O Vávlavu IV. jsem do ještě před asi týdnem myslel, že to byl líný poživačný parchant, ožrala a smilník. Byl. Dočetl jsem třetí knížku o jeho otci a přesto, že autoři nejsou schopni jeho otce pořádně zhodnotit, došlo mi, že Václav IV. neměl vůbec šanci. Pokud neznáte pořádně život a vládu a činy jeho otce, musíte se ve Václavu IV. mýlit. Abych to vyjádřil co nejstručněji: po něm jsme nikdy takového panovníka už neměli ale ani náhodou. Sice jen proto, že se Josef II. velmi předčasně upracoval k smrti, ale genialita Karla IV. vysoce přesahovala všechny jeho současníky. I přes všechnu jeho nepedagogickou snahu naučit to i synka, nemohla tato snaha našeho panovníka vést k úspěchu. To musí mít ten člověk v sobě. Jediné, co Karel IV. u synka nechtěně dodáhl bylo naprosté zděšení toho, na co v žádném případě nemá a nikdy mít nebude. Jestliže srovnáme jeho otce, Jana Lucemburského, ten synkových kvalit nedosahoval vůbec. Připomínám, že Karel IV. byl napůl Přemyslovec, krev našich předchozích, ryze etnicky českých, králů! Příklad: Karel IV. měl a) perfektní zpravodajskou službu b) dokonale uměl analyzovat a syntetizovat získané informace. Dokonale. a to je konečná pro téměř jakéhokoliv nástupce. Toto dokáže jen velmi malé promile lidí. O co se jednalo obecně například: on musel umět z náznaků zpráv, co dostával, pochopit o co komu jde, on se musel umět vžít do myslí těch, se kterými vedle spory, on musel všechny ty mraky lidiček znát povahově včetně těch, které si dotyční brali a musel znát rodiny těch, které si brali... jací jsou, jak se chovají, jaké mají záliby... musel umět predikovat, jak se zachovají... no vůbec, vůbec neměl Václav IV. šanci. Podobný génius byl Evžen Savojský, ale to byl jen vojevůdce. Hrabě Kinský, nedosahující ovšem geniality malého Abbého, Marií Terezií vysoce oceňovaný, byl také schopný na tomto poli, ale takoví lidé jsou velmi málo k vidění.
@@martinkukumberg1908 Zikmund Lucemburský se hodně, na rozdíl od Václava IV. potatil. Jenže díky Přemyslem Otakarem I zavedené primogenituře měl na trůn nárok nejstarší žijící syn (a pak podle postupné příbuznosti) a tím byl Václav IV, syn třetí otcovy ženy Anny Svidnické, (polsko-uherští rodiče) kterého Karel IV. poctivě drtil na vládnutí. (Primogenitura byla nutností: skrze opravdu divoké spory v rodinách vladařů destabilizujících neustále naši zemi). Římský král Fridrich II. Štaufský (jeho předek z rodu Štaufů, Fridrich I. Barbarossa, nám dal jakožto římský císař roku 1085 titul prvního nedědičného krále a znak jednoocasého českého lva - nechtějte ani vědět za co. Druhý ocas našeho lva, stejně jako moravskou orlici, přidal až Přemysl Otakar II.) roku 1216 potvrdil nástupnická práva jeho prvorozeného syna. Předtím, roku 1212 nám zaručil nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království římský císař Ota IV. z rodu Welfů. Karel IV. tak musel určit za svého nástupce syna Václava IV. Zikmund neměl moc úpěchy na bitevním poli, ale to Karel IV. také tak moc ne. Zato byl po tatínkovi skvělý diplomat a dokázal srovnat tehdy papežské schizma! Což byla v to době velmi záslužná věc stabilizující celý křesťanský svět. Zikmund samozřejmě viděl, co tropí jeho bratr za neřádství v zemi a kam vede odkaz jejich otce, a snažil se to nějak vyřešit, bratra dvakrát unesl. Měl v sobě už jen část Přemyslovské krve, jinak by ho zapíchl a problémy by vyřešil, ale to on nedělal. Jenže vláda kazisvěta Václava IV. trvala od roku 1378 po otcově smrti do roku 1419. 