Musím jen souhlasit. Viděl jsem každý přenos na kosmonautix všechna videa a výzvy a pokec a tohle byla naprosto úžasná pecka! Díky za úžasný emotivní komentář! Masakr. A to slovo na K by bylo v tu chvíli vhodné a nebylo by se za co ostýchat.
Dnes se jasně ukázalo, že nerezová ocel byla opravdu nejlepší volba. A možná to ukázalo cestu ke zvýšení pasivní bezpečnosti pro pilotované mise - nejkritičtější místo, tedy otočné spoje křidélek lze nadimenzovat tak. Aby i při selhání tepelného štítu v kloubu dokázaly přečkat průchod atmosférou a umožnit přistání. Penalizace váhou by byla minimální. Trup evidentné bez ohledu na destičky vydržel a motory potřebují jen 2 ze 3 tedy tam je záloha při selhání možná...
To křidélko bylo na pohled hodně poškozené / odhořelé. I kdyby byl zbytek lodi v dokonalém stavu, tak už tohle stačí na to, abychom řekli, že Starship byla zmrzačená.
@@kosmonautixczTV Rozhodně souhlasím. A myslím že zmrzačená je stále dost mírný výraz. U jakékoliv jiné kosmické lodi v historii by i mnohem menší selhání tepelného štítu v takto kritickém místě znamenalo jisté RUD. Viz třeba Columbia. Myslím že vůbec nikdo při těch záberech ve výšce 50-60km nečekal že přežije a nedej bože předvede nominální přistání...
Dobrý den. Musel jsem se na vás podívat ještě jednou a opravdu. Při flipu jsem slyšel „ty v…le“!!! 😀ale sám jsem nemohl mluvit něklik minut, asi jak tady napsal někdo jiný, mi spadla čelist na podlahu. Skvělý přenos, děkuji za skvělou úroveň!
1:03:43 - napadlo mě, že asi nebude jen shoda okolností, že zrovna na toto místo byla namířena kamera. Možná bylo tohle TO místo se záměrně "poškozeným" štítem, a nebo je to místo kde byla možnost nějakého selhání nejpravděpodobnější 🤔 Ještě technická - konce křidýlek jste označovali jako náběžná hrana, ale ono jde spíše o hranu odtokovou. Jako náběžná hrana se vlastně chová celé "břicho" Starship. Podle mě SpaceX bojuje s tím, že nízký tlak za křidélkem vtahuje plazmu do škvíry mezi ním a trupem z oblasti před křidélkem, kde je tlak vyšší. Na bočních hranách křidélek jsou také vidět v plazmě hotspoty, kde laminární proudění přechází do turbulentního a tvoří se vortexy na rozhraní vyššího a nižšího tlaku před a za křidélkem. To budou taky kritická místa. Samozřejmě to obtékání je hypersonické, to je vyšší dívčí, co se týče predikcí a modelace obtékání 🤷♂
Destičky chyběly ve spodní části u motorové sekce. Díky moc za upřesnění. Hledal jsem v tom spěchu správný výraz a odtokové hrana mi na mysl nepřišla, díky!
Už 2x som si to pozrel, wau. Ale nespomenuli ste jedno, úspešne pristálo, aj keď poškodené, lenže práve koli tomu zrušili raketoplány a zistili, že je to veľmi nákladné na opravu.
U raketoplánů byl problém se dvěma věcmi. 1) Velmi drahé kyslíkovodíkové raketové motory RS-25 se složitou konstrukcí. SpaceX u SH/SS sází na konstrukčně jednodušší motory Raptor. 2) Tepelný štít raketoplánu byl při startu vedle externí nádrže, takže byl vystaven odpadávajícím úlomkům, což u Starship nehrozí. Navíc na břiše raketoplánu nebyly dvě tvarově identické destičky. SpaceX se naopak chlubí tím, že drtivá většina destiček na Starship je stejná. Výjimečný tvar je jen na pár místech jako jsou záhyby u křidélek.
1:21:27 je moment kedy kridielko povedalo DOST a finalne sa zaseklo, ale uz mohlo :D. Fungovalo celu dobu ked bolo potrebne. To je ten najvacsi zvrat co som v space videl. Silene.
Jeden dotazujici označil Starship jako raketu, což mu bylo vytknuto jako chybné, přitom v přenosu celou dobu běží nápis: Raketa je nyní v preletove fázi.
