Nasdílím svoji zkušenost :) trochu delší čtení, nejdřív se vychválím, ale dojde i na chyby. Jsem velmi mladý a mám za sebou pár zkušeností. Můj obor je IT. Po základce jsem dělal ve fast foodu po celou dobu studia střední - tzv. "komoditní práce", ale překvapivě obrovská zkušenost protože jsem měl zájem o ten business. Nejdřív mě dost fascinovalo IT (čili software na čem běží třeba pokladny apod.) začal jsem se v tom trochu vrtat a všechno jsem se kolem toho SW naučil, eventuelne jsem se zkontaktoval s centrálou abych vyzvidal další podrobnosti :) kontakt se proměnil na schůzku, schůzka potom na 2 školní praxe na centrále (povinné v rámci SŠ studia) a nakonec i uvnitř franšízy ve které jsem pracoval jsem dostal nabídku dělat místo provozu IT. Ta nabídka však přišla potom kdy jsem jednoho dne viděl do očí bijící případ toho jak neefektivně nabíráme lidi. Přijde uchazeč na pohovor (ve fast foodu vezmeme každého s čistým TR) a následně po pohovoru si po pozveme zas aby vyplnil 100 HR papírů. No, ale jaký je obsah těch papírů? 99% je tam stejný text a uchazeč vyplní všude jméno, email, telefon apod. Tenhle proces zabral ručně 1.5h s tím že u každého uchazeče musela být zároveň administrativa, která s ním papíry procházela. No a došlo mi, že je to v dnešní době absurdní. Spojil jsem se s naší HR personalistkou a pitchnul jsem jí jak to můžeme zdarma automatizovat pomocí Google formuláře. Dohodli jsme se že to zkusíme a za týden jsem měl naprogramovanou aplikaci. (Čili přesně identifikace problémů a dotáhnout to do konce).. Spustili jsme test provoz na restauraci kde jsem pracoval a feedback jak z HR tak administrativy na restauraci byl výborný. Pokračovali jsme se spuštěním na dalších 2 restauraci a v ten moment se začalo ozývat od ostatních (7) restaurací kdy to bude u nás 😅 jednoho dne jsem si vzal teda košili a jel jsem to ukázat těm ostatním restauracím na schůzku (v 17 letech cca) Po spuštění a obrovské kladné vazbě ze všech stran si toho všimla jednatel firmy (pro kontext jednatel ve velkých fast food franšízach se většinou opravdu zaměřuje jen na big picture věci a vše ostatní řeší už vedoucí zaměstnanci) Dostal jsem obrovský bonus za zlepšovák (původně když jsem to dělal tak jsem to nedělal pro peníze, my se domluvili že se to zaplatí jako klasické hodiny v restauraci ten vývoj) a nabídku práce IT v rámci franšízy. Musím říct že to byl super pocit a ani jsem to nedělal pro ty peníze, spíš pro ten challange něco prostě vytvořit. Když jsem dostudoval školu, tak jsem práci ukončil a začal hledat něco v IT na full-time. Úsměvné byla věta "jak to bude s tím systémem my se bez toho neobejdeme" tak spolupráce pak pokračovala na IČO (občasné úpravy, systém jinak běží sám bez chyb a vygenerovat už desitky tisíc dokumentů bez toho aniž by měsíčně se platili nějaké servery vše běží na Google drive) Pak přišla moje první "real" práce v IT na FT. Kolegové kteří byly sice skvělí programátoři, tak neměli moc dobrý skill v komunikaci s klientem a v týmu byla poptávka po projektovém manažerovi, který by s klienty komunikoval a navrhoval reálné proveditelné zadání pro developery. Já se do té pozice nehlásil ale tím že jsme byly malý startup tak si mě tým sám za "mými zadami" vybral a navrhl to jednatelce. No a tak jsem rychle rostl, dostal jsem na starost řízení projektů a veškerou komunikaci s klienty. Bohužel nastal problém, že zodpovědnost rostla víc než moje zkušenosti a začal jsem být přehlcen prací. Argument ve videu že 9/5 a konec, souhlasím že to není optimální u zaměstnance, ale druhá strana mince pak je aby se to až moc nepretahovalo. Práci jsem dohanel skoro každý víkend a v rámci pár měsíců jsem vyhořel. Moje kompetence se neustále rozšiřovali a v jednu dobu jsem byl prostě střed celé firmy a prostě úspěch firmy hodně záležel na mě :/ tohle mi prerostlo přes hlavu a způsobilo dost stresu, hlavně kvůli jednatelce, protože jsem měl často obavu, že mužu jednoduše způsobit škodu, samozřejmě neumyslne. Postupem času jsem tedy z pozice začal odcházet a jsem strašně vděčný že jsem měl po celou dobu podporu šéfky. Eventuelne jsem odešel úplně a dal si pauzu. Co jsem tím chtěl říct je; spíš pro mladé lidi jako jsem já: nehrňte se do vedoucích pozic takovou rychlosti jako já. V rámci 6 měsících jsem z developera skoro vedl celou firmu a to po škole! Po této zkušenosti jsem si dal půl roku pauzu, zaměřil se dost na sebe a život a následně teď nastoupil do obrovského korporátu. Zatím mě práce tam baví, adekvátní challange a vidět výsledek práce který má dopad na skoro 5M lidi v ČR denně je dost pro mě zajímavý. Teď se nacházím trochu na "cross roads" mám super stabilní práci, ale nevím jestli mi nebude chybět prosazovat moje iniciativní nápady a dotahovat vše od začátku do konce. Čas ukáže :) Tak tohle je můj work life story zatím 😀 sorry za tu esej ale snad to přišlo aspoň někomu zajímavé
Neuvěřitelný. Zajímalo by mne, co tě v životě tak brzo takto nastavilo. V tvým věku jsem akorát tak přemejšlel, kde sehnat peníze na páteční diskotéku a potom, jak si prodloužit věk, před důležitýma rozhodnutíma, který jsem bohužel nechal spíš vyplynout, než že bych si udělal nějakou analýzu možnejch dopadů na budoucnost. Ptám se protože mam dvě malé děti a rád bych jim dal nějaké nadšení a zájem do života a pokud jsi schopnej něco identifikovat, tak bych nad tím rád zauvažoval. Díky
@@prasavec0009 Otázka sice není na mne, ale z mého pohledu je to dáno tím, že už od ranného věku mají děcka zodpovědnost a jsou učené ke sledování toho, co se kolem děje a aniž by jim někdo řekl, že se mají zapojit do procesu. Znám obrovské množství lidí, kteří i když vidí, že na něčem pracuji (klidně manuálně), tak se založenýma rukama stojí a koukají. Nedovedu si představit, že něco takového dělám já... "prostě pomáhejte. Najděte si jak." To se vžije a člověk má pak podnikavého ducha. Ne pro každého to platí a je k tomu i vůle a snášení útrap, když víš, že to bude mít ovoce, ale to už záleží i na člověku. Někdo na to je a někdo udělá všechno pro to, aby se vyhnul zodpovědnosti, nebo překážkám.
