Відео

Nechám je tam. Nechci skladovat ramky, vše co se dalo jsem vyvařil včetně Panenských souši. Jestli splesnivy ty krajní, tak je vyvarim na jaře. Otevřená podložka a očka by měly stacit na vzdušné zimování, není to ideál ale snad dostačující, uvidíme.

Však to není o nějakém zachránění zimní generace ale jen na ověření účinnosti předchozí léčby.

Každej sem pište cokoli, myšlenky, názory a rozhodně se mnou nemusite za každou cenu souhlasit. Kdybych se obklopoval jen lidma co mi budou přikyvovat, tak bych hodně rychle ztratil pojem o tom, co je fajn a co není :) Kriticky myšlení je dle mě to nejzásadnější v jakémkoli oboru/odvetvi Udělám pak separé video kde řeknu, proč jsem včely ošetřovali tak a tak, jakej byl muj myšlenkovej pochod a vše k tomu.

Ahoj, posílám odkaz Just found this amazing item on AliExpress. Check it out! US $6.55 | 4/2pcs Beeswax Press Sheet Mould Flexible Beeswax Embosser Machine Mold Silicone Harmless Handmade Durable Beekeeper Accessories a.aliexpress.com/_EIspr8p Rozměrem je na dadant blatt 43.5 x 30

Souhlasím naprosto

Ahoj, super nápad a zkusím to u dvou včelstev. Dám dávku do produkčního, které mělo po Formidolu největší spady (kolem 50ks) a pak třeba do té buckfastky v lysoni(jako krajní včelstvo u mé nejdelší řady, kde mám ty 4 vedle sebe). Za pokus to určitě stojí. U těchto včelstev by to šlo a bude to místo prosincového pokapu KŠ.

Souhlasím, mám na stanovišti 4 krajní včelstva a kontrolne je sfumiguji, a pak vidím účinnost daných léčiv. Jinak 2 pásky s KŠ a 1 pokap a stačí.

Koukni na video od Marcel Polička video 361. ,jaké má spady po celoročním léčení měkkou chemií teď na varidol. Zajímavý . Abys nebyl překvapený .Snad to dopadne dobře .​@@PluhyhoSvet

Ahoj, žádný podchlazovací nástavek nemám. Mám oddělanou podložku v kombinaci s otevřenýma očkama (na tu polohu aby tam šel vzduch ale aby neprolezly včely). Vyjímkou je ten Lysoň kde mám možnost otevřít i strůpek. Mícháš jablka s hruškama :D včely ti topí, protože ti plodujou. U mě neplodují, mám je v chomáči a vytápí si pouze chomáč, prostor kolem ne. Proto mám folii na všech místech studenou a proto se o nějakej tepelnej komfort nestarám. Mě jde o to udržet je v chomáči i když jde venkovní teplota k 15 stupnum a to se mi daří. Kdybych měl podložku, uzavřená očka a nedejbože ještě krmil, tak by plodovaly, množily kleštíka, spotřebovávaly mnohonásobně víc zásob a to je to, co nechci. Ale hlavní roli plní to překrmení a řekl bych včasný zazimování. V tomto má bioúl pravdu, když je začneš chystat v červenci tak je to o nečem jiným. Mám úly plný včel, na podložkách nula nula nic mrtvolek a mám je už několik týdnů v chomáči v úsporným režimu. Takže zlatá melecitoza, nebýt ní, tak bych začal krmit až začátkem srpna jako minulý rok a lámal bych si hlavu nad tím, proč v nich mám ještě ted plod a proč je mám polovičatý. K Pečinkovi - viděl jsem video, kde má o jeden nástavek víc jako nějaké podchlazování. Ale k čemu to je, když do nich obden leze, furt je krmí a teď dokonce chystá těsto na nějaký stupidni dokrmovani. Taky jde vidět, že má ve včelách plod, proč asi, protože je furt krmí. V jeho případě je nějaký podchlazování spíš ke škodě, protože včely musí o to víc vynaložit energie pro vyhřívání úlu, když je furt podněcuje k plodování. To jde úplně proti sobě, nekomentuju :D

