mě se letos nedaří okurky, už jsou silně napadené plýsní a to jsem letos zklidil z 30 metrů řádku pouze asi 15 kg. Okurky už pěstuju asi 10 let a každej rok je jinej, jednou jsou toho hromady a nestíhám to jíst, a jednou je pár okurek a hned to splesniví. Nevím jestli je to tím že je špatný rok, že jsou sucha a vedra, nebo jeto tím, že jsem to přehnojil jíchou ze slepičinců i když prvních 14 dní to po tom pohnojení hezky rostlo. Vždycky zalívám večer asi jednou za tři dny až jednou za týden podle počasí, zalívám večer když už nesvítí slunko, a zalívám to pořádně, tak že tam stojí voda, nepěstuju ve skleníku ani v nádobách, každý rok to zalívám stejným způsobem, někdy se tomu daří krásně, a někdy ne. S těmi postřiky proti plísni trochu experimentuju. Někde jsem to stříkal postřikem s obsahem sýry kumulus VG, někde jsem to stříkal modrou skalicí, protože jsem se na chat GPT dozvěděl že modrá skalice je univerzální fungicid a jde použít i na plíseň okurkovou. Když dělám postřik z modré skalice nebo z kumulus VG pokaždé dávám jednu vrchovatou kávovou lžičku na 5 l postřiku a to ještě před tím rozpustím v šálku horké vody, přidám do toho kapku jaru, který slouží jako smáčedlo, aby postřik držel na listech a nestekl pryč. Stříkám to tak aby všechny listy byli pokryty vrstvou postřiku tak aby tam toho bylo tolik, že to někde trochu okapává z listů. začínám stříkat v momentě kdy už se někde objeví první plýseň na listech. Minulý rok jsem také na některých záhonech použil modrou skalici a okurkům to nevadilo, ale nejsem si jistý koncentrací postřiku. Od kumulus VG už jsem stratil příbalový leták, takže ani nevím kolik tam toho mám dávat. Letos jsou přemnožení mravenci a likvidují mi japonské topoly. Z asi 500 kusů japonkých topolů je asi 20% napadených mravenci, dělají si mraveniště u kořene, některý topoly mají krásně tmavě zelený listy a některým žloutne listí i když na jaže byli v pořádku. Proti mravencům bojuju tak že mám rozříznutou krabici od mlíka na půlky, položenou na bok, zatíženou kamenem aby ji neodfoukl vítr, a v ní mám nasypanou směs sody a moučkového cukru 1:3 1 soda 3 cukry důkladně promíchamé, soda mravence zabíjí protože v nich způsobuje plynatost, mravenci samotnou sodu nejedí, proto v ní musí být cukr aby ji jedli. Doma jsem měl mravence a tam to fungovalo, v misce jsem viděl spoustu mrtvých mravenců, ale pokud oni mají na výběr, tak jdou třeba do mysky s ovocem a na sodu s cukrem kašlou. Takových krabiček mám na zahradě 12 a chodím tam sipat tu směs, ubývá to, ale ani po 14 dnech to nemá dostatečné výsledky, předvídám že mi mravenci možná všechny topoly zničí a budu pěstovat javory, škumpy, a pajasany, u akátu už jsem mraveniště taky viděl, takže akáty jsou taky náchylné. Ale škumpy a pajasany jsou jedovaté a odolné proti mravencům a mravenci do nich nejdou, tyto stromy mají dobrou regeneraci, takže kdyby je kdokoli zničil, od kořenů obrazí spousta nových výhonků, pěstuju to na dřevo. Není problém s mšicemi ale jeden topol jsem vykopal a zjistil jsem že mravenci v zemi poškozují kůru a lýko stromu a vysávají z něj živiny. Hledal jsem