Відео

Tak to přesně nevím. Já prostě nadrtím přebytečné větve nebo ve větrolamu říznu dva tři topoly (z asi 200 co tam mám), které do tří let znovu dorostou, a mám štěpku na celé záhonoviště. Plus posekaná tráva. Myslím, že vyšší živý plot ze stromokeřů (lísky a jiné) by záhonoviště štěpkou trvale uživil.

Je mnoho plodin, které jim nechutnají.

Super Lenko, to mám radost. Nám to takhle také funguje nejlépe. (pro ostatní - návod na setí mrkve najdete v ZDARMA v PDF kurzy.ekozahrady.online/plan-na-oseti-zeleninoveho-zahonu )

Přes zimu dáváme na záhony zavařacovacísklenice se šroubovacím víčkem, do kterého prorazím trojuhelníkovou díru nožem. Dovnitř dáme pastičku s dýňovým semínkem. Na hryzce funguje kus brambory nebo kedlubnu. Sklenici s pastičkou na záhon položíme na ležato. Nechytí se tak ptáci, pastička nerezne, chycený hlodavec je vidět. Je třeba to vychytat přes zimu, na jaře se jinak namnoží desetinásobně a navíc pak na návnady kašlou, mají lepší věci. V hlubinně zúrodněných se jim líbí, ale stejně tak i v běžném záhoně, měl jsem s hlodavci problémy vždycky, chodí nám na pozemek po orbě polí. Máme i užovky a dravé ptáky a lasičky, ale nestačí to, pokud je migrace z okolí. Svlačec je nezmar, pomůže jen neustálé trhání. Povedlo se mi ho zabít i dýňovištěm. V krajním případě štětečkem herbicid na list na jaře když vyrazí. Je to mikromnožství, dělali jsme to na projektech, kde nešlo zajistit pravidelné vytrhávání, než se vysílí a zmizí.

@ Díky za rady.

@@Ekozahrady1 Trochu si rýpnu. Loni v zimě jsem záhonky zryl, když se ještě dalo rýt. V podstatě jsem zarýval sníh. Narušilo to obydlí myší, takže pomřely a letos jich bylo o poznání méně.

@@Cintamani1 Ano, pokud se podaří zima, že myši celkově a slimáci pomrznou (půda zamrzne do hloubky), je to výhoda. Pokud není v zimě moc mráz, tak si myslím, že to vyjde nastejno.Na druhou stranu pomrznou i půdní organismy, které tvoří půdní úrodnost. Takové misky vah - co zvolit.

Moje kamarádka tyto bílé ředkve prokváší, já s nimi zkušenost nemám a proto je ani nesázím. Koriandr mám ráda a i semínka do nakládané zeleniny. Pečený pastyňàk- mňamka. Máte nádhernou,úrodnou zahradu. Děkuji za ukázku, vaše videa mám jako povzbuzení a jdu do zahrady🙂

Ahoj Františku, ano, nad zemí třeba 10 cm nebo jak to půjde. Pařezy pak obrazí. Teď od opadu listů do konce února je nejlepší čas. Brzy nastartuji to krmítko od Tebe, zatím věšíme celé slunečnice, ale brzy dojdou. Díky, měj se krásně. Jarda

@Ekozahrady1 Díky Jardo za odpověď a nech se daří. Fr.

Bršlice, ač skvelá jedlá rostlina, je úporný plevel a může zamořit půlku zahrady během let. Proto jí dobrovolně nikam nevysazujeme. Ona se někde vždy stejně vyskytne sama.

Obvykle sušíme ihned po sklizni dva dny na 50°C v kvalitní výkonné sušičce, aby to bylo rychle a neplesnivěly. Nesnažíme se o raw kvalitu (do 42°C), protože je pak stejně vaříme. Po dvou dnec v sušičce obvykle jádro v obalu trochu rachtá nebo je kaštan lehčí, tím se pozná, že je to OK. Pak to necháváme schnout volně na sítech ještě libovolně dlouho a skladujeme v přepravce také volně, v teplé suché místnosti. Nemám pocit, že by to šlo "přesušit". Loupeme pak snadno naklepnutím paličkou na maso. Před použitím namáčíme přes noc nebo déle, dle potřeby. Chlupatou slupku neřešíme, u některých odrůd opadává sama, u jiných drží, někdy je tlustá a jde po namočení sundat....celkově nám nijak nevadí a nezabýváme se tím moc. Mouku z kaštanů nevyrábíme, je to zbytečný mezikrok. Namočené změklé dáme do silného mixéru (např. Vitamix) a rovnou vyrobíme těsto. Mouka by se stejně namáčela, tak proč vyrábět mouku... Lze přidat jiné plodiny či lepivější mouky, aby výrobek pak držel, pokud jde o pečivo. Pro bezlepkáře ideálně pohankovou, psylium, mletá lněná semínka nebo vajíčka.

