Minuta ticha za padlé veterány - Radim

Spolek VETERANS, sdružující české válečné veterány, představil 2. srpna 2024 v kulturním centru Zastávka Radim u Kolína novou „hymnu“ českých válečných veteránů. Skladba je věnována památce zemřelých vojáků na zahraničních operacích, ve službě a všem válečným veteránům. Křest podpořilo Ministerstvo obrany České republiky.
S hrdostí na rukávu, tak se jmenuje nová píseň českých válečných veteránů. Pátý srpen 2018, stejně jako osmý červenec 2014, patří mezi nejsmutnější dny v dějinách Armády České republiky po roce 1990. Právě v těchto dvou dnech ztratili vojáci dohromady deset kolegů a kamarádů, kteří zahynuli při plnění svěřených úkolů na zahraničních operacích Armády České republiky. Právě smutné výročí bylo hlavním důvodem, proč se spolek VETERANS v tomto období rozhodl nahrát, představit a pokřtít tematickou, dlouho připravovanou skladbu s názvem S hrdostí na rukávu. A není náhodou, že napsání textu této skladby se ujala teta jednoho ze zahynulých vojáků, štábního praporčíka in memoriam Martina Marcina († 5.8.2018, Bagram), paní Martina Marie Horová. Její text zhudebnil muzikant a zpěvák Josef IX., který spolu s Martinem Motýlem píseň rovněž nazpíval.
V textu autorka prezentuje pocity a obavy každého vojáka, který byl anebo někdy v budoucnu bude vyslán na zahraniční misi a rovněž smíšené pocity jeho nejbližší rodiny. U rodiny paní Martiny bohužel i tu smutnou skutečnost, kdy ji postihla ztráta milovaného člena rodiny. Záměrem bylo, aby ve skladbě vyzněly pocity samotného vojáka, který takřka denně zažívá okamžiky nepochopení jeho poslání a občasné negativní reakce. A to nejen z blízkého okolí, ale především z řad neinformované široké veřejnosti. Jedním z mnoha důvodů napsání této skladby byla i neexistence jakékoliv písně, která by prezentovala válečné veterány z novodobých zahraničních vojenských operací spolu s jejich rodinami. Smělým přáním tvůrců bylo, aby ji nejen vojáci přijali za svou. Aby se hrála a zpívala na formálních i neformálních příležitostech nebo třeba jen večer u táboráku. Toto přání se tvůrcům již částečně splnilo, protože text této nové písně už nějaký čas čeští váleční veteráni za svůj skutečně považují.
Píseň slyšeli v premiéře členové spolku VETERANS, váleční veteráni, jejich přátelé, příbuzní i nejbližší pozůstalí obětí zahraničních misí Armády České republiky a zástupci sdělovacích prostředků v pátek 2. srpna v kulturním centru Zastávka Radim u Kolína, v místě, kde byl zhudebněn text Josefem IX. A to za účasti ředitele Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany plk. Ing. Roberta Speychala a dalších vzácných hostů.
Největší dík při realizaci této skladby patří paní Martině Marií Horové za její velmi autentické verše, dále Josefu IX. a Martinu Motýlovi za zhudebnění a nazpívání textu. Skladba se nahrávala hned v několika studiích. V Uherském Hradišti a v nahrávacím studiu AB Records Škrdlovice na Vysočině. Velké díky za to, že skladba vznikla, patří také válečnému veteránovi Františku Vlachovi, který se realizace skladby ujal společně s bratrancem Vláďou Slezákem pohybujícím se v mediálním a zejména rozhlasovém prostředí už několik desetiletí. Další velké díky patří též vojenskému veteránovi Danu Špalkovi, který připravil videoprezentaci s použitím autentických záběrů, natočených dalším vojenským veteránem Danem Píšou ze zahraniční operace v Afghánistánu, doplněný fotografiemi z archívu válečného veterána Pavla Psara.
V blízké budoucnosti vznikne i oficiální klip k této nahrávce, cílem je jeho prezentace na vojenských i společenských akcích. Hlavním aktérem videoklipu by měl být český herec Luboš Veselý, který se k podpoře vojáků nasazených v zahraničních operacích rovněž hlásí.
Spolek VETERANS, který stojí za realizací nahrávky a za uspořádáním jejího křtu v Radimi u Kolína, založili před několika lety kamarádi Tomáš Sláma a Josef Slavík, kteří se před 30 lety potkali při službě v misích UNPROFOR spolu s dalším kamarádem, vojenským veteránem mise Pouštní Bouře a Afghánistánu Ing. Petrem Poledníkem, a jejich kamarádství trvá dodnes. Postupem let se k nim přidávali další, ať ti, kteří sloužili v misích UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR, ale také ti, kteří sloužili v Iráku, Mali, Afghánistánu nebo dokonce v úplně první misi v Kuvajtu při operaci Pouštní bouře. Hlavní myšlenkou tohoto spolku je spojovat vojáky a válečné veterány. Společně se pak pravidelně účastní oslav Dne válečných veteránů v Londýně, dále projektů Alej československých parašutistů (výsadba národních stromů) a Muži plukovníka Moravce (uctění památky mužů z československých výsadků za 2. světové války), a také na pravidelných několikadenních setkáních ve Vícově a na Pálavě.
vh