Nastavuji frekvenční měnič na vrtačku!
Вставка
- Опубліковано 22 чер 2021
- Popis videa asi jako obvykle: KONEČNĚ jsem se k tomu dokopal! :)
_________________________________________________________
👉 staňte se členem tohoto kanálu a získejte přístup k těmto výhodám:
/ @klimbikovabastlirna
👉 pokud si chcete koupit můj merch, tričko "klimbíkova bastlírna":
www.klimbik.cz
👉 pokud mě chcete finančně podpořit:
/ klimbikovabastlirna
PayPal: paypal.me/klimbik
bankovní účet: 1086532036/3030
👉 vlákno o mé frézce na CNC fóru:
forum.strojirenstvi.cz/viewto...
👉 vlákno o mé frézce na svarfóru:
www.svarforum.cz/forum/viewtop...
👉 nezapomeňte sledovat na instagramu:
/ klimbik
👉 a na facebooku:
/ klimbikovabastlirna
________________________________________________________
#vrtacka #jihokov #frekvencnimenic - Наука та технологія
Na přenos nějaké analogové hodnoty se v průmyslu používá několik způsobů, možnosti jsou 0-10V, kdy 0 značí nulu a 10V plný rozsah a vysílající strana je zdrojem napětí, dále 0-20mA, kde vysílající strana je současně zdrojem proudové smyčky, nebo 4-20mA, kde 4mA odpovídají nulové hodnotě a 20mA odpovídá plnému rozsahu, zdrojem proudu proudové smyčky je v tomto případě přijímající strana, nebo je separátní. Jde o to, že ty zbytkové 4mA se používají pro napájení elektroniky vysilače. Pokud se používá odporový vysilač, typicky se používají hodnoty 0-100Ω, tam se potom skutečně používají jenom dva vývody z toho potenciometru, protože to, čím se vysílá, je odpor. Pochopitelně je to potom někde připojené do nějakého můstku, takže ten vlastní odporový vysilač musí být oddělený úplně od všeho. Dříve se to hodně používalo v servopohonech na snímání polohy akčního členu, tam byl nějaký 100Ω reostat hřídelí mechanicky spojený do vhodného místa převodovky. Systém 0-10V má většinou vstup s relativně vysokým a navíc nestálým vstupním odporem, čili pokud by se použily jenom dva vývody potenciometru, potom by na tom vstupu byla trvale nula nebo trvale 10V bez ohledu na polohu hřídele toho potenciometru. Pokud by se použil potenciometr nějakého gigantického odporu, a rvalo by se to proti +10V, potom by odporový dělič vznikl proti vstupnímu odpor analogového vstupu a to napětí by se opravdu měnilo, nicméně dělo by se tak poměrně chaoticky. Přizemněním třetího vývodu teče odporem potenciometru nějaký konstantní proud, čili se napětí kolem toho odporu rovnoměrně rozloží a běžec potom snímá napětí proporcionální své poloze. Tedy za předpokladu, že se použije potenciometr s lineárním průběhem. Vyrábí se i s logaritmickým průběhem, ty jsou pro tento účel nevhodné.
Výstup otáček je dělaný na proudovou smyčku 0-20mA a tiše se předpokládá, že tam bude nějaký rozumný ukazovací přístroj, ať už číslicový, nebo analogový. Dříve se používaly analogové přístroje jako byl například Zepax, kde se na stupnici tistěné v ukazované hodnotě, nikoliv v mA, posunoval ukazatel pomocí lineárního motoru a současně se snímala jeho poloha odporovým snímačem, kde řídící elektronika vyrovnávala tyto dvě věci tak, aby měly nulovou odchylku. Výhodou takového řešení je, že indikátor reaguje rychle, může být velký a je prakticky imuní vůči většině mechanického impaktu, což se o nějakém ručičkovém miliampermetru říct nedá. Číslicové ukazovací přístroje obvykle mají možnost nastavit ukazovanou hodnotu pro spodní i horní konec rozsahu, takže mohou přímo ukazovat otáčky. Velice často se taky takový výstup vede do průmyslového automatu, který ta data dále zpracovává. Použití nějakého obyčejného měřáku s magnetodynamickým ústrojím příliš nedoporučuji, protože je v prostředí s vibracemi poměrně nepřesný, nicméně pokud by se montoval na nějaké stabilní místo, například na zeď, asi by to problém nebyl.
