Chválím za výborné video o této technologii. Díky za výborné a odborné informování. Sám bydlím v pasivním domě s fotovoltaikou, na elektromobil zatím nemám ale dlouhodoběji jej plánuji.
Zdravím Vás Honzo, díky za super video. V Rožnově pod Radhoštěm jsou opravdu borci ❤️ Mimo téma, nedaly se přehlédnout Vaše nepřehlédnutelné ponožky 😂. Berte to jako legraci 😉 Váš letitý fanoušek Milda 🤟🇨🇿
Děkuji za parádně poučné video/reportáž - opět jsem si rozšířil obzory. Krásně polopaticky vysvětleno...takových technologických pokroků ke zvyšování efektivity je třeba všude...čím víc, tím líp 👍
Dnes byla potvrzena investice 46 miliard do Rožnovského závodu. Super zpráva pro ČR. Pokud se přidá ještě Taiwan jak slibuje, tak bude z Česka Evropská čipová velmoc. 👍
Tyyyyjo. Pane Staňku, opět hodně poutavé a vzdělávací video. To přirovnání od komentujících se mi líbilo... Jako by ČR narazila na "ropné vrty". Ať se stane díky Onsemi "bohatou arabskou zemí". Můj obdiv ke všem v Onsemi. 👍 Držte se!
Onsemi v CR je jiste uzasna firma, ktera ma ale sveho vlastnika v USA a tam take plyne zisk. Onsemi to v CR neprovozuje na dobrocinnost. To je obecne problem cele ceske ekonomiky, nic nam tu nepatri a tudiz ani vytvoreny zisk, ktery je odsud na urovni stovek miliard Kc vyvaden kazdy rok do materskych firem do zahranici. Jak rekla jedna znama ekonomka "kapital ma svuj domov".
@@jip4746ekonomka má sice pravdu, ale pokud by se zisk danil a nedocházelo k obcházení, ten problém je o dost menší. Oni ty čeští miliardáři svoje peníze taky neutrácí jen u nás
A hlavne si Zdenek neuvedomuje, ze tyhle USA firmy sem jdou proc asi? Kvuli statnim pobidkam, ze jim jsou odpusteny dane na 10 let atp. Pak to tady zabali jak Philips. Najdi si clanky pana Sedlaka nebo jeho podcast s nazvem pepe logic Obcas se tam roznov a spol. resi
@@pavolkolarik9659 ano. Na druhou stranu, pokud by byly platy odpovídající a zisky se řádně daňily, není to takový problém. Bohatí se stejně pohybují po celém světě a ten zisk ani český miliardář neutratí u nás. Důležité je ale nemít nízké mzdy a nenechat zisky odtékat přes vnitřní transfery ve firmě.
Rozhodně souhlasím a doporučuji ke shlédnutí! Toto video je ve srovnání s těmi přednáškami informačně opravdu žalostně slabé. Rrz_11FvS74 - J. Chochol: Karbid křemíku - nazelenalá revoluce [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT] 12iAmrqsGYk - Ing. O. Pícha: SiC - nová cesta pro výkonové aplikace? [Fyz. čtvrtek] Takto nějak si představuji prohlídku úspěšné české firmy (Průša Research a jejich 3D tiskárny): SCIOOlT3KJI - These 3D Printers Print 3D Printers!
Mimochodem kdo ma zajem, tak v Roznove jsou aktualne velke nabory kvalifikovanych specialistu prave pro SiC technologii. Vyroba SiC a pridruzene technologie se tam rozjizdeji ve velkem, onsemi tam investuje velke castky do rozsirovani provozu. A v Beskydech je krasne!
Super video (y). Skvělá technologie. Do Onsemi by jsme měly jako celé Česká Republika zainvestovat a vybudovat na tom vyspělé a soběstačné Česko!! Ještě lithium vytěžit a budeme jako Arabské Emiráty v elekto verzi :D
on ten silikonkarbid neni az tak nic svetoveho v cine to take pouzivaji a masove vyrabeji my tady spis mame problem s cenami materialu, energii a i cenou lidske prace, protoze nejsme konkurenceschopni k cine, ktera navic vlastni temer veskere zdroje kobaltu a litia.. spatny napad jim v tomhle zkouset konkurovat. Vlastni vyroba polovodicu v EU budiz jsem pro, ale rekl bych ze si to maluji dost naruzovo, ta svetova konkurence je brutalni a ziskat 33% podil pochybuji ze je mozne. Spis to bude boj o udrzeni se.
