Відео

Děkuju. Ale ta opravdová hnízda mě teprve čekají. 😅

U minulého dílu jsem v komentářích posílal odkaz na manuál. Pokud se tečka nepohybuje ani po provedení napětí (a nemáš uzemněný vstup přepínačem 0) nefunguje ani vertikální zesilovač. Lze s tečkou pohybovat ovládacími prvky? Primárně bych asi zkontroloval zdroj nízkého napětí.

Moc děkuju! Vážím si toho. Já mám v těchto případech vždy raději strach. Ale vrhnu se do toho. 25 kV to už je pro napětí v přístroji masakr.

Ahoj, děkuju. Když je to něco běžného, tak Elektro Tanya je jistota. elektrotanya.com/tesla_bm550_oscilloscope_instruction_manual.pdf/download.html

@@honzabastli2591 děkuji

Neboj, já jsem strojař. Taky tomu nerozumím úplně všemu. Umím jen to co jsem se sám naučil. Točím tady na UA-cam taky sérii "základy elektrotechniky a bastlení", tak jestli Tě to zajímá, tak ji zkus sledovat. Vlastně je super, že ses díval a bavilo Tě to. Každý může bastlit. 🙂

@honzabastli2591 Určitě se podívám dík baví mě se na to koukat i když nevím která bije mohl by jsi se tím živit nastudované to máš hodně slušně přeju hodně zábavy při bastlení.

Napište mi na "honzabastli@gmail.com"

Ahoj, děkuju za komentář a příběh. Máš pravdu. Já ho opravuju, protože mě to baví a chci ho využívat jako výzvu. Navíc osciloskopy sbírám, takže je to i kus do sbírky.

Ahoj, kde myslíš konkrétně? Snažím si všechno kontrolovat, ale rozhodně mi mohlo něco ujít.

Ahoj. Pokud se ptáš takhle, pak Ti stačí digitál. Analog je v podstatě pro Hi-Fi měření v audiu kdy řešíš detaily zkreslení

Ahoj, je to jedno. Já jsem toho názoru, že na audio stačí analog (který seženeš levněji) a trochu víc Tě naučí, protože budeš muset víc věcí pochopit a nastavit si sám. Digitál je jednodušší (pro základní užívání) a nabízí mrtě dalších funkcí. Pro digitální práci si už s analogem moc neškrtneš. Minimálně ne s obyčejným jako je ve videu.

@@CoMiPrisloZCiny já bych takhle explicitní nebyl 🙂 analog se dnes už v podstatě nepoužívá, už v dřevních dobách, kdy měl Tektronix svoje top analogové modely 2245, 2465 tak to v podstatě byly digitály, mělo to normálně hradlové pole, acquisition unit, prostě plnohodnotné fce jako digitál a na tehdejší dobu perfektní a precizní parametry. Čistě analog už bych dnes ani nepoužil, protože odečítání hodnot je spíše odhad a lítá to jak čarovná koule, vertikální zesilovače nejsou nic moc a šířka pásma taky nijak závratná. Měl jsem možnost mít jak Teslácký scopy, tak i zmíněné Tektronixy, a to byla paráda, jediná nevýhoda je, že jsou strašně hluboké, což je, vzhledem k použité obrazovce, pochopitelné, ale prostě nebylo na to místo na stole 🙂 Jinak dnes lze pořídit velmi solidní ryze digitální scopy (nemyslím čínské patvary) ale z druhé ruky třeba Rigol, R&S, nebo starší Tektronix ryze digitál, s tím se pracuje velmi dobře, není třeba kupovat nové, které jsou zaměřeny spíše na sběrnice, spec. měření impedancí apod...

Děkuju za tip. Já je dával už v minulosti do přístrojů, které používám v dílně a nikdy jsem neměl problém. Věřím, že ve spínaných zdrojích nemusí vyhovovat. Ale tady plní všechny pouze funkci nízkofrekvenčních filtračních kondenzátorů.

@@honzabastli2591 v takových případech to asi vadit nebude, jen počítej s tím, že to bude časem degradovat více, než Nichicon, nebo Panasonic. Ale jak jsi zmiňoval správně, najít v dnešní době axiální kondenzátory pro běžné použití, tak to je docela oříšek 🙂 já tedy kupuji ve velkém, protože nás to ve firmě živí, ale sehnat hrst kondenzátorů jen tak nejde. Asi bych nepohrdnul z Hadexu, případně od Lhotského nákupem Tesláckých kondů, které mají jako NOS, takové ty TF007, TF010 apod. bývaly opravdu dobré, vydržely strašně moc.

Ahoj, tohle není moje první práce, ani první přístroj kam dávám Hitano. A nikdy jsem s tím neměl problém. Přístroje několikátý rok šlapou...

