zkušenosti se zamlklým těhotenstvím má dle mého názoru neskutečně hojivý účinek pro spoustu žen, které to také zažily. Jsem jednou z nich a ač se mi potom v průběhu let narodily dvě zdravé děti, do dnešního dne, když potkám lékaře, který mi to suše oznámil a divil se, že nechci v nemocnici zůstat okamžitě, ale přijít až druhý den, se mi stáhne žaludek a to je to již cca 17 let. Je nádherné sledovat, jak lidé jako jste Vy dokáží inspirovat druhé, aby v sobě nacházeli odvahu a dovolili si mít sami sebe na prvním místě s respektem a úctou k druhým. Děkuju Vám za vše.
Ze srdce dekuji za vse co ste rekla i za vse co pro sebe z lasky k sobe dokazete udelat
Za vse co ste dokazala prijmout egem i srdcem
Protoze jakoby ste i pro ducha te zenske energie ci cloveka na zemi udelala zaroven
za pokoru cistotu moudrost
Je co se od Vas ucit
Zadne dary nejsou zadarmo
Preji Vam at vse co prijde je pro Vas to nejvyssi dobro i kdyz to nekdy ma tuhle tvar at je to s Vami proste v souladu dekuji
Přeji hodně sil. Také jsem před 28 lety potratila hned následující den po svatbě. Byl to přirozený potrat. Málem jsem při něm umřela. Vše nakonec dobře dopadlo. Nyní mám dvě již dospělé zdravé děti.
Tahle zpověď chtěla hodně odvahy a vnitřní síly. Děkuji, že jste ji v sobě našla 🙏. Přeji vám, ať je co nejdřív zase dobře.. a jak jste sama řekla - všechno bude tak, jak má být 🤍
Ďakujem za tento podcast. Krasne vypovedane o tejto citlivej teme.
Obe sme si prechadzali tym istym v tom istom čase. Ale ja som tyzden po kyretazi. Na cistenie som cakala vyse mesiaca a moje telo nereagovalo a pravdupovediac, uz sa sa necitila komfortne. Horsie je, ze som reagovala na anestezu svrbiacimi vyrazkami po celom tele...takze ma caka detox od anestezy, hadam to pojde rychlo. Jani, zelam vam obom, nech si vas dusicka najde. Love...
Jani, Vy jste tak obdivuhodná, jak dokážete o tak citlivých zkušenostech mluvit. Díky za Vaši odvahu o opravdu famózní podcasty plné informací. Líbí se mi Váš upřímný styl!!!
Děkuji. Mně ještě pomohla kniha Neházej mimčo do žita a určitě i Váš podcast o smrti.
Děkuji za krásný podcast, já jsem prošla stejnou zkušeností v Itálii a také jsem si na tom zpracovávala strach z nemocnic.. přestože jsem sama lékařka, mám z pobytu v nemocnici strach, nebo možná právě proto. U mě to bylo tak, ze ještě ten den jsem byla na ultrazvuku a bylo vše v pořádku, včetně srdeční akce, i když jsem už lehce krvacela, doktor mi dal progesteron a řekl, ze je to buď a nebo. Ještě ten večer jsem pro silné krvácení a stahy jela do nemocnici. Hrozně jsem se bála, že mně budou nutit do kyretaze, protože vím, ze v Čechách je to opravdu běžná praxe. Ale nebylo tomu tak, dostala jsem infuzi proti bolesti, doktorka s asistentkou pouze sledovaly krvácení a ráno mě pustili domů s tím, ze mám počkat až plod odejde a nechat se zkontrolovat u svého gynekologa. Trvalo to par dni a moc mi pomohla vaginální naparka, kterou jsem po konzultaci s Monikou ze steamy.cz prováděla každý den. Byl to vlastně i takový rituál rozloučení a péče o dělohu, aby to prázdné místo nebylo tak prázdné a studené. Byla jsem moc vděčná, ze jsem to vše mohla prožít po svém a v bezpeci domova.