Pokud vím, tak tam nikdy nebyl problém s penězi. Limitace je jinde - v pracovní síle. Do Rožnova se lidé zrovna nehrnou. Před pár lety jsem tam byl - ukázali nám celo fabriku, udělali nám hodinovou přednášku o tom, jak super je tam pracovat - na následný dotaz, kdo by měl zájem se nepřihlásil nikdo.
@@petr56321313 Je to tak, Praha a Brno praskaji ve svech, najmy za bydleni jak nekde na zapade a pritom po CR je spousta obdobnych firem, ktere diky sve lokaci mimo velkomesto nemohou nalezt zamestnance, prestoze dostanou prakticky prazsky plat a naklady na zivot jsou podstatne nizsi. Mladi nechteji delat, ti se chteji predevsim bavit......
Co jsem zjišťoval, tak inventory na bázi SiC polovodičů používá Hyundai v jejich E-GMP platformě pro 800V elektrouauta (IONIQ5, Kia EV6 atp.). Přitom právě IONIQ5 je známý spíš vyšší celkovou spotřebou v porovnání s jinými EV. SiC je tedy jen malý střípek z toho, co dělá auto energeticky efektivní. Kromě toho teplo z invertoru se v autě využije třeba pro ohřev baterie nebo kabiny, není to úplně ztracená energie. Celkově větším problémem jsou současné baterie, které pro efektivní fugování potřebují teploty přes 25°C, takže temperováním se spotřebuje mnoho energie. Při rychlonabíjení se baterie silně zahřívá, tedy opět v baterii vznikají značné ztráty energie.
Taky by jsi mohl říct odkud pochází 90% veškerého čistého křemíku pro polovodiče :-) a odkud pochází podstatná část dalších vzácných zemin pro výrobu polovodičů.
Díky za video. Jsem rád, že původní Tesla Rožnov pokračuje a vyrábí se tam špičková elektronika a polovodiče pro EV a FVE. Sice pod jinou značkou, ale lidé, kteří to vyvíjí a vyrábí jsou místní.
Akvizice původní tesly proběhla před dvaceti lety a byla to jedna z mnoha akvizic, kterou ON Semiconductor provedli. Z pohledu současných technologií bývalá tesla není nějak relevantní, nyní je to jedna z divizí americké ON Semiconductor Corporation.
Kdysi jsem viděl projekt "Most -> Electronic City", kdy se z uhelných pánví kolem Mostu měly udělat pozemky pro výrobu elektroniky. Pochopitelně, to bychom pak "byli moc světoví", takže z toho sešlo. Co se Rožnova týká, lokalita krásná, ale značně z ruky. V momentě, kdy není možné přejet ČR za ca 1 hodinu (vlakem) tak pak s nabídkou práce podobné fabriky soupeří s lokalitami jako Praha nebo Brno, a tahají za kratší konec provazu. Přitom odvětví kriticky důležité pro jakoukoliv moderní ekonomiku. Reportáž jednoznačně chválím.
@@ElectroDad Cela technologie SiC je stale jeste v plenkach, i rust krystalu je oproti kremiku zatim dost alchymie. A Kabra metoda rezani SiC laserem je sice v Roznove instalovana ale je to blackbox chraneny mnoha patenty a nikdo z firmy do zarizeni nesmi zasahnout. SiC je ale uzasny material budoucnosti.
