Відео

Kdybych vzal lopatu do ruky a něco postavil, tak byste v tom rozhodně bydlet nechtěl. Bál byste se, že vám to spadne na hlavu 😉. A čím se živíte vy?

Kombinace hypotéky a investice se zpravidla využívá u hypotéky s odloženou splatností jistiny - tedy u takové, u které po určitý čas platíte pouze úroky. Takové hypotéky jsou hodně vzácné (svého času je nabízela např. RB s odkladem splátky jistiny na 10 let, dříve i další banky, ale téměř vesměs v kombinaci s investičním životním pojištěním, což byl produkt pro "poradce" a nikoliv pro klienty; pak nějaký čas nabízela Hypoteční banka kombinaci hypotéky s podílovými fondy, ale to se příliš nechytlo a zrušila ho; jestli dnes někdo takovou hypotéku nabízí, nevím...). Pokud je odložená splátka jistiny, je možné uvolněné cash-flow (nezaplacené peníze bance) použít na investici. Ta by je měla zhodnotit, při dlouhodobé dynamické investici nad úroky hypotéky. Po ukončení odkladu splácení jistiny ovšem celková splátka prudce vzroste (jistina se musí splatit za kratší čas, např. při 30leté hypotéce s odkladem na 10 let jen za 20 let), proto se investované peníze používají na splacení jistiny (tím se buď umoří celá hypotéka, nebo alespoň její podstatná část, díky čemuž klesne i celková splátka). Celkově je taková kombinace rizikovější (investice nemusí přinést očekávaný výnos a může vlivem nevhodně načasované krize skončit ve ztrátě), ale zejména v období nízkých úrokových sazeb se zpravidla vyplatí. (Ono lze pracovat s tímto konceptem i v případě, kdy investice je z důvodu krize ve ztrátě, pokud není smluvní závazek danou investicí splatit jistinu či její část. Na vyšší splátky lze dezinvestovat postupně, což má obdobný efekt, jako pravidelná investice. - na motiv jednoho z diváků mám v plánu k tomu zpracovat video, ale ještě jsem se k tomu nedostal...)

IžP byl dobrý produkt, bohužel ho zneužili k obohacení poradci a finanční společnosti.

@@jakubveverka1809 To ano, ale ne na investice. Takže do kombinace s hypotékou není vhodný. Při správném nastavení je lepší než rizikovka, ale jen na krytí rizik, viz ua-cam.com/video/asA-6u6sEsE/v-deo.html

To je hodně dobrá otázka. Za mě to rozhodně smysl má. Když naspoříte 2 mil. Kč za 20 let, znamená to, že při 6% zhodnocení spoříte (téměř) 5 tis. Kč měsíčně. Za 20 let při 3% inflaci bude mít naspořená částka hodnotu cca 1,1 mil. Kč v současných cenách. Ovšem i ona spořená částka bude reálně klesat. Když budete udržovat reálnou částku spoření konstrantní (tedy budete ji zvyšovat o inflaci), tak byste měl naspořit 2 mil. Kč v současné hodnotě. K tomuto tématu jsem dával nějaké (pesimistické) výpočty na ua-cam.com/video/cDIK0ujOzAk/v-deo.html (koukám, že už téměř před 2 lety... ten čas ale letí...). A proč to smysl má? Je rozdíl, když za 20 let budete, nebo naopak nebudete mít úspory. Ano, vaše mzda poroste, dokonce by měla růst nad inflací (reálné mzdy dlouhodobě rostou), otázkou nicméně zůstává, zda budete ještě moci pracovat. A spoléhat se na státní důchod, to je jako ruleta.

Ano, to je také významná výhoda.

Rádo se stalo, to mě těší.

Rádo se stalo.

Správně zmiňujete náklady na údržbu a rekonstrukce. Potíž je v tom, že i když nekoupíte ruinu, tak bez dalších výdajů se z domu či bytu ruina za 30 let stane. A i ve vaší kalkulaci po desetiletích je jedna poměrně důležitá drobnost: Peníze dnes jsou dražší než peníze zítra. Pokud byste rozdíl mezi nájmem a dražší hypotékou investovat s horizontem na desítky let (tedy dynamicky), zřejmě byste byl na tom za 30 let lépe než s vlastní nemovitostí. Tedy, pokud započítáte i další náklady na údržbu a rekonstrukce, fond oprav, pojištění, daně... Ale jak zmiňuji ve videu - výpočet není tak snadný, záleží na spoustě faktorů, které je třeba odhadnout. A v konečném důsledku jsou podstatné především preference. Pokud je vaším cílem vlastní bydlení, tak proč ne, i kdyby bylo mnohonásobně dražší než nájemní. ua-cam.com/users/shorts-9QFb_XwK3g

Ano, zvýšení daně z nemovitostí považuji za jedno z velkých rizik vlastnictví nemovitosti. Můj hrubý odhad zavedení daně z nemovitého majetku ve výši 1 % z tržní ceny, o kterém se hovoří nejčastěji (po vzoru Francie), je, že by to vedlo k poklesu cen nemovitostí řádově o 17 %.

A bylo by to dobře. Kdo na to nemá ať to prodá a hned se narovná trh s bydlením...Já to 1% klidně z nemovitosti zaplatím, aby si mohli mladé rodiny v klidu pořídit svůj vlastní byt za rozumnou cenu...

@@Axtrion Nájmy narostouy aby pokryly tu daň. Takže to stejně nakonec zaplatí chudí nájemníci potažmo stát na dávkách na bydlení.

Ano, to jsou hodně dobré argumenty pro vlastnické bydlení.

