Dobrý den, děkuji za super videa. Chtěla bych poprosit video o kompostovani. Už třetí rok se snažím o skvělý kompost podle různých rad a stejně to není ono. Děkuji a děkuji za Vaši supr práci. Dobre se vás poslouchá a vše jde krasne pochopit :).
S tím neošálením přírody souhlasím. :-) Metoda mulčování povrchu půdy pro omezení růstu plevele je plně inspirována přírodou. Podobně to funguje například i v lese, kde vrstva listí každoročně pokrývá povrch půdy.
Jsem ráda, že jsem narazila na Vaši Plodnou zahradu, jste mi velkou inspirací a zdrojem vědomostí a zkušeností. Velkou radost mi ale vždy udělají i Vaše kočičí pomocnice 😀
Perfektné - ako vždy. Veľmi by som chcela vyskášať založenie záhonu bez rýľovania kompostom na lepenke. Problém je, že nemám určite dobrý kompost - boli tam dávané aj buriny a neprešiel asi riadne tepelnou fázou. Je možné ho nejako zušlachtiť? Napadá ma použiť ten nekvalitný kompost - brať ho ako hnedú zložku a primiešavať tam zelenú zložku napr sekanú trávu a riadne premiešavať ... dostanem takto kvalitný kompost ktorý prejde tepelnou fázou? Alebo ako to podporiť? Napr kvasené slepačince ... neviem - bojím sa že si založím nie nová zeleninový ale plevelový záhon :(
Děkuji mokcrát za milý komentář, Veroniko! Uvažujete správně.:-) Buď můžete kompost, který neprošel teplotní fází, použít jako podkladovou vrstvu pod kompost, který teplotní fází prošel, nebo kompost promísit s jiným, kde teplotní fázi již nastartujete pomocí zelené složky - například trávou neo slepičinci, jak uvádíte. Ať se Vám dílo zdaří.:-) Petr
Zdravím, Petře. Částečně rozložený hnůj je umístěný pod lepenkou, aby prvních několik měsíců zbytečně "nepřehnojil" záhon, po rozložení lepenky se hnůj promění v rozložený kompost a doplní tak organickou hmotu nad nekvalitní půdou. Na hnědou lepenkou se jako pojivo používají nezávadná lepidla na bázi škrobu. Ať se daří. Petr
Zdravím Vás, Veroniko, josta z velké části převzala vlastnosti červného rybízu - jednoho z rodičů. Josta je jenom mnohem vzrůstnější a můžete na ní nechávat i mnohem starší větve než na černém rybízu. Dokud se tvoří nové silné výhony, tak můžete řez omezit jen na prosvětlení a tvarování keře, bude-li potřeba, nebo v některých letech řez neprovádět vůbec.
Příroda je mocná, pokud se o záhonek a jeho bezprostřední okolí nepečuje, tak záhonek za čas opět zaroste plevelem a za 10 let se na něm vytvoří mladý les. Kromě jiného, i z tohoto důvodu se na povrch záhonku každoročně doplňuje vrstva mulče z kompostu, který prošel teplotní fází, a je důležité kosit nebo sekat okolí záhonů, aby nedošlo k vysemenění plevele. Ideální je mít plochu záhonů co nejsouvislejší bez přerušení místy, kde roste plevel. Funguje to i komerčním pěstitelům zeleniny (ve světě je tato metoda známá pod pojmem no dig).
Video je pekne, nazorne, technicke spracovanie velmi dobre... ale pri vsetkej ucte k autorovi, nemyslim si, ze vlhky karton, hoci i v troch vrstvach, predstavuje pre pyr taku tazku prekazku. Mozno tak bazenova folia by zafungovala. Stalo by za to urobit uprimne video buducu jar, par krat hrabnut rylovacimi vidlami do toho kompostu, ako to vyzera.
Děkuji za zpětnou vazbu. Lepenka pýr potlačí a do značné míry oslabí. Slabé výhonky, které lepenku ojediněle prorazí, stačí vytrhnout (přetrhnutí v tomto případě nevadí), což opět rostlinu oslabí. Někdy je vhodné opakované položení lepenky 2-3x vždy po cca 4 měsících. Úplně pýr zmizí asi po 1-2 letech. V některém z videí na jaře určitě uvidíte stav záhonků založených na podzim na místech prorostlých pýrem.
Nevím jestli to bylo jasně řečeno i v tomto videu od pana Petra (možná menší zmínka byla), ale jinde zmiňoval nejdříve větší vrstvu koňského hnoje a až na ni karton a kompost. Ten hnůj myslím si něco i spálí z toho plevele 😉.
Dobrý večer, ve videu doporučujete koupit kompost v kompostárně. Když si představím, co zahrádkáři dávají do biopopelnic a z čeho se tedy dělá kompost, tak bych si to na zahradu nikdy nedala - shnilé ovoce, Plešivec brambory, napadené natě a další hnus. Všude se píše, že to do kompostu nepatří. Tak co tedy v kompostárnách kupujeme?
Doporučuji především vlastní kompost, ale ne každý má možnosti vyprodukovat potřebné množství. Vše co zmiňujete je možné do kompostu bez obav dávat, pokud projde teplotní fází 60-70 °C. Píše se hodně věcí.:-)
Ahoj Petře, také jsem položila folii, abych zamezila plevelu a rozmnožili se mi pod ní slimáci. Zahrada se nachází v Holandsku, kde je víc vlhko. Když jdu v noci s baterkou do zahrada, tak ne meduňce najdu až 15 slimáků. Hlavně ty španělský. Skořápky na ně neplatí.