@@PluhyhoSvet nemyslim si ze micham jabka s hruskama:-). Spletl jsem se, nepamatoval jsme si presne jak to mas, ze jakoze ochlazujes tim lysonackym vikem s vetracima kruhovejma otvorama. K tomu vytapeni... Samozrejme ze vcely nevytapi ul. Jenze z toho chomace jim utika teplo a aby v tom chomaci meli teplotu, kterou pozaduji, tak musi to teplo vyrabet a to teplo utika z chomace a musi ho zas vyrabet. Proste ten chomac ma teplne ztraty. Je to stejne jako u baraku se zahradou. Taky nebudes rikat, ze vytapis zahradu, ale stejne nameris tepelne ztraty. Neni to tak, ze bys na zactku zimy prilozil jednou do kotle a bydrzel s tim az do jara, musis prikladat celou zimu tak, abys mel v baraku teplotu jakou pozadujes. Samozrejme kdyz tam budes mit maly deti (=plod ) tak pritopis, stejne jako vcely. Ale urcite nenechas kotel vyhasnout abys tam mel -10 jako venku a prepnul se do stavu hybernace. To samy delaj vcely, topej furt, nehybernujou. A tepelny ztraty ten chomac ma furt. Nechapu, co na tom (skoro) vsichni nechapou, pritom to resej dnes a denne u sebe doma:-).

Promin ale ten tvůj komentář mi vůbec nedává smysl. To s tím mícháním jablek a hrušek jsem nemyslel že to dělám jinak jak Pečinka nebo něco ohledne nějakých ochlazovacích nástavků, ale ty řešíš tepelné ztráty, který neplodující včely neřeší. Výš píšeš o svém pokusu s měřením teploty, ale tobě ty včely plodují, to je velkej rozdíl. To je pak nějakej nástavek nad nesmysl, protože je to akorát zatěžuje. A včely při plodování vytápí celej úl ať chcou nebo ne, tam jinou možnost nemaj, jen jak říkáš teplo jde hore, takže výš bude vždycky nejlíp a proto z jara začínají plodovat hned po víkem. Jaký unikající teplo z chomáče? Včely vyhřívají nejvíc střed a pak se střídají, aby včely co tvoří plášť (ty co jsou nejdál od jádra chomáče) byly taky někdy blíž jádra a naopak, jedině tak jich přežije co nejvíc. Na to má tuším dobrou přednášku Tom Seeley. Bielesz Buckfast zimuje včely v otevřeným úlu, to za mě není zrovna fajn protože přežít se nerovná prosperovat, ale ukazuje tím hezky sílu včel. Hlavně samotný včely vědí co dělají, kdyby jim vadila nějaká mizivá (jako fakt titěrná) ztráta tepla z chomáče, pak by nikdy nezačínaly se sezením ve spodním nástavku a hádej co, většina včelstev co mám začíná právě dole a i si tam přenesly zásoby, jako to je vidět v několika posledních videích. Podívej se na mém kanálu do komunity, příspěvek před 8 měsíci, kde jde vidět chomáč pod folii a pár cm od něj je hned led, kdyby nějak extrémně topily, tak by tam ten led nebyl ne? To akorát svědčí o tom že maj teplo nejvíc u středu kde chrání matku a dělnice rotují, ale už u toho pláště je teplota razantně nižší než v jádru. To přirovnání s domem a zahradou jsem nějak nepochopil, ale to je jedno. Přijde mi, že se zabýváš totálníma detailama jako nějaký miziví % ztráty energie u chomáče, ale když si rozkliknu tvoje videa tak vidím, že jsi je ještě v září krmil a tím jak jsou zblblý tak začaly i stavět, určitě ti ještě plodujou a uvidíš, že budeš mít přes zimu spoustu mrtvolek ve dně a to budou právě ty včely, který vybíraly ten jarní med a staraly se o plod. Pečinka vymýšlí totální kraviny, nejen že je furt nějak přikrmuje, podněcuje k plodování a blbne je, ale ještě jim to všechno stíží o nějaký podchlazovací nástavky, přitom se stačí chvíli zamyslet. A i tak mu asi přežijou, jen kdybych byl včela, tak bych raději vylítl v zimě ven :DD Na tvém místě bych se vykašlal tady na ty nesmyslný detaily, který ani samotný včely neřeší a spíš příště zkusil zazimovat v červenci, fakt vím o čem mluvím. To jak vypadaj teď se nedá srovnat s minulým rokem a i při 15 stupnich jsou v chomáči, v úsporným režimu a na dně nula mrtvolek. Úl plnej včel a to se poslední generace líhnuly začátkem září. A jak jsem zminoval toho Bioula, v jednom videu říkal, že když je nachysta tak brzy tak ma pak na jaře mladý pionýrky oproti včelařům, kteří krmí pozděj, něco na tom fakt je a ač se mi dost věcí v jeho metodice nezamlouvá, tak tohle nelze upřít. A vím že máš rád ty detaily, tak ti tady napíšu ještě toto - když má člověk pochybnosti o zásobách, tak je vždycky lepší jim něco dát i třeba v říjnu, než je nechat padnout hlady.