41 let ve státě nikdo nevládl. Král nekonal, což v jeho pravomoci byla řada správních věcí jako dědictví a podobně, takže země celkově upadala. Až v roce 1420 byl Zikmund korunován českým králem, ale česká šlechta poněkud již zdivočelá bez pána ho odmítla, protože v tom už byly i násilnosti vyvolané Husem na plné pecky již do roku 1411 a papežské schizma, které společnost tvrdě rozdělovalo. Lidi se báli, že nebudou po smrti znovu vzkříšeni, když nedostanou zaopatření od duchovních, kteří patří pod toho správného papeže, který je vyvolený bohem!. Toto dnes směšné téma bylo absolutně nejzávažnější tehdejšího života, pozor na to. Morava, Slezsko a Lužice Zikmunda schválily. Na témže sněmu v Kostnici si Hus konečně i přes všemožnou ochranu Zikmunda (skrz klid v Čechách) vykoledoval svou hloupostí, co tak moc chtěl. Jeho upálení ale ještě nic moc neznamenalo, až upálení Jeronýma Pražského zažehlo v Čechách mordování ve velkém. Po Žižkově vraždění Čechů jsme přestali být Slované, nastěhovala se sem většina Němců rychleji, než se stačili rodit české děti. Zikmund Lucemburský byl rodilý Čech, pražák jako poleno, po otci krve Lucemburské a Přemyslovské po matce Polák. Od Čech definitivně odtrhl Braniborsko svou zástavou této země norimberskému purkrabímu Fridrichu I. z Hohenzollernu. S Joštem Moravským už roku 1396 začali konat proti Václavu IV. Zikmund Lucemburský byl ale hlavně zastáncem nadvlády moci světské nad duchovní, díky čemuž narazil u husitských fanatiků a ještě od nich dostal opakovaně naloženo. Král Václav IV. měl v době, kdy by ho mohl býval Zikmund svrhnout a nahradit, plně oddanou šlechtu, což vycházelo ještě od jeho otce, který se těšil absolutnímu respektu české šlechty. Zikmund prostě šanci ubránit devastaci země neměl a dokázal, co dokáz mohl.
Po Vaší přednášce mne velice zajímá podvod Konráda z Vechty. Dosud jsem měla povědomí pouze o dlouhé minci po Bílé hoře. Že se konsorcium asi inspiroval u Konráda je pro mě překvapením. Nemohu to nikde dohledat. Nedáte mi tip?
Vážená paní Jano, doporučuji webové stránky České numismatické společnosti. Tam je i pojednání věnované pražským grošům. A tam také naleznete i seznam mincmistrů v době Václava IV. Zároveň tam naleznete také i pojednání jak a o kolik procent byla tzv. zlehčována mince. Je to velice zajímavé čtení, kupříkladu se tam dočtete i jak pomocí chemikálií upravovali vzhled groše, aby měl stříbrnou barvu, když byl načervenalý pro velký obsah mědi. Konrád nebyl jediný mincmistr v době jehož funkce došlo k znehodnocování grošů. Mimochodem mincmistrem byl 2x. V době, kdy Zikmund se snažil vládnout místo Václava, tak byl také z pozice mincmistra odstraněn Konrád a do funkce se vrátil až s opětovným uchopením moci krále Václava IV. Zajímavé je, že nejhorší "kvalitu" měla ražba grošů z roku 1407, tedy v době, kdy již Konrád nebyl mincmistrem. Ale byl náš mincmistr, který jako oblíbený dvořan Václava IV. byl prosazen za olomouckého biskupa a záhy poté na post pražského arcibiskupa. Tím mimochodem také Václav IV. upevnil svoji pozici vůči církvi, resp. pražským arcibiskupům. Místo pro něj nepříjemného a příliš vzdorného arcibiskupa Zbyňka Zajíce prosadil nejdříve svého osobního lékaře a pak svého dobrého dvořana. Děkujeme za sledování našich videodokumentů. MW
Proč škoda? Někomu (mně) taková přednáška vyhovuje a Vy můžete na internetu najít jiné, méně teatrální, komentáře. Každý si prostě najděme to naše a nemluvme ostatním do jejich vkusu.