@@DobryNapad Taky vidím důležitej point v tom diskutovat a nechat děti rozhodovat co nejdříve, samozřejmě s řízenými následky. Snažím se ve hrách snížit obtížnost, ale držet ji a nenechávat je vyhrát. Motivuju je k tomu, aby všechno nechtěli udělat po mně, ale spíš poradit jak, a aby to udělali sami.... No nicméně né vždy se to daří a ještě vidím vlastnosti, který bych u nich rád potlačil a některý, který bych rád rozvíjel.
K té identifikaci problémů: někdy je poměrně obtížné, přesvědčit, toho zaměstnavatele, že se o problém skutečně jedná, protože: "pravidlo č.1: vždycky se to tak dělalo", a pravidlo č.2. "ale takhle jsme to nikdy nedělaly."
Je potřeba k té identifikaci problému, přidat i přínos jeho vyřešení. "Pokud se to bude dál dělat tak, jak se to vždycky dělalo, budeme mít o 10% menší marži..." Podobná věta dokáže přetlačit obě pravidla. (v meritokraticky řízené společnosti... což jak mi teď dochází, tak zaměstnavatel s takovými pravidly asi moc váhy meritu nepřikládá :-D )
K tomu Makru - co vím, tak se snaží fungovat primárně na principu velkoobchodu. Mají tomu uzpůsobené třeba i cenovky, kde výrazněji je zobrazena cena bez DPH. Člověk tam často potká fakt lidi z gastra, nebo majitele menších hotelů/penzionů případně lidi ze sportovních klubů s barem, kteří to berou opravdu ve velkém. Celkově je ten byznys pro ně víc přizpůsobený. Jako účet vyjede klasická faktura. Popravdě se divím, že tam "trpí" i nás čučkaře, co si tam občas jedou něco nakoupit, protože mají živnosťák a díky tomu kartičku. :) Btw., je vidět třeba i ten rozdíl ve vnímání lidí, kteří tam nakupují. Když mají něco v akci a přijedou provozovatelé večerek, tak si naberou co potřebují/co smí a nikdo to neřeší. Když podobně vybílí zboží v akci v Lidlu nebo Kauflandu, tak tam musí přijet celá rodina, aby to vyšlo na kusy na osobu a aby je důchodci nezlynčovali. 😂 Stejně tak je tam omezení vstupu pro děti do 12? let. Jezdí tam často i ještěrky s paletami a prostě nechceš, aby se tam volně pohybovaly malé děti. A tohle omezení by nejspíš u běžného obchodu neprošlo. Stačí občas ten řev, když si někdo zkusí omezit jejich výskyt v kavárně či restauraci.
Mám dojem, že to nemůže fungovat ve všech oborech. V mém oboru, kde se zabývám strojírenskou výrobou jsem se napříč firem setkal se stejnými problémy. Skoro všude si drží neschopné lidi jen proto, že jsou dlouholetí zaměstnanci/známí někoho/rodina někoho, vedení nemá schopnosti rozpoznat kvalitního zaměstnance od nekvalitního, pak to vypadá jak to vypadá. Takže aby všechno fungovalo, tak musí být ve firmě dobře nastavené vedení a majitel. Což je v českém prostředí dost problém. Máme tu korporáty, kde ve vedení není přímo majitel a to jsi popisoval v jiném videu, není dobrý prostředí pro nějakou snahu, když to nikdo neocení. Pak ty menší firmy mají často majitele, který z výdělku maximálně vytahují zisky. Dobrý příklad je jeden zaměstnavatel, kterého znám, není ochoten lidem přidat 10Kč na hodinu, protože by to pro něj byl velký náklad ale sám si ročně nakupuje několik aut a také nemovitosti, který se mu zlíbí.
Dělám ve strojírencké firmě čistě českého vlastnictví a to samý. Hrajeme si na rodinou firmu, ale taťka nedal plný prémie, že se nedaří a za 2 měsíce si koupil nové BMW, přitom má vozovej park jak luxusní autobazar. Zdůvodnění prostě výsměch. U nás se vedoucí úseku vybírají ze zaměstnanců, kteří jsou sice dobří technici, ale na řízení lidí nemají vzdělání a ve výsledku ani čas a pokračují ve své předchozí práci. Potom děláme systémové chyby, které se opakují a efektivita zůstává, ale práce přibývá, jelikož máme fakt schopného obchoďáka. Teď absurdní situace - neúspěšně hledáme dlouhodobě svářeče a jeden uchazeč chtěl o LITR víc, než jsme nabízeli v inzerátu. To byl pochopitelně problém, tak si dál platíme inzertní servery... :-D
@@prasavec0009 Tak to je taková klasika. Takových příkladů bysme našli víc. Ikdyž jste nastínil další problém a to vedoucí výroby, kteří nemají žádné manažerské zkušenosti a nikdo jim ani neřekne jak mají jednat a většinou právě v takových firmách jim nedají ani žádnou kompetenci, tak jedinou věc co můžou z pozice vedoucího dělat je docházka. :)
Taky pracuji ve strojírenství 😀 Slévárna, modelárna, strojírna. Na strojní děláme kusovou výrobu. Jak malých kostek, tak tunových odlitků. Vystudoval jsem truhlařinu a navrhování a konstrukce nábytku 😀 Ale jsem zde a dělal jsem několik let obsluhu CNC. Prachy celkem dobrý, ale nechtěl jsem chodit na směny. Tak teď programuji ty stroje. Můžu si do práce chodit kdy chci, být tam jak dlouho chci, s šéfem dobrá domluva skoro na všem.... Nějaká rada, co bych mohl dělat navíc? Komunikativní moc nejsem, anglicky ani německy neumím, abych mohl komunikovat se zákazníkama a tento obor znám jen z praxe. Odborné výrazy taky neznám.
@@lukasnovotny9448 Co je dobrá mzda? :-) To co popisujete je výjimka, umíte od všeho trochu. V dnešní době bych nejvíc poradil vrátit se k truhlařině a dělat na sebe interiér do bytu/domu, z toho co píšete nejvydelecnejsi. Kokunikativnost je ale základ, umět jednat s lidmi je potřeba a jazyky umět jen kdybyste chtěl do ciziny, z mé zkušenosti moc nevyužijete v česku. To tak pro začátek radu. :)
@@brychtajan1 Jako obsluha jsem měl vždycky přes 40k čistého. Jednou za rok přišlo i 50k čistého. Ale to kvůli premiim, když něco spěchalo a trávil jsem tam hodně času. Teď dělám programátora CNC. Učil jsem se to tento rok úplně od začátku. Dělám to pár měsíců a chodí mi 35k čistého. Takže bída. A předpokládám, že se dostanu na max 40k čistého příští rok a konec. Což je demotivující. Truhlařinu jsem dělal v životě jen 1 rok. Ta práce mě baví, ale jen když si dělám jen něco pro sebe. Být zaměstnanec truhlář je hrozný. Strašná makačka a málo peněz. Do nedávná jsem si i přivydělával stavební truhlařinou. Nějak to na mě není. Jak píšete, že nejvýdělečnější by bylo dělat interiéry, tím myslíte na sebe je navrhovat nebo sám je i kompletně vyrábět?
