Ahoj. Nevím kde jinde tě kontaktovat. Tvé filosofické rozbory mi opravdu pomáhájí v pochopení "moderního" směru filosofie. Prosím pokračuj v této tvorbě. Tvoje intonace je pro mě ideální a krásně se mi poslouchá. Dříve jsem tě poslouchal pouze na přípravu na maturitu. Dnes tě poslouchám abych našel kvalitní filosofickou literaturu v podání pro laiky. Ještě jednou. Děkuji za tvoji tvorbu a prosím pokračuj dál
Ahoj Davide, v roce 1947 vyšla kniha Norimberský deník, kterou napsal americký psycholog (psychiatr?) G.M. Gilbert. Autor knihy pracoval v norimberském vězení se souzenými nacisty během procesu jako psycholog a mimo jiné s každým z nich rozebíral i postoje k vlastní vině. Je to hodně autentické a zajímavé čtení. Co se týče českých Němců, kteří se ve svém postoji před válkou rozhodně postavili proti nacistům, je velmi zajímavý dokument od Stanislava Motla, který jsem nedávno viděla na YT, ale teď bohužel nemohu najít odkaz. Nicméně z dokumentu vyplývá, že s nimi samozřejmě před válkou zametli nejen Němci, ale i Češi. Jedna konkrétní komunita (potomci) žije dodnes někde na Aljašce, protože jedině tam našli konečně klid, a mají tam muzeum s Masarykem a během státních svátků tklivě zpívají "Wo ist mein Heim". Velký respekt k Tvojí práci, Tvá videa mi velmi pomáhají v té mojí práci. 🙂
Hmm. Dúfam, že vaši študenti oceňujú, aké majú šťastie, že im prednášate vy a samozrejme aj vaši sledovatelia. Alebo ak si to momentálne neuvedomujú, tak im to dôjde neskôr.👍
Príde mi zaujímavý aj pojem odpustenia, napr. aj v právnej vede, trochu sa ho Jaspers asi dotýka v poslednej kapitole (podľa videa). Keď teda napr. Nemci prejdú "očistcom", vinníci sa pokúsia napraviť svoje činy, - nemala by im spoločnosť odpustiť? Asi je v tom paradox, pretože odpúšťame tam, kde vina nie je napravená, kde obeť nie je odškodnená za napáchanú škodu. Preto aj keď zločinec vyjde z väzenia, nedostane od štátu oficiálne odpustenie (to by bolo veľmi cynické), len splatil svoj dlh. Existuje však amnestia - odpúšťať sa teda musíme poponáhľať, aby vinník náhodou neprestal niekomu niečo dlžať, nejaký dlh a stále si odpykával vinu. Odpustenie je teda formou dominancie (potenciálnej) voči vinnému.
Mne sa na Jaspersovom ponímaní viny nezdá to delenie viny. Jaspers akoby väčšinu len popisuje to, čo je už v spoločnosti zaužívané. Som presvedčený že niesom sám komu sa zdá, že na politickej zodpovednosti súdenej víťazom je niečo v neporiadku. Priam z toho srší metafyzická vina spisovateľa a neodkazuje tak na nejaký univerzálne platný postoj. To vo mne vyvolalo pochybnosť takmer celému rozdeleniu viny. Ja by som povedal, že neexistuje iná ako metafyzická, alebo morálna vina. Vzájomne by sa mali líšiť v tom, že metafyzická je nespôsobená subjektom, kým morálna áno. Akéhokoľvek previnenia sa subjekt dopúšťa, VŽDY to z niečoho vychádza a teda nie je nepodmienené. Ak vychádza vina z celej skupiny, tak hovorme o politickej vine ako o morálnej a metafyzickej vine veľkého množstva jednotlivcov a podľa toho by mala byť súdená. Sám netuším ako by mala byť metafyzická a morálna vina súdená a či by v tom mal byť rozdiel, pretože súdom by malo byť v prvom rade pochopenie a priznanie si viny a v druhom rade náprava. V prípade morálnej viny, keď subjekt pochopí svoje prečinenie, má výhodu že jeho čin má jasne vymedzenú hranicu o ktorej vie že ju nemôže prekročiť. Na druhej strane metafyzická vina sa prejaví zlým pocitom (často vedúcim k sebaľútosti), ktorý sa môže opakovať v rovnakej situácii po celý život, pričom nikdy nebude poznať jasnú hranicu, kde už sa mohol zachovať inak - vlastne sa k morálnej vine iba stále približuje a aj keď sa jej nikdy nedotkne, kvantitatívne sa previnuje viac ako subjekt ktorý vykoná morálny prečin iba raz a už sa mu vyvaruje. Svetsky súdime preto aby každý kto sa prečinil, v prvom rade vedel že sa prečinil a pristúpil k procesu nápravy smerom k absolútnej spolupatričnosti. Všetka vina však vychádza z trieštivej subjektivizácii prostredia z ktorého sme a nekolektívnej znalosti informácii. Inak povedané: myslíme jednotlivo a máme subjektívne pravdy, ktoré sú často spochybňujúce a nie "osvetľujúce".