@@Ekozahrady1 Díky. Tak ony se ty namočené dají uvařit ve vodě a rovnou konzumovat, že? Akorát už to asi nebude na troubu, z té mi chutnají víc... Mají takový nádech pečených brambor.

K namočeným kaštanům se můžeš chovat stejně jako k čerstvým vyloupaným - vařit, mixovat i péct....

Ne, kosatce nejíme, ačkoli pravděpodobně by to šlo. Všechny denivky mají jedlé květy.

Děkujeme!!

Vřelé díky za nahlédnutí do Vaší výživné dechberoucí zahrady. Nemám co dodat...😍🍀 🙋🏻‍♀️Iva

Ano, stanice metra Rajská zahrada je kousek od stanice Skalka. :-)

@@Ekozahrady1 🙈 tu jsem nemyslela. Já myslela tu u Doks 😉.

​@@Ekozahrady1Vtipná paralela 😀Jako Pražák, který byl u vás na kurzu, musim říct, že jen u vás je - na rozdíl od Prahy- opravdu Rajská zahrada 😊

Spotřebujeme a uskladníme a zpracujeme různými způsoby jen to co chceme. Zbytek opravdu jen pokryjeme mulčem (kromě trvvalek, jen jednoletky co stejně zahynou) a je z toho vlastně zelené hnojení. Kompost přímo na místě. Odnášíme mimo záhony na kompost jen to největší, jako slunečnice nebo zbytky košťálů a kořenů zelí a brokolic. Tyhle brukvovité hlavně kvůli háďátkům a jiným chorobám brukvovitých. Ačkoliv stejně plodiny rotujeme, takže by to problém být neměl ani při ponechání. Základem je ten zimní mulč, jen pod ním se vše důkladně do jara rozloží.

To je super a nejsnadnější verze. To tam zřejmě nemáte hlodavce. Když jsem byl malý, sklízeli jsme také zbytky mrkve až na jaře. Ale nyní to u nás nejde, vše by bylo sežrané.

My to řešíme ptáky. Máme tam tolik zájemců o housenky, že na zelí nikdy žádnou nenaajdeme, ačkoliv bělásků odněkud přilétá vždy hodně.

@@Ekozahrady1 děkuji za radu 😊ano vím přirozená ochrana. Ptáci vám létají za potravou a na stromy . Že jo

@@verajedlicka4858 Máme hodně budek, v zimě krmíme, celý pozemek je obehnaný živými ploty z původních druhů keřů a v každém třetím keři je hnízdo, ptáci se živí bobulkami...

@@Ekozahrady1 dobrá rada. Děkuji . Hm budku mám 1 🙈ale jsem jim v leĺtě vysela slunečnice vsechno spapaly . A v zimě budem tedy krmit a dáme vic budek . A stromy jsme teprve vysázely . Bude to dlouho trvat než vyrostou . Hold je to proces přirody

Na kořenovou zeleninu preferuji bedny nebo velké květináče se štěpkou (vlhkou), ve sklípku nebo ve velkém chlaďáku. Je to lehčí a snazší než písek. Celer se nám nedaří uchovávat moc dlouho, brzy hnije, tak se ho snažíme spotřebovat jako první. Jamy a batáty ve štěpce při teplotě nad 15°C, ty nemají rády chlad.

@@Ekozahrady1 ❤

Na YT je video, kde nějaká Ruska dává mrkev do sklenice. Nijak to nezavírá, jen to postaví vzhůru nohama. Použila to tuším i na červenou řepu. Tak to chci letos zkusit s mrkví a s celerem.

Jo, tam by se mohla dobře držet vlhkost, je do toho i vidět, to je dobrý nápad. Ale asi v chladu to musí být...

@@Ekozahrady1 Dohledal jsem to video, snad YT ten odkaz nesmaže: ua-cam.com/video/Xj4DJSrKj08/v-deo.htmlsi=jTzV550Mx8iPiWuE

Jamy a batáty ve vlhké štěpce při teplotě nad 15°C, tyhle hlízy nemají rády chlad. Topinambury jsou plně mrazuvzdorné, nechávám až do konzumace venku v květináčích (volně v půdě by nám je sežraly myši).

Chuťově nevýrazné jako našpagetovaná cuketa, ale zajímavá hmota k dalším úpravám. Taková přírodní vychytávka. Ale stačí jich pár, Hokkaido je TOP.

