Krásně natočeno, obzvlášť chválím dodržení odborné terminologie, která dělá leckterým autorům dokumentárních videí, jenž nejsou z oboru problém. Jak píšou někteří zde, těch nehod bylo samozřejmě více, třeba Šakvice byly taky poplatné době, včetně trestů, které za ně padly, každopádně tohle video se mi hodně líbilo 👍 Ještě dodávám, že při míjení odjezdového návěstidla v poloze stůj údajně měl strojvedoucí pomáhat topiči se závadou na injektoru, zařízením pro pouštění vody a proto návěstidlo přehlédli. Aspoň tak jsem to někde četl. Dále je o tom na Spotify zajímavá audio inscenace "Zastavte vlak číslo 608"
Pěkné video. Myslím si, že by bylo zajímavé vytvořit i další takové menší dokumenty o dalších tragédiích. Ať už třeba na šachtách, dále v dopravě nebo třeba požáry nějaké. Třeba Důl Dukla, železniční nehoda u Říkonína, letecká nehoda ve Suchdole u Prahy, atd.
Velmi povedené video na zajímavé téma. Jenom bych doplnil, že za zdroj toho neznámého světla byl "oficiálně" prohlášen mladší průvodčí, který měl údajně mít nějakou atypickou, pro provoz neschválenou baterku. Justice se tím (podle všeho naprosto správně) v podstatě nezabývala, protože návěst nemá předepsanou jen barvu, ale i způsob provedení. Pro představu, "odjezd" byl něco jako zapískat- dvakrát pohyb vodorovně- třikrát pohyb svisle, a ještě se návěst musela dávat opakovaně a z více míst. Nějaký záblesk světla přibližně správné barvy v přibližně správném místě a výkřik "hotovo, jedem!" prostě nebyl návěst. Potíž byla v tom, že ta choreografie byla složitá až moc, čímž byl systém "přepojištěný", protože se to všeobecně ignorovalo a zjednodušovalo, takže v praxi z toho nakonec bylo zas jen to mávnutí zelenou baterkou. Příčiny neštěstí byly víceméně systémové, byla to prostě nehoda, která čekala, kde se stane. Velmi okrajově se spekulovalo dokonce i o sabotérech, ale to byl jen takový dobový kolorit, všem (zjevně včetně soudu) bylo naprosto jasné, že takhle sabotáž nevypadá.
výborné video, úplně z něj mrazí. Každý kdo se vydá na jakoukoliv cestu, jakýmkoliv dopravním prostředkem musí doufat, že dorazí do cíle. Protože svůj život často nemáme ve svých rukou.
Na ten den si pamatuji velice dobře, otec ráno dorazil z práce bledý, táhl z něho rum a pak až se najedl a umyl tak nám řekl co se večer stalo a co se tam dělo. Byl tam s pracovním vlakem , museli je opít aby vůbec mohli být nápomocní s pomocí zraněným a odstraňováním následků nehody, dlouho se s toho nemohl vzpamatovat myslím tím psychicky. Pochopitelně, že otec dorazil domů 15.11.1960, kromě pracovníků železnic tam byli vojáci kteří to osvětlovali světlomety, operační sály pro zdravotní personál byly na poli ve stanech , sanitky vozily raněně do nemocnic v Hradci Králové a do Pardubic, plno kouře a smradu jak hořely vagóny a naříkání raněných kteří byli ještě uvězněny v havarovaných vlacích.
Znal jsem člověka, který se toho účastnil. Co si pamatuji, tak tvrdil, že pro něj přijeli policajti, ještě v autě do něj lili rum a pak musel autogenem řezat vagóny. Říkal, že ještě po letech "slyšel" křik raněných cestujících, kteří v těch rozřezávaných vagónech ještě žili.
Mate pravdu, moje maminka tu srážku přežila v poslednim vagonu, vypráví to stejně, dodnes o tom nemůže v klidu mluvit a měla noční můry, jak křičeli umírající co hořeli.
Muselo to být strašné,nepředstavitelné pro lidi co to nezažili...vždycky u takovýchto příběhů ani nedýchám...člověk by si měl vážit svého života a neřešit malichernosti....Smekám klobouk před všemi,co ostatním pomohli..😢😢😢
O této historii jsem slyšel, ale nikdy jsem se toho nedozvěděl tolik, kolik bylo řečeno v tomto videu, ale díky vám to vše vím 😍 Musela to být hrozná tragédie, která bohužel připravila několik desítek lidí o život😥 Nehody se stávaly, stávají a stávat se budou. Každopádně dávám tomuto videu jako vždy s radostí like 👍 Jinak pokud bude nějaký nábor nebo něco na moderátora kanálu, tak bych si to klidně chtěl i zkusit na 1 video 🤓
Jako pamětník té doby můžu potvrdit, že o této nehodě byla v tisku i rozhlase informována veřejnost a zaměstnanci železnice byli ještě mnoho let na bezpečnostních školeních poučováni o příčinách nehody. Pravdou je, že se tato tragédie v tehdejších médiích dále nepitvala, neexistoval totiž bulvár. Musíme si uvědomit, že jedinými sdělovacími prostředky byly noviny, méně rozhlas a velmi zřídka televizní vysílání, které bylo ještě v plenkách.
Dovolím si ještě poznamenat, že dnešní systém není o nic lepší jak tehdejší - vždyť v DPMB aby ušetřili pár korun za pořádné pevnostní šrouby, tak dávali běžné a když to spojíme s hrozným stavem silnic v Brně, tak zjistíme, že to mělo za následek několik nehod, které jsou tajeny a do zpráv se dostala pouze ta největší z 1.4. 2019 ze Křenové, kdy řidič přišel o nohu. Dodnes tuto nehodu nikdo řádně neobjasnil!
Těch nehod "ponorek" bylo hodně. Do osudného 1.4.2019 se to tutlalo... A nebyla to zdaleka jen 3029. A to kluci z dílen, v provozovně kam 3029 patřila, dělali co se dalo, ale nedokázali si prosadit proti kancelářským krysám, aby se objednaly správné šrouby. A jak rychle potom jednak opravili Křenku, ale taky objednalo to co e mělo objednávat celou dobu.
Děkuji že jste jedno z mála kdo se alespoň trochu obtěžoval se správným názvem návěstí a problematiky. Jen mě moc mrzí, že s každou i když ne tak drastickou nehodou, si dráha žije to své a kvůli rychlosti a restrikcím se "malé drobné nedodržení předpisů" děje i nadále a není z toho kolotoče cesty ven 😔.
Blizi se den k ucteni pamatky zeleznicniho nestesti v Sakvicich. Nehoda se odehrala 24.12.1953 a bylo pri ni usmrceno 106 lidi. Budete o tomto taky natacet? Dekuji
2 роки тому+1
Hmm po pravdě vůbec o této nehodě nevím, takže děkujeme za inspiraci.
Podle mě to udělal ten průvodčí na konci. Při 12 vozovým vlaku, byl u posledního vozu asi 10m, takže nejblíže dopravní kanceláři, takže "výzvu k pohotovosti" zeleným světlem od výpravčího, by musel vidět normálně. Nejspíš tam dělal s tou lampou bůhví co a byl čas odjezdu, tak rutinně zamával "pohotovi k odjezdu" a zbytek už to od něj přejal a předával směrem k lokomotivě. Samozřejmě nedbalost byla, že lokomotivní četa, ač tam byla ve dvou, projela návěstidlo v poloze stůj a řízla výhybku a nepřišlo jí nic divnýho. Odjezdové návěstidlo i výhybkové návěstidlo bylo osvětleno kahanem, tenkrát byli na toto ve stanici návěstní mistři, kteří toto měli na starosti a byla na to extra místnost "lampárna" kde se tyto osvětlovací kahany udržovaly a doplňoval se do nich petrolej, knoty atp. Ale samozřejmě se stalo, že kahan zhasl a například se toto stalo příčinou nehody u Nedakonic, kdy rychlík Chopin vjel do odbočky 100km/hod a jedna ze čtyřech unikátních lokomotiv řady 476 se položila na bok a byla sešrotována. Dvě zelená světla na návěstidle byla návěst "vjezd odbočkou" tedy sníženou rychlostí a jedno světlo bylo "volno" tedy průjezd maximální rychlostí a jedno světlo zhaslo... Četa se vymlouvala na závady a že mašina málo dělá páru, ale rozjeli to na 55km/hod s 12 vozovým vlakem za cca 1500 metrů co ujeli do místa srážky na problém s párou u mašiny moc nevypadá...Topič prej zrovna přikládal a tak neviděl návěstidlo... topič si má práci rozvrhnout tak, aby návěstidla sledoval, četa zná trať, tak ví, kde jsou, vlakvedoucí byl v hytláku a taky měl sledovat za odjezdu návěstidlo. Průvodčí pak říkal, že "viděl" což je nejlepší obhajoba, dokázat mu, že nic neviděl a že si vše vymyslel, po tom co udělal chybu a došlo mu, co se stalo a že je to jeho vina, bylo nemožný, když prostě budu tvrdit, že jsem viděl světlo a tak jsem mával, nikdo mi nedokáže opak. I když to rozjelo celý další sled tragických událostí, jednoznačně to měla lokomotivní četa zastavit před návěstidlem v poloze stůj a ne odjet a byl by to jen hloupý incident u výpravy vlaku, kterých se stalo plno. Pro zasmání můžu dát třeba příklad, kdy cestující, který koukal z okna, se ohnal rukou, protože jej obtěžovala nějaká vosa či co a strojvedoucí se na toto rozjel a ujeli i průvodčímu, který zůstal na peroně. Dík za video.
Když vlak stojí a je zatopeno, tak se pára kumuluje a tlak zvyšuje. V okamžiku rozjezdu tedy mohlo být páry dost, ale při dlouhodobém odběru jí mohlo být nedostatek.
@@Thales_WH jak říkám, pokud za 1500metrů, rozjel 12 vozový vlak na 55 s tou 354.7, tak to nevypadalo, že by měl problém s párou. Zastávkový osobní vlak z Liberce, co jel celou dobu z hor do nížiny, tedy z kopce...
@@pejan no, ono ta Liberecká není celou dobu zase jenom z kopce. Od Liberce je to do stoupání Lbc-Jeřmanice, pak je to mírně do kopce z Železného Brodu do Paky a pak je další velký kopec z Paky k Horce. A pak už to je z kopce až do Hradce a dál už po rovině.
Děkujeme za ty pomerančové dary!!! Je to vlastně ironie, dva vlaky, dva pomeranče... Nicméně, že těch míst, kde se stala taková nehoda, je tolik a většinou o tom lidé neví.
To co se stalo jsme se dozvěděl hned druhý den a to jsem bydlel 20km od Stéblové proto že ve vlaku od Pardubic jel náš soused a měl veliké štěstí že byl v posledním vagónu motoráku !
Tato nehoda se dostala i do fantastické literatury. Konkrétně si ji vypůjčil Tomáš Bandžuch do povídky Andělíčkářka, jenž vyšla v sbírce povídek "Prokleté knihovny". Opravdu zajímavý příběh (té povídky). Čtu si a čtu, ale tak nějak vnímám spíše příběh samotný jako celek než jeho jednotlivé části - a najednou podezřele povědomý popis železniční nehody. Tak se vrátím o pár stránek dopředu - a ona Stéblová. Ovšem nebyla by to fantastická povídka, kdyby se tam nevyskytovalo nějaké to "nadpřirozeno". A tak je záhadné zelené světlo, o němž nikdo neví, kde se vzalo (nikdo se k němu nehlásil) vysvětleno přítomností zlého vodníka - který se tam mohl objevit díky přítomnosti nedalekých rybníků. Mimochodem, zatímco trať svou polohu nezměnila, rybníky ano. Původně tam (přímo u Stéblové) byly jen dva - ale jeden z nich, Velká Čeperka, byl částečně pod tratí - a především téměř dvakrát větší než je současný největší rybník (Rožmberk). Ovšem i Rožmberk byl kdysi mnohem větší. Opravdu, fantastická literatura je občas plná zajímavých historických zajímavostí.