NPN vs PNP. Dá se říct, že NPN spíná proti zemi, kdežto PNP z nějakého kladného napájecího. Pokud je to alespoň trochu možné, používá se pro digitální vstupy/výstupy NPN režim. Výhoda je zřejmá. Zkrat země do země neudělá nic, zkrat digitálního vstupu do země je ekvivalentní stisknutí tlačítka/sepnutí spínače/tranzistoru. Pokud se spíná z nějakého napětí, bývá zkrat fatální pro některý z vnitřních napájecích zdrojů.
Proudová zatížitelnost digitálních výstupů a zdrojů je uvedena v dokumentaci k přístroji, typicky. 10V bývá referenční výstup, na ten neradno připojovat cokoliv jiného než napěťové vysilače, čili nějaký ten potenciometr. Problém je, že každá zátěž tímto napětím cukne, no a tudíž i přenášenými hodnotami. Zatížitelnost bývá v desítkách mA maximálně. 24V výstupy bývají zatížitelnější, ale stejně to moc nedoporučuji, protože to znamená zátěž pro zdroj měniče a nějaké prudší změny zátěže na takovém výstupu (nebo rušení od zátěže) se následně propagují do elektroniky měniče, což může mít nečekané důsledky. Pro světlo bych volila externí napájecí zdroj.
Pokud jde o světlo samotné, je to u točivého stroje, čili musí být stálé, aby nedocházelo k vzniku stroboskopického jevu, který by mohl být pro obsluhu fatální.
Paradni vysvetleni. Diky moc!
Potenciometr - napěťový dělič. Mezi krajnímy piny je referenčních 10V, jezdec podle toho kde je dělí napětí. Když bude ve 40%, tak mezi nulou a jezdcem naměříš 4V a mezi jezdcem a +10V naměříš 6V. Takže vlastně měnič (resp jeho A/D převodník ~ třeba 0-10V škáluje v digitálu na INT 0-255 (256 kroků) ) čte z potenciometru volty, nikoli ohmy)
Já si také myslím že klidně místo potenciometru se to napájí určitým napětím max. 10V klidně i z vedlejšího zdroje. Řídit otáčky digitálně D/A převodníkem např. přes PC, arduino a pod.
K spolehlivému odizolování kabelu není potřeba žádný speciální nůž. Stačí jen ostrý perořízek. Přehnu kabel o 180 stupňů. Tím se izolace na vnější straně ohybu napne. Lehce perořízkem zaříznu. Tím, že je vnější izolace napnutá, řez se rozjíždí a lze kontrolovat, aby nedošlo k poškození izolace vnitřních žil. Pak kabel pootočím, znovu přehnu a pokračuji v řezu. Normálně to stačí natřikrát. Je odizolováno, řez je rovný a neokousaný a není poškozená vnitřní izolace.
Protože je to v třídrátu odporový dělič napětí,kdežto ve dvoudrátu jen proměnný odpor.
presne tak, odporovy delic "napatia" - zaklady elektrotechniky
@@cikocikov4656 Jak jsem napsal.
Jediné co dodám je, ze to chce více číst a méně dělat videa o věcech kterým nerozumíš....
Potenciometr: V tomto zapojení funguje jako nastavitelný dělič napětí. Na jednom dorazu potenciometru je těch 10V a na druhém zem. To znamená, že na jezdci může být 0-10V i bez zátěže i s (počítaje s tvrdým zdrojem). Kdyby byl ale zapojen jen jeden doraz na 10V, tak by při nízkém odběru z jezdce bylo na jezdci napětí např 9,8-10V. Pokud by odběr z jezdce nebyl tvrdý zkrat, tak by jezdec nikdy nedosáhl na hodnotu 0V. Takže třeba motorek by to regulovalo, protože by měl odběr třeba 0,5A, ale nikdy by na něm s tímto zapojením nebylo 0V. A protože frekvenční měnič z jezdce odebírá pravděpodobně velice malý proud, tak by tam musel být připojen potenciometr např. 10Mohm, ale stejně by to bylo nestabilní a regulovalo by to nelineárně. Proto se ve většině přístrojů, kde potenciometr nereguluje veliké výkony, dělí vstupní napětí se zemí. Lépe to asi vysvětlit nedokáži :-).
