Відео

A ještě pozor na to, že například šalvěje lékařské se u nás prodává více kultivarů a některé nejsou plně mrazuvzdorné, měly by být jako přenosná rostlina do květináče.

Tak ať vám dobře vykvasí :-)

Díky za sdílení, takže SNOW WHITE nezavrhovat, asi záleží na podmínkách. V jakých podmínkách a kde to pěstujete?

@@Ekozahrady1 500 n.m. vonku ale na chránenom stanovisku juho-východný svach, ono je to asi hodne individuálne každý rok je iní asi aby sme vedeli objektívne zhodnotiť odrôdu museli by sme ju pestovať asi aspoň 4-5 rokov teraz ju mám druhý rok už z môjho semienka tak uvidíme :)

@@milankrajcovic5962 Díky za info. Ano, souhlasím, mé výsledky by také určitě nebyly letos stejné.

Denár jsem dříve také pěstoval, docela fajn rajče. Pchybuji, že by si semínku pamatovalo nehodu rodičů, ale může mít v genech celkově slabší růst do výšky, nevím :-).

@@Ekozahrady1 Děkuji

Díky za komentář, jsem rád, že to bylo přínosné.

@@Ekozahrady1 neprodáváte semínka bite size? Chválíte ho, ale v nabídce permaseminek ho nevidím, děkuji.

@@jaroslavaweberova7687 Bohužel, zamrazil jsem si na dlouhodobou úschovu malé množství semen pro budoucí generace, letos ho nepěstuji. Ani nemám kapacitu nic posílat a šířit. Ale myslím, že Marek Kvapil (permaseminka) ho určitě rád zase zařadí, pokud tomu nic jiného nebrání a bude zájem.

@@Ekozahrady1 To nic, nevadí, vyberu si jiné, já jen, že jsem také ze severních Čech, takže mám podobné pěstitelské podmínky jako vy a rady, jakým odrůdám se tu dobře daří jsou pro mě užitečné. Hezké dny.

Zdravím, já zas nejsem takový rajčatový fanatik, abych tomu dával víc času a testování. Jen pro radost a pro ukázku rozdílů odrůd, že na tom záleží. Bude skvělé, pokud takto do hloubky půjdete a podělíte se o své závěry. V druhém díle uvidíte další odrůdy, ale je jasné, že záběr je limitovaný a je to kolekce z Permasemínek, která mne zrovna zajímala. Marku Kvapilovi fandím, dělá dobrou práci. Jiné odrůdy třeba od Sema jsem pěstoval mnoho let a jsou více známé a info o nich je více rozšířené. Určitě bych doporučil Tigrino, které zmiňujete, zelené žíhané, velmi se mi osvědčilo, po více let, ale vypadlo z prodeje a semínka mám někde možná v mrazáku v záloze, ale na trhu bylo nějaký čas nedostupné.

Tady u nás je naopak Stupické docela solidní odrůda, ale my jsme trochu ve srážkovém stínu, takže pokud není speciálně upršený rok, tak funguje dobře i venku. Ve skleníku je to často první i poslední plodící rajče. Chuťově OK, znám i lepší, ale nic tak strašného, že bych ho chtěla vyřadit. Co jsem vyrazila po dvou letech zkoušení je Dívčí prs, ten mimo skleník odcházel snad po prvním pořádném dešti a i ve skleníku dost rychle a chuťově bylo mdlé. Latah mi zase přišlo dobré jenom po tepelné úpravě, třeba na pizze. Siberian nezaujal. Roma Striee je opravdu fotogenické rajče, ale nejvíc mě baví, jak mu ty žluté skrvny po lázni v horké vodě zmizí :-) Černají mu špičky, ve skleníku má málo plodů, přesto zatím zůstává. Bite size ale miluju úplně nejvíc, hlavně to, že se dá poznat mezi ostatními sazenicemi už podle barvy a vůně listů. Vloni stejně rané jako stupické rané (letos ne, nemělo tak dobrý start, ale to je moje chyba). Super jen tak na ožer. Škoda, že ho Marek Kvapil vyřadil ze sortimentu, tak musím pečlivě semenařit.

@@nadahorka1455 Díky za sdílení! Dívčí prs (odrůda rajčete) mne také zklamal, praskalo to a bylo vždy jen pár plodů. Jen atrakce pro ten tvar...

