Náš příběh v procesu pěstounské péče (apel na poslance na změnu systému)
Вставка
- Опубліковано 19 сер 2020
- #pestounstvi #adopce #pestounskapece #nahradnirodinnapece
Už delší dobu jsem cítila nutkání natočit video s naší osobní zkušeností z oblasti náhradní rodinné péče. Koncipovala jsem ho nakonec jako apel pro poslance pro systémové změny.
Možná video zapadne a nic se nestane a možná také ne, třeba ho pár poslanců uvidí, uslyší a třeba svoji kapkou napomůže k systémovým změnám 🙏Udělala jsem maximum a teď už ať se věci dějí, jak mají. Budu ráda za vaše sdílení, komenty, zkušenosti.
Účelem videa nebylo kohokoli kritizovat, hanit apod., ale upozornit na nesystémovost, subjektivnost a nefunkčnost systému náhradní rodinné péče.
Založila jsem projekt a YT kanál SPOJENI SRDCEM, kde sdílím další videa týkající se našeho příběhu jakožto pěstounů a příběhy dalších rodičů a dětí v náhradní rodinné péči:
bit.ly/3qkFKvG - Розваги
Jako přechodná pěstounka velice vnímám nedostatky v systému pěstounské péče. (Řekla bych, že jsou dány základy, ale není pevná a funkční konstrukce). A z toho plynou i postoje k pěstounům - co by žadatelům! Pakliže nás stát (lépe řečeno společnost) potřebuje. A společnost nás POTŘEBUJE! A přes všechny zádrhele a lidské nedokonalosti dáváme mnohem víc než ústav. A to mám úctu k práci v Domovech..ať už dětských nebo třeba domovech pro seniory. Ale mám zkušenost, že domácí péče je nejen individuální, přirozenější, optimálnější, ale i levnější.(Tedy levnější pro stát). Pak je tedy třeba začít opravdu budovat onu "konstrukci" tohoto systému. Protože chybí.
Pěkný den přeji. Po shlédnutí videa jsem Vám prostě musela napsat. S manželem jsme z Moravskoslezského kraje a svou žádost jsme podali 8.1.2020. Místní OSPOD jsem ale navštívila už v listopadu roku 2019, úřednice mi sdělila mezi dveřmi toto. Ta úřednice, kterou hledáte, je u soudu, nikdo jiný tu není, ale pokud chce alespoň nějaké informace, tak o patro níž. Jak to pak pokračovalo dále? Sice mne o patro níže přijali, ale paní mi to řekla na rovinu. Teď na Vás momentálně nemám čas, od pondělka mám 14 dnů dovolenou, tak bych to viděla za 4 týdny u nás.
To byl už prosinec 2019, kde jsme s manželem dostali první formuláře, informace a 8.1. byl OSPOD u nás.
Po cca měsíci jsme dostali vyrozumění, že byl spis předán Kraji a ten by nás měl informovat. Ano informoval, že kvůli Covid 19 se zatím příprava přesouvá, ale budou nás informovat. Následně přišel další mail, že do odvolání je celé naše řízení, kvůli COVID 19, na neurčito, ZASTAVENO. To je něco, co jako žadatel o náhradní rodinnou péči nechcete slyšet. Za normálních okolností bych už rezignovala, ale zvedla jsem telefon a asi půl hodiny jsem hovořila s úředníci o důsledcích takových "nelidských" mailů. Hodně jsem se musela ovládat, abych celou situaci ustála a světě div se, následující den se mi ozval psycholog a pozval si nás na schůzku. S manželem nás vybrali jako první náhradníky. Psychologa, spolu s přípravou, jsme měli souběžně a v listopadu 2020 jsme obdrželi rozhodnutí z Kraje, že jsme byli schválení jako dlouhodobí pěstouni a zařazení do databáze. Co mne celkem zarazilo, tak se "prý" obecně moc nenosí, pokud jsou rodiče již v pokročilejším věku (já 43, manžel 44), tak se takovému páru, úplně malé děti nepřidělují (myslím miminka). S manželem jsme si stanovili dítě do 3 let věku. Měli jsme obrovskou radost z toho, že nás schválili, protože upřímně mi taky bylo, z počátku, proti srsti, že psycholog, se kterým strávím pár hodin, má rozhodnout, jestli budeme dobrými rodiči. Tak nějak jsem z počátku žertovala, že kdyby tím samým měli projít biologičtí rodiče, půlka