Sám mám tu zkušenost, že k Buddhismu tíhnu svou přirozeností. Jakoby, je to něco mého přirozeného a taky jsem zažíval rozčarování z toho, že lidé kolem mně přechází toto učení jako by se o nic nejednalo, když jsem jim nadšeně o něm vyprávěl. Je pravda, že národy mají přirozenost si vše přizpůsobovat ke své kultuře a proto existují toliko druhů Buddhismu, Křesťanství atd. A je také určitá moudrost v dětské hře Tichá Pošta. Informace na začátku je na konci velmi zkreslená. To stejné se děje i s Buddhovým učením, otázka jak moc je již zkreslené. Ale je pravda, že i v současnosti existují velice pokročilý jedinci, kteří mají schopnosti toto učení rovnat, takže se Dharma stále u nás vyskytuje v nejspíš dobré formě, bohužel nejsem schopen posoudit svou omezenou myslí. Každopádně děkuji za zajímavou přednášku.
Pozn. na okraj ad "víra v přerozování": stále ještě existují tradice (zjevně např. Pa Auk), kde uvědomění si minulých životů je součástí Dhamma "výcviku" a učitelé, kteří tuto "iddhi" učí. Podle všeho, když adept zvládne všech osm džhán, pak vhled do sledu vznikání a zanikání životů a jejich různé délky není až tak těžká věc (ve srovnání s jinými "psychic powers"). Ostatně Dhamma je "ehipassiko", netřeba se spokojit se "slepou vírou"...
8 місяців тому
Velmi děkuji za přednášky. Jen mne mate otázka, zda za cestou po vytržení z reinkarnací také není jen touha, která je příčinou utrpení.
V buddhismu se rozlišuje taṇhā a chanda. Taṇhā je motivována žádostí a odporem a je vždy karmicky neprospěšná. Chanda je záměr nebo vůle a může být jak prospěšná, tak i neprospěšná. Záměr vymanit se z kolotoče přerozování bývá motivován moudrostí.
Děkuji, bhante, za toto video! Já zřetelně tíhnu k původnímu učení v théravadové tradici, takže to byl příjemný a souhlasný poslech:-). A považuju za důležité, aby ten původní formát Buddhova učení byl připomínán, aby zůstal živý! Kdo bude jinak dostatečně motivován k plné intenzitě praxe, bez toho kontextu?! Ad barmská vipassana vs. původní Dhamma. Mohl byste k tomu případně také něco říci v nějakém příštím videu? Já měl dlouho za to (a nejsem v tom předpokládám sám), že meditace vipassana tak, tak se instruuje a praktikuje v barmských klášterech, je praxí (původní) Dhammy a je to docela šok, když se teprve teď po dlouhých letech setkávám s přístupy (v rámci téže mnišské théravadové tradice), které hovoří o tom, že skutečná praxe Dhammy začíná až vstupem do proudu, že instrukce v Anapanasati Suttě byla určena mnichům, kteří byli minimálně sotapanny (tj. těm, kteří mají "samma ditthi"), že základem praxe je kromě dodržování etických předsevzetí zejména omezování smyslovosti ("sense restraint") a ostrahou na smyslových branách a že bez tohoto fundamentu mysl i ve formální meditaci zůstane v oblasti smyslovosti a taková meditace bude jen drhnutím techniky/metody, která nemůže vést k hlubšímu pochopení/moudrosti, že prostě mysl, která není systematicky (neustále i v "denním životě") posilována tím, že se vystaví nepříjemným pocitům a ustojí je, aniž by reagovala a nehledá potěšení, tak taková mysl je příliš slabá na to, aby mohla vidět Dhammu. Proto mnozí mohou praktikovat vipassanu desítky let a absolvovat desítky retreatů v podstatě bez výraznějšího pokroku na cestě Dhammy....Děkuji Richard Berka