@@Ekozahrady1 Více méně to bude test pro mne a nejbližší okolí, protože neumím mluvit a ukazovat se také nehodlám. Osobně hledám dobré nehybridní rajče chutí a ranností startu. Ta chuť je hodně složitá záležitost, protože co chutná jednomu, nechutná druhému a zvlaště u rajčat to vyniká. S okurkama jsem se již smířil s faktem, že nehybridy stojí za starou bačkoru, ale papriky, to je jiné kafe. Nehybridy směle konkurují hybridům a o své pozice bojují srdnatě a to bydlím na prahu Krkonoš. Jenomže vše se týká skleníku. Venku toto vypaětovat ani náhodou, maximálně nakladačky se dají chvilku pěstovat. Problém je, že je musím dát ven hodně pozdě a to již dorazí plíseň, takže udělám 3-4 sběry a je konec okurkám. Pamatuji za totáče se sklízelo ještě koncem září... Tak ať se daří 🙂

@@nadahorka1455 Dobré info o rajčatech. Před 2 dny jsem sklidil první rajčata Datlo, Valdo, Costulato. Dnes jsem viděl červené Bejbino, Start, Orkádo zkouším poprvé. Na co jsem zvědavý - Zlatava a Citrina. Já ničím nehnojím, pouze na konci sezony, muškáry, rajčata, papriky, celer, mrkev, Jiřiny atd.atd rozemelu na drobnou hmotu,která za pár dní projde tlením při vysoké teplotě ( zase si nemohu vzpomenout 😲 ) a při jarní výsadbě dám pod každou rostlinu hrst slepičích peletek. Nedostatek vápníku jsem neměl dobrých 10 let a zatím letošní rajčata ve skleníku vypadají dost zdravě. Tak ať nám to roste 🙂

Žádný strach, to byl venku asi náš nejlepší rajčatový rok který kdy byl. Jinak spoléhám na skleník. A opravdu je to září. Na jižní Moravě je tohle samozřejmě normální už v dubnu... :-)

Jo, je to úplně stejné jako s listy koriandru - někdo je absolutně miluje a někdo naprosto nesnáší. Tak to prostě je, že každý má jiné chutě, jinou životní cestu a promluvají ke každému z nás jiné zdroje a formy. A je to v pořádku, je mnoho cest vývoje...

První nesmělé jablko asi v pěti letech.

@@Ekozahrady1 A čím to, že někdy je to za pět let a jindy za dvanáct?

@@dluhhanyzagorove Většinou u semenáčů ovocných stromů zažívám, že první plod (nebo pár plodů) se urodí už v mladém věku. Pak třeba další rok zase nic a rozplodí se více až třeba kolem 8 roku, až více vyrostou. Je prostě rozdíl mezi prvním tréninkovým plozením a běžnou úrodou, se kterou lze už trochu počítati na jídlo. Navíc první plody u jabloní jsou obvykle horší (nemá ještě sílu a dost dřeva udělat je pořádně) a vyplatí se počkat na ty dospělejší. Též někdy ovocné semenáče plodí dříve, když zažijí sucho a mají pocit že zahynou, tak z pudu sebezáchovy. Čím úrodnější půda, tím později to plodí, ale tím je to hezčí, odolnější a plodnější strom.

Ano, je to ta nejpřirozenější recyklace :-).

Ivo znám z praxe jen hlízolu jménem Groundnut (Apios americana) a ta je jedlá a docela hlízovitě dobře chutná, těžko popsat, jen je to malé a mě to roste málo bujně. Takže to pěstuji "do počtu", ne na objem. V Americe je to polní plodina. Má to rádo vlhčí a kyselejší půdu očividně, než tomu dávám. Hlízy či sazenice jamu stačí jedna až 3 na květináč, může se i víc, ale pak je náročnější to uzalévat. Pěstovat světelný kořen ve vysoké bedně má výhodu delšího rovného kořene. Mě se to tam zamotá a pokroutí v květináči, ale nevadí mi to, já to nepotřebuji prodávat :-). Může růst i ve volné půdě, v mírné zimě přezimuje, jen jde vykopat jpouze horní část. Pěkná popínavka to je.

@@Ekozahrady1 Tak bezva, vyzkouším. Rovné nebo pokroucené je mi jedno 🙂

Díky za posdílení! Co se týká opylování, sám jsem ho moc neřešil, protože každý sežene to co sežene. Jiné info, než jaké je o pekanech v angličtině na internetu, také nemám. Jsou to velké stromy na velké pozemky, takže lepší dát více odrůd a nějaký ten semenáč. Tím by opylení mělo být zajištěno. Až budou běžněji a stabilněji v prodeji, mělo by se samozřejmě uvádět, které (odolné) odrůdy se spolu dobře opylují - a prodávat je rovnou spolu.

O plodícím pekanu zatím nevím, bohužel. V Průhonicích mají různé ořechovce a ořešáky, ale pekan jsem nikde nepotkal.

