Jaký je rozdíl mezi jednotlivými raketoplány?
Вставка
- Опубліковано 9 лип 2024
- V tomto videu vám řekneme vše o orbitálních raketoplánech. A to nejen o Americkém Space Shuttle, ale i o sovětském Buranovi. Proč už se raketoplány už nepoužívají, jak došlo k katastrofickým haváriím a je mezi jednotlivými programy vůbec nějaký rozdíl?
Každá zpětná vazba se hodí, like potěší a odběr se zvonečkem slouží vám, abyste byli mezi prvními co se o novém videu dozví.
Vše co potřebujete vědět:
Instagram: / adamek_vikt. .
Discord: / discord
Matelab: www.matelab.cz/
Podcast Zvědaví: open.spotify.com/show/4oCbGPh...
Střižna: Adobe Premiere pro CC 2021
Nahrávání zvuku: Adobe Audition 2021
Náhledy: Adobe Photoshop
Mikrofon: USB Trust Emita GXT
Kapitoly:
00:00 Úvod
00:55 Space Shuttle
12:44 Buran
Zdroje informací:
www.aerospaceweb.org/question/...
www.aldebaran.cz/sondy/sondy/...
edu.techmania.cz/cs/encykloped...
kosmonautix.cz/stitek/raketop...
science.howstuffworks.com/spa...
www.esa.int/Science_Explorati...
www.historyhit.com/inside-the...
evert.meulie.net/faqwd/how-ma...
www.lockheedmartin.com/en-us/...
www.space.com/16726-space-shu...
Použité články z wiki:
cs.wikipedia.org/wiki/Space_S...
cs.wikipedia.org/wiki/Space_S...
cs.wikipedia.org/wiki/Space_S...
en.wikipedia.org/wiki/Space_S...
cs.wikipedia.org/wiki/Buran
en.wikipedia.org/wiki/Boeing_...
en.wikipedia.org/wiki/Space_S...
en.wikipedia.org/wiki/Space_S...
en.wikipedia.org/wiki/List_of...
en.wikipedia.org/wiki/STS-135
Zdroje videa:
Knihovna videí NASA
Journey to the Abandoned Soviet Buran Space Shuttles autora Chris Luckhardt
Buran-Energia 1988 - Soviet Space Program autora Hakushin Channel - Наука та технологія
K videu bych rád opravil tři chyby a dodal ještě jednou tolik informací:
12:25 Správná výslovnost zní: [Endevr]
14:19 Ne An-255, ale An-225
15:24 Na záběru je Dream chaser, který by měl fungovat jako orbitální vozidlo pro zásobování ISS
00:28 Raketoplán není schopný v atmosféře aktivního letu, ale pouze klouzání
09:01 Astronauté žili až do nárazu na vodní hladinu (nezabilo je přetížení)
15:20 Nezmínil jsem ani některé orbitální raketoplány (např. u X-37 čekám na informace ohledně varianty c)
Doplním USA používa mali raketoplán bez posádky sleduj vesmírne výzvy
@@lukasrosko1480 Který program máte na mysli?
@@viktoradamek zariadenie sa volá boeing x 37 b
@@lukasrosko1480 Tak u toho si počkám na podrobnější informace o x37c, i když to může trvat ještě dlouho, ale díky za tip 🙂
@@lukasrosko1480 15:23 opravdu není x-37, ten vypadá jinak, nemá tak baňatou příď a má křídla víc vzadu a má delší trup.
Ve 13:28 cituju "Byl vynesen na oběžnou dráhu pomocí speciálně upraveného raketového nosiče Energia ..." o jakou speciální úpravu se mělo jednat?
"Energia" ako "super-heavy lift launch vehicle" byl od počátku jeden projekt super výkonné rakety, která měla kromě jiného nákladu, vynášet i raketoplán Buran, a tento raketoplán byl přímo součástí tohoto programu "Energia". Tedy se jednalo o "Enegria-Buran" nebo "Energia-Polyus" konfiguraci.