Jistá pravda v tom je, ale jen „jistá“. Je v tom trochu skutečnosti a zkušenosti ze současné retreatové praxe vipassany, kde málokdo dojde do skutečné hloubky Dhammy, spíš se tam odehrává jisté psychologické ujasňování, což by spadalo spíš pod titulek terapie. Na druhé straně v těch přístupech, které zmiňuješ, schází dodatek, že kupř. mezi mnichy, u kterých by se předpokládalo, že praktikují celou šířku Dhammy, situace není o mnoho lepší, že i tam jsou mnozí, kteří mohou praktikovat desítky let buddhismus bez výraznějšího pokroku na cestě Dhammy, že i mezi mnichy jsou případy, kdy prosté „drhnutí“ viayi „…nemůže vést k hlubšímu pochopení a moudrosti…“. To je prostě skutečnost současné doby - a pravděpodobně nejen současné. Ale ke zmíněnému tématu bych hlavně poukázal na to, že se jedná o neznalost Buddhových proslovů. V Suttách najdeš mnoho míst, kde Buddha jasně říká, že praktikováním např. satipaṭṭhāny = 4 oblastí uvědomování - se dá dosáhnout arahatství, dokonce, že praktikováním jen první z těch 4 satipaṭṭhān: kāyānupassanā = pozornosti a uvědomování těla, lze dosáhnout arahatství - a nejen to. V pálijském kanonu jsou Sutty, kde i reflektováním/kontemplováním kupř. nebeských bytostí (devatānussati to je AN 1:301) lze dosáhnout osvícení (to byl pro mne šok, toto nalézt v Suttách), kontemplováním (vlastní) morality, kontemplováním dobročinnosti (cāgānussati) lze dosáhnout nibbány atd., atd. Dalo by se shrnout, že pouhými retreaty anebo zase pouhým praktikováním v každodenním životě bez intenzivních pasáží systematické meditace budou eventuální realizace nekompletní a neuspokojivé. Do praxe Dhammy by se v každém případě mělo jít celým životem.
@@bodhipala1 Děkuji, bhante, za odpověď🙏Ty, přístupy, na něž odkazuji, vychází čistě ze sutt, tj. mají velmi rezervovaný postoj k pozdějším pramenům a tím zřejmě k celé barmské vipassanové tradici, která je jimi (Visuddhimagga ad.) silně ovlivněna. Nezpochybňují důležitost praxe satipatthán, naopak, ale ne zaměřováním se na jeden meditační objekt (typicky na dech a počitky (doteku či pohybu) s ním spojené v barmských technikách), ale tzv. periferním nezaměřeným uvědomováním (teď tady sedím a jsem si vědom své tělesné pozice (tedy že sedím), nálady (přetrvávajího obecného příjemného, nepříjemného nebo neutrálního pocitu), stavů mysli atd. Zaměřením pozornosti na jeden objekt nutně vede k tomu, že periferie není "viděna". Ale hlavně říkají, že instrukce anapanasati či metta byla Buddhou dána těm, kteří už dosáhli minimálně sotapatti (viz např. úvod Anapanasati Sutty). To by vysvětlovalo i to, proč různé kontemplace, jak je uvádíte výše, mohou vést k arahatství - ano, mohou, pokud je ovšem kontempluje např. mysl anagamiho, nikoliv puthujjany. Ostatně víme ze sutt, že někdy někomu stačilo uslyšet jednu větu Učení k dosažení plného osvobození...Barmská vipassanová technika nepochybně zafungovala u mnohých, zpochybňovat to by bylo čistým ignoranstvím, ale v mém případě, pokud mohu soudit, moc ne, a tak je asi na místě to po 20 letech reflektovat a hledat inspiraci i jinde🙏
@@hermitontudong Určitě je smysluplné zapojit všechny roviny Dhammy do praxe. Kdo ale při tom chce provozovat rodinu a zaměstnání bude muset investovat životní energii i jinam. Vipassana byla v Barmě vyvinuta především pro laiky jako zkratka a nabídnuta i mnichům k doplnění praxe - v Barmě nikdy nebyla chápána jako celá Cesta Dhammy. Vipassana zahrnuje jen 3 poslední články Osmidílné Stezky. Vipassana v Barmě je nabízena v meditačních centrech, v klášterech spíš výjimečně. Je-li možno, vyjmenuj více konkrétních zdrojů pro ‚periferní nezaměřené uvědomování‘ - zajímá mne to, - na druhé straně poslední člen Osmidílné stezky jsou 4 jhány - tam periferní uvědomování spíš není. Satipatthana Sutta mluví o sati-sampajanna = pozornost a povědomí kontextu. Možná máš na mysli toto? Vipassana je z velké části postavena na Abhidhammě, tj. na rovině přímého vnímání probíhajícího prožívání „paramattha“ bez konceptuální interpretace, při zapojení silného soustředění na mněnivou detailní přítomnost. Z toho je pak odvozena anicca. Buddhův centrální vhled do anicca byl možná dosahován jinak (např. pojmově? konceptuálně?). Rozhodně existuje rozdíl (=posun) mezi Buddhovým učením a Theravádou.
