Zajímavý experiment, zkus to udělat 5x za sebou a věřím že ty články z balanceru na tom budou mnohem lépe, je to samozřejmě jenom moje zvědavost ale myslím že to nemůže mít pořád takhle pěkné hodnoty. Díky za video 😉 přeji hezký den
Co se stane tomu nejhorsimu clanku po dejme tomu triceti cyklech nabijeni/vybijeni? Odejde a zbytek clanku se bude prebijet s moznosti zahoreni? Ve vrtacce se stane co? Baterie ji uz neutahne a tak se baterie prestane pouzivat (= nedojde k jejimu poskozeni, zniceni, zahoreni)? Je to tak, ze se baterie svou nepouzitelnosti takto zachrani?
Ještě by byla zajímavá jedna věc - podívat se na přesnost balanceru v té modelářské nabíječce. Ono to tam ukazuje nějaká napětí na článcích, jenomže silně pochybuji, že by ta nabíječka přepínala mezi těmi články nějaký oddělený měřicí modul, čili hádám, že to bude měřit proti nějaké zemi a ta napětí od sebe odečítat, takže ona do toho nakonec celkem promluví linearita toho převodníku a analogové části, která je nějaká, no a protože ten display nakonec indikuje stejné hodnoty, předpokládám, že tímto měřením se řídí i balancování (ikdyž by reálně nemuselo). Takže si myslím, že na výsledném rozbalancování se budou podílet dvě věci - jednou z nich bude chyba se kterou to ta nabíječka měří, no a ta druhá část bude daná tím, jak ty akumulátory po odpojení nabíjecího proudu ujedou. Když má člověk multimetr s dostatečným rozlišením, vidí po odpojení nabíjení úprk směrem dolů, který se postupně zvolňuje. Ono to má mnoho důvodů, ale i na blbém 5½místném multimetru je vidět značná reakce výstupního napětí článku na teplotu, stačí ten článek chytit do ruky a napětí okamžitě cestuje, takže on do výsledné chyby rozbalancování bude nějak mluvit kupříkladu i teplotní profil té baterie - ty články mají při nabíjení různou teplotu, ale nabíječka balancuje na dané napětí. Podstatná věc je jiná - chyba daná balancerem bude napříč časem víceméně konstantní, může se lehce měnit s okolní teplotou a dalšími vlivy, ale v zásadě by se napříč časem moc měnit neměla, takže chyba balanceru způsobí nějaké výchozí rozbalancování, které viditelně bude na zdravých článcích větší než jaké je rozbalancování dané řekněme jejich nepodobností, ale současně se nebude s dalšími nabíjecími cykly zásadněji prohlubovat. Tedy alespoň tohle si o tom myslím, podstatnější je, jestli je to tak doopravdy a to se dá celkem jednoduše zjistit. Dalo se to změřit při tomto nabíjení, ale dá se to změřit při jakémkoliv jiném. Stačí měřit napětí na jednotlivých článcích těsně před tím, než nabíječka nabíjení ukončí, protože to je moment, kdy je balancer už spokojený, ale ještě do toho příliš nepromluvil pád napětí po ukončení nabíjení, čili tímto dokážeš změřit (s nějakou tolerancí) přesnost samotného balanceru. V momentě, kdy máš tohle, dokážeš odečíst chyby balanceru od napětí naměřených na článcích odleželé baterie a zůstane ti to, co udělaly akumulátory samotné. Čímž se dostávám k tomu místu, kde to začne být zajímavé. Tady se buď zjistí, že po odečtení chyby balanceru je výsledné zbalancování článků lepší proti nabíjení bez balanceru a z poměru rozbalancování už se dá udělat nějaký odhad na téma kolik cyklů potřebuješ aby se balancer začal vyplácet, jenomže ono se může dojít i k tomu, že i přes odečtení chyby balanceru je to ve výsledku rozbalancovanější než když se ten balancer nepoužije. No a kdyby se došlo na toto, byla by to veliká sranda, protože by to znamenalo, že některé teorie o balancování akumulátorových baterií toho s realitou mají společného pramálo. A když se podívám na výsledky tohoto experimentu, připadá mi přinejmenším možné, že by se právě na toto přišlo, no a pak by přirozeně nastalo nahánění teplot těch článků při balancování. Každopádně by s tím byla spousta srandy.