Mě Teda fungovalo vždycky dělat tak jako bych měl nějaký podíl v té firmě. Ač jsem třeba neměl. V první praci toho jen zneužili a víceméně jsem byl za idiota že jsem se pořád snažil něco vylepšovat, hledat úspory, dělat efektivnější procesy atd.. v té druhé práci si toho naštěstí všimli a časem jsme spolu založili vlastní firmu kde už delam vsechno pro sebe. Nyni to vidim z te druhe stranky a uprimne je tezke najit cloveka co by takto premyslel. Kazdy by nejradeji do zamestnani jen dochazel. Ve 3 si pipnul a no stress...Dělám ve strojírenství.
@@brychtajan1 řekl bych že se "zlepšovací mindset" dá uplatnit asi v každé práci. Stačí mi navštívit třeba nějaký úřad a v hlavě si promýšlím kolik věcí bych tam změnil aby to probíhalo rychleji (ale tam je to marnýýý) : - ) To stejné když navštívím jinou firmu a namátkou se podívám jak někdo něco dělá....všechno jde zrychlit. Spíše pak záleží jak to lidé přijmou. 90% lidí nic zrychlovat nechce. Chtějí mít svůj klid, svou rutinní práci a každé zrychlení jim podvědomě připomíná "budeš mít pak více práce za stejný plat"....ale to už se dostáváme trochu jinde.
@@lukaskantor2645 Zdarec, taky dělám ve strojírenství. Střední firma. Strojní, modelárna, slévárna. Byl jsem jako obsluha CNC. Teď jsem programátor CNC a chtěl bych dělat něco víc. V tom programování mám tu výhodu oproti ostatním programátorům, že mám praxi na těch mašinách a vím, co jde a co ne. Nemáš nějaký tipy, co bych mohl dělat třeba na víc? Jsem málo komunikativní 😀 Neumím anglicky ani německy, abych mohl komunikovat se zákazníkama,... Napadá mě jen, zkusit zlepšovat výrobní procesy, aby to odsejpalo, poradit nějaký vylepšení pro výrobu, ušetření času, .... Jediný co umím asi líp než ostatní tam trávit víc času a pečlivěji si po sobě vše kontrolovat a dělat to pořádně, aby to třeba obsluze CNC ušetřilo čas a nemusela nad tím víc přemýšlet.
Kemo, me by zajimalo jestli jsi vubec nekdy byl zamestnanej, delal jsi rukama, apod?Protoze si to nemyslim.Nejvic zkusenosti a praxe maji lidi co si prosli X druhama prace a i podnikanim.Pochybuji, ze jsi nekdy delal i manualni prace.
Makro má kartičky, protože vystavuje faktury, ne účtenky - protože když jde vietnamec nakoupit zásoby do večerky, tak typicky cena nákupu přesáhne 10 000. A tak abys nemusel holčině na pokladně pokaždé diktovat fakturační údaje, tak mají kartičku, ze které se načte profil odběratele a vyplní se na fakturu.
Ano, ale faktura jde vystavit i na fyzickou osobu nepodnikatele, čili by mohli normálně vydávat karty nepodnikatelům a fakturačně by se nic nezměnilo. Když jsem však byl v Polsku (v době kdy byly potraviny tuším kvůli 0% DPH mnohem levnější) tak makro u hranic se mě při vstupu zeptalo jestli chci fakturu nebo paragon. U kasy mi pak dali účtenku a kartu nechtěli
@@x55554 To je pravda. Tak tam možná bude ještě nějaký další důvod. Marketing, fakt, že na to mají nastavené marže a všichni by to brali útokem nebo protože spotřebitelé mají větší práva.
Pokud me zkusenost z korporatu za 18 let necemu naucila, tak KAZDY zamestnanec je nahraditelny. Zazil jsem situace, kdy firma vyhodila jedineho cloveka, ktery mel o danem produktu interni znalosti pred tim, nez ty informace predal novemu tymu, ktery ten produkt prebiral. Nebo ten clovek umrel. A novackum proste nezbyvalo nic jineho, nez se s tim proste poprat. Nerad davam rady, ale pokud bych mel ted jednu dat, tak si o sobe nevytvarejte neomylny pocit, ze jste nenahraditelny zamestnanec, protoze i pokud jim opravdu jste, tak na tom vubec nemusi zalezet.
Ja si myslim, že dosť veľa korporatov vyskytuje ta scena z Office space - Meeting with Bobs. Kto realne dneska pracuje full 40h za tyžden(najmä v office priestore) a where is the motivation Bob?
Zaměstnanec k dispozici pořád i na dovolené na telefonu zadarmo? Buď neumí zaměstnavatel zorganizovat práci nebo není zastupitelnost: Celkově to, co říká Kirill, musí být aplikováno u opravdu vhodného zaměstnavatelé. Většina korporátů vás absolutně vycucne a zahodí. Udělat bych jako test něco málo navíc a pokud to bude bez odezvy tak pak dělat možné minimum. Protože slibovat, že něco později, je to vycucnutí a zahození.
Tohle byl můj argument, proč jsem v kopru nevykonny a obecně je to častý argument generace Z, ale časem jsem přišel, na to, že je falešný. Falešný je, pokud jsi placen hodinovkou. Tzn, že v té práci stejně být musíš. Proto je fajn z toho času vytěžit maximum, alespoň pro svůj seberozvoj. Pokud máš pocit, že nemakáš na 100%, nebo s tebou někdo manipuluje, tak tě ta práce ve zkutecnosti nebaví a nikdy v ní nedosahnes mistrovství. Spíš vyhoření. Je jedno, z jakého důvodu. Nejvyšší čas posunout se dál a změnit v takovém případě práci.
@@jirimarek7606 Jsem po letech prace z domu zkusil praci v korporatu. Kolem mne vidim frustovany pretazeny lidi, co urazi a zhazuji ostatni. Nekteri vypadaji fakt nemocne. Nejvic ti, co delaji nejvic navic. Meli napad, ze by mi zavolali na dovolenou. Absolutne neexistuje, ja tu dovolenou potrebaval a zotaveni. Jsem daleko vic vyčerpání i kdyz jsem driv sam pracoval mnohem vic. Zabalim to pred koncem zkusebky, i kdyz praci zvladam hodne dobre. Tohle je onzdravi. Opatrne s vyberenem firmy.
Najít problémy ve firmě, navrhnout řešení a nebo je zkusit aktivně řešit se mi už několikrát skvěle osvědčilo...jako velice rychlý způsob jak dostat padáka.