@@honzabastli2591 Nezapomeň si stále dokola obhajovat Šhitana, jak všude šlapou už 3 roky...až budeš mět praxe 30let, tak pochopíš, co že jsi to tam dal za hovna! Ty tvoje 3 roky bezvadně fungující sračky tam nevydrží ani 1/10 času, kterou tam vydržely originály...!!! Takže neztrácej čas a pokud restauruješ tento kousek, který ve své době nebyl vůbec špatný škopek (mám 2 bezvadně fungující kousky), tak tam dej pořádné kondy. Vždy 10.000-15.000 hod ideálně, rozhodně nic pod 5.000hod. Doufám, že víš, že dnes se elyty nekupují podle kapacity a napětí, ale podle provozních hodin. Vše LOW ESR, a min 105°C. Pic...ty Hitánisto

@@honzabastli2591 ty to mažeš?

Ne. Nemažu nic. Jen nemám potřebu reagovat na komentáře o ničem.

@@honzabastli2591 aha ok, já že zmizel jeden můj koment...ale byl stejně o ničem

Osobně jsem s nimi nikdy neměl problém. A rozhodně je to oproti původním kondenzátorům pokrok. Máš s nimi nějakou špatnou zkušenost?

@@honzabastli2591 jj spousta, nekdy i ztratily pres 30% kapacity jen skladováním. Nakonec uvidis. Typy na 105°byli o neco lepsi ale s niponem, nichiconem ap.se to neda srovnat

Už jsem je dával do přístrojů které používám v dílně a za 3 roky no problem. Ale je jasné, že kvalitativně se Nipponu nevyrovnají. Problém je, že smrtelníkovi se jen tak nepovede koupit axiální kondy od Nippon Chemicon, nebo Nichicon...

@@honzabastli2591 dřím mival GME modré axiály Vishay...

Ahoj, je mi to jasné. Pyramidové kónické frézy jsem zkoušel a dá se s nimi dělat opravdu o dost jemněji. Na limity stroje jsem po stránce presnosti ještě nenarazil, ale nedělám tam jemné věci. Já používám frézování právě jen na, jak říkáš, hlubokou orbu. Když potřebuju jemné cesty pro SMD, dělám přenos toneru. Když potřebuju jednoduchou desku s velkým ground planem a širokými cestami, tak ji vyfrézuju než abych zbytečně plácal drahý toner a chemikálie.

@@honzabastli2591 Ty hroty jsou dost "jemny" a snadno se ulomi. Nastavuji hloubku 0.045 a prave ta hloubka uz je dost na hrane presnosti meho CNC. Kolikrat uz se mi take stalo ze se deska cuprexitu i pres zdanlive hodne dobre prilepeni k podkladu nekde trochu nadzvedla a to vetsinou odnese nastroj... Porad ale mam radsi CNC nez se patlat s chemikaliema :-)

Ahoj, normálně v nastavení (nahoře na liště záložka) mám "jazykové nastavení" a tam mám češtinu.

@@honzabastli2591 OK ďakujem zrejme iná verzia lebo ja tam mám len EN a CN

Nožík jsem taky zkoušel a máte pravdu, že funguje. Jen je trochu větší riziko že se smýknete. Aktuálně ale pracuju už na dalším přístroji (BM550) a používám kleštičky a zbytkový cín ustřihnu (natáčením kleštiček kolem osy díry) a všechny plošky zatím drží a je to rychlé. Ono bude hodně záležet kolik tam toho cínu zbyde. Možná že kdybych ho tam měl víc že by kleštičky tu plošku utrhly. Ale takhle je to v pohodě. Každopádně díky za podnět.

@@ervinhausler7459 Zdravím, myslím si, že jste emotivní zbytečně. Můj pohled na věc je doufám z mých videí jasný. Pokud je nějaká součástka jakkoliv vadná, tak ji vyměním. Pokud nový kondenzátor má měřitelně lepší parametry, tak tam starý nenechám. Snažit se tady rozkřikovat nad tím, že měnit "staré dobré" kondenzátory je špatné, a že když není kondenzátor vazební, tak může být klidně vadný je zbytečné. Mě o ničem nepřesvědčíte a ostatní si obrázek udělají svůj. Nevím proč bych dělal "reklamu" na Carlsonův měřák. Ale vím, proč ho ukazuju. Dělám to proto, že je to jedno z velmi malá měřidel, ke kterým se bastlíř pro účely měření svodu může dostat. Jinak ten svod může být v tomto případě kdekoliv. Měřák byl na maximu. Jelikož to ale nezměřil multimetr, tak bude někde nad 20 MOhm. Dále bych se chtěl zeptat: když jste ve videu z jasu diody pri vybíjení, že kondenzátor očividně nedržel náboj, pořád se držíte toho, že je v pořádku ho nechat jako filtr napájecího napětí? A přísahám, že nic v mých videích není zfalšované. Každopádně, nechci podporovat u svých videí toxické prostředí, takže děkuju za komentář a názor. To o co mi u těchhle přístrojů jde je udržet staré přístroje v chodu a ne v původním stavu. Baví mě je používat pro moderní opravy. O originalitu a nostalgii mi nejde.

