Kněžna Libuše🎵🎵 zhudebněné Staré pověsti české od A. Jiráska (#73)

🎵 Playlist ROCKOVÉ STARÉ POVĚSTI: • Praotec Čech 🎵🎵 zhudeb...
🎵 Spotify: open.spotify.c...
🎵 Apple Music: / album
🎵 Amazon Music: music.amazon.c...
🎵 UA-cam: / @petr-esterka
________________________________________________________________
Libuše moudrá vládla lidu,
věšteckým darem obdařena.
Soudila spory v míru klidu,
spravedlnost byla ustavena.
Po čase však muž byl uražen,
proti vládě ženy se vzbouřil,
tu svolala Libuše sněm,
by lid si vládce svého zvolil.
„Ó lide český," jim pravila,
„muže-li za vládce si žádáš,
Věz, že pomine tvá svoboda,
a v poddanství se brzy oddáš."
Leč lid si přál mít muže v čele,
tu Libuše jim věštbu dala:
„Za lesem, v poli oráč prostý,
toho vám osud za pána dal."
Poslové hned se vypravili,
by Přemysla ze Stadic našli,
na poli s pluhem jej zastihli,
jak brázdu rovnou právě táhl.
„Přemysle," k němu promluvili,
„kněžna tě volá na svůj hrad,
bys knížetem se českým stal,
a lidu vládl napořád."
Přemysl otku v zem zabodl,
ta rázem vonným květem obsypána,
lýčené střevíce si obul,
by pomněl, kde kolébka mu byla dána.
Na Vyšehradě svatbu slaví,
a moudře vládne lidu všemu.
Pravdu a právo ustanoví,
a dostojí pevnému slovu svému.
Jednoho dne pak Libuše vstala,
na skálu vyšla nad Vltavou,
a věštím duchem uchvácena,
zřela budoucnost země slavnou.
„Tam v dáli," děla, „město vzkvete,
jehožto sláva hvězd se dotkne,
Praha se bude nazývati,
A věky věků trvati zde."
„Hle," dí, „tam muže vidím právě,
jak tesá práh pro chýši svou,
dle toho prahu město zove,
a Čechům spásou bude vždy mou."
„Leč přijdou časy zlé a kruté,
kdy národ poroben bude,
vždy povstane z otěže těžké,
a sláva jeho nezajde."
Tak Libuše jim prorokuje,
zářnou naději věštbou dává,
by národ v dobách nejtěžších,
neztrácel hrdost a víru v práva.
Pak Libuše se s lidem loučí,
když na věčnou pouť odchází,
leč její duch dál bdí nad vlastí,
a Čechy v štěstí provází.
Přemysl sám pak dále vládnul,
dle rady její moudré vždy,
by český národ v slávě vzkvétal,
a šťastný byl po všechny dny.
Ó lide český, dobře si pamatuj,
na Libušina slova moudrá.
Buď svorný, pracuj, vlast svou miluj,
pak sláva tvá vždy bude věčná.
Alois Jirásek (1851 - 1930) byl český spisovatel, představitel realismu a uznávaný autor historických románů. Živil se jako středoškolský učitel dějepisu a jako jeden z prvních podepsal v roce 1917 Manifest českých spisovatelů. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
Staré pověsti české vyšly poprvé v roce 1894. Jirásek čerpal především z Kosmovy, Dalimilovy a Hájkovy kroniky. Jedná se o soubor pověstí od praotce Čecha až po bitvu na Bílé hoře.
________________________________________________________________
@petr-esterka #hudebnibasne #hudebnibasen #esterka #jirasek #starepovesti
© 2024 Petr Esterka