Děkuji za tento podcast a za Vaše sdílení. Před týdnem jsem si prošla samovolným potratem, který skončil kyretáží v 10. týdnu. Cítím velký smutek a Vaše příjemné povídání o tomhle všem mi pohladilo duši. Přesně jak říkáte na konci: všechno se děje, tak jak má. Přeji vám krásný den. Tereza
Presne! To lajnování...prirode se poručit prostě nedá ♡
Moc si vážím vaší otevřenosti a odvahy mluvit o tomto tématu. Klobouk dolů a přeji vám hodně síly a štěstí.
Jani, moc díky za otevřenost ❤️ Posílám spoustu odvahy a energie ❤️
Díky za Vaše otevřené povídání. Díky za Vaši odvahu mluvit o tak osobních tématech, myslím, že to pomůže mnoha lidem. Hezky se Vás poslouchá :)
Krásný! ❤️ Děkuju za sdílení! 🙏
Obdivuji, že se o to dokážete takto podělit. Držím palce, přeji spousty lásky a zdraví!
Posílám ohromné, hřejivé a láskou naplněné obejmutí❤️
Jani ❤️ já potratila před Vánocema v 8tt...a přesně to cítím jako Vy. V podstatě dar..poznání... A taky to, jak říkáte na konci, že nemůžu mít všechno nalajnovaný, až jsem se musela zasmát... Vždycky jsem chtěla letňáčka... Holt přijde jiná dušička 🙏❤️
Vám přeju hodně štěstí ❤️
❤️ respekt....tohle je hodne silne, diky za to☀️
Velmi dekuji, ze o tomto tematu mluvite. Zamlkly potrat jsem zazila u druheho tehotenstvi, hned po sestinedeli jsem opet otehotnela a druhe dceri uz je nyni rok a pul. Nicmene na miminko, ktere takto odeslo myslim casto, ale verim tomu, ze to tak bylo spravne. Vse bude dobre a je treba o techto vecech mluvit a sirit, hodne zenam to pomuze.
Díky! Moc málo se o tom ví. Podpora ze strany lékařů - kam se většinou chtě nechtě obrátit musíte - je většinou nedostatečná. Embryo, kyretáž, vyčistit se... (vím, na víc není čas, body, peníze..). Díky za všechny, kteří o tom mluví takto uceleně veřejně. Já poslouchala na toto téma Terezu Kramerovou (taky klobouk dolů za to svědectví, brečela jsem u toho), nebyla jsem pak tak vedle, když se mi to stalo. Vzhledem k tomu, že to nebylo první dítě, tak už svému tělu důvěřuji, zvládlo toho už mnohem víc, je zázračné. Zvládlo samo i toto. Vážím si toho začátku, kde přiznáváte, že jste napřed ani děti mít nechtěla a bála se toho. To věřím že je hodně těžký v naší společnosti přiznat, bohužel. Ale snad je mít budete, za mne je to skvělá "zkušenost" a nejhezčí životní role.
Nádherné, moc děkuji ❤️
Janičko, moc děkuji za váš příběh.. upřímně jsem ho obrečela. Mám za sebou stejnou zkušenost, před půl rokem jsem prošla zamlklým těhotenstvím a mé myšlenkové pochody a pocity probíhaly téměř stejně, jako u vás.
Bylo to dlouhé, já byla na první kontrole v 6 týdnu těhotenství a plod se pravděpodobně přestal vyvíjet brzy po kontrole. To, že je něco špatně, jsem zjistila až po 4 týdnech, kdy jsem daleko od domova a sama bez rodiny začala krvácet a musela na místní pohotovost, kde mi tu smutnou zprávu ohlásili. Z následujících dnů si moc nepamatuji, byla jsem v takovém stresu a strachu po celý týden, než jsem měla nastoupit na plánovaný zákrok - kyretáž. Den před zákrokem však došlo k samovolnému potratu a já si do té doby neuměla představit tu neskutečnou fyzickou i psychickou bolest, kdy odchází mrtvá dušička. Já jela po potratu záhy do nemocnice a zákrok i tak podstoupila. Věřila jsem lékařům a vím, že jsem dostala tu nejlepší péči, jakou jsem mohla dostat.