Ani se nedivím, že na lokomotivě nic nikomu nepřišlo divného. Měli svých problémů dost a spoléhali se na vlakvedoucího, proto se nestarali o průjezd protijedoucího vlaku. Návěstidlo nejspíš kvůli mlze a mrakům kouře a páry z rozjíždějící se lokomotivy ani neviděli. S tím jak parnička hází a hlučí, říznutí výhybky si taky téměř neměli šanci všimnout. To zelené světlo je zajímavé, vzhledem k tomu že to vidělo vícero lidí, tak to určitě nebude blud, ale mohlo to být prakticky cokoli. Jakýkoli odraz od jakéhokoli světla mohl vytvořit takový záblesk. To místo musí mít strašně zvláštní atmosféru. Sám jsem se byl podívat několikrát na místo tragické železniční nehody nedaleko mého bydliště a ikdyž byla mnohonásobně menší, stejně to na člověka působí.
Minulý týden jsem jela trolejbusem z Pardubic do Lázní Bohdaneč. Když jsem na jedné křižovatce viděla směrovku Stéblová, hned jsem si na ru tragédii vzpomněla...
Děkuji za připomenutí a zároveň i za vaší odpověď na otázku, co je to tam vlastně za pomníček. Jen jednou jsem jela okolo a zaujalo mne to. Jenže jsem zapomněla název místa, nemohla jsem si to dohledat.
2 роки тому
Aspoň si to tak po sobě pořádně přečíst. Asi jste chtěla napsat "... i a odpověď na mojí otázku ..." Tak jak je to napsané teď to totiž nedává smysl.
Moje maminka tu srážku přežila v posledním vagonu. Dodnes o tom nemůže v klidu mluvit,vrací ji to noční můry umírajících hořících zaživa, nalivali je alkoholem, aby nevnímali pri záchranářských pracích....a vlak byl plny vojáků, v Pardubicích byli Alexandrovci.
2 роки тому
Aha takto velmi děkujeme za doplnění kontextu. Vůbec jsem netušil že se ten den podobná akce konala. A mamince se vůbec nedivím, musel to být opravdu strašlivý zážitek.
Jako nic neříkám, GDPR je asi v zásadě správná věc (a zákon o archivnictví pochopitelně neznám), ale ta představa, jak někdo zběsile zneužívá osobní data obětí železničního neštěstí z roku 1960 a vydělává miliony na kriminálním jednání typu "zaplatíš mi výkupné, jinak zveřejním, že tvůj dědeček měl před dvaašedesáti lety milenku!" je opravdu poněkud Monty Pythonovská.
Super video, díky 👍. Zdroj zeleného světla, pokud nějaký byl, už navždy zůstane záhadou. Není to vlastně Vaše první uznání, že se jedná o skutečnou záhadu? 😉
BTW... To zelené světlo se zde vyskytuje dodnes... Můj bývalý učitel z Pardubic z nejmenované školy má poblíž železniční stanice chatu a říkal, že to tam je vidět... Odkud neví, prý snad odraz světla od něčeho. Chudák výhybkář s tím kolem si musel dát. Jinak vždy, když padne tzv. Halloweenské počasí prší a všude je ta hnusná hustá mlha přes kterou není vidět ani na krok si říkám, a je to tady. Každý rok nám to připomínali v Pardubicích na škole ať zavzpomínáme... Ještě by stál za natočení Spálov rok tuším 1990 střed vlaků na mostě.
To je bežná prax dodnes v akejkoľvek doprave a vlastne vo všetkom. Všeobecne nielenže sa zdaleka všetky predpisy nedodržiavajú tak ako je stanovené a to niekedy preto, že sú príliš zložité a je ich príliš veľa a to špeciálne na železnici a niekedy si aj jednotlivé predpisy momentálne platné vzájomne protirečia a niekedy sa niečo nedodržiava aj preto, že dochádza často k ich zmenám, takže proste nie každý pracovník si plne neuvedomuje prečo k zmene došlo, čo sa môže stať alebo ak je zmena nová sa riadi podľa starého predpisu. Špeciálne zložitosť predpisov na železnici a zložitosť ovládania, rozdiely medzi rušňami, rozdiely medzi predpismi a vyhláškami jednotlivých úsekov sú také, že môže dôjsť aj k chýbam a dochádza k nim denne. A to nehovorím o tom, že rušňovodiči vedúci medzinárodný vlak musia vedieť aj predpisy a jazyky druhých krajín kam s vlakom zachádzajú. ktoré môžu byť a sú úplne iné. V tomto prípade neexistuje žiaden štandard ako pri cestnej doprave, ktorý v podstate platí v každej krajine skoro rovnako, na železnici vrátane značiek, návestí , zabezpečenia je to v každej po svojom. Preto nie náhodu základný kurz rušňovodiča trvá stále nie menej ako 18 mesiacov v internátnej škole a potom aj po prevzatí licencie pokračuje zaúčanie v konkrétnom depe a jeho okolí minimálne 6 mesiacov od služby v dielni, posunu až po prvé jazdy vlakov. Mimo toho sa má zúčastnovať všetkých zmien predpisov, ktoré bývaju aj viac ako 2x do roka, pravidelných preskúšaní, lekárskych a psycho prehliadok a obnovať si tzv. znalosť miestnych pomerov v staniciach a úsekoch na ktorých vedie a má viesť vlaky. Avšak ani to niekedy nie je dosť a to hlavne pri zlej viditeľnosti v čo sa počíta nielen hmla a hustý dážď, ale aj tma, zlých adhéznych podmienkach ako je sneh, ľad a rozmazané lístie na kolajisku, kedy môže dôjsť a dochádza k predlžovaniu brzdnej a rozjazdovej dráhy. Tak napríklad predpis hovorí o tom, že v prípade, že vlak obsahuje kotúčové brzdy a je počasie typu sneh a ľad, je rušňovodič povinný v časových intervaloch minimálne každých 30min alebo častejšie podľa svojho uváženia použiť brzdy aby sa kotúče očistili, v opačnom prípade môže dôjsť k nepredpokladanému predĺženiu brzdnej dráhy a prípadná mimoriadnu udalosť je chyba rušňovodiča. Ohladne bŕzd je stanovené ako sa má brzdiť vlak ak používa oba typy bŕzd teda kotúčové aj čelusťové na rôznych vagónoch vlaku, ako má rušnovodič rozpoznávať a aj kontrolovať aké typy bŕzd jeho vlak obsahuje, ako stanoviť maximálnu rýchlosť vlaku podľa typov vagónov alebo samotného rušňa napriek tomu, že v jazdnom poriadku má predpísanú vyššiu rýchlosť na danom úseku ako si vypočítať maximálnu rýchlosť na určitom úseku ak brzdy niektorého vagóna nefungujú za akých podmienok môže ísť s vlakom a v akom úseku ak zistí, že viacero vagónov nemá funkčné brzdy ako sa pokúsiť o odstránenie závad bŕzd priamo na trati aké závady môže odstranovať na rušni ak zistí, že nastali a za akých podmienok nesmie pokračovať v jazde a za akých môže aspoň do najbližšej stanice a mnoho, mnoho iného. Avšak každý rušňovodič vie, že odtahový rušeň môže prísť až o niekoľko hodín a že nemožnosť odstránenia závady si bude musieť obhájiť a tak sa snaží závadu odstrániť sám avšak to už sa dostávame do nepísaných pravidiel, pretože oficialne nesmie zasahovať do zariadenia rušňa a ak spôsobí požiar alebo inú škodu na rušni alebo na trati alebo úraz sebe či iným osobám svojím konaním, nesie plnú zodpovednosť. Na druhej strane všetci vedia, že ak mu služba končí o 2 hodiny a bude čakať 6 hodín na pomoc, tak sa už v ten den domov nevráti a nevyspí sa a ak má ďaľšiu službu o 12 hodín čo nie je zriedkavé, príde do práce unavený alebo fakticky začne novú službu bez spánku a nemá to ani zaplatené... Vitajte v reálnom svete. Proste ak dodržiavaš všetko podľa predpisu si za debila a kolegovia a tiež nadriadení ti robia zle a ak všetko robíš tak ako ostatní, je pokoj. Teoria vs prax. Technický stav rušnov tiež často nie je ideálny a nejde len o staré socialistické ale aj najnovšie, často poruchovejšie, kde navyše rozsah znalosti a tiež možnosti závadu odstrániť často nie je dostatočný. Prečo? Pretože ani servisné dielne a ani samotní školiaci pracovníci nemajú od výrobcu detailnú dokumentácia v snahe výrobcu tajiť alebo proste zverejniť čo najmenej. S tým súvisí aj servisná politika, ktorá sa deje väčšinou zmluvne, takže častokrát sa ani prevádzkovateľ ani rušňovodič nedozvie príčiny závady a niekedy sa nedozvie ani aké zmeny boli pri oprave urobené a teda ako sa stroj bude po oprave správať. Napriek tomu sú takmer vždy zodpovední za to, či k mimoriadnej udalosti dôjde alebo nie a aké budú následky len rušňovodič, prípadne vlakvedúci a iné osoby zabezpečujúce dopravu na danom úseku. Títo ľudia väčšinou volia kompromis medzi tlakom nadriadeného prevzať nie úplne fungujúci rušeň,vlak, zariadenie stanice od predošlej smeny s tým, že oficiálne preberajú všetkú zodpovednosť a teda používať nepísané zákony čo ako robiť alebo odmietnuť prevzať službu a byť terčom hanby, pretože všetci vedia, nie je možné aby stále všetko fungovalo tak ako má a preto sa predpisy stále menia a komplikujú, pretože pri vyšetrovaní nie vždy sa príde na všetky aspekty, keďže vtedy ide každý sám za seba a aj vyšetrovatelia vedia, že nie vždy všetko funguje ako by malo, ale oficialne to nemôžu priznať. Preto takmer nikdy sa nedozviete o všetkých aspektoch nejakého železničného neštastia, pretože veľmi často dôjde k závade o ktorej nikto nič nevie a výrobca ju neprizná. Ale toto isté sa deje aj v autobusovej doprave, prevzatím autobusu ako vodič z vozovne preberáte zodpovednosť za jeho technický stav vrátane skrytých závad o ktorých ani nemusíte tušiť kedy sa prejavia a v prípade nehody policajti hladajú vinu vždy u vodiča a až ak ten sa obháji na základe svojich znalostí, že to v žiadnom prípade dopredu nemohol vedieť a ani niako zistiť sa hladá pochybenie v servise atď...
7:15 Správně řečeno vypravčí, ale o pár vteřin později (asi 7:30) špatně průvodčí. 😇😀
2 роки тому
Jj. Ale mě mnohem více štve používání slova strojvůdce - místo strojvedoucí. Strojvůdce je totiž fakt hnusný otrocký strojový překlad německého "Maschinenführer". A přitom v tom videu i slovo strojvedoucí (které se dá pohodlně použít jak pro ženu, tak pro muže) použito je.
@ Ono se historicky používalo právě slovo strojvůdce. Ale během 30. a 40. let se zvlášť ta druhá část slova kvůli jednomu kancléři v Německu znelíbila.
To mi nedělejte chlapci....hledala jsem video a aby nebylo ticho zapla TV. Našla toto video a najednou se divím jak to že Vás slyším, když Vás ještě nevidím. Zvednu oči a Vy v TV. Velká gratulace . Jinak moc dobrá práce tady i tam :D
Víceméně podobná nehoda se stala o sedmnáct let později. Zarážející je, nakolik si byla s nehodou u Stéblové podobná. Stanice Hradčovice na trati z Veselí nad Moravou do Vlárského Průsmyku, 11.listopad 1977. Opět šlo o listopad, opět krajinu halila mlha a opět šlo o chybné převzetí noční formy návěsti, resp. záměna návěsti popotáhnout (která je dle předpisů dávána BÍLÝM světlem ve smeru odshora dolů a zpět) za návěst odjezd (která je dávána v totožném směru, ale jednak barvou ZELENOU a druhak ji dává jen výpravčí). Právě návěst popotáhnout dával po předchozí domluvě s výpravčím průvodčí osobního vlaku. Strojvedoucí ji však převzal jako návěst odjezd a rozjel se tak vstříc mimořádně zavedenému nákladnímu vlaku, ktery mířil s vozy loženými štěrkem z Uherského Ostrohu do Bylnice a se kterým se měl v Hradčovicích křižovat (drobná zajimavost - v jeho čele dýmala jaedna z posledních parních lokomotiv depa Veselí nad Moravou). Po tom, co vlak vyjel na širou trať se průvodčí, který krom výpravčího jako jediný věděl, že mělo jít pouze o krátké potažení soupravy osobního vlaku, která stála poslednim vozem na výhybce, po které se měl protijedoucí náklad vrátit zpět na širou trať, nepokusil o zastavení svého vlaku. Stejně jako ve Stéblové i zde měl hradčovický výpravčí ještě šanci vlak zastavit - traťový oddíl do Kunovic byl rozdělen hláskou Popovice u Uherského Hradiště. I zde se však výpravčí dočkal hrůzné strohé odpovědi - "Už projel"... Vlaky se srazily v mlze v rychlostech 40km/h (náklad) a cca.70km/h (osobní). Čelní střet nepřežil strojvedoucí osobního vlaku (který se ještě stihl schovat ve strojovně motorové lokomotivy) a čtyři cestující v prvních dvou zcela zničených vozech. Četa z parní lokomotivy nákladního vlaku vyvázla jen s lehčími zraněními. Ironií je to, že právě oni byli prakticky okamžitě po nehodě převezeni na služebnu VB a dlouhé hodiny vyslýcháni jako jasní viníci nehody...