@@PluhyhoSvet kazdy teleso vyzaruje teplo do okoli, vcelstvo, at jiz je semknute ci rozvolnene, take. Je obecne znamo, ze cim silnejsi je vcelstvo vztazeno k prostoru, ktery v ule zaujima, tak tim mensi je spotreba zasob a tedy i teplne ztraty. Proto i nekteri vcelari preferuji zimovat vcelstva jen v jednom nastavku. Tepelny ztraty jsou jak u plodujicich i neplodujicich, to je proste fyzika a je to vyznamny, pokud by nebylo, tak bys vcelam nemusel doplnovat zasoby. To ze vcely nezimuji v hornim nastavku kam utika teply vzduch je proto, ze na zasobach nemohou zimovat, protoze zimni chomac potrebuje k zimovani prazdne bunky a jsou to ty bunky, odkud se lihne posledni plod a ktere by se nemely zalit krmenim. Jinak jsem v rychlosti nalistoval jednu pasaz s dvema grafy z knizky O. Brennera Zakonitosti zivota vcelstva, kde je to z tech grafu zrejme. Ke studijnim ucelum jsem to nahral na youtube.

Všechno lze vidět na tomto obrázku zimního chomace. Plášť už je v porovnání s jádrem tak ochlazenej, že je zbytečný diskutovat o nějakých tepelných ztrátách chomace. Včely ví nejlíp co dělají, kdyby toto řešily, tak si zásoby ukládají dole a ne nad hlavou. encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSrES-cIkn7AxRhn4CFXwARehSUZ8LC5UwB5g&s Jsou daleko důležitější věci k řešení a vylepšování než řešit toto.

zbytečný, udělám v prosinci :D

Byly nervni jen ten den, v průběhu sezóny byly zlatý a taktéž včelařím bez rukavic. Kraňky vigor z “uznávaného chovu” jsem se musel zbavit, to bylo o život do nich jít

​@@PluhyhoSvet No můžete si samozřejmě dělat co chcete, ale já pamatuji ještě původní černou včelu, tu choval můj děda, co to bylo za peklo. Ta včela také vznikla divokým křížením různých plemen. Potom se začala u nás zavádět kraňka, to byla 70-80 léta a to byla skvělá volba ve všech směrech. Obecně platí, že divoké křížení plemen vede k bastardizaci a ztrátě dobrých vlastností plemen původních.

Zdravím, v předjaří budu uteplovat komorovačkama ty oddělky, které jsou třeba na 7 a 7. U produkčních, které mám plné rámků vložím podložku a zavřu očka. Z vrchu dám ještě polyš. Ale trochu mi do toho hází vidle sběr zimní měli. Stavební rámky jsem všechny vyvařil včetně skoro všeho staršího díla. Teď mám včely většinou na 80% letošního díla. Původně jsem chtěl z produkčních oddělat z každého nastavku 2 ramky pro lepší vzdušný zimování, ale maj prakticky všude zásoby a nerad bych vyvařoval rámek se zasobama. Bojoval jsem letos s melecitozou proto jsem nemel i úplně striktně odděleno plodiste od medniku, melecitozu jsem podsazoval aby to vyžrali a i tam to semtam matka zakladla a nakonec z toho vzniklo to jak to mám :)

Krom těch dvou tmavých mám všechno na letošním díle, světlým. Kdyby někde kladla tak určitě ve středu. Optimaly jsem začínal letos, takže mimo par tmavsich ve středu je to taky světly. Proto jsem šel rovnou na ne a nerozebiral vše, přišlo mi to zbytečný. A hlavně folie jsou studený, zadnej kondenz, určitě se neploduje