národa, s nadsázkou, by byla bez dětí. Ale zpět k nám. Po rozhodnutí z Kraje, nás, 8.1.2021 měla navštívit pěstounka, která nás, mimochodem, vedla přípravou a měla nás připravovat na příchod dítěte v programu provázení. Dva dny před schůzkou, kvůli situaci COVID, setkání odvolala, což jsme respektovali. Dnes je 28.2. a nic se neděje. Víte, minimálně bych očekávala např. alespoň krátký mail z Kraje ve stylu, Vážení, víme, že situace není lehká, ale děláme maximum.... Vyčkejte, jsme v tom s Vámi... No prostě nějaké povzbuzení. Namísto toho, abychom zúročili vědomosti, nabité z přípravy, a to podotýkám jsme bezdětní, tak mám pocit, že se vše uměle schovává za Covid. Mnozí, z kurzu, dodělali zbytek kurzu a psycho až letos, čili po více jak roce. Nevím, kdy případně Krajský úřad vyhodnotí, že bychom byli nebo nebyli vhodnými rodiči, ale už jsme se s manželem bavili, že pokud se nic do dubna nestane, tak zkusíme zřejmě hostitelskou péči, nebo se zkusíme obrátit na jiný kraj. Takže na jednu stranu souhlasím, že je, v zájmu dětí, dostatečně prověřit žadatele, na druhou stranu, by se dalo lecos urychlit. Ty děti se v těch ústavech za Covid schovávat nemůžou. V přípravě jsme viděli film, kde srovnávali vývoj chlapce z kojeneckého ústavu a holčičky, vyrůstající v úplné rodině. Téměř na každé akci jsou reklamy: Dejme dětem rodinu, přidejte se k nám apod. Ale s takovým tempem to bude uchazeče spíše odrazovat. Jinak velmi děkuji za Váš příspěvek. Iveta
Dobrý den, děkuji za váš příběh. Lhůty jsou šílené a moc Krajů v tomto dost neomezená, což jsou body, které chci dál řešit - ať už přes ombucmana, MPSV a dalšími cestami - momentálně řešíme s ogranizací Dobrá rodina podněty náš a dalších pěstounů, co dál.. Někteří pěstouni na své svěřené děti čekají dlouho, Kraje mezi sebou špatně či vůbec nekomunikují, takže já osobně bych příliš nečekala a byla klidně iniciativní - přes iniciativu Hledáme tě mámo, táto už našel své děti nejeden pěstoun, tak mrkněte. Tím, že jste schválení pěstouni by to neměl být snad problém, třeba zde vhodné dítko najdete a nebo pak přes DD, hostitelskou péči atd. Některé Kraje vlastní iniciativu nemají rádi (např. náš Kraj Vysočina), někde jsou s tím v pohodě. My si našli chlapce v jiném kraji (kde pro něj nebyli pěstouni!!) a soud nám ho svěřil, už ho máme 4 měsíce doma. Naše odvolání (už rok) stále nikdo neřeší.. www.pestouni.cz/aktualne/hledame-rodinu/
@@Dvanactipes děkuji že jste si udělala čas a odpověděla mi. Zkusíme se podívat na Vaše doporučení a jak píšete vyvinout vlastní iniciativu. Ještě jednou děkuji a přeji mnoho úspěchů.
@@ivetahalfarova4225 děkuji, držím pěsti a budu ráda, když pak dáte vědět, jak vám to dopadlo - klidně na mail zuzana.zateckova@novystart.com
Jsme v systému jako žadatelé přes rok a ještě za sebou zdaleka nemáme celý proces. Také kvůli koroně. Už ale máme zkušenost se systémem a žádná sláva to není. Na druhou stranu, když Vám krajský úřad, pravděpodobně na základě psychologického vyšetření, řekl, že to Vaše dítě nezvládne, asi na to stanovisko důvod měli. A další věc je, že se ta různorodost v posuzování v konečném důsledku ani netýká rozdílného přístupu k posuzování v krajích. V podstatě záleží hlavně na jednotlivcích. To je stěžejní. Kraj sice má nějaká pravidla, ale stejně vždy rozhoduje jednotlivec, případně doslova pár lidí. A to není nikdy zcela objektivní. A snad ani nemůže být. Nakonec, ono není na škodu, že se systém snaží o to, aby se už tak traumatizované děti nedostanou k lidem, kde by se jejich trauma ještě prohloubilo. Otázka je, nakolik se to, i přes aktuální nastavení systému, ve skutečnosti daří. Tolik můj názor.