Prima exkurze. Jsem rád že i u nás na tom někdo dělá. Zajímala by porovnání technologií a ceny s Gallium Nitride technologií. Která se už dobu používá třeba u nabíječek na mobily - jsou menší a míň se hřejou, přitom cena je vyšší, ale u nabíječky na mobil to není taková suma - třeba by to bylo výhodné i z tohoto karbidu. Dále by mě zajímalo když se sečtou všechny ztráty na střídačích, měničích, nabíječkách a ztráta na akumulátoru a to celé se odečte od účinnosti elektromobilu. Takový výsledek už se dá považovat za reálnou účinnost elektromobilu - ne to počítat až od výstupu z baterie. hezký den
Dobrý den, součástky na bázi nitridu gália nachází uplatnění především v aplikacích pro střední napětí (400 V - 1000 V), nižší až střední výkony (desítky W až jednotky kW) a velmi vysoké pracovní kmitočty (>1 MHz). Naproti tomu souástky na bázi karbidu křemíku jsou vhodné pro aplikace využívající vysoké napětí (650 V - 20 kV), vysoké výkony ( jednotky kW až jednotky MW) a střední pracovní kmitočty (stovky kHz až jednotky MHz). Nicméně, jak správně uvádíte, existují oblasti a aplikace, kde spolu soutěží součástky na bázi GaN, SiC i Si.
Mluví se tu o 7%, ale něco mi říká, to bude z hlediska tepelných ztrát na měniči. A měniče pracují odhadem na 95% účinnosti či i lepší. Prakticky pak tedy ten nový měnič bude mít účinnost zhruba 95.5% oproti starší technologii na 95%. Ono to tiž ve videu vypadá, jako že elektroauto má účinnost třeba 83% a s novým měničem bude mít 90%. Tak to určitě nebude. Jinak nové technologie ano, v průmyslu, kde jsou i desítky kW výkonu a nonstop provoz, tak tam to za několik let provozu dělá už hezké peníze na úsporách. Ještě jsem našel pro příklad klasický 10kW hybridní 3. fáz. střídač AEG na doma, údávají účinnost 97.5%. Toho máku ve sklenicích by mělo být tedy víc, je to trochu zveličené.
Dobrý den, děkuji za zpětnou vazbu. Účinnost měniče závisí mimo jiné na velikosti spínaného napětí a výkonu. Pro nízká napětí a/nebo výkony je možné dosáhnout vynikající účinnosti i s křemíkovými součástkami. Výhody řešení na bázi SiC vyniknou v aplikacích s vysokým napětím (>600 V) a zároveň vysokým výkonem (desítky kW až jednotky MW). Se součástkami na bázi SiC je tak možné dosáhnout účinnosti měniče >98% - 99% i při napětích ~1000 V a výkonech v desítkách až stovkách kW. Je tedy velký rozdíl mezi střídačem 10 kW, který uvádíte, kde je účinnost 97.5% dosažitelná i s křemíkovými tranzistory a např. trakčním invertorem 100 kW, nebo rychlonabíječkou 350 kW, kde by účinnost měniče s křemíkovými tranzistory byla nepochybně nižší. Příklad s mákem měl ukázat kumulativní vliv rozdílné účinnosti mezi měničem na bázi křemíku a SiC. V příkladu byla uvažována účinnost SiC měniče 99% a Si měniče 90%. Máte pravdu v tom, že takto velký rozdíl v účinnostech by se projevil především v trakčním invertoru s vysokým spínaným výkonem. V ostatních článcích řetězce od solárních panelů až po wall-box, kde jsou spínané výkony nižší, by byl rozdíl mezi řešeními měničů na bázi Si a SiC menší.
Tohle je to právé , ty technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou ... však taky u nas byla Tesla dříve než se o té americké někomu vubec začaly honit myšlenky hlavou 😁😁😁..jen fórek. Jen tim chci říct, ze tady mame potencial ve vědě a výzkumu i spoustu šikovných lidí pro realizace. Takže být degradovaný na nějakou finální montovnu není žádná vyhra a pobídky, investice a podpora státu by měla v masivním meritku směřovat prave tímto směrem.
@@pavelblaha5243 Jasně, ale pořád jsem se nedozvěděl zda se ty jejich produkty někde používají :) Zda to už je ve výrobě a někdo to v el.autech už používá.
@@maxbiagi3091Ano, používá se to celkem běžně, už jsem psal výše Hyundai E-GMP, Tesla... Nedočetl jsem se zatím, jestli SiC MOSFETy používá také VW v invertorech pro nové motory APP550.
Ty jo ten začátek s tím mákem se mi zdá nějaký divný. Střídač přeci nerozstřídává stejnosměrný proud z panelů na střídavý a pak ho znovu usměrňuje přes AC/DC měnič, pokud se ukládá do baterie. To jde přeci přes DC/DC měnič rovnou do baterie ne? Jinak jsou ty ztráty velký.