U toho poťáku neměníš jen odpor, ale i napětí, proto je na každý straně jinej potenciál. Zkus si vzít multimetr a pochopíš ;)
Rika se tomu delic napeti, ale mas pravdu:) tzn. ze na vystupu pak bude 0-10V v zavislosti na poloze jezdce
jj a tím napětím se bude ovládat určitě polovodiče
Na odizolování je nejlepší Jokari (jen pozor na háček. stávají se s tím hnusné úrazy) a potom dělá podobnou věcičku ještě Knipex. Jak už bylo napsáno - tři dráty protože v tomhle zapojení dělíš těch deset Voltů - takže na jedné nožičce pak máš 0-10V a né jen "odpor mezi svorkama". NPN nebo PNP ti udává, jestli se kontakty budou chovat jako NO nebo NC. Výstup "pro žárovku" ti určitě utáhne klasickou signálku - na tu je taky konstruovaný (případně je tenhle signál tažený někam do PLC). Většinou bývá dobré (pokud to měnič umí) udělat při nastavování inicializační sken - měnič si roztočí motor a "zmapuje si ho". Většinou se směr otáčení dá změnit i v měniči bez nutnosti přehazovat dvě fáze. Pokud chceš rychle zastavit, bývá měnič vybaven STO kontakty - napojíš na něj NC tlačítko (nouzový hřib) a v případě jeho stisknutí měnič zastaví co nejstrmější rampou (proto je dobré mít brzdný odpor). Pro připojení motoru bývá dobré použít stíněný kabel (na stínění nalisovat očko a strčit pod šroubek se zelenožlutým). Co se týče provozování motoru na vyšší frekvenci tak je to možné a zcela běžné (nastavoval jsem dokonce i 115Hz na přání zákazníka a motor spokojeně běží skoro 24/7). Určitě je lepší držet to v nějaké rozumné mezi třeba 35-70Hz - níž bych nechodil, protože motor bez enkodéru snadno zastavíš a spálíš a navíc už tu může být problém s chlazením a výš bych taky nechodil a řešil bych to přehozením řemene. Ať to vrtá! Howgh
Ohledně zapojení potencimetru... Když to zapojíš podle toho obrázku, jak tam ukazuješ, tak máš napětí napětí po celou dráhu potíku od 0% do 100%. Pokud bys to takhle nazapojil, tak jsou tam "skoky", takže ti bude fungovat jen kousek toho potíku a nepojede na celé dráze. Ze začátku otočíš do poloviny dráhy potíku a nic moc se nestane a v druhé polovině to půjde prudce nahoru... Je to hodně zjednodušeně řečeno. Zkus si vygooglit "dělič napětí", tam se o tom dočteš víc
Vyhazoval pojistky😏😁... Jistič
15:07 důvod proč je to takhle je z důvodu že ten analogový vstup má většinou odpor vůči zemi v řádech Kohmu. Pokud připojíš potenciometr pomocí dvou vývodů tak se chová jako proměnlivý odpor tzn s ním budeš regulovat proud. tzn pokud má analogový vstup odpor 20Kohm a ty máš potenciometr 10kohm tak se to dá zjednodušit na.
10V ----|
|
| |
| | potenciometr 0-10kohm
| |
|
|
-------------------- měřené napětí
|
|
| |
| | vnitřní odpor 20Kohm
| |
|
zem
Což je tzv napětový dělič který dělí výstupní napětí poměrem těch dvou odporů. Tzn i když budeš mít potenciometr vytočený do krajních poloh tak nevyužiješ celý rozsah protože při:
0ohm ---- bude výstup 10V
10kohm ---- bude výstup 6.6666V
Pokud ho připojíš pomocí třech vývodů tak se ti z něj stane odporový dělič sám od sebe.
10V ----|
|
| |
| |
| |
|
|
-------------------- měřené napětí
| |
| | | |
| | | | vnitřní odpor
| | | |
| |
-------------------
|
zem
Vnitřní odpor je většinou celkem velký poměrově vůči odporu potenciometru ho pro jednoduchost můžeme vynechat.
V tomto případě méš na obě strany potenciometru přivedené napětí a z jezdce výstup. to znamená že součet těch dvou odporů je vždycky maximální odpor potenciometru.
v případě že ho člověk vytočí na jednu za dvou stran tak jeden z těch odporů bude téměř nula a druhý bude plný odpor potenciometru. tím člověk zajistá že bude na výstupu bud 0V nebo plné napětí.