Kdybych měl radit zaměstnancům, řekl bych něco o celkových nákladech na zaměstnance vzhledem k jiným účetním položkám, dále něco málo o ZP a o vyjednávací pozici vzhledem k velmi komplikované nahraditelnosti některých informací se kterými pracují, ale nějaké věci pro nás lepší neřešit, že? 😆
Čo sa týka Makra, tak tu je 5 dôvodov, prečo to je pre nich výhodný biznis model. 1. Predaj vo väčších množstvách: Firmy nakupujú viac, čo zvyšuje objem predaja a stabilitu príjmov. 2. Nižšie náklady: Menej zákazníkov, ale väčšie objednávky znamenajú nižšie prevádzkové náklady (logistika, personál). 3. Prispôsobená ponuka: Produkty sú špecificky zamerané na potreby firiem, čo zvyšuje efektivitu predaja. 4. Stabilné vzťahy: Firmy sú lojalnejšie a robia pravidelné veľké nákupy, čo zvyšuje dlhodobú stabilitu. 5. Cenové a daňové výhody: Podnikatelia profitujú z lepších cien a možnosti odpočtu DPH, čo podporuje ich vernosť.
Hezká, možná by se dalo říct až naivní, teorie. Praxe je ale často jiná. A čím více korporátní je zaměstnavatel, tím více se to vzdaluje od toho, co říkáš, Kirille.
Ach jo, je divne, ze to tu nezaznelo a ze si toho nikdo nevsiml nebo to nevi... Duvod, proc do makra muzou jen podnikatele je ciste legislativni. Muzou libovolne za provozu prepravovat zbozi, muzou zavirat ulicky a muzou mit voziky bez narazniku... Obdobne odpada spousta bezpecnostnich predpisu, kdyz tam nepousti deti. Ciste logicky mi to prijde nejpravdepodbnejsi. Mozna v tom budou i jine legislativni omezeni. Jestli jste koncak nebo B2B je makru UPLNE jedno (realne). Podstatne je to, ze jdete do skladu a nakupujete jako osvc (legalne).
Proč by zaměstnanec sedící na rozvrzané židli, píšící x-tý zbytečný mail o potřebných opatřeních odstraňující rizika pro podnikání, měl majiteli firmy, který létá vrtulníkem na oběd, brát telefon po pracovní době? Majiteli, který otravuje s nefunkčním systémem ve firmě v sobotu odpoledne? Systémem, který by za cenu jeho dvou obědů v Krkonoších byl redundantní a bezproblémový. Zažil jsem hodně firem a zpětně hodnoceno, mi ani jedna nestála za to abych pro ně dělal to co jsem dělal. Spaní na rozložené krabici od serveru pod stolem, přikrytý závěsem co po 30+ hodinách nepřetržitého nasazení už pro nikoho absolvovat nebudu. Jediné co mi za to stojí je moje vlastní firma. Edit: teď si vzpomínám na dva případy, kdy jsem si dobrovolnou proaktivní prací trvající cca 10-100minut, kterou jsem neměl ve smlouvě, vydělal na několik ročních platů. Jednou jsem za to dostal 1500kč odměnu a podruhé nic a k tomu vynadáno. No nic.. tak jsem si poplakal a jdu dráždit gausiány.
Jinak makro jo no, nějaká historická záležitost kdy v Makru bylo ještě výhodný nakupovat a teda jako určitá ochrana živnostníkům aby mohli nakupovat poradny objem bez strachu, ze si jejich zákazníci dojedou do makra sami .. asi ta obava furt platí být makro je dráhy jak svina
A na to jste přišel jak? Nebo jak to definujete? Vždyt jak se říká i ve videu, oba berou ze stejného koláče jenom každý s jiným rizikem, odpovědností atd. a tak má jiný díl ale pro oba je stejný cíl.
Tak to je přesně ten nefunkční mindset. Zaměstnavatel nevěří zaměstnanci a naopak😂😂 Pokud je zaměstnanec jakkoliv zastropovany v oblasti příjmu vzniká toto nezdravé smýšlení. Protože když jedna či druhá strana nemá (nevidí)jiné možnosti tak je otrokem té jedné jediné. Navíc do toho vstupuje 3strana a to je: Přerozdělovač energie, zloděj "Stát"- který přesně "ví", co je a co není zdravé, správné, a capuje už tak tu jednu možnost natolik, že jsou omezení jak zaměstnavatelé tak zaměstnanci. Přitom úplně zbytečně. Vím, o čem mluvím, mám 2zamestnani a doma hospodářství. Tři různé obory: Strojařina, práce ve skladu a aby mě ze všech těch omezení a nařízení ze strany státu nehráblo tak zvířata, ta jsou nejlepší zaměstnavatel! Když jim svoji pozornost, čas a energii poskytnete, přirozeně to je ohodnoceno růstem. Narozdíl od firem. Limit kolik můžeš odpracovat hodin týdně, přestávky, způsob hodnocení ani nemluvím. Prostě prodej času za peníze, a daně... No rozhodně je lepší, mít více možností současně, vytváří to takovou ne-příjemnou jistotu na straně zaměstnavatele. Často závist.
@@JiriDusek116 Ono je to o úhlu pohledu a zapojení ZC do činností ZL. Ale v zásadě platí, že co odpracuje ZC a nedá se ZC na odměnách, tak lze využít jinde (i mimo společnost), že? 😉 Zároveň ZL si zaslouží něco za podnikatelské riziko a neúměrně vyšší čas, který tráví jednotlivými činnostmi. Naopak hodně ZC by se líbilo dělat si v práci, co a kdy chtějí a pobírat za to mzdu. Pak je pro ně (při současném trhu práce) nejlogičtější dělat na půl plynu. Toto podle mě dobře řeší např. ESOP a jakž takž transparentní jednání, ale jsou i jiné přístupy.
Nasdílím svoji zkušenost :) trochu delší čtení, nejdřív se vychválím, ale dojde i na chyby.
Jsem velmi mladý a mám za sebou pár zkušeností. Můj obor je IT.
Po základce jsem dělal ve fast foodu po celou dobu studia střední - tzv. "komoditní práce", ale překvapivě obrovská zkušenost protože jsem měl zájem o ten business. Nejdřív mě dost fascinovalo IT (čili software na čem běží třeba pokladny apod.) začal jsem se v tom trochu vrtat a všechno jsem se kolem toho SW naučil, eventuelne jsem se zkontaktoval s centrálou abych vyzvidal další podrobnosti :) kontakt se proměnil na schůzku, schůzka potom na 2 školní praxe na centrále (povinné v rámci SŠ studia) a nakonec i uvnitř franšízy ve které jsem pracoval jsem dostal nabídku dělat místo provozu IT. Ta nabídka však přišla potom kdy jsem jednoho dne viděl do očí bijící případ toho jak neefektivně nabíráme lidi.
