Lukostřelba pro LARPy a dřevárny - míření, instinktivní střelba
Вставка
- Опубліковано 10 вер 2024
- LARPový lukostřelec má úplně jiné potřeby než sportovní. Narozdíl od sportovního jedná v časové tísni, v pohybu, střílí po běžících lidech a tak dále. Na druhou stranu nemá tak extrémní požadavky na přesnost, protože střílí na poměrně krátkou vzdálenost, a člověk je dost velký terč. Obvykle doporučovaný "sportovní" způsob míření (míření střeleckou mezerou a jeho varianty) se proto pro LARPy vysloveně nehodí, a daleko užitečnější je instinktivní míření.
Nechápu co jsi za člověka, pořád musím koukat. Tvoje vyjadřování, psychika je krutopřísná a není to jen o Lukostřelbě. Díky tomu je to neuvěřitelný a děkuji za moudrá slova, který jsou tak logický jako bych je znal, ale byli příliš hluboko. A díky tobě jsem si Je uvědomil fakt pecička Oooo máš můj odběr :-)
Nevím, jestli to někomu pomůže, ve lukostřelbě jsem nováček, ale často hraji basket a střílím na koš. No jo, říkáte si, co to má společného, podle mého hodně. Jakmile se rozhodnu vystřelit, dívám se obouma očima, a díky tomu vidím koš a zároveň ruku a v tu chvíli vidím i skzre ní. K čemu mi to je si říkáte, pomocí "neviditelné ruky" si nastavím horizontálně kam chci vystřelit (dělám už podvědomě) a pomocí naučeného griftu (též už podvědomě) si nastavím vertikálně kam chci a povětšině se trefím, s únavou samozřejmě padá. A teď, luk je má neviditelná ruka a záchytný bod naučený grift a díky tomu se pořád strefuji... nebo je to tím, že mám štěstí začátečníka a slabší luk =D
Aplikováno na luk mi to zní jako instinktivní míření s drobnými vědomými prvky. Speciálně ta "neviditelná ruka" - v jednom historickém spisu (15. století, blízký východ) autor řeší otázku jestli se při míření dívat z jedné nebo z druhé strany luku (vždy oběma očima). Říká, že jsou lukostřelci kteří se dívají tak i tak, ale autor sám se přiklání k tomu, že nejlepší je dívat se jedním okem po jedné straně luku a druhým po druhé. Pokud při takovém pohledu zaostříte na terč, tak se vám luk a šíp rozostří,. čímž vznikne něco jako ten "neviditelný luk". Jinými slovy - to, co popisujete, +- máme historicky doložené. To "dělám to už podvědomě", to je právě ta instiktivní složka míření.
BTW co je "nejlepší" je samozřejmě silně individuální. Já bych řekl dívejte se jakkoli, když vám to funguje.
Super vysvětlení...
Moc dobre video.Dakujem ..
Rádo se stalo, přeju hodně úspěchů!
Parádní video, skvěle vysvětleno a můžu jen potvrdit to co říkáte, dřevárny bych rád taky někdy zkusil až se naučím trochu střílet.
Díky. Tak držím palce, a sejměte tam za mě pár skřetů, až na to přijde :-)
Není to instinkt, ale svalová paměť. Problém je, že pokud bude trénovat špatně, propíše si do svalové paměti špatný postup a pak to dávat dohromady, to je peklo. Typičtí jsou kytaristé, kteří chtějí jít o pár levelů víš a pořád se jim to nedaří. Musí se prostě znova naučit držet kytaru, respektive nedržet, a pozice dlaně a prstů a mohl bych potřebovat. Když jsem na střelnici viděl, co všechno a jak blbě jsou ochotní špatně trénovat lidé s ostrou zbraní, bylo mi až do břeku. Jinak moc fajn video 🙂
Tam je potom otázka co je špatně. Pokud se trefuju, tak to špatně není. Takže pokud trénuju tu svalovou paměť v podmínkách, které se blíží zamýšlenému použití, tak trénuju správně. Tzn. pokud střílím instinktivně na 10m, ale mým cílem je trefovat se na 100m, tak pravděpodobně špatné návyky získám. Pokud ale mým cílem bude trefovat se na 10m, pak budu mít návyky správné.
Jakékoli instinktivní cokoli se samozřejmě netýká bezpečné manipulace se zbraní. Jen jejího použití.
@@PetrKavan však já neříkám, že je to špatně. Lidé máme hodně vyvinuté instinkty, i když je jen málo z nás používá. Pokud se záměrně potrénují začnou fungovat, to je jasné. Pokud jim pomůžu správně vedeným tréninkem, zapojím svalovou paměť správně, rozhodně tomu pomůžu. O bezpečné manipulaci se zbraní se nezmiňuji - považuji to za automatické 🙂
@@jesterator Psal jste "Problém je, že pokud bude trénovat ŠPATNĚ, propíše si do svalové paměti špatný postup" - tohle "špatně" jsem měl na mysli :-) Každopádně ale myslím, že spolu souhlasíme.
@@PetrKavan Myslím, že říkáme úplně přesně totéž, jen jinými slovy - asi jsem se do toho poněkud zamotal 😀Pardon 😀
Vždy obě oči otevřené.