Bipolární tranzistory prakticky
Вставка
- Опубліковано 29 лис 2020
- Ve videu se podíváme na úplné praktické základy práce s bipolárními tranzistory, parametry a pár zapojení.
Děkuji za podporu Patronům:
Tomáš Hujčák, Honza Muller, Josef Benes, Tomas Adamec, Vít Šimáček, Pavel Necekal, Jan Pačák, jike, Vlasta Neterda, videohero, Dominik Paľo, stamposk, pasowec, Vladimír Veselý, Zdenko, Róbert Zeman, Jiří Pekárek, kentaur - Наука та технологія
Skvělá práce, konečně někdo kdo tomu rozumí jak po teoretické tak i praktické stránce a chce své těžce nabité znalosti předat dál.
Perfektni video. Tenhle styl vykladu jsem potreboval. Naucilo me to vic, nez ctyri roky biflovani vzorecku na elektrotechnicke skole, ve stylu cvicenych mloku, bez praktickeho vykladu. Coz je dost smutny. Kdyz budes v tomto stylu pokracovat, budu jen rad a nejspis ne jen ja!
Taky děkuju za toto video, pochopil jsem na něm více věcí naráz a jako laik se téměř ani jednou neztratil. To cením, koukal jsem od začátku do konce s nadšením. Více takových :-)
Luxusní video
Diky za to a snad toho bude časem víc :)
Mám ukončené 2 školy s elektrotechnickým zameraním (učňovka + nadstavba s maturitou), ale nepamätám sa , že by nám niekto takto vecne a zrozumiteľne vysvetlil čo-to o tranzistoroch. Celkom smutné... :(
Škoda, že si vedľa toho zdroja konštantného prúdu pre ledku, nezapojil aj ledku s rezistorom, aby bolo názorne vidieť prínos takéhoto prúdového zdroja (možno aj za cenu zničenej ledky s „obyčajným prúdovým zdrojom“ :) )...
Další super video, toto je snad jediný český UA-cam kanál, kde se jde do hloubky věci, co se týče elektroniky. Jen tak dál a více takových videí, vždy se na ně rád podívám.
Strašné zviera tento chlapík...,👍👍👍
Přimlouvám se za proudové zrcadlo, protože to vysvětluji pořád dokola a možnost přímo odkázat na výklad a dál to neřešit by byla dobrodiním. Takových témat je pochopitelně víc, ale zrovna tohle by bylo celkem logickým pokračováním.
Parádní video, mohl bys udělat další video o proudovém zrcadlu? Díky moc.
Tranzistory jsou základ a tak díky Tvé práci snad přibydou nějací mladí bastlíři :-)
Tak to bylo excelentní. To jsem si hezky po 34 letech zopakoval učivo z elektroprůmyslovky. Díky.
Velice dobré video, ať se daří.
Určitě pokračování syn je v třeťáku na průmce a podle jeho slov se mu to líbilo. Tím pádem konkuruješ slavným "youtuberům :-)" což je bomba. Díky za video.
super ❤️
Bylo by fajn probrat dalsi zapojeni. Emitorovy sldovac a pod. Komplementarni zapojeni a pod.
Ahoj, díky za další super video. Máš neuvěřitelný talent na vysvětlování. Takhle srozumitelně (minimálně pro mě) ještě nikdo na českém UA-cam tranzistor nepopsal. Budu určitě rád, za jakákoliv další videa v tomto stylu, když budeš takto s praktickými ukázkami pokračovat s PNP tranzistorama, Mosfetama a tak, tak mi to určitě jakožto začátečníkovi, samoukovi hodně dá. Jenom trochu nechápu ten pojem "výkonová ztráta" . Chápu že jde o výkon, který "proteče" mezi kolektorem a bází, ale proč se tomu říká "ztráta"? Ten výkon se přeci nikam neztrácí? Nebo nechápu, kam by se ztrácel, vždyť je přeci za emitorem plně k dispozici dalšímu spotřebiči/součástce?
Je to tam vysvětleno několikrát.
Stručně:
Ten výkon neproteče, ani není k dispozici jiné součástce, ale v tom tranzistoru zůstává a promění se v teplo.
Jako v odporu.
A když je toho tepla moc, tak se tranzistor zničí. Proto je nutné to teplo (výkon) někam odvést.