Pokud mám správné informace, raketa Energia letěla 2x, jednou vynesla Buran a podruhé vojenskou stanici (kde ale došlo k problému nějakého vyšší stupně, tedy stanice nedosáhla požadované orbity). Pak došli peníze po změně režimů, a hotový program byl zastaven/zakonzervován, později následně zrušen (i následkem pádu střechy hangáru na zaparkovaný raketoplán=jeho zničení).
Tedy spíše než "upravené verzi" bych doporučil se zmínit o dvou možných konfiguracích této rakety.
Díky za video, pěkný den,
Zdravím, děkuji za postřeh, tuto konfiguraci jsem myslel, ale chápu že to tak nemuselo vyznít.
Jsem rád, že se vám video líbilo.
Viktor
0:28 je dost nepřesná informace. Raketoplán nedovede létat jako běžné letadlo, pouze na stejném principu přistává. Musí se to podařit na poprvé, jinak nemá možnost, jako běžné letadlo vznést se, udělat otočku a zkusit to znovu :) Létat prostě neumí, jen koriguje volný pád.
Děkuji za doplnění, respektive opravení
@@viktoradamek Není zač, je bezva že se zabýváš kosmickou technikou, jen tak dál.
konečně něco podle mého gusta!!! i když bych je radši ještě viděla létat, přece jenom jsem s nimi vyrůstala 🙂
Raketoplán je každé letadlo poháněné raketovým motorem. Zkuste ještě mrknout na experimentální Bell X-1 a především North American X-15. Budete mrkat, jak taky může vypadat raketoplán.
Zdravím, o těchto letounech vím, ale zaměřil jsem se hlavně dva zmiňované programy, ale jistě někdy i o menších raketoplánech video udělám (ať už orbitálních, tak suborbitálních)
Krásné video🚀
Video se líbilo 🙂
Skvělé video
Moc děkujeme 😄
A kde je X-37?
Třeba někde v dalším videu :-) (nemůžu si úplně vše v potřebovat naráz)
pěkný
Moc pěkné video, ozdrojované, záživné, fakticky velmi dobré. Vytknul bych snad jen výslovnost některých cizojazyčných (anglických) slov, to by určitě šlo ještě vypilovat.
dobré videjko dal som ti like
ahoj, hezké video, určitě jako takový stručný výcuc pěkné. Kritizovat dovede každý a ty jsi předal dost informací. Jen jsem trošku doufal, že ve videu zmíníš i věci typu, že NASA dostala od armády nadiktováno, jak má být velký a že konstrukce se odvíjela od jistých plánů armády, od kterých Armáda upustila po první nehodě a nechala náklad vypustit běžným raketovým nosičem. Též stojí za zmínku, že plánováno bylo, že jeden start měl vyjít (ou teď si na číslo nemohu vzpomenout, ale myslím že to mělo být 10-20m dolarů) což se moc nepovedlo, vzhledem k ceně na start která se vyhoupla na 600M-1B , což po ekonomické stránce je brutus.
Samotná cena a to, že Raketoplány se využívali jen jako Trucky, nikoliv jinak, vedlo k tomu, že projekt šel do kopru. Protože vynášet kosmonauty se zvládlo levněji například na Sojuzech, náklad se dal i běžnými nosiči a vyšel nepopsatelně levněji.
Obecně vnímám raketoplán jako zajímavou technologii, která byla narušena právě vměšováním armády a politiky. Politika se projevuje i na SLS raketách, kdy bylo nařízeno, že nový nosič musí být založen na technologii co již mají.
Jedním z vysvětlení je, že mnoho amerických států vyrábí díly a vyrábělo pro raketoplány, tyto jednotlivé země, by přišli o zajímavé zakázky, což si jednotlivý kongresmani nemohou dovolit. Takže i SLS by vypadala jinak a byla založena na jiné technologii, či mohla být mnohem zajímavější.
Tím nebudu zpochybňovat ale samotnou raketu SLS která i tak je výjimečný kousek techniky, ani technologii Raketoplánu, ať už ruskou či americkou.
Čekal jsem jestli zmíníš evropský plán na raketoplán, který byl jen konceptem, že ESA něco takového zvažovala.
Jen znovu řeknu, ať nejsem za Heitra, hezky zpracované video, jen v tom pokračuj :) .