Napísať tento komentár mi trvalo skoro 3 hodiny, kým som si o tom aj niečo prečítal a utriedil si svoj neúplný názor - kam sa ale hrabem na ľudí čo sa tomu venujú celý život :D. Odporúčam + E. Levinas, alebo aj sv. Augustín. Prosím ak máte niekto nejaké ďalšie dobré pohľady napríklad od Descartésa, bol by som za ne vďačný.
buh stvoril cloveka k obrazu svemu, aspon tak to rikaj krestani. takze pokud je clovek blbec tak? kde je nejaka vina pred bohem :D kdyz malir namaluje spatne obraz, koho je to vina, obrazu?
Zajímavý pohled, avšak nepoužitelný z pohledu jiného než viníka. Já se třeba na ten odsun dívám jako na jediné možné řešení. Během okupace i před ní a po ní se tu staly na obou stranách obrovské křivdy a zločiny. Kdyby tu Němci zůstali, tak ta zlá krev a nesnášenlivost tu zůstane napořád, viz Izrael/Palestina nebo Balkán. Takhle se prostě udělala čára za minulostí a pomalu sešlo z očí, sešlo z mysli. Tím neomlouvám to, co udělali komunisti s tím vysídleným územím. Z toho se ty regiony budou zvedat ještě dlouho.
To sice ano, ale zase tady před tím x století normálně žili... Navíc měli před válkou české občanství, takže došlo k porušení jejich základních občanských práv na základě jejich národnosti.
Samozřejmě. Vině se v určitých situacích nelze vyhnout. V jednu chvíli i tady přece zazní, že kdyby Spojenci nasazením veškerých sil zamázli Hitlera hned na začátku, ušetřili by životy milionů dalších lidí. A díval by se na ně svět jako na hrdiny? Jasně, že ne.
Možná máte pravdu s tou případně přetrvávající zlou krví. Ale co si budem, způsob provedení odsunu prostě není obhajitelný ani za předpokladu, že s ním souhlasíte.
Ahoj. Nevím kde jinde tě kontaktovat. Tvé filosofické rozbory mi opravdu pomáhájí v pochopení "moderního" směru filosofie. Prosím pokračuj v této tvorbě. Tvoje intonace je pro mě ideální a krásně se mi poslouchá. Dříve jsem tě poslouchal pouze na přípravu na maturitu. Dnes tě poslouchám abych našel kvalitní filosofickou literaturu v podání pro laiky. Ještě jednou. Děkuji za tvoji tvorbu a prosím pokračuj dál
Ahoj Davide, v roce 1947 vyšla kniha Norimberský deník, kterou napsal americký psycholog (psychiatr?) G.M. Gilbert. Autor knihy pracoval v norimberském vězení se souzenými nacisty během procesu jako psycholog a mimo jiné s každým z nich rozebíral i postoje k vlastní vině. Je to hodně autentické a zajímavé čtení. Co se týče českých Němců, kteří se ve svém postoji před válkou rozhodně postavili proti nacistům, je velmi zajímavý dokument od Stanislava Motla, který jsem nedávno viděla na YT, ale teď bohužel nemohu najít odkaz. Nicméně z dokumentu vyplývá, že s nimi samozřejmě před válkou zametli nejen Němci, ale i Češi. Jedna konkrétní komunita (potomci) žije dodnes někde na Aljašce, protože jedině tam našli konečně klid, a mají tam muzeum s Masarykem a během státních svátků tklivě zpívají "Wo ist mein Heim". Velký respekt k Tvojí práci, Tvá videa mi velmi pomáhají v té mojí práci. 🙂
Zajimave, jako vzdy. A taky komentar kvuli algoritmu :)
Hodně zajímavý díl.
dik za pekny video, tesim se, az bude po maturitach, na dalsi podobna :-)
Jé, tak já se zeptám na discordu… a mně je to takhle naděleno do klína. Děkuju!
Jaspers: Němci se mají vykoupit tím, že budou pomáhat zemím, kterým uškodili.
NDR v roce 1968: wait what?!
Potřebuju nutně horalku
Další prosím Daniel Defoe - Robinson Crusoe ❤️
Hmm. Dúfam, že vaši študenti oceňujú, aké majú šťastie, že im prednášate vy a samozrejme aj vaši sledovatelia. Alebo ak si to momentálne neuvedomujú, tak im to dôjde neskôr.👍
Príde mi zaujímavý aj pojem odpustenia, napr. aj v právnej vede, trochu sa ho Jaspers asi dotýka v poslednej kapitole (podľa videa). Keď teda napr. Nemci prejdú "očistcom", vinníci sa pokúsia napraviť svoje činy, - nemala by im spoločnosť odpustiť? Asi je v tom paradox, pretože odpúšťame tam, kde vina nie je napravená, kde obeť nie je odškodnená za napáchanú škodu. Preto aj keď zločinec vyjde z väzenia, nedostane od štátu oficiálne odpustenie (to by bolo veľmi cynické), len splatil svoj dlh. Existuje však amnestia - odpúšťať sa teda musíme poponáhľať, aby vinník náhodou neprestal niekomu niečo dlžať, nejaký dlh a stále si odpykával vinu. Odpustenie je teda formou dominancie (potenciálnej) voči vinnému.