Teď už jen čekáme, až k nám přijde další dušička, moc se na ni těším, vím, že jsem po této zkušenosti připravená. ♥️
Posílám sílu a lásku! 💕🍀
Janinko, jste úžasná, děkuji za sdílení ❤
Nejlepsi vety nakonec. Smekam za odvahu. Dekuju za sdileni
Jste neskutečná! Obdivuju, že jste o tom dokázala takhle veřejně mluvit, i když to určitě nebylo jednoduché.. sice jsem si ničím takovým neprošla, ale soucítím s Vámi ❤️ přeji hodně štěstí a doufám, že si Vás brzo najde jiná malá dušička, tak silná jako jste Vy ❤️
Jste moc silná žena a obdivuji vás ❤️ sice se me těhotenství zatím netýká, ale i tak jsem rada, ze jste dokázala zveřejnit vaši zkušenost a informovala tak další ženy, kterým může pomoci 🙏🏻
Děkuji za Vaše video, před 3/4 rokem jsem prožila porod chlapečka v nedokončeném 6 měsíci. Až poté se kolem mé osoby začali otevírat další a další lidé s tím, že prožili také ztrátu miminka. Neuvěřitelné, kolika lidem se taková událost stane. A musíme o tom mluvit, děkuji a držím pěsti na další cestě.
Jste neskutečná osobnost, klobouk dolů, že o tomhle tématu mluvíte otevřeně. Znám několik takových případů v okolí a proto bojuji proti tomu, aby měl pořád někdo nevhodné otázky ohledně těhotenství. Není to samozřejmost a je potřeba, aby lidé byli více ohleduplní. Držím vám moc palce!
Děkuji moc za upřímné a otevřené video. Máte pravdu, že toto téma je tabu. Já zjistila těhotenství pár dní před vámi 22.12.2020 a v lednu přirozeně potratila. A stejně jako vy jsem s ničím takovým nepočítala. Mám už tedy jednu holčičku, ale i tak to byl šok a velmi mě to mrzelo. :-(
V roce 2017 jsem akutním císařským řezem porodila mrtvého chlapečka v 7. měsíci těhotenství. Bylo to u Apolináře a tenkrát se mi omlouvali, že mě nemohou dát na jinou JIP, že tam mají infekční paní, tak jsem tam byla s čerstvými maminkami, ale byla jsem tak nadopovaná, že jsem o tom ani nevěděla. Na slova "Vy jste v pořádku, ale miminko jsme nezachránili," nikdy nezapomenu. Hned jak to šlo mě šoupli na normální gynekologické oddělením, takže jejich přístup super (my jsme řešili to, že nikdo manželovi nezavolal, když se to stalo a on se to dozvěděl až od mých rodičů, kteří mu hned volali - manžel nemluví česky, tak ten sloužící doktor to asi nechtěl řešit). Tenkrát se nám s manželem zhroutil svět. Odjeli jsme na Island načerpat síly a půl roku na to jsme dostali svolení to zkusit znovu. Otěhotněla jsem a na kontrole mi doktorka sdělila termín 12. 10. Bylo to stejné datum porodu, kdy se nám měl narodit náš první chlapeček a současně je to naše výročí svatby. Jestli mi někdo bude tvrdit, že se dušičky nevrací... Nebudu tomu věřit. Máme doma zdravého chlapáčka. Chtěli jsme mu pořídit sourozence a potratila jsem někdy v 6.-7. týdnu. Akorát se ukázalo, že to byla nejspíš dvojčata, protože tam jedno srdíčko i přes silný potrat tlouklo jako zvon. Ovšem za měsíc i tohle dotlouklo. Čekala mě kyretáž a na První svátek vánoční pak opět odsátí hematomu, který se tam vytvořil. Janinko, držte se. Mně pomáhalo o tom mluvit, mluvit a mluvit...
