Čtení jmen popravených v Sandarmochu | 5. 8. 2024 Praha

Поділитися
Вставка
  • Опубліковано 4 лют 2025
  • V letech 1937 až 1938 bylo v ruském Sandarmochu popraveno přes šest tisíc osob 56 národností. Zavražděno zde bylo několik lidí úzce spjatých s Československem. Letos jsme si připomněli jména Čechů Josefa Píchy-Petrovského, Alexandra Vavřína, Vladimíra Krejčího, Antonína Pavlase, českého Němce Otto Kleinerta, Ukrajince Mykoly Ťuťunnyka a Rusů Konstantina Važenina a Michaila Skačkova.
    __________________________________
    JOSEF PÍCHA-PETROVSKÝ
    Narodil se roku 1896 v obci Pístina v českých zemích. Po přesídlení do SSSR žil na území dnešní Ukrajiny a pracoval jako strojvedoucí. V červnu 1931 byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Později byl tento trest změněn na 10 let pracovního tábora. Trest si odpykával na Soloveckých ostrovech. V říjnu 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 1. listopadu 1937 byl Josef Pícha-Petrovský popraven v Sandarmochu.
    ALEXANDR VAVŘÍN
    Narodil se roku 1893 v české vesnici Čechohrad na území dnešní Ukrajiny. Bojoval ve Wrangelově krymské armádě. V roce 1931 byl za to odsouzen na 10 let pracovního tábora. Trest si odpykával na Soloveckých ostrovech. V říjnu 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 1. listopadu 1937 byl Alexandr Vavřín popraven v Sandarmochu.
    VLADIMÍR KREJČÍ
    Narodil se roku 1898 na území dnešního Polska. Národnost měl českou. Po přesídlení do SSSR žil v obci Pinduši v Karélii. Zatčen byl na konci roku 1937.
    Dne 26. prosince 1937 byl Vladimír Krejčí popraven v Sandarmochu.
    ANTONÍN PAVLAS
    Narodil se v roce 1895 v české vesnici Čechohrad na území dnešní Ukrajiny. V sovětské době žil a pracoval tamtéž jako rolník. V prosinci 1930 byl zatčen a odsouzen na 10 let pracovního tábora. Trest si odpykával na Soloveckých ostrovech. V říjnu 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 1. listopadu 1937 byl Antonín Pavlas popraven v Sandarmochu.
    OTTO KLEINERT
    Narodil se roku 1908 v Loučné pod Klínovcem, měl německou národnost, žil na Ukrajině a byl důstojníkem polské armády, za což byl vězněn v Bělomorsko-baltském kombinátu NKVD. V září 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 8. října 1937 byl Otto Kleinert popraven v Sandarmochu.
    MYKOLA ŤUŤUNNYK
    Narodil se roku 1896 na západě Ukrajiny. Studoval v Československu, absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy polytechnické v Praze, byl taktéž posluchačem Ukrajinské svobodné univerzity. Po návratu do SSSR žil v Charkově. V roce 1932 byl zatčen a odsouzen na 10 let pracovního tábora. V říjnu 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 3. listopadu 1937 byl Mykola Ťuťunnyk popraven v Sandarmochu.
    KONSTANTIN VAŽENIN
    Narodil se roku 1896 ve městě Verchněuralsk. Sloužil v Kolčakově armádě, pak emigroval do Československa, kde vystudoval Polytechnický ústav. Roku 1928 se vrátil do SSSR a žil v Petrohradu. V roce 1933 byl zatčen a odsouzen na 10 let pracovního tábora. Trest si odpykával na Soloveckých ostrovech. V říjnu 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 3. listopadu 1937 byl Konstantin Važenin popraven v Sandarmochu.
    MICHAIL SKAČKOV
    Narodil se v roce 1896 v oblasti Donského vojska. Sloužil v Bílé armádě. Později emigroval do Československa a žil v Praze. V roce 1926 se vrátil do SSSR. Žil v Moskvě, pracoval jako překladatel a spisovatel. V roce 1933 byl zatčen a odsouzen na 10 let pracovního tábora. Trest si odpykával na Soloveckých ostrovech. V říjnu 1937 bylo proti němu vzneseno nové obvinění.
    Dne 3. listopadu 1937 byl Michail Skačkov popraven v Sandarmochu.

КОМЕНТАРІ • 6

  • @milankriz7482
    @milankriz7482 5 місяців тому

    Díky.Příště bych přivítal,kdybyste přečetli jména tisíců obětí,československých občanů po barbarských náletech Angloamerických bombardérů na našem území v průběhu II.světové války. Nebojte se toho,schopnosti na to máte!

    • @VASKO7823
      @VASKO7823 4 місяці тому

      Co to meleš ty blbe,nech se vyšetřit.Spojenecké nálety na našem území byly vedeny primárně na průmysl, který zásoboval Wehrmacht, Luftwaffe technikou.A né na obyvatele Protektorátu i ty to přes ty ztráty, které byly bolestivé chápali.Že kdyby tady nebyl nacistický režim,tak se to nedělo.Ten byl hlavním viníkem.Je zajímavé že oni to chápali a ty to nejsi schopný pochopit po 80letech od konce 2.svět.valky...🤦!!!

    • @dopocital
      @dopocital Місяць тому

      myslíte protektorátních občanů, kteří primárně pracovali pro Třetí říši, těch vašich náletů využívala nacistická a komunistická propaganda. Když jsme u náletů, tak co nálety na česká města 9.5.1945 rudou armádou?

    • @milankriz7482
      @milankriz7482 Місяць тому

      @@dopocital Rusové páchali kobercové nálety na naše města s tisíci obětmi? Vážně?Je mi úplně jedno,jaká propaganda co využívala.Je třeba se postavit pravdě čelem i když bude pro tu naši dnešní oficiální propagandu nepříjemná.

    • @dopocital
      @dopocital Місяць тому

      @@milankriz7482 kobercový nálet byl jediný, 14.2. 1945, kdy byly bombardované Drážďany, jeden svaz si je spletl s Prahou. Ostatní nálety byly na fabriky a nádraží, například v Kolíně se vyráběl Cyklón B, asi vás mrzí, že přerušili výrobu, jinak se v Kolíně vyrábí dodnes pod podobným označením. Den po válce Sověti bombardovali třeba Mladou Boleslav.