Takto závažně porušit provozní předpisy D1 a D3, jako se to povedlo osazenstvu 608, to se hned tak nevidí... Asi nejlépe je průběh událostí popsán v seriálu Českého rozhlasu Historie českého zločinu Zastavte vlak 608.
Občas ani ve statistikách, protože to nějaká drobnost zachrání. Dnešní D3 - podle jízdního řádu se vlaky mají potkat ve stanici. Vlak 2 odjíždí až přijede vlak 1. Dispečer se následně podiví, odkud se mu dvojka hlásí. Občas se použije general stop. Občas výpravčí řekne "jeď," strojvedoucí odpoví "proti stůj až napíšeš rozkaz"
To já si radši počkám do konce, pro případ, že by autoři nějak ujeli, ale nakonec ten like stejně dám. Některé epizody jsou lepší, některé spíš průměrné, tahle patří k těm nejlepším.
@@jiristransky6534 ano ten jsem videl. Mam nedaleko od mista nestesti chalupu. A osobne znam pruvodciho z osobniho vlaku, ktery prezil (v dokumentu je videt)
Ještě ten den informoval o neštěstí bez prodlení čs. rozhlas. Já byl v r. 1960 1. rok na VŠ a dobře na to pamatuji. Samozřejmě, tehdy nebyl bulvár, který by z neštěstí těžil. A také myslím, že tolik nehod, co je dnes na železnici v minulosti nebylo. Na vlak se zřítil opravovaný most a pod.. Jak často málo chybělo k neštěstí, když proti sobě vyjely vlaky.
Tenkrát nejezdil vlak co deset minut. Naprosto logická věc, když se zvýší hustota dopravy zvyšuje se riziko nehod. V současné době jsou na technický stav vlaku daleko vyšší podmínky to byl taky problém dřevo není ideální materiál v místě s rizikem požáru k tomu mnoho hektolitrů nafty. Ta představa je hnusná. Všech těch lidí co zemřeli, nebo byli zraněni a stát jim plyvnul do obličeje je mi moc líto.
@@biblickapostava6796 Konstrukce železničních vozidel a stav zabezpečení vlakové cesty odpovídal své době. Jako příklad lze např. uvést umístění obrovské nádrže na naftu uprostřed kabiny strojvedoucího u motorového vozu řady M262 (také obdobná celodřevěná konstrukce vozidla jako u řady M131), což by dnes bylo jen těžko představitelné, tehdy běžné. Zrovna tak tehdejší traťové zabezpečení mechanickými návěstmi a stavění výhybek výhradně cestou lidského faktoru (snad vyjma některých již tehdy elektrifikovaných úseků hlavních tratí) vytvářelo zvýšené nebezpečí chyby lidského faktoru. No a to odškodnění také odpovídalo své době, kdy plat po měnové reformě činil kolem 800 - 1000 Kčs/měs. Samozřejmě proč oběti nedostaly víc, samozřejmě toť otázka. Vinící byli podle mého názoru celkem rychle potrestáni Z naší současné historie so dovolím připomenou "potrestání" viníků" nehody ze Studénky z roku 2008, kteří byli snad definitivně "potrestáni" až v roce 2022.... Dovolím si připomenout, že za své názory se nestydím a neschovávám se za "biblickými postavami".
Elektromechanika je jeden z nejlepších zabezpečovacích systémů na železnici, se kterým nemá smysl moc co dělat. Dnes se stává mnohem víc nehod než dřív. Jediný důvod, proč u Stéblové zemřelo tolik lidí je stejný jako důvod tragických nehod i dnes: střet těžkého vozidla s lehkým, kdy to lehké nemá žádnou šanci. Pokud se střetnou dvě těžká nebo dvě lehká vozidla, většinou nepřežijí jen fírové, ale cestující jsou v relativním bezpečí. Bohužel ani nejmodernější a nejdražší zabezpečovací zařízení nedokáže na stoprocent vyloučit chyby. Důvod proč dřív bylo méně nehod než dnes je ten, že lidi dřív měli mnohem větší podíl na zabezpečení než dnes a bylo jich všude hodně, takže chyba jednoho člověka nebo techniky měla velkou šanci na odhalení jiným člověkem. Aby se tudíž stala nehoda, muselo se stejně jako ve Stéblové pokazit velmi mnoho faktorů najednou. Dnes na nejmodernějších zabzař nikde lidi nejsou a jediné, co hlídá bezpečnost je technika a tudíž když technika z nějakého důvodu selže, což se nikdy nedá vyloučit, nemá už zpravidla kdo nehodě zabránit. A proto dnes narozdíl od dřívějška stačí k nehodě mnohem méně, často jen jedna jediná chyba. A to že dnes nejsou nehody na železnici tak tragické je hlavně proto, že železnici používá mnohem méně lidí a vlaky jezdí poloprázdné anebo alespoň né přeplněné jako dřív. Nevzniká tak to nejhorší: chaos a panika.
Trápí mě, kam jsme se nechali dotlačit novými technologiemi, odlidštěním řady procesů. Na té železnici je to markantní. Slouží jako otevřená a bezedná tlama pro další a další investice, které ve výsledku stejně namohou nahradit pozornost a zkušenost člověka v provozu. ETCS - nová mantra, bambiliony vyhozených peněz.... jsem zvědav na výsledek, na okecávání nehod - čímžeto zase bude? bude se ETCS vylepšovat? Nebude zrovna v inkriminovaném místě nehody signál? achjo ... Mám pocit, že místo aby člověk držel za koule umělou inteligenci - ona už velmi silně drží za koule člověka. Díky za zajímavej a na tuto dobu velmi rozumnej koment. 🙂
@@pavelkajetan888 a hele odporník na ETCS to se hned pozná 😂 víme o tom ho*no ale víme jistě že to je k prdu.... 😂🤣 Jen tak pro info, není-li signál vlak okamžitě zastavuje bez zásahu člověka... ETCS nedovolí letět 100km/h když v daným úseku bude třeba 30km/h... Ale co já bych poučoval odporníka 😂🤣
@@VojtikJ Vážený pane Jirmane, děkuji Vám za podnětnou odpověď. Jsem starej ajzboňák a asi tak starej, že už si tady jen slintám pentle mezi odborníky. Na železnici jsem prošel - co se dopravy týče všemi profesemi a v osmdesátých letech jsem se podílel na otevření a následném řízení nádraží v Holešovicích... Byl u první dálkoviny v Československu.... No vidíte a je to pár let a už jsem odporník. Přeji Vám, aby se k také v k Vám za pár let, až si budete někde cintat pentle někdo choval podobně... Hodně štěstí a mládí a progrese vpřed! P.S. A Vaše profilovka s tím starým zeleným rezavým krámem za Vašimi zády, už se do té naší nové ETCS doby vůbec nehodí, tak buďte in a šoupněte si tam něco nového! 😀
@@pavelkajetan888 jo starej ajzeboňák... Tak by jste měl věděl, že to co máme nyní není žádný zabezpečovač... No evidentně se nechcete ani dozvědět co takový ETCS umí. Tak že ať jste zkušený jak chcete, budete pro mně odporník. Proto že každej rozumnej kterej ví že na železnici není zabezpečovač bude chtít změnu. Ale odporníci radši budou nadávat, aniž by věděli něco víc.
Dobry den, jen upřesnění k diskuzi o 800,-.... Jako pamětník té doby... rodina, 2+3 děti vyžila s 30,-kč / den, tedy 800 je na cca 26 dnů. Já jsem to chápal spíše jako "držhubné" .
@@martulaznik Jen pro zajímavost... Ještě v 70. letech naši platili nájem za 2+1 60,-Kčs/měsíc, takže třeba na nájmy to bylo 13,33333333 nájmů. Dnes za stejný byt platí mamka 8.500,-Kč, takže co se týká nájmu je to jako 113.333,-Kč dnes, a to ještě podle nájmu ze 70. let (v 1960 byl nájem určitě ještě nižší).
@@MartinVozka na nájmy bych to nepočítal, jelikož cena nemovitostí a nájmů se zvedla o dost více než inflace. (i přes inflaci bylo dříve bydlení levnější)
Vážený autore, když už doslovně citujete celé pasáže z mého článku „50 let od železničního neštěstí ve Stéblové“ na ŽelPage, byla by slušnost uvést aspoň zdroj. Ale to bych chtěl asi moc, že?
2 роки тому+3
Vážený pane Ladislave, ne, většinou tyto zdroje neuvádíme, jak jsme postupem času zjistili, tak je to zbytečná práce, protože si téměř nikdo stejně popisek videa nepřečte. Nicméně pokud už nás autor některého ze zdrojů, které použijeme, o něco takového požádá, potom mu rádi vyhovíme.
@ Citovaní zdrojů není o tom, jestli to někdo čte nebo ne, ale o základní etice a žurnalistické integritě. Pokud se navíc jedná o doslovné parafráze, tak snad není o čem se bavit...
Nejhorší je, že i v této době, kdy máme každý v kapse telefon s GPS, se takové nehody na jednokolejné trati stále dějí... přitom by stačila jedinná appka :D
Letos o prázdninách jsme jeli z Olomouce do Jaroměře a my jsme z Olomouc do Pardubic jeli slovackym expresem a pak jsme měli jet RegioPanterem z Pardubic do Jaroměře jenže jsme nestihli RegioPantera tak jsme jeli RegioPanterem ne do Jaroměře ale do Hradce zrovna přes zmiňovanou steblovou a pak jsme jeli 854 (hydrou) do Jaroměře
Pouze repríza všeobecně známých skutečností. Nerozumím, proč bylo v historických pasážích použito pouze záběrů parní lokomotivy francouzských drah. To autor neměl k dispozici dost historických snímků našich parních lokomotiv? V tomto konkrétním případě se mělo jednat o parní lokomotivu řady 354.7, která vedla onen vlak z Liberce do Pardubic. Na dokument poněkud odfláknuté.
2 роки тому+4
Nemám k dispozici žádné záběry našich lokomotiv. České archivy jsou bohužel tak drahé, že bychom je nebyli schopni zaplatit.
Veškeré dnešní zpravodajství používají ilustrační fotografie, videa atd. To Vám nevadí? U tohoto typu videa nejde o detaily. Jde o přídanou informační hodnotu a to tady v tom videu zvládli na výbornou.
@@frantiseklapacek8317 Není to jedno jaký mám profil ze kterého píšu. Dávat veřejně jméno je dost blbé zvlášť v dnešní době. Asi budete starší občan...
2 роки тому+12
Jestli se nemýlím, tak vysypání kotle bylo v tehdejších předpisech ČSD, ale dávalo to logiku spíše v případech nehod parních vlaků. Bohužel v tu dobu jsme byly kvůli komunismu dost pozadu... Jsem jen nadšenec a ne odborník.
Přece jen, ten dýzlmotor neměl proti páře žádnou šanci. Vytek' z něho olej i nafta, a ten přičinlivej vlakpohůnek, co kydal ten kotel, jemu holt nedoteklo, že nasypat to do týhle směsi není nejlepší nápad. Inu. Po bitvě je každý generálem. Jenom jsem se malinko rozepsal.
