Zdravím a držím palce✊👍 Já letos pořídil Multivu se třemi zásobníky. Kolik děláte výsevek jednotlivých komponetů? Díky a ať se daří. Někdy bych vás rád navštívil si vyměnit zkušenosti.
@@ladislavbenes8788 kejdu a kompost aplikujeme před setím na povrch a zapravení zajistí přejezd secího stroje. Od jara máme nově rotační plečku, tak budeme zkoušet zapravení pomocí této plečky. Hnůj mi do no-till systému moc nezapadá, tak ten aplikujeme pod řepky, kde provádíme lehké zapravení na cca 12 cm a následně strip-till setí
Dobrý den, po inkarnátu, sklizeném koncem června, před setím pšenice v září, mi připadne zbytečný ekonomický luxus sít směs meziplodin, když tam poroste stejně zadarmo výdrol. ušetřil bych naftu, osivo, motohodiny stroje a mzdu obsluhy a dal bych si raději FOFOLU a ještě by mi zbylo. 🙂 Ale jinak fandím ...:-)
@AlesForetnik chápu, může se to zdát jako neekonomické. Pokusím se vysvětlit. Jak ale chcete plnit DZES? Plochy nahlášené pro meziplodiny musí obsahovat minimálně 2 plodiny. Zvolené meziplodiny mají za cíl, díky svému kořenovému systému, půdu zpracovat v celém půdním horizontu. Namísto podmítky po sklizni zde jede dokonce za menší naftu secí stroj, mth a mzda je stejná. Pouze přidané osivo je cena navíc která je kompenzována právě titulem neprodukčních ploch. Druhově bohatá směs je přínosem pro půdy, zabraňuje erozi, snižuje teplotu půdy a odpar, dodá organickou hmotu a umožňuje přímé setí v tomto případě pšenice bez zpracování. Opět úspora nafty, mth a obsluhy. Takže jsme ve výsledku ušetřili💶🤑
@@profarm3212 děkuji za vysvětlení, přesto mám ještě dotaz- tato plocha patrně nebyla v dotačním režimu AEKO meziplodin, neboť ty se musí nechat až do jara...? Ale pokud se následně seje pšenice, tato bude trpět suchem při vzcházení , na což myslím v jiném videu také poukazujete. Proto v suché oblasti s meziplodinami -nebo vzrostlým výdrolem-před pšenicí zacházím velmi opatrně. Já po sklizni plodin, jako hrách, inkarnát apod považuji za nejrozumnější ponechat po sklizni pozemek bez zásahu-maximálně jen velmi mělce zpracovat -za účelem vzrůstu výdrolu a ten ponechávám naprosto bez zásahu do jara a seje se slunečnice nebo kukuřice- nebo jiná jařina, a to abych maximalizoval benefity výdrolu zdarma. Ale jinak velmi držím palce..🙂 a každou snahu o šetrné hospodaření a jeho popularizaci samozřemě vítám :-) Greening plníme převážně úhory kolem vodotečí , na extrémně svažitých erozně ohrožených plochách a také naopak na podmáčených místech. Každopádně vaše videa a i od spousty dalších se snažím sledovat a fandím vám... :-)
Také jsem dříve sel univerzální sečkou. I Prontem to jde zaset. Přítlak na botku je ale nižší, a tak je třeba využít vláhy a set ideálně do vlhké půdy aby bylo osivo alespoň trochu v kontaktu s půdou.
Zdravím a držím palce✊👍 Já letos pořídil Multivu se třemi zásobníky. Kolik děláte výsevek jednotlivých komponetů? Díky a ať se daří. Někdy bych vás rád navštívil si vyměnit zkušenosti.
Díky za podporu 👍Bobu bylo seto 30 kg, a zbytek zhruba po 1 kg na hektar. Stačí se ozvat a můžeme se potkat
Dobry den, chtěl bych se zeptat jakým způsobem zapracujete hnůj či kompost nebo kejdu na pozemky, které mate v no-till režimu. Děkuji.
@@ladislavbenes8788 kejdu a kompost aplikujeme před setím na povrch a zapravení zajistí přejezd secího stroje. Od jara máme nově rotační plečku, tak budeme zkoušet zapravení pomocí této plečky. Hnůj mi do no-till systému moc nezapadá, tak ten aplikujeme pod řepky, kde provádíme lehké zapravení na cca 12 cm a následně strip-till setí
Dobrý den,
po inkarnátu, sklizeném koncem června, před setím pšenice v září, mi připadne zbytečný ekonomický luxus sít směs meziplodin, když tam poroste stejně zadarmo výdrol. ušetřil bych naftu, osivo, motohodiny stroje a mzdu obsluhy a dal bych si raději FOFOLU a ještě by mi zbylo. 🙂
Ale jinak fandím ...:-)
@AlesForetnik chápu, může se to zdát jako neekonomické. Pokusím se vysvětlit. Jak ale chcete plnit DZES? Plochy nahlášené pro meziplodiny musí obsahovat minimálně 2 plodiny. Zvolené meziplodiny mají za cíl, díky svému kořenovému systému, půdu zpracovat v celém půdním horizontu. Namísto podmítky po sklizni zde jede dokonce za menší naftu secí stroj, mth a mzda je stejná. Pouze přidané osivo je cena navíc která je kompenzována právě titulem neprodukčních ploch. Druhově bohatá směs je přínosem pro půdy, zabraňuje erozi, snižuje teplotu půdy a odpar, dodá organickou hmotu a umožňuje přímé setí v tomto případě pšenice bez zpracování. Opět úspora nafty, mth a obsluhy. Takže jsme ve výsledku ušetřili💶🤑
@@profarm3212 děkuji za vysvětlení, přesto mám ještě dotaz- tato plocha patrně nebyla v dotačním režimu AEKO meziplodin, neboť ty se musí nechat až do jara...?
Ale pokud se následně seje pšenice, tato bude trpět suchem při vzcházení , na což myslím v jiném videu také poukazujete. Proto v suché oblasti s meziplodinami -nebo vzrostlým výdrolem-před pšenicí zacházím velmi opatrně.
Já po sklizni plodin, jako hrách, inkarnát apod považuji za nejrozumnější ponechat po sklizni pozemek bez zásahu-maximálně jen velmi mělce zpracovat -za účelem vzrůstu výdrolu a ten ponechávám naprosto bez zásahu do jara a seje se slunečnice nebo kukuřice- nebo jiná jařina, a to abych maximalizoval benefity výdrolu zdarma.
Ale jinak velmi držím palce..🙂 a každou snahu o šetrné hospodaření a jeho popularizaci samozřemě vítám :-)
Greening plníme převážně úhory kolem vodotečí , na extrémně svažitých erozně ohrožených plochách a také naopak na podmáčených místech.
Každopádně vaše videa a i od spousty dalších se snažím sledovat a fandím vám... :-)
Obrosvká paráda tohle já dělám meziplodiny secí kombinacích amazone neni to ideální ale jde to
Také jsem dříve sel univerzální sečkou. I Prontem to jde zaset. Přítlak na botku je ale nižší, a tak je třeba využít vláhy a set ideálně do vlhké půdy aby bylo osivo alespoň trochu v kontaktu s půdou.