Krásné, čisté, jemné a dojemné povídání. Myslím, že do pláče za Vaši upřímnost mluvit na toto téma, bylo i nám posluchačkám.. Děkuji. ❤
Jste velmi silná žena a važím si vaší otevřenosti o takovém tématu mluvit. Před 2,5 lety jsme se též rozhodli mít rodinu. Ze začátku jsem se toho ale bála i když už jsem cítila tu touhu po něm. Nejistota z neznámého atd.. po vysazení antikoncepce půl roku žádný cyklus.. poté zjistění zdravotního problému a po 2,5 letech, kdy jsem se dávala hormonálně dohromady už jsem začala upřímně velmi chtít. Vše se děje z nějakého důvodu. Kde bych byla vyděšená před 2 lety z pozitivního testu se nyní změnilo v opravdovou radost :). Myslím, že je vše o připravenosti a zkušenostech. Tím že o tomto tématu můžete takto otevřeně mluvit je vidět, že už připravená jste :) hodně štěstí :)
Děkuji za tuto upřímnou výpověď. Mám 2 podobné zkušenosti. V me případě to zřejmě nejspíš bylo poruchou funkce štítné žlázy, což bývá častým důvodem neplodnosti nebo potratů. Takže určitě doporučuji se nechat ještě před plánováním těhotenství se nechat vyšetřit. Případně mohu velmi doporučuji aronii. Lze brát i po dobu těhotenství.Držím palečky.😘
Skvělý podcast. Jani vy jste skvělá.
Dekuji Vam za uprimnost a zaroven Vam preji hodne sily:-) Sama jsem to zazila ve 13tt a nikdo mi moznosti jako Vam nenabidl, opravdu jsem musela jit na zakrok.... vyrovnavala jsem se s tim velice dlouho, ale nakonec cas vse zahoji, i kdyz na to asi nikdy uplne nezapomenu....
Jani, mate muj velky obdiv za Vasi zpověď. Preji Vam jen to nejlepší 🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀.
Moc dekuju za Vase sdileni a otevreni se. Bylo v tom neco velice silneho. Posilam vrely pozdrav.
Jste statečná. Na dálku Vám posílám velké obejmutí. ❤️
Mila Janino, sucitim s vami, prezila som pred tromi rokmi zamlkle tehotenstvo, bola som v 10tt, tiez som o nom nikdy predtym nepocula a kedze zijem v Australii, kyretaz nebola vobec spomenuta ako moznost, naopak doktorka mi povedala, ze sa to necha na prirodzeny potrat, comu som bola uprimne rada, pretoze som sa chcela s dietatkom rozlucit. Bohuzial ked prislo na potrat, stratila som doma vela krvi a museli sme ist na pohotovost a tam som zazila strasne muky, viac menej porodne bolesti a doktori sa v snahe zabranit kyretazi snazili vycistit vsetko priamo tam na stole s nejakymi nastrojmi, co bolo velmi neprijmne, no ja som bola uplne na dne fyzicky aj psychicky... nakoniec po tomto muceni ma aj tak poslali na kyretaz a potom som mala uz len presne to strasne prazdno a spamatavala som sa niekolko mesiacov.. obdivujem Vas ako rychlo ste to spracovali a dokazete o tom rozpravat, ja este aj teraz placem, ked vas pocuvam.. musim povedat, ze som bola tejotna trikrat, toto zamlkle teho bolo moje druhe. mam dve krasne zdrave deti, a velmi Vam s manzelom prajem, aby ste zazili aj tie stastne zazitky a prisli vam do zivota zdrave deti! Drzte sa
Ahoj, souzním s tvými myšlenkami, jsi hrozně statečná...mám za sebou podobnou zkušenost, akorát já jsem měla to "štěstí" že jsem potratila dříve a spontánně takže to pro mě bylo jednodušší. Je super že o tom mluvíš, protože to je něco co by mi tehdy nejvíce pomohlo. Taky mi potrat "pomohl" ujasnit si že dítě doopravdy chci, o dva měsíce později jsem znovu otěhotněla a teď mám nádherného chlapečka🙂❤️
A vůbec Jste neměla strach že se to bude opakovat? Já ho totiž mám jelikož mi nikdo nesdělil přesný důvod proč se to stalo 😥
@@zanetahrabakova1188 hrozně. Celej první trimestr jsem prakticky probrečela a chodila se třeba desetkrát za den kontrolovat na záchod zda je vše ok. Ten strach už asi nikdy nezmizí, aktuálně mám už dvě děti a se druhým synem to bylo to samý. Tam teda reálně hrozilo že to dopadne blbě hned od začátku (hematom). Hodně mi pomohla statistika že opakovaně se to děje jen v 5 procentech případů, takže šance že si tím projdu dvakrát za sebou je malá. Držím Vám palce všechno bude jednou dobrý ❤
@@marieprochazkova4313 Děkuji 🙂
Jani krásný podcast. Díky za něj! Držím palce a posílám objetí!
