HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY/PROLOG

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 18 гру 2017
  • 19. 12. 2017 | Hvězdárna a planetárium Brno | www.hvezdarna.cz/program
    Úvodní (trochu delší) přednáška k listopadovému přednáškovému cyklu s názvem HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY.
    Našimi přednášejícími jsou:
    Ing. Michal Malinský, Ph.D.
    Mgr. Martin Schnabl, Ph.D.
    prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
    + náš milý kamarád Martin Rybář :-)
    Je to obrovský úspěch lidského ducha - na jedné straně jsme schopni detailně popsat nepředstavitelně malinký svět elementárních částic a základních sil, který mezi nimi působí, na straně druhé nesmírně obrovský prostor našeho kosmu, který měl počátek v události jménem Velký třesk před 13,7 miliardami let. Teorie, která popisuje svět mikrosvěta, se nazývá Standardní model elementárních částic - teorie, která dosáhla mnoha grandiózních výsledků. Avšak zdá se, že i tento model není zcela úplný a očividně vykazuje mnoho podivných nedostatků. Velkou neznámou je také to, jak sjednotit kvantovou mechaniku - tedy svět malých měřítek - s obecnou teorií relativity? Na tuto - na první pohled neřešitelnou - otázku se rozhodla najít odpověď tzv. teorie strun, která za nejmenší stavební kameny přírody nepovažuje částice, ale jednorozměrné vibrující struny. Nakolik je ale tato myšlenka vůbec reálná? A podaří se nám někdy například najít odpověď na palčivou otázku, co tvoří tzv. temnou hmotu?
    A mrkněte i na video:
    www.ted.com/talks/harry_cliff...
  • Наука та технологія

КОМЕНТАРІ • 52

  • @achab4107
    @achab4107 5 років тому +13

    obdivuju fyziky , mágy , alchymisty kteří z toho , že do sebe bací pár atomů , dovedou popsat co bylo uvnitř......to je fyzika a magie v pravém smyslu slova.....mají moji hlubokou úctu...

  • @marekkrakovsky4187
    @marekkrakovsky4187 3 роки тому +1

    Je tu ještě spousta neobjevených částic: Epsilóny, Etóny, Thetóny, Jotóny, Kappóny, Lambdóny, Nióny, Ksióny, Omikróny, Róny, Sigmóny, Ypsilóny, Fióny, Chióny, Psióny a Omegóny.

  • @viktorholubec532
    @viktorholubec532 5 років тому +3

    Pan doktor Malinský ukázal velké množství procesů při kteých vznikají neutrina, ale žádný při kterém by zanikala. Protože neutrina snadno vznikají a s hmotou interagují jen velmi slabě, znamená to, že počet neutrin ve vesmíru neustále roste?

    • @nin1ten1do
      @nin1ten1do Рік тому

      v našem 3d modelu ano vznikají ale mimo něj.. a tak není přehled o tom co je jak.. jelikož naše oči přístoje vyrobené v našem modelu jen velmi těžce uvidí za oponu ač jsme to již díky zmeření a záchytu Bosonu dokázaly..

  • @nevimzevim
    @nevimzevim 6 років тому +1

    Dobrý den, byl by někde na youtube ke zhlédnutí tento přednáškový cyklus? Konkrétně by mě zajímala přednáška pana dr. Malinského. Za případnou odpověď předem děkuji ..

  • @BonelessEar
    @BonelessEar 6 років тому +4

    8:24 - LINUX!

  • @bohuslavjesina1733
    @bohuslavjesina1733 2 роки тому +1

    Ti vědci jsou tak chytří, až z nich lezou naprosté fantazmagorie!!! To už snad nejsou ani vědci, ale virtuální farmáři s mnoha polnostmi!!!