Je to kombinace ceny a dostupnosti. Vyroba a zpracovani SiC je nesrovnatelne pomalejsi a slozitejsi nez v pripade Si waferu. Zatimco Si wafer je dle zpracovani za desitky dolaru, tak obdobny SiC wafer je zhruba na urovni jako kdyby jste mel ekvivalent zlata. Si krystal rezete na wafery cely najednou na dratove pile, zatimco SiC lamete skutecne postupne jeden wafer za druhym a mezi kazdym lamanim musite povrch puku znovu nalestit, jinak by dalsi definovane lamani nebylo mozne. Takze musite mit jasny ekonomicky duvod do toho SiC cipu jit, tj. jedine v pripade velke uspory energie na vykonne soucastce. Mluvilo se elektromobilech, ale SiC jde treba do lokomotiv apod.....kde se jadna o vykony v MW.
Dobrý den, jedná se výrobní prostory oddělení fotolitografie. Zde používáme světlo k přenosu motivů z masky na desku do vrstvy fotocitlivého materiálu - fotorezistu. Vlnová délka použitého žlutého osvětlení v těchto prostorech je zvolena v oblasti, ve které není použitý fotorezist citlivý, tak aby nedocházelo k nežádoucí expozici fotorezistu vlivem pracovního osvětlení.
@@rolidcz7954 Dobrý den, děkuji za dotaz. Fotorezisty jsou citlivé na kratší vlnové délky (modrý konec viditelného spektra a UV), takže ani červené, či zelené světlo nepředstavuje zásadní problém, zejména při takto nízké intenzitě. Žluté světlo je zvoleno pro svoji absenci krátkých vlnových délek a zároveň přijatelnou ergonomii a pracovní hygienu. V zásadě by osvětlení mohlo být i např. červeným světlem.
Díky za video, je to zajímavější než pouhé recenze aut.
Děkuji.
Chválím za výborné video o této technologii. Díky za výborné a odborné informování. Sám bydlím v pasivním domě s fotovoltaikou, na elektromobil zatím nemám ale dlouhodoběji jej plánuji.
Parádní video a vysvětlení technologie výroby. Tohle vždy rád sleduji a i se něčemu přiučím.👍
Moc děkujeme.
Zdravím Vás Honzo, díky za super video. V Rožnově pod Radhoštěm jsou opravdu borci ❤️ Mimo téma, nedaly se přehlédnout Vaše nepřehlédnutelné ponožky 😂. Berte to jako legraci 😉 Váš letitý fanoušek Milda 🤟🇨🇿
Děkuji za parádně poučné video/reportáž - opět jsem si rozšířil obzory. Krásně polopaticky vysvětleno...takových technologických pokroků ke zvyšování efektivity je třeba všude...čím víc, tím líp 👍
Dnes byla potvrzena investice 46 miliard do Rožnovského závodu. Super zpráva pro ČR. Pokud se přidá ještě Taiwan jak slibuje, tak bude z Česka Evropská čipová velmoc. 👍
Přesně tak.
Tyyyyjo. Pane Staňku, opět hodně poutavé a vzdělávací video.
To přirovnání od komentujících se mi líbilo... Jako by ČR narazila na "ropné vrty". Ať se stane díky Onsemi "bohatou arabskou zemí".
Můj obdiv ke všem v Onsemi. 👍 Držte se!
Onsemi v CR je jiste uzasna firma, ktera ma ale sveho vlastnika v USA a tam take plyne zisk. Onsemi to v CR neprovozuje na dobrocinnost. To je obecne problem cele ceske ekonomiky, nic nam tu nepatri a tudiz ani vytvoreny zisk, ktery je odsud na urovni stovek miliard Kc vyvaden kazdy rok do materskych firem do zahranici. Jak rekla jedna znama ekonomka "kapital ma svuj domov".
@@jip4746ekonomka má sice pravdu, ale pokud by se zisk danil a nedocházelo k obcházení, ten problém je o dost menší. Oni ty čeští miliardáři svoje peníze taky neutrácí jen u nás
A hlavne si Zdenek neuvedomuje, ze tyhle USA firmy sem jdou proc asi? Kvuli statnim pobidkam, ze jim jsou odpusteny dane na 10 let atp. Pak to tady zabali jak Philips.