Řekl bych, že jak které. S cestami na hlavních deskách jsem se vůbec nemazlil a drželi dobře. Naopak na displejové jednotce moc nedrželi. Maska na hlavní desce nebyla extra trvanlivá, ale díky ní nemusely být cesty pocínované. Na displejové jednotce pak žádná maska nebyla a na cestách byla tedy poměrně silná vrstva cínu. Takovou vrstvu hádám vytvářeli v tepelné cínovací lázně (nikoliv v chemické) a teplo z procesu cínování mohlo poškodit spojení mezi mědí a substrátem. Proto si myslím, že cesty na maskou opatřené základní desce držely bez problémů, zatímco na cínované zobrazovací jednotce nedržely.

@@honzabastli2591 Také jsem nedávno měnil všechny osmičky na RLC E317 a byly vadný displeje. Psali že se jim moc nepovedly a je to pravda.

Je to tak. A pokud nejde o filtrační kondy, ale o DC bloky, tak to i hrát celkem bude. Možná i líp, protože skrz svod kondíku se bude zvedat předpětí a tak zesilovač bude pěkně přecházet do intenzivního Ačka. Dokud koncové prvky neshoří...

@@honzabastli2591 On je to snad zesilovač? Jsem myslel že je to měřák. Tak to jo.

@@ervinhausler7459 stojím si za tím, že vadná součástka do obvodu nepatří. A je mi jedno do jakého.

@@CoMiPrisloZCiny Ahoj, tyhle faktory jsem ještě neměřil, takže nevím. Určitě na to nemám žádný chytrý LCR tester, takže pokud bych se mi to nějak povedlo, tak leda nějak s využitím předpotopních přístrojů, které v dílně používám. Zkusím prohledat nějaké metody jak to zjistit klasickými přístroji.

@@honzabastli2591 Díky moc. Tester Rp nemám a řídím se ESR na 100kHz a hodnotou D což je 1/tg delta. Docela by mne zajímalo jak velký svod pohne s úhlem delta

Jo, už jsem se zorientoval. Jen nemám žádný digitální osciloskop, ale změřím to na analogu. Možná to ale bude muset počkat, než zrestauruju další přístroj, což bude BM550 od Tesly, která má možnosti pomoci kurzorů odečítat z displeje dT. Jen teda budu muset ty kondíky vylovit z koše.

@@honzabastli2591 550 To je ten s jednoduchým multimetrem ?

Je. Je to ten osciloskop s vestavěným multimetrem, který má právě i funkci měření dT.

Děkuju.

Tie čínske tavidlá sa rýchlo vyparujú a nemajú dobrú tendenciu naviazať pájku na pájkované miesto a súčiastku a pri desolderingu je proste nepoužiteľné

@@jKordik Spíš, než kvalitu čínského tavidla, bych hodnotil jeho dopad na dýchací cesty. Mám ještě velkou zásobu originál Amtech, přímo z fabriky Amtechu, a s tím se pájí opravdu super. Používám to nějakých 15let a pohoda. Před tím jsem používal klasickou kalafunu a její deriváty, ono toho v 90tých letech moc dostupného nebylo. Ale to, co produkují soudruzi v Číně, to je katastrofa, smrdí to jak bolavá noha a po technické (ne)funkční stránce ani nemluvím - humus.

@@frantisekhrabovsky7362 děkuju. 😁

Největší sranda je, že to právě zakážou amatérům či kutilům. Komu není z hůry dáno v apatice nekoupí. A krom jiného, tak již našli v lidských plodech stopy umělých hmot.

@@LuboMiro-bf3ru netvrdím že je olovo jako kyanid. Ale přesto, existuje-li zdravotní riziko spojené s něčím co ukazuju začátečníkovi, rozhodně ho zmíním. Osobně taky nevidím smysl v zákazu prodeje olovnaté pájky soukromým osobám, ale to už je politika... Je to jak to je.