Pod plastovou fólií se mohou opravdu slimáci držet ve větším množství, zvláště tehdy, pokud je extrémně vlhko. V tom případě je ideální vysoká vrstva kompostu (žádné plasty, dřevo, fólie a ideálně ani lepenka), ve kterém se slimákům nelíbí. A pak už jen trpělivost při opakovaném sběru až do snížení populace slimáků. Držím palce, Dano. Petr
@@plodnazahrada V nějakém videu doporučili proti slimákům ostříhané výhony z růží klást kolem rostlin, že se přes ně nedostanou, ale nezkoušela jsem, u nás zatím nejsou. Možná by se dalo použít cokoliv s trny
@@mariefialova7270 Proti slimákům se používá mnoho metod, které údajně fungují, ale výsledky tomu mnohdy neodpovídají. Já je pouze sbírám ráno po dešti a odnáším do vzdáleného remízku.
@@katarinarakociova5620 - to bych toho socu z kávy potřebovala vlečku a také bych si zakyselila půdu. Déšť soc smije a musela bych znovu a znovu. Ani skořápky od vajíček jim nezabrání se k zelenému dostat.
Dobrý den, mohu se optat na výrobu kartonu (lepenky) z pohledu "chemie"? Nejsem chemik,karton používají stále více na zahrádkách, ale mě to doma zakazují (ikdyž odstraním nápisy, lepidla, železné spony). Popř. jde to nahradit něčím přírodním,? Ikdyž tento postup se zdá tak snadný, ale na mé zahrádce má karton zákaz.
Myslím, že u běžné hnědé lepenky se není čeho obávat, ale samozřejmě záleží na každém, jaké k tomu zaujme stanovisko a zda lepenku na zahradě využije či ne. Z hlediska norem lepenka nesmí obsahovat více jak 100 mg/kg těžkých kovů (tj. 100 jednotek ppm, což je 0,1 ‰, tato norma je ještě přísnější než norma pro některé těžké kovy u kompostu z kompostáren), přičemž skutečný průměrný obsah se pohybuje kolem 25 mg/kg. Pro srovnání jenom olovo je v půdě na území bývalého Československa v koncentracích 23,3 -95,5 mg/kg, takže lepenka bude těžkými kovy (pokud tedy odstraníte případné kovové spony na spojích lepenky) zatížena méně než vaše půda. Neobával bych se ani zvýšeného obsahu mikroplastů v lepence (většina plastů, lepicí pásky apod. se odstraní při recyklačním procesu a rozvlákňování), více mikroplastů budete mít v půdě jako následek přirozeného spadu z atmosféry. Jako pojiva se u lepenky používají neškodná lepidla na bázi přírodních škrobů. Lepenku můžete nahradit poměrně obtížně a bude to značně nepraktické, z čistě přírodních materiálů lze použít bavlněné hadry, staré vlněné koberce (těch čistě vlněných ale mnoho nebude), silnou vrstvu sena (v našich podmínkách se pod ním budou držet slimáci). Danou plochu také můžete dočasně zakrýt nějakou tmavou fólií a poté, co plevel pod ní ztratí životachopnost, fólii opět odstranit a na půdu dát vrstvu kompostu jako mulč.
@@plodnazahrada Děkuji moc za vyčerpávající odpověď. Nad tím senem budu uvažovat, u nás je celkem spíš sucho a ikdyž sousedi slimáky měli, já na zahrádce ne. Možná to bude tím, že se u nás usadily žáby skokani. Tu folii také používám, ale musím být trpělivější na odkrytí. Občas folií zakryji i kompost pro zvýšení teploty. K tomu mám otázku, zda nevíte - když je v kompostu tak k 70°C, jak je to se žížalami a dalšími užitečnými potvůrkami? Zda přežijí - a že jich mám v kompostu hafo. :)
@@majkak.7196 Pokud kompost správně založíte, tak nejdříve prochází teplotní fází způsobenou činností termofilních bakterií, poté postupně, s tím jak teplota kompostu klesá, kompost osidlují i další organismy včetně žížal.
Dobrý den, Valeria, zřejmě máte na mysli krtonožku obecnou (slovensky medvedík obyčajný, latinsky Gryllotalpa gryllotalpa). U nás na zahradě nepoužívám chemické prostředky a příliš se, popravdě řečeno, ani nesnažím se škůdci bojovat. Pokud se přemnoží nějaký druh hmyzu, tzv. škůdce, je to vždy následek nějaké nerovnováhy v zahradním ekosystému a je dobré se zamyslet nad tím, jak k této rovnováze opět přispět. I krtonožka má své přirozené predátory, kterým slouží jako zdroj potravy. Jsou to například ptáci, žáby, paradoxně i krtci nebo kočky. Můžete si také koupit parazitické hlístice, což jsou to takoví malí "červíčci" o velikosti do 1mm, pohybují se v půdě a čichem vyhledávají larvy krtonožky, které napadají přes dýchací nebo trávicí ústrojí, v uhynulém těle larvy se množí další hlístice. Larvy i dospělé jedince můžete také manuálně sbírat, podobně to dělám se slimáky. Na zahradě nepoužívejte čerstvý hnůj, který krtonožky vyhledávají. Držím palce. Petr
Dobry den, Petre, diky za inspiraci, vypada to nadejne :) Myslite, ze to bude fungovat i na takovy ten plany ostruzinik? Uz s nim leta bojuji, ale jeho koreny jsou hlubsi a rozsahlejsi, nez moje trpelivost. Diky
To mě těší, Jano! :-) Ano, tuto metodu můžete použít i pro potlačení růstu ostružiníku, jenom nejdřív musíte odstranit ty největší kořeny a výhony. Krumpáčem nebo rýčem odseknout a vyjmout hlavně matečné rostliny, ze kterých obrážejí nové výhony. Část kořenů může v půdě klidně zůstat (určitě se Vám nějaké utrhnou), to nevadí, jen odstraňte ty největší části kořenů při povrchu.