Najdi si clanky pana Sedlaka nebo jeho podcast s nazvem pepe logic
Obcas se tam roznov a spol. resi
U nás na Slovensku je to to isté všetky firmy majú vlastníkov v zahraničí (až na pár výnimiek)a zisky plynú tam my sme len montážna linka.
@@pavolkolarik9659 ano. Na druhou stranu, pokud by byly platy odpovídající a zisky se řádně daňily, není to takový problém. Bohatí se stejně pohybují po celém světě a ten zisk ani český miliardář neutratí u nás. Důležité je ale nemít nízké mzdy a nenechat zisky odtékat přes vnitřní transfery ve firmě.
Upozorňuji koho zajímá více ,tak na CVUT youtube jsou dvě velice detajlní přednášky o tomto materiálu. Dobré téma.Děkuji.
Bezva.
Rozhodně souhlasím a doporučuji ke shlédnutí! Toto video je ve srovnání s těmi přednáškami informačně opravdu žalostně slabé.
Rrz_11FvS74 - J. Chochol: Karbid křemíku - nazelenalá revoluce [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]
12iAmrqsGYk - Ing. O. Pícha: SiC - nová cesta pro výkonové aplikace? [Fyz. čtvrtek]
Takto nějak si představuji prohlídku úspěšné české firmy (Průša Research a jejich 3D tiskárny): SCIOOlT3KJI - These 3D Printers Print 3D Printers!
Mimochodem kdo ma zajem, tak v Roznove jsou aktualne velke nabory kvalifikovanych specialistu prave pro SiC technologii. Vyroba SiC a pridruzene technologie se tam rozjizdeji ve velkem, onsemi tam investuje velke castky do rozsirovani provozu. A v Beskydech je krasne!
Je super jste tuto firmu navstivil I kdyz to tedy vlastni cizi investor tak budme radi ze se u nas tito spickove soucastky vyrabi.
děkuji za poučné a užitečné video... Svět hoilt jde dopředu a my s ním... ! :- D
zajímavé řešení a děkuji za Vaše rozličné příspěvky 🙂
Děkuji pěkně.
V Rožnově dělají zajímavou práci. Škoda, že při hovoru o historii podniku nebyl zmíněn jeho starý název.
Pan LASSER😁 a Tesla by měli radost.
Moc pěkné video. Diky
Super video (y). Skvělá technologie. Do Onsemi by jsme měly jako celé Česká Republika zainvestovat a vybudovat na tom vyspělé a soběstačné Česko!! Ještě lithium vytěžit a budeme jako Arabské Emiráty v elekto verzi :D
Ale Onsemi je americká firma.
on ten silikonkarbid neni az tak nic svetoveho v cine to take pouzivaji a masove vyrabeji my tady spis mame problem s cenami materialu, energii a i cenou lidske prace, protoze nejsme konkurenceschopni k cine, ktera navic vlastni temer veskere zdroje kobaltu a litia.. spatny napad jim v tomhle zkouset konkurovat. Vlastni vyroba polovodicu v EU budiz jsem pro, ale rekl bych ze si to maluji dost naruzovo, ta svetova konkurence je brutalni a ziskat 33% podil pochybuji ze je mozne. Spis to bude boj o udrzeni se.
Pokud vím, tak tam nikdy nebyl problém s penězi. Limitace je jinde - v pracovní síle. Do Rožnova se lidé zrovna nehrnou.
Před pár lety jsem tam byl - ukázali nám celo fabriku, udělali nám hodinovou přednášku o tom, jak super je tam pracovat - na následný dotaz, kdo by měl zájem se nepřihlásil nikdo.
Lithium se tu pri jeho aktualnich cenach nikdy tezit nebude.
@@petr56321313 Je to tak, Praha a Brno praskaji ve svech, najmy za bydleni jak nekde na zapade a pritom po CR je spousta obdobnych firem, ktere diky sve lokaci mimo velkomesto nemohou nalezt zamestnance, prestoze dostanou prakticky prazsky plat a naklady na zivot jsou podstatne nizsi. Mladi nechteji delat, ti se chteji predevsim bavit......