Má pravdu ten chlapec :). Už jsem to chtěl psát ale byl jsi rychlejší.
Tohle je ze všech odpovědí nejlíp a nejpodrobněji vysvětlené. Smekám
Na holení kabelů je velice dobrý Jokar nůž.
Dobrý den já používám už 2 roky frekvenční měnič na soustruhu motor 1,1Kw 1430ot a používám rozsah 20-120Hz nejčastěji kolem 80Hz a tomu motoru to asi nevadí,ten samí motor na štípačce jsem nastavil 100hz s loni jsem ho provozoval asi 60 hodin teď ho napojím na vrtačku abych nemusel přehazovat klínové řemeny
17:13 co se týká PNP a NPN tak je to tam z toho důvodu že ve fabrice se většinou tam nepřipojí tlačítko ale např nějaký senzor a ten na výstupu má tranzistor který je bud typu NPN nebo PNP. V případě využití tranzistoru typu PNP tak tranzistor spíná na základě procházejícího proudu mezi pozitivní větví a signálem a výstupní signál je bud 10V nebo nic. zatímco při využití senzoru typu NPN tak tranzistor funguje na základě procházejícího proudu mezi signálem a zemí tzn na výstupu senzoru je bud nic nebo zem.
Ještě obesněji je to tak že kfdyž je vstup PNP tak pro aktivaci je potřeba ho připojit na napětí zatímco u vstupu typu NPN je potřeba por aktivaci přivést nulový potenciál (zem)
diky, jo tak to je asi tak co ja jsem si priblizne myslel :)
K tomu potenciometru, takto zapojený je ako napatovy delic, to znamena, ze ked budes mat linear v strede tak budes mat medzi 1 a 2 5V a medzi 2 a 5 5V... ak bude v 3/4 tak na 1 a 2 bude 7.5V a na 2 a 5 bude 2,5V... takze to nereguluje cez 1 a 2 a nemusi tiect prud cez potenciometer taky velky, takto si to analogovo prepocita na digital polohu pomocou napatia a tym nezatazuje ten potenciometer
Hoj, potenciometr ti tu už fšeci vysvětlili, ale mě by zajímalo když používáš měnič na 230V, tak budeš mit na vystupu měniče pouze 3x230V, nikoliv 400V, tudíž bys měl na motoru přepojit propojky do trojúhelníku na 3x220V, aby mel motor plný výkon.
jj, zmerim a potvrdim co mi psal Rasto... i ostatni
Ty "kalibri" jsou podložky na frézování které se dávají pod materiál do svěráku a stejně tak i ten s těmi úhly by mel sloužit na podložení materiálu, i když nejsem si úplně jistý jestli přímo tyhle na tohle slouží protože takové jsem ještě neviděl
- V Anglicku je v sieti 230V 50Hz [1]
- Ráz pri spínaí sa dá obmedziť napr. sériovo zapojeným odporom (čo nemusí byť zrovna praktické) alebo ak to motor umožňuje tak štartom do hviezdy a potom prepnutím na trojuholník
- Zrýchľovanie motora je obmedzené mimo elektrických obmedzení aj ložiskami
- Ak je bol motor na vŕtačke typu trojuholník/hviezda: 220/380V a bol pôvodne zapojený do hviezdy, tak by bolo vhodné ho pri zapojení na jednofázový menič prepojiť z hviezdy na trojuholník. Pri pripojení priamo na sieť mal totiž medzi fázami 380V (400V) a po pripojení na jednofázový menič tam má zrejme len 220V (230V). Točiť sa síce točí, no nedosahuje nominálneho výkonu.
