velka nevyhoda aspon u nas na SK je, ze banka neakceptuje na hypo typ zalozenia na patky ale toto by mohla. Ma s tym na Slovensku niekto skusenost v ramci hypo? A ako to mate v CZ?
Dobrý den, zmiňujete až o třetinu menší investici do založení na tzv. Crawl space. Rozumím, že samostatné patky jsou poměrně levné, ale jak je to se základovým roštem? Vždyť tam musí být ty náklady naopak velmi vysoké, jelikož je potřeba udělat skladbu podobnou obvodové stěně, nebo se pletu? Je možné nějaké obecné porovnání například u půdorysu 100m2? A co v případě pasivního domu? Nejsou pak náklady na základový rošt tak velké, že už se vyplatí udělat základovou desku například i ve svažitém terénu? Předem moc díky za odpověď :)
Já bych použil polystyrenové ztracené bednění. Tloušťka je víc než dostatečná, díly se vyyrábí na rozměr a desky jsou spojené pomocí závitových tyčí. Nehrozí "povolení" při vylévání betonem a vyarmovat si to každý může podle potřeb statiky. Dělá se z toho hlavně standartní bednění pro základové pasy a jako bonus může být vnější deska vyšší a slouží to jako šalování pro základovou desku. Super je, že už není pořeba izolace základů protože jde o klasický EPS polystyren.
Crawl space udělaný v tomhle videu mi dává větší smysl a dokonce se mi i líbí: ua-cam.com/video/-IDUENjJbjY/v-deo.html a nebo tady, to samé video autora ua-cam.com/video/jNdJn57id6s/v-deo.html video v čase 2:30 to ukazuje přesne. Myslím tím, jako stavebně. Z každé strany ztracené bednění a uvnitř spomenuté stojky. Nic se tam nepodhrabe, takže žádná škodná. Nevýhoda asi bude, že se přijde o to provetrávání, ale myslím si, že autor chtěl ušetřit finance na betonu a zároveň mít výhodu crawl space. edit: tak autor to provrtal a udělal tam odvětrávaní
Dobrý den, dovolil bych se zeptat, jakým způsobem skrze základový dřevěný rošt prostupujete s přívodem uzemnění ze zemnícího pásku do rozvodnice (MET). Předpokládám drát 10mm, zajímá mě řešení z pohledu vzduchotěsnosti prostupu, řešení tepelného mostu a samozřejmě otázka kontaktu drátu a dřeva z pohledu funkce (zápalná teplota při svádění proudu, odstup od vedení ostatních přívodů apod.). Můj projekt tento detail neřeší. Děkuji za odpověď i Vaše videa.
10 місяців тому
Je to drát CU10, vzduchotěsnost musíte řešit stejně jako kanalizaci a vodu. Drát není v kontaktu s dřevem, je v dutině (zaizolovaný kastlík), zhora vzduchotěsně zaizolovaný a ještě přebetonovaný z pohledu hlodavců
Nevýhoda - docela dost pruží podlaha. Člověk si na to, ale zvykne. 40cm se mi zdá málo. Nějaký jiný český týpek říkal, že v létě mají větráky na provětrávání prostoru a v zimě to utěsní. Pak teda nevím co na to ta konstrukce časem a hlavně radon. Patrně nedělají radonovou izolaci. Takže v zimě to je jako bydlet ve starým baráku. Časem borčus. Kuny a další havěť to budou milovat a bude problém to zabezpečit. Nadruhou stranu rekonstruovat/opravovat nebo měnit dispozice domu, musí být strašně rychlé a levné.
Také je to dobrá prevence před nežádoucími účinky radonu. Tady bych možná viděl tu úsporu, že s odvětrávaným základem nebude nutno tolik izolovat obytný prostor, ani vymýšlet jeho řízené odvětrávání.
proti radonu se dávají různé izolační prvky ...jen blbec by si je tam nedal...a hlavně výskyt radonu není všude stejný,takže obytný prostor se musí izolovat tak či tak...a řízené odvětrávání není primárně kvůli radonu ale kvůli CO2
@@zdenekz530 Crawl space je to nejjednoduší co proti radonu lze s vysokou účinností použít. ;) A řízené odvětrávání také (jak sám přiznáváte) pomůže proti radonu.