Začátkem júla jsem dával pásky s KŠ a glycerinem a ke konci měsíce jsem dával formidol. V nejhorším byly spady tak 50ks. Určitě tam klestika mám, ale držím se pravidla - po 15. augustu už nic nezachranis. Proto se spis venuju zootechnice, vyrezavam trubcinu a pokud něco padne tak to padne, alespoň se mi takto oddělí slaboši od odolných včel. V decembru pak udělám ještě pokap KŠ a shodim tak nějaké foreticke roztoče ale hlavně to spojim s první takovou prohlídkou kdy zjistím, jak na tom včely jsou popřípadě jestli je třeba nějaký včely centrovat.

jojo....to je to věčné co bylo dřív, slepice nebo vejce, příčina následek;-)

Jednu, příštím rokem jich chci víc

Ahoj, tak to nemáš dobrý když ti kladou a ještě navíc tolik, nedohání nějakej problém? Rozebírat víc bylo zbytečný, krom těch dvou tmavých jsem měl letošní dílo, tam plod na 100% nebyl. Dnes jsem kouknul do buckfast, taktéž 0 plodu, právě jdu zveřejnit video.

@@PluhyhoSvet mam okenko zezadu zimuji 1 nastavek 12 ramku 37x30 a kladou do 3 ramku dělal jsem u 1včelstva ktere mam na vaze jako kkontrolovaci ohledně snušky jsem je přemetl na 12 mezistěn vše vystavěly a maj dostatek zasob a 3 ramky plodu červena matka dělal jsem ho měsic zpatky ted nevim datum

včely mam na všech uličkach

Zimní včelky se už líhnou v červenci, tam je pak takovej ten důležitej bod, že na zpracování krmení, tedy “huntováni” chceme využít ještě ty krátkověké včelky a zimní už musí mít leháro. Konkrétně já jsem letos začal krmit začátkem července, krmení ukládaly, vysoušely a víčkovaly ještě hojně ty krátkověký, ale zároveň se už líhly zimní, dlouhověký, který se klubaly do včelstva, které už mělo dostatek zásob na zimu. Kdybych začal například krmit v září, tak už to zpracovávají spíše zimní dlouhověký, z kterých se stanou krátkověký, protože práce jim sníží životnost. A abych už přešel konkrétně k tomu, na co se ptáš - jak krmeni, tak výchova plodu je pro včely zátěž. Teď už tam plod nechci, protože bych opotřebovával zimní včely, já tu jejich sílu chci mít až na jaře. Proto mnozí včelaři izolují matku, tak mají 100% jistotu, že do března nebudou mít plod a včely už budou jen odpočívat. Mě se toto podařilo i bez použití izolátoru tak, jak popisují ke konci videa. Navíc výchova plodu snižuje i zásoby, některé včelstva se takzvaně uplodují. Matka klade i v listopadu, rychle jim mizí zásoby a nakonec padnou hlady. Když včely neploduji a jsou v chomaci, tak jedou na úsporný režim :) Je to dlouhá odpověď, snad dává smysl. Je toho mnohem víc ale je těžký vše sdělit takto v komentáři.

@@PluhyhoSvet Krásná a srozumitelná odpověď, už mi to dává smysl... moc děkuji 🙂a můžu tě ještě poprosit, napsal bys tu prosím jak jsi říkal ve videu, že jsi v červenci ošetřoval ? Můžu tě poprosit? Já jak ta názvosloví těch přípravků ještě neznám, tak tomu špatně rozumím a nevím co si mám zapsat 🙂Moc moc děkuju

Na začátku července jsem dal pásky s kyselinou šťavelovou a glycerinem. Mám i několik videí z výroby roztoku toho glycerinu i KŠ. I video jak to vkládám do včelstev. Ke konci července, před finálním krmenim jsem dal formidol - což je destička s kyselinou mravenci. Taky mám videjka :) Nejdřív se vybali z prvního obalu a po dvou dnech úplně. Je potřeba byt opatrnej, jsou to kyseliny. Takže brýle, rukavice a obzvlášť je třeba byt obezřetnej u kyseliny šťavelové když je v té práškové formě, nesmí se vdechnout, takže i respirátor.

Jsou to o něco náročnější metody než “tvrdá chemie” ale rozhodne lepší. Ještě o tom budu natáčet celej díl, prezentaci na to mám :)

Ahoj, včelky pak lépe čistí dno, respektive se jim lépe vytahují mrtvolky protože tam mají o pár milimetrů víc prostoru. Taky vlivem počasí se někdy stane, že se ta plastová zábrana posune přes hranu a pak tama neprolezou ani včelky. Tak proto jsem to tam dal :)

Jojo a když do toho spustí ještě husa a perlák, to nemá chybu :) A bylo nějaký žihadlo? :D

@@PluhyhoSvet žihadlo nebylo, jen se mi všechny vysypaly mezi kameny, pak jsem je lovil a dával zpět do úlu (většina jich nalezla zpět na ten rámek, který jsem na nich chvíli nechal...)