Hm... nějak máte zkreslené představy o socialismu. Na byt jste čekal v pořadníku, pak jste, pokud jste měl štěstí a dostalo se na vás, platil nájem, zadarmo to nebylo. Lékaři zadarmo byli, stejně jako jsou teď - nezaplatíte téměř nic, kromě pojištění (za socialismu také byli z vašich pěněz doktoři placení), dokonce nemusíte chodit ani s vajíčky či kafem nebo jiným úplatkem, aby se vám doktor opravdu věnoval. Školy pro děti nejsou? Takže stát nezajistí místa pro povinnou školní docházku? Nepovídejte. Nebo naopak povídejte, to mě zajímá a je to pro mě novinka. A ano, lidé dostali práci. I když ji nechtěli. A když ji odmítli, tak šli do basy. Dnes si můžete najít práci, která vám vyhovuje, můžete si změnit či zvýšit kvalifikaci a vybrat si jinou práci, můžete podnikat, nebo, pokud máte dostatek úspor, zůstat doma - a nepůjdete za to sedět. Asi jste nepochopil podstatu měnové reformy z 53., když tvrdíte, že by to většina lidí uvítala, protože má dluhy. Víte, ony úspory se dělili 5 či 50 podle výše, ceny se dělili 5 a úvěry také 5 (zjednodušeně, bylo to složitější, viz video). Takže pokud jste zadlužený a máte rezervu na příští splátku, tak po reformě ji již nemáte. Koukněte se do statistik, kolik mají lidé úspor. Pak nebudete takto mystifikovat, že lidé úspory nemají. Nemůžete soudit všechny podle sebe (ano, zde odhaduji, že vy úspory nemáte - a připouštím, že se můžu mýlit). "Ostatní výhody socialismu" - tím myslíte nemožné či obtížné cestování, fronty v obchodech, politické procesy, pracovní lágry, cenzuru... nebo ještě něco dalšího? Za mě - ne, děkuji.

to "zadarmo" som dal do úvodzoviek a oproti dnesnej hypoteke sa to zrovnavat ani zdaleka nedá:)Nie nemám skraslené predstvy to vy si myslíte že IBA komunisti spravili menovú reformu a že IBA komunisti okradli svojich občanov..Ako by ste nazvali prechod od KČS na slovenskú korunu a následne na €?:)Kludne môžme spravit experiment kde jeden človek dostane byt od štátu bude platit najome a energie ktoré budu tvorit 1/4 jeho platu a druhý človek dostane hypoteku a bude platit sucasne ceny za energie kto z tých dvoch bude na tom lepsie:)

Mám rád filmy z 30-40 rokov a nasledne tie socialistické mali by ste si ich pozriet hlavne tie z 30-40 rokov sú výborné na pochopenie vtedajsej reality a sám potom budete môct posudit ci sa obyvatelom statu zivotné podmienky od roku 1948 zlepsili alebo nie...

Jestli myslíte německou hyperinflaci ve 30. letech, tak na tu se nezapomíná. A které měnové reformy myslíte ve Velké Británii a USA? Napadají mě snad jen hrátky se zlatým standardem a jeho následné zrušení. Ale i o nich najdete dost materiálů. Stačí trochu hledat. Jen o nich není toto video. Máte naprostou pravdu. v 53. statisíce či miliony v úsporách neměl téměř nikdo. Mezi 48. a měnovou reformou to stačili komunisté všechno ukrást. A pokud tvrdíte, že komunisté obrali především ty, kteří si "nabalili po čas vojny na úkor iných", tak vězte, že v právním státě se řeší každý případ samostatně a neexistuje nic jako kolektivní vina, je potřeba trestný čin dokázat a odsoudit podle platných zákonů (třeba i s konfiskací majetku). Jinak "okrást zloděje" je pořád krádež.

ja o tých reformách vo svete viem a preto ma dvíha z kresla ked pocujem iba o tom ze komunisti urobili reformu ako keby nikde inde na svete sa to nestalo... a viem aj o dôvodoch ktoré viedli komunistov k reforme a o tých dôvodoch by ste si zasmali vy nieco nastudovat....Verte ze to nebolo len preto ze sa Novotný zle vyspal

Nezapomínejte na další náklady vlastnického bydlení. To není jen hypotéka, ale také náklady na opravy a rekonstrukce, daně, pojištění (ano, poslední dvě položky jsou (zatím?) zanedbatelné). Proto ve videu říkám, že to není tak jednoduché porovnání. Naprosto souhlasím s tím, že Češi ve valné většině na akcie neslyší. Naopak, když slyší slovo akcie, tak se i ateisté začínají křižovat.

Počkej až nemovitosti zdaní na úroveň Francie...

:-) a víte, že by s vámi spousta lidí nesouhlasila? A právě kvůli nim je potřebná, jinak by měli peníze na běžných účtech (takto je přesouvají alespoň na spořáky), nebo ještě "lépe" v hotovosti.

Máte pravdu, lepší by to bylo.

Nevěřte tomu. Trump se chvástal, že válku ukončí do 24 hodin od zvolení.

Ale tak myslene to bolo od inaugurácie. Vôbec nebudete pesimista on určite doručí to sľúbi, ved pozrite jak pedantne vyriešil plot na hranici s Mexikom resp. celú migračnú politiku

Plot vyřešil částečně a říkal, že ho zaplatí Mexiko, což se nestalo.

takže ak čakať od Trumpa, že vyrieši vojnu, tak sa dá čakať niečo podobne.

@peterss3868 Hm... třeba zahájí válku s Dánskem, Panamou a Kanadou...

Očividně je pořád spousta lidí, kterým tyto ceny připadají v pořádku. Jinak by je nezaplatili.

Asi mají bohatý rodiče kteří jim rádi na byt přispějí, ně každý má to štěstí..

Díky za tip, zkusím se na to podívat (y).