Díky bohu ,že jste mě nikdy neučil, musel bych odejít ze školy znechucen a s pláčem nad vašimi citacemi . Měl jste raději učit tělocvik a hudební výchovu Johanko, kralevici.
krasny vyklad srdecne diky
excelentní
Děkuju za zajímavé video)
O Vávlavu IV. jsem do ještě před asi týdnem myslel, že to byl líný poživačný parchant, ožrala a smilník. Byl. Dočetl jsem třetí knížku o jeho otci a přesto, že autoři nejsou schopni jeho otce pořádně zhodnotit, došlo mi, že Václav IV. neměl vůbec šanci. Pokud neznáte pořádně život a vládu a činy jeho otce, musíte se ve Václavu IV. mýlit.
Abych to vyjádřil co nejstručněji: po něm jsme nikdy takového panovníka už neměli ale ani náhodou. Sice jen proto, že se Josef II. velmi předčasně upracoval k smrti, ale genialita Karla IV. vysoce přesahovala všechny jeho současníky. I přes všechnu jeho nepedagogickou snahu naučit to i synka, nemohla tato snaha našeho panovníka vést k úspěchu. To musí mít ten člověk v sobě. Jediné, co Karel IV. u synka nechtěně dodáhl bylo naprosté zděšení toho, na co v žádném případě nemá a nikdy mít nebude.
Jestliže srovnáme jeho otce, Jana Lucemburského, ten synkových kvalit nedosahoval vůbec. Připomínám, že Karel IV. byl napůl Přemyslovec, krev našich předchozích, ryze etnicky českých, králů!
Příklad: Karel IV. měl
a) perfektní zpravodajskou službu
b) dokonale uměl analyzovat a syntetizovat získané informace. Dokonale.
a to je konečná pro téměř jakéhokoliv nástupce. Toto dokáže jen velmi malé promile lidí.
O co se jednalo obecně například: on musel umět z náznaků zpráv, co dostával, pochopit o co komu jde, on se musel umět vžít do myslí těch, se kterými vedle spory, on musel všechny ty mraky lidiček znát povahově včetně těch, které si dotyční brali a musel znát rodiny těch, které si brali... jací jsou, jak se chovají, jaké mají záliby... musel umět predikovat, jak se zachovají... no vůbec, vůbec neměl Václav IV. šanci. Podobný génius byl Evžen Savojský, ale to byl jen vojevůdce. Hrabě Kinský, nedosahující ovšem geniality malého Abbého, Marií Terezií vysoce oceňovaný, byl také schopný na tomto poli, ale takoví lidé jsou velmi málo k vidění.
A co Zikmund? Nebyl by lepším kralem?
@@martinkukumberg1908 Zikmund Lucemburský se hodně, na rozdíl od Václava IV. potatil. Jenže díky Přemyslem Otakarem I zavedené primogenituře měl na trůn nárok nejstarší žijící syn (a pak podle postupné příbuznosti) a tím byl Václav IV, syn třetí otcovy ženy Anny Svidnické, (polsko-uherští rodiče) kterého Karel IV. poctivě drtil na vládnutí. (Primogenitura byla nutností: skrze opravdu divoké spory v rodinách vladařů destabilizujících neustále naši zemi).