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc Рік тому +2

      :)) Studentům to vysvětluji na mé osobní zkušenosti: Jako prvňáček jsem chodil do jednotřídky. S hrůzou jsem poslouchal zadávání úkolů pro čtvrťáky, jejich zkoušení atd. Skutečně jsem měl vážnou obavu, že až jednou budu na jejich místě, že tu složitost učiva prostě nedám. Léta ubíhala (pro dítě jsou tři roky jako deset) a octl jsem se na místě čtvrťáků. Nejenom že jsem to učivo dal levou zadní (náš učitel byl skutečně dobrý učitel), ale škodolibě jsem se bavil tím, jak prvňáčci či druháci nebo třeťáci tápou před tabulí nad primitivním úkolem. My čtvrťáci jsme měli například výtvarnou výchovu, abychom nerušily výuku či zkoušení nižších ročníků, protože už v té jednoduchosti učiva z našeho pohledu jsme už jako děti spatřovaly jisté nesrovnalosti mezi výukovými modely jednotlivých ročníků. Něco podobného může vznikat na takové přednášce, ale rozdíl je v tom, že v hledišti jsou prvňáčci upřednostňující jednoduchý model, a na stupínku deváťáci se širší nabídkou, pokud zůstaneme u školní analogie. :) Ano, i když matematika, která ve své abstraktivitě zohlední kdejaký model, neznamená, že je vždy správný a funkční. Struny, brány, paralelní vesmíry a mnoho dalšího z přednášky jsou nejspíš kardinální pitomosti, ale v jiném účelu to může dobře posloužit, jako jiné špatné, ale nenahraditelné modely. Proto se tomu nechává prostor. Možná to nevíte, ale i vy používáte technologie, které byly vybudovány na fatálním omylu. V nějaké etapě indukce poznatků se ořežou nesmysly a jede se dál a to je ten pokrok. Samozřejmě, že existují Sheldonové, kteří jsou krajně neužiteční pro společnost a než je nechat kazit práci jiných, nabídne se jim třeba výzkum strun. Neočekává se, že by na něco užitečného kápli, ale věda musí prošlapávat i slepé cestičky, aby se jiní po nich nevydávali (J.Cimrman). Nezapomínat na popularizaci vědy - věda potřebuje peníze a je fuk, kdo jim je poskytne. Líbivá pohádka s nadužívaným termínem, třeba "kvantový", vhodně vpašovaným do nezáživných faktů a dohromady spadajíce do oblasti magie pouličního kouzelníka, může někoho přesvědčit k mecenášství.

  • @klokangeorge4005
    @klokangeorge4005 5 років тому

    BAL=bal ? N'bone?

  • @achab4107
    @achab4107 6 років тому +3

    je to zajímavé ale trochu sekaný přednes....ale nechci bejt hnidopich....

  • @janprvy8822
    @janprvy8822 5 місяців тому

    Astrofyzika vysvetľuje mnohé napozorované javy a fakty "rozprávkami". Preto by malo byť také vysvetľovanie faktov poctivo označované ako HYPOTÉZA, nie ako teória. 🤔🤫🤭

  • @janstangl4635
    @janstangl4635 4 роки тому +1

    Mohli byste do toho pustit aspoň nějakou hudbu. Nemusel bych se tolik nudit. *peace*

  • @chatnickcz
    @chatnickcz 6 років тому +2

    já to nějak nepochopil. jestliže má neutrino hmotnost tak přece musí reagovat gravitačně.

    • @vojtakliner7605
      @vojtakliner7605 6 років тому +4

      Ano samozřejmě reaguje, ale ono má hmotnost velmi, velmi velmi malou a gravitace je velice slabá síla. A na to zatím nestačíme.

    • @pbpitko185
      @pbpitko185 6 років тому +1

      Jasné, gravitácia je univerzálna sila ktorá pôsobí úplne na všetko, teda aj na neutríno. je však nesmierne slabá, ak by sme porovnali elektromagnetickú silu medzi atómovým jadrom a elektrónom z elektrónového obalu a s gravitačnou silou medzi jadrom a elektrónom tak pomer je cca 1:10-27. Elektromagnetická sila má však kladný a záporný náboj (priťahujú-odpudzujú), takže sa vzájomne kompenzujú (rušia), naproti tomu gravitácia je vždy príťažlivá a teda sa sčítavá cez celú hmotu napr. na Zemi cez všetky častice hmoty Zeme. Takto môže mať táto extrémne slabá sila vlastnosť, že by dokázala napechovať napr. celú hmotnosť Zeme do rozmeru rádovo metre.
      pb