@@honzabastli2591 Zvláštne je že u vás je zakázaný predaj len súkromným osobám. Na Slovensku, ale aj v UK, kde pracujem sa nesmie používať vôbec ani vo výrobe, ale na ebay, alebo z číny sa dá objednať, ale kvalita stojí za dve veci. Už to nie je tá kvalitná olovená pájka ako kedysi. Dokonca raz som kúpil olovenú pájku a tavila sa hrozne úplne bola samá hrudka, proste nepoužiteľná a tak som sa donútil prejsť na bezolovo a tiež som ich dosť odskúšal, kým som našiel tú správnu, s ktorou sa mi pracuje najlepšie a tk isto aj firma v ktorej pracujem prešla na tú pájku a každý si ju chváli.

Děkuju. Řečeno trochu na dřeň, ale je to pravda. Snažím se v sérii základů bastlení říct maximum a podrobně, aby měl divák komplexní a konkrétní přehled informací. Jen jsou nakonec ta videa prostě dlouhá, no... Ale kdo se chce něco naučit, tak tomu ten čas věřím věnuje. Klidně na několikrát.

aukro, bazos, sbazar vede olovnaty a i spousta shopu

@@robertkovar8710 to sice ano ale i e-shop chce IČO

@@maska54maska49 po kutilské stránce - jak zmínil kolega. Zkusit aukro, bazoš, atp. Případně se pořád najdou eshopy, kde se zadaří i bez IČO.

Používám i bezolovnatý cín, ale ta cena...

@@frantisekhrabovsky7362 děkuji a jaký to je mohu poprosit o nějaký odkaz

@@vyrobaleosnovak dobrý den, kreslím v EasyEDA (je to freeware). Na ostatním bychom se museli dohodnout. Záleželo by o co by šlo. Napište mi e-mail na honzabastli@gmail.com.

@@RetroDilna Teď nevím o čem konkrétně mluvíš. Myslím o jaké metodě. Respektive nevím na co poukazuješ. Každopádně ale dík, že ses koukal.

@@honzabastli2591 No, myslel jsem, jakým napětím to měří a jaký to naměří odpor při 0%, 50% a 100%, ať víš, co měříš...

@@RetroDilna aha. Nebylo mi jasné jako TO myslíš. Ve videu byly ukázané 4 měřiče svodu. Hádám, že se Ti jedná o měřák vlhkosti dřeva. Tak tam nemám tušení jaké hodnotě odporu odpovídají jednotlivá procenta. Nemám totiž giga ohmové rezistory, abych si udělal převodní tabulku, ani izolační ohmmetr. Důležité ale je, což je z videa doufám jasné, že jakmile ukáže nabitý svitkový, nebo slídový kondenzátor hodnotu větší než nula, tak je vadný a nemůžeš ho použít. Hodnota V_loss je taky "bezrozměrná". Ale máš pravdu, že měřící napětí jsem zmínit mohl. Nikdy jsem ho neměřil, ale odhaduju ho na 9 V z baterie.

@@marcelsabata5468 znakové a číslicové displeje jsou jiné typy. Nejsou zaměnitelné. Alespoň ne v tomhle případě. Ale náhradní displej už jsem sehnal.

@@CoMiPrisloZCiny ahoj, moc Ti děkuju za komentář. Je spousta způsobů jak tuhle závadu diagnostikovat a rozhodně jsem nezvolil to nejpřímější. Udělal jsem to schválně, protože se snažím všechna svá videa dělat aspoň trochu "naučná". Zde jsem se snažil postupovat podle určitého logického pořádku, ohlížet se na schéma a poukazovat na metody, které lze při diagnostice použít. Trochu probudit technickou dedukci. Každopádně máš ale pravdu, že by to šlo diagnostikovat i tak jak píšeš. Jen by bylo mírně složité si na poslední (least significant digit) číslici zobrazit číslo jaké chci. Tahle pozice je totiž vždy ta nejméně stabilní a spolehlivá.

@@honzabastli2591 No jo vlastně. On nemá HOLD. Beru poznámku zpět. Každopádně krásný kousek do sbírky.

@@CoMiPrisloZCiny Mám tu asi dalších šest přístrojů na restaurování a pak do sbírky, nabi do dílny. Některé opravdu hodně zajímavé kousky.

@@petr56321313 už jsem je sehnal. Snad je brzy vyměním a natočím druhý díl.

@@robertkovar8710 komplet asi ne, ale měnit se toho bude dost. A testovat. Ale to až v dalším díle.

Je to tak. Díky za komentář. Problém s ním je, že musíš leptat buď pod odtahem, nebo nejlépe venku, protože co já vím, tak ty výpary nejsou nic moc. Taky nevím jak je na tom s životností.

@@honzabastli2591 Persian sodný nesmrdí ,žádne extremní výpary nejsou

@@Vladimir-ju7gc to zní dobře. Díky za vysvětlení. Musím to vyzkoušet. Bude nové video o výrobě desek, jen se mi nedostává času ho udělat aby stálo za to.