doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., Příběh matematiky - symboly, které změnily svět
Вставка
- Опубліковано 29 тра 2018
- 15. 3. 2018 | Hvězdárna a planetárium Brno | www.hvezdarna.cz/program
Naším milým hostem je proděkan pro matematickou sekci docent Mirko Rokyta z Katedry matematické analýzy MFF UK, jenž svým přístupem k popularizaci vědy dokazuje, že matematiku lze poutavě přiblížit i široké veřejnosti. Matematika si to totiž bez debat zaslouží:-)
Je matematika jazykem přírody? A kdo tímto jazykem kromě matematiků mluví? Co je v matematice důležitější, uvažování nebo vzorce? Jsou vzorce konečným výsledkem matematických úvah? Nebo jsou tím, co naopak ovlivňuje či dokonce řídí naše uvažování? Proč jsou některé vzorce slavnější než jiné a jaká je historie, která provází ty nejslavnější? Co je důležitější při řešení konkrétního matematického problému: intuice nebo formální matematické uvažování? Jak se od sebe liší matematika a počty? A jaký druh uvažování, který se neopírá o žádný vzorec, lze označit za matematický?
Tato přednáška je také věnována dni pí, který se slaví každý rok 14. března (shodou okolností pouze den před samotnou přednáškou). A také panu Stephenovi Hawkingovi, který právě na den pí zemřel, a to navíc právě v den, kdy se před 139 lety narodil Albert Einstein (14. března 1879)...
Pokud Vás matematika fascinuje, tak Vám doporučujeme si zakoupit tyto knihy:
Velká Fermatova věta
Jazyk matematiky
Nula - životopis jedné nebezpečné myšlenky
a mnohé další... - Наука та технологія
Pěkné, zase jsem se něco naučil.
Pan Rokyta má moc přijemný hlas, jeho přednášky musí být narvané.
Skvělé,díky.
Krása
Super, super, super ...
Jé, to je náhoda, zrovna jsem si dělal takové simulace Galtonovy desky. Moc krásná a příjemná přednáška, ostatně jako vždy. A.V., Váš bývalý student z roku, kdy jste začal přednášet analýzu pro fyziky. Vše dobré, hlavně zdraví.
ua-cam.com/video/ooQEBnkdNgw/v-deo.html
ua-cam.com/video/-0rCUbPldTY/v-deo.html
43:25 :-)
56:20 VCzorec pro Ek se dá odvodit ze vzorce pro Ep a pro dráhu rovnoměrně zrychleného pohybu.
Paradni prednaska, diky!
41:19 trojůhelník má jednu odvěsnu a dvě přepony?? To nedává smysl
ten zdvih kolejí zamezený nutností spar jsem vysvětloval takhle kamarádce, která si stěžovala na hlučnost při poslechu hudby a otevřeném okně ve vagonu. Tam je ta Pythagorova věta signifikantní. Stejně mi myslím nevěřila a brala to jako technologický nonsens českých drah :) matematika je všude okolo nás, stejně jako fyzika, to je na těch exaktních vědách krásné, byť fyzika je více empirická a postavena na teoriích
Za inzenyry bych jen doplnil, ze spary se uz pokud mozno vubec nepouzivaji, kolejnice je svarena do jednoho kusu a rika se tomu bezstykova kolej. Proto uz to na koridoru tadam tadam nedela.
@@filipkolarik7837 díky Filipe. Jen se chci zeptat, je tomu tak na všech tratích už? I regionálních, nebo se to týká pouze koridorů. Na cestě z Ostravy do Frýdku nepociŤujeme s kamarádkami změnu, jak jsem uvedl, ale může to být taky kvalitou vagonu pravda. :)
@@radimmynar5607 no třeba kolo ma plošku :)
@@filipkolarik7837 Přesně tak. Z hlediska matematiky je ten příklad krasný příklad tzv. neočekávaného výsledku, ale z hlediska praxe už se koleje dělají dávno bezstykově. :-)
01:32:00
„na akceptováni toho k čemu sme došly, pokud k nečemu dojdeme správnymi logickými kroky ze správneho pačátku, tak to musí být správne,i kdyby to bylo překvapivé.”
Ospravedlňujem sa ak by som to nenapísal česky správne.
Stáva sa že nikto nájde správne riešenie ktoré je tak prekvapivé že ho autor považuje za nedôveryhodné. Stáva sa to aj tým najlepším.
Napr. Einstein dospel k teórii gravitácie z ktorej vyplývalo že vesmír sa musí rozpínať alebo zmršťovať a pritom bol presvedčený že je na veľkých škálach nemenný - to bol všeobecný názor. Tak aby to platilo zaviedol do svojich rovníc tzv. kozmologickú konštantu. A pri tom ak by bol viacej veril svojim rovniciam mohol by predvídať že vesmír sa rozpína, čo neskôr dokázali Hubble a ďalší..