[1] en.wikipedia.org/wiki/Mains_electricity_by_country
1+2+5.Chova se pak jako odporovy delic. Zkratka dosadis 10kohm nebo 5 kohm a on se bude chovat na pulce v obou pripadech stejne, protoze diky tomu pozna, ze je to polovina. Pokud by byl zapojen pouze 1a2 tak by polovina byla u kazdeho jinde. Chapes me doufam. Jinak dobra videa
Ty jsi vlastne puvodne IT ze jo? (tusim ze programator). Takze uplne jednoduse a pro tebe pochopitelnejc. Kdyz by jsi pripojil pouze 1a2 musel by obvod vedet, jaky odpor(potak) je tam zapojeny a pocitat podle toho(musel by tam byt jeden predepsanej). Takze:
potak=10kohm
input=pozice
vysledek=potak*pozice
Ale jako delic1+2+5, nemusi znat hodnotu "potak",ale zna pomer mezi hodnotou1vs2 a 2vs5 a tim se deli onen proud.
potak=x+y
input=pozice
vysledek=potak*pozice
Takhle to doopravdy neni, ale s nadsazkou takove vysvetleni pro programatora.
16:00 je to nejspíš kůli tomu že jelikož je to analogový vstup tak posouvání jezdce tím pádem je tam napětí 0-10v a díky tomu se regulují otáčky spíš nechápu proč je na začátku potáku 10v a na konci zem (čekal bych to na opak)
Ta "čelist" s uhlama, neni to na ohýbání plechů v lisu?
nema to zadne znamky po nejakem poskozeni. a oba uhly jsou prave, aspon tak vypadaji a ma to krasny povrch
Kleště na odizolování. Nebo Knipex naštípnout a “svléct”. @Killeroz by určitě poradil.
Celkem vyčerpávající pro funkci frekvenčního měniče! To musím pochválit! Ale na vrtačku?, tak to nevím proč. Plně vyhovuje to přehození řemenu. Měniče jsou určeny spíše do plně automatizovaného provozu, kde je nutno nějakou veličinu spojitě měnit. (DDC,PLC regulace) Prostě kde je zavedena zpětná vazba. K tomu slouží snímače a pak převodníky, kdy pomocí počítače se řídí provoz. K dosažení přesnosti nastavených otáček, nebo polohy, se používají synchronní motory, kdy je rotor složen z permanentních magnetů.
Vhodné jsou i při spouštění zařízení, který má tzv. těžký rozběh, a je nutno omezit proudový náraz do sítě.
noo, jako je to mozna malicko zbytecne, na pasove brusce kvuli rozbehu a regulaci otacek je FM dulezitejsi. ale tady na vrtacce mam v planu to vyuzit treba na zavitovani, pro ktere jsou i tyn ejnizsi otacky dosazene prehozenim remenu stale moc vysoke. dal taky zpetny chod pro zavitovani. a samozrejme mam ted vice moznosti rychlosti. vrtal jsem treba korunkovym vrtakem a nejnizsi otacky jsou 500 a to je dost.
NPN a PNP je značení polovodičů. Konkrétně tranzistorů. Hraje v tom roli jakým směrem propouští - tedy jak připojit napětí.
Super mam stejny menic ale silnejší na soustruhu a chodí perfekne..S nastavením jsem měl taky dost prace.ale povedlo se)
Ten potenciometr tvoří odporový dělič, takže vstupem do AI1 je napětí mezi 0 a 10V. Mít tam jen jeden odpor jako regulaci nejde. I v ostatních zapojeních, kde se potenciometr zapojí jenom jedním koncem a jezdcem je vedle něj zapojen další pevný odpor. Oba tak tvoří zase odporový dělič.
a to PNP a NPN je podobné, jako u bipolárních tranzistorů. Tam jde o to, jestli se to řídí spojením na 24V nebo na 0V. Je to tam vlastně nakreslené a napsané, že DIC (digital input common) je spojené s 0V. Tlačítka pak propojují vstupy s 24V.
Pro použití s tlačítky je to celkem jedno, ale důvod to má pro univerzálnost a použití měniče s dalšími zařízeními. Třeba řízení nějakou deskou z počítače/arduina, kde může být jednodušší a výhodnější třeba spojení vstupu na 0V, pak se měnič nadefinuje podle toho zařízení.
a na měniči ti jde nastravit směr otáčení nemusíš otáčet fáze
no myslim ze jednodussi je prave ty faze prohodit, ne? :)
@@klimbikovabastlirna když se to naučíš na měniči tak pak je to jednoduší na měniči
@@klimbikovabastlirna a reverz o kterým mluvíš nastav na měniči
Jednou jsem se doslova zápěstím napíchnul na tvrdý cyky vodič pod napětím protože mi doutnavka asi praskla nebo nevim a dostal jsem na žebříku pěkně našleháno :)
Prívodný kábel je asi najlepší aj keď drahší H07RN-F 4G2,5 (TN-C 3 vodiče) alebo ekvivalent 5G2,5 ak máš TN-S (5 vodičov) sústavu. 3 žilák ani nekupuj , jedine na prívod do meniča.