na internetu návody jak se přemnožených mravenců na zahradě zbavit, existují různé metody, soda, horká voda, časté zalévání, okopávání, močovina, naftalín, ocet, přirození predátoři mravenců... a možná jsem ještě na některé metody zapoměl. Ale žádná metoda likvidace mravenců na zahradě mi nepřipadá dostatečně efektivní a osvědčená aby se mi vyplatilo se do ní pustit, tak jsem smířený s tím že mi mravenci možná všechny topoly zničí, naštěstí tam mám i jiné stromy, do kterých mravenci nejdou. Život je boj, ten boj, kterej my tady vedene proti mravencům, mšicím, mandelinkám, dřepčíkům, komárům, klíšťatům, slimákům, šnekům, špačkům, hrabošům, hlodavcům, zajícům, a další havěti, kterou jsem zapoměl zmínit, je sranda třeba oproti tomu boji, kterej vedou ukrajinci proti rusům. Můžeme se smát tomu, jak to máme oproti nim lehký, a že jsme přišli jen o část úrody na zahradě, ale jsme živí a zdraví.😄
@@zahradaproradost liter kravské mlieko nevarené , 4 litre vody a 15 až 20 kvapiek jódu je úžasný postrek vysoko účinný i proti plesniam. Dokonca výdatne dodá mnohé živiny rastlinám. Rajčiny, uhorky, tekvice a kľudne i iné rastliny. Skúste budete prekvapená ako to rastlinám pomáha. Jód s lekárne a tam dodržať počet kvapiek. Menej je viac 😊
Mohla byste uvest pomer jednotlivych slozek. Dekuji. Ja, nedavno, zvolil postrik z mydlove vody. Ano, msice a mravence to znicilo, ale slunecnici jsem " trochu" spalil...🤷🏻♂️
@@radimlan ten poměr dělám pocitově. I tento postřik dokáže popálit listy.... 1 litr vody+1 pol.lžice jedlé sody-(bez hliníkové, já používám bio kvalitu) a buď s octem (trochu) nebo i bez octa to má ochranný účinek.
poučné video. Ja by chtěl znát ,zdá bíle bodky na listech všech ovocných stromů, kveín,ribízu,,jahod, způsobuje silná koncentracia octu v postříku? UJjhody a ribízu jsem poškozené listy odstránil a nové /též je silnejšíí výskyt mšíc a svilúšek/. Kolko je moc ,nebo málo zalévání ve skleníku?
Ahoj, diky za shrnuti. Ja letos patrne vlastni blbosti rajcata spalil konskym hnojem. Pestuju je v nadobach a na dno jsem dal mensi mnozstvi letosniho cerstveho konskeho hnoje. No tusil jsem, ze se to delat nema. Ale jak se clovek nespali sam, jinym neveri:) Priste uz budu chytrejsi. Projevuje se to tak, ze starsi listy jsou temer v poradku, ale rostlina nema zadny poradny dalsi vyvoj. To, co roste nahoru je totalne nevyvinute, zkroucene, zakrsle.
Ja bych to nehrotil a nechal to plynout. Tuhle blbost jsem udelal taky s kravskym hnojem. Rajcata se z toho, po stagnaci, dostala a rostou 👍 neni vsechno tak cerne..., pokud to neni plisen😢
veľmi rada vás sledujem poprosila by som o radu prirodne hnojiva na doplnenie vapnika nestačili tak som postriekala rajčiny tekutým vapnikom od agro a nikde nepišu kedy môžme plody zberať😢
Mně letos vůbec nerostou rajčata, jsou malinké, kvetou, mají malinká zelená rajčatka, jsou venku, vše dělám stejně, vloni jsem měla rajčatovou džungli, nevíte čím by to mohlo být... 🙏
Dnes - 10.6.24 jsem našla ve sklepě ještě jedno loňské rajče. Je trochu měkčí, ale stále pruží, barva nedotčená. Chuť jsem netestovala, ale určitě nic moc.