Určitě, díky za doplnění info. Ještě se nějaké prezentace mám a nějaké chci dělat, muzu to tam pak ještě zmínit

Děkuju moc 🐝🐝🐝🐝

Co jsem se tak ptal včelařů který maj Lysoně už dlouhý roky tak říkali, že to včely vůbec nevykusují tak by k tomu vůbec docházet nemělo. Spíš bych viděl problém v podomácku vyrobených polyš úlech, tam je přeci jen větší tendence k vykusování a zanesení nějakých plastových částí do medu.

Ano, vlastně i při tvorbě oddelku si své role musí hodně poupravit. Děluji za opravu/doplneni 👍🏻🐝

Trubec v úle větrá a hřeje plod, není tam k ničemu .

Naopak myslím že Sedláček nemá snížené výkroje, ale naopak rozšířené. V mnoha videích prezentoval, že mu tak rámky vytvoří další "stěnu" a včely lépe pracují s teplem. Díky zkosení jdou pak rámky lépe od sebe. Ovšem nevyrábí tyto rámky na Dadant, kterej chci používat já, tudíž mi nezbývá nic jinýho, než jít do klasik hoffmanu :)

Jinak máš super přehled na to, že se teprve chystáš včelařit. Chápeš souvislosti a vnímáš výhody jednotlivých komponent, to se mi líbí, jen tak dál

@@PluhyhoSvet tak jsem to myslel, snížené jako, že níže ke spodní loučce, tedy menší výkroj :)

Dle mě je lepší vertikální, jen se musí dát pozor na to, aby se nenapnul drátek moc, protože pak to prohne horní nebo spodní loučku. Mám vypozorováno, že včelky staví pevnější dílo na vertikálním drátkování než horizontálním. Ale to jsou takový detailíky, někdo to může úplně v pohodě vidět naopak :)

Mám dva dřevěné tenkostěnné 39x24 a pak ty tenkostěnné optimaly, ty falce nemají. Pak mám palubkáče 39x24 a Lysoň, ty falc mají a i ty co mám v plánu kupovat falc mají. Řekl bych že je fajn, úl drží líp pohromadě a nejsou tam fuky, které by včely musely vyplňoval propolisem. Proto doporučuji úly od lysoně, ten falc má :)

Zateplení v zimě nemá žádnej význam, včely jsou v chomáči a vyhřívají si pouze to. Dokonce jsem měl minulý rok led v úlu po stranách, který tam vznikl z kondenzu, včely na středu byly úplně OK. Zima včelám vůbec nevadí, co je největší problém je vlhkost, proto se i teď snažím zimovat vzdušně aby prosperovaly a aby mi neplesnivěly rámky. Jak ti doporučoval zateplený úl, má pravdu. Včelky zateplení ocení hlavně z jara při rozjezdu a pak v létě, když jsou pařáky, tak jim to pomáhá udržet konstantní teplotu. Já volím polystyrenový úl od Lysoně, jelikož ten už má funkci zateplení v sobě, navíc je velmi lehký oproti palubkáčům zateplených polyšem. Dá se v pohodě včelařit i v tenkostěném tak, že jim to zateplení vytvoříme zevnitř komorovačkou nebo těmi prodlouženými bočními laťkami u hoffman rámečku jako to vyrábí Sedláček, o pár komentářů výš se o tom zmiňuješ :)

@@PluhyhoSvet pokud jde o váhu, tak bude asi lepší ta komorovačka, I případně vzhledem k tomu optimalizovanému plodišti a taky váze nastavku, alespoň mně to přijde lepší. I když to zateplení uděláš jen ze 2 stran. Prý tenkostěnné, resp. nezateplené zase pomáhají, aby včely vyletěly dříve na jarní prolet a nekálely v úlu. A pak si vyber... 😅

Komorovačkama ze dvou stran a pak těma spešl hoffmanama o kterých jsme si povídali u jiného komentáře z těch dalších dvou stran, přesně takto to má vymyšlený Sedláček, je to chytrej chlap :) A ano, v nezateplených rychleji zareagují na teplotu, stačí když se do nich chvíli opře slunko a vyletí i v prosinci raz dva :)

Zmínit jsem jej mohl, to je fakt. Jen bych to už teď nedoporučoval.

