Відео

nesmieš všetkému veriť

Moc děkujeme!

Jo, tohle jsem nezažil, ale soudruha Brežněva jsme s klukama ze školy řádně zapili. V hospodě to nešlo, tak to byla taková domácí tryzna za toho velikána.

Paragraf 98 trestního zákona č. 140/1961 Sb., označovaný jako „Podvracení republiky“, byl jedním z nejvýznamnějších nástrojů komunistického režimu pro postih politických odpůrců. Navázal na dřívější předpisy z 50. let (zejména zákon č. 86/1950 Sb.) a také na tzv. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky z roku 1948. Byl používán během celého trvání normalizačního období, zejména k perzekuci disentu. Po roce 1989 došlo k jeho zrušení, což odráželo návrat k demokratickým principům a snahu ukončit éru politické kriminalizace odlišných názorů. Je smutnou vizitkou současné české vlády v čele s Petrem Fialou, že nechala vzniknout zákonu, který jakoby tomu tehdejšímu z oka vypadl. Po únoru 1948 začal komunistický režim v Československu postupně zavádět právní předpisy, které měly stíhat údajné „protistátní“ či „protisocialistické“ jednání. V prvních letech komunistické moci byl základním zákonným nástrojem pro perzekuci odpůrců režimu tzv. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky (č. 231/1948 Sb.). Ten obsahoval širokou škálu trestných činů, které měly chránit „lidově demokratické zřízení“ před „rozvratnou činností“. V roce 1950 vstoupil v účinnost nový trestní zákon (zákon č. 86/1950 Sb.), který nahradil jak meziválečné, tak poválečné právní předpisy. I on definoval řadu politických trestných činů (např. „velezradu“, „špionáž“, „sabotáž“ či právě činy zaměřené na „rozvrat republiky“). Během 50. let vrcholily politické procesy, zejména s „třídními nepřáteli“ a údajnými sabotéry. V této době byly trestní paragrafy formulovány velmi vágně, aby postihly de facto jakoukoli opoziční aktivitu. § 98 Podvracení republiky (1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízení, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním zájmům, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem, b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu. - Trestní zákon č. 140/1961 Sb. Nový trestní zákon č. 140/1961 Sb. (účinný od 1. ledna 1962) konsolidoval dřívější ustanovení o „trestných činech proti republice“. Do tohoto zákona byl zařazen § 98 „Podvracení republiky“, který byl jedním z tzv. „politických paragrafů“. Podle něj se dopustil trestného činu ten, „kdo se pokusil rozvrátit nebo oslabit socialistické státní zřízení“ či „kdo činil kroky směřující k násilnému odstranění nebo ohrožení ústavního zřízení“. Trestní sazba byla vysoká, často až do výše mnoha let odnětí svobody (v některých případech hrozil i trest smrti, zejména pokud byl čin provázen dalšími „přitěžujícími“ okolnostmi - např. sabotáží či vyzvědačstvím). Po potlačení pražského jara (1968) následovalo tzv. období „normalizace“, kdy byl § 98 využíván ke stíhání disidentů, signatářů Charty 77, katolických duchovních a dalších osob kritických k normalizačnímu režimu. Typickým znakem byl velice široký výklad pojmu „podvracení“, přičemž i nenásilné projevy nesouhlasu (tisky, letáky, organizování petic apod.) mohly být vykládány jako pokus o „rozvrat socialistického zřízení“. Kromě § 98 se používaly také paragrafy o „poškozování zájmů republiky v cizině“ (§ 112), „hanobení státu světové socialistické soustavy“ (§ 104) či „pobuřování“ (§ 100). Po sametové revoluci (listopad 1989) došlo k rozsáhlé demokratizaci právního řádu.