Pod zakladovou doskou je plus 13 stupnov. Leto zima. Pod touto je kolko ked je minus 10??? A radon????? Skus dat pod zakladovu zelezobetonovu dosku pod spodny okraj napr. 50 mm priemer perforova trubku kazdy meter od seba. Trubka je v sutri nebo v drti. Trubka je vivedena mimo zaklady do terenu. Mozete mi niekdo povedat ako sa tam vie radon nahromadit ked je odvetrany? A to si myslis ze to nikdo toto nevie???? Treba predavat drahu radonovu izolaciu. Ci??? Trubka perforovana 50 mm vide 1700 korun ceskych.
Mám dotaz, jaká je vlastně únosnost podlahy v takové dřevostavbě , třeba příklad chtěl bych tam 400L akvárium které má cca 450KG (možná krapet víc) je to vůbec možné ho umístit jinak než předpokládám k nosné stěně ? Asi bych se trošku bál ho naplnit :-) Nebo se musí použít nějaká konstrukce na rozložení hmotnosti ?
4 роки тому+1
Je to v pohodě, ale pro tyto lokální případy doporučujeme vyztužení roštu.
@ Ehm jak myslíte to vyztužení roštu ? Myslím v hotové dřevostavbě a prostě za pár let se rozhodnu mít akvárko ... jako řešil bych to asi trochu "brutálně" třeba ocelovým plátem 2x1m a 3-4mm tloušťky pro rozložení ale to je moje myšlenka nicméně by mě zajímalo jestli třeba i pozvat statika ... osobně si myslím že ten plát by to rozložil ... estetika to je už jiná věc to je na mě :)
4 роки тому+1
@@bad-gateway tak ono když se i ve stavbě (jedno jestli zděná nebo dřevostavba), kde skladba je podlahový EPS a 50mm betonové mazaniny, rozhodnete zatížit takovýmto akvárkem, nezůstane to patrně bez odezvy. Proto v těchto případech se použije tužší EPS (150nebo200 nebo XPS) nebo více betonu. V crawl spacu pak do toto místo vyztužit v roštu, tj. zdvojit podlahové trámy, více je problokovat, dát více betonu v betonové mazanině.
@ Jasný chápu a děkuju za odpověď já to bral spíš obecně jestli to je možné případně jak by se to dalo dodatečně rozložit protože by asi nikdo nechtěl "kuchat" to co je hotové ... proto se právě ptám jestli by se to dalo třeba rozložit nnějakou konstrukcí/případně jak jsem jsem psal nějakým ocelovým plátem (podlahovému topení by to asi dalo "zahulit) ale jestli by se to dalo nějak vymyslet :) Bez zásahu do stávající stavby ( informace nemám co to je za stavbu s čeho se skládá atd.) jen spíš jako by obecně bez znalostí složení té stavby ? asi taky pro sichr aby po akvárku nezůstala díra a těch 400L by asi slušně tu stavbu vytopilo co jsem viděl u Panna Šimka ve videu to byl mazec to by nikdo určitě nechtěl ... možná mám blbé otázky za to se omlouvám jsem laik :)
@@bad-gateway Strop u RD se standartně u novostaveb navrhuje s únosností 150kg/m2, při lokálním zatížení např. akvárium, nebo piano by měl unést minimálně 200kg. people.fsv.cvut.cz/~hajekrad/pomucky/Uzitna_zatizeni.pdf Pokud budete tyto hodnoty překračovat je vhodné to konzultovat se statikem, který může posoudit vaší konkrétní skladbu.
