Erika Hníková: Naše děti čeká velmi složitý svět - školský systém je na to moc nepřipravuje
Вставка
- Опубліковано 21 жов 2024
- Před 10 lety točila dokument v Afghánistánu. Po světové premiéře na karlovarském filmovém festivalu teď přichází do kin její celovečerní dokument o dítěti, jemuž rodiče naordinovali extrémní výchovu Každá minuta života. Už přišla na to, co si má o takových rodičích myslet? Proč se v průběhu natáčení dostávala do ambivalentních stavů? Jak prožívá to, co se teď děje v Afghánistánu? A k jakým úvahám ji směřování země pod Tálibánem vede? Režisérka Erika Hníková je hostem Osobnosti Plus Barbory Tachecí.
Článek + audio: rozhl.as/Osobn...
-------------------------------------------------------------
» Sledujte nás na Facebooku: / rozhlasplus
» Sledujte nás na Twitteru: / croplus
» Články, online poslech a audioarchiv Plusu na webu: plus.rozhlas.cz
"Nejlepší a a bohatý" neznamená nejšťastnější ;) A být šťastný znamená žít v souladu se svojí vizí o vlastním životě, nikoliv žít v souladu s vizí někoho jiného o mém životě. Takže představou rodičů, že dítě musí být nejlepší ve skutečnosti zadělávají dítěti na velké problémy, jednak tím že dítě si bude myslet že musí být nejlepší, aby bylo přijaté, což je průšvih. Na druhou stranu pokud uvěří že je nejlepší, mohlo by to mít negativní vliv na jeho postoj k druhým, protože by se mohlo cítit nadřazeně a v tom případě bude mít ve všech vztazích problémy. Proto je důležité poskytnout dětem prostor aby svobodně rozvíjely ty svoje talenty se kterými se cítí šťastní. Ale zároveň jim vysvětlit, že to že někdo v něčem nevyniká, neznamená, že je horší člověk, to vůbec nemá spolu co dělat. Diskutovaný typ výchovy bych považoval za v pořádku pouze v případě, že zájem o aktivity dítěte by vycházely z něho, nikoliv z rodičů. Roli rodičů naopak vidím v tom že by měli být podporující vůči talentům dítěte, které z něho vycházejí a kterým si přeje se věnovat. Slova o tom že díte musí být třeba nejlepší kuchař, či nejlepší nevímco vnímám jako pro dítě velice škodlivá jelikož "nejlepší" kuchař neznamená nejšťastnější kuchař. Jelikož z hlediska naplněného žívota a pocitu štěstí jde o to, jestli se cítím osobně dobře v tom co dělám, nikoliv o to jestli mě většina lidí hodnotí, jako nejlepšího kuchaře. Protože v tom případě hrozí že pocit naplnění přichází z vnějšího uznání a nikoliv z pocitu z činnosti samé a takoví lidé kteří potřebují potřebují vnější uznání pro vlastní pocit naplnění nejsou vyrovnaní, protože toto uznání donekonečna vyžadovat nelze.
Naše 'běžné' děti jsou frustrovány v dětství, ale Michal Hanuliak bude asi frustrovaný v dospělosti. My jsme spokojeni se sebou samými tací jací jsme, Michal musí být stále nejlepší, což je nedosažitelné. Michal má vypěstovaný pocit nadřazenosti. Je pořád něco víc, hvězda. Teď jako dítě vztahy navazuje, ale jak bude navazovat vztahy v dospělosti? Jak si bude hledat partnerku? Unese případné odmítnutí? Co když ho v dospělosti nebudou všichni chválit? Sklouzne do závislostí tak jak to v bohatých rodinách bývá?
Školy montesory a waldorfská jsou fajn.Jenže se obávám že to bude v současné době ovlivněné liberalizmem.