Jiří Podolský - Kosmické poselství gravitačních vln (MFF-PMF 29.10.2020)
Вставка
- Опубліковано 1 лис 2020
- Záznam druhé přednášky z podzimního cyklu Přednášky z moderní fyziky 2020, určeného především pro středoškoláky, v tomto semestru na téma Velké teorie a observatoře dnešní fyziky. Tato přednáška proběhla 29. 10. 2020 pod názvem:
Kosmické poselství gravitačních vln.
Před pěti lety v září roku 2015 byly konečně po velkém úsilí mnoha vědců a techniků poprvé detekovány gravitační vlny, jejichž existenci sto let předtím předpověděl tvůrce obecné teorie relativity Albert Einstein. V přednášce popíšeme pozoruhodnou historii tohoto oboru a shrneme, co všechno jsme tímto úplně novým oknem do vesmíru zatím spatřili.
Přednáší:
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.
Letošní 50. jubilejní cyklus je věnován doc. Jiřímu Langerovi, zakladateli tohoto přednáškového cyklu, který zesnul na jaře roku 2020. Velký dík patří i jeho pokračovatelům, celému týmu obětavých lidí na MFF UK za přípravu a realizaci těchto přednášek i podporu při natáčení, hlavně však skvělým přednášejícím.
Tyto přednášky jsou pořádané Ústavem teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, v nové budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji, V Holešovičkách 2, Praha 8, v posluchárně číslo N1, vždy ve čtvrtek od 18:30. Po dobu opatření v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 probíhají tyto přednášky distanční formou bez fyzické přítomnosti posluchačů, tedy jsou živě streamovány a po dobu přenosu, s asi půlminutovým zpožděním, dostupné na tomto odkazu:
www.mff.cuni.cz/cs/verejnost/...
a po následném zpracování bude pak záznam k dispozici ke shlédnutí na tomto kanálu a příslušné odkazy budou též prolinkovány na níže uvedeném webu s programem přednášek:
utf.mff.cuni.cz/popularizace/PMF/ - Наука та технологія
Díky moc, že pořádáte tyto úžasné přednášky i pro "prázdné" posluchárny :) Opravdu se na každou další těším a hltám je plnými doušky!
Děkuji. Jste úžasní. Vy, Kulhánek i ostatní "šílenci"
Opět skvělá přednáška. Pan profesor Podolský umí nejen zpřístupnit laikům vědecké poznatky a postupy při jejich získávání, ale také pro ně posluchače doslova nadchnout. Děkuji moc (i těm, kdo k podobným přednáškám umožňují přístup každému, kdo má zájem). Těším se na další přednášky.
Velice zajímavá přednáška, děkuji za ni stejně jako i za celý tento cyklus.
Skvělá přednáška, děkuji za ni. Perfektně a srozumitelně podáno. Nejsem student, ani vědec, prostě mne to jen zajímá a fascinuje a pochopil jsem vše.
Pan Podolský mluví tak nadšeně, že když mám .. Blbou,, náladu, on mne vyléčí.
Konečně další přednáška !!!
Velmi dobra a vyzivna prednaska .
Ještě jsem si to neposlechla, ale už se tak těším!
neuvěřitelný nárůst revolučních vědomostí jen z této specifické vědní oblasti
už dávno nejsme schopni ani okrajově pochytat info "co se děje" a udělat z toho všeho syntézu, propojení, vytěžit tu zjevnou synergii ... jsem rád, že mi doktoři umožnili dožít se této bouřlivé doby. A samozřejmě velké díky ÚTF MFF UK, FEL ČVUT, PřF MUNI ...
Skvělé, poučné i zábavné. Děkuji.
Super drobno popis,pane Podlansky už aby byl vesmírný triangl,to bude zajímavé ☺️
Díky moc za další přednášku!!!
Perfektní přednáška, děkuji!
Opět skvělá přednáška. Díky!
Krása.... vďaka za prednášku 👌
Dobrý den, děkuji za skvělou přednášku. Mám jeden dotaz - v jedné z předchopzích přednášek pana prof. Podolského jsem zaznamenal, že výbuch supernovy nelze pomocí detektorů gravitačních vln zaznamenat, protože výbuch supernovy je v prostoru bodově symetrický a gravitační vlny nevytvoří. Proto jsou sledovanými objekty soustavy dvou kosmických těles a jejich srážky. V závěru této přednášky je ale zmíněno, že čekáme na záznam výbuchu supernovy v oboru gravitačních vln (1:42:50). Zajímalo by mne tedy, jak to je - je výbuch supernovy detekovatelný jako gravitační vlna nebo ne? Omlouvám se za svůj možná hloupý dotaz, nejsem fyzik.