Pokud by skončila válka na Ukrajině (a ne tak, že by Rusko uspělo ve své dobyvačné snaze), tak by to přineslo pokles nájemného, odliv investorů z realitního trhu a nižší tlak na růst cen nemovitostí - tedy pozitivní zpráva pro lidi, kteří si chtějí nemovitost koupit. Neznamená to ale, že by ceny musely rovnou klesat - už v době, kdy se nafukovala cenová bublina, jsem říkal, že jsou dvě možnosti, jak může splasknout: Buď prasknutím a propadem cen (nepravděpodobný scénář vzhledem k rigiditě českého realitního trhu), nebo postupným vyfouknutím bubliny se stagnací, mírným poklesem, či dokonce mírným růstem cen pod úrovní růstu mezd. Pokud by "se vláda probrala a začala s tím něco dělat", tak by to mělo obdobný efekt. Ale jak píšete, to není moc pravděpodobný scénář :-). Problém stavebního řízení a povolování staveb je v Česku mnoho let (a mnoho různých vlád), a první, kdo se pokusil alespoň o digitalizaci, byl Ivan Bartoš - a dopadlo to... no, jako vždycky.

Možné jsou oba přístupy. Když se kupříkladu zeptáte Gemini, což jsem na základě vašeho komentáře udělal 0:-), tak vám odpoví: "Výborná otázka! Pravidlo 4% se vztahuje k aktuální hodnotě investice v daném roce." Vybírat 4 % z aktuální hodnoty je bezpečnější (konzervativnější) přístup k čerpání renty, kdy se vám nestane, že by případný propad vašeho portfolia v krizi ohrozil vyšší výběr peněz. Naopak pro to, abyste věděl, kolik peněz budete moci další roky utratit, je lepší přístup s výběrem z počáteční hodnoty - tu ale musíte valorizovat o inflaci, což celkový výběr a jeho výpočet komplikuje (když vyberete 4 % z aktuální hodnoty, o inflaci se již nemusíte starat). Osobně také doporučuji připravit si peníze pro následující roky spotřeby předem, tudíž pravidlo 4 % se hodí využívat pro zkonzervativňování investice před čerpáním renty. O tom, jak pracovat s úsporami v důchodu, je toto video.

Určitě jsou možné různé varianty výběru, ale ve studiích, které s pravidlem 4 % přišly, nebo ho potvrzovaly, se počítá s přístupem, který jsem zmiňoval já. K Gemini bych napsal jen tolik, že minulý týden mě přesvědčoval o tom, že 80 děleno 3 je 30. 😬

@@LadaNosek Nechci se Gemini nějak přehnaně zastávat, ale na váš příklad mi dala správnou odpověď na první pokus. Dohledal jsem jednu ze studií, která se zabývá pravidlem 4 %, a byť v předpokladech není zjevné, z čeho se 4 % počítají, tak příklad potvrzuje vaše tvrzení. Viz www.vanguardmexico.com/content/dam/intl/americas/documents/mexico/en/fuel-for-the-fire.pdf

S čím nesouhlasíte? Ve videu říkám, že ceny porostou, jak se budou zlevňovat hypotéky. A uvádím příklad, kdy ceny bytů klesaly o desítky procent za rok - nominálně, navíc to bylo v období dvouciferné inflace, takže reálný propad cen byl ještě znatelnější. A ano, dlouhodobě ceny bytů porostou. A to tempem růstu mezd. Ne víc, ne míň. Proč? To vysvětluji ve videu na ua-cam.com/video/LUi__aUkPPU/v-deo.html. To ale neznamená, že nebudou kolísat. V současnosti je spousta důvodů pro růst cen bytů v čele s pomalým povolovacím řízením. Jenže... toto jsou faktory, které jsou známé, tudíž v cenách jsou již (spíše) více či (než) méně započítané. A prosincové číslo nezaměstnanosti (4 %), vývoj v Německu i zrychlení propadu průmyslové výroby v Česku naznačují, že se české ekonomice nedaří tak dobře, jak bychom si přáli, a že může být hůř - jak píšete ;-). Jenže to povede k oslabení poptávky po bytech a dost možná i k poklesu jejich cen.

To je nesmysl. Pokud klesne kupní síla nižší střední středy a ta nebude moci si brát hypoteky, tak by to sice vedlo k poklesu poptávky a tím pádem i cen. Jenže jakýkoliv pokles cen okamžitě vykoupí vyšší střední třída a vyšší třída jako investici.

V tomto vidím potíž nejen v jazykové bariéře, která je velkým důvodem nízké přeshraniční mobility, ale i v "peciválství", které snižuje mobilitu i v rámci České republiky. To je ale dáno i tím, že většina domácností (cca 3/4) bydlí ve vlastním a raději budou dál bydlet ve vlastním domě či bytě tam, kde nezavadí o práci, než by se přestěhovali do oblasti, kde je pracovníků nedostatek. A pak jsou tu i kulturní rozdíly. Nemluvě o "migrantech", které v Česku sice nikdo neviděl, ale už několik politických stran si na nich dělá politickou kariéru, přičemž za hranicemi by si museli zvyknout, že je čas od času potkají.

Ano, povolovací řízení je v Česku problém. Složitá byrokracie a stavbu vám může o roky odložit kdejaký "potížista" - ať již soused, který nechce, aby se v jeho okolí stavělo cokoliv, nebo ekologický aktivista, který na vašem stavebním pozemku našel vzácnou ještěrku, nebo "kariérní potížista", který chce za stažení námitek "drobnou finanční kompenzaci". To jsou ale vše faktory známé a dlouhodobé. Ano, v loňském roce se přidala zpackaná digitalizace (ua-cam.com/video/UK26qR7Akvg/v-deo.html), ale jinak jsou vesměs tyto faktory již započítané v ceně. A cena v sobě má zahrnutý i budoucí růst (pokud očekáváte, že cena poroste 10 % ročně, a očekávají to i kupující, tak proč si diskontovaný očekávaný růst nezahrnout už do současné ceny? Pokud byste to neudělal, tak byste prodával pod cenou). A kdo by pak byty kupoval? Už dnes se v Česku nevyplatí investovat do nájemního bydlení (pokud nedokážete nabídnout další služby, jako je např. vybavený byt a další servis), takže investoři kupovat nebudou, a lidé na to mít nebudou. Ceny bytů tak dlouhodobě mohou růst tempem růstu mezd, viz ua-cam.com/video/LUi__aUkPPU/v-deo.html.

