Ahoj.Možná jste takovéto pochopení,že on je chléb života nečetli. Pokusím se to vysvětlit jak to vnímám a cítím já.🙂 Když jsou dva lidé do sebe zamilovaní,tak se říká....on jí žere,nebo ona jeho.Takto JÍM(žeru) Ježíše...ne proto co mi může dát,ne pro ty zázraky,ale pro jeho charakter, to jaký je....i kdyby mi nic nedal,nic pro mě neudělal,tak ho budu milovat.Jeho dary jsou fajn,ale daleko,daleko víc miluji dárce.Toto je dost často problém u věřících....dokud mají vše,tak Boha milují,ale jakmile se dostaví nějaký nedostatek začínají remcat.Dokud dostávají,tak Boha milují,pokud nedostávají odvrací se od Boha.Milují více jeho dary ,nežli samotného dárce. Tím jak jsem Ježíše jedla(milovala a sytila se jeho slovem),tak se můj charakter začal měnit,začala jsem se stávat ním.Možná znáte větu....jste to,co jíte. Když se najíte toho hmotného cítíte,že už jste plní,už se do vás nic nevejde a pak příde doba kdy to musí co jste snědli ven.😆A před nějakou dobou jsem zjistila,že už jsem Boha plná,že jsem ho celého snědla....vnímám to stejně jako když se v bříšku pohybuje miminko,vnímám,že se ve mě pohybuje nový život,vnímám jinou energii je to Boží moc.A jako u miminka ...začínám cítit tlak....chce ven.Když člověk nabere energii z jídla,tak cítí,že ji musí nějak použít,chce ven a tak si jde člověk zaběhat,nebo jde něco dělat...proměnit ji v čin,nějak ji zužitkovat k dobrému,aby z toho bylo nějaké ovoce.Jenže toto je jiná energie,která není určena k běžným lidským činnostem.Když jsem nad tím přemýšlela chodil mi pořád jeden Ježíšův výrok: Kdo se mě to dotknul,vyšla ze mě síla. Někdy ten tlak v sobě cítím tak silně jako bych měla explodovat jedinou úlevou od toho tlaku je,když začnu mluvit o Ježíši,že ta energie je upouštěna ve slovech,jenže tato úleva netrvá dlouho a už zase cítím tlak....jsem jako chodící papiňák.🙂😆😆 Takto to v sobě vnímám já...jím a piju Boží slovo které se stalo tělem....prostě žeru Ježíše=MILUJI HO.😇💞
Ahoj.Možná jste takovéto pochopení,že on je chléb života nečetli.
Pokusím se to vysvětlit jak to vnímám a cítím já.🙂
Když jsou dva lidé do sebe zamilovaní,tak se říká....on jí žere,nebo ona jeho.Takto JÍM(žeru) Ježíše...ne proto co mi může dát,ne pro ty zázraky,ale pro jeho charakter, to jaký je....i kdyby mi nic nedal,nic pro mě neudělal,tak ho budu milovat.Jeho dary jsou fajn,ale daleko,daleko víc miluji dárce.Toto je dost často problém u věřících....dokud mají vše,tak Boha milují,ale jakmile se dostaví nějaký nedostatek začínají remcat.Dokud dostávají,tak Boha milují,pokud nedostávají odvrací se od Boha.Milují více jeho dary ,nežli samotného dárce.
Tím jak jsem Ježíše jedla(milovala a sytila se jeho slovem),tak se můj charakter začal měnit,začala jsem se stávat ním.Možná znáte větu....jste to,co jíte.
Když se najíte toho hmotného cítíte,že už jste plní,už se do vás nic nevejde a pak příde doba kdy to musí co jste snědli ven.😆A před nějakou dobou jsem zjistila,že už jsem Boha plná,že jsem ho celého snědla....vnímám to stejně jako když se v bříšku pohybuje miminko,vnímám,že se ve mě pohybuje nový život,vnímám jinou energii je to Boží moc.A jako u miminka ...začínám cítit tlak....chce ven.Když člověk nabere energii z jídla,tak cítí,že ji musí nějak použít,chce ven a tak si jde člověk zaběhat,nebo jde něco dělat...proměnit ji v čin,nějak ji zužitkovat k dobrému,aby z toho bylo nějaké ovoce.Jenže toto je jiná energie,která není určena k běžným lidským činnostem.Když jsem nad tím přemýšlela chodil mi pořád jeden Ježíšův výrok: Kdo se mě to dotknul,vyšla ze mě síla.
Někdy ten tlak v sobě cítím tak silně jako bych měla explodovat jedinou úlevou od toho tlaku je,když začnu mluvit o Ježíši,že ta energie je upouštěna ve slovech,jenže tato úleva netrvá dlouho a už zase cítím tlak....jsem jako chodící papiňák.🙂😆😆
Takto to v sobě vnímám já...jím a piju Boží slovo které se stalo tělem....prostě žeru Ježíše=MILUJI HO.😇💞