Považuji se za odborníka a proto pravím.Vyklizení roštu od žhavého uhlí považuji za hloupost a v tomto případě za akcelerátor tragedie.Stojící lokomotva s roztopeným kotlem byl běžný stav při čekání na odjezd a mohl trvat velmi dlouho. Samozřejmě musel topič hlídat hladinu vody v kotli a napájet dle potřeby. Při fungujících pojiš'továcích (to je samozřejmost.)a postupně by kotel dohořel a zchladl. Už před časem jsem o této tragedii četl a nechápal. Vy jste mne tedy vyprovokoval.Jsem ing. absolvent ČVUT ,
@@fox14100 Předpokládám, že účelem drážního předpisu o vysypání byl strach z poručení konstrukce, čímž byse na rozdíl od plně funkční stojící lokomotivy dostal stroj mimo kontrolu. Riziko exploze bylo nemalé. Takže to nařízení mělo smysl. Jen si myslím, že racionální úvaha člověka na místě nehody má vždy přednost před jakýmkoliv nařízením, protože autor nařízení nemohl předvídat všechny okolnosti z místa nehody. To je přesně tento případ. Bohužel zde racionální zhodnocení situace selhalo a jen se tupě aplikovalo nařízení.
Takéto nehody sa môžu stať aj teraz a aj sa stávajú. Napr. v júni v Bohumíne a v roku 2020 v Hornej Štubni a v roku.... Dôvody vždy rovnaké: nepozornosť a nedbalosť
To není tak úplně pravda, protože u velkých průserů jen málokdy lze vysledovat jednu konkrétní příčinu. Prakticky vždycky je to zřetězení okolností, typicky nedbalostí, projevů systémového bordelu a nešťastných náhod. Ono je snadné říct "on je viník, protože šel do práce nevyspalej a nemocnej, což ovlivnilo jeho schopnosti a jednal tedy ve vědomé nedbalosti". Jenomže proč šel do práce s chřipkou a nevyspalej? Jistě ne proto, že řídit lokomotivu nebo obsluhovat jeřáb v napůl komatózním stavu je bezva adrenalin. Takže mu as o něco šlo, třeba o pět stovek prémie, kterou by mu vedoucí jinak nedal. A proč vedoucí vydírá svoje podřízené prémiemi, přičemž jeho nadřízení to tolerují, jestli ne přímo podporují? Není to proto, že jim jde o normohodiny a na nějakou etiku a bezpečnost dlabou? A jak to, že vedoucí pracovníci dlabou na bezpečnost, aniž by je management a bezpečák vykostili na stojato? Atd... Jinak na toto téma doporučuji shlédnout seriál "Vteřiny před katastrofou", kde je právě to řetězení selhání popsáno velmi didakticky, téměř jak pro blbce. U ničeho jiného si člověk tak jasně neuvědomí zdánlivě triviální fakt, že věci se dějí z příčin a že to platí i obráceně (tedy pokud existují příčiny, pak se nevyhnutelně stanou věci).
Opravdu tento kanál, jako jediný z mnoha mnou sledovaných YT kanálů dělá paseku při sledování na TV přes Google Chromecast. Zvuk se seká, má výpadky. Na notebooku, mobilu, tabletu…vše ok. Chromecast ho ale nevím proč nedokáže pobrat, přitom jak říkám, přehrávám pravidelně desítky různých videí z různých kanálů a nikde se to neděje, jen tady. A jinde je i tento kanál ok. Menší záhada, kterou jsem zatím nedokázal vyřešit.
2 роки тому
@@JakubChrudina88 Aha tak to je opravdu podivné. S formátem ovšem po nahrání na youtube už nemáme nic moc společného, celé video se přeenkoduje YT do svého formátu. V původním videu je zvuk v podstatě v TV standardu 24/48, jen je o malinko hlasitější, místo -23LUFS na -18LUFS
@ To je na tuty bordel YT, nemáte to ani jak ovlivnit, jak se YT přechroupe uploadované video. Vtipné je, že YT, Chromecast = obojí Google, člověk by čekal, že to musí fungovat na 100% a ono ne 😀
Při zmínce o podivné návštěvě v nemocnicích mne v první chvíli napadli estébáci, kteří by přeživším kladli důrazně na srdce, aby zprávy o nehodě dále nešířili a veřejnost nebyla "zbytečně" znepokojována něčím, co se státu, obvzláště socialistickému, moc nehodí do krámu.
@@16Wilt Což nebylo tedy nic moc když ta zranění byla často vážná a tipl bych, že nemálo jich bylo s doživotními následky. Bylo by to směšné kdyby to nebylo smutné.
Skoda, ze ani po 62 letech existuji subjekti, kteri jsou neschopni pochopit rozdil mezi zeleznicni zastavkou a stanici. Ne, na to nestaci ani soucasni pseudobadatele...
Předpisová věc, jak se to vydefinuje tak to je. Mimochodem pražské metro má jenom stanice (i bez kolejového rozvětvení). A ve vlacích ČD se vždycky hlásí "příští stanice xxx" (i kdyby "příští stanice Kolín zastávka") a pak se případně dodá "zastávka na znamení, pro výstup...")
A vy poznáte na první pohled, jestli stojíte ve stanici či zastávce? Ono jaksi ne vždy je součástí názvu stanice či zastávky to slovo "stanice" či "zastávka" jako bylo např. u "Praha - Strašnice zastávka". Občas bývá slovo "stanice" či "zastávka" součástí názvů autobusových zastávek, které dotyčné stanice či zastávky obsluhují, ale na stanicích je většinou tak akorát za názvem města připsáno "hlavní nádraží" či něco podobného, ale typ je rozlišen málokdy. Na výjezdu z Kolína ve směru do Prahy je sice "Kolín zastávka", ale na výjezdu ve směru do Ledečka je "Kolín místní nádraží", u kterého (pokud neznáte katalog stanic a zastávek) těžko na první pohled určíte, jestli jde o stanici či zastávku. Takže si dejte studený hadr na hlavu a přestaňte si hrát na inkvizitora.
@@Thales_WH je mi jasné že nafta chytne. Jenže tenkrát se s tím prostě nepočítalo. Stále jezdila pára a do toho se začalo jezdit diesely. Hold měli firové nařízeno shodit oheň pri mimořádné události tak to udělali. Bohužel se střetli s naftovou mašinou a průser byl na světě. Blbá náhoda. Nic víc nic míň.
Divím se ,že někdo komentuje tímto způsobem. 1. v té době ČT vysílala je jeden program a nikoliv 24 hodin jako dnes a možná ani nevysílala každý den. Televizní přijímač vlastnilo asi tak 20% obyvatel , internet, mobily neexistovaly, telefonní síť automatickou volbou byla jen ve větších městech a meziměstské hovory spojovaly manipulantky. Tak jak se mohla veřejnost informovat. Autore prober se!!!!!
Рік тому+26
I v té době vysílal rozhlas, ten dokonce na několika stanicích a 24 hodin. Existovaly také noviny které také vycházely denně, řada týdeníků a tak dále. Možnosti tedy nechyběly ani tehdy.
Mně je 77 let a otec tam byl s pracovním vlakem a mluvit o tom co se tam dělo začal až po několika, Než tam odjeli nalily do nich láhev rumu aby vůbec mohli něco děla.
Krásně natočeno, obzvlášť chválím dodržení odborné terminologie, která dělá leckterým autorům dokumentárních videí, jenž nejsou z oboru problém. Jak píšou někteří zde, těch nehod bylo samozřejmě více, třeba Šakvice byly taky poplatné době, včetně trestů, které za ně padly, každopádně tohle video se mi hodně líbilo 👍 Ještě dodávám, že při míjení odjezdového návěstidla v poloze stůj údajně měl strojvedoucí pomáhat topiči se závadou na injektoru, zařízením pro pouštění vody a proto návěstidlo přehlédli. Aspoň tak jsem to někde četl. Dále je o tom na Spotify zajímavá audio inscenace "Zastavte vlak číslo 608"
Krásně natočeno?? Tohle je vrchol amatérského videa...
Ddobrý . Móc hezká připomínka . Až mám slzu v koutku. Celkově velice sugestivní díl,
Dobrá práce , jen tak dál 👍🏻👍🏻👍🏻👍🏻👍🏻🙏🙏🙏🙏🙏⭐⭐⭐⭐⭐
Příliš nešťastných okolností najednou... To musela být hrůza. 👍👍👍
Tak jak to bývá obvykle.
Pěkné video. Myslím si, že by bylo zajímavé vytvořit i další takové menší dokumenty o dalších tragédiích. Ať už třeba na šachtách, dále v dopravě nebo třeba požáry nějaké. Třeba Důl Dukla, železniční nehoda u Říkonína, letecká nehoda ve Suchdole u Prahy, atd.
Už jeden takový pořad je. Jmenuje se Osudové okamžiky.
O této záležitosti vůbec nevím, slyším to poprvé až od Vás. Neuvěřitelný příběh a smutný. Děkuju
V pořadu Osudové okamžiky to rozebírají i svědci a přeživší...
Velmi povedené video na zajímavé téma. Jenom bych doplnil, že za zdroj toho neznámého světla byl "oficiálně" prohlášen mladší průvodčí, který měl údajně mít nějakou atypickou, pro provoz neschválenou baterku. Justice se tím (podle všeho naprosto správně) v podstatě nezabývala, protože návěst nemá předepsanou jen barvu, ale i způsob provedení. Pro představu, "odjezd" byl něco jako zapískat- dvakrát pohyb vodorovně- třikrát pohyb svisle, a ještě se návěst musela dávat opakovaně a z více míst. Nějaký záblesk světla přibližně správné barvy v přibližně správném místě a výkřik "hotovo, jedem!" prostě nebyl návěst. Potíž byla v tom, že ta choreografie byla složitá až moc, čímž byl systém "přepojištěný", protože se to všeobecně ignorovalo a zjednodušovalo, takže v praxi z toho nakonec bylo zas jen to mávnutí zelenou baterkou. Příčiny neštěstí byly víceméně systémové, byla to prostě nehoda, která čekala, kde se stane. Velmi okrajově se spekulovalo dokonce i o sabotérech, ale to byl jen takový dobový kolorit, všem (zjevně včetně soudu) bylo naprosto jasné, že takhle sabotáž nevypadá.
Takové to klasické Téčko se dělá dodnes a dodnes to mraky vlakvedoucích nedodržuje a mávají si co se jim zlíbí...
@@pandulezity Proč mě to nepřekvapuje?
Skvela prace. Dokonale prirazena hudba. I pribeh, pravdivy, smutny... Jak jsem rada, ze budite ze zapomneni ...mate muj obdiv i podekovani❤️
Děkuji za video a připomínku tohoto neštěstí. Poděkování všem kdo vytvořil tenhle dokument. Hezký víkend všem ROMAN Ostrava 👍🎥👍
Také přeji hezký víkend.
Naprosto precizně zpracovaný dokument,díky hoši za vaši práci.👍
Mi připomíná příběhy z "osudové okamžiky". Taky velmi zajímavé kousky neštěstí.
výborné video, úplně z něj mrazí. Každý kdo se vydá na jakoukoliv cestu, jakýmkoliv dopravním prostředkem musí doufat, že dorazí do cíle. Protože svůj život často nemáme ve svých rukou.
Ty jo na to jak to je kvalitní se divím že to má jenom 77 tisíc shlédnutí fakt super video
Tak to se vám opět povedlo. Krásně presentováno. Díky za příběh, který již nevyženu z vědomí 😊
Smutný konec jedné cesty.
Na ten den si pamatuji velice dobře, otec ráno dorazil z práce bledý, táhl z něho rum a pak až se najedl a umyl tak nám řekl co se večer stalo a co se tam dělo. Byl tam s pracovním vlakem , museli je opít aby vůbec mohli být nápomocní s pomocí zraněným a odstraňováním následků nehody, dlouho se s toho nemohl vzpamatovat myslím tím psychicky. Pochopitelně, že otec dorazil domů 15.11.1960, kromě pracovníků železnic tam byli vojáci kteří to osvětlovali světlomety, operační sály pro zdravotní personál byly na poli ve stanech , sanitky vozily raněně do nemocnic v Hradci Králové a do Pardubic, plno kouře a smradu jak hořely vagóny a naříkání raněných kteří byli ještě uvězněny v havarovaných vlacích.
Znal jsem člověka, který se toho účastnil. Co si pamatuji, tak tvrdil, že pro něj přijeli policajti, ještě v autě do něj lili rum a pak musel autogenem řezat vagóny. Říkal, že ještě po letech "slyšel" křik raněných cestujících, kteří v těch rozřezávaných vagónech ještě žili.
Mate pravdu, moje maminka tu srážku přežila v poslednim vagonu, vypráví to stejně, dodnes o tom nemůže v klidu mluvit a měla noční můry, jak křičeli umírající co hořeli.