Díky. I já jsem rád, že jste se lepší grafiky dočkal ;-)

🙂 jak pro koho 😉

některým co zainvestovali do nemovitostí to může pomoc, ale jinak je současná situace s nemovitostmi velkou brzdou ekonomického růstu ceny rostou protože se málo staví (kvůli špatným stavebním zákonům) Zahraniční firmy zainvestuji jinde kde si můžou postavit potřebné budovy pro podnikání (třeba Microsoft si chtěl v Praze ve Vysočanechi zřídit vývojové centrum měl snad už i pozemek a vyčleněné finance - ale po x letech kdy zjistil že stavět nezačne to šel s investicí do Polska - a jak to Polsko teď pěkně roste) a protože jsou drahé o byty tak lidi za stejné peníze (jako kdyby se stavělo a byty nebyly tak drahé) bydlí v menších a horších bytech - a kvůli tomu si třeba pořídí méně děti a nebo taky si je nepořídí vůbec a to pak bude mít dopad i na Vás, méně děti znamená do budoucna méně pracujících na stejný počet důchodců a jedna věc je že možná vy budete mít úspory jenže bude i tak méně lidí co pracují co něco vytvářejí a k poměru k nim bude více důchodců co maj úspory na méně zboží (zde může být myšleno i služby) což znamená hodně peněz na málo zboží a tedy Vaše úspory kvůli menšímu počtu pracujících ztratí na hodnotě

Půjčka na akcie je navíc mnohem rizikovější. Pokud klesne hodnota akcií, tak vás obchodník s cennými papíry (broker) vyzve, abyste doplnil peníze k zajištění, jinak vám prodá ztrátovou pozici. U hypotéky nic takového nehrozí, ani když klesají ceny nemovitostí.

Mozna bych jen doplnil ze v pripade poklesu cen nemovitosti Vas banka vyzve k dozajisteni. To muze byt pro mnoho majitelu problem.

@@tomask1349 To právě žádná banka neudělá. Tuším, že to jednou banky zkusily (myslím, že to bylo právě při realitní krizi v Japonsku, ale nejsem si jistý) a vedlo to k mnohem větším problémům zejména samotných bank. Jediné riziko pak je, že budete muset zůstat u své banky, protože při pokusu o refinancování bude chtít nová banka nové ocenění nemovitosti. To může vést k vyšší úrokové sazbě, ale ne k požadavku dozajištění či zesplatnění úvěru, jako je tomu u úvěrů na akcie.

To vlastne mate pravdu, zesplatneni je uvedeno v kazde smlouve ale v praxi je to nerealne.

opravdu myslíte kdyby ceny bytů klesly o 80% že by banka nechtěla dozajistit?

O tom nevím...

ministerstvo dopravy si půjčuje od EIB. A to nepočítá asi do deficitu.

@paragan3169 To bude přes fond dopravní infrastruktury. To by mělo ale jít do deficitu veřejných rozpočtů.

Třináctimiliardová půjčka od EIB posílí bezpečnost a kapacitu českých železnic. červen 2024

Kdo tvrdí, že za VŠECHNO může Rusko? Rusko může za energetickou krizi v EU, za rozpoutání největšího vojenského konfliktu v Evropě od 2. světové války a za utrpení nevinných lidí na Ukrajině. A ano, je bezpečnostní hrozbou, jak o tom informují nejen české bezpečnostní složky. Ale že by mohlo za všechno? Na to jste přišel kde? Rozhodně ne z mých komentářů, to nikde netvrdím.

Od druhé světové války umíralo spoustu nevinných lidí rukama USA ( Korea , Vietnam,Srbsko, Irák Afgánistán atd.) A kdyby USA neodpálil o Nordstream tak tu máme levný a kvalitní plyn. Žádná energetická krize by nebyla.

@martink552 A tím jako chcete ospravedlnit zvěrstva páchaná Putinovou armádou?

A na to jste přišel jak že chci ospravedlňovat zvěrstva? Ty se páchají v každé válce a na obou stranách když už. Ani jeden z nás nikdy nebyl na bojišti. Takže toho necháme. Kdyby jste se zabýval pouze ekonomickými expertízami a netahal do toho pořád Putina, byl bych za to rád a klidně bych vás poslouchal. Zkuste to. To je jen můj názor.

Třeba to, že v rámci diskuse používáte "whataboutismus" k relativizaci zvěrstev, která ruská armáda páchá na Ukrajině, když už se ptáte. A jenom na doplnění - za většinou konfliktů, které zmiňujete, stál v prvé řadě Sovětský svaz a jeho snaha šířit komunistickou ideologii a v Kosovu docházelo ke genocidě. To ale nepochybně víte, když zmiňujete účast USA v daných válkách. A jen tak mimochodem - ani v jedné z nich nešlo USA o získání cizího území, jako je tomu u Putinova válečného tažení.

Z mého pohledu, pokud by šlo o zadlužení z důvodu investic do budoucnosti, jako je zkvalitnění školství (nutně nemusí jít jen o přilití více peněz), digitalizace či zefektivnění státní správy obecně nebo infrastrukturu, tak by zadlužení mohlo být i přínosné. Pořád ale naprostou většinu výdajů stát "projí", a v takovém případě může sice deficit stimulovat růst ekonomiky, ale pouze krátkodobě. A pořád jsou tu rostoucí náklady na správu dluhu, které zvyšují budoucí výdaje. S vaším hodnocením současného rozpočtu 100% souhlasím :-).

Díky za tip 👍

Líbí se vám? 😎

Ano

To je tak, když vítězí ideologie nad zdravým rozumem.

Dobrá a projeví se to i jinde než na cashflow obyčejných lidí?

Pořád jsou banky ale limitovány cenou zdrojů. Takže takto dolů jít nemůžou, i kdyby chtěly :-).