Co jsem zjišťoval, tak inventory na bázi SiC polovodičů používá Hyundai v jejich E-GMP platformě pro 800V elektrouauta (IONIQ5, Kia EV6 atp.). Přitom právě IONIQ5 je známý spíš vyšší celkovou spotřebou v porovnání s jinými EV. SiC je tedy jen malý střípek z toho, co dělá auto energeticky efektivní. Kromě toho teplo z invertoru se v autě využije třeba pro ohřev baterie nebo kabiny, není to úplně ztracená energie. Celkově větším problémem jsou současné baterie, které pro efektivní fugování potřebují teploty přes 25°C, takže temperováním se spotřebuje mnoho energie. Při rychlonabíjení se baterie silně zahřívá, tedy opět v baterii vznikají značné ztráty energie.
Děkuji pěkně za názor.
Taky by jsi mohl říct odkud pochází 90% veškerého čistého křemíku pro polovodiče :-) a odkud pochází podstatná část dalších vzácných zemin pro výrobu polovodičů.
Zajímavý video,díky ..
To jsme rádi.
Díky za video. Jsem rád, že původní Tesla Rožnov pokračuje a vyrábí se tam špičková elektronika a polovodiče pro EV a FVE. Sice pod jinou značkou, ale lidé, kteří to vyvíjí a vyrábí jsou místní.
Akvizice původní tesly proběhla před dvaceti lety a byla to jedna z mnoha akvizic, kterou ON Semiconductor provedli. Z pohledu současných technologií bývalá tesla není nějak relevantní, nyní je to jedna z divizí americké ON Semiconductor Corporation.
Kdysi jsem viděl projekt "Most -> Electronic City", kdy se z uhelných pánví kolem Mostu měly udělat pozemky pro výrobu elektroniky. Pochopitelně, to bychom pak "byli moc světoví", takže z toho sešlo. Co se Rožnova týká, lokalita krásná, ale značně z ruky. V momentě, kdy není možné přejet ČR za ca 1 hodinu (vlakem) tak pak s nabídkou práce podobné fabriky soupeří s lokalitami jako Praha nebo Brno, a tahají za kratší konec provazu. Přitom odvětví kriticky důležité pro jakoukoliv moderní ekonomiku. Reportáž jednoznačně chválím.
Kez by takovych firem bylo v CR vice, jezdim tam se studenty pravidelne.
Super.
@@ElectroDad Cela technologie SiC je stale jeste v plenkach, i rust krystalu je oproti kremiku zatim dost alchymie. A Kabra metoda rezani SiC laserem je sice v Roznove instalovana ale je to blackbox chraneny mnoha patenty a nikdo z firmy do zarizeni nesmi zasahnout. SiC je ale uzasny material budoucnosti.
Jujda Rožnov, tam jsme byli na exkurzi na střední 🙂
:)
nj, TESLA... Muskovi by se to nemuselo líbit... Byť ta jména měla různý význam... Ta naše česká s mnohem delší historií je TEchnika SLAboproudá...
Prima exkurze. Jsem rád že i u nás na tom někdo dělá. Zajímala by porovnání technologií a ceny s Gallium Nitride technologií. Která se už dobu používá třeba u nabíječek na mobily - jsou menší a míň se hřejou, přitom cena je vyšší, ale u nabíječky na mobil to není taková suma - třeba by to bylo výhodné i z tohoto karbidu. Dále by mě zajímalo když se sečtou všechny ztráty na střídačích, měničích, nabíječkách a ztráta na akumulátoru a to celé se odečte od účinnosti elektromobilu. Takový výsledek už se dá považovat za reálnou účinnost elektromobilu - ne to počítat až od výstupu z baterie. hezký den
Ztráty jsou problém. Třeba v přenosové sítí se ztratí 30% energie, vedení, transformace i černé odběry...
Dobrý den, součástky na bázi nitridu gália nachází uplatnění především v aplikacích pro střední napětí (400 V - 1000 V), nižší až střední výkony (desítky W až jednotky kW) a velmi vysoké pracovní kmitočty (>1 MHz). Naproti tomu souástky na bázi karbidu křemíku jsou vhodné pro aplikace využívající vysoké napětí (650 V - 20 kV), vysoké výkony ( jednotky kW až jednotky MW) a střední pracovní kmitočty (stovky kHz až jednotky MHz). Nicméně, jak správně uvádíte, existují oblasti a aplikace, kde spolu soutěží součástky na bázi GaN, SiC i Si.