Ano, takhle má vypadat komentář,ne ty slinty,které tady píše bohužel většína "odborníků"...
Muselo to být strašné,nepředstavitelné pro lidi co to nezažili...vždycky u takovýchto příběhů ani nedýchám...člověk by si měl vážit svého života a neřešit malichernosti....Smekám klobouk před všemi,co ostatním pomohli..😢😢😢
@@andreaovi7282i
Dekuju za kus historie.
O této historii jsem slyšel, ale nikdy jsem se toho nedozvěděl tolik, kolik bylo řečeno v tomto videu, ale díky vám to vše vím 😍 Musela to být hrozná tragédie, která bohužel připravila několik desítek lidí o život😥 Nehody se stávaly, stávají a stávat se budou. Každopádně dávám tomuto videu jako vždy s radostí like 👍
Jinak pokud bude nějaký nábor nebo něco na moderátora kanálu, tak bych si to klidně chtěl i zkusit na 1 video 🤓
Super video.pracujem v oblasti bezpečnosti na železniciach takže ma to obzvlášť zaujalo.
Děkujeme :-)
Jako pamětník té doby můžu potvrdit, že o této nehodě byla v tisku i rozhlase informována veřejnost a zaměstnanci železnice byli ještě mnoho let na bezpečnostních školeních poučováni o příčinách nehody. Pravdou je, že se tato tragédie v tehdejších médiích dále nepitvala, neexistoval totiž bulvár. Musíme si uvědomit, že jedinými sdělovacími prostředky byly noviny, méně rozhlas a velmi zřídka televizní vysílání, které bylo ještě v plenkách.
Oni neměli Facebook a internet?😂
@@jiristransky6534 Šťastná doba, neměli.
Dovolím si ještě poznamenat, že dnešní systém není o nic lepší jak tehdejší - vždyť v DPMB aby ušetřili pár korun za pořádné pevnostní šrouby, tak dávali běžné a když to spojíme s hrozným stavem silnic v Brně, tak zjistíme, že to mělo za následek několik nehod, které jsou tajeny a do zpráv se dostala pouze ta největší z 1.4. 2019 ze Křenové, kdy řidič přišel o nohu. Dodnes tuto nehodu nikdo řádně neobjasnil!
Těch nehod "ponorek" bylo hodně. Do osudného 1.4.2019 se to tutlalo... A nebyla to zdaleka jen 3029. A to kluci z dílen, v provozovně kam 3029 patřila, dělali co se dalo, ale nedokázali si prosadit proti kancelářským krysám, aby se objednaly správné šrouby. A jak rychle potom jednak opravili Křenku, ale taky objednalo to co e mělo objednávat celou dobu.
Děkuji že jste jedno z mála kdo se alespoň trochu obtěžoval se správným názvem návěstí a problematiky. Jen mě moc mrzí, že s každou i když ne tak drastickou nehodou, si dráha žije to své a kvůli rychlosti a restrikcím se "malé drobné nedodržení předpisů" děje i nadále a není z toho kolotoče cesty ven 😔.
Moc pěkně zpracování...❤
Děkujeme :-)
Skvěle udělané video 👏, po jeho shlédnutí mě hlavou blesklo železniční neštěstí v Řikonině.
Vzpomínám na svého dědečka který tam přišel o život!!
Děkuji, o tomto jsem nikdy neslyšel. Více takových!
Blizi se den k ucteni pamatky zeleznicniho nestesti v Sakvicich.
Nehoda se odehrala 24.12.1953 a bylo pri ni usmrceno 106 lidi.
Budete o tomto taky natacet?
Dekuji
Hmm po pravdě vůbec o této nehodě nevím, takže děkujeme za inspiraci.
Uplne me z toho zamrazilo 😯
Ten novej styl kanálu je prostě super. Jen tak dál. Sice ponurý a smutný video, ale mistrovsky zpracované.
Skvělé video, zajímavé, děkuji.
Byl jsem v nemocnici-vystěhovali mě z pokoje na chodbu...Byl jsem "prcek".... Smutné!
Běhá mráz po zádech 😬 pěkné video
Mrazivý a smutný příběh, ale jako vždy skvěle zpracovaný.
Podle mě to udělal ten průvodčí na konci. Při 12 vozovým vlaku, byl u posledního vozu asi 10m, takže nejblíže dopravní kanceláři, takže "výzvu k pohotovosti" zeleným světlem od výpravčího, by musel vidět normálně. Nejspíš tam dělal s tou lampou bůhví co a byl čas odjezdu, tak rutinně zamával "pohotovi k odjezdu" a zbytek už to od něj přejal a předával směrem k lokomotivě. Samozřejmě nedbalost byla, že lokomotivní četa, ač tam byla ve dvou, projela návěstidlo v poloze stůj a řízla výhybku a nepřišlo jí nic divnýho. Odjezdové návěstidlo i výhybkové návěstidlo bylo osvětleno kahanem, tenkrát byli na toto ve stanici návěstní mistři, kteří toto měli na starosti a byla na to extra místnost "lampárna" kde se tyto osvětlovací kahany udržovaly a doplňoval se do nich petrolej, knoty atp. Ale samozřejmě se stalo, že kahan zhasl a například se toto stalo příčinou nehody u Nedakonic, kdy rychlík Chopin vjel do odbočky 100km/hod a jedna ze čtyřech unikátních lokomotiv řady 476 se položila na bok a byla sešrotována. Dvě zelená světla na návěstidle byla návěst "vjezd odbočkou" tedy sníženou rychlostí a jedno světlo bylo "volno" tedy průjezd maximální rychlostí a jedno světlo zhaslo...
Četa se vymlouvala na závady a že mašina málo dělá páru, ale rozjeli to na 55km/hod s 12 vozovým vlakem za cca 1500 metrů co ujeli do místa srážky na problém s párou u mašiny moc nevypadá...Topič prej zrovna přikládal a tak neviděl návěstidlo... topič si má práci rozvrhnout tak, aby návěstidla sledoval, četa zná trať, tak ví, kde jsou, vlakvedoucí byl v hytláku a taky měl sledovat za odjezdu návěstidlo.
Průvodčí pak říkal, že "viděl" což je nejlepší obhajoba, dokázat mu, že nic neviděl a že si vše vymyslel, po tom co udělal chybu a došlo mu, co se stalo a že je to jeho vina, bylo nemožný, když prostě budu tvrdit, že jsem viděl světlo a tak jsem mával, nikdo mi nedokáže opak. I když to rozjelo celý další sled tragických událostí, jednoznačně to měla lokomotivní četa zastavit před návěstidlem v poloze stůj a ne odjet a byl by to jen hloupý incident u výpravy vlaku, kterých se stalo plno. Pro zasmání můžu dát třeba příklad, kdy cestující, který koukal z okna, se ohnal rukou, protože jej obtěžovala nějaká vosa či co a strojvedoucí se na toto rozjel a ujeli i průvodčímu, který zůstal na peroně.
Dík za video.
Když vlak stojí a je zatopeno, tak se pára kumuluje a tlak zvyšuje. V okamžiku rozjezdu tedy mohlo být páry dost, ale při dlouhodobém odběru jí mohlo být nedostatek.
@@Thales_WH jak říkám, pokud za 1500metrů, rozjel 12 vozový vlak na 55 s tou 354.7, tak to nevypadalo, že by měl problém s párou. Zastávkový osobní vlak z Liberce, co jel celou dobu z hor do nížiny, tedy z kopce...
Problém s "nesvícením" světla byl údajně i příčinou nehody v Dyníně, kde si takhle po vjezdu do odbočky lehla na bok Šlechtična.
@@pejan no, ono ta Liberecká není celou dobu zase jenom z kopce. Od Liberce je to do stoupání Lbc-Jeřmanice, pak je to mírně do kopce z Železného Brodu do Paky a pak je další velký kopec z Paky k Horce. A pak už to je z kopce až do Hradce a dál už po rovině.
Super video, díky. Jen malý překlep v titulku (názvu dílu), hned po znělce: "neštEstí" ;-)
Tento kanál sleduji moc rád .Díky
Hrozivé co se stalo, ale jako vždy super video👍 Jste prostě dobří👍
Děkujeme za ty pomerančové dary!!! Je to vlastně ironie, dva vlaky, dva pomeranče... Nicméně, že těch míst, kde se stala taková nehoda, je tolik a většinou o tom lidé neví.
Zdeňku vy to vždy tak hezký vyprávíte. Škoda že se jedná o nehezké věci někdy
Opět super práce. Nenechte se odradit lidmi, kteří nic nevytvořili. A asi nikdy nevytvoří :) /Filip/
A nejhorší vlakové neštěstí 21. století Studénka když spadl most. Jinak opět povedené i když smutné video díky 🙂
To co se stalo jsme se dozvěděl hned druhý den a to jsem bydlel 20km od Stéblové proto že ve vlaku od Pardubic jel náš soused a měl veliké štěstí že byl v posledním vagónu motoráku !
Jsem tam jezdival na internat asi co 14 dnů. Nic jsme nevěděli až nám to jednou v kupé řekl pán, a že je zrovna výročí této obrovské tragédie.
dobrá práce!!!
Tato nehoda se dostala i do fantastické literatury. Konkrétně si ji vypůjčil Tomáš Bandžuch do povídky Andělíčkářka, jenž vyšla v sbírce povídek "Prokleté knihovny".
Opravdu zajímavý příběh (té povídky). Čtu si a čtu, ale tak nějak vnímám spíše příběh samotný jako celek než jeho jednotlivé části - a najednou podezřele povědomý popis železniční nehody. Tak se vrátím o pár stránek dopředu - a ona Stéblová.
Ovšem nebyla by to fantastická povídka, kdyby se tam nevyskytovalo nějaké to "nadpřirozeno". A tak je záhadné zelené světlo, o němž nikdo neví, kde se vzalo (nikdo se k němu nehlásil) vysvětleno přítomností zlého vodníka - který se tam mohl objevit díky přítomnosti nedalekých rybníků.
Mimochodem, zatímco trať svou polohu nezměnila, rybníky ano. Původně tam (přímo u Stéblové) byly jen dva - ale jeden z nich, Velká Čeperka, byl částečně pod tratí - a především téměř dvakrát větší než je současný největší rybník (Rožmberk). Ovšem i Rožmberk byl kdysi mnohem větší.
Opravdu, fantastická literatura je občas plná zajímavých historických zajímavostí.
Ani se nedivím, že na lokomotivě nic nikomu nepřišlo divného. Měli svých problémů dost a spoléhali se na vlakvedoucího, proto se nestarali o průjezd protijedoucího vlaku. Návěstidlo nejspíš kvůli mlze a mrakům kouře a páry z rozjíždějící se lokomotivy ani neviděli. S tím jak parnička hází a hlučí, říznutí výhybky si taky téměř neměli šanci všimnout. To zelené světlo je zajímavé, vzhledem k tomu že to vidělo vícero lidí, tak to určitě nebude blud, ale mohlo to být prakticky cokoli. Jakýkoli odraz od jakéhokoli světla mohl vytvořit takový záblesk. To místo musí mít strašně zvláštní atmosféru. Sám jsem se byl podívat několikrát na místo tragické železniční nehody nedaleko mého bydliště a ikdyž byla mnohonásobně menší, stejně to na člověka působí.
Skvely video, moc pekne zpracovaný 💪🔥
Zajímavé video 👌
Minulý týden jsem jela trolejbusem z Pardubic do Lázní Bohdaneč.
Když jsem na jedné křižovatce viděla směrovku Stéblová, hned jsem si na ru tragédii vzpomněla...
Děkuji za připomenutí a zároveň i za vaší odpověď na otázku, co je to tam vlastně za pomníček. Jen jednou jsem jela okolo a zaujalo mne to. Jenže jsem zapomněla název místa, nemohla jsem si to dohledat.
Aspoň si to tak po sobě pořádně přečíst.
Asi jste chtěla napsat "... i a odpověď na mojí otázku ..." Tak jak je to napsané teď to totiž nedává smysl.
@ díky, už jsem si to opravila. Snad to tentokrát dává smysl
Máte to moc krásně natočeno 😉, radost koukat, i když jde o velmi vážné a smutné video. Naprosto odpovídá dušičkovému listopadu.
Naopak,je to ubohé!
Moje maminka tu srážku přežila v posledním vagonu. Dodnes o tom nemůže v klidu mluvit,vrací ji to noční můry umírajících hořících zaživa, nalivali je alkoholem, aby nevnímali pri záchranářských pracích....a vlak byl plny vojáků, v Pardubicích byli Alexandrovci.
