Dneska bohužel se zpožděním, renderování videa, no a vlastně celej tenhle projekt, trval mnohem dýl, než sem čekal... Dokonce jsem musel rozdělit video na 2 díly. Jestli vás napadá co v druhém díle zkusit, nebo jste něčemu nerozuměli, tak rozhodně napište komentář.
Sorry, ale. Pokud stvořím (nějakým potenciometrem) konstantní Vgs, neznamená to, že tranzistor bude mít konstantní Rds. To je jasné už z grafů v datasheetu konkrétního tranzistoru. K dovršení všeho jsou tyto charakteristiky ještě závislé na teplotě, takže prostým přivedením nastavitelného Vgs na tranzistor vytvořím zátěž, která bude stabilní se štěstím pár minut, což je s prominutím na dvě věci, které nemíním jmenovat. Aby to vůbec k něčemu bylo, je potřeba Vgs řídit v nějaké zpětnovazebí smyčce, no a teď se můžeme složitě bavit o tom, z čeho se ta zpětná vazba odvodí. Nejsnadněji to jde z proudu, kde na alespoň základní stabilizaci stačí vřadit rezistor do source tranzistoru. Úbytek na rezistoru je úměrný procházejícímu proudu a současně se odečítá od Vg (Vg=Vgs+Vr, kde Vg je napětí na gate proti zemi, Vgs je napětí na gate proti source a Vr je napětí na rezistoru mezi source a zemí), čímž to vyrobí alespoň nějakou zpětnou vazbu, proud pak bude řekněme úměrný napětí Vg sníženém o nějakou konstantu. Toto zapojení má pochopitelně spoustu problémů, ale je to alespoň něco. Daleko lepší možností však je řídit gate výstupem operačního zesilovače, jehož kladný vstup se pověsí na nějakou nastavitelnou úroveň a záporný na snímání proudu. Takto se zase chytím konstantního proudu. Pokud budu chtít konstantní napětí, budu se chytat kladným vstupem napětí a záporným něčeho konstantního, tady ten tranzistor funguje obráceně - větší proud znamená menší napětí ze zdroje. Pokud budu chtít konstantní odpor, odpor je poměr mezi napětím a proudem, pak asi nejsnadnější je chytit se kladným vstupem operáku přes dělič napětí a záporným zase úbytku na proudovém bočníku, poměrem mezi těmito dvěma věcmi bude daný odpor, který to bude předstírat. Největší sranda je s výkonem, ale do toho opravdu nemíním zabíhat (dlouhý nezáživný výklad). Řešit část té smyčky nějakým výpočetním systémem samozřejmě možné je, ale problémem je rychlost, ze zpoždění té smyčky potom plyne filtrace, takže aby to vůbec bylo realizovatelné, mělo by zpoždění té smyčky být řekněme řádově v desítkách μs, což není nereálné, ale není to jednoduché a definitivně to není levné. Na druhou stranu dokáže to být velice zábavné, ale z praktického hlediska je lepší udělat zátěž analogově a případně analogovou část řídit přes D/A převodníky z nějakého počítače, v jehož softwaru pak jde implementovat nějaké přídavné funkce. Drtivá většina levnějších laboratorních zátěží je dělaná takto. Na druhou stranu, do dobře navrženého výpočetního řešení se snadno přidávají další funkce. Tolik k zátěži samotné. Ta věc by řekněme jednoduchou úpravou mohla dojít daleko lepší použitelnosti. Když už člověk investuje čas do krabičky, čelního panelu atd., tak to pak zabít tím, že ušetřím operák a bočník? Nevím, no, každý svého štěstí strůjcem. Nechci aby to vyznělo nějak negativně, spíše jako povzbuzení, že tady to chce ještě trošičku zapracovat a výsledek bude daleko lepší. Mimochodem, ty čelní panely vrtám a řežu takhle z výkresu také, ale s jedním rozdílem. Já tam ten papír lepím oboustranou izolepou. Je s tím prostě méně práce. Na druhou stranu ona se oboustranná izolepa (narozdíl od různých tlustých pásek) shání celkem blbě. Mně se zadařilo tuším v Tipě nebo Hadexu, už nevím, tyto dva obchody se mi pletou.
Ano, tahle zátěž je hodně omezená, počítám s tím. Člověk to sice musí pořád hlídat, protože ano, konstantního tam není nic, ale pro moje účely to stačí, neplánuju něco zatěžovat v rámci hodin, nebo s nějakou extra přesností. A není to zas tak otřesný, zhruba do 100W se ta teplota a tím pádem odpor tranzistoru tolik nemění. Překvapilo mě, čeho je ten chladič schopnej. Kolem 200W to ale skáče opravdu hodně no 😅. Hlavně za začátku, dokud se ta teplota trochu nevyrovná. Chtěl jsem vyrobit co nejjednodušší zátěž to půjde a ve videu vysvětlit absolutní základy el. zátěže. Snažím se teď vydávat video jednou týdně, tak nestíhám žádný zázraky. Už teda vyrábím druhou, mnohem lepší zátěž, ale to mi potrvá hodně dlouho no. Díky za konstruktivní kritiku 👍
Dneska bohužel se zpožděním, renderování videa, no a vlastně celej tenhle projekt, trval mnohem dýl, než sem čekal... Dokonce jsem musel rozdělit video na 2 díly. Jestli vás napadá co v druhém díle zkusit, nebo jste něčemu nerozuměli, tak rozhodně napište komentář.
Pěkně pane, zkusím odběr 😉
Super, taky bych si chtěl něco takového ubastlit
Máš ho tam 👍😎
odstranil bych tu svorkovnici, zbytečný přechodový odpor. Super video
Dobrá rada, díky.