To bohužel aktuálně nevím, já je kdysi objednal z USA a povedlo se je dostat k nám, nyní je to velmi komplikované, většinou kaštany, ořechy a žaludy nepustí celní správa na Ruzyni - z důvodů chorob údajně, ačkoliv do supermareketů tohle proudí z celého světa po tunách. Roubované pekany se občas někde prodávají, je nutné řešit odrůdy pečlivě, aby u nás přežily.

Dva se mi snad vejdou! :-)

Citlivé sazenice (brukvovité, dýně) do měděných límců, rozsypávat po záhonech ekologické nejedovaté granulky na bázi oxidu železitého (Vitrol, Ferramol) a ideálně záhonoviště fyzicky trochu oddělit od zbytku zahrady zídkou, pruhem aromatických trvalek, vodním příkopem... :-)

Lenko zkus googlit "sušící sítě". Je jich vícero druhů.

@@Ekozahrady1 Díky moc :).

Ano, laliovka :-)

Skoro bych řekl, že je to podobné.

@@Ekozahrady1 Ano, mám stejnou zkušenost.

Mně taky většina květů pivoněk smrdí, hodně. Našel jsem pár vonných, ale stejně je v pozadí nějaký divný pach. Někteří lidé jsou z vůně jejich květů nadšení, ale to určitě mají nějaké jiné... Nejvíce mi voní kosatce, ale také jen některé kultivary, hlavě ty novější mají pěkné vůně.

Z prodejců se nám osvědčili přímí pěstitelé, ne přeprodejci (což je většina zahradnictví), takže mohu doporučit Lukon bulbs lukon-bulbs.eu/denivky a třeba hemerocalle.eu, nebo pan Krupka www.kgardens.org/

Děkujeme.

Tak to by jim chtělo dát něco do cesty...

Díky za komentář. My používáme slamnatou koňskou podestýlku, kterou zároveň i hnojíme, protože máme zdroj ve vedlejší vesnici. Jinak bych samotnou slámu nyní moc nepoužíval, nejraději mám štěpku. Seno na záhony je velmi problematické, obsahuje semena trav a plevelů. ty pak v půdě mohou přežívat i desítky let a vyklíčí kdykoliv mají možnost. V tomto porovnání by sláma byla lepší. Ta ale zase obsahuje zbytky herbicidů... Štěpka je dle mého názorunaprosto ideální. Senem (posekanou trávou a loukou z vlastní produkce) mulčujeme rádi kolem dřevin. Ať se Vám daří a všechno roste!

Ano, opravdu se to někdy podobá houbám.

Tu nejběžnější oranžovou asi nikde nepordávají, všude mají jen kultivary. Nejlepší je poprosit někoho o odkopek, vyskytuje se na každé třetí zahradě. Je to Hemerocalis fulva - denivka plavá.

@@Ekozahrady1 Ty jsou velmi odolné, babička jich měla plnou zahradu, nádhera to byla, ale nejedli jsme je. Nevěděli jsme, že jsou jedlé.

Lenko sluneční limonádu myslíš oslazenou a do zaperlení?

@@Ekozahrady1 Přesně, Jardo. Dávám 150g třtinového cukru na 3 litry zchladlé převařené vody, 2 hrsti květů nebo listů a 1 nakrájený biocitron (nebo sušené plody kdoulovce, když nemám citron). A buď přidám jako nehet velký kousek droždí - kvasím za oknem na sluníčku 2-3 dny (podle toho, jak to chci mít sladké) nebo přidám trochu limonády z minulého kvašení na nastartování místo droždí. Dávám to do 4 litrové skleněné lahve a zakrývám plátýnkem, ať je přístup vzduchu a správně to kvasí. Několikrát denně míchám, ať rostlinný materiál nesplesniví. Zrovna mám udělanou z bezových květů a chystám se na růži stolistou. Tu se chystám i sušit do čajových směsí. Miluju její vůni.

Lenko díky za vypsání návodu, určitě to i další lidé ocení!

Také si dávám do pití s fermentaci? Do zaperleni. A v Polsku mají ze svraskale marmeladu. ❤

Super! Vyzkoušejte i sušené okvětní plátky denivek na zimu. Je to zase úplně jiná hmota, chová se to jinak v jídlech než ty čerstvé.

@@Ekozahrady1 Díky za tip, určitě vyzkoušíme.

Díky!

Občas v nich vyrazí nějaká kopřiva či jiný plevel, ale z té štěpky se to velmi snadno v raném stadiu růstu vytrhne. Takže údržba je snadná.

Děkujeme!