Přijde uchazeč na pohovor (ve fast foodu vezmeme každého s čistým TR) a následně po pohovoru si po pozveme zas aby vyplnil 100 HR papírů. No, ale jaký je obsah těch papírů? 99% je tam stejný text a uchazeč vyplní všude jméno, email, telefon apod.
Tenhle proces zabral ručně 1.5h s tím že u každého uchazeče musela být zároveň administrativa, která s ním papíry procházela.
No a došlo mi, že je to v dnešní době absurdní. Spojil jsem se s naší HR personalistkou a pitchnul jsem jí jak to můžeme zdarma automatizovat pomocí Google formuláře.
Dohodli jsme se že to zkusíme a za týden jsem měl naprogramovanou aplikaci. (Čili přesně identifikace problémů a dotáhnout to do konce).. Spustili jsme test provoz na restauraci kde jsem pracoval a feedback jak z HR tak administrativy na restauraci byl výborný. Pokračovali jsme se spuštěním na dalších 2 restauraci a v ten moment se začalo ozývat od ostatních (7) restaurací kdy to bude u nás 😅 jednoho dne jsem si vzal teda košili a jel jsem to ukázat těm ostatním restauracím na schůzku (v 17 letech cca)
Po spuštění a obrovské kladné vazbě ze všech stran si toho všimla jednatel firmy (pro kontext jednatel ve velkých fast food franšízach se většinou opravdu zaměřuje jen na big picture věci a vše ostatní řeší už vedoucí zaměstnanci)
Dostal jsem obrovský bonus za zlepšovák (původně když jsem to dělal tak jsem to nedělal pro peníze, my se domluvili že se to zaplatí jako klasické hodiny v restauraci ten vývoj) a nabídku práce IT v rámci franšízy.
Musím říct že to byl super pocit a ani jsem to nedělal pro ty peníze, spíš pro ten challange něco prostě vytvořit. Když jsem dostudoval školu, tak jsem práci ukončil a začal hledat něco v IT na full-time. Úsměvné byla věta "jak to bude s tím systémem my se bez toho neobejdeme" tak spolupráce pak pokračovala na IČO (občasné úpravy, systém jinak běží sám bez chyb a vygenerovat už desitky tisíc dokumentů bez toho aniž by měsíčně se platili nějaké servery vše běží na Google drive)
Pak přišla moje první "real" práce v IT na FT.
Kolegové kteří byly sice skvělí programátoři, tak neměli moc dobrý skill v komunikaci s klientem a v týmu byla poptávka po projektovém manažerovi, který by s klienty komunikoval a navrhoval reálné proveditelné zadání pro developery.
Já se do té pozice nehlásil ale tím že jsme byly malý startup tak si mě tým sám za "mými zadami" vybral a navrhl to jednatelce.
No a tak jsem rychle rostl, dostal jsem na starost řízení projektů a veškerou komunikaci s klienty. Bohužel nastal problém, že zodpovědnost rostla víc než moje zkušenosti a začal jsem být přehlcen prací.
Argument ve videu že 9/5 a konec, souhlasím že to není optimální u zaměstnance, ale druhá strana mince pak je aby se to až moc nepretahovalo. Práci jsem dohanel skoro každý víkend a v rámci pár měsíců jsem vyhořel. Moje kompetence se neustále rozšiřovali a v jednu dobu jsem byl prostě střed celé firmy a prostě úspěch firmy hodně záležel na mě :/ tohle mi prerostlo přes hlavu a způsobilo dost stresu, hlavně kvůli jednatelce, protože jsem měl často obavu, že mužu jednoduše způsobit škodu, samozřejmě neumyslne.
Postupem času jsem tedy z pozice začal odcházet a jsem strašně vděčný že jsem měl po celou dobu podporu šéfky. Eventuelne jsem odešel úplně a dal si pauzu.
Co jsem tím chtěl říct je; spíš pro mladé lidi jako jsem já: nehrňte se do vedoucích pozic takovou rychlosti jako já. V rámci 6 měsících jsem z developera skoro vedl celou firmu a to po škole!
Po této zkušenosti jsem si dal půl roku pauzu, zaměřil se dost na sebe a život a následně teď nastoupil do obrovského korporátu.
Zatím mě práce tam baví, adekvátní challange a vidět výsledek práce který má dopad na skoro 5M lidi v ČR denně je dost pro mě zajímavý.
Teď se nacházím trochu na "cross roads" mám super stabilní práci, ale nevím jestli mi nebude chybět prosazovat moje iniciativní nápady a dotahovat vše od začátku do konce.
Čas ukáže :)
Tak tohle je můj work life story zatím 😀 sorry za tu esej ale snad to přišlo aspoň někomu zajímavé
Díky moc za sdílení! Rád jsem přečetl :)
Zajímavé (y) Díky za sdílení :-)
Neuvěřitelný. Zajímalo by mne, co tě v životě tak brzo takto nastavilo. V tvým věku jsem akorát tak přemejšlel, kde sehnat peníze na páteční diskotéku a potom, jak si prodloužit věk, před důležitýma rozhodnutíma, který jsem bohužel nechal spíš vyplynout, než že bych si udělal nějakou analýzu možnejch dopadů na budoucnost. Ptám se protože mam dvě malé děti a rád bych jim dal nějaké nadšení a zájem do života a pokud jsi schopnej něco identifikovat, tak bych nad tím rád zauvažoval. Díky
@@prasavec0009 Otázka sice není na mne, ale z mého pohledu je to dáno tím, že už od ranného věku mají děcka zodpovědnost a jsou učené ke sledování toho, co se kolem děje a aniž by jim někdo řekl, že se mají zapojit do procesu. Znám obrovské množství lidí, kteří i když vidí, že na něčem pracuji (klidně manuálně), tak se založenýma rukama stojí a koukají. Nedovedu si představit, že něco takového dělám já... "prostě pomáhejte. Najděte si jak." To se vžije a člověk má pak podnikavého ducha. Ne pro každého to platí a je k tomu i vůle a snášení útrap, když víš, že to bude mít ovoce, ale to už záleží i na člověku. Někdo na to je a někdo udělá všechno pro to, aby se vyhnul zodpovědnosti, nebo překážkám.
@@DobryNapad Taky vidím důležitej point v tom diskutovat a nechat děti rozhodovat co nejdříve, samozřejmě s řízenými následky. Snažím se ve hrách snížit obtížnost, ale držet ji a nenechávat je vyhrát. Motivuju je k tomu, aby všechno nechtěli udělat po mně, ale spíš poradit jak, a aby to udělali sami.... No nicméně né vždy se to daří a ještě vidím vlastnosti, který bych u nich rád potlačil a některý, který bych rád rozvíjel.