Alebo obdobný gumový kábel na predlžováky bez bubna, čierny odolný UV a aj mechanickému z časti aj chemickému poškodeniu.
Na nových stojanových/stolových vŕtačkách STOP tlačidlo je povinné a povinne umiestnené na prednej strane vŕtačky.
Na meniči žiadnych 24V vôbec nemáš !!! Menič nie je zdroj! Najskôr ich tam musíš priviesť z externého zdroja! Inak ta bude stále bez napätia.
DO1 je digitálny výstup ktorí slúži napr. na zapojenie zeleného svetla že menič je OK (V běhu)
DO2 sa zopne keď je na meniči chyba napr. sa rozsvieti červené svetlo.
V podstate sú to len spínacie kontakty ktoré sa zopnú keď nastane určitá situácia. Myslím že sa to dá nastaviť v parametroch ako majú fungovať.
Potenciometer a jeho odporúčané parametre sú na 99,99% uvedené v datasheete meniča.
2,5 přívodní kabel?!?!?!?! = si děláš srandu ?
Máš aspoň vzdálenou představu, kolika wattový je na té vrtačce motor?!?! :-))))))
Na odizolování kabelu jedině jokari nůž.
přesně :)
Nemá smysl kupovat předraženej Knipex ale Jokari (ten nůž vymyslelo Jokari)
Stým nesouhlasím. Každý ať si to dělí jak mu to nejvíc vyhovuje.
Na to odizolování toho kabelu existuje nástroj
No snad nikoho neinspiruješ. Ad poťák, nastuduj odporovy napetovy delic. Ad nastaveni, myslis ze frekvencni menic ti udela z 230 voltiku 400? Ad umisteni, co te vede k tomu, že ho holej chces dat na zeď?
Ano, je to možné. Otáykou je, jestli to takhle malý měnič zvládne.
@@laszu7137 A na co vlastně odpovidaš? Jestli na tu zeď, jo to je sice blbost, ale je to mozne. Jestli na napeti, to neni mozne, je to frekvencni menic, ne napěťovy. Z 1x230 ti vyrobi 3x230 fazove posunuté pro tocive pole.
Možno sa teraz mýlim ale príde mi zvláštne že by takýto malý menič vedel z napájania 1x230VAC spraviť 3x400VAC pre motor. Katalógové listy čo som našiel mi veľa neobjasnili. Najlepšie by bolo skontrolovať výstupné napätie meniča multimetrom, nastaviť ho na 50Hz a odmerať multimetrom medzi dvoma fázami na výstupe k motoru. Ak tam bude len 230V tak sa motor musí zapojiť do trojuholníka. Ale ak aj je na výstupe 400V stále by som to zapojil do trojuholníka a nastavil menič na 230V, pretože to musí byť pre ten menič jednoduchšie. Stačí pliešky na svorkovnici zapojiť tak aby prepájali tie tri svorky vertikálne vrchnú zo spodnou a nie horizontálne všetky vrchné, na nete to určite bude niekde znázornené. Nepodcenil by som kontrolu v tomto prípade lebo točiť sa to môže ale ak to je zle v záťaži môže motor zhorieť aj napriek nižšiemu napätiu.
Rasto: no ja myslel, ze to mam dobre. ale muzu zkusit zmerit a hned budu mit jasno. Jednofazovy menic jsem jeste nezapojoval. myslel jsem si, ze to co bude na vystupu bude mit (faze proti sobe navzajem) 400V tak, jako by to bylo do troj fazove zasuvky zapojeno naprimo, mozna ne... diky! Jinak u brusky to mam myslim dobre, tam je trifazovy motor, trifazovy menic a zapojeni hvezda a na menici 400V.
@@klimbikovabastlirna U 3f meniča to nebude problém, viem si predstaviť že taký menič spraví na výstupe napätie hocaké 3x230, 3x400 alebo aj 3x120. Ale tu by som to overil. Netvrdím že nie sú 1f meniče čo spravia na výstupe aj 3x400V, pravdepodobne sú ale to potrebuje nejaký spínaný zdroj nemalých rozmerov + ešte elektroniku meniča, a nechce sa mi veriť že to Siemens napratal do tak malej krabičky a ak áno tak klobúk dolu.
