Smím se zeptat, vidím, že využíváte animace pana Vaščáka, mohu vědět, jak se k nim lze dostat? Jeho stránky totiž po nějaké dobře zrudnou a nejde s nimi manipulovat. Nikde jsem nenašel důvod tohoto. Děkuji Vám.
Sice s tou účinností jste neměl uplně pravdu, existují ještě takzvané združené parní stroje s vícenásobnou expanzí,(vícečinné) a ty se skládají obvykle z 2 až 4 válců, pojem s vícenásobnou expanzí znamená že pára se nejprve přivádí do vysokotlaké šoupátkové komory která přes šoupátko rozvede páru do vysokotlakého válce a potom výjde zase přes šoupátko ven(kdežto u klasického jednoválcového parního stroje jde do komína(dýmnice) ven, kdežto u združeného stroje se po prúchodu vysokotlakým válce přivádí do přívádí do středotlaké šoupátkové komory a do středotlakého válce, potom do nízkotlaké atd, a až potom výjde ven (tohle je příklad 3 válcového združeného stroje s trojnásobnou expanzí), a tohle se většinou děje 2× až 3× takže válce se dělí na vysokotlaké, středotlaké, a nízkotlaké( opět příklad 3 válcové str) u 4 válcových strojů musí být nízkotlaké válce 2, a 4 válcové stroje můžou být jak 4 násobné tak i 3 násobné a 3 násobné jsou efektivnější, ted použiji jako příklad parního stroje z RMS titanicu kde byly dva 4 stroje s trojnasobnou expanzí a ty fungují tak že, pára co výjde ze středotlákého válce je pomocí dvou potrubí do nízkotlakých válců přiváděna vzájemně, to je trojnásobný systén u 4 válcových, (a ještě většinou při expanzi je pára znovu přihřívána). A právě združené parní stroje zvýšší účinnost obvykle o 15 až 25%, měl jste pravdu u jednoválcových strojů kde se účinnost pohybuje v rozmezí 5 až 15%, kdežto u združených je vyšší, združené parní stroje se používaly převážně na konci 19 stol až na počátek 20 stol, později jakýkoliv parní stroj vytlačila parní turbína a spalovací motory.
Ne, vynalezl ho v roce 1765, a to nebyl klasický parní stroj jako známe to byl takzvaný atmosférický parní stroj, fungoval trochu jinak než klasický ,fungoval tak že působením tlaku na píst se píst zvednul na horu a byl mezitím ventilek, který se teď zavřel a vstříkla se do válce voda, zchladila páru a pára stratila energi, a zkondenzovala na vodu, a tohle se dělo pořád do kola. Za 4 roky později vr 1769 ho zdokonalil tak že, k táhlu přidal ojnici a klíkovou hřídel a tenhle přímočarý pohyb táhla se přeměnoval na otáčivý, a později ho zdokonalilo více lidí.
Smím se zeptat, vidím, že využíváte animace pana Vaščáka, mohu vědět, jak se k nim lze dostat? Jeho stránky totiž po nějaké dobře zrudnou a nejde s nimi manipulovat. Nikde jsem nenašel důvod tohoto. Děkuji Vám.
Na tento dotaz asi nedovedu odpovědět, zeptejte se přímo jeho.
Petře super video
Adame, děkuji.
Můžu se zeptat jakým způsobem děláte tyto animace?
Lubeno, tyto animace si vytvářím sám, tj. namaluji a rozpohybuji. Využívám PowerPoint.
Cool
Aleši, díky.
Sice s tou účinností jste neměl uplně pravdu, existují ještě takzvané združené parní stroje s vícenásobnou expanzí,(vícečinné) a ty se skládají obvykle z 2 až 4 válců, pojem s vícenásobnou expanzí znamená že pára se nejprve přivádí do vysokotlaké šoupátkové komory která přes šoupátko rozvede páru do vysokotlakého válce a potom výjde zase přes šoupátko ven(kdežto u klasického jednoválcového parního stroje jde do komína(dýmnice) ven, kdežto u združeného stroje se po prúchodu vysokotlakým válce přivádí do přívádí do středotlaké šoupátkové komory a do středotlakého válce, potom do nízkotlaké atd, a až potom výjde ven (tohle je příklad 3 válcového združeného stroje s trojnásobnou expanzí), a tohle se většinou děje 2× až 3× takže válce se dělí na vysokotlaké, středotlaké, a nízkotlaké( opět příklad 3 válcové str) u 4 válcových strojů musí být nízkotlaké válce 2, a 4 válcové stroje můžou být jak 4 násobné tak i 3 násobné a 3 násobné jsou efektivnější, ted použiji jako příklad parního stroje z RMS titanicu kde byly dva 4 stroje s trojnasobnou expanzí a ty fungují tak že, pára co výjde ze středotlákého válce je pomocí dvou potrubí do nízkotlakých válců přiváděna vzájemně, to je trojnásobný systén u 4 válcových, (a ještě většinou při expanzi je pára znovu přihřívána). A právě združené parní stroje zvýšší účinnost obvykle o 15 až 25%, měl jste pravdu u jednoválcových strojů kde se účinnost pohybuje v rozmezí 5 až 15%, kdežto u združených je vyšší, združené parní stroje se používaly převážně na konci 19 stol až na počátek 20 stol, později jakýkoliv parní stroj vytlačila parní turbína a spalovací motory.
Moc děkuji za vyčerpávající a velmi poučné doplnění, využiji při tvorbě videa pro ZŠ.
0:56 James Watt *zlepšil* parní stroj
Ne, vynalezl ho v roce 1765, a to nebyl klasický parní stroj jako známe to byl takzvaný atmosférický parní stroj, fungoval trochu jinak než klasický ,fungoval tak že působením tlaku na píst se píst zvednul na horu a byl mezitím ventilek, který se teď zavřel a vstříkla se do válce voda, zchladila páru a pára stratila energi, a zkondenzovala na vodu, a tohle se dělo pořád do kola. Za 4 roky později vr 1769 ho zdokonalil tak že, k táhlu přidal ojnici a klíkovou hřídel a tenhle přímočarý pohyb táhla se přeměnoval na otáčivý, a později ho zdokonalilo více lidí.
ok