Aha takto velmi děkujeme za doplnění kontextu. Vůbec jsem netušil že se ten den podobná akce konala. A mamince se vůbec nedivím, musel to být opravdu strašlivý zážitek.
Velmi povedené!!!! V SOA Hradec Králové se nachází vyšetřovací spis jenž je kvůli GDPR a zákonu o archivnictví přístupný omezeně
Jako nic neříkám, GDPR je asi v zásadě správná věc (a zákon o archivnictví pochopitelně neznám), ale ta představa, jak někdo zběsile zneužívá osobní data obětí železničního neštěstí z roku 1960 a vydělává miliony na kriminálním jednání typu "zaplatíš mi výkupné, jinak zveřejním, že tvůj dědeček měl před dvaašedesáti lety milenku!" je opravdu poněkud Monty Pythonovská.
@@petrkrytinar5695 Žel realita
Super video, díky 👍. Zdroj zeleného světla, pokud nějaký byl, už navždy zůstane záhadou. Není to vlastně Vaše první uznání, že se jedná o skutečnou záhadu? 😉
Super video. Vic takovych ( samozrejme videi)
pekne povedane pan Horak
dik za připomenuti čest pamatce zahynulym božej
Autore! Je rozdíl mezi železničním nádražím a zastávkou. Opravdu tragédie...
Ano, vaše slovíčkaření je opravdu tragédie...
Dekuji😊
Úžasné video dávám 10000 X palec nahoru. Milena
Zdravím, když sme u toho vlakového neštěstí tak i v Šakvicích se stalo něco podobného, bylo to v prosinci 1953.
BTW... To zelené světlo se zde vyskytuje dodnes...
Můj bývalý učitel z Pardubic z nejmenované školy má poblíž železniční stanice chatu a říkal, že to tam je vidět... Odkud neví, prý snad odraz světla od něčeho.
Chudák výhybkář s tím kolem si musel dát.
Jinak vždy, když padne tzv. Halloweenské počasí prší a všude je ta hnusná hustá mlha přes kterou není vidět ani na krok si říkám, a je to tady.
Každý rok nám to připomínali v Pardubicích na škole ať zavzpomínáme...
Ještě by stál za natočení Spálov rok tuším 1990 střed vlaků na mostě.
Já když budu v průseru tak uvidím i Pánaboha jak mi dává znamení abych jel.
AK JE NÁVESŤ NEZRETELNÁ-POCHYBNÁ PLATÍ STOJ A PLATÍ TO I DNES
To je bežná prax dodnes v akejkoľvek doprave a vlastne vo všetkom. Všeobecne nielenže sa zdaleka všetky predpisy nedodržiavajú tak ako je stanovené a to niekedy preto, že sú príliš zložité a je ich príliš veľa a to špeciálne na železnici a niekedy si aj jednotlivé predpisy momentálne platné vzájomne protirečia a niekedy sa niečo nedodržiava aj preto, že dochádza často k ich zmenám, takže proste nie každý pracovník si plne neuvedomuje prečo k zmene došlo, čo sa môže stať alebo ak je zmena nová sa riadi podľa starého predpisu.
Špeciálne zložitosť predpisov na železnici a zložitosť ovládania, rozdiely medzi rušňami, rozdiely medzi predpismi a vyhláškami jednotlivých úsekov sú také, že môže dôjsť aj k chýbam a dochádza k nim denne. A to nehovorím o tom, že rušňovodiči vedúci medzinárodný vlak musia vedieť aj predpisy a jazyky druhých krajín kam s vlakom zachádzajú. ktoré môžu byť a sú úplne iné.
V tomto prípade neexistuje žiaden štandard ako pri cestnej doprave, ktorý v podstate platí v každej krajine skoro rovnako, na železnici vrátane značiek, návestí , zabezpečenia je to v každej po svojom.
Preto nie náhodu základný kurz rušňovodiča trvá stále nie menej ako 18 mesiacov v internátnej škole a potom aj po prevzatí licencie pokračuje zaúčanie v konkrétnom depe a jeho okolí minimálne 6 mesiacov od služby v dielni, posunu až po prvé jazdy vlakov. Mimo toho sa má zúčastnovať všetkých zmien predpisov, ktoré bývaju aj viac ako 2x do roka, pravidelných preskúšaní, lekárskych a psycho prehliadok a obnovať si tzv. znalosť miestnych pomerov v staniciach a úsekoch na ktorých vedie a má viesť vlaky. Avšak ani to niekedy nie je dosť a to hlavne pri zlej viditeľnosti v čo sa počíta nielen hmla a hustý dážď, ale aj tma, zlých adhéznych podmienkach ako je sneh, ľad a rozmazané lístie na kolajisku, kedy môže dôjsť a dochádza k predlžovaniu brzdnej a rozjazdovej dráhy.
Tak napríklad predpis hovorí o tom, že v prípade, že vlak obsahuje kotúčové brzdy a je počasie typu sneh a ľad, je rušňovodič povinný v časových intervaloch minimálne každých 30min alebo častejšie podľa svojho uváženia použiť brzdy aby sa kotúče očistili, v opačnom prípade môže dôjsť k nepredpokladanému predĺženiu brzdnej dráhy a prípadná mimoriadnu udalosť je chyba rušňovodiča. Ohladne bŕzd je stanovené ako sa má brzdiť vlak ak používa oba typy bŕzd teda kotúčové aj čelusťové na rôznych vagónoch vlaku, ako má rušnovodič rozpoznávať a aj kontrolovať aké typy bŕzd jeho vlak obsahuje, ako stanoviť maximálnu rýchlosť vlaku podľa typov vagónov alebo samotného rušňa napriek tomu, že v jazdnom poriadku má predpísanú vyššiu rýchlosť na danom úseku ako si vypočítať maximálnu rýchlosť na určitom úseku ak brzdy niektorého vagóna nefungujú za akých podmienok môže ísť s vlakom a v akom úseku ak zistí, že viacero vagónov nemá funkčné brzdy ako sa pokúsiť o odstránenie závad bŕzd priamo na trati aké závady môže odstranovať na rušni ak zistí, že nastali a za akých podmienok nesmie pokračovať v jazde a za akých môže aspoň do najbližšej stanice a mnoho, mnoho iného.
Avšak každý rušňovodič vie, že odtahový rušeň môže prísť až o niekoľko hodín a že nemožnosť odstránenia závady si bude musieť obhájiť a tak sa snaží závadu odstrániť sám avšak to už sa dostávame do nepísaných pravidiel, pretože oficialne nesmie zasahovať do zariadenia rušňa a ak spôsobí požiar alebo inú škodu na rušni alebo na trati alebo úraz sebe či iným osobám svojím konaním, nesie plnú zodpovednosť. Na druhej strane všetci vedia, že ak mu služba končí o 2 hodiny a bude čakať 6 hodín na pomoc, tak sa už v ten den domov nevráti a nevyspí sa a ak má ďaľšiu službu o 12 hodín čo nie je zriedkavé, príde do práce unavený alebo fakticky začne novú službu bez spánku a nemá to ani zaplatené...
Vitajte v reálnom svete.
Proste ak dodržiavaš všetko podľa predpisu si za debila a kolegovia a tiež nadriadení ti robia zle a ak všetko robíš tak ako ostatní, je pokoj. Teoria vs prax. Technický stav rušnov tiež často nie je ideálny a nejde len o staré socialistické ale aj najnovšie, často poruchovejšie, kde navyše rozsah znalosti a tiež možnosti závadu odstrániť často nie je dostatočný. Prečo? Pretože ani servisné dielne a ani samotní školiaci pracovníci nemajú od výrobcu detailnú dokumentácia v snahe výrobcu tajiť alebo proste zverejniť čo najmenej. S tým súvisí aj servisná politika, ktorá sa deje väčšinou zmluvne, takže častokrát sa ani prevádzkovateľ ani rušňovodič nedozvie príčiny závady a niekedy sa nedozvie ani aké zmeny boli pri oprave urobené a teda ako sa stroj bude po oprave správať. Napriek tomu sú takmer vždy zodpovední za to, či k mimoriadnej udalosti dôjde alebo nie a aké budú následky len rušňovodič, prípadne vlakvedúci a iné osoby zabezpečujúce dopravu na danom úseku. Títo ľudia väčšinou volia kompromis medzi tlakom nadriadeného prevzať nie úplne fungujúci rušeň,vlak, zariadenie stanice od predošlej smeny s tým, že oficiálne preberajú všetkú zodpovednosť a teda používať nepísané zákony čo ako robiť alebo odmietnuť prevzať službu a byť terčom hanby, pretože všetci vedia, nie je možné aby stále všetko fungovalo tak ako má a preto sa predpisy stále menia a komplikujú, pretože pri vyšetrovaní nie vždy sa príde na všetky aspekty, keďže vtedy ide každý sám za seba a aj vyšetrovatelia vedia, že nie vždy všetko funguje ako by malo, ale oficialne to nemôžu priznať. Preto takmer nikdy sa nedozviete o všetkých aspektoch nejakého železničného neštastia, pretože veľmi často dôjde k závade o ktorej nikto nič nevie a výrobca ju neprizná. Ale toto isté sa deje aj v autobusovej doprave, prevzatím autobusu ako vodič z vozovne preberáte zodpovednosť za jeho technický stav vrátane skrytých závad o ktorých ani nemusíte tušiť kedy sa prejavia a v prípade nehody policajti hladajú vinu vždy u vodiča a až ak ten sa obháji na základe svojich znalostí, že to v žiadnom prípade dopredu nemohol vedieť a ani niako zistiť sa hladá pochybenie v servise atď...
tak to číst nebudu.... moc dlouhé :)
@@davidgernes4773 Pre jednoduchších je to video a teda taká je aj jeho informačná hodnota.
Úplný súhlas, stretávam sa s tým denne...
Skvělé❤️👍 myslím reportáž… o této tragédii slyším poprvé od vás
To máš hodně velké nedostatky to ví každé malé dítě🤦
@@keyhole321 Hm. Nedosahuji tvých kvalit no…. Ale přežiji to.
Tato tragédie je dobře zpracovaná v pořadu osudové okamžiky.
7:15 Správně řečeno vypravčí, ale o pár vteřin později (asi 7:30) špatně průvodčí. 😇😀
Jj. Ale mě mnohem více štve používání slova strojvůdce - místo strojvedoucí. Strojvůdce je totiž fakt hnusný otrocký strojový překlad německého "Maschinenführer". A přitom v tom videu i slovo strojvedoucí (které se dá pohodlně použít jak pro ženu, tak pro muže) použito je.
@ Ono se historicky používalo právě slovo strojvůdce. Ale během 30. a 40. let se zvlášť ta druhá část slova kvůli jednomu kancléři v Německu znelíbila.
To mi nedělejte chlapci....hledala jsem video a aby nebylo ticho zapla TV. Našla toto video a najednou se divím jak to že Vás slyším, když Vás ještě nevidím. Zvednu oči a Vy v TV. Velká gratulace . Jinak moc dobrá práce tady i tam :D
Děkujeme, snažíme se všude :-)
Úplně jsem nepochopil, proč byla pro ilustrační záběry zvolena francouzská rychlíková lokomotiva 231.
Víceméně podobná nehoda se stala o sedmnáct let později. Zarážející je, nakolik si byla s nehodou u Stéblové podobná.
Stanice Hradčovice na trati z Veselí nad Moravou do Vlárského Průsmyku, 11.listopad 1977. Opět šlo o listopad, opět krajinu halila mlha a opět šlo o chybné převzetí noční formy návěsti, resp. záměna návěsti popotáhnout (která je dle předpisů dávána BÍLÝM světlem ve smeru odshora dolů a zpět) za návěst odjezd (která je dávána v totožném směru, ale jednak barvou ZELENOU a druhak ji dává jen výpravčí). Právě návěst popotáhnout dával po předchozí domluvě s výpravčím průvodčí osobního vlaku. Strojvedoucí ji však převzal jako návěst odjezd a rozjel se tak vstříc mimořádně zavedenému nákladnímu vlaku, ktery mířil s vozy loženými štěrkem z Uherského Ostrohu do Bylnice a se kterým se měl v Hradčovicích křižovat (drobná zajimavost - v jeho čele dýmala jaedna z posledních parních lokomotiv depa Veselí nad Moravou).