Zde je odpověď autora přednášky:
Děkuji za tento dotaz, který mi umožňuje situaci více vysvětlit. Einsteinova
obecná teorie relativity dává jednoznačnou předpověď, že při dokonale sférickém kolapsu objektu (třeba nitra hvězdy) k žádnému vyzáření gravitačních vln nedojde. Amplituda (velikost) generovaných gravitačních vln je totiž přímo úměrná časové změně (konkrétně druhé časové derivaci) tzv. kvadrupólového tenzoru rozložení hmoty. Ten je pro sférický systém identicky nulový. V případě reálného výbuchu supernovy doufáme, že určitá část tohoto procesu nebude sféricky symetrická, což vyvolá gravitační vlny, které snad zachytíme. Protože ale při výbuchu supernovy zcela dominuje sférický (radiální) kolaps vnitřku hvězdy a také sférická expanze vnějších obálek, budou příslušné gravitační vlny vzniklé z odchylek od sférické symetrie mnohem slabší a zatím jsme je ještě nezachytili. Proto musíme vylepšovat naše detektory. Ještě dodávám, že některé jiné alternativní teorie gravitace předpovídají vznik gravitačních vln i při sférickém pohybu. Neexistence takovýchto gravitačních vln při dosavadních pozorováních je tedy další z významných testů platnosti Einsteinovy teorie. Se srdečnými pozdravy Jiří Podolský.
Krásná přednáška 👍
Konečně super 👏👏👏
Dotaz: je popsán nějaky proces přeměny energie grav. vln zpět třeba na el.mag?
Ted jsem cetl peknou knihu Velkolepy plan se jmenuje. Od Hawkinga.
Přednášek na toto téma zde bylo publikováno již mnoho, ale teprve pan profesor zodpověděl v této přednášce všechny otázky, které mi dlouho vrtaly hlavou ohledně problematiky gravitačních vln.
tohle bylo dobrý vzrůšo :) jen tech 17Groků si budu muset poslechnout znovu a nekde na netu dohledat. Jinak po tom potvrzeni že gravitační vlny jsou stejně rychlé jako el.mag mne tehdy dost zklamalo. doufal jsem, že se einstein seknul a objevíme warp nebo tak něco. :p
Ono se to nevylučuje. Když stíhačka letí xnásobně rychleji než zvuk, tak ta rána (sonický třesk) k nám dorazí taky jen rychlostí zvuku.
@@kotelgg4078 Rozumim. Holt i nadále můžu doufat že ty warp částicovlnoplochyčicosi existujou.
je dost možné, že časem Einsteina někdo opraví/doplní, ale i když by to nebyl warp, jsou objevy cílené a očekávané a pak ty nečekané a překvapivé, navíc je celá technologie pořád vcelku na začátku, takže je jistě spousta zajímavých novinek ještě před námi
jak "málo" stačí ke štěstí :-)
Ano, pouze několik miliard, které padly do projektu ligo 😂
👍
Těch 17 miliard světelných let u GW 190521 se mi nějak nezdá. Z jaké vzdálenosti k nám letí reliktní záření? 13,8 G sv. let? Zde dcc.ligo.org/public/0165/P2000020/012/LS17910.pdf píšou, že 5,3Gpc je "The luminosity distance". Red shift 0,8 odpovídá spíše 7-mi miliardám sv. let. Mně to spíše připadá jako přesvícený objekt z poloviny vesmíru. Nebo, kde se pletu?
Jiří Podolský - komentář ke vzdálenosti 17,3 miliard světelných let (5,3 Gpc) zdroje gravitační vlny GW190521. Jedná se o tzv. luminozitní vzdálenost r, která se určuje přímo z naměřeného signálu podle vzorce, který v roce 1986 odvodil B. F. Schutz (r je úměrné časové změně frekvence f signálu lomeno třetí mocnina f lomeno amplituda vlny h). Luminozitní vzdálenost říká, jak daleko by byl zdroj, kdyby se vesmír nerozpínal a měl plochou geometrii. Fyzikální vzdálenost (resp. světelná vzdálenost odpovídající celé době letu) se určí pomocí rudého posuvu z (u tohoto zdroje z=0,8 a doba letu vychází na cca 7 miliard let) dle daného kosmologického modelu. Anebo naopak se binární zdroje gravitačních vlny s měnící se frekvencí mohou použít jako standardní svíčky (či spíše standardní sirény) pro určení Hubbleova parametru H a deceleračního/akceleračního parametru rozpínání vesmíru q.
Já se omlouvám, ale nesnáším, když někdo říká "Jak asi všichni víte."
To je viac- menej zo skromnosti.... pri tomto slovnom spojení išlo o zname fakty aspoň ľuďom co sa o fyziku aspoň troska obtreli ....
@@Castor65X55 Rozumím a omlouvám se :-)
Uzasne.
je to hrůza, za jaké blbosti se vyhazují peníze. Copak nám měření gravitačních vln k něčemu je? Jestli se někde ve vesmíru srazí černé díry, co z toho? když zatím umíme reálně doletět sotva po sluneční soustavě.
Nikam by jsme doteď nelítali. Kdyby si třeba Galileo Galilei řekl: K čemu utrácet peníze za čočky do dalekohledů? Když zatím umíme pouze...
@@petrdocek9894 nojo, jenže dalekohledy mají i praktické využití v běžném životě, třeba na sledování nahých žen:)
Je v celku jasné, k čemu je dobré vědět, kde se jaké těleso nachází, aniž by muselo nějak zářit. Takovej Titanic by mohl vyprávět :)
@@kotelgg4078 to jo, ale ne když je miliony nebo miliardy světelných let od nás.
Pokud se na první pokusy podařilo detekovat pohyb černých děr přes celý vesmír, tak bude pravděpodobně možné detekovat i menší objekty na kratší vzdálenosti. Výhoda tohoto řešení je v tom, že nemusíme mít dalekohled zaměřený přesně na daný objekt.