@@PluhyhoSvet možná by stálo za to říct proč něco nedoporučuješ. To by mohlo být taky cenné. I když důvod, že to není třeba v Česku tak moc používané jako Adamec bych asi nebral jako pádný argument, protože to ani Dadant.

Nedoporučil bych ho hlavně skrz ten omezenej sortiment. Myslím, že je vhodnej spíš pro nízkonástavkáře jako je bioúl. I když i tady je možnost mít vysokej 42x27.5 a pak medníky 42x17, ale dva medníky neodpovídají výšce jednoho plodištního. Já volím raději vysoký plodištní a pak polovic medníky jako je u Dadant Blatt.

Já u 42x17 nevydim problém v plodišti na dvou nastavcich, je to i jednoduší přidat nebo odebrat plást stejné míry

Ahoj, vůbec to jako kopírování neberu 😁 budu rád když to zkusi i někdo další a pak můžeme debatovat nad tím, co zlepšit. O tom šroubu do horní loučky taky uvažuju, byl by snazší přechod a nemusel bych dělat smetence, ale ještě uvidím. Díky a ať se daří

Mám i jeden UK ležan 2023 zabydlený s letošním oddelkem vedle sebe, a to zabydlení bylo 39x24 otočený a tenkými elektropaskami přitaženy do UK rámku. Včely se vylíhly a nová matka do otočeného rámku normálně kladla, teď by to šlo udělat podobně z lezanu do dadantu. Je to vlastně stejná míra a proto je tady mám. Možná bych měl taky něco natočit uvidíme.😅

To ano. Nedovedu si ale představit situaci kdy bych toto využil 😀 leda kdybych jel na delší dobu pryč a nasadil rovnou dva medniky

@@PluhyhoSvet Jo určitě budou ve snůšce medníky dva, proto jsou také polovičního rozměru aby to šlo. Proto taky ta univerzálnost sestavy, využiju při plně zakladeném plodišti, kam přidám mezistěnu a ten vybíhající plod půjde nad mřížku, tedy dvou medníků.

Zatím jsem to objednal tak, ze na každý včelstvo budu mít 6 medniku. Jen to tedy nemám v plánu dělat jako vy. Normálně počkám až budou přetíkat v plodišti a pak dám rovnou celej nástavek s mezistěnkama. Mám s tím dobrou zkušenost z letošního roku, když jsem tak kombinoval 39x24 s optimal.

@@PluhyhoSvet Já viděl v nějakém videu právě, že ten včelař dělal to, že měl všechny nízké nástavky. Když mu včely vylezly během zimy postupně nahoru k zásobám/podněcování, tak odebral staré plodiště ze spodu a čisté přidal nahoru, kde včely nebyly a takto točil staré rámky k vyvařování. Celkem se mi to líbilo, vypadalo to jako jednoduché řešení, jak obměnit staré rámky.

Šel jsem to zvážit. Lysoň 39 x 24 na 10 rámků = 1310 gramů Lysoň 43,5 x 14,5 na 6 rámků = 805 gramů

@@PluhyhoSvet Děkuji, ale v tom případě to nedává smysl. Nastavek z vejmutovky váží 2 kg. Je každého věc v čem včelaří ale můj názor je, že včelař má blízko k přírodě, tak by měl včelařit ve dřevě a né zatěžovat planetu dalším plastovým nesmyslem. Podotýkám, že mám zkušenosti z uly od Lysone a žádné výhody oproti dřevu nevidím, spíše naopak.