Zdravím, určitě úplně v pohodě, mít jakýkoli feedback je super.
Prvotní myšlenka byla video udělat snesitelně dlouhé (ať už pro diváka, pro mě z pohledu délky přípravy/střihu nebo i pro algoritmus UA-cam) a také informovat co nejširší veřejnost, aby video mělo alespoň nějaký záběr, takže jsem prostě bohužel některé informace vypustil. Taky jsem se primárně zaměřil na již proběhlé projekty, s tím že prostě můžu někdy udělat další video. (takže mám v plánu udělat video jen o NASA a financování, suborbitálních/malých raketoplánech atd.)
Na závěr děkuji za zhlédnutí a zpětnou vazbu :-)
Viktor
@@zvedaviyt tak to pak lépe rozumím tvému plánu. Ber to jako myšlenku, nikoliv vnucování plánu, či podsouvání. Zkus udělat více dílný serial. Vymyslím si. Artemis, jak se zrodila myšlenka návratu, druhý díl, proč raketa připomíná raketoplán je to vůbec něco nového? (lajci si to pletou, kvůli natřené střední části :D ), Co očekáváme od výpravy a jaký je cíl mise? Atd. atd. vím na Artemis jsi dělal video, ale jen jsem to použil jako příklad, že to nazveš seriálem, lidé to nemusí pak považovat za konečné uzavřené video. Například co by bylo i trošku virální je Artemis, proč byly odložené starty a čeká nás uspěšný start. Máš i dost času vytvořit video a zveřejnit pár dnů před termínem.
Ale jak říkám, nechci ti vnucovat myšlenky, jen jak jsi to popsal, říkám si jestli by tomu neslušela číslovka, či název mini seriál a rozvést každým dílem nějak a tím obsáhnout hloubku. Samozřejmě rozebírat změny u Motoru Raptor s tahem u Falconu apod. by asi nikoho moc nebavilo :D ale popsat změny byly a očekáváni atd. však asi rozumíš jak to myslím.
Jsem rád, že tu jsou mladí nadšenci. jen tak dál :)
Ono jde o to že NASA je polovojenská organizace. Nebo alespoň bývala. Navíc NASA je ve federální správě, takže jí nelze vyčítat že jí ovlivňují politici, když je její financování předmětem senátního rozpočtového výboru. Proto byla komercializace vesmírných letů takový problém, protože dlouhá desetiletí mělo na vesmírné lety monopol pouze národní vesmírné instituce jako NASA, ESA, Roskosmos atd. Naštěstí se poslední dvě desetiletí objevily firmy jako Virgin, SpaceX a Blue Origin, které drasticky zlevnili vesmírné lety. Vládní organizace nefungovali na tržní bázy a proto byly brutálně předražené.
@@sheepcz7747 Díky za nápady a podměty :-) a ještě jednou děkuji
@@Foxcb27 to ja vše vím, já to NASA nevyčítám, chápu že mají zřízení dost na prd. Upřímně nevnímám a nikdy nebudu vnímat pozitivně když nevládní organizace (firmy) mají navrh nad státem. Protože jednou díky této moci, budou určovat vládní a jiné směry právě firmy. U Vesmírných letů kdo bude ovládat monopol na lety a tedy i těžbu jinde, bude ovládat celý svět. Je to jako s operátorem, určuje si ceny bez telefonu nebo internetu se takřka nedá fungovat, takže musíme jej mít a tedy pravidelně platit. Je to pomalé zbavení svobody a nezávislosti, skrze nástroj který "musíme mít a používat".
Časem za mnoho let, to samé bude s vesmírnými lety, zevšední to natolik, že si ani ničeho nemusíme všimnout.
A ano vím, že teď zním jako fanatik, jako magor. Zároveň i já jsem rád, za to co dělá hlavně SpaceX. Virgin či Blue Origin obecně neudělali nic (není myšleno, že nevytvořili nic, či že nemají za sebou pokrok či vývoj v kosmonautice, ale že se zaměřují jen a čistě nebo hlavně na turismus), jedou koncept ala turistika, máchají ručičkama a stěžují si na neférovost když je někdo odmítne, velkou část technologie drží pod pokličkou a nenechají moc veřejnost nahlédnout. Takže máme tušení, máme kusé informace, ale působí na mě, že nemají žádný koncept, či směr na delší dobu. V tomto je napřed Space X, který řekla už před 15lety co chce a kam směřuje.