Zdravím Vás, Martino, svlačec nebo třeba pýr jsou velmi odolné plevele, pokud se jim však zamezí v přístupu ke světlu, tak dříve či později odumřou. U svlačce to může trvat 1-2 roky, je proto vhodné položit silnější lepenku, aby se rozkládala pomaleji, případně i černý igelit, případně jiný materiál, který zamezí přístupu světla. I když později ojediněle nějaký svlačec lepenku proroste, tak je již honě slabý a jde snadno odstranit, pokud se to ovšem učiní včas. :-)
Děkuji mockrát, jsem rád, že se Vám videa líbí! Charles je moc fajn člověk a úžasný, velmi zkušený zahradník. Jsem s ním v kontaktu, v mnohém je mi inspirací. Ta inspirace je snad trochu i vzájemná. :-) Je mi ctí, že mě požádal, jestli si fotku mé zasněžené zahrady se zimní zeleninou, může dát přes zimu na titulní stránku svého webu. :-)
@@plodnazahrada Tie paralely sú cítiť na prvý pohľad 🙂 A predsa máte svoj osobitý štýl. Verím, že počet vašich odberateľov bude rýchlo narastať, aj kameru máte pekne zvládnutú a časom bude určite ešte lepšia. Čisto zo zaujímavosti, máte ovocinárske vzdelanie?
Děkuji mockrát! Kromě jiného jsem absolovoval řadu různých ovocnářských kurzů včetně různých technik řezu (i neřezu :-)) ovocných stromů. Z pohledu formálnější formy vzdělání jsem absolventem ročního ovocnářského vzdělávacího programu Ovocný strom v krajině na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity. Původně jsem vystudoval geografii. :-) Nejraději ze všeho ale čerpám inspiraci přímo od starých ovocnářských mistrů, ze starých knih a především z vlastní zahrady.
Dobrý večer Petře .Plevel je věčný boj .Chci se zeptat .Co když přikriju kus záhonu plachtou ??My máme hodně štavel to je děsný nezmar .A jistě i spousta dalšího plevelu.Přemýšlím že vyrobím takovou rohož z víček od piva proti slimákům :Taky máme .Ted nák né .Ale na jaře jsem jim furt dávala zabrat .A oni mě😂😂Mějte se fajn a at vám to roste🙂🙂
Zdravím Vás, Radko. Zakrytí záhonu neprůsvitnou plachtou pomůže zničit stávající plevel. Po odstranění plachty a odumření plevele dejte na povrch záhonů 5cm vstvu kompostu, aby spící semena plevele v půdě na světle opět nevyklíčila.
Díky za poučná videa ale co kopřiva???Je to sice taky zdravá bylinka ale poraďte jak se jí mám zbavit.Kořeny má dlouhý jak blázen a není možný jí vyplet.Už se s tím trápím několik let.Máte nějakou radu???
Pokud se u Vás daří kopřivě, tak je to dobrá zpráva, protože to znamená vysoký obsah dusíku v půdě, který se Vám bude hodit.:-) Pomocí krumpáče nadzvihněte a vytrhněte, případně odkopněte, ty nejsilnější šlahouny a kořeny při povrchu. Rozvětvený kořenový systém v hlubších vrstvách a jemnější kořenové vlášení klidně ponechte v půdě. Poté povrch půdy zakryjte lepenkou a na ni dejte vrstvu kompostu. Do 1-2- let kopřivy ztratí sílu a zaniknou, protože kořeny již nebude vyživovat nadzemní část rostlin.
@@plodnazahrada Díky za odpověď.Hned jak přestane chumelit tak se do toho pustím.Prostě jako když tam ukazujete jak založit nový záhon.Tomu rozumím.Tak ještě jednou DÍK.Místo kartonu tam dám lepenku.
Zdravím vás potrebujem poradiť mám poorané pole po zemiakoch a zelenine a chcem radu ako postupovať ďalej lebo je tam strašne veľa pýru a chcem tam zasadit zemiaky aj zeleninu. Dakujem za odpoveď.
Orba bohužel rozsekala oddenky pýru a tím ho ještě více namnožila. Moje doporučení, jak tento problém vyřešit, by záleželo na tom, jak máte velký pozemek a kolik máte k dispozici kompostu.
@@tomashradsky7141 Tak to jste šťastný člověk!! :-) Máte několik možností. 1. navezte na celou plochu pozemku 20cm vrstvu kompostu (na 400 m² to znamená cca 80 m³ kompostu) a pak jednou ročně přidejte 3-5 cm a již neryjte (občas ještě nějaký pýr vyleze, tak jej vytrhněte, abyste oslabil růst jeho podzemní části; 2. položte na plochu lepenku a navezte 10-15 cm vrstvu kompostu (na 400 m² to znamená cca 40-60 m³ kompostu), při sadbě brambor lepenku pod hlízou prosekněte; 3. zkombinujte oba postupy (např. kůlová zelenina a brambory bez lepenky, saláty s lepenkou), případně část pozemku zakryjte černou fólií nebo černou netkanou textilií a zamezte přístupu světla k pýru (do otvorů lze sázet melouny, dýně, cukety apod), za 1-2 roky pýr zmizí. Podívejte se též na video Jak si založit zeleninový záhon kdekoliv ua-cam.com/video/IDAkKMCfbwc/v-deo.html. Držím palce a přeji bohatou úrodu! Petr
Dobrý den, děkuji za super návod :) Jak se ale zbavit plevele již v založených záhonech? Koupili jsme zahradu a pracuju s tím, co je. Velký problém mám třeba v květinových záhonech, u malin, jahod. Nedovedu si představit vše předělat od začátku s kartonem.