Tak styrodurové už májí zároveň i funkci zateplení, nástavky nepracují vlivem vody a jako další výhodu vnímám v těch opravách jako jsem popisoval ve videu. Jak tam ukazuji pasáž kde Raul spravuje nástavek, toto by se s dřevěným udělat nedalo. Taky si můžu rovnou koupit už natřené nástavky a tak mi odpadne tato nezáživná aktivita. Jak jsem natíral těch 5 sestav optimalu tak mě to absolutně nebavilo :D Další výhody - rozsáhlý sortiment. Strůpek, vysoká stříška je dle mě mnohem lepší než nějaké difuzní víka. Lysoň 39x24 - Strůpek(525 kč) + vysoká stříška(630 kč) = 1 155 Kč .. můžu pohodlně krmit těstem, dávat rámky se zásobama nad i hezky vzdušně zimovat Bioúl 39x24 - Difuzní víko s 1 otvorem na krmení(1 095 kč) + zateplená střecha(561 kč) = 1 656 kč .. krmení přes vyřízlej otvor mi nefunguje, difuzní to sice je, ale nemám možnost regulace jako u lysoně, taky nelze pohodlně krmit těstem a přes difuzní víko neodhadnu, kde a jak sedí včely. Také nemůžu dávat rámek na vyjídání nad, tato střecha mi to nijak neumožní Musel bych si kupovat další věc do baráku a to je krmící vložka. Stejně by to těsto leželo hned na horních loučkách a ne hezky na strůpku. Spoustu věcí třeba ani využívat nebudu, jako dávaní rámku pod vysokou stříšku nebo úplně za každou cenu nemusím vědět kde a jak sedí chomáč, ale je vždy fajn tyto možnosti mít než nemít. Ale naprosto chápu ty, co zvolí dřevo, je to na každým pro co se rozhodne. Já jdu do dadant 6 rámku, na každej úl budu mít 6 medníčků, který plný medu budou pod 10kg. Komfortní práce :)

Toto je úplně zbytečný řešit. Kdybych byl nějakej urputnej obránce polystyrenovych úlu a byl proti dřevu, tak bych mohl argumentovat asi nějak takto: Na výrobu vašich dřevěných úlu musel byt pokácenej nějakej strom, potenciální domov pro veverky, ptáky, spoustu hmyzu. Než se mi rozpadne jeden polystyrenovej, tak vám se rozpadnou možná tak 3. Podporujete teda koupi dřevěných úlů kácení lesů? … kam by tato debata vedla? Nikam. Je zbytečný takto argumentovat? Je. Jak polyš tak dřevo maj ve vcelarine svoje místo a je třeba hledět na možnosti a vlastnosti, který nám jednotlivý úly nabízí. Pro to, jak chci vcelarit já shledavam lepší volbu v polystyrenovych ulech. Je mnohem větší sortiment a chci čerpat vlastnosti, které polyš poskytuje.

Budu to sledovat, uvidíme

Z pohledu kupujícího vůbec nevidím smysl v tom, proč bych měl kupovat oddělek, pokud bych v ohnisku byl. Počkal bych, než "karanténu" zruší nebo bych měl stanoviště někde mimo. Navíc veškerý přesuny včelstev pokud jde o tu zónu ohniska se musí hlásit, určitě je v tom kromě exportu zahrnut i import a pochybuji, že by to SVS povolila. Z pohledu prodejce bych vůbec neřešil s jakýma nástavkama kupující přijede(i kdyby přijel z oblasti, kde mor před časem byl, ale karanténa už je zrušená). V každém včelstvu už mor máme, záleží jen na tom, aby nepřekročil hranici kdy propukne. Myslím, že rychlá návštěva kupujícího, přeskládání rámků a třeba i pokec k tomu tuto hranici kdy mor může propuknout absolutně neovlivní. Bejt trochu skeptickej na škodu není, ale zas by se to nemělo přehánět, to by člověk žil neustále ve strachu coby kdyby. Osobně vnímám jako nejlepší variantu prodeje oddělku v paketě, kdy vezmu 2 kila včel a zavěšenou matku v klícce jako to dělají v zahraničí. Takto si jen někdo přijede, uvidí množství včel i matku a za 10 sekund si řekneme ahoj. Žádný hloupý přesouvání rámků jako je to zvykem tady. Kupující jen přijede dom, nasype si včely z pakety do svýho úlu na mezistěny a je hotovo. Kéž by se toto v ČR někdy ujalo, protože jak všichni víme, problém je často v samotným díle a v tom, co v něm je. Chci to všechno rozebrat v dalším díle.

@@PluhyhoSvet jo, to máš pravdu, že prakticky v každém včelstvu se vyskytují zárodky chorob, včetně moru a hniloby. Bral jsem to tak, že když někdo dbá na hygienu, tak důsledně, já bych to tak praktikoval. K těm paketům, také jsem to viděl, jak píšeš, je to rychlovka. Má to ale z pohledu kupujícího jednu vadu, a totiž tu, že nevidí, jak ta matka klade (mezerovitost atd.), což je docela podstatné, sám to i v té pasáži, co si mají kupující zkontrolovat, zmiňuješ. Taky ale prodej paketů není totéž co prodej oddělků. Oddělek je pro mne fungujcí včelstvo se vším všudy, tedy i s plodem, což má své výhody (kontinuální obměna generací a létavek) a i nevýhody (kontinuální množení kleštíka bez plodové pauzy). Nevýhoda se dá vyřešit.