Když sledujeme Elona (kterému poslední týdny hrabe), tak vidíme zaměření tesla (Baterie), zaměření robotiky (dálkově ovládané drony, či drony ovládané AI), Testy tisku ( možnost tvorby základních budov a nástrojů, kam je složité je dovést), Space X (doprava), Starlink (technologie na dálkovou komunikaci - má se testovat a vytvořit i sít u měsíce, otázka času kdy budou satelity i u Marsu, samozřejmě né v tisících, ale pro ovládání či kvalitní dálkovou komunikaci nezbytné) . Toto se Space X nedá upřít.
U dvou zmíněných firem, ale nevidíme moc žádné koncepty, mluví se o výkonnějších raketách, tu zase o možné základně či hotelu, ale to je tak vše.
Shrnu, takže pokrok mimo státní sektor mě děsí, nerad bych byl kdyby korporace ovládali svět a měli větší moc jak samotné státy. Space X a další dělají pro pokrok samozřejmě hodně a je dobře, že se technologie rozvíjí. Ale jak jsem říkal, nejvíce ubližuje rozvoji vměšování státu. Podívejme se na Roskosmos, vše co kdy vydělali šlo do kasy státu který jim jen utahoval kohoutky, přitom ze startů a vynášení věcí, by se uživili samy. Mnoho projektů nebylo dotaženo, či bylo silně podfinancováno, Nauka modul co se budoval nespočet let právě kvůli financím.
To vše jen protože se do vědy pletla politika.
Takže obecně, to škodí nasa asi nejvíce politikaření, nemožnost dělat čistou vědu.
Ať už byla založena s jakoukoliv institucí pravda je, že je bržděná. a kdyby se přestalo zbrojit a cely rozpočet armády šel do Nasa a dalších vědeckých institucí, jsme asi o 50let možná více vědecky a technologicky dál.
Ja by som mal tiez par upresneni:
09:01 Toto je omyl, su dokazy, ze zili az do dopadu na hladinu oceanu. Existuju aj zaber cabiny (ta bola spevnena a rozpad orbitera prezila v celku).
12:25 Myslim, ze vyslovnost je [Endevr]
15:20 Existuje napriklad aj roboticky orbitalny raketoplan X-37, ktory lieta pomerne casto.
Inak kozmonaut sa hovori rusom, taikonauti v cine a zbytok sveta ma astronautov.
Zdravím,
09:01 Ano, bohužel jsem čerpal pouze že zdrojů, které zmínili smrt, ovšem ne přesný okamžik, ale je to tak
12:25 Je to tak, chybka se vloudila
15:20 Ano, na video o něm čekám na aktuality ohledně modelu X-37c
K astronautům a kosmonautům mám ještě pár poznámek, nejsou to pevně definované pojmy a je více interpretací
1) Je nikoli dle původu člověka, který letěl do vesmíru, ale podle místa, kde prodělal výcvik (Amerika, Evropa = astronaut, Rusko/SSSR = kosmonaut (tj. například Vladimír Remek je kosmonaut)
2) Dle původu "vozidla", kterým člověk letěl do vesmíru (tj. Američané, kteří startovali z Bajkonuru jsou také kosmonauti)
Další interpretace různě kombinují původ a výcvik a další parametry
Tyto dva pojmy často zaměňovány, až se z nich stává synonymum (ale definice astronauta je "člověk, který se vydal že země za hranici vesmíru (tj. 100 km) na minimálně 90 minut", u jiné definice stačí pouze splnit výcvik. Ovšem i kosmonaut je astronaut.
A k taikonautovi, oficiální definice zní: "čínský astronaut, člověk, který letí do vesmíru pod čínským vesmírným programem", z čehož vyplývá, že i taikonauta můžeme nazvat astronautem.