Děkuji za Vám zpětnou vazbu! :-) U již založených a osázených záhonů máte několik možností: 1. záhony naposledy vyplít a poté zamulčovat 3-5cm vrstvou kompostu v okolí rostlin; 2. pokrýt okolí rostlin lepenkou a na ni dát vrstvu kompostu; dočasně použít černou netkanou textilii nebo fólii, udělat do ní otvory (pod naříznutím pokrytí zdvojit, aby neprorůstal plevel) na rostliny (např. jahody) a poté, co plevel odumře přidat na záhonky kolem rostlin vrstvu kompostu a fólii odstranit (případně i ponechat bude-li to vhodné - např. u melounů nebo jahod). Držím palce a přeji hodně radosti ze záhonů bez plevele. Petr
@@plodnazahrada moc dekuji za rychlou zpětnou vazbu :) pletí a následné zamulcovani byl loni můj úmysl, ale byl to běh na dlouho trať a stejně to nemělo takový efekt. To bylo s brslici a tam stačí kousek nechat a hned se objeví znovu. Ale u těch jahod bych to mohla udělat, to je dobrý tip :) pak mezi ne budu dávat cibuli a zamulcuju plošně nějakým organickym materiálem. Ať se Vám daří!
@@denisaduskova2212 Při silném zaplevelení vytrvalými plevely typu bršlice kozí noha, svlačec nebo pýr plazivý, které prakticky nelze dočista vyplít, pomůže většinou jen dlouhodobé zamezení přístupu světla zakrytím (rok i více) a pravidlná údržba bezplevelného pásu u ohraničení záhonů, jinak se tento druh plevelů opět velmi rychle rozšíří do celého záhonku.
Děkuji za zajímavý dotaz. Slimáci se opravdu rádi zdržují pod prkny či u trámků, takže pokud dřevo nemusím používat, například na dočasné ohraničení záhonu nebo kvůli vyrovnání převýšení ve svažitém terénu, tak je nepoužívám. Moc slimáků tam sice nebývá, ale je to prostředí, které jim vyhovuje a kde se rádi zdržují. Jinak slimáky a hlemýždě sbírám po dešti vždy po rozbřesku a poté je odnesu do 300 m vzdáleného remízku, aby jim to nějakou dobu trvalo než k nám znovu dolezou, je to taková moje zenová meditace :-). Na zahradě také máme vytvořeno několik zákoutí, kde se líbí ještěrkám, slepýšům a užovkám (teplý kompost, haldy větví a nebo kamení na slunci), ty nám s regulací plžů také pomáhají. Postupně je plžů méně a méně, nakonec se vyskytují se pouze na pár místech u hranic pozemku, kde je většinou sesbírám dříve než stačí dolézt na záhony.
ja som slimakov vyničila tak, ze som tam kadial chodili nasypala grunt z kavy a oni vymyzli. proste grunt ich zastavil. neviem ci rozumiete okolo nich nesmie tam byt mozn osť aby prešli.
Také používám logr z kávy, ale spíš jako pochoutku pro žížalky, tedy působí opačně na slimáky :) Někdo používá jako hranici před slimáky jehličí. Ale na mravence mi nic nazabírá...Dokonce mi lezou na šlavěj, ikdyž ji údajně nevoní.
@@majkak.7196 skus zmiešat cukor so sodou bikarbonou, alebo s kypriacim praškom a posyp tam kadial mravce prechadzaju. pojdu na sladke a to druhe ich nafukne s skapu
Dobrý den, děkuji za super videa. Chtěla bych poprosit video o kompostovani. Už třetí rok se snažím o skvělý kompost podle různých rad a stejně to není ono. Děkuji a děkuji za Vaši supr práci. Dobre se vás poslouchá a vše jde krasne pochopit :).
Děkuji za milý komentář, Jano! To mě těší. Video, nebo spíše videa, o kompostování mám letos v plánu.:-)
Díky pane Petře, za kvalitní informace a video :)
Děkuji za komentář! Bylo mi potěšením.:-)
Super rady.👍 Pomněnka je úžasná.🐱
Děkuji Vám, Katko, těší mě, že video pro Vás bylo přínosem! :-) Máte pravdu, Pomněnka je opravdu miláček a úžasná pomocnice.:-)
Užitečné video. Také mám místo, kde nechávám růst zlatobýl kanadský, kopřivy, šípky aj. pro domácí lékárnu 👍. Teď už i vím jak se jmenuje 🐱.
Děkuji, to děláte dobře.:-)
Dekuju, výborně vysvětlujete.
Děkuji, Milane!
Žasnu :) díky
To mě těší! :-) Děkuji Vám za komentář, Lukáši.
super. hned idem pokryt
Výborně! :-)
@@plodnazahrada pekny podvečer, ale vonku je brrrrr zima- nestihla som cely plac, v pondelok pokracujem hehe dali ste mi podnet.
Super video :) letí tam palec nahoru
Děkuji, to mě těší, že se Vám video líbilo.
diky. pekny navod!
Děkuji. To mě těší, že se Vám video líbí.
Opat dakujeme. Ocenila by som rady ako tvoriť a starať sa o kompost. Máte to úžasné!!!
Děkuji, kompostování také plánuji natočit! :-)
Větší nesmysl jsem neviděl ! Přírodu neošálíš :-D )))
S tím neošálením přírody souhlasím. :-) Metoda mulčování povrchu půdy pro omezení růstu plevele je plně inspirována přírodou. Podobně to funguje například i v lese, kde vrstva listí každoročně pokrývá povrch půdy.