​@@yttomask Jak píšeš, jak pakety tak i prodej oddělku jako ho známe má své + a - Ale u té pakety dle mě ty výhody převyšují, jako si psal, kupující riskuje, že tam bude nějaká aušus matka, na druhou stranu je fajn si dohledat nějaký info i o tom prodejci že to není nějakej podělávač. Paketa se včelama, která se nechá dva dny vyhladovět a přeléčí se třeba postřikem kyselinou mléčnou je čistá jak lilie. Když si takový včelky kupující přesype do svých nových úlů, na čistý mezistěnky, tak není co řešit :D

Pravdu máš. Z praktického, ale i finančního hlediska a náročnosti na skladovací prostory je nejlepší zvolit si takovou výšku rámku, aby se ze dvou nad sebou nechal složit ten vysoký/velkoformátový a zbývající nástavky použít jako nízký medník. 🤔 V platnosti ale zůstává, že včely/matka má raději úzkovysoký plást nepřerušený žádnou mezerou, jaký visí v jejich dutině stromu. Dokonce jsem kdysi narazil na odborné pojednání ohledně ideálního rozměru rámku na jednom zahraničním včelařském fóru, a tam za použití spousty vzorců a výpočtů autor dokládal, že nejlepší rámková míra je 300x390. Takže to máme doma, jen stačí otočit Čechoslovák na výšku a k tomu poloviční medníky při kombinovaném nebo pouze medníky při klasickém způsobu včelaření.

@@ajty4987 300x390 vypadá docela hezky, ale zase jsme u kombinovaného včelaření. A proč nejít do Dadant, který je otočený Ukrčainský ležan 300x435, zdá se mi to výhodnější z hlediska zimování a prostoru pro zásoby, které mají ne po stranách, ale přirozeně nad sebou u ležanu. Jinak mám 42x17 a oddělky na dvou nástavcích po 5ti rámcích a včelky oba nástavky při zakrmení krásně prostaví a nemají problém s mezerou. Plnej medník 42x17 je problem zvedat a to vede k zamyšlení nad výškou stojanu. V ležanu ten plod, to je v sezoně nádhera, a letos med nosily na bok na rámky s 2 cm, páskem mezistěny a nerojily se, ani snaha nebyla, žádné matečníky.

@@jaroslavpolreich3770 Můj příspěvek se týkal úzkovysokého rámku, což Dadant určitě není. Něco jiného je ukrajinský ležan, ten přírodě odpovídá více, ale dle zdroje, na který se můj příspěvek odkazuje je zbytečně vysoký. Moje hlavní sdělení bylo, že my máme doma jednu míru, která otočená nastojato odpovídá (?) údajně ideálnímu rozměru rámku, nejvíce se přibližujícímu přírodním podmínkám pro život včely v dutině stromu. Tato míra zajišťuje hlavní podmínku pro zdárné zimování, a to uložení zásob nad hlavou a množství zásob na takovém plástu prý je též dostačující k zdárnému přezimování a žádné courání po plástu do stran, což jak se nesčetněkrát dokázalo za určitých podmínek ne každé včelstvo zvládne ... Na úzkovysokém plástu včela nemůže jít jinam než nahoru.

@@janklimes3238 jo, to mas pravdu, to mi twky vadi jak vlhnou nohy ulovych den. Ale stacilo by na ty velke hranoly polozit kousky mensich hranolku rizlych tak, aby ulovecdno stalo na jejich hrane. Nebo riznout trubku podelne napul a ty hrany podlozit latkou aby se nezarejvaly do hranolu a nenarusovaly jeho celistvost. A ulove dno by pak stalo na tom oblouku te trubky. A ktomu prohybu hranolu...kdyz je podstavis ztracenym bednenim uprostred, tak je to v poho. Ale je dobry je necim natrit. A i na natrenym se za jednu sezonu usadi lisejnik.

Jakto ? Ja myslel že ne už

Tak, tak. Jeden myslel a jak dopad....​@@davidsihor