Navrch přidám ještě další zajímavosti
1)spationaut = astronaut z Francie/ESA
2)vyomanaut = astronaut z Indie
3)afronaut = astronaut z Afriky
A toto všechno jsou deriváty slova astronaut :-)
Závěrem děkuji za doplnění/opravení
Viktor
Pro sovětské raketoplány byla v Československu založení přistávací dráha a to ve vojenském újezdu Ralsko
Pěkný video
Super práca. Len tak ďalej! 🎉
Zapomněl jste dodat že Američané raketoplány opustili z důvodu financí tento program byl tak finančně náročný že NASA ho prostě neudržela.
krasivojo -
kvalitni dokument. jen tak dal........
👍
Super video, diky. Endeavour jsem mel tu cest videt nazivo prave ve zminovanem muzeu v L.A. Cloveka az neuveritelne moc prekvapi, jak mohutny ten stroj je. Opravdu monutny. To naopak takovej SR-71 Blackbird nazivo pusobi fakt jako prerostlej komar :) At se dari, davam sub!
No s tou znovu použitelností bych značně ubral 1/ ty boční motory byly na jedno použití 2/ ta středová nádrž také 3/ po každém použití raketoplánu následoval dost otravný proces kontroly a oprav tepelného štítu , který byl asi nejslabší částí celé koncepce . Na rozdíl od toho co umí raketoplány je to co dělá Elon Musk schopno znovu použít celý komplet a za týden odstartovat . ( s jiným kompletem ze stejné rampy ) . Jinak řečeno raketoplán bylo takové drahé nedodělané řešení kde cca polovina vybavení šla při každém startu do kopru .
Zdravím, je pravda, že to je trochu s nadsázkou
1/ a 2/ samozřejmě je to tak
3/ tyto otravné kontroly z části probíhají u space x (jen tedy neprobíhají po každém letu v plném rozsahu)
Zároveň je důležité myslet na to kdy vznikl raketoplán, kdy se jednalo o první takové řešení a nejsložitější část (tj. orbiter) je z velké části skutečně znovupoužitelný
Ale ve výsledku souhlasím :-)
Viktor
Já myslel že SRB byly opětovně použitelné. Proto po odhození přistávali do vody na padácích, aby je bylo možné vylovit a znovu připravit k použití. Pokud vím, tak dokonce byl u SRB problém s některými komponenty, že nebyly odolné vůči slané vodě.
Po dohledání informací bych rád upravil dvě odpovědi
1/ pevné boostery jsou po opravě a naplnění znovupoužitelné
2/ externí nádrž se rozpadá během pádu a je pouze na jedno použití
Děkuji Pav Ko za upozornění na chybu
@@zvedaviyt Raketoplán ale byl problematický právě kvůli té diskutabilní kompletní znovu použitelnosti. Raketoplán se nejen že musel důkladně zkontrolovat po přistání, ale také se muselo vyměnit poměrně hodně komponent a tak se jeho provoz značně prodražoval až do mezí kdy byl provoz znovupoužitelného raketoplánu dražší, než jednorázové rakety. U Falcon 9 je použitelnost návratové části mnohem větší a tedy i ekonomická návratnost zařízení. Kontinuální kontrola všech komponent které létají do vesmíru je zlatý standard. Tyto stroje patří mezi kritické technologie na kterých závisí přinejmenším velké hodnoty zařízení, které vynášejí na orbitu. Při letech s posádkou jde i o lidské životy a je jen velmi málo prostoru pro záložní systémy pro záchranu posádky v drtivé většině částí letu. Proto probíhají právě tyto kontroly. Podobně důkladné kontroly probíhají u dopravních letadel a u kritických systémů reaktorů v jaderné energetice.
@@zvedaviyt Za málo :) Omlouvám se za otravné hnidopišství :D
Výbroný video
Děkujeme :-)
Fantastické video! ;)
Ahoj a diky za super video :) Mozno len jedna rada, ked si hovoril o Challenger a Colombia a o pamiatkach obeti, 5x som si musel prehrat tych par sekund aby som rozumel ked intonujes hlasom dole, ze co je po nich pomenovane. Inak super :)
Moc děkuju, vím, že s intonací v těchto částech mám trochu problém, přeci jen se snažím, aby to nevyznělo jako neúcta nebo výsměch. Příště se na to zaměřím trochu víc :-)
Viktor
aký je teda rozdiel medzi jednotlivými raketoplánmy ?