Římský král Fridrich II. Štaufský (jeho předek z rodu Štaufů, Fridrich I. Barbarossa, nám dal jakožto římský císař roku 1085 titul prvního nedědičného krále a znak jednoocasého českého lva - nechtějte ani vědět za co. Druhý ocas našeho lva, stejně jako moravskou orlici, přidal až Přemysl Otakar II.) roku 1216 potvrdil nástupnická práva jeho prvorozeného syna. Předtím, roku 1212 nám zaručil nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království římský císař Ota IV. z rodu Welfů.
Karel IV. tak musel určit za svého nástupce syna Václava IV.
Zikmund neměl moc úpěchy na bitevním poli, ale to Karel IV. také tak moc ne. Zato byl po tatínkovi skvělý diplomat a dokázal srovnat tehdy papežské schizma! Což byla v to době velmi záslužná věc stabilizující celý křesťanský svět. Zikmund samozřejmě viděl, co tropí jeho bratr za neřádství v zemi a kam vede odkaz jejich otce, a snažil se to nějak vyřešit, bratra dvakrát unesl. Měl v sobě už jen část Přemyslovské krve, jinak by ho zapíchl a problémy by vyřešil, ale to on nedělal.
Jenže vláda kazisvěta Václava IV. trvala od roku 1378 po otcově smrti do roku 1419. 41 let ve státě nikdo nevládl. Král nekonal, což v jeho pravomoci byla řada správních věcí jako dědictví a podobně, takže země celkově upadala.
Až v roce 1420 byl Zikmund korunován českým králem, ale česká šlechta poněkud již zdivočelá bez pána ho odmítla, protože v tom už byly i násilnosti vyvolané Husem na plné pecky již do roku 1411 a papežské schizma, které společnost tvrdě rozdělovalo. Lidi se báli, že nebudou po smrti znovu vzkříšeni, když nedostanou zaopatření od duchovních, kteří patří pod toho správného papeže, který je vyvolený bohem!. Toto dnes směšné téma bylo absolutně nejzávažnější tehdejšího života, pozor na to. Morava, Slezsko a Lužice Zikmunda schválily. Na témže sněmu v Kostnici si Hus konečně i přes všemožnou ochranu Zikmunda (skrz klid v Čechách) vykoledoval svou hloupostí, co tak moc chtěl. Jeho upálení ale ještě nic moc neznamenalo, až upálení Jeronýma Pražského zažehlo v Čechách mordování ve velkém. Po Žižkově vraždění Čechů jsme přestali být Slované, nastěhovala se sem většina Němců rychleji, než se stačili rodit české děti.
Zikmund Lucemburský byl rodilý Čech, pražák jako poleno, po otci krve Lucemburské a Přemyslovské po matce Polák. Od Čech definitivně odtrhl Braniborsko svou zástavou této země norimberskému purkrabímu Fridrichu I. z Hohenzollernu.
S Joštem Moravským už roku 1396 začali konat proti Václavu IV.
Zikmund Lucemburský byl ale hlavně zastáncem nadvlády moci světské nad duchovní, díky čemuž narazil u husitských fanatiků a ještě od nich dostal opakovaně naloženo.
Král Václav IV. měl v době, kdy by ho mohl býval Zikmund svrhnout a nahradit, plně oddanou šlechtu, což vycházelo ještě od jeho otce, který se těšil absolutnímu respektu české šlechty. Zikmund prostě šanci ubránit devastaci země neměl a dokázal, co dokáz mohl.
Video se mi opět moc líbilo. Děkuji.
Děkujeme za sledování našich videodokumentů. MW
Moc krásný dokument
Díky. 🙋♂️MW
Dekuji za video.
Děkujeme za sledování našich videodokumentů. MW
Obsah super,ale forma výkladu... No,ubrat na "dramatičnosti" by opravdu nebylo na škodu. Protože téma i zpracování je moc dobré.
Stačí si to zrychlit na 1,5. Pak se to dá skousnout.
