Mě se osvědčilo rovnat zahnuté nožičky třeba tím skalpelem co se škrábal lak z vývodů kondů, nebo bežným malým nožíkem. Výhodou je, že se opře o desku a nehrozí tolik odtržení cesty. Také je v tom lepší cit. Loužičky pod elyty mohou být příznakem minimálně porušení hermetičnosti, což předurčuje osud kondů...
Nožík jsem taky zkoušel a máte pravdu, že funguje. Jen je trochu větší riziko že se smýknete. Aktuálně ale pracuju už na dalším přístroji (BM550) a používám kleštičky a zbytkový cín ustřihnu (natáčením kleštiček kolem osy díry) a všechny plošky zatím drží a je to rychlé. Ono bude hodně záležet kolik tam toho cínu zbyde. Možná že kdybych ho tam měl víc že by kleštičky tu plošku utrhly. Ale takhle je to v pohodě. Každopádně díky za podnět.
Boha jeho, další měnič všech kondenzátorů. To je nějaká nová móda asi. Jsou to snad vazební kondenzátory? Jestli jsou použity v napájení tak čemu ten svod vadí? A kolik je vlastně ten svodový proud? Prevence je sice dobrá věc, ale nic se nemá přehánět. Anebo je to reklama na měřič pana Carlssona? Hovňáky a zelenina je kapitola sama pro sebe. Pozor si dávám na tantalové kondy a je fuk jestli české nebo emerické. Tam je to opravdu loterie.
@@ervinhausler7459 Zdravím, myslím si, že jste emotivní zbytečně. Můj pohled na věc je doufám z mých videí jasný. Pokud je nějaká součástka jakkoliv vadná, tak ji vyměním. Pokud nový kondenzátor má měřitelně lepší parametry, tak tam starý nenechám. Snažit se tady rozkřikovat nad tím, že měnit "staré dobré" kondenzátory je špatné, a že když není kondenzátor vazební, tak může být klidně vadný je zbytečné. Mě o ničem nepřesvědčíte a ostatní si obrázek udělají svůj. Nevím proč bych dělal "reklamu" na Carlsonův měřák. Ale vím, proč ho ukazuju. Dělám to proto, že je to jedno z velmi malá měřidel, ke kterým se bastlíř pro účely měření svodu může dostat. Jinak ten svod může být v tomto případě kdekoliv. Měřák byl na maximu. Jelikož to ale nezměřil multimetr, tak bude někde nad 20 MOhm. Dále bych se chtěl zeptat: když jste ve videu z jasu diody pri vybíjení, že kondenzátor očividně nedržel náboj, pořád se držíte toho, že je v pořádku ho nechat jako filtr napájecího napětí? A přísahám, že nic v mých videích není zfalšované. Každopádně, nechci podporovat u svých videí toxické prostředí, takže děkuju za komentář a názor. To o co mi u těchhle přístrojů jde je udržet staré přístroje v chodu a ne v původním stavu. Baví mě je používat pro moderní opravy. O originalitu a nostalgii mi nejde.
@@CoMiPrisloZCiny Ahoj, tyhle faktory jsem ještě neměřil, takže nevím. Určitě na to nemám žádný chytrý LCR tester, takže pokud bych se mi to nějak povedlo, tak leda nějak s využitím předpotopních přístrojů, které v dílně používám. Zkusím prohledat nějaké metody jak to zjistit klasickými přístroji.
@@honzabastli2591 Díky moc. Tester Rp nemám a řídím se ESR na 100kHz a hodnotou D což je 1/tg delta. Docela by mne zajímalo jak velký svod pohne s úhlem delta
Jo, už jsem se zorientoval. Jen nemám žádný digitální osciloskop, ale změřím to na analogu. Možná to ale bude muset počkat, než zrestauruju další přístroj, což bude BM550 od Tesly, která má možnosti pomoci kurzorů odečítat z displeje dT. Jen teda budu muset ty kondíky vylovit z koše.
Je to tak. A pokud nejde o filtrační kondy, ale o DC bloky, tak to i hrát celkem bude. Možná i líp, protože skrz svod kondíku se bude zvedat předpětí a tak zesilovač bude pěkně přecházet do intenzivního Ačka. Dokud koncové prvky neshoří...
Řekl bych, že jak které. S cestami na hlavních deskách jsem se vůbec nemazlil a drželi dobře. Naopak na displejové jednotce moc nedrželi. Maska na hlavní desce nebyla extra trvanlivá, ale díky ní nemusely být cesty pocínované. Na displejové jednotce pak žádná maska nebyla a na cestách byla tedy poměrně silná vrstva cínu. Takovou vrstvu hádám vytvářeli v tepelné cínovací lázně (nikoliv v chemické) a teplo z procesu cínování mohlo poškodit spojení mezi mědí a substrátem. Proto si myslím, že cesty na maskou opatřené základní desce držely bez problémů, zatímco na cínované zobrazovací jednotce nedržely.
Mě se osvědčilo rovnat zahnuté nožičky třeba tím skalpelem co se škrábal lak z vývodů kondů, nebo bežným malým nožíkem. Výhodou je, že se opře o desku a nehrozí tolik odtržení cesty. Také je v tom lepší cit.
Loužičky pod elyty mohou být příznakem minimálně porušení hermetičnosti, což předurčuje osud kondů...