Jsem ráda, že jsem narazila na Vaši Plodnou zahradu, jste mi velkou inspirací a zdrojem vědomostí a zkušeností. Velkou radost mi ale vždy udělají i Vaše kočičí pomocnice 😀
To mě moc těší! Děkuji Vám za milý komentář. :-)
Perfektné - ako vždy. Veľmi by som chcela vyskášať založenie záhonu bez rýľovania kompostom na lepenke. Problém je, že nemám určite dobrý kompost - boli tam dávané aj buriny a neprešiel asi riadne tepelnou fázou. Je možné ho nejako zušlachtiť? Napadá ma použiť ten nekvalitný kompost - brať ho ako hnedú zložku a primiešavať tam zelenú zložku napr sekanú trávu a riadne premiešavať ... dostanem takto kvalitný kompost ktorý prejde tepelnou fázou? Alebo ako to podporiť? Napr kvasené slepačince ... neviem - bojím sa že si založím nie nová zeleninový ale plevelový záhon :(
Děkuji mokcrát za milý komentář, Veroniko! Uvažujete správně.:-) Buď můžete kompost, který neprošel teplotní fází, použít jako podkladovou vrstvu pod kompost, který teplotní fází prošel, nebo kompost promísit s jiným, kde teplotní fázi již nastartujete pomocí zelené složky - například trávou neo slepičinci, jak uvádíte. Ať se Vám dílo zdaří.:-) Petr
Zdravím. Diky za video. Mam dotaz. Jakou funkci ma ten hnůj pod kartonem? A jestli to není moc lepidla z kartonu do půdy ? Dekuji za odpověď Petr
Zdravím, Petře. Částečně rozložený hnůj je umístěný pod lepenkou, aby prvních několik měsíců zbytečně "nepřehnojil" záhon, po rozložení lepenky se hnůj promění v rozložený kompost a doplní tak organickou hmotu nad nekvalitní půdou. Na hnědou lepenkou se jako pojivo používají nezávadná lepidla na bázi škrobu. Ať se daří. Petr
Dobry den Petře, plánujete natočit i stříhání josty? Nemohu nikde najít srozumitelné vysvětlení :) děkuji
Zdravím Vás, Veroniko, josta z velké části převzala vlastnosti červného rybízu - jednoho z rodičů. Josta je jenom mnohem vzrůstnější a můžete na ní nechávat i mnohem starší větve než na černém rybízu. Dokud se tvoří nové silné výhony, tak můžete řez omezit jen na prosvětlení a tvarování keře, bude-li potřeba, nebo v některých letech řez neprovádět vůbec.
A po zbavení pýru za rok, foukne vítr a zasemení do krásně odpýřené plochy semena pýru a námaha je v čudu!!!
Rada na zasmání.
Příroda je mocná, pokud se o záhonek a jeho bezprostřední okolí nepečuje, tak záhonek za čas opět zaroste plevelem a za 10 let se na něm vytvoří mladý les. Kromě jiného, i z tohoto důvodu se na povrch záhonku každoročně doplňuje vrstva mulče z kompostu, který prošel teplotní fází, a je důležité kosit nebo sekat okolí záhonů, aby nedošlo k vysemenění plevele. Ideální je mít plochu záhonů co nejsouvislejší bez přerušení místy, kde roste plevel. Funguje to i komerčním pěstitelům zeleniny (ve světě je tato metoda známá pod pojmem no dig).
Video je pekne, nazorne, technicke spracovanie velmi dobre... ale pri vsetkej ucte k autorovi, nemyslim si, ze vlhky karton, hoci i v troch vrstvach, predstavuje pre pyr taku tazku prekazku. Mozno tak bazenova folia by zafungovala. Stalo by za to urobit uprimne video buducu jar, par krat hrabnut rylovacimi vidlami do toho kompostu, ako to vyzera.
Děkuji za zpětnou vazbu. Lepenka pýr potlačí a do značné míry oslabí. Slabé výhonky, které lepenku ojediněle prorazí, stačí vytrhnout (přetrhnutí v tomto případě nevadí), což opět rostlinu oslabí. Někdy je vhodné opakované položení lepenky 2-3x vždy po cca 4 měsících. Úplně pýr zmizí asi po 1-2 letech. V některém z videí na jaře určitě uvidíte stav záhonků založených na podzim na místech prorostlých pýrem.
Nevím jestli to bylo jasně řečeno i v tomto videu od pana Petra (možná menší zmínka byla), ale jinde zmiňoval nejdříve větší vrstvu koňského hnoje a až na ni karton a kompost. Ten hnůj myslím si něco i spálí z toho plevele 😉.
Dobrý večer, ve videu doporučujete koupit kompost v kompostárně. Když si představím, co zahrádkáři dávají do biopopelnic a z čeho se tedy dělá kompost, tak bych si to na zahradu nikdy nedala - shnilé ovoce, Plešivec brambory, napadené natě a další hnus. Všude se píše, že to do kompostu nepatří. Tak co tedy v kompostárnách kupujeme?
Doporučuji především vlastní kompost, ale ne každý má možnosti vyprodukovat potřebné množství. Vše co zmiňujete je možné do kompostu bez obav dávat, pokud projde teplotní fází 60-70 °C. Píše se hodně věcí.:-)
Ahoj Petře, také jsem položila folii, abych zamezila plevelu a rozmnožili se mi pod ní slimáci. Zahrada se nachází v Holandsku, kde je víc vlhko. Když jdu v noci s baterkou do zahrada, tak ne meduňce najdu až 15 slimáků. Hlavně ty španělský. Skořápky na ně neplatí.
Pod plastovou fólií se mohou opravdu slimáci držet ve větším množství, zvláště tehdy, pokud je extrémně vlhko. V tom případě je ideální vysoká vrstva kompostu (žádné plasty, dřevo, fólie a ideálně ani lepenka), ve kterém se slimákům nelíbí. A pak už jen trpělivost při opakovaném sběru až do snížení populace slimáků. Držím palce, Dano. Petr
@@plodnazahrada V nějakém videu doporučili proti slimákům ostříhané výhony z růží klást kolem rostlin, že se přes ně nedostanou, ale nezkoušela jsem, u nás zatím nejsou. Možná by se dalo použít cokoliv s trny
@@mariefialova7270 Proti slimákům se používá mnoho metod, které údajně fungují, ale výsledky tomu mnohdy neodpovídají. Já je pouze sbírám ráno po dešti a odnáším do vzdáleného remízku.
folia je nepriedusna. karton dycha. slimakov som vynicila ze som do okruhu okolo nich posypala grunt zo zrnkovej kavy a oni nie su
@@katarinarakociova5620 - to bych toho socu z kávy potřebovala vlečku a také bych si zakyselila půdu. Déšť soc smije a musela bych znovu a znovu. Ani skořápky od vajíček jim nezabrání se k zelenému dostat.