@@bodhipala1 Děkuji, bhante, za objasnění, jak je to s vipassanou v Barmě. Významná část Zápaďáků ordinuje, aby měli optimální podmínky k intenzivní formální meditační praxi a vyhledávají slavné meditační učitele , takže to zvenčí může vyvolávat dojem, že je to v Barmě standardem, že se mniši v klášterech věnují intenzivní vipassanové praxi...Ajahn Nyanamoli nechápe jhany jako výsledek intenzivní formální praxe samatha, ale jako přirozený stav bytí mnicha, který opustil smyslovost, žije v odloučení a nachází v tomto životním stylu radost. A samozřejmě je ukotven v tom periferním uvědomění, které je tou pravou praxí satipatthana...Ani anicca není možno pochopit "přímo" zaměřenou pozorností (např. vnímáním tělesných počitků), ale opět jen periferně (yoniso manasikara - pozornost vidící lůno, tj. kontext, který je vždy periferní vůči tomu, co je přímo přede mnou), tím kontextem pro pochopení anicca je to, co je nezbytným základem pro to, aby na věci bylo nazíráno jako na "moje". Přístup je analytický, ve formě přemítání o tématu (recollection), tedy konceptuální. Co tomu říkáte, bhante?🙏
Ten Buddhadása měl pravdu, protože i v Hinduismu jsou božství alegorie na lidské bytosti s konkrétními vlastnostmi. Všechno je to takové psychologické divadlo pro dospělé, doslova odraz společnosti a lidského vědomí za života.
Myslím, že bychom měli být opatrní ve vnímání např. Slunce jako koule žhavých plynů. Podle takového stylu popisu je člověk jen nějaký druh živočicha. Protože tak fyzikálně vypadá. Čím se pohledem nezaujatého pozorovatele liší od kolonií hmyzu. 😊 Pokud jsem člověk, vím jen to, co vnímá člověk.
V pokročilé praxi skoro mizí ten rozdíl mezi fyzikálním (vědecko-materialistickým) a duchovním pohledem na skutečnost - spojí se to v proud jedné otevřené reality. Ale na lidské úrovni máš pravdu, čistě fyzikalistické vnímání života je velmi smutná omezenost.
sadhu sadhu sadhu Ashine,takže v 55 minutě "bereš na milost Mindfulness?" Mám na mysli Večer Ottama 15 s Honzou Burianem. Ashine, pardon, ale "původní Budhovy proslovy..." nikdo nezná, vždyť kanonizace učení proběhla několik století po Budhově vyvanutí. Děkuji za další skvělý dhamma talk
Rosťo, existují snahy a metody "číst mezi řádky" existujících pálijských Sutt a také porovnávat je s jinými dochovanými prastarými Buddhovými proslovy z jiných zdrojů. Jsou to dohady, ale po jisté době začne přecejenom vyvstávat jistý dojem, který posun tehdá v prvních stoletích po Buddhovi nastal: posun k paramattha-vhledu = abhidhamma = vipassana. Pozdrav! Ashin
@@bodhipala1 Bhante, těmi "jinými zdroji" máte na mysli čínské a tibetské ágamy? Rostislav naráží na to, že Buddhovy proslovy byly po několik staletí po Buddhovi uchovávány a předávány pouze ústně. A tak mohou vznikat pochybnosti, že to, co bylo Buddhou prosloveno (možná dokonce v jiném jazyce než páli) a to, co bylo o několik století později zapsáno, není identické. Chápu to ale správně, že verze sutt v Pálijském kánonu a v čínském a tibetském kánonu (které vznikly na sobě nezávisle?) se víceméně shodují? A že posun, o němž hovoříte výše, se týká výběru sutt zařazených do toho kterého kánonu? Díky🙏
cistenie karmy sa fakticky ani neda nevydrzat, nie je ina volba, kedze to tlaci a boli stale a ked je tazka tak uz nie je mozny ani zit bezny zivot, je to extremne vela rocne non stop peklo, no aspon tym mucenim to ide von. Ako dlho Vam trvalo Vase cistenie tych najvacsich zatazi? dikk
V běžném životě karma se moc nečistí, protože člověk stále stejně žije a stejně reaguje - čímž vytváří opět velmi podobnou karmu. Změna je u lidí, kteří vstoupili na duchovní cestu. Tam se prvně projevují ty těžké karmické zátěže, které blokují Cestu. Ať to trvá jak chce a potřebuje. Nereagovat negativně umenšuje oblasti špatné karmy.