Držte se Janino a hlavně děkuji, že o tom mluvíte.
Děkuji za toto téma. Sama jsem si tím procházela vždy ve 14 tt. Moc mi tehdy chybělo, že se o těchto tématech nemluví a je to takové společenské tabu. Pomohlo mi se s dušičkami rozloučit. Osud nám je pak poslal v energii našeho mladšího dítka, které je 3v1 :-) a je to sluníčko celé rodiny.
Já třeba takovou nedůvěru vůči lékařům nemám, ale dost mě šokovalo, že vás v nemocnici dali na stejný pokoj jako těhotnou paní (a to ještě v Podolí, kde jsou vyhlášení). Když jsem ležela na Vinohradech, tak byla porodnice a jiné případy oddělené, což mi přišlo super... nedovedu si představit, jak by paní po hysterektomii snášela to, že má na pokoji těhotnou nebo dokonce maminku s miminkem místo mě. Možná potrat počítají mezi porodnické případy, ale stejně mi to přijde divné...
Sestra musela ve 22tt na potrato-porod, zjistili se závažné poruchy. Musela "porodit" za plentou v pokoji, kde byla další těhotná žena.Bylo to v Brně. Pro mě taky síla, že toto se děje. Je teda fakt, že u mě neměli sál, když jsem rodila, tak mě šupli k maminkám čekající na císař. Já tam hekala 12 hodin, než jsem znovu naháněla, ať mi najdou sál. Všici na mě jen koukaly (ty maminky) a dál si luštily/četly. Taky to moc příjemné nebylo a podepsalo se to i na horším konci mého porodu
Jani, díky za Vaši upřímnost a odvahu! Je důležité, aby ženy věděly, že mají možnost volby a kyretaž není jediné řešení. Já sama jsem nedávno na stránky strom zivota narazila a velmi mi pomohly. Termín jsem také měla v září a potrat proběhl na na zacatku února. Doma už máme 2 kluky, 2 zdravá těhotenství, 2 krásně porody a třetí dítě jsme si prali. Věděla jsem, že samovolne potraty se deji, ale proc by se mě to týkalo? Jenže toto těhotenství bylo od začátku jiné. Jelikož mám srovnání, tak jsem to vnímala a s odstupem času mi vše do sebe zapadalo. Od začátku jsem se neuměla na "dušičku" napojit a přijmout fakt, že jsem opravdu těhotná. Od začátku mě provázel zvláštní pocit nejistoty. Začala jsem spinit už v 6.tydnu, ale embrio se vyvíjelo, byla srdeční činnost a lékařka mi řekla na rovinu, že rozhodne příroda a je třeba vyčkávat. Měla jsem čas se na to připravit psychicky a už tehda jsem dusičce řekla, že pokud není v pořádku a chce odejít, ať se nebojí a jde. Ale pokud chce zůstat s námi, že je vítaná. Nejhorší byly ty dny nejistoty a čekání, jak to dopadne, než samotný potrat. V 8.tydnu se miminko rozhodlo odejít. Měla jsem silné bolesti a chtěla také vědět na cem jsem, takže mě muž odvezl do nemocnice, kde mě sestra, co mě přijímala hned strašila kyretazi. Já, ale věděla, že takhle to nebude. Doktor mi sdělil, že tělo si poradí samo a já odešla domu a během pár hodin bylo po všem. Už z nemocnice jsem odcházela ač smutná, tak smířená a s pocitem úlevy. Po tom co jsem potratila jsem zaroven cítila i pocit hrdosti na sebe, že jsem to zvládla. Podekovala své děloze, že ví co dělá a dělá to skvělé. Večer jsme zapálili svíčku a rozloucili se. A já se každým dnem cítila lépe a posílena novým zážitkem, za který jsme vděčná a něco mě naučil. Věřím, že pokud tomu tak ma byt, miminko si k nám cestu najde. Vám ze srdce přeji, ať si k Vám brzy cestu najde❤️ Děkuji!