Po tom, co vlak vyjel na širou trať se průvodčí, který krom výpravčího jako jediný věděl, že mělo jít pouze o krátké potažení soupravy osobního vlaku, která stála poslednim vozem na výhybce, po které se měl protijedoucí náklad vrátit zpět na širou trať, nepokusil o zastavení svého vlaku. Stejně jako ve Stéblové i zde měl hradčovický výpravčí ještě šanci vlak zastavit - traťový oddíl do Kunovic byl rozdělen hláskou Popovice u Uherského Hradiště. I zde se však výpravčí dočkal hrůzné strohé odpovědi - "Už projel"...
Vlaky se srazily v mlze v rychlostech 40km/h (náklad) a cca.70km/h (osobní). Čelní střet nepřežil strojvedoucí osobního vlaku (který se ještě stihl schovat ve strojovně motorové lokomotivy) a čtyři cestující v prvních dvou zcela zničených vozech. Četa z parní lokomotivy nákladního vlaku vyvázla jen s lehčími zraněními.
Ironií je to, že právě oni byli prakticky okamžitě po nehodě převezeni na služebnu VB a dlouhé hodiny vyslýcháni jako jasní viníci nehody...
Takto závažně porušit provozní předpisy D1 a D3, jako se to povedlo osazenstvu 608, to se hned tak nevidí... Asi nejlépe je průběh událostí popsán v seriálu Českého rozhlasu Historie českého zločinu Zastavte vlak 608.
Občas ani ve statistikách, protože to nějaká drobnost zachrání.
Dnešní D3 - podle jízdního řádu se vlaky mají potkat ve stanici. Vlak 2 odjíždí až přijede vlak 1. Dispečer se následně podiví, odkud se mu dvojka hlásí.
Občas se použije general stop.
Občas výpravčí řekne "jeď," strojvedoucí odpoví "proti stůj až napíšeš rozkaz"
Předpis D3 určitě nikdy neplatil pro tuto trať
Oh ♥️😢😢😢😢😢
Je to jednoduché - vidím video a hneď like 🎉
To já si radši počkám do konce, pro případ, že by autoři nějak ujeli, ale nakonec ten like stejně dám. Některé epizody jsou lepší, některé spíš průměrné, tahle patří k těm nejlepším.
Mne bylo 10 let a muj orec byl chirurg, dobre si pamatuji ze mu zavolali z nemocnice, ze byla zeleznicni nehoda, aby prisel pomahat raněným......
Příště můžete udělat pokračování Řikotín 1970 to byl taky masakr
Nebo Spalov 1990
@@xxxmichalmart o železničním neštěstí je udělaný dobře dokument osudové okamžiky.
@@jiristransky6534 ano ten jsem videl. Mam nedaleko od mista nestesti chalupu. A osobne znam pruvodciho z osobniho vlaku, ktery prezil (v dokumentu je videt)
Raději ať nepokračují,tohle je hodně moc amatérské.Pokud se tedy nejedná o žáky osmé třídy,potom to má odpovídající úroveň.....
Ještě ten den informoval o neštěstí bez prodlení čs. rozhlas. Já byl v r. 1960 1. rok na VŠ a dobře na to pamatuji. Samozřejmě, tehdy nebyl bulvár, který by z neštěstí těžil. A také myslím, že tolik nehod, co je dnes na železnici v minulosti nebylo. Na vlak se zřítil opravovaný most a pod.. Jak často málo chybělo k neštěstí, když proti sobě vyjely vlaky.
No jo, dnes jsou všechny nehody "demokratické", tehdy byly špatné komunistické.
To je právě jen tvůj pocit, dnes se totiž o každém prdu hned dozvíš, dříve se všechny ty průsery zamlčovaly.
Tenkrát nejezdil vlak co deset minut. Naprosto logická věc, když se zvýší hustota dopravy zvyšuje se riziko nehod. V současné době jsou na technický stav vlaku daleko vyšší podmínky to byl taky problém dřevo není ideální materiál v místě s rizikem požáru k tomu mnoho hektolitrů nafty. Ta představa je hnusná. Všech těch lidí co zemřeli, nebo byli zraněni a stát jim plyvnul do obličeje je mi moc líto.
@@biblickapostava6796 Konstrukce železničních vozidel a stav zabezpečení vlakové cesty odpovídal své době. Jako příklad lze např. uvést umístění obrovské nádrže na naftu uprostřed kabiny strojvedoucího u motorového vozu řady M262 (také obdobná celodřevěná konstrukce vozidla jako u řady M131), což by dnes bylo jen těžko představitelné, tehdy běžné. Zrovna tak tehdejší traťové zabezpečení mechanickými návěstmi a stavění výhybek výhradně cestou lidského faktoru (snad vyjma některých již tehdy elektrifikovaných úseků hlavních tratí) vytvářelo zvýšené nebezpečí chyby lidského faktoru. No a to odškodnění také odpovídalo své době, kdy plat po měnové reformě činil kolem 800 - 1000 Kčs/měs. Samozřejmě proč oběti nedostaly víc, samozřejmě toť otázka. Vinící byli podle mého názoru celkem rychle potrestáni Z naší současné historie so dovolím připomenou "potrestání" viníků" nehody ze Studénky z roku 2008, kteří byli snad definitivně "potrestáni" až v roce 2022.... Dovolím si připomenout, že za své názory se nestydím a neschovávám se za "biblickými postavami".
@@frantiseklapacek8317 Odpovídal jsem na to, že tolik nehod co je teď tehdy nebylo
pekné video dojalo ma
Straszna tragedia R.I.P. z Polska.
Elektromechanika je jeden z nejlepších zabezpečovacích systémů na železnici, se kterým nemá smysl moc co dělat. Dnes se stává mnohem víc nehod než dřív. Jediný důvod, proč u Stéblové zemřelo tolik lidí je stejný jako důvod tragických nehod i dnes: střet těžkého vozidla s lehkým, kdy to lehké nemá žádnou šanci. Pokud se střetnou dvě těžká nebo dvě lehká vozidla, většinou nepřežijí jen fírové, ale cestující jsou v relativním bezpečí. Bohužel ani nejmodernější a nejdražší zabezpečovací zařízení nedokáže na stoprocent vyloučit chyby. Důvod proč dřív bylo méně nehod než dnes je ten, že lidi dřív měli mnohem větší podíl na zabezpečení než dnes a bylo jich všude hodně, takže chyba jednoho člověka nebo techniky měla velkou šanci na odhalení jiným člověkem. Aby se tudíž stala nehoda, muselo se stejně jako ve Stéblové pokazit velmi mnoho faktorů najednou. Dnes na nejmodernějších zabzař nikde lidi nejsou a jediné, co hlídá bezpečnost je technika a tudíž když technika z nějakého důvodu selže, což se nikdy nedá vyloučit, nemá už zpravidla kdo nehodě zabránit. A proto dnes narozdíl od dřívějška stačí k nehodě mnohem méně, často jen jedna jediná chyba. A to že dnes nejsou nehody na železnici tak tragické je hlavně proto, že železnici používá mnohem méně lidí a vlaky jezdí poloprázdné anebo alespoň né přeplněné jako dřív. Nevzniká tak to nejhorší: chaos a panika.
Trápí mě, kam jsme se nechali dotlačit novými technologiemi, odlidštěním řady procesů. Na té železnici je to markantní. Slouží jako otevřená a bezedná tlama pro další a další investice, které ve výsledku stejně namohou nahradit pozornost a zkušenost člověka v provozu.
ETCS - nová mantra, bambiliony vyhozených peněz.... jsem zvědav na výsledek, na okecávání nehod - čímžeto zase bude? bude se ETCS vylepšovat? Nebude zrovna v inkriminovaném místě nehody signál? achjo ... Mám pocit, že místo aby člověk držel za koule umělou inteligenci - ona už velmi silně drží za koule člověka.
Díky za zajímavej a na tuto dobu velmi rozumnej koment. 🙂
Šotoušský kecy.
@@pavelkajetan888 a hele odporník na ETCS to se hned pozná 😂 víme o tom ho*no ale víme jistě že to je k prdu.... 😂🤣 Jen tak pro info, není-li signál vlak okamžitě zastavuje bez zásahu člověka... ETCS nedovolí letět 100km/h když v daným úseku bude třeba 30km/h... Ale co já bych poučoval odporníka 😂🤣
@@VojtikJ Vážený pane Jirmane, děkuji Vám za podnětnou odpověď. Jsem starej ajzboňák a asi tak starej, že už si tady jen slintám pentle mezi odborníky. Na železnici jsem prošel - co se dopravy týče všemi profesemi a v osmdesátých letech jsem se podílel na otevření a následném řízení nádraží v Holešovicích... Byl u první dálkoviny v Československu.... No vidíte a je to pár let a už jsem odporník.
Přeji Vám, aby se k také v k Vám za pár let, až si budete někde cintat pentle někdo choval podobně... Hodně štěstí a mládí a progrese vpřed!
P.S. A Vaše profilovka s tím starým zeleným rezavým krámem za Vašimi zády, už se do té naší nové ETCS doby vůbec nehodí, tak buďte in a šoupněte si tam něco nového! 😀
@@pavelkajetan888 jo starej ajzeboňák... Tak by jste měl věděl, že to co máme nyní není žádný zabezpečovač... No evidentně se nechcete ani dozvědět co takový ETCS umí. Tak že ať jste zkušený jak chcete, budete pro mně odporník. Proto že každej rozumnej kterej ví že na železnici není zabezpečovač bude chtít změnu. Ale odporníci radši budou nadávat, aniž by věděli něco víc.
Katastrofa - ani jsem o ní do této doby nevěděl.
800,-kč a dva po.eranče???
Omlátil bych jim to o hlavu!!!!
Osm stovek nebylo úplně málo peněz tehdy.
@@ondrejhorky4976 to sice ne, ale podle přepočtu inflace by to bylo dnes asi 12,5 tisíce, což za takovou újmu je pořád sakra málo.
Dobry den, jen upřesnění k diskuzi o 800,-.... Jako pamětník té doby... rodina, 2+3 děti vyžila s 30,-kč / den, tedy 800 je na cca 26 dnů. Já jsem to chápal spíše jako "držhubné" .
@@martulaznik Jen pro zajímavost... Ještě v 70. letech naši platili nájem za 2+1 60,-Kčs/měsíc, takže třeba na nájmy to bylo 13,33333333 nájmů.
Dnes za stejný byt platí mamka 8.500,-Kč, takže co se týká nájmu je to jako 113.333,-Kč dnes, a to ještě podle nájmu ze 70. let (v 1960 byl nájem určitě ještě nižší).
@@MartinVozka na nájmy bych to nepočítal, jelikož cena nemovitostí a nájmů se zvedla o dost více než inflace. (i přes inflaci bylo dříve bydlení levnější)
u toho pomniku jsem byl, otazka je, jak se objevilo zelene svetlo,nejaky meteor jev?
Pokud tam vůbec bylo. :/
Byla mlha, tou dobou byly na trhu baterky s barevnými sklíčky(i zeleným), mohl jet cyklista.
@@cetovac , ano, to jsem si také myslela. I my jsme měli doma takovou baterku. A nikdo z rodičů nepracoval na dráze.
Mě je jich líto 😭😭
Vážený autore, když už doslovně citujete celé pasáže z mého článku „50 let od železničního neštěstí ve Stéblové“ na ŽelPage, byla by slušnost uvést aspoň zdroj. Ale to bych chtěl asi moc, že?
Vážený pane Ladislave, ne, většinou tyto zdroje neuvádíme, jak jsme postupem času zjistili, tak je to zbytečná práce, protože si téměř nikdo stejně popisek videa nepřečte. Nicméně pokud už nás autor některého ze zdrojů, které použijeme, o něco takového požádá, potom mu rádi vyhovíme.
@ Citovaní zdrojů není o tom, jestli to někdo čte nebo ne, ale o základní etice a žurnalistické integritě. Pokud se navíc jedná o doslovné parafráze, tak snad není o čem se bavit...
Natoč i video autore... číst je moc práce
@@PetrHosek Takze vlastne Wikipedie :D
@@PetrHosek ...ano je to zaklad kazde PROFESIONALNI SKOLY, A PROFESIONALNIHO ODBORNIKA. Ten zdroj tam jednoduse musi byt uveden.