Mluví se tu o 7%, ale něco mi říká, to bude z hlediska tepelných ztrát na měniči. A měniče pracují odhadem na 95% účinnosti či i lepší. Prakticky pak tedy ten nový měnič bude mít účinnost zhruba 95.5% oproti starší technologii na 95%. Ono to tiž ve videu vypadá, jako že elektroauto má účinnost třeba 83% a s novým měničem bude mít 90%. Tak to určitě nebude. Jinak nové technologie ano, v průmyslu, kde jsou i desítky kW výkonu a nonstop provoz, tak tam to za několik let provozu dělá už hezké peníze na úsporách. Ještě jsem našel pro příklad klasický 10kW hybridní 3. fáz. střídač AEG na doma, údávají účinnost 97.5%. Toho máku ve sklenicích by mělo být tedy víc, je to trochu zveličené.
Děkuji pěkně za názor.
Dobrý den, děkuji za zpětnou vazbu. Účinnost měniče závisí mimo jiné na velikosti spínaného napětí a výkonu. Pro nízká napětí a/nebo výkony je možné dosáhnout vynikající účinnosti i s křemíkovými součástkami. Výhody řešení na bázi SiC vyniknou v aplikacích s vysokým napětím (>600 V) a zároveň vysokým výkonem (desítky kW až jednotky MW). Se součástkami na bázi SiC je tak možné dosáhnout účinnosti měniče >98% - 99% i při napětích ~1000 V a výkonech v desítkách až stovkách kW. Je tedy velký rozdíl mezi střídačem 10 kW, který uvádíte, kde je účinnost 97.5% dosažitelná i s křemíkovými tranzistory a např. trakčním invertorem 100 kW, nebo rychlonabíječkou 350 kW, kde by účinnost měniče s křemíkovými tranzistory byla nepochybně nižší. Příklad s mákem měl ukázat kumulativní vliv rozdílné účinnosti mezi měničem na bázi křemíku a SiC. V příkladu byla uvažována účinnost SiC měniče 99% a Si měniče 90%. Máte pravdu v tom, že takto velký rozdíl v účinnostech by se projevil především v trakčním invertoru s vysokým spínaným výkonem. V ostatních článcích řetězce od solárních panelů až po wall-box, kde jsou spínané výkony nižší, by byl rozdíl mezi řešeními měničů na bázi Si a SiC menší.
Tohle je to právé , ty technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou ... však taky u nas byla Tesla dříve než se o té americké někomu vubec začaly honit myšlenky hlavou 😁😁😁..jen fórek. Jen tim chci říct, ze tady mame potencial ve vědě a výzkumu i spoustu šikovných lidí pro realizace. Takže být degradovaný na nějakou finální montovnu není žádná vyhra a pobídky, investice a podpora státu by měla v masivním meritku směřovat prave tímto směrem.
Zajímavé 👍Už to i někde 100% funguje? Nebo to je zatím "sen" ale HE3DA baterie?
Zásadní rozdíl je, že americká ON Semiconductor je jedna z top světových technologických firem, kdežto HE3DA je původem "česká" baterie.
@@pavelblaha5243 Jasně, ale pořád jsem se nedozvěděl zda se ty jejich produkty někde používají :) Zda to už je ve výrobě a někdo to v el.autech už používá.
@@maxbiagi3091Ano, používá se to celkem běžně, už jsem psal výše Hyundai E-GMP, Tesla... Nedočetl jsem se zatím, jestli SiC MOSFETy používá také VW v invertorech pro nové motory APP550.
BTW ma niekto akutalne info o HE3DA? Alebo to uz cele prasklo?
@@maxbiagi3091 Dobrý den, ano, součástky na bázi SiC z onsemi již používá řada světových výrobců elektromobilů.
Tak hlavně to neni krom zaměstnanců nic českýho je to jen jeden z mala podniků v ramci americké firmy puvodně vlastněné motorolou.