Jsou to 50 l Květináč s uchy Pasquini, ve velkoobchodním zahradnictví Sinco v Mělníku. Vyplatí se ve větším a na živnosťák, ideálně s odečtem DPH... ale prodávají i mudlům :-))

Kupuji na to květináče z polypropylenu, což by měl být nejméně závadný až nezávadný plast. Určitě není vhodné sázet to třeba do věder z PVC (ta zednická). Dělám to kůli hlodavcům, jsme vedle polí a vždycky k nám v létě po sklizni přijdou a hlízy v zemi žerou. V květináčích ne. Sadba např. : www.bataty.cz/

@@Ekozahrady1 děkuji moc jdu to studovat 😊na odkaze jsou totálně vyprodaný . Se nedivím 😁nyni jsme ve fázi tvořeni hloubkových záhonuˇ podle vás . No je to makačka

@@verajedlicka4858 Doufám, že jste bagrovali a nekopete ručně :-).

@@Ekozahrady1 je to 250m2 tak to by jsme si dali 🙈bude z toho asi 12 záhonů jsme na jizni morave u znojma . Povali tam i batáty 😇

@@verajedlicka4858 Zkuste přistínit z jihu porostem kokosových palem a banánovníků, ať vám to moc nevysychá... :-)

podrobněji je to tady, ve videu Kvašáky: ua-cam.com/video/OMmsVEXPm1U/v-deo.html Hlavně listí révy a višně se dává, zkoušeli jsme přidat mangold a perilu.

Např. www.pestujemekoreny.cz

Topinambury léčí poškozená střeva díky inulinu. Živí prospěšné bakterie opravující střevní výstelku. (většina lidí má střevave špatném stavu, hlavně kvůli herbicidu RounUpu, který je nyní skoro ve všem, ale i kvůli mrtvé průmyslově zpracované potravě celkově).. Máme zkušenosti, že když topinmabury jííme často, tak plynatost se zmírňuje na minimim (stejné je to s luštěninami, začne postupně vznikat na trávení jiná střevní mikrofauna). Též pomáhá připravovat je se saturejkou horskou.

Světelný kořen neboli jam čínský nebo také smldinec čínský (lat. Dioscorea batatas)

Díky za tip na knihu!

Kosáci hrabou mnohem víc, když je sušší období nebo nedostatek potravy, ale hrabou i kdykoliv jindy, jen méně. Proto odhrabujeme a přihrabujeme mulče úplně a když záhon zaroste zelení, je to pak už v pohodě. Štěpka ani u nás není zadarmo, kromě té "samosběrné" na krajnicích silnic. Vyplatí se mít hodně větví a půjčit si jednou za rok na víkend profi štěpkovač, stroj s koly, na kouli za auto. Zatravněné cestičky nefungují, roste v nich pýr a ten prorůstá do záhonů, nejde to úspěšně vyřešit. Golfový trávník se tam nikdy nedopěstuje, protože ho zalehává a utlačuje zelenina...

Štěpka nebo už vůbec ne piliny by se neměly zamíchávat do půdy v záhoně, protože pak opravdu pro tlení odebírají dusík. Na povrchu je tento efekt u štěpky minimální. Je to nejpřirozenější možný půdní pokryv, takhle lesy tvořily půdu celé miliony let. Pokud je obava o dusík, stačí to zalít ředěnou močí, slepičinci, jíchou z kopřiv a kostivalu... a jeden kýbl na záhon vrátí dusík, jež štěpka odebere za půl roku...

Mám piliny od morčat, tj pročurane a s bobecky. Obvykle je rok nechávám na hromadě a pak je zamicham do půdy. Ovšem někdy během sezóny, když nemám jiný mulč, použiji je na zahon čerstvé, nezetlelé. Je to vhodný postup? Nebo tento postup něčemu škodí?

@@druhapolovinaduse3395 Piliny s dusíkem z moči a bobečků jsou OK. Aby dusík z morčatího hnoje nevyprchal do vzduchu, je ideální přikrýt to ještě falším mulčem (který asi nemáte), třeba trávou posekanou. Jen bych to nedával k něčemu, co se brzy sklízí, aby se nepřenesli nějací parazité z morčat na člověka třeba se salátem.

​@@Ekozahrady1 Děkuji za odpověď

Kateřino a druhý krok je přikupování pozemků (někdy nejlépe i s domy sousedů...) 🙂

Hlavní zásada je nikdy nevysévat zakoupené plody z obchodu. Pochází z teplých krajů, u nás dříve či později takové stromky vždy zahynou nebo živoří a hrozí zavlečení nepříjemných chorob, které by mohly zničit celou populaci kaštanovníků v Evropě (což se kdysi stalo v USA). Je třeba pátrat ve svém okolí po zdravých a velkoplodých stromech. Na internetu naleznete tipy, např.: www.jedlykastan.cz/rozsireni-a-vyskyt-kastanovniku-v-nasich-krajich-1404041378.html?id_document=1404041378&site=cz&seourl=rozsireni-a-vyskyt-kastanovniku-v-nasich-krajich-1404041378 Ideální je vysadit si odolné velkoplodé roubované odrůdy a z nich za pár let mít skvělé osivo na další množení. Marigoule, Maraval, Marlhac jsou mé nejoblíbenější.