konečně pěkné a pravdivé videjko 🙂 rajčata pěstuju venku, nehnojím, nezalévám, nestříkám, vyvazuju, vyštipuju a hlavně jim připravím mnou mnoho let ověřené specifické půdní a stanovištní podmínky, rajčata dorůstají běžně 3-4M a sklízíme je také ještě na konci listopadu 😁
@@zahradaproradost ano, to je ta příprava půdy, propustná písčitohlinitá řádně prohnojená s pH 6-7 👍 stanoviště ze západu stíněné třeba dvěmi až třemi řadami kukuřice 😉 a na běžnou spotřebu nám stačí 3-5 rostlin rajčat 😁 v září zaštípnu vrchol rostliny a oštípu zbylé květy, před mrazy rostliny vyškubnu i s kořeny a zavěsím je do větrané zastřešené šopy kořeny vzhůru, včecko dozraje a nic nehnije 💪
Díky!
Díky moc za video.
mě se letos nedaří okurky, už jsou silně napadené plýsní a to jsem letos zklidil z 30 metrů řádku pouze asi 15 kg. Okurky už pěstuju asi 10 let a každej rok je jinej, jednou jsou toho hromady a nestíhám to jíst, a jednou je pár okurek a hned to splesniví. Nevím jestli je to tím že je špatný rok, že jsou sucha a vedra, nebo jeto tím, že jsem to přehnojil jíchou ze slepičinců i když prvních 14 dní to po tom pohnojení hezky rostlo. Vždycky zalívám večer asi jednou za tři dny až jednou za týden podle počasí, zalívám večer když už nesvítí slunko, a zalívám to pořádně, tak že tam stojí voda, nepěstuju ve skleníku ani v nádobách, každý rok to zalívám stejným způsobem, někdy se tomu daří krásně, a někdy ne. S těmi postřiky proti plísni trochu experimentuju. Někde jsem to stříkal postřikem s obsahem sýry kumulus VG, někde jsem to stříkal modrou skalicí, protože jsem se na chat GPT dozvěděl že modrá skalice je univerzální fungicid a jde použít i na plíseň okurkovou. Když dělám postřik z modré skalice nebo z kumulus VG pokaždé dávám jednu vrchovatou kávovou lžičku na 5 l postřiku a to ještě před tím rozpustím v šálku horké vody, přidám do toho kapku jaru, který slouží jako smáčedlo, aby postřik držel na listech a nestekl pryč. Stříkám to tak aby všechny listy byli pokryty vrstvou postřiku tak aby tam toho bylo tolik, že to někde trochu okapává z listů. začínám stříkat v momentě kdy už se někde objeví první plýseň na listech. Minulý rok jsem také na některých záhonech použil modrou skalici a okurkům to nevadilo, ale nejsem si jistý koncentrací postřiku. Od kumulus VG už jsem stratil příbalový leták, takže ani nevím kolik tam toho mám dávat.
Letos jsou přemnožení mravenci a likvidují mi japonské topoly. Z asi 500 kusů japonkých topolů je asi 20% napadených mravenci, dělají si mraveniště u kořene, některý topoly mají krásně tmavě zelený listy a některým žloutne listí i když na jaže byli v pořádku. Proti mravencům bojuju tak že mám rozříznutou krabici od mlíka na půlky, položenou na bok, zatíženou kamenem aby ji neodfoukl vítr, a v ní mám nasypanou směs sody a moučkového cukru 1:3 1 soda 3 cukry důkladně promíchamé, soda mravence zabíjí protože v nich způsobuje plynatost, mravenci samotnou sodu nejedí, proto v ní musí být cukr aby ji jedli. Doma jsem měl mravence a tam to fungovalo, v misce jsem viděl spoustu mrtvých mravenců, ale pokud oni mají na výběr, tak jdou třeba do mysky s ovocem a na sodu s cukrem kašlou. Takových krabiček mám na zahradě 12 a chodím tam sipat tu směs, ubývá to, ale ani po 14 dnech to nemá dostatečné výsledky, předvídám že mi mravenci možná všechny topoly zničí a budu pěstovat javory, škumpy, a pajasany, u akátu už jsem mraveniště taky viděl, takže akáty jsou taky náchylné. Ale škumpy a pajasany jsou jedovaté a odolné proti mravencům a mravenci do nich nejdou, tyto stromy mají dobrou regeneraci, takže kdyby je kdokoli zničil, od kořenů obrazí spousta nových výhonků, pěstuju to na dřevo.