Ty jo ten začátek s tím mákem se mi zdá nějaký divný. Střídač přeci nerozstřídává stejnosměrný proud z panelů na střídavý a pak ho znovu usměrňuje přes AC/DC měnič, pokud se ukládá do baterie. To jde přeci přes DC/DC měnič rovnou do baterie ne? Jinak jsou ty ztráty velký.
Jako 7% úspora v EV mi přijde obrovská. Kde je tedy háček, proč se to masivně nepoužívá? Je to z kapacitních důvodů a nebo tedy cenově.
Je to hlavne o cene. SiC se vyplati u vetsich aplikaci. Az se casem snizi cena, tak se toho dockame i ve strednich aplikacich pod 100kW.
Je to kombinace ceny a dostupnosti. Vyroba a zpracovani SiC je nesrovnatelne pomalejsi a slozitejsi nez v pripade Si waferu. Zatimco Si wafer je dle zpracovani za desitky dolaru, tak obdobny SiC wafer je zhruba na urovni jako kdyby jste mel ekvivalent zlata. Si krystal rezete na wafery cely najednou na dratove pile, zatimco SiC lamete skutecne postupne jeden wafer za druhym a mezi kazdym lamanim musite povrch puku znovu nalestit, jinak by dalsi definovane lamani nebylo mozne. Takze musite mit jasny ekonomicky duvod do toho SiC cipu jit, tj. jedine v pripade velke uspory energie na vykonne soucastce. Mluvilo se elektromobilech, ale SiC jde treba do lokomotiv apod.....kde se jadna o vykony v MW.
Běžně se SiC používají u EV s 800V napětím, např. Hyundai E-GMP nebo Tesla 3 používá SiC polovodiče od 2017. Jsou to volně dostupné informace.
nj, ale na vizualni prezentaci s makem, to vypada jak uspora 50% :-D
@@jivi2593Jedná se o obvyklý jev marketingových prezentací;)
Ale ta cena : -)
Děkuji pěkně za názor.
Takže které auta to v sobě mají? Pokud žádné, proč? Bude to mít Škoda (šlo by o další napojení na tyto technologie v ČR)? Pokud ne, tak proč :)
První s karbidem křemíku ve střídači / silové elektronice motoru přišla Tesla u Modelu 3 a další výrobci začali následovat.
neskutočné dačo a otazka prečo v labaku maju take zvlaštne oranžové svetlo cca 11 cta minuta
Dobrý den, jedná se výrobní prostory oddělení fotolitografie. Zde používáme světlo k přenosu motivů z masky na desku do vrstvy fotocitlivého materiálu - fotorezistu. Vlnová délka použitého žlutého osvětlení v těchto prostorech je zvolena v oblasti, ve které není použitý fotorezist citlivý, tak aby nedocházelo k nežádoucí expozici fotorezistu vlivem pracovního osvětlení.
A co ty informacni semaforky s cervenym a zelenym svetlem? V kazdem je cca 1W led a ta vyprodukuje dost svetla Nesnizuje to vysledny kontrast?
@@rolidcz7954 Dobrý den, děkuji za dotaz. Fotorezisty jsou citlivé na kratší vlnové délky (modrý konec viditelného spektra a UV), takže ani červené, či zelené světlo nepředstavuje zásadní problém, zejména při takto nízké intenzitě. Žluté světlo je zvoleno pro svoji absenci krátkých vlnových délek a zároveň přijatelnou ergonomii a pracovní hygienu. V zásadě by osvětlení mohlo být i např. červeným světlem.
Aspon ze je u nas takovato firmicka, ale v globalu je zanedbatelna.
onsemi ranked among the worldwide top 20 semiconductor sales leaders
V rozhovoru padla zmínka o tom, že jejich řešení zaplňuje čtvrtinu světového trhu - to mi nepřijde zrovna zanedbatelné ;-)
Uz som sa zlakol, ze ma Cesko lepsie chipy, ako my, ale chvalabohu nie. Este musite viac makat.
Může být. Víc makat by měla celá Evropa, ujíždí nám technologický vlak.
Kto je to my? Môžete to upresniť, celkom ma to zaujalo. Ďakujem
Škoda té reklamní povrchnosti, mohlo být více edukativní, ale pro masy asi dobrý..
Tento kanál je a vždy bude pro vzdělanou laickou veřejnost.