Sorry, ale. Pokud stvořím (nějakým potenciometrem) konstantní Vgs, neznamená to, že tranzistor bude mít konstantní Rds. To je jasné už z grafů v datasheetu konkrétního tranzistoru. K dovršení všeho jsou tyto charakteristiky ještě závislé na teplotě, takže prostým přivedením nastavitelného Vgs na tranzistor vytvořím zátěž, která bude stabilní se štěstím pár minut, což je s prominutím na dvě věci, které nemíním jmenovat. Aby to vůbec k něčemu bylo, je potřeba Vgs řídit v nějaké zpětnovazebí smyčce, no a teď se můžeme složitě bavit o tom, z čeho se ta zpětná vazba odvodí. Nejsnadněji to jde z proudu, kde na alespoň základní stabilizaci stačí vřadit rezistor do source tranzistoru. Úbytek na rezistoru je úměrný procházejícímu proudu a současně se odečítá od Vg (Vg=Vgs+Vr, kde Vg je napětí na gate proti zemi, Vgs je napětí na gate proti source a Vr je napětí na rezistoru mezi source a zemí), čímž to vyrobí alespoň nějakou zpětnou vazbu, proud pak bude řekněme úměrný napětí Vg sníženém o nějakou konstantu. Toto zapojení má pochopitelně spoustu problémů, ale je to alespoň něco. Daleko lepší možností však je řídit gate výstupem operačního zesilovače, jehož kladný vstup se pověsí na nějakou nastavitelnou úroveň a záporný na snímání proudu. Takto se zase chytím konstantního proudu. Pokud budu chtít konstantní napětí, budu se chytat kladným vstupem napětí a záporným něčeho konstantního, tady ten tranzistor funguje obráceně - větší proud znamená menší napětí ze zdroje. Pokud budu chtít konstantní odpor, odpor je poměr mezi napětím a proudem, pak asi nejsnadnější je chytit se kladným vstupem operáku přes dělič napětí a záporným zase úbytku na proudovém bočníku, poměrem mezi těmito dvěma věcmi bude daný odpor, který to bude předstírat. Největší sranda je s výkonem, ale do toho opravdu nemíním zabíhat (dlouhý nezáživný výklad).
Řešit část té smyčky nějakým výpočetním systémem samozřejmě možné je, ale problémem je rychlost, ze zpoždění té smyčky potom plyne filtrace, takže aby to vůbec bylo realizovatelné, mělo by zpoždění té smyčky být řekněme řádově v desítkách μs, což není nereálné, ale není to jednoduché a definitivně to není levné. Na druhou stranu dokáže to být velice zábavné, ale z praktického hlediska je lepší udělat zátěž analogově a případně analogovou část řídit přes D/A převodníky z nějakého počítače, v jehož softwaru pak jde implementovat nějaké přídavné funkce. Drtivá většina levnějších laboratorních zátěží je dělaná takto. Na druhou stranu, do dobře navrženého výpočetního řešení se snadno přidávají další funkce.
Tolik k zátěži samotné. Ta věc by řekněme jednoduchou úpravou mohla dojít daleko lepší použitelnosti. Když už člověk investuje čas do krabičky, čelního panelu atd., tak to pak zabít tím, že ušetřím operák a bočník? Nevím, no, každý svého štěstí strůjcem. Nechci aby to vyznělo nějak negativně, spíše jako povzbuzení, že tady to chce ještě trošičku zapracovat a výsledek bude daleko lepší.
Mimochodem, ty čelní panely vrtám a řežu takhle z výkresu také, ale s jedním rozdílem. Já tam ten papír lepím oboustranou izolepou. Je s tím prostě méně práce. Na druhou stranu ona se oboustranná izolepa (narozdíl od různých tlustých pásek) shání celkem blbě. Mně se zadařilo tuším v Tipě nebo Hadexu, už nevím, tyto dva obchody se mi pletou.
Ano, tahle zátěž je hodně omezená, počítám s tím. Člověk to sice musí pořád hlídat, protože ano, konstantního tam není nic, ale pro moje účely to stačí, neplánuju něco zatěžovat v rámci hodin, nebo s nějakou extra přesností.
A není to zas tak otřesný, zhruba do 100W se ta teplota a tím pádem odpor tranzistoru tolik nemění. Překvapilo mě, čeho je ten chladič schopnej. Kolem 200W to ale skáče opravdu hodně no 😅. Hlavně za začátku, dokud se ta teplota trochu nevyrovná.
Chtěl jsem vyrobit co nejjednodušší zátěž to půjde a ve videu vysvětlit absolutní základy el. zátěže. Snažím se teď vydávat video jednou týdně, tak nestíhám žádný zázraky. Už teda vyrábím druhou, mnohem lepší zátěž, ale to mi potrvá hodně dlouho no.
Díky za konstruktivní kritiku 👍
Zdravím, byl by odkaz na ten měřák?
www.aliexpress.com/item/1005005949270553.html?spm=a2g0o.order_list.order_list_main.138.5bed1802R0oAP8
Je to ta 10A verze
@@experimentyvsehodruhu9470 Díky
Serus to zapojenie bi bolo super
Už pracuju na druhým dílu tohodle videa, celý schéma bude tam.
Ahoj Jirko, zátěž potřebuješ pořád, pokud se aktivně venuješ elektronice
prečo si nenehal tranzisotor v krabici a vetrak nedal von ...ved od toho je krabica aby primarne elektricke obvody boli schovane.....
Nechci ti dávat palec dolů, ale toto je ko
Jirko, pokud nevíte jak funguje el. zátěž a k čemu se používá 🤔tak si to napřed nastuduj.