Tak hypotéku může poskytnout i nebankovní poskytovatel, nehledě na to, že samotná firma Baťa vlastnila svou banku, která úročila lidem jejich vklady až 10% ročně, čímž zamezila masivnímu výběru peněz ze svých rezerv, které mohla dále investovat do výroby, jo Baťa byl pan průmyslník. Jinak taky záleží na tom, jaký záměr by tím kdo sledoval, když by se našel někdo kdo by chtěl položit kapitalistický systém, tak by šel asi touto cestou, to by byl poprask větší než 11/09/01.

Kapitalistický systém by to nepoložilo. Ale pravděpodobně pár bank závislých na hypotékách ano. A kdyby to chtěl někdo provést, tak by musel mít extrémní objem kapitálu. A jak píšu, kapitál není zadarmo.

Ano, složitější to je, ale když vypustíte totalitní narativy (zejména ruské a čínské), tak se to hodně zjednoduší. A ano, chápu, že existuje i "pohled z druhé strany". Např. Putinův, kdy si chtěl zajistit "nesmrtelnost" znovusjednocením ruského impéria, ale vytvořil si fiktivní záminku, které se drží. A pokud ji vezmete jako skutečnost, či znovusjednocení ruského impéria budete považovat za relevantní a ospravedlnitelný (či dokonce správný) cíl, tak se to celé komplikuje. Nebo Čína, jejíž záda celou pandemii Světová zdravotnická organizace kryla, je už i touto organizací vyzývána ke sdílení informací o původu COVID-19. A pokud vezmete za relevantní čínský cíl udržet nadvládu komunistické strany, tak tajení takových informací může být stejně relevantní jako likvidace Ujgurů, kteří do komunistické ideologie nezapadají. Takže z pohledu cílů čínské komunistické strany je to také komplikovanější. Ale jak jsem psal, pokud tyto narativy totalitních režimů odstraníte, tak se celá geopolitika zjednoduší. Ano, ne na takovou úroveň, kam až ji zjednodušuji já, to připouštím.

Ne tak moc, jako váš komentář 🫠

Ano, je to tak. Na tom se pokouší vydělávat mimo jiné aktivně spravované podílové fondy.

Podporoval své stoupence ve vpádu do Kapitolu. To splňuje definici pokusu o převrat. Krom toho se pokoušel manipulovat výsledky voleb, což bylo mnohokrát prokázáno.

Nic takoveho nikdy nepodporoval, zde je originalni tweet, kde lidi vyziva k miru: x.com/realDonaldTrump/status/1346912780700577792. Zde je o tom dalsi video: x.com/i/status/1347334804052844550. Navic, soud ohledne toho stale bezi, Trump nikdy nebyl odsouzen a nikdy mu nebyla doznana vina ohledne Jan 6th.

:-) on se trh vyvíjí. Po covidovém růstu došlo k poměrně hlubokému propadu (viz ua-cam.com/video/vEWu0F_Gk_I/v-deo.html). Nyní to vypadá opět na růst. Díky a také vše nejlepší v novém roce.

Díky. Minimální mzda má hlavně za následek, že lidé s nižší kvalifikací shánějí práci obtížněji. Je to jako s každou cenovou regulací.

Ano, je to tak. To jsem již několikrát zmiňoval. A pokud vím, tak to podobně funguje i na darknetu, kde jsou ceny denominovány pro změnu v amerických dolarech, jen se pro převod používají kryptoměny.

1) Ano, přesně tak. Otázka v tomto směru je, zda a za jakých okolností může omezit přijímání hotovosti (např. automatické benzinky to dělají). 2) Jako "kotva" slouží už jen samotné vyjadřování ceny v dané měně. Obchody nebudou měnit ceny podle toho, jak se zrovna houpla nálada na burze. A jak píšete, mezinárodní obchod to ještě posiluje. Se zlatem a kryptoměnami je to poměrně podobné. Když klesne cena kryptoměny (např. bitcoinu), tak se těžařům nevyplatí těžit (náklady na energie) a těžba klesá. Naopak při poklesu se stejně jako u šperků u kryptoměn najdou lidé, kteří chtějí na poklesu vydělat a nakupují "ve slevě". Nicméně se stran kryptoměn do značné míry shodneme :-).

Není to pravda. Těžba neklesá. Jak sem psal. Nezáleží na tom jestli těžařů je milion nebo jestli jich je na světě jen 10. Nově vytěžených bitcoinů bude stejně. Tzn pokles ceny nezpůsobí, že by poklesl počet nově vytěžených bitcoinů. Dále kryptoměny nemají kotvu. Ani ta cena v dolarech není kotva. BTC stál 1000USD a lidi to kupovali. Pak stál 10 000USD a lidi to kupovali. nyní to stojí 100 000USD a lidi to kupují. A budou to kupovat i když to bude stát milion USD. Cena nehraje roli. Dokud lidi budou věřit že to poroste budou to kupovat.

@@paragan3169 Nevím, nejsem specialista na kryptoměny, ale i Gemini říká: "Ano, obecně platí, že pokud ubyde těžařů Bitcoinu, tak těžba Bitcoinu klesne." A dodává k tomu: "Proč těžba klesá, když ubyde těžařů? Méně výpočetního výkonu: Každý těžař přispívá do sítě svým výpočetním výkonem. Čím méně těžařů, tím méně výpočetního výkonu je k dispozici pro řešení těchto hádanek." Ale hádat se rozhodně nechci :-). S chybějící kotvou s vámi souhlasím, to jsem psal již v předchozím příspěvku. Jen jsem přidal k vašemu přirovnání ke zlatu, že při poklesu ceny BTC roste poptávané množství od lidí, kteří chtějí využít "příležitosti".

gemini lže. čím více těžařů je tím se sníží náročnost výpočtů. Čím více těžařů tím se zvýší náročnost výpočtů. Nákup příležitost po poklesu nelže brát jako kotvu.