Chtělo by to ještě využít starou metodu nabíjení pomocí ebenové tyčky a kvalitní ohon že stříbrné 🦊 nejlépe z domácího chovu. Dodávané napětí a proud sledujeme výškou postavených vlasů na hlavě. Pozor ,při intenzivním tření dosahuje napětí až neskutečných 380 V/ 35A. Je nutno mít zkoušku z vyhlášky č. 50 ....😱☠️🚱🧯😂😂😂 Tak 73 a 88 těm našim 💃
I balancér jde měřit. Přechodové odpory na servisním konektoru atď.. Modeláři který většinou používaj sice lipolky, by mohli vyprávět.... Dík za videotest. Já to dělal taky. balancér je určitě lepčí volba. Ale v nouzi i bez...
Když se na to pozorně podíváš,vidíš,že to ovlivňuje vnitřní odpor článku,ten už nepředěláš,balancerem nepřestrkáš,u sériového zapojení to ovlivní nejslabší článek,zde ser/par to je trochu složitější,balancer je pomyslná spása,nejlepší řešení je kvalitní chemie,kvalitní článek,ostatní je jen nadstavba,z dlouhodobého hlediska má význam.
Jo balancér není tak úplně nezbitný to vím tak též. Já osobně mám minielektrárnu která převádí ze q2cto volt na 220 volt a tam ty články mám zapojený v sérii a taky to funguje. Na to občasné použití to teda fakt stačí.
Jako sem tam sa to dá nabit aj bez balancéru po x cyklech by to bylo rozhozené. Ještě mohls změřit kapacitu a vytlůc ty batérky až do "dna" a porovnat kapacity aj s tím zdrojem. No a fůknůt ty hodnoty do tabulky pro porovnání. Tabulku si každý stopne z videa si to nezapamatuje nikdo.
no ono to asi po jednom nabijani moc nezistis.... chcelo by to seriu nabijani a vybijani...si myslim ze bez balanceru by sa to casom rozhodilo ovela viac :)
Zajímavý experiment, zkus to udělat 5x za sebou a věřím že ty články z balanceru na tom budou mnohem lépe, je to samozřejmě jenom moje zvědavost ale myslím že to nemůže mít pořád takhle pěkné hodnoty. Díky za video 😉 přeji hezký den
Marku, super video jako vždy .
Co se stane tomu nejhorsimu clanku po dejme tomu triceti cyklech nabijeni/vybijeni? Odejde a zbytek clanku se bude prebijet s moznosti zahoreni?
Ve vrtacce se stane co? Baterie ji uz neutahne a tak se baterie prestane pouzivat (= nedojde k jejimu poskozeni, zniceni, zahoreni)? Je to tak, ze se baterie svou nepouzitelnosti takto zachrani?
neboj Marku už je 5,03 tis. odběratelů 👍 , jen tak dál , libi se mne tvoje videa
Zaujímavý experiment. Chce to len troch kvalitnejšie batérie kde na multimetra namaráš pokles. Odpočet ako pri štarte rakety.😊
Ještě by byla zajímavá jedna věc - podívat se na přesnost balanceru v té modelářské nabíječce. Ono to tam ukazuje nějaká napětí na článcích, jenomže silně pochybuji, že by ta nabíječka přepínala mezi těmi články nějaký oddělený měřicí modul, čili hádám, že to bude měřit proti nějaké zemi a ta napětí od sebe odečítat, takže ona do toho nakonec celkem promluví linearita toho převodníku a analogové části, která je nějaká, no a protože ten display nakonec indikuje stejné hodnoty, předpokládám, že tímto měřením se řídí i balancování (ikdyž by reálně nemuselo). Takže si myslím, že na výsledném rozbalancování se budou podílet dvě věci - jednou z nich bude chyba se kterou to ta nabíječka měří, no a ta druhá část bude daná tím, jak ty akumulátory po odpojení nabíjecího proudu ujedou. Když má člověk multimetr s dostatečným rozlišením, vidí po odpojení nabíjení úprk směrem dolů, který se postupně zvolňuje. Ono to má mnoho důvodů, ale i na blbém 5½místném multimetru je vidět značná reakce výstupního napětí článku na teplotu, stačí ten článek chytit do ruky a napětí okamžitě cestuje, takže on do výsledné chyby rozbalancování bude nějak mluvit kupříkladu i teplotní profil té baterie - ty články mají při nabíjení různou teplotu, ale nabíječka balancuje na dané napětí. Podstatná věc je jiná - chyba daná balancerem bude napříč časem víceméně konstantní, může se lehce měnit s okolní teplotou a dalšími vlivy, ale v zásadě by se napříč časem moc