8:00 Pri challengery čo explodoval mal teda zničené tesnenie ale ono je aj to źe kvôli takému to istému problému skoro takto skončil aj discovery našli na tesnení dieru ale naštastie discovery prežil
Děkuji za doplnění
Zajímavé video, jen si prosím ověřuj kvalitně informace které říkáš, faktické chyby jsou nepříjemné a sráží vnímání toho videa strašně moc, přitom ti to muselo dát takové práce. A prosím, když oznamuješ nějaké smutné informace, třeba jako ty oběti havárií, tak pokud nezměnís intonaci a pojedeš to čistě fakticky, nikdo se na tebe nebude zlobit. Nevím jestli tě to tak moc mrzí i po tolika letech, nebo to prostě děláš z úcty k obětem, ale nemusíš to dělat, nejde ti rozumět a vypadá to že to bude nezvládáš natočit jak si z toho smutný. Jinak ale musím smeknout klobouk dolů, ta tvorba je skvělá. Díky 👍
Zdravím, bohužel pár taktických chyb se mi nepodařilo zachytit, protože šlo o věci, které mě nenapadlo dál dohledávat, samozřejmě by se to v ideálním případě nemělo stávat.
S intonací se to má tak, že se snažím, aby to nevyznělo jako zesměšnění...
Ale jinak díky :-)
Viktor
jenom je škoda že jsme se o těch rozdílech moc nedozvěděli ....
pro upřesnění Endevour byl objednán jako náhrada za Challenger a doporucuji nektere aspekty programu Space shuttle podrobněji nastudovat spacelab rozhodne nebyl součástí výbavy všech raketoplánů... program financovala armáda a ta chtěla mít pro každý raketoplán zároveň i vojenské využití proto se v detailech lišily jak konstrukčně tak i učelem Challenger třeba a to se málo ví měl menší nákladový prostor speciálně upravený k vypouštění vojenských satelitů a díky tomu mel vetsi zásoby pohonych hmot a mohl letat na OD skoro 440 Km, rovněž se už dneska ví že obě katastrofy předcházely značné kontroverze u Challengeru se dokonce hlasovalo zda letět či let zrušit protože problémy s srb byly známé a přítomné skoro při každém startu.... Mimochodem Columbia už pri svém prvním startu přišla skoro o 7 m2 desticek a byl skoro zázrak že let neskoncil katastrofou.... rovněž o poškození Columbie při posledním letu se vědělo jen nebylo jasné jak je situace vážná... raketoplán byl dokonce na orbitě fotografován pomocí HT ale snímky nebyly průkazné... nikdo to nepřizná ale podle mne to bylo hop nebo trop... hlavouni z Nasa věděli že je situace beznadějná a naděje na záchranu posádky nulová ale představa že bude na oběžné dráze létat raketoplán se sedmi mrtvími kosmonauty byla nepřijatelná.... ale to se jednou dozvíme ....
palec supr práce
btw od te doby do konce programu byly vždy připraveny dva raketoplány pro případ nějakých problémů což program vlastně ukončilo díky nákladům, mimochodem se stejným systémem se počítalo od samého počátku kdy mel raketoplán letat kazdých 14 dní
možná jen taková zajímavost víte že materiál který byl použit na karamické destičky v tepelném štítu vymyslel J.A.Novotný? nebo se na tom alespon podílel uplné podrobnosti presne nevím velká hvězda prvorepublikové kinematografie který vystudoval chemii a po válce emigroval do USA?
Zdravím, jak už jsem v jedné z odpovědí zmiňoval nebyl myšlen rozdíl mezi jednotlivými Space Shuttly, ale hlavně rozdíl mezi ruským a americkým programem. To, že byl spacelab součástí každé mise jsem nikde neřekl, pouze jsem zmínil, že se jednalo o jedno ze zajímavých využití. Technické rozdíly mezi jednotlivými kusy by pravděpodobně zajímaly jen malou část publika, i když nepopírám, že jsou zajímavé a často do nich mluvila i armáda. Připouštím, že kontroverze jsem zmínil pouze okrajově.