👍
Jen taková maličkost,trať Hradec -Pardubice je celá rovná kromě mírného oblouku u Stéblové obcházejícího kopec,zde se tato nehoda stala
Ne, v místě, kde se tato nehoda stala, žádný oblouk není.
Vladimír Dvořák 7:29 VÝPRAVČÍ...!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nejhorší je, že i v této době, kdy máme každý v kapse telefon s GPS, se takové nehody na jednokolejné trati stále dějí... přitom by stačila jedinná appka :D
Bohužel to není tak jednoduché.
Letos o prázdninách jsme jeli z Olomouce do Jaroměře a my jsme z Olomouc do Pardubic jeli slovackym expresem a pak jsme měli jet RegioPanterem z Pardubic do Jaroměře jenže jsme nestihli RegioPantera tak jsme jeli RegioPanterem ne do Jaroměře ale do Hradce zrovna přes zmiňovanou steblovou a pak jsme jeli 854 (hydrou) do Jaroměře
Pouze repríza všeobecně známých skutečností. Nerozumím, proč bylo v historických pasážích použito pouze záběrů parní lokomotivy francouzských drah. To autor neměl k dispozici dost historických snímků našich parních lokomotiv? V tomto konkrétním případě se mělo jednat o parní lokomotivu řady 354.7, která vedla onen vlak z Liberce do Pardubic. Na dokument poněkud odfláknuté.
Nemám k dispozici žádné záběry našich lokomotiv. České archivy jsou bohužel tak drahé, že bychom je nebyli schopni zaplatit.
Veškeré dnešní zpravodajství používají ilustrační fotografie, videa atd. To Vám nevadí? U tohoto typu videa nejde o detaily. Jde o přídanou informační hodnotu a to tady v tom videu zvládli na výbornou.
@@biblickapostava6796 Mám jiný názor, toť vše. Každopádně nepíšu své příspěvky jako anonym a za své názory se nestydím.
@@frantiseklapacek8317 Není to jedno jaký mám profil ze kterého píšu. Dávat veřejně jméno je dost blbé zvlášť v dnešní době. Asi budete starší občan...
Jestli se nemýlím, tak vysypání kotle bylo v tehdejších předpisech ČSD, ale dávalo to logiku spíše v případech nehod parních vlaků. Bohužel v tu dobu jsme byly kvůli komunismu dost pozadu... Jsem jen nadšenec a ne odborník.
Přece jen, ten dýzlmotor neměl proti páře žádnou šanci. Vytek' z něho olej i nafta, a ten přičinlivej vlakpohůnek, co kydal ten kotel, jemu holt nedoteklo, že nasypat to do týhle směsi není nejlepší nápad. Inu. Po bitvě je každý generálem. Jenom jsem se malinko rozepsal.
Ano, bylo to v tehdejších předpisech.
@@janvodrazka Bylo, ale to dá rozum, že do nafty je to předpis-nepředpis blbost.
Považuji se za odborníka a proto pravím.Vyklizení roštu od žhavého uhlí považuji za hloupost a v tomto případě za akcelerátor tragedie.Stojící lokomotva s roztopeným kotlem byl běžný stav při čekání na odjezd a mohl trvat velmi dlouho. Samozřejmě musel topič hlídat hladinu vody v kotli a napájet dle potřeby. Při fungujících pojiš'továcích (to je samozřejmost.)a postupně by kotel dohořel a zchladl. Už před časem jsem o této tragedii četl a nechápal. Vy jste mne tedy vyprovokoval.Jsem ing. absolvent ČVUT ,
@@fox14100 Předpokládám, že účelem drážního předpisu o vysypání byl strach z poručení konstrukce, čímž byse na rozdíl od plně funkční stojící lokomotivy dostal stroj mimo kontrolu. Riziko exploze bylo nemalé. Takže to nařízení mělo smysl. Jen si myslím, že racionální úvaha člověka na místě nehody má vždy přednost před jakýmkoliv nařízením, protože autor nařízení nemohl předvídat všechny okolnosti z místa nehody. To je přesně tento případ. Bohužel zde racionální zhodnocení situace selhalo a jen se tupě aplikovalo nařízení.
Takéto nehody sa môžu stať aj teraz a aj sa stávajú. Napr. v júni v Bohumíne a v roku 2020 v Hornej Štubni a v roku....
Dôvody vždy rovnaké: nepozornosť a nedbalosť
To není tak úplně pravda, protože u velkých průserů jen málokdy lze vysledovat jednu konkrétní příčinu. Prakticky vždycky je to zřetězení okolností, typicky nedbalostí, projevů systémového bordelu a nešťastných náhod. Ono je snadné říct "on je viník, protože šel do práce nevyspalej a nemocnej, což ovlivnilo jeho schopnosti a jednal tedy ve vědomé nedbalosti". Jenomže proč šel do práce s chřipkou a nevyspalej? Jistě ne proto, že řídit lokomotivu nebo obsluhovat jeřáb v napůl komatózním stavu je bezva adrenalin. Takže mu as o něco šlo, třeba o pět stovek prémie, kterou by mu vedoucí jinak nedal. A proč vedoucí vydírá svoje podřízené prémiemi, přičemž jeho nadřízení to tolerují, jestli ne přímo podporují? Není to proto, že jim jde o normohodiny a na nějakou etiku a bezpečnost dlabou? A jak to, že vedoucí pracovníci dlabou na bezpečnost, aniž by je management a bezpečák vykostili na stojato? Atd...
Jinak na toto téma doporučuji shlédnout seriál "Vteřiny před katastrofou", kde je právě to řetězení selhání popsáno velmi didakticky, téměř jak pro blbce. U ničeho jiného si člověk tak jasně neuvědomí zdánlivě triviální fakt, že věci se dějí z příčin a že to platí i obráceně (tedy pokud existují příčiny, pak se nevyhnutelně stanou věci).
Výhybka není nastavena ale postavena. Stejně tak návěstidlo.
Máte pravdu, naše chyba.
Výhybka je přestavena, jízdní (vlaková, posunová) cesta je postavena.
to zelene svetlo tam nebolo vidiet. to si Průvodčí vymyslel
Tak preco dal navest vzdialit ?
Někteří cestující zelené světlo potvrdily
Mohl by někdo opravit ty výpadky zvuku?
Výpadky zvuku? To se trochu obávám, že nebude problém na naší straně.
Video žádné výpadky zvuku nemá. Opravit byste si měl vy váš audioaparát
Opravdu tento kanál, jako jediný z mnoha mnou sledovaných YT kanálů dělá paseku při sledování na TV přes Google Chromecast. Zvuk se seká, má výpadky. Na notebooku, mobilu, tabletu…vše ok. Chromecast ho ale nevím proč nedokáže pobrat, přitom jak říkám, přehrávám pravidelně desítky různých videí z různých kanálů a nikde se to neděje, jen tady. A jinde je i tento kanál ok. Menší záhada, kterou jsem zatím nedokázal vyřešit.
@@JakubChrudina88 Aha tak to je opravdu podivné. S formátem ovšem po nahrání na youtube už nemáme nic moc společného, celé video se přeenkoduje YT do svého formátu. V původním videu je zvuk v podstatě v TV standardu 24/48, jen je o malinko hlasitější, místo -23LUFS na -18LUFS
@ To je na tuty bordel YT, nemáte to ani jak ovlivnit, jak se YT přechroupe uploadované video. Vtipné je, že YT, Chromecast = obojí Google, člověk by čekal, že to musí fungovat na 100% a ono ne 😀
Ten pomníček stojí přímo na nádraží Stéblová, nebo musí jít kolem tratě, aby došel k tomu pomníčku?
Je to podél trati směr Pardubice, u nějakého propustku
@@michaelvykoukal4414 děkuji
Jen doplním že u pomníku je nyní úplně nová zastávka, která je na okraji Stéblové. K pomníku vedou schody přímo z nového nástupiště.
😟😔😧
Nemyslíš že tvůj dodatek ale je tu krásně je někdy zbytečný
Vždy je zakomponováno tak, že mě osobně, to dává smysl. Záleží na úhlu pohledu a kontextu a to si musí každý přebrat sám...
Přeživší dostali 800 korun a 2 pomeranče...😂
Tenkrát to bylo něco. Dříve, když někdo vydělával 100 Kčs, tak to bylo hodně peněz.
@@16Wilt To jste se spletl o pár desítek let. V době neštěstí byly platy celkem běžně >1000Kčs.
Při zmínce o podivné návštěvě v nemocnicích mne v první chvíli napadli estébáci, kteří by přeživším kladli důrazně na srdce, aby zprávy o nehodě dále nešířili a veřejnost nebyla "zbytečně" znepokojována něčím, co se státu, obvzláště socialistickému, moc nehodí do krámu.
@@Thales_WH Však právě, bylo to půl výplaty.
@@16Wilt Což nebylo tedy nic moc když ta zranění byla často vážná a tipl bych, že nemálo jich bylo s doživotními následky. Bylo by to směšné kdyby to nebylo smutné.
Skoda, ze ani po 62 letech existuji subjekti, kteri jsou neschopni pochopit rozdil mezi zeleznicni zastavkou a stanici. Ne, na to nestaci ani soucasni pseudobadatele...
Předpisová věc, jak se to vydefinuje tak to je.
Mimochodem pražské metro má jenom stanice (i bez kolejového rozvětvení). A ve vlacích ČD se vždycky hlásí "příští stanice xxx" (i kdyby "příští stanice Kolín zastávka") a pak se případně dodá "zastávka na znamení, pro výstup...")
@@cetovac Dobry den! Mate pravdu. Ale v Praze se deje tolik veci, vymykajicich se evropske logice, ze jsem se o tom ani nezminil...
@@HHH-yy3cy co to melete?
@@ondrejhorky4976 Uz nepij...
A vy poznáte na první pohled, jestli stojíte ve stanici či zastávce?
Ono jaksi ne vždy je součástí názvu stanice či zastávky to slovo "stanice" či "zastávka" jako bylo např. u "Praha - Strašnice zastávka". Občas bývá slovo "stanice" či "zastávka" součástí názvů autobusových zastávek, které dotyčné stanice či zastávky obsluhují, ale na stanicích je většinou tak akorát za názvem města připsáno "hlavní nádraží" či něco podobného, ale typ je rozlišen málokdy. Na výjezdu z Kolína ve směru do Prahy je sice "Kolín zastávka", ale na výjezdu ve směru do Ledečka je "Kolín místní nádraží", u kterého (pokud neznáte katalog stanic a zastávek) těžko na první pohled určíte, jestli jde o stanici či zastávku.
Takže si dejte studený hadr na hlavu a přestaňte si hrát na inkvizitora.
Vždy budou ti chudáci trestáni ale páni se budou radovat
Shodit oheň byl předpis...
Ale ne do nafty a oleje z motoráku.
@@frantisekhabrda4586 Bohužel taková byla doba. Nikdo netušil co se může stát.
@@frantisekhabrda4586 Předpis je předpis - poslouchej: ua-cam.com/video/ROtZdhxYX_k/v-deo.html
@@tomasmarny5310 Vy netušíte, že nafta může vzplanout dokud byste to neviděl na vlastní oči?
@@Thales_WH je mi jasné že nafta chytne. Jenže tenkrát se s tím prostě nepočítalo. Stále jezdila pára a do toho se začalo jezdit diesely. Hold měli firové nařízeno shodit oheň pri mimořádné události tak to udělali. Bohužel se střetli s naftovou mašinou a průser byl na světě. Blbá náhoda. Nic víc nic míň.
Divím se ,že někdo komentuje tímto způsobem. 1. v té době ČT vysílala je jeden program a nikoliv 24 hodin jako dnes a možná ani nevysílala každý den. Televizní přijímač vlastnilo asi tak 20% obyvatel , internet, mobily neexistovaly, telefonní síť automatickou volbou byla jen ve větších městech a meziměstské hovory spojovaly manipulantky. Tak jak se mohla veřejnost informovat. Autore prober se!!!!!
I v té době vysílal rozhlas, ten dokonce na několika stanicích a 24 hodin. Existovaly také noviny které také vycházely denně, řada týdeníků a tak dále. Možnosti tedy nechyběly ani tehdy.
Jsin blb jak se patří.@
@@borecxxl2145
A vám je kolik, že to co tvrdíte, tvrdíte s takovou určitostí?!
Mně je 77 let a otec tam byl s pracovním vlakem a mluvit o tom co se tam dělo začal až po několika, Než tam odjeli nalily do nich láhev rumu aby vůbec mohli něco děla.