@@bodhipala1 je to tak, vidim to na cisteni, kde tie loziska emocii vyzaduju urcity typ energie a vytvaraju cloveku rovnake situacie a tlacia ho do rovnakych rozhodnuti. Takto to ide v spirale. Nevedome clovek tiez moze stupat no len velmi pomaly zivot za zivotom, ak pochopi, ze nieco robi zle a napravi to aj ked pri velkych zataziach uz to prakticky nie je mozne, kedze sme uplne prevalcovani emociami. Takze jedine co cloveku ostava je prejst koncentrovanym mucenim vnutornej ocisty.
Jsem naprosto ohromen a citim takovou radost,ze je zde mozno slyset takovou moudrost. Dekuji ze srdce,jsem opravdu dojaty.
Jsem moc vdecny za to, ze mohu poslouchat moudra slova v materskem jazyce. Dekuji.
Ďakujem Vám 🏵🏵Dnes som si zgustla na každej múdrosti , ktorú ste objasnil .
Váš príjemný prejav a sympatický zmysel pre inteligentný humor.
Ďakujem
Sám mám tu zkušenost, že k Buddhismu tíhnu svou přirozeností. Jakoby, je to něco mého přirozeného a taky jsem zažíval rozčarování z toho, že lidé kolem mně přechází toto učení jako by se o nic nejednalo, když jsem jim nadšeně o něm vyprávěl.
Je pravda, že národy mají přirozenost si vše přizpůsobovat ke své kultuře a proto existují toliko druhů Buddhismu, Křesťanství atd.
A je také určitá moudrost v dětské hře Tichá Pošta. Informace na začátku je na konci velmi zkreslená. To stejné se děje i s Buddhovým učením, otázka jak moc je již zkreslené. Ale je pravda, že i v současnosti existují velice pokročilý jedinci, kteří mají schopnosti toto učení rovnat, takže se Dharma stále u nás vyskytuje v nejspíš dobré formě, bohužel nejsem schopen posoudit svou omezenou myslí.
Každopádně děkuji za zajímavou přednášku.
💗
❤
Děkuji
Pozn. na okraj ad "víra v přerozování": stále ještě existují tradice (zjevně např. Pa Auk), kde uvědomění si minulých životů je součástí Dhamma "výcviku" a učitelé, kteří tuto "iddhi" učí. Podle všeho, když adept zvládne všech osm džhán, pak vhled do sledu vznikání a zanikání životů a jejich různé délky není až tak těžká věc (ve srovnání s jinými "psychic powers"). Ostatně Dhamma je "ehipassiko", netřeba se spokojit se "slepou vírou"...
Velmi děkuji za přednášky. Jen mne mate otázka, zda za cestou po vytržení z reinkarnací také není jen touha, která je příčinou utrpení.
V buddhismu se rozlišuje taṇhā a chanda. Taṇhā je motivována žádostí a odporem a je vždy karmicky neprospěšná. Chanda je záměr nebo vůle a může být jak prospěšná, tak i neprospěšná. Záměr vymanit se z kolotoče přerozování bývá motivován moudrostí.