Nemozete mi poslat kontakt ? Email?
Zdravím Vás, Peter. Mohu.:-) plodnazahrada@gmail.com
Dobry vecer, aky karton, resp. lepenku odporucujete? Nevadi lepidlo v kartone? Dakujem
Lepidla v obyčejné hnědé lepence jsou na bázi škrobu přírodního původu.
Dakujem drzim palce, videa paradne, ak by sa vam dalo skuste povedat nieco aj o samotnom komposte dakujeme
Dobrý den,
mohu se optat na výrobu kartonu (lepenky) z pohledu "chemie"? Nejsem chemik,karton používají stále více na zahrádkách, ale mě to doma zakazují (ikdyž odstraním nápisy, lepidla, železné spony). Popř. jde to nahradit něčím přírodním,? Ikdyž tento postup se zdá tak snadný, ale na mé zahrádce má karton zákaz.
Myslím, že u běžné hnědé lepenky se není čeho obávat, ale samozřejmě záleží na každém, jaké k tomu zaujme stanovisko a zda lepenku na zahradě využije či ne. Z hlediska norem lepenka nesmí obsahovat více jak 100 mg/kg těžkých kovů (tj. 100 jednotek ppm, což je 0,1 ‰, tato norma je ještě přísnější než norma pro některé těžké kovy u kompostu z kompostáren), přičemž skutečný průměrný obsah se pohybuje kolem 25 mg/kg. Pro srovnání jenom olovo je v půdě na území bývalého Československa v koncentracích 23,3 -95,5 mg/kg, takže lepenka bude těžkými kovy (pokud tedy odstraníte případné kovové spony na spojích lepenky) zatížena méně než vaše půda. Neobával bych se ani zvýšeného obsahu mikroplastů v lepence (většina plastů, lepicí pásky apod. se odstraní při recyklačním procesu a rozvlákňování), více mikroplastů budete mít v půdě jako následek přirozeného spadu z atmosféry. Jako pojiva se u lepenky používají neškodná lepidla na bázi přírodních škrobů. Lepenku můžete nahradit poměrně obtížně a bude to značně nepraktické, z čistě přírodních materiálů lze použít bavlněné hadry, staré vlněné koberce (těch čistě vlněných ale mnoho nebude), silnou vrstvu sena (v našich podmínkách se pod ním budou držet slimáci). Danou plochu také můžete dočasně zakrýt nějakou tmavou fólií a poté, co plevel pod ní ztratí životachopnost, fólii opět odstranit a na půdu dát vrstvu kompostu jako mulč.
@@plodnazahrada Děkuji moc za vyčerpávající odpověď.
Nad tím senem budu uvažovat, u nás je celkem spíš sucho a ikdyž sousedi slimáky měli, já na zahrádce ne. Možná to bude tím, že se u nás usadily žáby skokani.
Tu folii také používám, ale musím být trpělivější na odkrytí. Občas folií zakryji i kompost pro zvýšení teploty. K tomu mám otázku, zda nevíte - když je v kompostu tak k 70°C, jak je to se žížalami a dalšími užitečnými potvůrkami? Zda přežijí - a že jich mám v kompostu hafo. :)
@@majkak.7196 Pokud kompost správně založíte, tak nejdříve prochází teplotní fází způsobenou činností termofilních bakterií, poté postupně, s tím jak teplota kompostu klesá, kompost osidlují i další organismy včetně žížal.
@@plodnazahrada Takže, pokud chápu, je to naopak? Nejdříve HORKO a pak žížalky? Tak to vysvětluje :), díky!
@@majkak.7196 Přesně tak! :-)
Prosim boj proti medvedikom
Dobrý den, Valeria, zřejmě máte na mysli krtonožku obecnou (slovensky medvedík obyčajný, latinsky Gryllotalpa gryllotalpa). U nás na zahradě nepoužívám chemické prostředky a příliš se, popravdě řečeno, ani nesnažím se škůdci bojovat. Pokud se přemnoží nějaký druh hmyzu, tzv. škůdce, je to vždy následek nějaké nerovnováhy v zahradním ekosystému a je dobré se zamyslet nad tím, jak k této rovnováze opět přispět. I krtonožka má své přirozené predátory, kterým slouží jako zdroj potravy. Jsou to například ptáci, žáby, paradoxně i krtci nebo kočky. Můžete si také koupit parazitické hlístice, což jsou to takoví malí "červíčci" o velikosti do 1mm, pohybují se v půdě a čichem vyhledávají larvy krtonožky, které napadají přes dýchací nebo trávicí ústrojí, v uhynulém těle larvy se množí další hlístice. Larvy i dospělé jedince můžete také manuálně sbírat, podobně to dělám se slimáky. Na zahradě nepoužívejte čerstvý hnůj, který krtonožky vyhledávají. Držím palce. Petr
to ani neviem co je
Dakujem pekne za radu
@@valeriaurbanicova2952 vali- medvedik to je niečo ako myš? ci je to chrob ak ja to vobec nepoznam
@@katarinarakociova5620 cs.wikipedia.org/wiki/Krtono%C5%BEka_obecn%C3%A1
wtf vidím kočičku, tak ji pohladím, ne?
Je už úplně umazlená :-)
Užitočný kanál. Pozriem si aj ďalšie videá. Máte peknú mačičku.