Není problém s mšicemi ale jeden topol jsem vykopal a zjistil jsem že mravenci v zemi poškozují kůru a lýko stromu a vysávají z něj živiny.
Hledal jsem na internetu návody jak se přemnožených mravenců na zahradě zbavit, existují různé metody, soda, horká voda, časté zalévání, okopávání, močovina, naftalín, ocet, přirození predátoři mravenců... a možná jsem ještě na některé metody zapoměl. Ale žádná metoda likvidace mravenců na zahradě mi nepřipadá dostatečně efektivní a osvědčená aby se mi vyplatilo se do ní pustit, tak jsem smířený s tím že mi mravenci možná všechny topoly zničí, naštěstí tam mám i jiné stromy, do kterých mravenci nejdou.
Život je boj, ten boj, kterej my tady vedene proti mravencům, mšicím, mandelinkám, dřepčíkům, komárům, klíšťatům, slimákům, šnekům, špačkům, hrabošům, hlodavcům, zajícům, a další havěti, kterou jsem zapoměl zmínit, je sranda třeba oproti tomu boji, kterej vedou ukrajinci proti rusům. Můžeme se smát tomu, jak to máme oproti nim lehký, a že jsme přišli jen o část úrody na zahradě, ale jsme živí a zdraví.😄
Dobrý den, mám to úplně stejně, bylo potřeba víc zalévat a hned bylo znát jak se listy rajčat srovnaly.👍Děkuju moc ráda Vás sleduju ❤
Moc vám děkuji, jsem ráda, že je vše v pořádku 🙂
Dobry den, díky za info. Stříkám venkovní rajčata 1x za týden domácím mlékem s vodou v poměru 1:2
Je to babská rada proti plísním. Co na to říkáte?
Znám zalévání mlékem na podporu rostlin proti nedostatku vápníku
@@zahradaproradost liter kravské mlieko nevarené , 4 litre vody a 15 až 20 kvapiek jódu je úžasný postrek vysoko účinný i proti plesniam. Dokonca výdatne dodá mnohé živiny rastlinám. Rajčiny, uhorky, tekvice a kľudne i iné rastliny. Skúste budete prekvapená ako to rastlinám pomáha. Jód s lekárne a tam dodržať počet kvapiek. Menej je viac 😊
V nasem skleniku funfguje postrik s mlekem a nekolika kapkami jodu naprosto genialne! Diky tomu uz nemame problem ani s plisni na okurkach.
@@ivadittrich5061 Děkuji za tip.
K😅 dobré,řady,dekuji@@ivadittrich5061
Na mšice používám postřik. Bio soda, voda, ocet.
Super tip
Mohla byste uvest pomer jednotlivych slozek. Dekuji. Ja, nedavno, zvolil postrik z mydlove vody. Ano, msice a mravence to znicilo, ale slunecnici jsem " trochu" spalil...🤷🏻♂️
@@radimlan ten poměr dělám pocitově. I tento postřik dokáže popálit listy....
1 litr vody+1 pol.lžice jedlé sody-(bez hliníkové, já používám bio kvalitu) a buď s octem (trochu) nebo i bez octa to má ochranný účinek.
poučné video. Ja by chtěl znát ,zdá bíle bodky na listech všech ovocných stromů, kveín,ribízu,,jahod, způsobuje silná koncentracia octu v postříku? UJjhody a ribízu jsem poškozené listy odstránil a nové /též je silnejšíí výskyt mšíc a svilúšek/. Kolko je moc ,nebo málo zalévání ve skleníku?