Jojo. Zjistim. Zmatek je myslim kvuli tomu, ze tech 400v neni proti zemi, ale mezi fazema, tak pak si nekteri lidi mysli ze ty zasuvky 230/400 jsou uplne jine, a ony zas tak jine nejsou. A menic jsem si myslel asi to co rikas, ze si nekde “ukada” tu energii z jedne faze a pak ji tam posila tak, aby nasimuloval verohodne tu vetsi zasuvku a ze pak mezi fazema bude taky 400v, kdyz budou o nejakou tretinu periody vuci sobe posunute.
@@klimbikovabastlirna Môj predpoklad funkcie toho meniča je že napätie zo 1x230VAC usmerní a vy-filtruje približne na 315VDC. Potom pomocou PWM (krásny preklad do slovenčiny Impulzne Šírková Modulácia :D) pri frekvencií asi od 4kHz do 20kHz vytvára umelo na výstupoch tri fázovo posunuté sínusovky z RMS hodnotou 230V ktoré sú potom filtrované Low-Pass filtrom na odstránenie PWM ,,šumu". Preto nižšie napätia ako 3x230VAC na výstupe problém niesu. Problém je že na to aby spravil napätie na výstupe 3x400VAC by bolo potrebné napätie 570VDC (400VAC je RMS hodnota v maxime dosahuje sínusovka až 565V). Na to už by súčasťou meniča musel byť aj spínaný zdroj ktorý by spravil z tých 315VDC aspoň tých 570VDC. A spínaný zdroj potrebuje trafo. Ale je možné že to ide vyriešiť aj boost DC-DC converterom ktorý je podstatne menší ako spínaný zdroj hoc akej topologie ale maximálny výkon čo vie dosiahnuť nie je nič moc.
Poznámka: Ak výstupy toho meniča veľmi ,,šumia" od PWM je možné že lacnejší multimeter bude merať bludy. Lebo takéto multimetre sú stavané tak aby merali AC napätie pomerne presne len pri frekvenciach tak 40 až 400Hz.
@@rastislavstraka8107 no abys z 230V ac vytáhl 400V na výstup, tak si stačí jen jiné zapojení usměrňovače místo můstkového tam dáš zdvojovač napětí a místo oněch cca 315V dostaneš 630V stejnosměrných, žádná věda stačí vědět co použít :)
Úžasný obdivuji tvojí trpělivost a jak jsi šikovný já už bych po tom šlapal super video rád se na tvou práci dívám
diky!!
Ma napadlo či bude mať rovnakú silu keď je na 230 v video super na tlačítka existuje originál krabička možno nájdem alebo niekto aby to malo retro look a ten biely maličký zveračik je top odkupim ho ahoj
malicky sverak mam od rudy, tak mu napis, treba ti vytiskne :) krabicku asi nechci original, protoze tam budu mit dve nebo tri tlacitka a potenciometr a mozna i nejakou kontrolku bych klidne dal.
Knipex 169501SB Odizolovač kabelů
ahoj, ten měnič ti nikdy nedá na výstupu 400V jelikož na štítku má napsané že výstupní napětí je 0 až vstupní napětí
takže pokud chceš mít na vystup 400V to chce měnič na 400V
ten potenciometr by byl lepší drátový víceotáčkový na 2W déle vydrží.
ty mi teda davas! jako napad je to dobry, hlavne by se to lepe/presneji ovladalo, vydrz ani nevim jestli bude problem, ale ono stoji 383Kc!!! :) jeden kus! to asi ani nechci :) v gme.cz
@@klimbikovabastlirna Pozri tme.eu nájdeš tam priateľnejšie ceny. Inak je možné použiť aj dva obyčajné potenciometre a dosiahnuť hrubé a jemné ovládanie z ich pomocou. Zapojenie nie je veľmi zložité a na tomto meniči to určite bude fungovať.
