Máte svatou pravdu, bohužel toto vidíme pouze my, co máme dítě s postižením a lidé se "zdravými" dětmi na to nekoukají, jelikož si naštěstí v životě černého Petra nevytáhli a tím pádem je toto téma nezajímá. Ale hodně případů s Vámi souhlasím, i když náš průběh omezení dcery není tak velký. Děkuji za Vaši tvorbu minimálně za nás všechny, kteří si tím procházíme.
Tak, kde začít? Že to zvládáte na jedničku, to je jasný. Já jako babička Nikolky jsem vaše největší obdivovatelka, protože vím jak to máte těžké a velice si vás vážím. Po každé hospitalizaci se Nikolka vrací zpátky o několik let a neskutečně silná Lucka znovu a znovu a znovu jí učí, co se jí po anestezii vymazalo z hlavičky. Má obrovskou podporu natalky a manžela! Ale ona má největší tíhu, protože je s nikolkou nejvíc! A já si jí strašně moc vážím a mám jí jako by byla moje dcera. Jste fantasticti a mám vás moooc ráda ❤️❤️❤️❤️
Ještě bych doporučil domácí cvičení - jednoduché cviky, na které si dítě zvykne. Trénink může trvat třeba 20 minut s přestávkami, člověk má dobrý pocit, že pro sebe něco udělal a například může kombinovat s aplikací na hubnutí, kde si může hlídat, co jed. Může se těšit na další týden, protože ví, že zase třeba něco zhubne. Ne, že byste to potřebovali, jenom návrh z našeho života
Přátelé.... Proto, že sám vyrůstám s dětskou mozkovou obrnou, dovolím si tady zanechat svůj pohled na svět... Někdy je nejlepší psychická podpora POZORNĚ poslouchat a podat zpětnou vazbu. Protože slyšet někdy názor nezúčastněného, byť je sebesyrovější je nad zlato. Určitě pozitivní pomocnou silou jsou přátelé, kteří respektují, co se děje ve vaší rodině. Proto, že pokud to respektují, respektují i Vás jako osobnosti, které se s nastalou situací perou. Ano, mnohdy se špatně perou, ale perou. Jistě, mnozí si řeknou, že jsem mimo mísu, ale věřte, že velmi dobře VÍM O ČEM MLUVÍM. Oběma rodičům přeji mnoho úspěšných maličkostí, které dělají velké věci. Víte, čím jsou i Tito rodiče VYJÍMEČNÍ??? Umějí to, co v dnešní době umí málo kdo.... a sice.... UMĚJÍ SE RADOVAT Z MALIČKOSTÍ..... Krásný večer všem
@@denikluciany8227 není zač a vy to víte, jsem obyčejný muž z masa a kostí, který se celý život "učí chodit :-D ". A jen tak mimochodem, bude mi 45 a pořád mi to nejde.... :-D
Máte svatou pravdu, bohužel toto vidíme pouze my, co máme dítě s postižením a lidé se "zdravými" dětmi na to nekoukají, jelikož si naštěstí v životě černého Petra nevytáhli a tím pádem je toto téma nezajímá. Ale hodně případů s Vámi souhlasím, i když náš průběh omezení dcery není tak velký. Děkuji za Vaši tvorbu minimálně za nás všechny, kteří si tím procházíme.
Tak, kde začít? Že to zvládáte na jedničku, to je jasný. Já jako babička Nikolky jsem vaše největší obdivovatelka, protože vím jak to máte těžké a velice si vás vážím. Po každé hospitalizaci se Nikolka vrací zpátky o několik let a neskutečně silná Lucka znovu a znovu a znovu jí učí, co se jí po anestezii vymazalo z hlavičky. Má obrovskou podporu natalky a manžela! Ale ona má největší tíhu, protože je s nikolkou nejvíc! A já si jí strašně moc vážím a mám jí jako by byla moje dcera. Jste fantasticti a mám vás moooc ráda ❤️❤️❤️❤️
Moooc děkujeme za nádherný komentář. 🤗❤️❤️❤️ Zahřál u srdíčka. 🥰❤️
@@denikluciany8227 to vy mě hrejete u srdíčka každý den! ❤️❤️🥰🥰
Ještě bych doporučil domácí cvičení - jednoduché cviky, na které si dítě zvykne. Trénink může trvat třeba 20 minut s přestávkami, člověk má dobrý pocit, že pro sebe něco udělal a například může kombinovat s aplikací na hubnutí, kde si může hlídat, co jed. Může se těšit na další týden, protože ví, že zase třeba něco zhubne. Ne, že byste to potřebovali, jenom návrh z našeho života
Úplně máte pravdu jak říkám stě úplně super rodiče
Moc děkujeme 😊❤️👋
Mohla bych vás vidět špatně bych vás poznala Inak není za co stě super rodiče a holky super
Nemyslím že bych ráda vydělá
Super videí je pravda že se musí člověk těšit opravdu z maličkostí.Vy se můžete těšit z toho že máte jeden druhého.Jste neuskuteční lidé
❤️❤️❤️❤️🤗🤗👋
Nevím, jak to zvládáte, bez babiček sami…nechápu….👍👍👍👍👍👍
🥰❤️👋
Přátelé.... Proto, že sám vyrůstám s dětskou mozkovou obrnou, dovolím si tady zanechat svůj pohled na svět... Někdy je nejlepší psychická podpora POZORNĚ poslouchat a podat zpětnou vazbu. Protože slyšet někdy názor nezúčastněného, byť je sebesyrovější je nad zlato. Určitě pozitivní pomocnou silou jsou přátelé, kteří respektují, co se děje ve vaší rodině. Proto, že pokud to respektují, respektují i Vás jako osobnosti, které se s nastalou situací perou. Ano, mnohdy se špatně perou, ale perou. Jistě, mnozí si řeknou, že jsem mimo mísu, ale věřte, že velmi dobře VÍM O ČEM MLUVÍM. Oběma rodičům přeji mnoho úspěšných maličkostí, které dělají velké věci. Víte, čím jsou i Tito rodiče VYJÍMEČNÍ??? Umějí to, co v dnešní době umí málo kdo.... a sice.... UMĚJÍ SE RADOVAT Z MALIČKOSTÍ..... Krásný večer všem
👍 děkujeme 🤗❤️
@@denikluciany8227 není zač a vy to víte, jsem obyčejný muž z masa a kostí, který se celý život "učí chodit :-D ". A jen tak mimochodem, bude mi 45 a pořád mi to nejde.... :-D
Asi jako
Malá Anička ne má ruce
Ťuk ťuk kdo tam?
Tady Anička