2.0 Flash Experimental. Nemusí fungovat podle očekávání. Správná odpověď je b) vytěžených mincí bude vždy stejně bez ohledu na počet těžařů, protože se změní náročnost výpočetů vždy tak, aby se vytěžilo vždy stejné množství BTC. Bitcoinový protokol je navržen tak, aby se v průměru nový blok vytěžil každých 10 minut. Toho se dosahuje automatickou úpravou obtížnosti těžby (tzv. difficulty adjustment). Jak to funguje? Obtížnost těžby: Obtížnost těžby určuje, jak složité je pro těžaře nalézt řešení matematické hádanky, které umožní vytěžit nový blok. Vyšší obtížnost znamená, že je potřeba více výpočetního výkonu k nalezení řešení. Automatická úprava: Bitcoinový protokol automaticky upravuje obtížnost těžby přibližně každé 2 týdny (přesněji po každých 2016 blocích). Pokud se v předchozích 2 týdnech těžilo více bloků než obvykle (tedy průměrný čas na blok byl kratší než 10 minut), obtížnost se zvýší. Pokud se těžilo méně bloků (průměrný čas na blok byl delší než 10 minut), obtížnost se sníží. Důsledky pro počet těžařů: Pokles počtu těžařů: Pokud ubyde těžařů, celkový výpočetní výkon v síti klesne. To by za normálních okolností znamenalo, že se bude těžit méně bloků za jednotku času. Nicméně, v takovém případě dojde k automatickému snížení obtížnosti těžby. Díky tomu se udrží průměrný čas na vytěžení bloku kolem 10 minut a tedy i množství vytěžených bitcoinů za jednotku času zůstane stejné. Nárůst počtu těžařů: Naopak, pokud by se počet těžařů zvýšil, celkový výpočetní výkon by vzrostl. To by vedlo k rychlejšímu těžbě bloků. V takovém případě by se automaticky zvýšila obtížnost těžby, aby se opět dosáhlo průměrného času na blok kolem 10 minut. Shrnutí: Bitcoinový protokol je navržen tak, aby se bez ohledu na počet těžařů a celkový výpočetní výkon v síti těžil nový blok v průměru každých 10 minut. Toho se dosahuje automatickou úpravou obtížnosti těžby. Tedy, i když ubyde těžařů, množství vytěžených bitcoinů za jednotku času se nezmění.

Podle toho, co píšete, by měla krize končit - centrální banky držely sazby vysoko, nyní je snižují... Osobně bych všechny krize neházel na hlavu centrálním bankám. Nepochybně mají svůj podíl, ale i tak je dle mého názoru příčina leží spíš na straně nenasytnosti lidí, ke které se přidává FOMO efekt (strach ze zmeškání příležitosti).

Analýzy, které jsem četl, byly vesměs pozitivní, i když nedokázaly zakrýt rozpaky. A citovaná rizika, která by růst mohla podkopat, byla celkem reálná. Takže je to dost možné. Na druhou stranu byli věštci krize již od roku 2014, přičemž první nastala až v roce 2020 při přiznání WHO, že se světem šíří pandemie - ale i ta trvala max. měsíc s nejhlubším poklesem US trhu o nějakých 30 %. Takže se nechám překvapit :-).

Řekl bych, že je to hodně o regionálním rozložení, kdy se lidé chtějí stěhovat do měst nebo do jejich okolí (nejen v Praze, ale i v dalších velkých městech, kde můžete vidět development v okolních vesnicích). Zároveň dochází k fragmentaci domácností. Průměrná domácnost v Česku má 2,15 členů, v Praze dokonce 1,95 (z dat ČSÚ, 2021). A s menším počtem domácností při stabilním počtu obyvatel potřebujete více bytů. Novostavby mají opačný efekt, než píšete. Při výstavbě nových bytových domů rostou ceny nemovitostí i ve starší okolní zástavbě. Před tím varují někteří sociologové (odkaz teď nemám...), kdy při výstavbě nové čtvrti vzrostou ceny starších okolních domů/bytů, jejich majitelé je prodávají a stěhují se dál do levnějšího. Tímto procesem pak vznikají "lepší" a "horší" čtvrti. Tendenci ponechat si starší byt k pronájmu bych si tipnul, že má většina lidí, kteří kupují nové bydlení a vlastní starší. V Česku převládá přesvědčení (ve skutečnosti mylné), že nejlepší investicí je mít druhý byt k pronájmu, který považují za zdroj pasivního příjmu. O tom, že zdaleka to není pasivní příjem, a že budou rádi, když z toho vůbec nějaký příjem mít budou, se přesvědčí, až když pronajímají. Ne každá domácnost si ale může dovolit koupit nové bydlení a starší si nechat. Ostatně kvůli výše popsané tendenci k investici domácností do bytů a touze po vlastním bydlení jsou v Česku ceny nemovitostí vysoké na současné úrovni a nájemné je vůči nákladům vlastnického bydlení nízké. Ekonomicky se tak vyplatí bydlet v nájmu (a ideálně rozdíl nákladů pravidelně investovat).

Díky za reakci, máte pravdu v tom, že v přímém okolí ceny starších bytů vzrostou. Víte, z jakých důvodů se v tomto případě dále lidé stěhují do levnějších nemovitostí? O tom slyším poprvé.

@@stanislavhunacek5095 Majitelé vidí příležitost vydělat na prodeji a bydlet ve srovnatelném bytě. Tendence k migraci je ale i u nájemníků - a tam je ještě rychlejší. S růstem cen roste zpravidla i nájemné, a tak nájemníci často odejít musí z finančních důvodů.

Přestože věřím, že někteří to tak mají, osobně by mi to nedávalo smysl. Očekávám, že poplatky realitním kancelářím při obchodování s nemovitostmi se musí promítnout do ceny, celková cena při prodeji by tedy musela být výrazně vyšší než při nákupu nemovitostí. Plus starosti se stěhováním. Musel by tam být další důvod, abych se takto rozhodl.

3/4 obyval CR ovsem neni vlastnikem nemovitosti :) (dite ci duchodce. ci manzelka a byt obyvatel CR a zit ve vlastnickem bydleni neznamena ze je 3/4 obyvatel CR majitelem) Takze trebas rodice tlaci na to aby se dite odstehovalo a koupilo si vlastni byt, rodice tlaci na sve rodice at se odstehuji, nekdo zalozi rodinu a s tou nechce jiz zit u rodicu atd, pribehu spousty.

