mě se letos nedaří okurky, už jsou silně napadené plýsní a to jsem letos zklidil z 30 metrů řádku pouze asi 15 kg. Okurky už pěstuju asi 10 let a každej rok je jinej, jednou jsou toho hromady a nestíhám to jíst, a jednou je pár okurek a hned to splesniví. Nevím jestli je to tím že je špatný rok, že jsou sucha a vedra, nebo jeto tím, že jsem to přehnojil jíchou ze slepičinců i když prvních 14 dní to po tom pohnojení hezky rostlo. Vždycky zalívám večer asi jednou za tři dny až jednou za týden podle počasí, zalívám večer když už nesvítí slunko, a zalívám to pořádně, tak že tam stojí voda, nepěstuju ve skleníku ani v nádobách, každý rok to zalívám stejným způsobem, někdy se tomu daří krásně, a někdy ne. S těmi postřiky proti plísni trochu experimentuju. Někde jsem to stříkal postřikem s obsahem sýry kumulus VG, někde jsem to stříkal modrou skalicí, protože jsem se na chat GPT dozvěděl že modrá skalice je univerzální fungicid a jde použít i na plíseň okurkovou. Když dělám postřik z modré skalice nebo z kumulus VG pokaždé dávám jednu vrchovatou kávovou lžičku na 5 l postřiku a to ještě před tím rozpustím v šálku horké vody, přidám do toho kapku jaru, který slouží jako smáčedlo, aby postřik držel na listech a nestekl pryč. Stříkám to tak aby všechny listy byli pokryty vrstvou postřiku tak aby tam toho bylo tolik, že to někde trochu okapává z listů. začínám stříkat v momentě kdy už se někde objeví první plýseň na listech. Minulý rok jsem také na některých záhonech použil modrou skalici a okurkům to nevadilo, ale nejsem si jistý koncentrací postřiku. Od kumulus VG už jsem stratil příbalový leták, takže ani nevím kolik tam toho mám dávat. Letos jsou přemnožení mravenci a likvidují mi japonské topoly. Z asi 500 kusů japonkých topolů je asi 20% napadených mravenci, dělají si mraveniště u kořene, některý topoly mají krásně tmavě zelený listy a některým žloutne listí i když na jaže byli v pořádku. Proti mravencům bojuju tak že mám rozříznutou krabici od mlíka na půlky, položenou na bok, zatíženou kamenem aby ji neodfoukl vítr, a v ní mám nasypanou směs sody a moučkového cukru 1:3 1 soda 3 cukry důkladně promíchamé, soda mravence zabíjí protože v nich způsobuje plynatost, mravenci samotnou sodu nejedí, proto v ní musí být cukr aby ji jedli. Doma jsem měl mravence a tam to fungovalo, v misce jsem viděl spoustu mrtvých mravenců, ale pokud oni mají na výběr, tak jdou třeba do mysky s ovocem a na sodu s cukrem kašlou. Takových krabiček mám na zahradě 12 a chodím tam sipat tu směs, ubývá to, ale ani po 14 dnech to nemá dostatečné výsledky, předvídám že mi mravenci možná všechny topoly zničí a budu pěstovat javory, škumpy, a pajasany, u akátu už jsem mraveniště taky viděl, takže akáty jsou taky náchylné. Ale škumpy a pajasany jsou jedovaté a odolné proti mravencům a mravenci do nich nejdou, tyto stromy mají dobrou regeneraci, takže kdyby je kdokoli zničil, od kořenů obrazí spousta nových výhonků, pěstuju to na dřevo. Není problém s mšicemi ale jeden topol jsem vykopal a zjistil jsem že mravenci v zemi poškozují kůru a lýko stromu a vysávají z něj živiny. Hledal jsem na internetu návody jak se přemnožených mravenců na zahradě zbavit, existují různé metody, soda, horká voda, časté zalévání, okopávání, močovina, naftalín, ocet, přirození predátoři mravenců... a možná jsem ještě na některé metody zapoměl. Ale žádná metoda likvidace mravenců na zahradě mi nepřipadá dostatečně efektivní a osvědčená aby se mi vyplatilo se do ní pustit, tak jsem smířený s tím že mi mravenci možná všechny topoly zničí, naštěstí tam mám i jiné stromy, do kterých mravenci nejdou. Život je boj, ten boj, kterej my tady vedene proti mravencům, mšicím, mandelinkám, dřepčíkům, komárům, klíšťatům, slimákům, šnekům, špačkům, hrabošům, hlodavcům, zajícům, a další havěti, kterou jsem zapoměl zmínit, je sranda třeba oproti tomu boji, kterej vedou ukrajinci proti rusům. Můžeme se smát tomu, jak to máme oproti nim lehký, a že jsme přišli jen o část úrody na zahradě, ale jsme živí a zdraví.😄