Tvl... Já si to pouštím po pár vteřinách pořád dokola, protože všechno ve mně vyvolává nějakou asociaci, nad kterou přemýšlím a pak neposlouchám :D
K té identifikaci problémů: někdy je poměrně obtížné, přesvědčit, toho zaměstnavatele, že se o problém skutečně jedná, protože: "pravidlo č.1: vždycky se to tak dělalo", a pravidlo č.2. "ale takhle jsme to nikdy nedělaly."
Je potřeba k té identifikaci problému, přidat i přínos jeho vyřešení.
"Pokud se to bude dál dělat tak, jak se to vždycky dělalo, budeme mít o 10% menší marži..."
Podobná věta dokáže přetlačit obě pravidla. (v meritokraticky řízené společnosti... což jak mi teď dochází, tak zaměstnavatel s takovými pravidly asi moc váhy meritu nepřikládá :-D )
@@tomasstesti8565 což bývá často obtížně vyčíslitelné, zvlášť v případě implementace nového software.
K tomu Makru - co vím, tak se snaží fungovat primárně na principu velkoobchodu. Mají tomu uzpůsobené třeba i cenovky, kde výrazněji je zobrazena cena bez DPH. Člověk tam často potká fakt lidi z gastra, nebo majitele menších hotelů/penzionů případně lidi ze sportovních klubů s barem, kteří to berou opravdu ve velkém. Celkově je ten byznys pro ně víc přizpůsobený. Jako účet vyjede klasická faktura. Popravdě se divím, že tam "trpí" i nás čučkaře, co si tam občas jedou něco nakoupit, protože mají živnosťák a díky tomu kartičku. :) Btw., je vidět třeba i ten rozdíl ve vnímání lidí, kteří tam nakupují. Když mají něco v akci a přijedou provozovatelé večerek, tak si naberou co potřebují/co smí a nikdo to neřeší. Když podobně vybílí zboží v akci v Lidlu nebo Kauflandu, tak tam musí přijet celá rodina, aby to vyšlo na kusy na osobu a aby je důchodci nezlynčovali. 😂
Stejně tak je tam omezení vstupu pro děti do 12? let. Jezdí tam často i ještěrky s paletami a prostě nechceš, aby se tam volně pohybovaly malé děti. A tohle omezení by nejspíš u běžného obchodu neprošlo. Stačí občas ten řev, když si někdo zkusí omezit jejich výskyt v kavárně či restauraci.
@@Hades4222 Protože je to easy příklad na pochopení
Naprosto skvělý video ostatně jako vždy. Mělo by se promítat zmacům při nástupnim skoleni
Mám dojem, že to nemůže fungovat ve všech oborech. V mém oboru, kde se zabývám strojírenskou výrobou jsem se napříč firem setkal se stejnými problémy. Skoro všude si drží neschopné lidi jen proto, že jsou dlouholetí zaměstnanci/známí někoho/rodina někoho, vedení nemá schopnosti rozpoznat kvalitního zaměstnance od nekvalitního, pak to vypadá jak to vypadá. Takže aby všechno fungovalo, tak musí být ve firmě dobře nastavené vedení a majitel. Což je v českém prostředí dost problém. Máme tu korporáty, kde ve vedení není přímo majitel a to jsi popisoval v jiném videu, není dobrý prostředí pro nějakou snahu, když to nikdo neocení. Pak ty menší firmy mají často majitele, který z výdělku maximálně vytahují zisky. Dobrý příklad je jeden zaměstnavatel, kterého znám, není ochoten lidem přidat 10Kč na hodinu, protože by to pro něj byl velký náklad ale sám si ročně nakupuje několik aut a také nemovitosti, který se mu zlíbí.
Dělám ve strojírencké firmě čistě českého vlastnictví a to samý. Hrajeme si na rodinou firmu, ale taťka nedal plný prémie, že se nedaří a za 2 měsíce si koupil nové BMW, přitom má vozovej park jak luxusní autobazar. Zdůvodnění prostě výsměch. U nás se vedoucí úseku vybírají ze zaměstnanců, kteří jsou sice dobří technici, ale na řízení lidí nemají vzdělání a ve výsledku ani čas a pokračují ve své předchozí práci. Potom děláme systémové chyby, které se opakují a efektivita zůstává, ale práce přibývá, jelikož máme fakt schopného obchoďáka. Teď absurdní situace - neúspěšně hledáme dlouhodobě svářeče a jeden uchazeč chtěl o LITR víc, než jsme nabízeli v inzerátu. To byl pochopitelně problém, tak si dál platíme inzertní servery... :-D
@@prasavec0009 Tak to je taková klasika. Takových příkladů bysme našli víc. Ikdyž jste nastínil další problém a to vedoucí výroby, kteří nemají žádné manažerské zkušenosti a nikdo jim ani neřekne jak mají jednat a většinou právě v takových firmách jim nedají ani žádnou kompetenci, tak jedinou věc co můžou z pozice vedoucího dělat je docházka. :)
Taky pracuji ve strojírenství 😀
Slévárna, modelárna, strojírna.
Na strojní děláme kusovou výrobu. Jak malých kostek, tak tunových odlitků.
Vystudoval jsem truhlařinu a navrhování a konstrukce nábytku 😀
Ale jsem zde a dělal jsem několik let obsluhu CNC. Prachy celkem dobrý, ale nechtěl jsem chodit na směny. Tak teď programuji ty stroje. Můžu si do práce chodit kdy chci, být tam jak dlouho chci, s šéfem dobrá domluva skoro na všem....
Nějaká rada, co bych mohl dělat navíc? Komunikativní moc nejsem, anglicky ani německy neumím, abych mohl komunikovat se zákazníkama a tento obor znám jen z praxe. Odborné výrazy taky neznám.
@@lukasnovotny9448 Co je dobrá mzda? :-) To co popisujete je výjimka, umíte od všeho trochu. V dnešní době bych nejvíc poradil vrátit se k truhlařině a dělat na sebe interiér do bytu/domu, z toho co píšete nejvydelecnejsi. Kokunikativnost je ale základ, umět jednat s lidmi je potřeba a jazyky umět jen kdybyste chtěl do ciziny, z mé zkušenosti moc nevyužijete v česku. To tak pro začátek radu. :)
@@brychtajan1 Jako obsluha jsem měl vždycky přes 40k čistého. Jednou za rok přišlo i 50k čistého. Ale to kvůli premiim, když něco spěchalo a trávil jsem tam hodně času.
Teď dělám programátora CNC. Učil jsem se to tento rok úplně od začátku. Dělám to pár měsíců a chodí mi 35k čistého. Takže bída. A předpokládám, že se dostanu na max 40k čistého příští rok a konec. Což je demotivující.
Truhlařinu jsem dělal v životě jen 1 rok. Ta práce mě baví, ale jen když si dělám jen něco pro sebe. Být zaměstnanec truhlář je hrozný. Strašná makačka a málo peněz.
Do nedávná jsem si i přivydělával stavební truhlařinou. Nějak to na mě není.