Domi moc děkuji za sdílení. Měla jsem stejné pocity a věřím, že intuice nám říkala, že není něco v pořádku. Vlastně podobné pocity popisuje spousta žen, která si tím prošla a to zejména, když mohou porovnat s jiným těhotenstvím. Je dobře, že Vás lékař do ničeho netlačil ale hlavně to, že jste byla informovaná. Zvládla jste to úžasně!
@@CukrfreePodcast ❤️
Dekuji...prave ted se mi toto hodi nejvice
Mila Janino, verte, cas vse zahoji. Prosla jsem si necim podobnym ve 20tt. Probehla mesic po porodu i kyretaz. Ale po letech a dalsich zdravotnich peripetiich dnes mame zdraveho rocniho chlapecka, ktery si svou cestu na svet vybojoval jako nedonosenatko. Proste a jednoduse, drzte se!!!🍀🍀🍀
Děkuji Janino za Vaše sdílení a šíření povědomí o tématu.
Sama jsem přišla o dvě děti, zamlklým těhotenstvím a vyvolaným potratem kvůli vážné vrozené vadě. Strávila jsem své nejhlubší chvilky bolesti na novorozeneckých pokojích. Bohužel s necitlivým personálem.
Přeji Vám a všem ženám, nejen podobných zkušeností jen to dobré a lepší.
Naše síla je v jemnosti a ve sdílení.
Dobrý den,Lucie...rovněž jsme přišli o miminko kvůli vrozené vade...podařilo se vám otěhotnět znovu?
@@klaralip Kláro, trvalo mi chvíli se s tím srovnat.. i můj tehdejší vztah tyto zkoušky nezvládl.
Miminku jsem otevřená, vím že vše má svůj důvod a čas..
@@lucialuxpraga děkuji za odpověď. A třeba právě to byl dar vašeho těhotenství pro vás...tedy konec vztahu , který by nebyl naplněný...třeba se vám ti otevřela nová, krásnější cesta
Janino, to se prostě občas stává.... bez příčiny... nemůže za to ani lékař ani Vy... zase bude dobře, uvidíte 🙂 hodně štěstí 🍀
Ja to ceske zdravotnictvi nechapu. Na jednu stranu vsechna cest - odbornici, svetova spicka,... na druhou stranu opravdu jsme schopni dat zenu, ktera si prochazi tim co Janina na pokoj s tehotnou zenou? Opravdu nas ceka jeste velky kus cesty. Jsem sokovana a zklamana. Janino vam posilam objeti a silu, jste uzasna!
Také mne chtěli v nemocnici dát na stejný pokoj s těhotnou, ja šla ovšem na kyretáž po zamlklém těhotenství
take jsem byla po zamlklem tehotenstvi na pokoji s tehotnou, ktere jeste ke vsemu delali ozvy a moc krasne se to poslouchalo
Tohle upřímně taky nechápu 🙈
Také jsem dlouho vůbec nechtěla děti. Dala jsem si čas a nakonec se touha objevila. Když jsem viděla dvě čárky na těhotenském testu, také jsem nejásala, ale v tu chvíli jsem cítila velkou nejistotu a strach. Stejně tak jsem neprožívala těhotenství moc radostně, protože mi začaly silné nevolnosti. Ale začala jsem se na miminko těšit. V devátém týdnu mi doktorka řekla, že se plod přestal vyvíjet. Byla jsem v takovém šoku, že jsem nedokázala moc reagovat. Naštěstí mě doktorka nenutila jet do nemocnice hned. Začala jsem si hledat informace a zatím jsem se rozhodla čekat na samovolný potrat. Nevím ale, jak dlouho vydržím čekat... Každopádně moc děkuji za sdílení Vašeho zážitku, je to hodně posilující!