Děkuji, bhante, za toto video! Já zřetelně tíhnu k původnímu učení v théravadové tradici, takže to byl příjemný a souhlasný poslech:-). A považuju za důležité, aby ten původní formát Buddhova učení byl připomínán, aby zůstal živý! Kdo bude jinak dostatečně motivován k plné intenzitě praxe, bez toho kontextu?! Ad barmská vipassana vs. původní Dhamma. Mohl byste k tomu případně také něco říci v nějakém příštím videu? Já měl dlouho za to (a nejsem v tom předpokládám sám), že meditace vipassana tak, tak se instruuje a praktikuje v barmských klášterech, je praxí (původní) Dhammy a je to docela šok, když se teprve teď po dlouhých letech setkávám s přístupy (v rámci téže mnišské théravadové tradice), které hovoří o tom, že skutečná praxe Dhammy začíná až vstupem do proudu, že instrukce v Anapanasati Suttě byla určena mnichům, kteří byli minimálně sotapanny (tj. těm, kteří mají "samma ditthi"), že základem praxe je kromě dodržování etických předsevzetí zejména omezování smyslovosti ("sense restraint") a ostrahou na smyslových branách a že bez tohoto fundamentu mysl i ve formální meditaci zůstane v oblasti smyslovosti a taková meditace bude jen drhnutím techniky/metody, která nemůže vést k hlubšímu pochopení/moudrosti, že prostě mysl, která není systematicky (neustále i v "denním životě") posilována tím, že se vystaví nepříjemným pocitům a ustojí je, aniž by reagovala a nehledá potěšení, tak taková mysl je příliš slabá na to, aby mohla vidět Dhammu. Proto mnozí mohou praktikovat vipassanu desítky let a absolvovat desítky retreatů v podstatě bez výraznějšího pokroku na cestě Dhammy....Děkuji Richard Berka
Jistá pravda v tom je, ale jen „jistá“. Je v tom trochu skutečnosti a zkušenosti ze současné retreatové praxe vipassany, kde málokdo dojde do skutečné hloubky Dhammy, spíš se tam odehrává jisté psychologické ujasňování, což by spadalo spíš pod titulek terapie. Na druhé straně v těch přístupech, které zmiňuješ, schází dodatek, že kupř. mezi mnichy, u kterých by se předpokládalo, že praktikují celou šířku Dhammy, situace není o mnoho lepší, že i tam jsou mnozí, kteří mohou praktikovat desítky let buddhismus bez výraznějšího pokroku na cestě Dhammy, že i mezi mnichy jsou případy, kdy prosté „drhnutí“ viayi „…nemůže vést k hlubšímu pochopení a moudrosti…“. To je prostě skutečnost současné doby - a pravděpodobně nejen současné.
Ale ke zmíněnému tématu bych hlavně poukázal na to, že se jedná o neznalost Buddhových proslovů. V Suttách najdeš mnoho míst, kde Buddha jasně říká, že praktikováním např. satipaṭṭhāny = 4 oblastí uvědomování - se dá dosáhnout arahatství, dokonce, že praktikováním jen první z těch 4 satipaṭṭhān: kāyānupassanā = pozornosti a uvědomování těla, lze dosáhnout arahatství - a nejen to. V pálijském kanonu jsou Sutty, kde i reflektováním/kontemplováním kupř. nebeských bytostí (devatānussati to je AN 1:301) lze dosáhnout osvícení (to byl pro mne šok, toto nalézt v Suttách), kontemplováním (vlastní) morality, kontemplováním dobročinnosti (cāgānussati) lze dosáhnout nibbány atd., atd. Dalo by se shrnout, že pouhými retreaty anebo zase pouhým praktikováním v každodenním životě bez intenzivních pasáží systematické meditace budou eventuální realizace nekompletní a neuspokojivé. Do praxe Dhammy by se v každém případě mělo jít celým životem.