To je dáno tím, že se daný titulek běžně používá pro přeletovou fázi raket. Dodneška jsem nepočítal s tím, že jej použiju i u lodi. Dnes už to vím a proto dojde k přeformulaci na „mise je v přeletové fázi“, aby to bylo pokud možno univerzální.
To je poměrně běžná situace, která se občas stane, když je poškozený / narušený přenos. To, co vidíme, je obrazový artefakt, kdy kvůli chybě v přenosu nebyla správně přenesena data o části snímku. Algoritmus proto barvu dopočítal podle toho, co měl k dispozici. Když si to ve chvíli toho výpadku pauznete, uvidíte tam náznaky obrysu těla Starship i jejího křidélka. Zkusím to popsat srozumitelně. Kdyby kamera posílala 25 snímků za sekundu v surovém stavu, tak by k tomu nedocházelo, ale datový tok by byl obrovský. Proto se používají fígly, jak objem přenášených dat zmenšit. Jedním z nich je třeba to, že neposíláte 25 kompletních snímků za sekundu, ale třeba jen jeden kompletní snímek za 2 sekundy. Těch zbylých 49 pošlete v datově mnohem úspornějším režimu, kdy (zjednodušeně řečeno) řeknete: Vezmi minulý snímek a uprav na něm tenhle pixel, tenhle a tenhle. Takový zápis je mnohem méně datově náročná na přenos, ale zase je náchylný na výpadky. Pokud totiž jednu z takových instrukcí ztratíte, rozhodí Vám to i ty následující snímky. Situace se srovná až když dorazí další plný (tzv. klíčový) snímek alias key-frame. K podobným výpadkům docházelo během přenosu častěji. Ale je jasné, že když je zasažena oblast s mraky, tak to neí tak nápadné, jako když porucha zasáhne většinu obrazovky včetně Starship.
@@kosmonautixczTV ďakejum veľmi pekne za zrozumitelné vysvetlenie, nechcel som začať konspirovat ,len mi to nebolo jasné. Inak skvelý stream a teším sa na ďalší 👍
S vypinanim vakuovych motoru předčasně před atmosferyckými je z hlediska…zbytků paliva a zároveň slouží k nasměrování lodi na správný kurz(let) vůči zemi Mask to popisoval na konferenci před ITF2 v on-line konferenci
Vezměte si, že PRÁZDNÁ Starship váží okolo 120 tun. K tomu připočtěte ještě nějaké palivo a okysličovadlo pro přistávací zážeh. Jsme někde kolem +/- 150 tun. Abyste mohl rychle a účinně manévrovat s takovým kolosem potřeboval byste opravdu masivní trysky s nemalou spotřebou paliva. V tomto směru vychází křidélka jednoznačně lépe.
Proč starship nepoužije k upravení rychlosti nějaký jednoduchý padák, přeci jen brzdit motory o několik % zpomalenou loď by přineslo jistě odlehčení na namáhání celého přistávacího manévru. Padák by se před zážehem odhodil.
1) Prázdná Starship váží 120 tun. Dostatečně velký padák by byl těžký a zabíral by hodně místa. 2) Padák není rychle a snadno znovupoužitelný. 3) Padák je ovlivněn větrem, Starship má přistávat cíleně na konkrétní místo, takže by jí padák spíše škodil, protože by vnášel do přistání nejistotu způsobenou větrem.
@@kosmonautixczTV tak kdyby byl použít ve výšce 100-50 km, tak by i malý padák ubrzdil velkou energii, která by se hodila při přistání, myslím, že stávající rychlost je nadlimitní, vibrace loď poškozují
@@kosmonautixczTV je otázka, jestli by to právě neubrzdil. Jinak další problém jsou kridélka, myslím, že je časem schovají do loďe a budou se aktivovat až po průchodu atmosférou, zchladit je vidím jako nereálné. Vzhledem k jejich tloušťce nevidím reálné je takto pouzívat.
Tohle byl snad nejlepší přenos a to vás sleduju leta... Dobrá práce bylo to neuvěřitelný👍🏻🖖🎉
Děkujeme! Sám to řadí na špičku mezi zážitky při komentování.
Musím jen souhlasit. Viděl jsem každý přenos na kosmonautix všechna videa a výzvy a pokec a tohle byla naprosto úžasná pecka! Díky za úžasný emotivní komentář! Masakr. A to slovo na K by bylo v tu chvíli vhodné a nebylo by se za co ostýchat.