měnit neměla, takže chyba balanceru způsobí nějaké výchozí rozbalancování, které viditelně bude na zdravých článcích větší než jaké je rozbalancování dané řekněme jejich nepodobností, ale současně se nebude s dalšími nabíjecími cykly zásadněji prohlubovat. Tedy alespoň tohle si o tom myslím, podstatnější je, jestli je to tak doopravdy a to se dá celkem jednoduše zjistit. Dalo se to změřit při tomto nabíjení, ale dá se to změřit při jakémkoliv jiném. Stačí měřit napětí na jednotlivých článcích těsně před tím, než nabíječka nabíjení ukončí, protože to je moment, kdy je balancer už spokojený, ale ještě do toho příliš nepromluvil pád napětí po ukončení nabíjení, čili tímto dokážeš změřit (s nějakou tolerancí) přesnost samotného balanceru. V momentě, kdy máš tohle, dokážeš odečíst chyby balanceru od napětí naměřených na článcích odleželé baterie a zůstane ti to, co udělaly akumulátory samotné. Čímž se dostávám k tomu místu, kde to začne být zajímavé. Tady se buď zjistí, že po odečtení chyby balanceru je výsledné zbalancování článků lepší proti nabíjení bez balanceru a z poměru rozbalancování už se dá udělat nějaký odhad na téma kolik cyklů potřebuješ aby se balancer začal vyplácet, jenomže ono se může dojít i k tomu, že i přes odečtení chyby balanceru je to ve výsledku rozbalancovanější než když se ten balancer nepoužije. No a kdyby se došlo na toto, byla by to veliká sranda, protože by to znamenalo, že některé teorie o balancování akumulátorových baterií toho s realitou mají společného pramálo. A když se podívám na výsledky tohoto experimentu, připadá mi přinejmenším možné, že by se právě na toto přišlo, no a pak by přirozeně nastalo nahánění teplot těch článků při balancování. Každopádně by s tím byla spousta srandy.
Chtělo by to ještě využít starou metodu nabíjení pomocí ebenové tyčky a kvalitní ohon že stříbrné 🦊 nejlépe z domácího chovu. Dodávané napětí a proud sledujeme výškou postavených vlasů na hlavě. Pozor ,při intenzivním tření dosahuje napětí až neskutečných 380 V/ 35A. Je nutno mít zkoušku z vyhlášky č. 50 ....😱☠️🚱🧯😂😂😂 Tak 73 a 88 těm našim 💃
I balancér jde měřit. Přechodové odpory na servisním konektoru atď..
Modeláři který většinou používaj sice lipolky, by mohli vyprávět....
Dík za videotest. Já to dělal taky. balancér je určitě lepčí volba. Ale v nouzi i bez...
RC nabíječka ukázala jinou hodnotu Ri než ukázal YR1035. Možná by stálo za to ještě změřit Ri celé baterie 2P 5S ?
@@milanzizka4636 RC je orientační
Když se na to pozorně podíváš,vidíš,že to ovlivňuje vnitřní odpor článku,ten už nepředěláš,balancerem nepřestrkáš,u sériového zapojení to ovlivní nejslabší článek,zde ser/par to je trochu složitější,balancer je pomyslná spása,nejlepší řešení je kvalitní chemie,kvalitní článek,ostatní je jen nadstavba,z dlouhodobého hlediska má význam.
Marku krasné video. Jen malý detail,nejsou za čárkou desetina a další pozice setina? 😂😂😂 Jen tak dál! 73
@@OK1MBA no asi jo ale funci živočicháře to nemá vliv doufám :-)
@@marekOK2SJF To je jasný! 😀😀😀 73
Jo balancér není tak úplně nezbitný to vím tak též. Já osobně mám minielektrárnu která převádí ze q2cto volt na 220 volt a tam ty články mám zapojený v sérii a taky to funguje. Na to občasné použití to teda fakt stačí.
Nazdar, koukám že 5,03 už naskočilo, gratuluji…
Jako sem tam sa to dá nabit aj bez balancéru po x cyklech by to bylo rozhozené. Ještě mohls změřit kapacitu a vytlůc ty batérky až do "dna" a porovnat kapacity aj s tím zdrojem. No a fůknůt ty hodnoty do tabulky pro porovnání. Tabulku si každý stopne z videa si to nezapamatuje nikdo.
no ono to asi po jednom nabijani moc nezistis.... chcelo by to seriu nabijani a vybijani...si myslim ze bez balanceru by sa to casom rozhodilo ovela viac :)
Kdyz maji clanky stejny vnitrni odpor dobije to dobre i jen zdroj
no nejslabší článek to bez balancování brzy obsere