Po Vaší přednášce mne velice zajímá podvod Konráda z Vechty. Dosud jsem měla povědomí pouze o dlouhé minci po Bílé hoře. Že se konsorcium asi inspiroval u Konráda je pro mě překvapením. Nemohu to nikde dohledat. Nedáte mi tip?
Vážená paní Jano, doporučuji webové stránky České numismatické společnosti. Tam je i pojednání věnované pražským grošům. A tam také naleznete i seznam mincmistrů v době Václava IV. Zároveň tam naleznete také i pojednání jak a o kolik procent byla tzv. zlehčována mince. Je to velice zajímavé čtení, kupříkladu se tam dočtete i jak pomocí chemikálií upravovali vzhled groše, aby měl stříbrnou barvu, když byl načervenalý pro velký obsah mědi. Konrád nebyl jediný mincmistr v době jehož funkce došlo k znehodnocování grošů. Mimochodem mincmistrem byl 2x. V době, kdy Zikmund se snažil vládnout místo Václava, tak byl také z pozice mincmistra odstraněn Konrád a do funkce se vrátil až s opětovným uchopením moci krále Václava IV. Zajímavé je, že nejhorší "kvalitu" měla ražba grošů z roku 1407, tedy v době, kdy již Konrád nebyl mincmistrem. Ale byl náš mincmistr, který jako oblíbený dvořan Václava IV. byl prosazen za olomouckého biskupa a záhy poté na post pražského arcibiskupa. Tím mimochodem také Václav IV. upevnil svoji pozici vůči církvi, resp. pražským arcibiskupům. Místo pro něj nepříjemného a příliš vzdorného arcibiskupa Zbyňka Zajíce prosadil nejdříve svého osobního lékaře a pak svého dobrého dvořana. Děkujeme za sledování našich videodokumentů. MW
Moc teatrálne a zdĺhavé
To opravdu nikomu nevadí jak ta hudba řve. ? Takže výklad není slyšet
Je to hrůza, každou větu začíná hlasitě a větu končí potichu. když neví jak dál tak vše přebírá od Jana Václava Hájka.
Nikdo není 100% dokonalý. Navzdory nedokonalostem (přednes i výběr informací) se mi to líbí a považuju zhlédnutí za přínosné.
Zajímavé vyprávění, ale ten přednes je strašný a rušivý..
Zvyšování hlasu, důraz na některá slova...
byl rozmazleny Karlem
Omyl, hůř jste to napsat nemohla.
@@NekorektniPochybovac-or8bi To si vubec nemyslim.
@@MariaMadarova-sk7pr Tak uveďte, jak ho otec rozmazloval, jediný příklad.
K čemu ta teatrální výstup.Škoda že k nám nemohl promluvit nějaký opravdový rétor s příjemným hlasem. Toto je docela hrůza.
Proč škoda? Někomu (mně) taková přednáška vyhovuje a Vy můžete na internetu najít jiné, méně teatrální, komentáře. Každý si prostě najděme to naše a nemluvme ostatním do jejich vkusu.
Díky bohu ,že jste mě nikdy neučil, musel bych odejít ze školy znechucen a s pláčem nad vašimi citacemi . Měl jste raději učit tělocvik a hudební výchovu Johanko, kralevici.
CHYBA!!! HLAVNE MESTO V CASE SMRTI KRALA VACLAVA BOLA NIE-BRATISLAVA! (PRESBURG) =ALE-BUDA-BUDIN (BUDAPEST)
Aula regia 44:27
Ano Síň královská, aula nikoliv aura, omlouvám se za chrapot, v únoru tam byla fakt děsná zima😢
@@martinweis5611 Aspon si overite, ze se lide divaji az do konce :)
Díky za sledování našich videodokumentů. Jsem rád, že jste vydržel až do konce. 👍
@@martinweis5611 První Vaše video, které jsem sledoval, bylo o Janu Husovi. Všem doporučuji.
Málem jsem se z toho zescal a zesral.
Dík..
@Jerry V o_o