@@Lokwir Moc děkujeme za pochvalu i za trvalé sledování naší tvorby. Ceníme si toho. ;-)
díky za přenos! Velkej mazec co dokáží :-)
Bylo to neskutečné.
Díky za skvělé komentování. Sledujeme s dětmi a i díky vašemu flow je to strašně baví. Jen tak dál👍
Jé, moc děkujeme za sledování i za zprávu.
Dnes se jasně ukázalo, že nerezová ocel byla opravdu nejlepší volba. A možná to ukázalo cestu ke zvýšení pasivní bezpečnosti pro pilotované mise - nejkritičtější místo, tedy otočné spoje křidélek lze nadimenzovat tak. Aby i při selhání tepelného štítu v kloubu dokázaly přečkat průchod atmosférou a umožnit přistání. Penalizace váhou by byla minimální. Trup evidentné bez ohledu na destičky vydržel a motory potřebují jen 2 ze 3 tedy tam je záloha při selhání možná...
je skutečně úctyhodné, co tenhle zmrzačený stroj dokázal.
@@kosmonautixczTV Jak víme, že stroj byl zmrzačený? Možná to odnesla jen křidélka a vše ostatní bylo v pořádku.
To křidélko bylo na pohled hodně poškozené / odhořelé. I kdyby byl zbytek lodi v dokonalém stavu, tak už tohle stačí na to, abychom řekli, že Starship byla zmrzačená.
@@kosmonautixczTV Rozhodně souhlasím. A myslím že zmrzačená je stále dost mírný výraz. U jakékoliv jiné kosmické lodi v historii by i mnohem menší selhání tepelného štítu v takto kritickém místě znamenalo jisté RUD. Viz třeba Columbia. Myslím že vůbec nikdo při těch záberech ve výšce 50-60km nečekal že přežije a nedej bože předvede nominální přistání...
@@DragonCzech Je to tak. Když jsem viděl, jak se konstrukce křidélka trhá, rozžhavuje a mizí, myslel jsem si, že je konec.
Úžasná paráda! Moc děkuji. Marek
Díky za sledování i za pochvalu. 🙂
Dobrý den. Musel jsem se na vás podívat ještě jednou a opravdu. Při flipu jsem slyšel „ty v…le“!!! 😀ale sám jsem nemohl mluvit něklik minut, asi jak tady napsal někdo jiný, mi spadla čelist na podlahu. Skvělý přenos, děkuji za skvělou úroveň!
je to tak, proklouzlo mi to tam, protože tohle fakt asi nikdo nečekal. 😀
Skvělý přenos, děkujeme...Pouštím děckám ve třídě :-)
Děkujeme za pochvalu i za šíření!
1:21:48 - hromadné hledání sanic spadlých na zem! 😱😱😱😱😁😁
Absolutně neskutečné.
1:03:43 - napadlo mě, že asi nebude jen shoda okolností, že zrovna na toto místo byla namířena kamera. Možná bylo tohle TO místo se záměrně "poškozeným" štítem, a nebo je to místo kde byla možnost nějakého selhání nejpravděpodobnější 🤔
Ještě technická - konce křidýlek jste označovali jako náběžná hrana, ale ono jde spíše o hranu odtokovou. Jako náběžná hrana se vlastně chová celé "břicho" Starship. Podle mě SpaceX bojuje s tím, že nízký tlak za křidélkem vtahuje plazmu do škvíry mezi ním a trupem z oblasti před křidélkem, kde je tlak vyšší. Na bočních hranách křidélek jsou také vidět v plazmě hotspoty, kde laminární proudění přechází do turbulentního a tvoří se vortexy na rozhraní vyššího a nižšího tlaku před a za křidélkem. To budou taky kritická místa.
Samozřejmě to obtékání je hypersonické, to je vyšší dívčí, co se týče predikcí a modelace obtékání 🤷♂
su nejake informacie o tom, ze by v nejakom mieste bol zamerne poskodenej tepelny stit pre test?
Destičky chyběly ve spodní části u motorové sekce.
Díky moc za upřesnění. Hledal jsem v tom spěchu správný výraz a odtokové hrana mi na mysl nepřišla, díky!
... úžasné 🚀 děkuji Vám 👍
Moc děkujeme za sledování!
@@kosmonautixczTV moc Vám děkuji za perfektní komentáře pánové 👍 ... neuvěřitelné záběry, pokrok ... to jsem fakt ,,rozpálená" ... mám radost 🚀👏👍
Díky moc, bylo to neskutečné.