§ 98 „Podvracení republiky“ byl zrušen (respektive vypuštěn) novelou trestního zákona, která odstranila či zásadně změnila většinu tzv. politických paragrafů. V novém trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., účinném od roku 2010) už takto formulovaný trestný čin neexistuje. Místo toho jsou v moderním demokratickém právu definovány trestné činy terorismu, teroristického útoku, vlastizrady či rozvracení ústavního zřízení, avšak s úzce vymezenými skutkovými podstatami. § 98 „Podvracení republiky“ se stal jedním ze symbolů komunistické perzekuce a potlačování občanských práv a svobod v Československu. Byl používán k umlčení opozice a k zastrašení jakýchkoli projevů nesouhlasu s režimem. Dodnes tak § 98 představuje varovný příklad, jak může vágní a ideologicky motivované ustanovení trestního práva sloužit k omezování politických a lidských práv. Paragraf 98 trestního zákona č. 140/1961 Sb., označovaný jako „Podvracení republiky“, byl jedním z nejvýznamnějších nástrojů komunistického režimu pro postih politických odpůrců. Navázal na dřívější předpisy z 50. let (zejména zákon č. 86/1950 Sb.) a také na tzv. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky z roku 1948. Byl používán během celého trvání normalizačního období, zejména k perzekuci disentu. Po roce 1989 došlo k jeho zrušení, což odráželo návrat k demokratickým principům a snahu ukončit éru politické kriminalizace odlišných názorů. Neoprávněná činnost pro cizí moc § 98 byl v roce 1990 zrušen jako symbol bezpráví a tisíce nevinných byly rehabilitovány. Byl kritizován právě pro své vágní formulace, které umožňovaly kriminalizovat prakticky jakýkoliv nesouhlas s režimem. O 34 let později tak naše vládnoucí koalice, která sama sebe označuje za jediné demokraty a veškerou opozici neustále diskredituje a označuje za extrémisty, populisty, proruské síly anebo fašisty, připravila normu s překvapivě podobnou konstrukcí. Je tak podobná, že je těžké uvěřit, že ji autoři opravdu nenapodobili. Nový paragraf 318a jde v některých ohledech dokonce dál než její předchůdce z dob totality, ale zachovává jeho gumovou povahu. Nově dokonce explicitně stanoví, že „příprava je trestná“. To znamená, že lze stíhat i jednání, které k samotné „činnosti pro cizí moc“ teprve směřuje. Kuriozitou je, že naopak zákon se vztahuje v duchu někdejšího paragrafu 99 i na ochranu zájmů jakýchsi mezinárodních organizací, tehdy to bylo označeno jako „státy socialistické soustavy“, dnes je to „mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala“. Co je naprosto zarážející je téměř totožná konstrukce těchto paragrafů, a to možná o to víc, že jedním ze předkladatelů je poslanec ODS Pavel Žáček, který je odborníkem, který se na studium komunistické totality přímo zaměřil a věnoval se mu dlouhá léta. Byl dokonce ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. § 318a Neoprávněná činnost pro cizí moc (1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc, b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky, nebo c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. (4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (5) Příprava je trestná. - Přílepek k zákonu o Ukrajině poslanců Exnera, Rakušana, Blažka, Bartošky, Žáčka, Zuny, Michálka a Letochy Když položíme oba paragrafy vedle sebe, podobnosti jsou až zarážející: Skutková podstata 1961: „Kdo z nepřátelství… provádí podvratnou činnost proti společenskému a státnímu zřízení…“ 2024: „Kdo v úmyslu ohrozit… ústavní zřízení… vykonává činnost pro cizí moc…“ Nově trestné již ve stadiu přípravy. Trestní sazby Oba začínají na 1-5 letech Oba mají odstupňované kvalifikované skutkové podstaty Oba umožňují vysoké tresty v případě „závažných následků“ Neurčité pojmy 1961: „podvratná činnost“, „nepřátelství“ 2024: „činnost pro cizí moc“, „ohrožení ústavního zřízení“ Demokracii si rozvracet nedáme autor: Marek Španěl Odpovědět