@@bodhipala1 Děkuji, bhante, za odpověď🙏Ty, přístupy, na něž odkazuji, vychází čistě ze sutt, tj. mají velmi rezervovaný postoj k pozdějším pramenům a tím zřejmě k celé barmské vipassanové tradici, která je jimi (Visuddhimagga ad.) silně ovlivněna. Nezpochybňují důležitost praxe satipatthán, naopak, ale ne zaměřováním se na jeden meditační objekt (typicky na dech a počitky (doteku či pohybu) s ním spojené v barmských technikách), ale tzv. periferním nezaměřeným uvědomováním (teď tady sedím a jsem si vědom své tělesné pozice (tedy že sedím), nálady (přetrvávajího obecného příjemného, nepříjemného nebo neutrálního pocitu), stavů mysli atd. Zaměřením pozornosti na jeden objekt nutně vede k tomu, že periferie není "viděna". Ale hlavně říkají, že instrukce anapanasati či metta byla Buddhou dána těm, kteří už dosáhli minimálně sotapatti (viz např. úvod Anapanasati Sutty). To by vysvětlovalo i to, proč různé kontemplace, jak je uvádíte výše, mohou vést k arahatství - ano, mohou, pokud je ovšem kontempluje např. mysl anagamiho, nikoliv puthujjany. Ostatně víme ze sutt, že někdy někomu stačilo uslyšet jednu větu Učení k dosažení plného osvobození...Barmská vipassanová technika nepochybně zafungovala u mnohých, zpochybňovat to by bylo čistým ignoranstvím, ale v mém případě, pokud mohu soudit, moc ne, a tak je asi na místě to po 20 letech reflektovat a hledat inspiraci i jinde🙏
@@hermitontudong Určitě je smysluplné zapojit všechny roviny Dhammy do praxe. Kdo ale při tom chce provozovat rodinu a zaměstnání bude muset investovat životní energii i jinam. Vipassana byla v Barmě vyvinuta především pro laiky jako zkratka a nabídnuta i mnichům k doplnění praxe - v Barmě nikdy nebyla chápána jako celá Cesta Dhammy. Vipassana zahrnuje jen 3 poslední články Osmidílné Stezky. Vipassana v Barmě je nabízena v meditačních centrech, v klášterech spíš výjimečně.
Je-li možno, vyjmenuj více konkrétních zdrojů pro ‚periferní nezaměřené uvědomování‘ - zajímá mne to, - na druhé straně poslední člen Osmidílné stezky jsou 4 jhány - tam periferní uvědomování spíš není. Satipatthana Sutta mluví o sati-sampajanna = pozornost a povědomí kontextu. Možná máš na mysli toto?
Vipassana je z velké části postavena na Abhidhammě, tj. na rovině přímého vnímání probíhajícího prožívání „paramattha“ bez konceptuální interpretace, při zapojení silného soustředění na mněnivou detailní přítomnost. Z toho je pak odvozena anicca. Buddhův centrální vhled do anicca byl možná dosahován jinak (např. pojmově? konceptuálně?). Rozhodně existuje rozdíl (=posun) mezi Buddhovým učením a Theravádou.
@@bodhipala1 Děkuji, bhante, za objasnění, jak je to s vipassanou v Barmě. Významná část Zápaďáků ordinuje, aby měli optimální podmínky k intenzivní formální meditační praxi a vyhledávají slavné meditační učitele , takže to zvenčí může vyvolávat dojem, že je to v Barmě standardem, že se mniši v klášterech věnují intenzivní vipassanové praxi...Ajahn Nyanamoli nechápe jhany jako výsledek intenzivní formální praxe samatha, ale jako přirozený stav bytí mnicha, který opustil smyslovost, žije v odloučení a nachází v tomto životním stylu radost. A samozřejmě je ukotven v tom periferním uvědomění, které je tou pravou praxí satipatthana...Ani anicca není možno pochopit "přímo" zaměřenou pozorností (např. vnímáním tělesných počitků), ale opět jen periferně (yoniso manasikara - pozornost vidící lůno, tj. kontext, který je vždy periferní vůči tomu, co je přímo přede mnou), tím kontextem pro pochopení anicca je to, co je nezbytným základem pro to, aby na věci bylo nazíráno jako na "moje". Přístup je analytický, ve formě přemítání o tématu (recollection), tedy konceptuální. Co tomu říkáte, bhante?🙏
Dal jsem teď na Bodhi Pala video, kde to rozbírám dost do detailu - bude ale ještě druhý díl, všechno se to do jedenapůl hodiny nevešlo.
🙏❤️🍀❤️🙏
❤😮😊
Vďaka, za váš prejav, skvele ...
🙂👌🏻
Ten Buddhadása měl pravdu, protože i v Hinduismu jsou božství alegorie na lidské bytosti s konkrétními vlastnostmi. Všechno je to takové psychologické divadlo pro dospělé, doslova odraz společnosti a lidského vědomí za života.
Ďakujem, bolo to veĺmi zaujímavé.🎉
Určitě se potřebujeme dostat za jakékoliv *bytosti*.