Závěrem, díky za poznatky a zajímavost a to, že něco z videa vypustím, nebo to v něm nezmíním neznamená, že to nevím 🙂
Viktor
ja jsem nerekl ze neco nevite jen je tech 30 let co program fungoval naprosto fascinující a jsem velky fanda vseho co se ho tyka a jsem rad kdyz se jde více do hloubky kazda expedice by vydala na samostatnou knizku ....
@@knizkyznameinezname938 S tím se nedá jinak, než souhlasit
ua-cam.com/video/IlG9oFKigkY/v-deo.html Orbiter Atlantis Planetárium Praha 18.11. 2021.
15:02 registracia lietadiel s prefixom OK maju česke lietadla, slovenske maju OM
Mir byl drazssí 😀
Smutné je, že Challenger destrukčním testem na konec prošel. Bohužel i s celou posádkou. 😒
Aj columbia pri návrate na zem :/
Video až na pár nepřesností dobře zpracované. Ale čekal jsem, že se dozvím odpověď na otázku z nadpisu a ... nic. Jenom clickbait.
Zdravím, rozdílem byl myšlen rozdíl ve fungování obou programů (ať už mám na mysli, způsob, kterým měly raketoplány startovat, kam se programy dostaly, nebo jen mezi Space Shuttly různé doby výrob). Je pravda, že exaktně nikde ve videu není otázka zmíněná, ale rozhodně bych neřekl, že se jedná o clickbait. Název má za cíl přimět ke zhlédnutí a odpovědi na otázku se dají najít :-)
Viktor
@@zvedaviyt Ale já nenašel otázku, čím PŘESNĚ se jednotlivé letové kusy liší. Jediné co jsem zaznamenal bylo to, že novější byly lehčí. To je ovšem jako odpověď zoufale málo. Nicméně chválím, že se zabýváte něčím zajímavým a ne nesmysly. Vždy je prostor růst a zlepšovat se a já vám v tomto případě budu fandit :)
Děkuji, jde už trochu o slovíčkaření, ale mělo jít hlavně o rozdíl mezi ruským a americkým programem (což jsem popisoval i v minulé odpovědi), spíš než porovnání raketoplánů mezi sebou
nepravda 6:40 Ani jeden raketoplán či americký alebo sovietsky nebol na Mire a ani na ISS
Sovětský ne, americký byl jak na MIRu, tak na ISS. Dokonce velkou část modulů, jak ve videu zmiňuji, vynesl na oběžnou dráhu Země.
vidim velkou inspiraci od JIRKA VYSVETLUJE VECI
Zdravím, myslíte to, že se snažím na UA-cam seznámit veřejnost s zajímavými tématy? Nebo něco konkrétního? (protože pokud vím, tak Jirka na toto téma video nedělal)
@@viktoradamek myslim způsob zpracování
To je možné, protože přece jen Jirka odvádí dobrou práci (čímž neříkám, že já také). A inspirace je v tomto případě čistě náhodná, protože cíl to nebyl.
nebylo těch ruských trochu víc?viděl jsem i jiné video + fota
prave ze tady ta znovupouzitelnost vysla draho
No žiadné technické informácie si nám nepovedal. Váha nosnosť, počeť dní schopní ten alebo onen raketoplán schopní absolvovať. No douč sa to.
Zdravím, položím vám jednoduchou otázku, zajímal by výčet technických specifikací u každého z raketoplánů velkou část potenciálního publika?
Samozřejmě, je možné, že ano, ale snažím se videa koncipovat spíš jako populárně-naučná pro širokou veřejnost, případně pro vzdělávání (tj. sdělit základní informace, rozšířit povědomí a podat motivaci se o téma zajímat). A to, že jsem to nezmínil neznamená, že to nevím :-).
Viktor
Typický Rusi🙂 už ten názov buran, spadla na neho strecha😁