Děkuji! :-)
Dobry den, Petre, diky za inspiraci, vypada to nadejne :) Myslite, ze to bude fungovat i na takovy ten plany ostruzinik? Uz s nim leta bojuji, ale jeho koreny jsou hlubsi a rozsahlejsi, nez moje trpelivost. Diky
To mě těší, Jano! :-) Ano, tuto metodu můžete použít i pro potlačení růstu ostružiníku, jenom nejdřív musíte odstranit ty největší kořeny a výhony. Krumpáčem nebo rýčem odseknout a vyjmout hlavně matečné rostliny, ze kterých obrážejí nové výhony. Část kořenů může v půdě klidně zůstat (určitě se Vám nějaké utrhnou), to nevadí, jen odstraňte ty největší části kořenů při povrchu.
zrejme treba skusiť, aj ja to mam budem skusať. peknu sobotu
Dobry den,a co svlacec? Pomozte prosim
Zdravím Vás, Martino, svlačec nebo třeba pýr jsou velmi odolné plevele, pokud se jim však zamezí v přístupu ke světlu, tak dříve či později odumřou. U svlačce to může trvat 1-2 roky, je proto vhodné položit silnější lepenku, aby se rozkládala pomaleji, případně i černý igelit, případně jiný materiál, který zamezí přístupu světla. I když později ojediněle nějaký svlačec lepenku proroste, tak je již honě slabý a jde snadno odstranit, pokud se to ovšem učiní včas. :-)
Cesky Charles Dowding? :) Super videa, drzim palce!
Děkuji mockrát, jsem rád, že se Vám videa líbí! Charles je moc fajn člověk a úžasný, velmi zkušený zahradník. Jsem s ním v kontaktu, v mnohém je mi inspirací. Ta inspirace je snad trochu i vzájemná. :-) Je mi ctí, že mě požádal, jestli si fotku mé zasněžené zahrady se zimní zeleninou, může dát přes zimu na titulní stránku svého webu. :-)
@@plodnazahrada Tie paralely sú cítiť na prvý pohľad 🙂 A predsa máte svoj osobitý štýl. Verím, že počet vašich odberateľov bude rýchlo narastať, aj kameru máte pekne zvládnutú a časom bude určite ešte lepšia. Čisto zo zaujímavosti, máte ovocinárske vzdelanie?
Děkuji mockrát! Kromě jiného jsem absolovoval řadu různých ovocnářských kurzů včetně různých technik řezu (i neřezu :-)) ovocných stromů. Z pohledu formálnější formy vzdělání jsem absolventem ročního ovocnářského vzdělávacího programu Ovocný strom v krajině na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity. Původně jsem vystudoval geografii. :-) Nejraději ze všeho ale čerpám inspiraci přímo od starých ovocnářských mistrů, ze starých knih a především z vlastní zahrady.
@@plodnazahrada Super. Tak opäť niečo podobné s Charlesom, on tuším študoval geológiu. 🙂
@@pavolhomola77 Geografii :-)
Jste uzasny, dekuju za skvele rady
Děkuji Vám mockrát, Vendulo, za milý komentář! :-) Bylo mi potěšením. Petr
Dobrý večer Petře .Plevel je věčný boj .Chci se zeptat .Co když přikriju kus záhonu plachtou ??My máme hodně štavel to je děsný nezmar .A jistě i spousta dalšího plevelu.Přemýšlím že vyrobím takovou rohož z víček od piva proti slimákům :Taky máme .Ted nák né .Ale na jaře jsem jim furt dávala zabrat .A oni mě😂😂Mějte se fajn a at vám to roste🙂🙂
Zdravím Vás, Radko. Zakrytí záhonu neprůsvitnou plachtou pomůže zničit stávající plevel. Po odstranění plachty a odumření plevele dejte na povrch záhonů 5cm vstvu kompostu, aby spící semena plevele v půdě na světle opět nevyklíčila.
Díky za poučná videa ale co kopřiva???Je to sice taky zdravá bylinka ale poraďte jak se jí mám zbavit.Kořeny má dlouhý jak blázen a není možný jí vyplet.Už se s tím trápím několik let.Máte nějakou radu???
Pokud se u Vás daří kopřivě, tak je to dobrá zpráva, protože to znamená vysoký obsah dusíku v půdě, který se Vám bude hodit.:-) Pomocí krumpáče nadzvihněte a vytrhněte, případně odkopněte, ty nejsilnější šlahouny a kořeny při povrchu. Rozvětvený kořenový systém v hlubších vrstvách a jemnější kořenové vlášení klidně ponechte v půdě. Poté povrch půdy zakryjte lepenkou a na ni dejte vrstvu kompostu. Do 1-2- let kopřivy ztratí sílu a zaniknou, protože kořeny již nebude vyživovat nadzemní část rostlin.
@@plodnazahrada Díky za odpověď.Hned jak přestane chumelit tak se do toho pustím.Prostě jako když tam ukazujete jak založit nový záhon.Tomu rozumím.Tak ještě jednou DÍK.Místo kartonu tam dám lepenku.
@@lubosmusil7195 Přesněji je to vícevrstvá lepenka, které se někdy (ne úplně přesně) říká i karton, v tomto případě mám na mysli stejný typ materiálu.
@@plodnazahrada Jasně rozumím a díky za informace.
Zdravím vás potrebujem poradiť mám poorané pole po zemiakoch a zelenine a chcem radu ako postupovať ďalej lebo je tam strašne veľa pýru a chcem tam zasadit zemiaky aj zeleninu. Dakujem za odpoveď.
Orba bohužel rozsekala oddenky pýru a tím ho ještě více namnožila. Moje doporučení, jak tento problém vyřešit, by záleželo na tom, jak máte velký pozemek a kolik máte k dispozici kompostu.
@@plodnazahrada Pozemok je 400m2 a kompost je najmenší problém v blízkosti je kompostareň a ponúkajú ho zadarmo.