Zdravím Gwebdu
Mne sa na Jaspersovom ponímaní viny nezdá to delenie viny. Jaspers akoby väčšinu len popisuje to, čo je už v spoločnosti zaužívané. Som presvedčený že niesom sám komu sa zdá, že na politickej zodpovednosti súdenej víťazom je niečo v neporiadku. Priam z toho srší metafyzická vina spisovateľa a neodkazuje tak na nejaký univerzálne platný postoj. To vo mne vyvolalo pochybnosť takmer celému rozdeleniu viny.
Ja by som povedal, že neexistuje iná ako metafyzická, alebo morálna vina. Vzájomne by sa mali líšiť v tom, že metafyzická je nespôsobená subjektom, kým morálna áno. Akéhokoľvek previnenia sa subjekt dopúšťa, VŽDY to z niečoho vychádza a teda nie je nepodmienené. Ak vychádza vina z celej skupiny, tak hovorme o politickej vine ako o morálnej a metafyzickej vine veľkého množstva jednotlivcov a podľa toho by mala byť súdená. Sám netuším ako by mala byť metafyzická a morálna vina súdená a či by v tom mal byť rozdiel, pretože súdom by malo byť v prvom rade pochopenie a priznanie si viny a v druhom rade náprava.
V prípade morálnej viny, keď subjekt pochopí svoje prečinenie, má výhodu že jeho čin má jasne vymedzenú hranicu o ktorej vie že ju nemôže prekročiť. Na druhej strane metafyzická vina sa prejaví zlým pocitom (často vedúcim k sebaľútosti), ktorý sa môže opakovať v rovnakej situácii po celý život, pričom nikdy nebude poznať jasnú hranicu, kde už sa mohol zachovať inak - vlastne sa k morálnej vine iba stále približuje a aj keď sa jej nikdy nedotkne, kvantitatívne sa previnuje viac ako subjekt ktorý vykoná morálny prečin iba raz a už sa mu vyvaruje.
Svetsky súdime preto aby každý kto sa prečinil, v prvom rade vedel že sa prečinil a pristúpil k procesu nápravy smerom k absolútnej spolupatričnosti. Všetka vina však vychádza z trieštivej subjektivizácii prostredia z ktorého sme a nekolektívnej znalosti informácii. Inak povedané: myslíme jednotlivo a máme subjektívne pravdy, ktoré sú často spochybňujúce a nie "osvetľujúce".
Napísať tento komentár mi trvalo skoro 3 hodiny, kým som si o tom aj niečo prečítal a utriedil si svoj neúplný názor - kam sa ale hrabem na ľudí čo sa tomu venujú celý život :D. Odporúčam + E. Levinas, alebo aj sv. Augustín. Prosím ak máte niekto nejaké ďalšie dobré pohľady napríklad od Descartésa, bol by som za ne vďačný.
ahoj, extrémne ťa cením za tento komentár :D pôsobíš byť frajer
Hmm.. Zajímavé. Nečetl jsem, ale jak to tak poslouchám, tak se nedivím, že je terčem kritiky. Ono je totiž dosti děravé.
buh stvoril cloveka k obrazu svemu, aspon tak to rikaj krestani. takze pokud je clovek blbec tak? kde je nejaka vina pred bohem :D kdyz malir namaluje spatne obraz, koho je to vina, obrazu?
Zajímavý pohled, avšak nepoužitelný z pohledu jiného než viníka. Já se třeba na ten odsun dívám jako na jediné možné řešení. Během okupace i před ní a po ní se tu staly na obou stranách obrovské křivdy a zločiny. Kdyby tu Němci zůstali, tak ta zlá krev a nesnášenlivost tu zůstane napořád, viz Izrael/Palestina nebo Balkán. Takhle se prostě udělala čára za minulostí a pomalu sešlo z očí, sešlo z mysli. Tím neomlouvám to, co udělali komunisti s tím vysídleným územím. Z toho se ty regiony budou zvedat ještě dlouho.
To sice ano, ale zase tady před tím x století normálně žili... Navíc měli před válkou české občanství, takže došlo k porušení jejich základních občanských práv na základě jejich národnosti.
Samozřejmě. Vině se v určitých situacích nelze vyhnout. V jednu chvíli i tady přece zazní, že kdyby Spojenci nasazením veškerých sil zamázli Hitlera hned na začátku, ušetřili by životy milionů dalších lidí. A díval by se na ně svět jako na hrdiny? Jasně, že ne.
Možná máte pravdu s tou případně přetrvávající zlou krví. Ale co si budem, způsob provedení odsunu prostě není obhajitelný ani za předpokladu, že s ním souhlasíte.