Moc děkujeme, těší nás, že se vám naše dokumenty líbí. V jakém roce jste byl na Kolymě a kde konkrétně? Procházel jste jen opuštěná města, nebo i tábory Gulagu? Plánovali jsme na Kolymu expedici, ale v současných podmínkách je to bohužel nereálné...

Mrdky

Děkujeme! Toho rozvíjejícího se výzkumu tématu sovětských represí se potalčené protesty ani následná válka Ruska proti Ukrajině nijak výrazně nedotkly, nadále v Kazachstánu funguje prezidentský program otvírání archivů NKVD/KGB, kterého se účastní několik desítek historiků. Film jsme promítali letos v září v Almaty poprvé před kazašským publikem, byli tam přítomni historici i učitelé a trvající zájem v Kazachstánu o toto téma nám více méně potvrdili.

nešaškuj

Ty hnědko

Moc děkujeme za tuto zpětnou vazbu, je pro nás moc důležitá! A doporučujeme Vaší pozornosti i celý vzdělávací program gulagxr.eu/cs

Děkujeme za Vaši reakci. Koncentrační tábory pro americké Japonce z doby 2. světové války jsou zvláště v posledních 10-20 letech velmi podrobně zkoumaným tématem, americká odborná i široká veřejnost se mu intenzivně věnuje, z nejvyšších míst neustále přicházejí omluvy, všech deset míst, kde se tábory nacházely, procházejí procesem memorializace a na některých z nich (například Manzanar v Kalifornii) vznikla důstojná muzea reflektující tuto kapitolu amerických dějin. Vychází stovky knih o tomto tématu, potomci zatčených Japonců mají velký vliv a téma se bez jakýchkoli politických nátlaků otevřeně probírá. Já sám jsem několik těchto míst během svého pobytu v USA navštívil a sepsal jsem i seminární práci srovnávající stav paměti na toto téma a na téma sovětských represí. Vyplývá z toho mimo jiné to, že v amerických dějinách šlo o jednorázový exces týkající se 100 tisíc osob, kdežto v ruských dějinách šlo o dlouhodobý a systémový jev, který se dotkl minimálně 20 milionů lidí, tedy dvousetnásobku. V amerických táborech lidé neumírali vyčerpáním, nebyli zneužíváni k otrocké práci, nebyli vystavováni šikaně, rodiny bydlely pohromadě atd. V sovětských lágrech oproti tomu zemřely 2 miliony lidí v naprosto nelidských podmínkách. Přesto se o historii gulagu a sovětských represí neví zdaleka tolik, co v USA o táborech pro Japonce. V Kyrgyzstánu je historie sovětských represí prakticky nezmapovaná, přestože se tam dotkly minimálně 20 tisíc lidí. Navíc se tam dotkly zhruba 50 Čechů či čs občanů (z nichž 20 bylo popraveno), o čemž se dosud prakticky nic nevědělo. I proto jsme zorganizovali naši kyrgyzskou expedici, abychom tuto kapitolu pomohli poodhalit a ukázat místa, která jsou s tím spojená a o nichž se dosud nevědělo. Ve Spojených státech je téma tamních táborů velmi dobře popsáno a nijak se netýkalo našich spoluobčanů, i proto se mu, navzdory Vašemu přání, nebudeme v budoucnu věnovat. Přeji vše dobré Štěpán Černoušek Gulag.cz

@@GULAGcz Díky za obsáhlou odpověď.V USA jsem nikdy nebyl,ani to neplánuji. Jde mi pouze o vyváženost informací. Mladá generace u nás je určitě dobře obeznámena o sovětských gulazích a asi i o čínských převýchovných táborech.Nezpochybňuji tamní tvrdé podmínky,ale je třeba brát v potaz místní mentalitu.Rusovi stačí papiroska,vodka a soudek zelí.Vy asi víte lépe,než já,co potřebuje Američan....... Problém nastane ve chvíli,když mladému člověku U NÁS řeknete,že za II.WW existovaly koncentráky i v USA. Z 99% na vás budou koukat,jako trubky. Zkrátka-proces memorizace těchto depresí by se neměl zastavit v USA a měl by pokračovat i do EU.

Co to meleš ty blbe,nech se vyšetřit.Spojenecké nálety na našem území byly vedeny primárně na průmysl, který zásoboval Wehrmacht, Luftwaffe technikou.A né na obyvatele Protektorátu i ty to přes ty ztráty, které byly bolestivé chápali.Že kdyby tady nebyl nacistický režim,tak se to nedělo.Ten byl hlavním viníkem.Je zajímavé že oni to chápali a ty to nejsi schopný pochopit po 80letech od konce 2.svět.valky...🤦!!!

myslíte protektorátních občanů, kteří primárně pracovali pro Třetí říši, těch vašich náletů využívala nacistická a komunistická propaganda. Když jsme u náletů, tak co nálety na česká města 9.5.1945 rudou armádou?

@@dopocital Rusové páchali kobercové nálety na naše města s tisíci obětmi? Vážně?Je mi úplně jedno,jaká propaganda co využívala.Je třeba se postavit pravdě čelem i když bude pro tu naši dnešní oficiální propagandu nepříjemná.

@@milankriz7482 kobercový nálet byl jediný, 14.2. 1945, kdy byly bombardované Drážďany, jeden svaz si je spletl s Prahou. Ostatní nálety byly na fabriky a nádraží, například v Kolíně se vyráběl Cyklón B, asi vás mrzí, že přerušili výrobu, jinak se v Kolíně vyrábí dodnes pod podobným označením. Den po válce Sověti bombardovali třeba Mladou Boleslav.

Děkujeme!