Diky! No koukal jsem na ty viceotackove a zase nevim, jestli bych chtel petkrat tocit od nuly do maxima. Jestli to neni uz moc. Treba dvakrat/trikrat by asi bylo jeste ok. Jinak videl jsem i 10x a to uz by bylo uplne silene :)
@@klimbikovabastlirna Hej 10 otáčkový na túto aplikáciu už je trošku veľa. Bohužiaľ 10 otáčkové potenciometre sú najbežnejšie. Preto som odporučil zapojenie dvoch potenciometrov na hrubé a jemné ladenie. Ak chceš môžem ti poslať schému ako sa niečo také zapája.
víceotáčkový je drátový a vydrží déle
Menič by som dal na stenu aby bol co najďalej od lietajúcich špon a ovládanie si potiahol na vŕtačku, inak mam menic na sustruhu nastaveny na max 80hz to je okolo 2000ot. Je to tiež Siemens micromaster 1,5kw brzdenie motora zaisťuje menic DC napetim, ten tvoj neviem ci ma túto možnosť
No jako mam tam nejake dvorky dc+ a dc-, premyslel jsem na co jsou, tak mozna prave na tohle
@@klimbikovabastlirna to je nieco ine týmito nastaveniami si menic, ak stlacis tlacidlo stop pusti do motora miesto striedaveho napetia jednosmerne a tym motor zabrzdi treba si len vyskusat ako dlho ma byt toto brzdenie pustene v sekundach ked tak mozem poslat cely manual motor moze aj preto dlho spomalovat lebo je tam nastaveny pomali dobeh s 50HZ na 0HZ vsetko sa da nastavit. Kapitola 6.2.15.4 Stejnosměrné brzdění P1232 =... Proud stejnosměrného brzdění (vkládán v %) Stanoví hladinu stejnosměrného proudu v [%] vzhledem k jmenovitému proudu motoru (P0305). P1233 =... Doba stejnosměrného brzdění (vkládána v s)Určuje, jak dlouho má být stejnosměrné brzdění aktivní po povelu OFF1 nebo OFF3
P1120 =... Doba rozběhu motoru(Vložte dobu rozběhu motoru v s)Doba nárůstu výstupního kmitočtu z nuly na maximální kmitočet motoru (P1082) bez zaoblení rampy. P1121 =... Doba doběhu motoru(Vložte dobu doběhu motoru v s)Doba poklesu výstupního kmitočtu z maximálního kmitočtu motoru na nulu bez zaoblení rampy.
Jo ty doby rozbehu a dobehu jsem si menil. Default je myslim 10s a ja jsem si dal 1s. Ale to brzdeni jsem jeste nezkousel. Jen je mozna skoda ze na nouzove brzdeni by to bylo dobre a zastavovat s tim pokazde by mohlo opotrebovavat zbytecne motor? Ze tam budou jakoze razy. Idealni by bylo mit treba misto reset tlacitka ten nouzovy stop ktery by mel i to brzdeni. A to by byl ten knoflik ktery muzu stisknout i celem, normalni stop by pak byl u tlacitka spousteciho a reverzovaciho bokem
No tam sa dá nastaviť prud v % pre to brzdenia percenta s prúdu ktorý je nastavený zo štítku motora v menici a čas ako dlho ma brzdenie trvať, príklad; nastaví sa 20% a 5 sekund, motor bude poomali zastavovať, 80% a 2 sekundy motor sklbne a stoji treba len skúsiť
Na LED žárovku bych volil spínání přes relé, poté si tam můžeš dát cokoliv :) Jinak pěkné video a celkově pěkná práce, jsem rád že jsem tě objevil, jen tak dál :)
Jokar...nuz na odizolovani
já si myslel že se frekvenční měnič používá jen na výtah
Na cokoliv se da pouzit :) dalsi mam na pasove brusce treba
@@klimbikovabastlirna ok zajímavé protože u výtahu to dělá to že přesně zastaví ve stanici na milimetry
Ahoj ptal jses jak odizolovat kabel aby jsi to nemusel řezat nožem tak my to ve škole děláme jokariho nožem.
Jj. Uz ho mam :)
Môžem doporučiť tento menič z českého skladu za par dni doma je na mlynceku na mäso, malý šikovný
a.aliexpress.com/_mqWEEVd
3F motor , který bude poháněn měničem, který má 1f vstup, a 3f výstup, nebude mít nikdy takový kroutící moment, jako když bude ovládaný 3f měničem, 3f vstup a 3f výstup. Protože, je pořád poháněn jen jednou fázi, kterou rozdeli měnič. Asi tak