Dobrá práce, SpaceX i Kosmonautix 😎
Díky moc za sledování! 🙂
Úžasné, úžasné, úžasné!!! Musel jsem se uspokojit "jen" se záznamem, ale neskutečné. A to křidélko... A ONOO TO přistálo 😲
Je to tak, bylo to naprosto neskutečné!
Jsem tu 16.10.2024, pár dní po úspěšném IFT-5 a zachycení SuperHeavy. Připomenout si ten rozdíl co SpaceX udělala za pár měsíců 🙂 Těším se na IFT-6 🙂
Neskutečné, že? 🙂
Neuveriteľný výkon, neskutočné video 😮👍👍👍
Doteď mi to hlava nebere. :-) Fakt paráda.
@@kosmonautixczTV som na tom podobne....
@@richardfurajtar6106 Nedivím se. 🙂
Paráda dakujem.
Není zač! 🙂
super! díky! Moc oceňuju zasvěcený komentář!
Díky moc za sledování i za pochvalu. ;-)
nádhera
To je pravda. Díky, že jste sledoval s námi. :-)
Už 2x som si to pozrel, wau.
Ale nespomenuli ste jedno, úspešne pristálo, aj keď poškodené, lenže práve koli tomu zrušili raketoplány a zistili, že je to veľmi nákladné na opravu.
U raketoplánů byl problém se dvěma věcmi.
1) Velmi drahé kyslíkovodíkové raketové motory RS-25 se složitou konstrukcí. SpaceX u SH/SS sází na konstrukčně jednodušší motory Raptor.
2) Tepelný štít raketoplánu byl při startu vedle externí nádrže, takže byl vystaven odpadávajícím úlomkům, což u Starship nehrozí. Navíc na břiše raketoplánu nebyly dvě tvarově identické destičky. SpaceX se naopak chlubí tím, že drtivá většina destiček na Starship je stejná. Výjimečný tvar je jen na pár místech jako jsou záhyby u křidélek.
1:21:27 je moment kedy kridielko povedalo DOST a finalne sa zaseklo, ale uz mohlo :D. Fungovalo celu dobu ked bolo potrebne. To je ten najvacsi zvrat co som v space videl. Silene.
Bylo to skutečně nečekané.
Wooooow😳❤
Neskutečné, že?
Amíci uměj, už jsem viděl přistát stíhačky bez křídla a podobný věci
Tak o těch stíhačkách nic nevím, není to můj obor, ale Starship to zvládla bravurně.
Dík za přenos a za fajn komentář. Dík
Díky moc za sledování! :-)
Jeden dotazujici označil Starship jako raketu, což mu bylo vytknuto jako chybné, přitom v přenosu celou dobu běží nápis: Raketa je nyní v preletove fázi.
To je dáno tím, že se daný titulek běžně používá pro přeletovou fázi raket. Dodneška jsem nepočítal s tím, že jej použiju i u lodi. Dnes už to vím a proto dojde k přeformulaci na „mise je v přeletové fázi“, aby to bylo pokud možno univerzální.
@@kosmonautixczTV Já bych neřekl, že to je úplně jen loď. Je to zároveň druhý stupeň, který je potřebný pro splnění jakékoli mise.
@@jachymf.5465 Ano, je to jakýsi hybrid, ale přesto mi ke Starship sedí víc označení loď - ostatní slovo ship má i v názvu. ;-)
Poprosim nabufuce aj o preklad oficialneho prekladu, starsip sa potopil?
Nevím, co myslíte překladem oficiálního překladu.
Ano, Starship se po překlopení na hladinu podle očekávání potopila.
Skvělý komentáře, děkuji
Díky moc za sledování. ;-)
Viete mi niekto povedať, čo sa stalo s obrazom rakety v čase 1:00:10 ? Indický oceán nezmizol ,ale starship áno 😅
To je poměrně běžná situace, která se občas stane, když je poškozený / narušený přenos. To, co vidíme, je obrazový artefakt, kdy kvůli chybě v přenosu nebyla správně přenesena data o části snímku. Algoritmus proto barvu dopočítal podle toho, co měl k dispozici. Když si to ve chvíli toho výpadku pauznete, uvidíte tam náznaky obrysu těla Starship i jejího křidélka.