Co říkáte paní zahradnice na vápník ze skořápek od domácích slepic? Pro rajčata a papriky.
Dobrý den, odpověď najdete ve videu Rajčata příprava půdy 🙂
Doporučujem škrupiny potĺcť a pridávať do kompostu kde sa prakicky rozpustia. Robím to už roky a pomáha to proti pliesni a hubovým chorobám.
Ahoj, diky za shrnuti. Ja letos patrne vlastni blbosti rajcata spalil konskym hnojem. Pestuju je v nadobach a na dno jsem dal mensi mnozstvi letosniho cerstveho konskeho hnoje. No tusil jsem, ze se to delat nema. Ale jak se clovek nespali sam, jinym neveri:) Priste uz budu chytrejsi. Projevuje se to tak, ze starsi listy jsou temer v poradku, ale rostlina nema zadny poradny dalsi vyvoj. To, co roste nahoru je totalne nevyvinute, zkroucene, zakrsle.
Děkuji
Ja bych to nehrotil a nechal to plynout. Tuhle blbost jsem udelal taky s kravskym hnojem. Rajcata se z toho, po stagnaci, dostala a rostou 👍 neni vsechno tak cerne..., pokud to neni plisen😢
@@radimlan Pravda, plíseň a ještě nedostatek vápníku
veľmi rada vás sledujem poprosila by som o radu prirodne hnojiva na doplnenie vapnika nestačili tak som postriekala rajčiny tekutým vapnikom od agro a nikde nepišu kedy môžme plody zberať😢
S postřikem z vápníku nemám bohužel zkušenost, v tomto neporadím...
Mně letos vůbec nerostou rajčata, jsou malinké, kvetou, mají malinká zelená rajčatka, jsou venku, vše dělám stejně, vloni jsem měla rajčatovou džungli, nevíte čím by to mohlo být... 🙏
Počasím, 100%. Venku mám cherry rajče a okurku a vůbec to neroste.
Super video a moc děkuji. Moc poučné a vy se nemáte za co omlouvat:-)))) Ať se vám moc daří.
Jste hodná, děkuji 🥰
Šikulka😊
Děkuji 🥰
Dnes - 10.6.24 jsem našla ve sklepě ještě jedno loňské rajče. Je trochu měkčí, ale stále pruží, barva nedotčená. Chuť jsem netestovala, ale určitě nic moc.
Mockrát děkuji ❤
Já bych zkusila rajčata zamulčovat. 🙂
Jsou zamulcovana 🙂
Parada
Děkuji
Moc pěkné video 👍
Děkuji 🥰
jenom jsem nezaznamenal to teplo - porád zima a chemtrails :o((((
Mam vsechny rajcata venku ve vyvysenych zahonech .. prsi ( jizni cechy) non stop mesic ... tezko se kontroluje zalevani
Myslím, že nedostatkem vláhy trpět nebudou 😀
konečně pěkné a pravdivé videjko 🙂 rajčata pěstuju venku, nehnojím, nezalévám, nestříkám, vyvazuju, vyštipuju a hlavně jim připravím mnou mnoho let ověřené specifické půdní a stanovištní podmínky, rajčata dorůstají běžně 3-4M a sklízíme je také ještě na konci listopadu 😁
Děkuji. Hnojení ale na začátku pěstování určitě používáte nebo ne?
@@zahradaproradost ano, to je ta příprava půdy, propustná písčitohlinitá řádně prohnojená s pH 6-7 👍 stanoviště ze západu stíněné třeba dvěmi až třemi řadami kukuřice 😉 a na běžnou spotřebu nám stačí 3-5 rostlin rajčat 😁 v září zaštípnu vrchol rostliny a oštípu zbylé květy, před mrazy rostliny vyškubnu i s kořeny a zavěsím je do větrané zastřešené šopy kořeny vzhůru, včecko dozraje a nic nehnije 💪
Dobrá rada