    • @pbpitko185
      @pbpitko185 4 роки тому +1

      Samorejme, gravitačne interagujú všetky hmotné častice, vrátane fotónov ktoré majú nulovú kľudovú hmotnosť, teda podľa podľa známeho einsteinovho vzorca E=mc^2, aj energia má hmotnostnú povahu a tiež gravitačne interaguje. dráha svetla sa ohýba v gravitačnom poli.

    • @nin1ten1do
      @nin1ten1do Рік тому

      vycházíte z omezené znalosti.. a ingnorantského podledu na gravitační model.. který platí jinak v meřítku a objemu a navíc od určitých rozměrů v závisloti na elektrikém náboji částic jeliko 10x-18 překonává gravitační model... vějíř přece taky neovládá a nedotýká se vzduchu na konci chodby ale jeho pohybem můžeme vzduch rozvířit tak, aby se pohnul.. díky vektorové vlně tvořené mávnutím.... aby to fungovalo.. tak se musí se vějíř do vzduchu umět opřít :)) takže nemůže být tvořen vzduchem.. stejně tak opačně vzduchem pohnout vejířem.. no a sme tam..

  • @Jeblington1
    @Jeblington1 2 роки тому

    Neříkaš vubec v nic, takhle chtrej jusem taky

  • @pavelkarel2964
    @pavelkarel2964 3 роки тому

    Ty jsi úplně mimo ty nemáš pojem o čem mluvíš

  • @mireknovak8343
    @mireknovak8343 6 років тому +2

    Nekonečno nemůže mysl fyzika pochopit proto, protože myšlení je dvourozměrné, na základě minulosti, tvoří budoucnost. Což je pohyb (lineární) a pohyb je změna (relativita) a není to stálost, trvalost. Pokud ale mysl bude v klidu, nebude nic vznikat ani zanikat, což je přítomnost, tedy je to stálost a trvalost, čili nekonečnost. Mysl v klidu je bezčasá veličina. Čas je vzdálenost mezi vlnami myšlenek. Kde není čas, není ani prostor. V klidu, se částice (ego) stává celkem. Subjekt se stává objektem a naopak. Nekonečnost leží mimo mysl a pochopit, znamená nechtít to pochopit (nemyslet). Lidská mysl může být pouze třírozměrná, ale i tyto veličiny jí mohou ukázat, kudy vede cesta, aby se subjekt stal objektem v jednom celku nekonečnosti. A potom celek se zase může uvědomit a stát se subjektem. A tak stále dokola dokolečka. Pochopit kým nejsme, je krokem poznat kým skutečně jsme. Jsem, tedy myslím, nikoli tedy myslím, tedy jsem. Mysl a intelekt není totéž. Mysl je pouze nástroj intelektu, není to intelekt samotný. Poznej sám sebe.

    • @woodypwx
      @woodypwx 6 років тому +8

      Presne na techto blabolech si ujizdi moje mama. Mnoho radoby vzletnych a hlubokych myslenek, ktere jako celek nedavaji vubec smysl. "Mysl v klidu" je jedine mrtva mysl. Jako dukaz staci obycejne EEG.

    • @mireknovak8343
      @mireknovak8343 6 років тому +1

      člověk v bezvědomí taky nepřemýšlí a přece jeho vegetativní funkce fungují.

    • @mireknovak8343
      @mireknovak8343 6 років тому

      woodypwx
      ua-cam.com/video/pBA-A23LMtU/v-deo.html
      ua-cam.com/video/03XPmqPn5nU/v-deo.html

    • @dusanhabina
      @dusanhabina 6 років тому +3

      Taky jsem si dal trávu ;-)

    • @LiborTinka
      @LiborTinka 6 років тому

      tohle je něco čemu pan Dennett říká "deepity"