Vážená Sandro, děkuji za názor a přeji hodně štěstí v procesu, ať je to brzy za vámi a snad se setkáte s kladným hodnocením Kraje.
My jsme nečekali, až se MPSV dostane k našemu spisu, aby mohli rozhodnutí prozkoumat (máme teď půlku listopadu a odvolávali jsme se koncem března, jen tak mimochodem a stále nic). Vzali jsme iniciativu do vlastních rukou a soud nám přiklepnul 5ti letého chlapce do pěstounské péče (je zajímavé, že ten názor Kraje nesdílel, ačkoli jejich materiály měl), se kterým už spokojeně chvíli žijeme.
To jen tak na doplnění k tomu, co jste psala k tomu našemu psycho posudku. Pokud by každý argumentoval tím, že vaše vlastní dítě nezvládne traumatizovaného sourozence, ještě na základě asi 10 min. sezení s dítětem, tak to by nebyl žádný pěstoun a všechny děti by byly v ústavech - což je mimo jiné dnešní smutná realita.. Takže teď už jsme poskytli domov děťátku, které jsme zachránili před ústavem a máme se všichni báječně, pokroky vidíme každým dnem.
Držíme pěsti, ať to máte hladké a já zase natočím brzy nové videjko o aktualizaci našeho příběhu.
@@Dvanactipes děkuji, to jsem ráda, že jste to nevzdali a máte kluka. Jakou cestu seznámení jste volili? A nemá na odpověď ministerstvo zákonnou lhůtu? Myslíte, že i kdyby bylo pěstounů víc, skutečně by se umístili všechny děti. Mám za to, že jsou děti, které si je ochotno vzít jen velmi málo lidí.
@@sandraprcikova3886 Dozvěděli jsme se o tomto chlapečkovi přes známou, seznámili se s ním a dva měsíce probíhalo intenzivní seznamování a vzájemné navštěvování. Spojili jsme se s jeho Krajem (je z jiného Kraje) a OSPOD, doprovodnou organizací. Pravidelně jsme jim posílali informace, jak probíhá seznamování a navazování. Byli skvělí - všichni. Chápali naši situaci a byli rádi, že je o chlapečka zájem. Viděli naše psychoposudky, nás a věděli, že jsme kvalitní pěstouni. Úplně jiná liga oproti Kraji Vysočina, zde s námi jednali z pozice moci, nešlo o zájem dětí. V tomto případě jim šlo o to dítko, aby se dostalo do rodiny a neskončilo v ústavu. Tak by to mělo být!
A na váš dotaz - ano, myslím si, že jsme schopni najít pěstouny pro děti, kterým to umožňuje zdravotní stav, které jsou v ústavech. Jenže - musí se změnit spousta věcí - za prvé celkový obraz pěstounství (je stále spousta lidí a odpůrců, také v řadě poslanců, kteří si myslí, že to dělá pěstoun pro peníze), dále se musí zkrátit proces přijetí pěstounů, musí se vytvořit společný registr dětí po celé ČR - momentálně spolu Kraje komunikují velmi málo a spíše si "hrají na svém písečku", musí se pěstounská péče celkově upřednostnit před ústavní - to prostě tak není a stále je zde velké lobby za ústavy. Musí se posílit stav lidí na MPSV, kteří řeší odvolání a celkově pracovníky z ústavů pak přesunout na OSPOD apod. Musí se pěstounství dostat do široké veřejnosti, jako že to není nic divného, ale naprosto normální. Věřím, že když nás bude hodně, co budeme mluvit nahlas a budeme se snažit prosazovat změny, systém se trochu pohne.
MPSV bohužel nemá žádný termín do kdy má vyřešit odvolání - to je bordel největší. Když vám přijde rozhodnutí, tak máte 15 DNÍ na to, abyste se vyjádřili, ale u nich není rok žádná doba - naprosto nepřijatelné. Přitom úředníky si platíme ze svých daní.