Myslím, že bychom měli být opatrní ve vnímání např. Slunce jako koule žhavých plynů. Podle takového stylu popisu je člověk jen nějaký druh živočicha. Protože tak fyzikálně vypadá. Čím se pohledem nezaujatého pozorovatele liší od kolonií hmyzu.
😊 Pokud jsem člověk, vím jen to, co vnímá člověk.
V pokročilé praxi skoro mizí ten rozdíl mezi fyzikálním (vědecko-materialistickým) a duchovním pohledem na skutečnost - spojí se to v proud jedné otevřené reality. Ale na lidské úrovni máš pravdu, čistě fyzikalistické vnímání života je velmi smutná omezenost.
@@bodhipala1
Děkuji.
Moc ráda Vás poslouchám, pomáhá mi to při rozvoji sebekontroly, hlavně emocí. Připomínat si pozici pozorovatele sebe sama. 🙂
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“ Jan 8:58
sadhu sadhu sadhu
Ashine,takže v 55 minutě "bereš na milost Mindfulness?" Mám na mysli Večer Ottama 15 s Honzou Burianem.
Ashine, pardon, ale "původní Budhovy proslovy..." nikdo nezná, vždyť kanonizace učení proběhla několik století po Budhově vyvanutí.
Děkuji za další skvělý dhamma talk
Rosťo, existují snahy a metody "číst mezi řádky" existujících pálijských Sutt a také porovnávat je s jinými dochovanými prastarými Buddhovými proslovy z jiných zdrojů. Jsou to dohady, ale po jisté době začne přecejenom vyvstávat jistý dojem, který posun tehdá v prvních stoletích po Buddhovi nastal: posun k paramattha-vhledu = abhidhamma = vipassana. Pozdrav! Ashin
@@bodhipala1 Bhante, těmi "jinými zdroji" máte na mysli čínské a tibetské ágamy? Rostislav naráží na to, že Buddhovy proslovy byly po několik staletí po Buddhovi uchovávány a předávány pouze ústně. A tak mohou vznikat pochybnosti, že to, co bylo Buddhou prosloveno (možná dokonce v jiném jazyce než páli) a to, co bylo o několik století později zapsáno, není identické. Chápu to ale správně, že verze sutt v Pálijském kánonu a v čínském a tibetském kánonu (které vznikly na sobě nezávisle?) se víceméně shodují? A že posun, o němž hovoříte výše, se týká výběru sutt zařazených do toho kterého kánonu? Díky🙏
cistenie karmy sa fakticky ani neda nevydrzat, nie je ina volba, kedze to tlaci a boli stale a ked je tazka tak uz nie je mozny ani zit bezny zivot, je to extremne vela rocne non stop peklo, no aspon tym mucenim to ide von. Ako dlho Vam trvalo Vase cistenie tych najvacsich zatazi? dikk
V běžném životě karma se moc nečistí, protože člověk stále stejně žije a stejně reaguje - čímž vytváří opět velmi podobnou karmu. Změna je u lidí, kteří vstoupili na duchovní cestu. Tam se prvně projevují ty těžké karmické zátěže, které blokují Cestu. Ať to trvá jak chce a potřebuje. Nereagovat negativně umenšuje oblasti špatné karmy.
@@bodhipala1 je to tak, vidim to na cisteni, kde tie loziska emocii vyzaduju urcity typ energie a vytvaraju cloveku rovnake situacie a tlacia ho do rovnakych rozhodnuti. Takto to ide v spirale.
Nevedome clovek tiez moze stupat no len velmi pomaly zivot za zivotom, ak pochopi, ze nieco robi zle a napravi to aj ked pri velkych zataziach uz to prakticky nie je mozne, kedze sme uplne prevalcovani emociami. Takze jedine co cloveku ostava je prejst koncentrovanym mucenim vnutornej ocisty.
Každá reklama je jako facka při meditací 😢,,,jinak poklad🙏
Nevíš jak by se to dalo vypnout??? Ashin
@@bodhipala1vypnout to lze pouze tak, že si člověk, který videa na youtube sleduje, zaplatí premium verzi...
💗
❤
Martino, střídej to s jinými zdroji, jinak budeš "přeottamovaná" !