Nožík jsem taky zkoušel a máte pravdu, že funguje. Jen je trochu větší riziko že se smýknete. Aktuálně ale pracuju už na dalším přístroji (BM550) a používám kleštičky a zbytkový cín ustřihnu (natáčením kleštiček kolem osy díry) a všechny plošky zatím drží a je to rychlé. Ono bude hodně záležet kolik tam toho cínu zbyde. Možná že kdybych ho tam měl víc že by kleštičky tu plošku utrhly. Ale takhle je to v pohodě. Každopádně díky za podnět.
Boha jeho, další měnič všech kondenzátorů. To je nějaká nová móda asi. Jsou to snad vazební kondenzátory? Jestli jsou použity v napájení tak čemu ten svod vadí? A kolik je vlastně ten svodový proud? Prevence je sice dobrá věc, ale nic se nemá přehánět. Anebo je to reklama na měřič pana Carlssona? Hovňáky a zelenina je kapitola sama pro sebe. Pozor si dávám na tantalové kondy a je fuk jestli české nebo emerické. Tam je to opravdu loterie.
@@ervinhausler7459 Zdravím, myslím si, že jste emotivní zbytečně. Můj pohled na věc je doufám z mých videí jasný. Pokud je nějaká součástka jakkoliv vadná, tak ji vyměním. Pokud nový kondenzátor má měřitelně lepší parametry, tak tam starý nenechám. Snažit se tady rozkřikovat nad tím, že měnit "staré dobré" kondenzátory je špatné, a že když není kondenzátor vazební, tak může být klidně vadný je zbytečné. Mě o ničem nepřesvědčíte a ostatní si obrázek udělají svůj.
Nevím proč bych dělal "reklamu" na Carlsonův měřák. Ale vím, proč ho ukazuju. Dělám to proto, že je to jedno z velmi malá měřidel, ke kterým se bastlíř pro účely měření svodu může dostat.
Jinak ten svod může být v tomto případě kdekoliv. Měřák byl na maximu. Jelikož to ale nezměřil multimetr, tak bude někde nad 20 MOhm. Dále bych se chtěl zeptat: když jste ve videu z jasu diody pri vybíjení, že kondenzátor očividně nedržel náboj, pořád se držíte toho, že je v pořádku ho nechat jako filtr napájecího napětí? A přísahám, že nic v mých videích není zfalšované. Každopádně, nechci podporovat u svých videí toxické prostředí, takže děkuju za komentář a názor. To o co mi u těchhle přístrojů jde je udržet staré přístroje v chodu a ne v původním stavu. Baví mě je používat pro moderní opravy. O originalitu a nostalgii mi nejde.
Ahoj Honzo. Můžeš prosím u žlutých kondenzátorů změřit Q a D ?
@@CoMiPrisloZCiny Ahoj, tyhle faktory jsem ještě neměřil, takže nevím. Určitě na to nemám žádný chytrý LCR tester, takže pokud bych se mi to nějak povedlo, tak leda nějak s využitím předpotopních přístrojů, které v dílně používám. Zkusím prohledat nějaké metody jak to zjistit klasickými přístroji.
@@honzabastli2591 Díky moc. Tester Rp nemám a řídím se ESR na 100kHz a hodnotou D což je 1/tg delta. Docela by mne zajímalo jak velký svod pohne s úhlem delta
Jo, už jsem se zorientoval. Jen nemám žádný digitální osciloskop, ale změřím to na analogu. Možná to ale bude muset počkat, než zrestauruju další přístroj, což bude BM550 od Tesly, která má možnosti pomoci kurzorů odečítat z displeje dT. Jen teda budu muset ty kondíky vylovit z koše.
@@honzabastli2591 550 To je ten s jednoduchým multimetrem ?
Je. Je to ten osciloskop s vestavěným multimetrem, který má právě i funkci měření dT.
jj ono je to i v audiu, pitomci rikaji ne, 40let stary kondik je OK, hraje to nesahej do toho :D
Je to tak. A pokud nejde o filtrační kondy, ale o DC bloky, tak to i hrát celkem bude. Možná i líp, protože skrz svod kondíku se bude zvedat předpětí a tak zesilovač bude pěkně přecházet do intenzivního Ačka. Dokud koncové prvky neshoří...
@@honzabastli2591 On je to snad zesilovač? Jsem myslel že je to měřák. Tak to jo.
@@ervinhausler7459 stojím si za tím, že vadná součástka do obvodu nepatří. A je mi jedno do jakého.
Tyhle RFT plošňáky stojí za prd.☹
Řekl bych, že jak které. S cestami na hlavních deskách jsem se vůbec nemazlil a drželi dobře. Naopak na displejové jednotce moc nedrželi. Maska na hlavní desce nebyla extra trvanlivá, ale díky ní nemusely být cesty pocínované. Na displejové jednotce pak žádná maska nebyla a na cestách byla tedy poměrně silná vrstva cínu. Takovou vrstvu hádám vytvářeli v tepelné cínovací lázně (nikoliv v chemické) a teplo z procesu cínování mohlo poškodit spojení mezi mědí a substrátem. Proto si myslím, že cesty na maskou opatřené základní desce držely bez problémů, zatímco na cínované zobrazovací jednotce nedržely.
@@honzabastli2591 Také jsem nedávno měnil všechny osmičky na RLC E317 a byly vadný displeje. Psali že se jim moc nepovedly a je to pravda.