Jak píšete, že nejvýdělečnější by bylo dělat interiéry, tím myslíte na sebe je navrhovat nebo sám je i kompletně vyrábět?
Mě Teda fungovalo vždycky dělat tak jako bych měl nějaký podíl v té firmě. Ač jsem třeba neměl. V první praci toho jen zneužili a víceméně jsem byl za idiota že jsem se pořád snažil něco vylepšovat, hledat úspory, dělat efektivnější procesy atd.. v té druhé práci si toho naštěstí všimli a časem jsme spolu založili vlastní firmu kde už delam vsechno pro sebe. Nyni to vidim z te druhe stranky a uprimne je tezke najit cloveka co by takto premyslel. Kazdy by nejradeji do zamestnani jen dochazel. Ve 3 si pipnul a no stress...Dělám ve strojírenství.
Díky za zkušenost. Mam to taky tak :)
@@lukaskantor2645 Strojírenství je řehole, v první práci jsem byl taky za idiota když jsem tam zlepšoval chod.
@@brychtajan1 řekl bych že se "zlepšovací mindset" dá uplatnit asi v každé práci. Stačí mi navštívit třeba nějaký úřad a v hlavě si promýšlím kolik věcí bych tam změnil aby to probíhalo rychleji (ale tam je to marnýýý) : - ) To stejné když navštívím jinou firmu a namátkou se podívám jak někdo něco dělá....všechno jde zrychlit. Spíše pak záleží jak to lidé přijmou. 90% lidí nic zrychlovat nechce. Chtějí mít svůj klid, svou rutinní práci a každé zrychlení jim podvědomě připomíná "budeš mít pak více práce za stejný plat"....ale to už se dostáváme trochu jinde.
@@lukaskantor2645 Zdarec, taky dělám ve strojírenství. Střední firma. Strojní, modelárna, slévárna.
Byl jsem jako obsluha CNC. Teď jsem programátor CNC a chtěl bych dělat něco víc. V tom programování mám tu výhodu oproti ostatním programátorům, že mám praxi na těch mašinách a vím, co jde a co ne.
Nemáš nějaký tipy, co bych mohl dělat třeba na víc?
Jsem málo komunikativní 😀
Neumím anglicky ani německy, abych mohl komunikovat se zákazníkama,...
Napadá mě jen, zkusit zlepšovat výrobní procesy, aby to odsejpalo, poradit nějaký vylepšení pro výrobu, ušetření času, ....
Jediný co umím asi líp než ostatní tam trávit víc času a pečlivěji si po sobě vše kontrolovat a dělat to pořádně, aby to třeba obsluze CNC ušetřilo čas a nemusela nad tím víc přemýšlet.
Kemo, me by zajimalo jestli jsi vubec nekdy byl zamestnanej, delal jsi rukama, apod?Protoze si to nemyslim.Nejvic zkusenosti a praxe maji lidi co si prosli X druhama prace a i podnikanim.Pochybuji, ze jsi nekdy delal i manualni prace.
Makro má kartičky, protože vystavuje faktury, ne účtenky - protože když jde vietnamec nakoupit zásoby do večerky, tak typicky cena nákupu přesáhne 10 000. A tak abys nemusel holčině na pokladně pokaždé diktovat fakturační údaje, tak mají kartičku, ze které se načte profil odběratele a vyplní se na fakturu.
Ano, ale faktura jde vystavit i na fyzickou osobu nepodnikatele, čili by mohli normálně vydávat karty nepodnikatelům a fakturačně by se nic nezměnilo.
Když jsem však byl v Polsku (v době kdy byly potraviny tuším kvůli 0% DPH mnohem levnější) tak makro u hranic se mě při vstupu zeptalo jestli chci fakturu nebo paragon. U kasy mi pak dali účtenku a kartu nechtěli
@@x55554 To je pravda. Tak tam možná bude ještě nějaký další důvod. Marketing, fakt, že na to mají nastavené marže a všichni by to brali útokem nebo protože spotřebitelé mají větší práva.
@@michaldoubek4686 je tu pak další komentář s celkem solidními argumenty
mohl bys udelat video o akciovce a zamestnaneckych akciich?
Jop!
Pokud me zkusenost z korporatu za 18 let necemu naucila, tak KAZDY zamestnanec je nahraditelny. Zazil jsem situace, kdy firma vyhodila jedineho cloveka, ktery mel o danem produktu interni znalosti pred tim, nez ty informace predal novemu tymu, ktery ten produkt prebiral. Nebo ten clovek umrel. A novackum proste nezbyvalo nic jineho, nez se s tim proste poprat.
Nerad davam rady, ale pokud bych mel ted jednu dat, tak si o sobe nevytvarejte neomylny pocit, ze jste nenahraditelny zamestnanec, protoze i pokud jim opravdu jste, tak na tom vubec nemusi zalezet.
Ja si myslim, že dosť veľa korporatov vyskytuje ta scena z Office space - Meeting with Bobs.
Kto realne dneska pracuje full 40h za tyžden(najmä v office priestore) a where is the motivation Bob?
13:44 naprostá pravda, ale zase musíš mít zaměstnavatele, kterej to nebere jako automatiku a doopravdy to pak teda nakonec ocení.
Zaměstnanec k dispozici pořád i na dovolené na telefonu zadarmo? Buď neumí zaměstnavatel zorganizovat práci nebo není zastupitelnost:
Celkově to, co říká Kirill, musí být aplikováno u opravdu vhodného zaměstnavatelé. Většina korporátů vás absolutně vycucne a zahodí.
Udělat bych jako test něco málo navíc a pokud to bude bez odezvy tak pak dělat možné minimum. Protože slibovat, že něco později, je to vycucnutí a zahození.
Tohle byl můj argument, proč jsem v kopru nevykonny a obecně je to častý argument generace Z, ale časem jsem přišel, na to, že je falešný.
Falešný je, pokud jsi placen hodinovkou. Tzn, že v té práci stejně být musíš. Proto je fajn z toho času vytěžit maximum, alespoň pro svůj seberozvoj.
Pokud máš pocit, že nemakáš na 100%, nebo s tebou někdo manipuluje, tak tě ta práce ve zkutecnosti nebaví a nikdy v ní nedosahnes mistrovství. Spíš vyhoření. Je jedno, z jakého důvodu. Nejvyšší čas posunout se dál a změnit v takovém případě práci.
Souhlas
@@jirimarek7606 Jsem po letech prace z domu zkusil praci v korporatu. Kolem mne vidim frustovany pretazeny lidi, co urazi a zhazuji ostatni. Nekteri vypadaji fakt nemocne. Nejvic ti, co delaji nejvic navic.
Meli napad, ze by mi zavolali na dovolenou. Absolutne neexistuje, ja tu dovolenou potrebaval a zotaveni.
Jsem daleko vic vyčerpání i kdyz jsem driv sam pracoval mnohem vic.
Zabalim to pred koncem zkusebky, i kdyz praci zvladam hodne dobre. Tohle je onzdravi.