Chlapi dejme si bacha na to co nazýváme základovou deskou: To o čem se zde mluví je podkladní betonová deska . Základová deska je min 300mm betonu a vyarmováno podle stat. výpočtu. Když pak mám v projektu tyhle bludy, mám chuť škrtit projektanty. Teda on je to spíš častěji architekt.
ČVUT fakulta stavební říká minimálně 60cm a raději více aby bylo zaručeno odvětrání případné vhkosti. Stačí se podívat na přednášku na téma správného provedení crawl space. Zazněla tam hodně velká kritika na tuzemské varianty provedení této větrané mezery pod domem. Velká kritika směřovala k větrané mezeře pod úrovní terénu ....
4 роки тому
ano souhlasím, určitě víte o zkušenostech ze školky v Mariánských lázních. Děláme inspekce na našich domech, zrovna dnes po 6 letech od výstavby a vše v pořádku.
By me hodne zajimalo, kde v takovych domech a vubec domech bez sklepa je hlavni uzaver vody, kdyz chci na zimu dum vypnout? Je nekde na pozemku sachta a v 1metrove nezamrzne hloubce je vypousteci a uzaviraci ventil nebo jak se to realizuje?
4 роки тому
@@dadazizala5271 Na pozemku bude vždy vodoměrná šachta, kde se dá voda vypnout hned na hranici pozemku. V domě hned na začátku vodovodního rozvodu je hlavní uzávěr vody. Stačí tam přidat vypouštěcí ventil a kompresorem můžete kompletně vodu vyhnat z trubek. Ale je to zbytečné, každý termostat/topení má naprogramovanou nezámrznou ochranu, tj. sepne při +5°
@ jo tak, legislativa velí mít vodoměr mimo pozemek vlastně... no ale co ten provětrávaný 60 cm crawl, tam to přece musí promrznout, pokud se voda nevypustí a barák netemperuje... nebudu barák temperovat, když tam v zimě nejsem... stačí mi ve sklepě zavřít a vypustit a hotové, operace na 4 minuty, ale to dnes bez sklepů nejde tak snadno
4 роки тому
@@dadazizala5271 no, budete se divit, nepromrzne. V našem případě je to masivní zaizolovaný prostup, ale co je důležité - pod domem mrzne minimálně
No ta vlhkost v zime a to iste v lete, pri vyske 40 cm a este ako to bolo odfotene na tych fotografiach, ze je to s rovinou zeme, to by som nechcel, neverim ze tam nieje vlhkost, podla mna to nieje dobre vetranie. Inac v amerike s tym je problem, hlavne s vlhkostou, tam robia 60 cm a aj viac, ale nad zemou, to znamena ze to nieje podkopane, este tam davaju aj take vetranie kde su klapky, spinac a mera to vlhkost. Inac tie klapky, ventilator, spinac a ten system to ma napadlo, ze to by mohlo fungovat aj v normalnom dome namiesto draheho systemu rekuperacie. Este co sa mi nepaci, tie dotacie, na rekuperaciu atd, vo ak niekto vymysli lepsi system, na splnenie poziadaviek pasivneho domu, ten nemoze dostat dotaciu? Myslel som si ze je logickejsie dat dotaciu na zaklade cisel, ak to niekto splna a dosiahol to inou cestou, ten by mal dostat dotaciu.
@@matusrohal1369 přesně. Málodko v ČR dává pozor, aby provětrávaná mezera měla skutečně účinnost odpovídající rozměrům stavby. Zbrazené provedení (pod terénem) je odborníky z ČVUT (stavební fakulta) označeno jako to nejhorší řešení. Kdo chce přístup do domu bez schodů, má stavět na standartní základové desce ...
velka nevyhoda aspon u nas na SK je, ze banka neakceptuje na hypo typ zalozenia na patky ale toto by mohla. Ma s tym na Slovensku niekto skusenost v ramci hypo? A ako to mate v CZ?