Díky za tohle 🤍
Jani to je zivot, to stejne se stalo me dceri. Za par tydnu byla znovu tehotna a ma 2,5 letou holcicku.
Nikdy nerikej nikdy🤗😇
Děkujeme za sdílení. Ženy se mohou tímto sdílením uzdravit a vrátit si svou ženskou sílu.
Inspirující video 🙏
Dala jsem "to se mi líbí", ale proto, abyste věděla, že s Vámi velmi soucítím. Probrečela jsem to, jste silná žena a já pevně věřím, že ta malá dušička si tu cestu najde a budete krásná rodina.
Já takto hned na začátku potratila dvakrát po sobě. Poprvé jsem jela vyděšená do nemocnice, kde mi "skvělý" doktor vynadal proč tam vůbec jezdím když jsem evidentně potratila a že on s tím nic neudělá (nebyl to zamlklý potrat, ale už spontánní probíhající) a pak podruhé už jsem teda ani nikam nejela protože jsem na to opravdu neměla nervy si nechat ještě vynadat že si vůbec dovoluji to řešit .... teď jsem ve 28. týdnu a beru to také jako cennou zkušenost. Jsem ráda že moje tělo dokázalo velmi brzy rozeznat že je něco špatně a poradilo si s tím úplně samo. A také jsem moc vděčná že všechna 3 těhotenství přišly ihned po sobě, co ovulace to to těhotenství. U časného potratu bez kyretáže není důvod čekat, tělo je nastartované a je větší šance že se zadaří brzy znovu, což tak u mne také bylo. Velká nevýhoda té zkušenosti je, že mám nyní strach obtěžovat doktory kdyby se mi něco nezdálo v pořádku ...
Co říct .... jste úžasná ... :-) Moc držím palečky :-) :-)
Silné téma, silný zážitek. Jani, jsi statečná žena, už toho máš tolik za sebou a zároveň tolik před sebou - teď už ale jen to dobré a hezké. Těším se, až tě s tím mimčem uvidím a vím, že to není až moc vzdálená budoucnost. Drž se a žádné chmurné myšlenky hlavně. Pojď nás radši potěšit nějakým novým receptíkem na blogu. Vaření je taková super činnost na pročištění mysli a pohlazení duše. A že tobě to vaření vždycky šlo! :-)
Vše je, jak má být. Vše přijde ve správný čas. 🤍
Když jsem otěhotněla, tak ani jeden z doktorů nebyl schopen určit staří plodu a termín porodu..já to věděla oboje přesně na den, ale stejně se se mnou hádali. A to vše probíhalo v pořádku. V nemocnici jsem také nechtěla rodit, měla jsem strach z nešetrných zásahů doktorů..nicméně žádná další možnost na místě, kde žiju, nepřicházela v úvahu, a tak jsem se s tím vyrovnala. Zjistila jsem si co nejvíce informací a sepsala si seznam "porodních preferencí" (nikoliv porodní plán), a ten jsem nechala v deskách se zdrav. zprávami. Sestřička v nemocnici pak za mnou přišla, že ho našla a budou se snažit mi vyjít co nejvíc vstříc. Já jsem věděla, že nechci epidural, oxytocin a další věci, ale nechala jsem tomu volný průběh - říkala jsem si, že pokud to bude potřeba, pak je každá možnost správná. Nakonec jsem porodila sama, přirozeně..od první kontrakce do porodu holčičky 7 hodin. Je důležité nelpět a nechat věcem volný průběh..zvláště pak u porodu 😄