@@tomashradsky7141 Tak to jste šťastný člověk!! :-) Máte několik možností. 1. navezte na celou plochu pozemku 20cm vrstvu kompostu (na 400 m² to znamená cca 80 m³ kompostu) a pak jednou ročně přidejte 3-5 cm a již neryjte (občas ještě nějaký pýr vyleze, tak jej vytrhněte, abyste oslabil růst jeho podzemní části; 2. položte na plochu lepenku a navezte 10-15 cm vrstvu kompostu (na 400 m² to znamená cca 40-60 m³ kompostu), při sadbě brambor lepenku pod hlízou prosekněte; 3. zkombinujte oba postupy (např. kůlová zelenina a brambory bez lepenky, saláty s lepenkou), případně část pozemku zakryjte černou fólií nebo černou netkanou textilií a zamezte přístupu světla k pýru (do otvorů lze sázet melouny, dýně, cukety apod), za 1-2 roky pýr zmizí. Podívejte se též na video Jak si založit zeleninový záhon kdekoliv ua-cam.com/video/IDAkKMCfbwc/v-deo.html. Držím palce a přeji bohatou úrodu! Petr
@@plodnazahrada Dakujem krasne. Budem to kombinonovat s možnosťou 3. 👍
vyguglite si co sa sadi po zemiakoch o rok
Dobrý den. Děkuji za pěkné video. Mám jen jeden dotaz. Nevadí Vám a přírodě ta lepidla z kartonu?
Děkuji za zprávu. Podle informací výrobce se pro klížení lepenky používají pouze ekologická pojiva na bázi škrobu.
@@plodnazahrada Děkuji za odpověď
tak dam bez lepidiel - karton je recyklovany papier
@@Jaromir2777 po poxf
Dobrý den, děkuji za super návod :) Jak se ale zbavit plevele již v založených záhonech? Koupili jsme zahradu a pracuju s tím, co je. Velký problém mám třeba v květinových záhonech, u malin, jahod. Nedovedu si představit vše předělat od začátku s kartonem.
Děkuji za Vám zpětnou vazbu! :-) U již založených a osázených záhonů máte několik možností: 1. záhony naposledy vyplít a poté zamulčovat 3-5cm vrstvou kompostu v okolí rostlin; 2. pokrýt okolí rostlin lepenkou a na ni dát vrstvu kompostu; dočasně použít černou netkanou textilii nebo fólii, udělat do ní otvory (pod naříznutím pokrytí zdvojit, aby neprorůstal plevel) na rostliny (např. jahody) a poté, co plevel odumře přidat na záhonky kolem rostlin vrstvu kompostu a fólii odstranit (případně i ponechat bude-li to vhodné - např. u melounů nebo jahod). Držím palce a přeji hodně radosti ze záhonů bez plevele. Petr
@@plodnazahrada moc dekuji za rychlou zpětnou vazbu :) pletí a následné zamulcovani byl loni můj úmysl, ale byl to běh na dlouho trať a stejně to nemělo takový efekt. To bylo s brslici a tam stačí kousek nechat a hned se objeví znovu. Ale u těch jahod bych to mohla udělat, to je dobrý tip :) pak mezi ne budu dávat cibuli a zamulcuju plošně nějakým organickym materiálem. Ať se Vám daří!
@@denisaduskova2212 Při silném zaplevelení vytrvalými plevely typu bršlice kozí noha, svlačec nebo pýr plazivý, které prakticky nelze dočista vyplít, pomůže většinou jen dlouhodobé zamezení přístupu světla zakrytím (rok i více) a pravidlná údržba bezplevelného pásu u ohraničení záhonů, jinak se tento druh plevelů opět velmi rychle rozšíří do celého záhonku.
@@plodnazahrada ano, to byl přesně loňský případ. Spoustu práce a nakonec nic z toho 😁🙈
tak potom uz asi len pliet heeeee - prijemnu zab avku zelam heheeee
Dobrý večer,jak řešíte slimáky, nedrží se pod těmi trámky a igelitky, děkuji Pavel
Děkuji za zajímavý dotaz. Slimáci se opravdu rádi zdržují pod prkny či u trámků, takže pokud dřevo nemusím používat, například na dočasné ohraničení záhonu nebo kvůli vyrovnání převýšení ve svažitém terénu, tak je nepoužívám. Moc slimáků tam sice nebývá, ale je to prostředí, které jim vyhovuje a kde se rádi zdržují. Jinak slimáky a hlemýždě sbírám po dešti vždy po rozbřesku a poté je odnesu do 300 m vzdáleného remízku, aby jim to nějakou dobu trvalo než k nám znovu dolezou, je to taková moje zenová meditace :-). Na zahradě také máme vytvořeno několik zákoutí, kde se líbí ještěrkám, slepýšům a užovkám (teplý kompost, haldy větví a nebo kamení na slunci), ty nám s regulací plžů také pomáhají. Postupně je plžů méně a méně, nakonec se vyskytují se pouze na pár místech u hranic pozemku, kde je většinou sesbírám dříve než stačí dolézt na záhony.
ja som slimakov vyničila tak, ze som tam kadial chodili nasypala grunt z kavy a oni vymyzli. proste grunt ich zastavil. neviem ci rozumiete okolo nich nesmie tam byt mozn osť aby prešli.
Také používám logr z kávy, ale spíš jako pochoutku pro žížalky, tedy působí opačně na slimáky :) Někdo používá jako hranici před slimáky jehličí. Ale na mravence mi nic nazabírá...Dokonce mi lezou na šlavěj, ikdyž ji údajně nevoní.
@@majkak.7196 skus zmiešat cukor so sodou bikarbonou, alebo s kypriacim praškom a posyp tam kadial mravce prechadzaju. pojdu na sladke a to druhe ich nafukne s skapu
@@katarinarakociova5620 To je drsný :), ale oni jsou taky drsní. Kor, kdyz si na nějaké rostlině založí mšicí kolonii :).
dobrý den, mohka bych se zeptat jak se jmenuje vaše kočička?
Ano, jmenuje se Pomněnka.:-)
skvělé rady, moc děkuji za vaše videa :)
Děkuji, Aleno, jsem rád, že Vám videa pomáhají. Ať Vám všechno hezky roste.:-) Petr
ked to zaberie, bude radost v zahradke
@@katarinarakociova5620 v jaké zahrádke? 🤭
@@SnahaOvecnyStesti v tej kde to pouzije
@@katarinarakociova5620 😄