Dobrý den, zmiňujete až o třetinu menší investici do založení na tzv. Crawl space. Rozumím, že samostatné patky jsou poměrně levné, ale jak je to se základovým roštem? Vždyť tam musí být ty náklady naopak velmi vysoké, jelikož je potřeba udělat skladbu podobnou obvodové stěně, nebo se pletu? Je možné nějaké obecné porovnání například u půdorysu 100m2? A co v případě pasivního domu? Nejsou pak náklady na základový rošt tak velké, že už se vyplatí udělat základovou desku například i ve svažitém terénu? Předem moc díky za odpověď :)
Já bych použil polystyrenové ztracené bednění. Tloušťka je víc než dostatečná, díly se vyyrábí na rozměr a desky jsou spojené pomocí závitových tyčí. Nehrozí "povolení" při vylévání betonem a vyarmovat si to každý může podle potřeb statiky. Dělá se z toho hlavně standartní bednění pro základové pasy a jako bonus může být vnější deska vyšší a slouží to jako šalování pro základovou desku. Super je, že už není pořeba izolace základů protože jde o klasický EPS polystyren.
Crawl space udělaný v tomhle videu mi dává větší smysl a dokonce se mi i líbí: ua-cam.com/video/-IDUENjJbjY/v-deo.html a nebo tady, to samé video autora ua-cam.com/video/jNdJn57id6s/v-deo.html video v čase 2:30 to ukazuje přesne.
Myslím tím, jako stavebně. Z každé strany ztracené bednění a uvnitř spomenuté stojky. Nic se tam nepodhrabe, takže žádná škodná.
Nevýhoda asi bude, že se přijde o to provetrávání, ale myslím si, že autor chtěl ušetřit finance na betonu a zároveň mít výhodu crawl space.
edit: tak autor to provrtal a udělal tam odvětrávaní
What about "pole barn house"? Do you have any informations about this type of building and foundation? Thanks for your video. Have a good day.
1:28 proč je terén vyspádovaný směrem k domu, aby pod dům mohla podtékat voda?
Dobrý den,
dovolil bych se zeptat, jakým způsobem skrze základový dřevěný rošt prostupujete s přívodem uzemnění ze zemnícího pásku do rozvodnice (MET).
Předpokládám drát 10mm, zajímá mě řešení z pohledu vzduchotěsnosti prostupu, řešení tepelného mostu a samozřejmě otázka kontaktu drátu a dřeva z pohledu funkce (zápalná teplota při svádění proudu, odstup od vedení ostatních přívodů apod.). Můj projekt tento detail neřeší. Děkuji za odpověď i Vaše videa.
Je to drát CU10, vzduchotěsnost musíte řešit stejně jako kanalizaci a vodu. Drát není v kontaktu s dřevem, je v dutině (zaizolovaný kastlík), zhora vzduchotěsně zaizolovaný a ještě přebetonovaný z pohledu hlodavců
Nevýhoda - docela dost pruží podlaha. Člověk si na to, ale zvykne.
40cm se mi zdá málo. Nějaký jiný český týpek říkal, že v létě mají větráky na provětrávání prostoru a v zimě to utěsní. Pak teda nevím co na to ta konstrukce časem a hlavně radon. Patrně nedělají radonovou izolaci. Takže v zimě to je jako bydlet ve starým baráku.
Časem borčus. Kuny a další havěť to budou milovat a bude problém to zabezpečit.
Nadruhou stranu rekonstruovat/opravovat nebo měnit dispozice domu, musí být strašně rychlé a levné.
Také je to dobrá prevence před nežádoucími účinky radonu. Tady bych možná viděl tu úsporu, že s odvětrávaným základem nebude nutno tolik izolovat obytný prostor, ani vymýšlet jeho řízené odvětrávání.
proti radonu se dávají různé izolační prvky ...jen blbec by si je tam nedal...a hlavně výskyt radonu není všude stejný,takže obytný prostor se musí izolovat tak či tak...a řízené odvětrávání není primárně kvůli radonu ale kvůli CO2
@@zdenekz530 Crawl space je to nejjednoduší co proti radonu lze s vysokou účinností použít. ;) A řízené odvětrávání také (jak sám přiznáváte) pomůže proti radonu.