Zkusím to popsat srozumitelně. Kdyby kamera posílala 25 snímků za sekundu v surovém stavu, tak by k tomu nedocházelo, ale datový tok by byl obrovský. Proto se používají fígly, jak objem přenášených dat zmenšit. Jedním z nich je třeba to, že neposíláte 25 kompletních snímků za sekundu, ale třeba jen jeden kompletní snímek za 2 sekundy. Těch zbylých 49 pošlete v datově mnohem úspornějším režimu, kdy (zjednodušeně řečeno) řeknete: Vezmi minulý snímek a uprav na něm tenhle pixel, tenhle a tenhle. Takový zápis je mnohem méně datově náročná na přenos, ale zase je náchylný na výpadky. Pokud totiž jednu z takových instrukcí ztratíte, rozhodí Vám to i ty následující snímky. Situace se srovná až když dorazí další plný (tzv. klíčový) snímek alias key-frame. K podobným výpadkům docházelo během přenosu častěji. Ale je jasné, že když je zasažena oblast s mraky, tak to neí tak nápadné, jako když porucha zasáhne většinu obrazovky včetně Starship.
@@kosmonautixczTV ďakejum veľmi pekne za zrozumitelné vysvetlenie, nechcel som začať konspirovat ,len mi to nebolo jasné.
Inak skvelý stream a teším sa na ďalší 👍
@@cpt_fury892 Rádo se stalo. Díky za sledování. ;-)
1:21:15 Největší zvrat😆
Doteď mi chybí slova.
Tak to vypadá že Space X pomalu přebírá štafetu od NASA za technické pokroky (Space Shuttle Columbia...)
Bylo to neskutečné.
S vypinanim vakuovych motoru předčasně před atmosferyckými je z hlediska…zbytků paliva a zároveň slouží k nasměrování lodi na správný kurz(let) vůči zemi Mask to popisoval na konferenci před ITF2 v on-line konferenci
Díky za potvrzení.
22:04 to co je tam za ufo 😂
Zřejmě kousek odloupnutý z těla SuperHeavy.
Pravděpodobně raketa míjí oddělený hot staging ring.
@@alesanrud3281 Ano, to dává smysl.
Neslo by misto kridelek pouzivat trisky a nebo by bylo treba mnohem vetsi mnozstvi paliva a tudis by byla vetsi vaha nez vaha kridelek
Vezměte si, že PRÁZDNÁ Starship váží okolo 120 tun. K tomu připočtěte ještě nějaké palivo a okysličovadlo pro přistávací zážeh. Jsme někde kolem +/- 150 tun. Abyste mohl rychle a účinně manévrovat s takovým kolosem potřeboval byste opravdu masivní trysky s nemalou spotřebou paliva. V tomto směru vychází křidélka jednoznačně lépe.
@@kosmonautixczTV děkuji za potvrzení toho co jsem si myslel.
@@joseflucak2932 Ano, Vaše dedukce byla správná.
Proč starship nepoužije k upravení rychlosti nějaký jednoduchý padák, přeci jen brzdit motory o několik % zpomalenou loď by přineslo jistě odlehčení na namáhání celého přistávacího manévru. Padák by se před zážehem odhodil.
1) Prázdná Starship váží 120 tun. Dostatečně velký padák by byl těžký a zabíral by hodně místa.
2) Padák není rychle a snadno znovupoužitelný.
3) Padák je ovlivněn větrem, Starship má přistávat cíleně na konkrétní místo, takže by jí padák spíše škodil, protože by vnášel do přistání nejistotu způsobenou větrem.
@@kosmonautixczTV tak kdyby byl použít ve výšce 100-50 km, tak by i malý padák ubrzdil velkou energii, která by se hodila při přistání, myslím, že stávající rychlost je nadlimitní, vibrace loď poškozují
@@petrcz74 Viděl jste v přenosu, čemu byla Starship ve zmiňované výšce vystavena? Ten padák by shořel nebo se roztrhal náporem okolního prostředí.
@@kosmonautixczTV je otázka, jestli by to právě neubrzdil. Jinak další problém jsou kridélka, myslím, že je časem schovají do loďe a budou se aktivovat až po průchodu atmosférou, zchladit je vidím jako nereálné. Vzhledem k jejich tloušťce nevidím reálné je takto pouzívat.
@@petrcz74 Padák SpaceX určitě používat nebude z výše uvedených důvodů. S padáky koketovali u prvních stupňů Falconů 9 a neosvědčilo se to.