Ano. V loňském roce jsme na Moravě při povodních pocítili dopad globálního oteplování, v příštím roce pocítíme snahu s tím něco dělat.

Ne, na Moravě pocítili dopad blbě vhozených hlasovacích lístků při volbách a to nejen v těch posledních, ale opakovaně. Celá povodeň byla hlavně proto, že politici si plácali játrama místo, aby něco dělali. Jsou jednoznačné studie, které jasně ukazují, že na Moravě chybí několik přehrad a zároveň i kanály na odvod vody z jednoho toku na několik paralelních větví, které by vodu rozlili do většího prostoru a povodeň by nebyla buď vůbec nebo jen na části území. Pomiňme teď neurčitý vliv člověka na globální oteplování. Každopádně tu změna je a my o ní už léta víme a víme, že se podobné prudké deště budou opakovat. Co dělá stát, kraje a města pro to, aby situacím jako letos předcházeli? Téměř nic. Výjimkou jsou jižní a západní Čechy, které udělali aspoň něco a proto vám do Prahy tentokrát skoro nic nepřiteklo!

Na Moravě chybí řada protipovodňových přehrad... protože lidi, které měly chránit, proti nim protestovali. Viz např. ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/hudbou-proti-prehrade-278745 a následně www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nove-herminovy-po-zkaze-lituji-ze-odmitaly-prehadu-261469 Vliv člověka na současné globální oteplování může zpochybňovat pouze člověk, který neumí číst a nerozumí souvislostem. Vědeckých důkazů je víc než dost. Ale k tomu je třeba se o to zajímat víc než o konspirační teorie.

Vidíte a přitom vědecké důkazy neexistují a vlivu člověka na globální oteplování může věřit pouze člověk, který neumí číst a nerozumí souvislostem. 🙂 Na Moravě chybí protipovodňové přehrady proto, že proti nim protestovala menší část místních lidí nebo spíš proto, že se to politikům hodilo a místo, aby důležitost protipovodňových opatření vysvětlili, nemuseli nic dělat a snažit se....

Vědeckých důkazů je víc než dost. Ale to konspirátorům nikdo nevysvětlí. Žijí ve své iluzi.

Není pravda, že průměrné platy nestíhají kopírovat inflaci. Pod inflací jsou jen výjimečně (naposledy, když byla dvojciferná), jinak reálné mzdy rostou. A naopak třeba automobily jsou reálně levnější, než bývaly před desítkami let. Tudíž i dostupnější. V každém případě s vámi souhlasím, že je lepší do nemovitosti investovat průběžně a řešit drobné problémy, než nechat situaci zhoršit a řešit to pak.

Drvivá väčšina sa predá na hypotéku alebo iný typ úveru (napr. od rodiny, podnikateľský úver atď), a to aj keď sa kupuje druhý byt. Stačí aby poklesol nájom (napr. pretože automobilky hromadne prepustia) a "investorom" by sa to naraz rozsypalo pod rukami. Ak by sa kupovalo len na vlastné bývanie, zrazu by šiel trh o 40% dole z pohľadu predajov a zvýšila by sa jednorazovo ponuka. Zatiaľ je všetko na maximách a darí sa, ale nemusí navždy. ČR má veľmi jednostranne zameranú ekonomiku (automobilky a výroba) a veľa záleží na tom čo sa stane s týmito odvetviami keď zhorí Nemecko pod tlakom z Číny. Treba rozmýšľať na 30 rokov dopredu, zvlášť keď sa kupuje na páku a starostlivo zvažovať a diverzifikovať.

O japonské realitní krizi mám pouze základní informace, do hloubky jsem ji nestudoval. Co vidím jako základní rozdíl, je právě stavebnictví. Když rostly ceny japonských nemovitostí a objevila se řada spekulantů, kteří chtěli těžit z dalšího růstu cen, tak se rozjela i bytová výstavba. To v Česku nevidíme, vzhledem k nepružnému stavebnímu právu. Zároveň v Česku naprostá většina kupujících si kupuje byt pro vlastní bydlení. To pak není ovlivněno ani poklesem cen, tedy dokud rodina nepotřebuje byt prodat. Segment spekulantů, byť tu také je, je poměrně úzký (mezi spekulanty nepočítám investory do nájemního bydlení, kteří kupují byty za účelem jejich pronájmu). Ceny i v Česku přesto dokáží poměrně kolísat. O tom jsem hovořil na základě analýzy dat na ua-cam.com/video/vEWu0F_Gk_I/v-deo.html. A ano, poklesy vedly k zvýšení zájmu o koupi, jak píšete :-).

@@MathewLewit Praha neni Bratislava a Cesi nejsou Slovaci.I v mentalite je veliky rozdil (vazne je to dobre videt jak voli slovaci sve politiky a kam to vedu a co za prus*ry v SK projde). A dokonce i vzajmu zapadnich investic je veliky rozdil. Vcetne investic do nemovitosti :). V CR je zajem, v Polsku take. Ovsem nebudu Te bratre? slovaku mentorovat, vy to pry nemate radi :).Otazka je jaky bude zajem v madarsku a v sk kdyz diky politicke garniture obyvatele utikaji do Zapadnejsich a rekneme i Ceskych krajin. Predevsim utikaji Ti vzdelanejsi a ti movitejsi.

V Japonsku se koncem 80. let doslova předávkovali QE... Taky jim tam nepomáhá demografie, ve vymírání jsou napřed. Donedávna tam neexistovala imigrace, ale když už mají hlavně v menších městěch a na vesnicích asi 10 milionů prázdných domů, tak ji nedávno umožnili. I jsem viděl nějaké YT video, že nějaký američan tam kupoval dům za hubičku proti současným cenám v US.