Podobne pochodil aj Max Planck keď pochyboval o svojich rovniciach žiarenia absolútne čierneho telesa.
A bolo by možné uviesť mnoho iných príkladov.
líbí se mi moc slovo "peklír"...
Opýtam sa odborníkov na výpočet v čase 40:00
je tam:
- delší odvěsna
- přepona
- kratší PŘEPONA
je takto definovaný pravouhlý trojuholník v poriadku?
Miro Neup
ns
Miro Neupauer Ach ano, to je tedy hloupy preklep. Samozrejme "b" by mela byt "kratsi odvesna". Ale vypocet je v poradku. Za upozorneni dekuji. M. Rokyta
Dobrý den pane Rokyto,chtěl jsem se zeptat prosím o vysvětlení nevím.Prosím co to je za rovnici 1782 na 12ctou + 1841 na 12ctou = 1922 na 12ctou jestli to znáte?
Dobrý den, to je variace na tzv. Velkou Fermatovu větu. Ta říká, že pro žádný exponent n větší než dva nelze najít tři celá čísla a,b,c tak, aby platilo a^n + b^n = c^n. Tedy to nelze najít ani pro exponent 12, takže ta rovnice, kterou uvádíte, není pravda. Přesto existuje spousta rovnic tohoto typu, kterým se říká "near miss" (doslova "těsně minutí") což by se dalo přeložit jako "platí to skoro". Konkrétně ve vašem případě se sice 1782^12 + 1841^12 nerovná 1922^12, ale když vydělíme (1782^12 + 1841^12) / 1922^12 dostaneme 0.99999999972, takže je to "skoro" pravda. Na některých kalkulačkách s menší přesností se může stát, že to vypadá, že se ony dvě strany rovnice rovnají, což může působit jako že jsme vyvrátili Velkou Fermatovu větu. Proto jsou takovéto vztahy velice populární. Dokonce i v seriálu Simpsoni napíše Homer v jednom díle na tabuli 3987^12+4365^12 = 4472^12. To taky není pravda, a taky je to "near miss", tedy jsou obě strany "skoro stejné", ale přesto se nerovnají.
Velká Fermatova věta platí, dokázal ji Andrew Wiles v roce 1995 a tedy skutečně nelze nalézt celá čísla a,b,c, aby platilo přesně a^12 + b^12 = c^12. Ale trojic a,b,c, pro které nastane "near miss" je poměrně hodně.
Zdraví M. Rokyta
Děkuji moc pane Rokyto za vaší odpověď.Já tuhle rovnici právě našel v jednom díle seriálu simpsonovi,takže asi takovéto rovnice mají autoři tohoto seriálu rádi.Ještě jednou díky a doufám,že vás opět uvidíme v nějakém tom videu s panem Markem Valaškem rád se podívám.Přeji hezký den
Prednaška je super ked si človek spomene načo šetko se da použit matematika a geometria do kopy aj realu podstate vypočet vás nie len dostane zazraku ale uvedomite si že stím to se da použit všade okolo vás správne vypočet može všade okolo vás zmenit svet lepšiemu ked si človek povie aha napadol ma napad technologia ktorá ešte negzistuje každy problém má rešeni vaše genialita stupne na takovú uroven že si poviete nebo vám povedia Genius myslíte na 450 až 600 tahou do predu je krása da se použit všade predstavte si že geometriu najdete aj golfe tam egzstuje presne vypočet aby ste pri udere do loptičky se trafili presne tak ako biliarde pri správne geometrie a uhlu nie len obydete guličky supera ale tím to ho porazite to zaklad najdete všade matematika a geometria sú neobmedzenéj uhol vypočte a technologii to zaklad pokud se chcete posunut dalej da se opravdu všade použit.
Najprv myslí, potom píš..
uzasne
K přesnosti vyjádřování matematika.
Matematik myslí A, říká B a píše C. 😁
... a správně je D!
spravne se to jmenuje lokuce, ilokuce a perlokuce
14:42 podle 8pí jsem to poznal
* * * * *
ja hovorím že nula je číslo a tak to aj ostane pretože je rozdiel 1 euro a 10 eur :D :D
Podľa mňa 0 je číslo a nič je nič je rozdiel keď je 10 a 1
Svatá pravda, ale i toto musel kdysi někdo objevit. Nula tu byla později než jednička, v přednášce je to správně. (Jak se nula zapíše římskými číslicemi?)
niektorí prednášajú tak ako keby sa psychicky potrebovali vyrovnať s tým, čo prednášajú.... Viem, je to ťažké uniesť tú realitu.