Pod zakladovou doskou je plus 13 stupnov. Leto zima. Pod touto je kolko ked je minus 10??? A radon????? Skus dat pod zakladovu zelezobetonovu dosku pod spodny okraj napr. 50 mm priemer perforova trubku kazdy meter od seba. Trubka je v sutri nebo v drti. Trubka je vivedena mimo zaklady do terenu. Mozete mi niekdo povedat ako sa tam vie radon nahromadit ked je odvetrany? A to si myslis ze to nikdo toto nevie???? Treba predavat drahu radonovu izolaciu. Ci??? Trubka perforovana 50 mm vide 1700 korun ceskych.
Mám dotaz, jaká je vlastně únosnost podlahy v takové dřevostavbě , třeba příklad chtěl bych tam 400L akvárium které má cca 450KG (možná krapet víc) je to vůbec možné ho umístit jinak než předpokládám k nosné stěně ? Asi bych se trošku bál ho naplnit :-) Nebo se musí použít nějaká konstrukce na rozložení hmotnosti ?
Je to v pohodě, ale pro tyto lokální případy doporučujeme vyztužení roštu.
@ Ehm jak myslíte to vyztužení roštu ? Myslím v hotové dřevostavbě a prostě za pár let se rozhodnu mít akvárko ... jako řešil bych to asi trochu "brutálně" třeba ocelovým plátem 2x1m a 3-4mm tloušťky pro rozložení ale to je moje myšlenka nicméně by mě zajímalo jestli třeba i pozvat statika ... osobně si myslím že ten plát by to rozložil ... estetika to je už jiná věc to je na mě :)
@@bad-gateway tak ono když se i ve stavbě (jedno jestli zděná nebo dřevostavba), kde skladba je podlahový EPS a 50mm betonové mazaniny, rozhodnete zatížit takovýmto akvárkem, nezůstane to patrně bez odezvy. Proto v těchto případech se použije tužší EPS (150nebo200 nebo XPS) nebo více betonu.
V crawl spacu pak do toto místo vyztužit v roštu, tj. zdvojit podlahové trámy, více je problokovat, dát více betonu v betonové mazanině.
@ Jasný chápu a děkuju za odpověď já to bral spíš obecně jestli to je možné případně jak by se to dalo dodatečně rozložit protože by asi nikdo nechtěl "kuchat" to co je hotové ... proto se právě ptám jestli by se to dalo třeba rozložit nnějakou konstrukcí/případně jak jsem jsem psal nějakým ocelovým plátem (podlahovému topení by to asi dalo "zahulit) ale jestli by se to dalo nějak vymyslet :)
Bez zásahu do stávající stavby ( informace nemám co to je za stavbu s čeho se skládá atd.) jen spíš jako by obecně bez znalostí složení té stavby ? asi taky pro sichr aby po akvárku nezůstala díra a těch 400L by asi slušně tu stavbu vytopilo co jsem viděl u Panna Šimka ve videu to byl mazec to by nikdo určitě nechtěl ... možná mám blbé otázky za to se omlouvám jsem laik :)
@@bad-gateway Strop u RD se standartně u novostaveb navrhuje s únosností 150kg/m2, při lokálním zatížení např. akvárium, nebo piano by měl unést minimálně 200kg. people.fsv.cvut.cz/~hajekrad/pomucky/Uzitna_zatizeni.pdf Pokud budete tyto hodnoty překračovat je vhodné to konzultovat se statikem, který může posoudit vaší konkrétní skladbu.
