13:48 Hlavně jde o to, aby sis představil, kde ty figurky budou stát dobře za 20 tahů. To právě nedokáže průměrný velmistr 2700+, v tom je genialita Magnuse.
... jsem tuhle viděl video, kde se Magnuse ptali na Capablancu. On říkal, že v jeho partiích nešlo o to, že by Capa převedl partii do vyrovnané koncovky, kde soupeře přehrál. Ale že partii převedl do koncovky, kde měl nějakou drobnou výhodu, o které si soupeř ani neuvědomil, že to výhoda je. Jinými slovy: Soupeř, ale třeba i komentátoři si mysleli, že je pozice rovná. Ale nebyla. Pak skromné dodal, že v jeho partiích to je podobně. K tomu musí mít naprosto precizní techniku, samozřejmě. Vybavuju si teď jednu partii, ve které - také ještě jako teenager - bez problémů zrealizoval výhodu ve věžovce, 4 pěšci proti 3, na jednom křídle, hrál to proti Davídkovi. V takovém případě je výhoda zjevná (pěšec navíc), ale ne každý by partii dokázal dovést k vítězství. Třeba proti tak výbornému koncovkáři, jakým David je. Magnusovi to nečiní nejmenší problémy.
Pro mě, jakožto Magnusova fandu, je to krásnej komentář. Asi nikdo nikdy neměl lepší cit než on. Akorát se občas chová jak vocas, ale když je někdo o parník nejlepší ve svým oboru, tak se to snad i očekává:-)
Já myslím, že to je obecná charakteristika většiny mistrů světa. Jejich chápání pozice bylo prostě na jiným levelu než ostatních. A to nemusí jít jen o statické pozice. Alechin, Tal nebo Kasparov zase předvedli chápání pozic z dynamického pohledu. Obecně se vlastně ti statici a dynamici prakticky střídali. Capablanca - Alechin - Botvinnik - Tal - Smyslov+Petrosjan - Spasskij - Karpov - Kasparov - Kramnik+Carlsen, vždycky statik a pak dynamik. A všichni měli to chápání těch pozic o level výš, než současníci.
Diky za video fantazie
Rádo se stalo
13:48 Hlavně jde o to, aby sis představil, kde ty figurky budou stát dobře za 20 tahů. To právě nedokáže průměrný velmistr 2700+, v tom je genialita Magnuse.
Souhlas👍
... jsem tuhle viděl video, kde se Magnuse ptali na Capablancu. On říkal, že v jeho partiích nešlo o to, že by Capa převedl partii do vyrovnané koncovky, kde soupeře přehrál. Ale že partii převedl do koncovky, kde měl nějakou drobnou výhodu, o které si soupeř ani neuvědomil, že to výhoda je. Jinými slovy: Soupeř, ale třeba i komentátoři si mysleli, že je pozice rovná. Ale nebyla.
Pak skromné dodal, že v jeho partiích to je podobně.
K tomu musí mít naprosto precizní techniku, samozřejmě. Vybavuju si teď jednu partii, ve které - také ještě jako teenager - bez problémů zrealizoval výhodu ve věžovce, 4 pěšci proti 3, na jednom křídle, hrál to proti Davídkovi. V takovém případě je výhoda zjevná (pěšec navíc), ale ne každý by partii dokázal dovést k vítězství. Třeba proti tak výbornému koncovkáři, jakým David je. Magnusovi to nečiní nejmenší problémy.
Pro mě, jakožto Magnusova fandu, je to krásnej komentář. Asi nikdo nikdy neměl lepší cit než on. Akorát se občas chová jak vocas, ale když je někdo o parník nejlepší ve svým oboru, tak se to snad i očekává:-)
Já myslím, že to je obecná charakteristika většiny mistrů světa. Jejich chápání pozice bylo prostě na jiným levelu než ostatních. A to nemusí jít jen o statické pozice. Alechin, Tal nebo Kasparov zase předvedli chápání pozic z dynamického pohledu. Obecně se vlastně ti statici a dynamici prakticky střídali. Capablanca - Alechin - Botvinnik - Tal - Smyslov+Petrosjan - Spasskij - Karpov - Kasparov - Kramnik+Carlsen, vždycky statik a pak dynamik. A všichni měli to chápání těch pozic o level výš, než současníci.
Palecek a do prace
Snad to pak jde jak po másle, nebo jak Magnusovi 🙂