V zásadě ano, jen u státních dluhopisů má banka jedno riziko navíc - když stoupnou sazby dál, tak klesne hodnota dluhopisů v knihách. Zároveň záleží na splatnosti dluhopisů, kterou porovnává s fixací úrokové sazby.

ale když vzrostou sazby tak klesne i hodnota hypotek, které jsou fixnuty na nízkou sazbu.

To se v účetních knihách neprojeví, protože hypotéky nejsou obchodovány na sekundárním trhu, kde by byla stanovena jejich cena.

To je spousta otázek, na které najdete odpovědi v několika kurzech ekonomických vysokých škol :-). Ale zkusím stručně: 1/ Pokud klesá cena akcií, je to buď dáno fundamentem (klesají zisky či dlouhodobá perspektiva), nebo je to opak cenové bubliny. Jedná-li se o pohyb celého trhu, tak to může být v prvním případě dáno např. změnou geopolitické situace (např. 3. světová válka, která by zpřetrhala dodavatelsko-odběratelské řetězce a znepřístupnila velké množství trhů, nebo přílet mimozemšťanů, který by mohl změnit úplně cokoliv - od ekonomiky po společenský řád). Pak by propad mohl být dlouhodobý, resp. po dosažení nové rovnováhy by došlo k opětovnému růstu, ale na původní hodnoty by se ceny akcií dostávaly hodně pomalu. To by mohlo vést k recesi i krachu řady společností, ale v souvislosti s příčinou by ekonomika dostala nové stimuly, které by mohly větší míře krachů zabránit. Ve druhém případě by fundament zůstal stejný (nebo by klesl jen mírně), a propad by byl dán především panikou a přeceněním dopadů dané situace. V takovém případě by se dříve či později našli investoři, kteří propadu využijí k levným nákupům a mnohem rychleji (než v předchozím případě) by došlo k návratu ceny. 2/ Jestli stát dovolí krachy firem závisí na mnoha okolnostech, jako je vyhodnocení situace (zabránění velkých krachů může pomoci překlenout ekonomice těžké období a nezhoršit situaci), politické rezprezentaci (některé politické směry jsou více a jiné méně protekcionistické) a finanční situaci státu (stát může chtít krachům zabránit, ale nemusí na to mít dostatek zdrojů, a to ani úvěrových). 3/ Vyrovnaný rozpočet není de facto třeba díky ražebnému - tedy jakési neviditelné dani vybírané prostřednictvím inflace. Dluhy, které stát vytvořil dříve, ztrácejí na reálné hodnotě. Zároveň pokud dochází k ekonomickému růstu, tak roste i výběr daní, tudíž i z tohoto pohledu klesá váha dříve vytvořeného dluhu. Osobně jsem zastáncem vyrovnaného rozpočtu. Mírné deficity nejsou problém, pokud jsou vytvářeny v období recese a v období ekonomické prosperity splaceny. To ale politici neumí (nejsou ochotni dělat), a to vesměs napříč politickým spektrem, u populistických stran je to pak naprostý extrém. Přebytkové rozpočty na druhou stranu také nejsou příliš dobré (i když záleží na míře). Je-li státní rozpočet přebytkový (nikoliv na splacení předchozích dluhů), tak to znamená, že buď od občanů vybírá víc daní, než kolik potřebuje, nebo neinvestuje do státu (např. do infrastruktury, školství, vědy a výzkumu apod.) dostatečně.

No z toho jsem se nedozvěděl nic co jsem chtěl vědět. Jde mi o to, když spousta expertů tvrdí že akcie jsou na vrcholu a mohli by klesat, zda je to státu jedno, nebo ne a pokud ne a intervenovali by aby pokles zvrátili, co je ten důvod pro tu intervenci... Co státu vadí na poklesu akcií - koho významného to tak postihne že musí stát pokles zvrátit... Dá se s velkou jistotou předpovědět, že stát nedovolí pokles akciového trhu, v podstatě nikdy ?

A jaký je rozdíl mezi přístupem šéfa FEDu (vytvářet deficity a platit je růstem) a přístupem tvým (vytvářet "mírné" deficity a splatit je růstem) ??? V obou případech je nutný růst, tedy nekonečný růst, přesněji nekonečný a nekonečně zvyšující se růst... Vždyť je to jasný pyramidový systém... Vystaví se město díky prvnímu deficitu a je nuné město rozšířit třeba na dvojnásobek jen aby se mohl platit tento první deficit ale již existuje druhý deficit a nutné další dvojnásobné rozšíření již jednou rozšířeného města a proces musí pokračovat donekonečna... Není to i důvod proč je klimatická krize ??? Chápeš ten nesmysl

A jaký je rozdíl mezi přístupem šéfa FEDu (vytvářet deficity a platit je růstem) a přístupem tvým (vytvářet "mírné" deficity a splatit je růstem) ??? V obou případech je nutný růst, tedy nekonečný růst, přesněji nekonečný a nekonečně zvyšující se růst... Vždyť je to jasný pyramidový systém... Vystaví se město díky prvnímu deficitu a je nuné město rozšířit třeba na dvojnásobek jen aby se mohl platit tento první deficit ale již existuje druhý deficit a nutné další dvojnásobné rozšíření již jednou rozšířeného města a proces musí pokračovat donekonečna... Není to i důvod proč je klimatická krize ??? Chápeš ten nesmysl

A jaký je rozdíl mezi přístupem šéfa FEDu (vytvářet deficity a platit je růstem) a přístupem tvým (vytvářet "mírné" deficity a splatit je růstem) ??? V obou případech je nutný růst, tedy nekonečný růst, přesněji nekonečný a nekonečně zvyšující se růst... Vždyť je to jasný pyramidový systém... Vystaví se město díky prvnímu deficitu a je nuné město rozšířit třeba na dvojnásobek jen aby se mohl platit tento první deficit ale již existuje druhý deficit a nutné další dvojnásobné rozšíření již jednou rozšířeného města a proces musí pokračovat donekonečna... Není to i důvod proč je klimatická krize ??? Chápeš ten nesmysl