Zamindrákovaný Gej - Muzeum vyhaslých snů (demo)

Warning: Nejsem ani dobrý zpěvák, ani dobrý textař, ani dobrý kytarista. Ale baví mě to, takže nasrat. :-)
Zhudebněný mindrák s názvem "Muzeum vyhaslých snů"
Text:
S1
Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý?
co říkal jsi jim, když na to se tě ptali?
co byl tvůj sen, až jednou dospěješ
že budeš dělat, čím že lidstvu prospěješ
Herec, hasič, doktor? kosmonaut či snad popelář
nebo velký šéf co řídí velkou kancelář?
Třeba jezdit s poutí a štěstíčka prodávat
či jen dětem za úsměv na rohu zmrzku rozdávat?
REF:
A tak se procházíš muzeem vyhaslých snů.
A přitom dochází ti, jak rád by ses vrátil do dnů
kdys ty sny žil, pro ně se bil a za ně dýchal,
kdys bláhově snil o tom jak to bude dál.
tak kam zmizely dny, kdy jsi se neostýchal
S2
Tak tady někde mezi Marsem a nymfou lásky - smyslnou Venuší
občas mě uvnitř zebe a je mi smutno na duši.
A jak najít v tom nekonečně chladném temném vesmíru
smysl žití? Štěstí? A snad i lásku na míru?
Nikdy se nevrátím zpátky, nestvořím nový začátek.
Proč se nejde otočit? vydat se časem nazpátek?
Ale když se změním teď tak nový konec vytvořím
můžu své sny snít a šťastný být navzdory všem těm příkořím.
2xREF
konec
Už je příliš pozdě na to, zemřít mladý, krásný a nadějný.
vždyť i detští hrdinové nakonec bojují své bitvy sami.
Tak jsme stejní, nebo snad jiní?
Mění se svět kolem nás, nebo se měníme my?
Naše identita?
Naše duše?
Naše já?
Jací vlastně ve skutečnosti jsme?
Všichni jsme stále dětmi.
Jen máme větší těla ...
... a menší sny.