K tomu slouží chladiče, které to teplo předají do okolí.
Neboli část přivedeného výkonu se nevyužije pro spotřebič, ale změní se v tranzistoru v teplo a rozptýlí se v prostoru.
Jsou tranzistory u kterých je poznámka, že se dají při určitém výkonu na nich (P=U.I)
používat pouze s chladičem o předepsané minimální ploše.
Protože teplo v tomto případě nepotřebujeme, tak část výkonu musíme oželet jako ztrátu.
@@jirikubik886 Díky, jsem se v myšlenkách nějak zamotal. Při tom výpočtu ve 14:00 mi ke správné představě chyběl nějaký ten spotřebič za tím. Myslím, že už v tom mám naprosto jasno :-) Když bych chtěl vypočítat ztrátový výkon na tranzistoru na tom prvním praktickém příkladu s ledkou, tak při napájení třeba 10V a proudu 1mA to bude 0,001A * (10 - (1,2 + 1,5)) = 7,3mW, při 20V pak 17,3mW (od celkového napětí odečítám úbytek na diodách a úbytek na ledce). Jsem pomalej, ale nakonec to pochopím :)
@@JohnGin. Jednodušeji než to Drirr vysvětluje v 5:35 už to snad spočítat nejde. Stačí změřit napětí kolektor - emitor a vynásobit proudem, který tranzistorem prochází.
Pokud prochází čistě stejnosměrný proud, tak je to stejné jako u kteréhokoliv jiného spotřebiče.
@@jirikubik886 Mezi pojmy změřit a spočítat cítím dost značný rozdíl. Abych to pochopil, potřeboval jsem si to skutečně spočítat (to napětí kolektor-emitor), nikoliv změřit (do videa stejně voltmetr nestrčím ;-). Chápu, že někomu, kdo se v elektronice vyzná, může připadat nepochopitelné, že jsem ten jednoduchý obvod nepohopil v celém kontextu hned. Ale holt jsem začátečník.
Nyní mám pocit, že už to chápu a mohu nad tím přemýšlet i v širším kontextu. Např. mi z toho plyne, že je k tranzistoru (minimálně při takovémto zapojení) šetrnější, když je za ním větší zátěž (úbytek napětí), než menší nebo žádná. Což hezky koresponduje třeba s tím, co jsem věděl (kdysi slyšel, že to tak je, ale vlastně nevěděl proč), že pokud u nějakého VF vysílače nemám zapojenou anténu (nebo umělou zátěž), tak že ho mohu zničit. Obdobně asi i u audio zesilovačů. Doufám, že zase nepíšu úplný nesmysly a nejsem zase za blba :-)
@Drirr90 Ahoj, super vysvetleni. Principy elektroniky mi do te hlavy obcas lezou nejak pomalu, ale diky tomuhle videu jsem se v pochopeni tranzistoru konecne pohnul. :) Mel bych dotaz jestli mohu byt tak smely. Chci pouzit NPN tranzistor jako spinac, ale ponekud atypicky mam signalni napeti (Vb) vyssi nez spinane (Vc). Chci se tedy zeptat jestli lze takto tranzistor zapojit. Konkretne se jedna o pouziti 5V ventilatoru na 3D tiskarne, kde mam k dispozici 24V spinatelny vystup (ale muzu si jinde na desce vzit trvalych 5V). Je zde zamysleny 24V ventilator, ale s vhodnyma parametrama jsem sehnal jen 5V. Nebudu pouzivat PWM, jen sepnuti a vypnuti na zaklade mezni hodnoty teploty. Pred bazi bych dal 5k odpor abych omezil proud skrz bazi a zaroven udrzel dostatecny maximalni proud na kolektoru pro ventilator. Mozna to moc hrotim a stacilo by dat pred ventilator predradnej odpor 200 ohmu (podobne jako u diody na napetovem zdroji), ale prijde mi to cistsi reseni vzhledem k tomu ze startovaci proud bude jinde nez provozni. Predem diky
taky záleží na betě, jaké má zesílení
BC 550 neni komplementarni k 547 ale je to nizkosumovy typ NPN . k 547 by to byla 557 a k 550 by to byla 560 :-)
Je to mírně pokročilé ale přesto - nějaké video na téma teplotní kompenzace by se hodilo.