Opatrne s vyberenem firmy.
Najít problémy ve firmě, navrhnout řešení a nebo je zkusit aktivně řešit se mi už několikrát skvěle osvědčilo...jako velice rychlý způsob jak dostat padáka.
Což bude v dlouhém běhu spíš ziskové i tak
Tím víc když zjistíš, že ten problém je šéf či vedení.
Kdybych měl radit zaměstnancům, řekl bych něco o celkových nákladech na zaměstnance vzhledem k jiným účetním položkám, dále něco málo o ZP a o vyjednávací pozici vzhledem k velmi komplikované nahraditelnosti některých informací se kterými pracují, ale nějaké věci pro nás lepší neřešit, že? 😆
Čo sa týka Makra, tak tu je 5 dôvodov, prečo to je pre nich výhodný biznis model.
1. Predaj vo väčších množstvách: Firmy nakupujú viac, čo zvyšuje objem predaja a stabilitu príjmov.
2. Nižšie náklady: Menej zákazníkov, ale väčšie objednávky znamenajú nižšie prevádzkové náklady (logistika, personál).
3. Prispôsobená ponuka: Produkty sú špecificky zamerané na potreby firiem, čo zvyšuje efektivitu predaja.
4. Stabilné vzťahy: Firmy sú lojalnejšie a robia pravidelné veľké nákupy, čo zvyšuje dlhodobú stabilitu.
5. Cenové a daňové výhody: Podnikatelia profitujú z lepších cien a možnosti odpočtu DPH, čo podporuje ich vernosť.
a nezdržujou tam důchodci
Když tě tak poslouchám, tak si říkám, že sedím na špatném místě. To není dobré....
V první řadě je třeba najít firmu, co se chce posouvat a ne jet v zajetých kolejích .
... spíš vedení, které není v zajetí svého ega...😊
Hezká, možná by se dalo říct až naivní, teorie. Praxe je ale často jiná. A čím více korporátní je zaměstnavatel, tím více se to vzdaluje od toho, co říkáš, Kirille.
Ach jo, je divne, ze to tu nezaznelo a ze si toho nikdo nevsiml nebo to nevi... Duvod, proc do makra muzou jen podnikatele je ciste legislativni. Muzou libovolne za provozu prepravovat zbozi, muzou zavirat ulicky a muzou mit voziky bez narazniku... Obdobne odpada spousta bezpecnostnich predpisu, kdyz tam nepousti deti. Ciste logicky mi to prijde nejpravdepodbnejsi. Mozna v tom budou i jine legislativni omezeni. Jestli jste koncak nebo B2B je makru UPLNE jedno (realne). Podstatne je to, ze jdete do skladu a nakupujete jako osvc (legalne).
Proč by zaměstnanec sedící na rozvrzané židli, píšící x-tý zbytečný mail o potřebných opatřeních odstraňující rizika pro podnikání, měl majiteli firmy, který létá vrtulníkem na oběd, brát telefon po pracovní době? Majiteli, který otravuje s nefunkčním systémem ve firmě v sobotu odpoledne? Systémem, který by za cenu jeho dvou obědů v Krkonoších byl redundantní a bezproblémový. Zažil jsem hodně firem a zpětně hodnoceno, mi ani jedna nestála za to abych pro ně dělal to co jsem dělal. Spaní na rozložené krabici od serveru pod stolem, přikrytý závěsem co po 30+ hodinách nepřetržitého nasazení už pro nikoho absolvovat nebudu. Jediné co mi za to stojí je moje vlastní firma.
Edit: teď si vzpomínám na dva případy, kdy jsem si dobrovolnou proaktivní prací trvající cca 10-100minut, kterou jsem neměl ve smlouvě, vydělal na několik ročních platů. Jednou jsem za to dostal 1500kč odměnu a podruhé nic a k tomu vynadáno. No nic.. tak jsem si poplakal a jdu dráždit gausiány.
Říká to hned na začátku , v toxicky firmě nepracovat a co je řečeno ve videu pro tyhle podnikatele neplatí 🤦🏻♂️
Jinak makro jo no, nějaká historická záležitost kdy v Makru bylo ještě výhodný nakupovat a teda jako určitá ochrana živnostníkům aby mohli nakupovat poradny objem bez strachu, ze si jejich zákazníci dojedou do makra sami .. asi ta obava furt platí být makro je dráhy jak svina
Je ti zima😂
cutting costs on energy
Jsme to točili půl roku zpátky 😀
@@KirillJuran tohle se nosilo 30 let zpátky, nebo už to zase šlo do módy? 😂
zamestnanec a zamestnavatel su v antagonickom vstahu
A na to jste přišel jak? Nebo jak to definujete? Vždyt jak se říká i ve videu, oba berou ze stejného koláče jenom každý s jiným rizikem, odpovědností atd. a tak má jiný díl ale pro oba je stejný cíl.
Tak to je přesně ten nefunkční mindset. Zaměstnavatel nevěří zaměstnanci a naopak😂😂
Pokud je zaměstnanec jakkoliv zastropovany v oblasti příjmu vzniká toto nezdravé smýšlení. Protože když jedna či druhá strana nemá (nevidí)jiné možnosti tak je otrokem té jedné jediné. Navíc do toho vstupuje 3strana a to je: Přerozdělovač energie, zloděj "Stát"- který přesně "ví", co je a co není zdravé, správné, a capuje už tak tu jednu možnost natolik, že jsou omezení jak zaměstnavatelé tak zaměstnanci. Přitom úplně zbytečně. Vím, o čem mluvím, mám 2zamestnani a doma hospodářství. Tři různé obory: Strojařina, práce ve skladu a aby mě ze všech těch omezení a nařízení ze strany státu nehráblo tak zvířata, ta jsou nejlepší zaměstnavatel! Když jim svoji pozornost, čas a energii poskytnete, přirozeně to je ohodnoceno růstem. Narozdíl od firem. Limit kolik můžeš odpracovat hodin týdně, přestávky, způsob hodnocení ani nemluvím. Prostě prodej času za peníze, a daně... No rozhodně je lepší, mít více možností současně, vytváří to takovou ne-příjemnou jistotu na straně zaměstnavatele. Často závist.
@@JiriDusek116 Ono je to o úhlu pohledu a zapojení ZC do činností ZL. Ale v zásadě platí, že co odpracuje ZC a nedá se ZC na odměnách, tak lze využít jinde (i mimo společnost), že? 😉 Zároveň ZL si zaslouží něco za podnikatelské riziko a neúměrně vyšší čas, který tráví jednotlivými činnostmi.
Naopak hodně ZC by se líbilo dělat si v práci, co a kdy chtějí a pobírat za to mzdu. Pak je pro ně (při současném trhu práce) nejlogičtější dělat na půl plynu. Toto podle mě dobře řeší např. ESOP a jakž takž transparentní jednání, ale jsou i jiné přístupy.