Chlapi dejme si bacha na to co nazýváme základovou deskou: To o čem se zde mluví je podkladní betonová deska . Základová deska je min 300mm betonu a vyarmováno podle stat. výpočtu. Když pak mám v projektu tyhle bludy, mám chuť škrtit projektanty. Teda on je to spíš častěji architekt.
ČVUT fakulta stavební říká minimálně 60cm a raději více aby bylo zaručeno odvětrání případné vhkosti. Stačí se podívat na přednášku na téma správného provedení crawl space. Zazněla tam hodně velká kritika na tuzemské varianty provedení této větrané mezery pod domem. Velká kritika směřovala k větrané mezeře pod úrovní terénu ....
ano souhlasím, určitě víte o zkušenostech ze školky v Mariánských lázních. Děláme inspekce na našich domech, zrovna dnes po 6 letech od výstavby a vše v pořádku.
By me hodne zajimalo, kde v takovych domech a vubec domech bez sklepa je hlavni uzaver vody, kdyz chci na zimu dum vypnout? Je nekde na pozemku sachta a v 1metrove nezamrzne hloubce je vypousteci a uzaviraci ventil nebo jak se to realizuje?
@@dadazizala5271 Na pozemku bude vždy vodoměrná šachta, kde se dá voda vypnout hned na hranici pozemku. V domě hned na začátku vodovodního rozvodu je hlavní uzávěr vody. Stačí tam přidat vypouštěcí ventil a kompresorem můžete kompletně vodu vyhnat z trubek. Ale je to zbytečné, každý termostat/topení má naprogramovanou nezámrznou ochranu, tj. sepne při +5°
@ jo tak, legislativa velí mít vodoměr mimo pozemek vlastně... no ale co ten provětrávaný 60 cm crawl, tam to přece musí promrznout, pokud se voda nevypustí a barák netemperuje...
nebudu barák temperovat, když tam v zimě nejsem... stačí mi ve sklepě zavřít a vypustit a hotové, operace na 4 minuty, ale to dnes bez sklepů nejde tak snadno
@@dadazizala5271 no, budete se divit, nepromrzne. V našem případě je to masivní zaizolovaný prostup, ale co je důležité - pod domem mrzne minimálně
No ta vlhkost v zime a to iste v lete, pri vyske 40 cm a este ako to bolo odfotene na tych fotografiach, ze je to s rovinou zeme, to by som nechcel, neverim ze tam nieje vlhkost, podla mna to nieje dobre vetranie. Inac v amerike s tym je problem, hlavne s vlhkostou, tam robia 60 cm a aj viac, ale nad zemou, to znamena ze to nieje podkopane, este tam davaju aj take vetranie kde su klapky, spinac a mera to vlhkost. Inac tie klapky, ventilator, spinac a ten system to ma napadlo, ze to by mohlo fungovat aj v normalnom dome namiesto draheho systemu rekuperacie. Este co sa mi nepaci, tie dotacie, na rekuperaciu atd, vo ak niekto vymysli lepsi system, na splnenie poziadaviek pasivneho domu, ten nemoze dostat dotaciu? Myslel som si ze je logickejsie dat dotaciu na zaklade cisel, ak to niekto splna a dosiahol to inou cestou, ten by mal dostat dotaciu.
Nasledne su tie dotacie proti pokroku a este mi to pride ako lobing pre urcity druh vyrobkov ;)
A napriklad som nasiel toto, aj ked sa to netyka drevo stavby ua-cam.com/video/VM7YgnN7h-I/v-deo.html
A tu je taka prednaska v rychlosti, to sa tyka drevostavieb a od odbornika ;) ua-cam.com/video/9g_FUpVzK5I/v-deo.html
@@matusrohal1369 přesně. Málodko v ČR dává pozor, aby provětrávaná mezera měla skutečně účinnost odpovídající rozměrům stavby. Zbrazené provedení (pod terénem) je odborníky z ČVUT (stavební fakulta) označeno jako to nejhorší řešení. Kdo chce přístup do domu bez schodů, má stavět na standartní základové desce ...