@@zahradaproradost liter kravské mlieko nevarené , 4 litre vody a 15 až 20 kvapiek jódu je úžasný postrek vysoko účinný i proti plesniam. Dokonca výdatne dodá mnohé živiny rastlinám. Rajčiny, uhorky, tekvice a kľudne i iné rastliny. Skúste budete prekvapená ako to rastlinám pomáha. Jód s lekárne a tam dodržať počet kvapiek. Menej je viac 😊
veľmi rada vás sledujem poprosila by som o radu prirodne hnojiva na doplnenie vapnika nestačili tak som postriekala rajčiny tekutým vapnikom od agro a nikde nepišu kedy môžme plody zberať😢
Ahoj, diky za shrnuti. Ja letos patrne vlastni blbosti rajcata spalil konskym hnojem. Pestuju je v nadobach a na dno jsem dal mensi mnozstvi letosniho cerstveho konskeho hnoje. No tusil jsem, ze se to delat nema. Ale jak se clovek nespali sam, jinym neveri:) Priste uz budu chytrejsi. Projevuje se to tak, ze starsi listy jsou temer v poradku, ale rostlina nema zadny poradny dalsi vyvoj. To, co roste nahoru je totalne nevyvinute, zkroucene, zakrsle.
Ja bych to nehrotil a nechal to plynout. Tuhle blbost jsem udelal taky s kravskym hnojem. Rajcata se z toho, po stagnaci, dostala a rostou 👍 neni vsechno tak cerne..., pokud to neni plisen😢
poučné video. Ja by chtěl znát ,zdá bíle bodky na listech všech ovocných stromů, kveín,ribízu,,jahod, způsobuje silná koncentracia octu v postříku? UJjhody a ribízu jsem poškozené listy odstránil a nové /též je silnejšíí výskyt mšíc a svilúšek/. Kolko je moc ,nebo málo zalévání ve skleníku?
Dnes - 10.6.24 jsem našla ve sklepě ještě jedno loňské rajče. Je trochu měkčí, ale stále pruží, barva nedotčená. Chuť jsem netestovala, ale určitě nic moc.
konečně pěkné a pravdivé videjko 🙂 rajčata pěstuju venku, nehnojím, nezalévám, nestříkám, vyvazuju, vyštipuju a hlavně jim připravím mnou mnoho let ověřené specifické půdní a stanovištní podmínky, rajčata dorůstají běžně 3-4M a sklízíme je také ještě na konci listopadu 😁
@@zahradaproradost ano, to je ta příprava půdy, propustná písčitohlinitá řádně prohnojená s pH 6-7 👍 stanoviště ze západu stíněné třeba dvěmi až třemi řadami kukuřice 😉 a na běžnou spotřebu nám stačí 3-5 rostlin rajčat 😁 v září zaštípnu vrchol rostliny a oštípu zbylé květy, před mrazy rostliny vyškubnu i s kořeny a zavěsím je do větrané zastřešené šopy kořeny vzhůru, včecko dozraje a nic nehnije 💪
Mohla byste uvest pomer jednotlivych slozek. Dekuji. Ja, nedavno, zvolil postrik z mydlove vody. Ano, msice a mravence to znicilo, ale slunecnici jsem " trochu" spalil...🤷🏻♂️
@@radimlan ten poměr dělám pocitově. I tento postřik dokáže popálit listy.... 1 litr vody+1 pol.lžice jedlé sody-(bez hliníkové, já používám bio kvalitu) a buď s octem (trochu) nebo i bez octa to má ochranný účinek.
Mně letos vůbec nerostou rajčata, jsou malinké, kvetou, mají malinká zelená rajčatka, jsou venku, vše dělám stejně, vloni jsem měla rajčatovou džungli, nevíte čím by to mohlo být... 🙏
Díky!
Dobrý den, mám to úplně stejně, bylo potřeba víc zalévat a hned bylo znát jak se listy rajčat srovnaly.👍Děkuju moc ráda Vás sleduju ❤
Moc vám děkuji, jsem ráda, že je vše v pořádku 🙂
Super video a moc děkuji. Moc poučné a vy se nemáte za co omlouvat:-)))) Ať se vám moc daří.
Jste hodná, děkuji 🥰
Mockrát děkuji ❤
mě se letos nedaří okurky, už jsou silně napadené plýsní a to jsem letos zklidil z 30 metrů řádku pouze asi 15 kg. Okurky už pěstuju asi 10 let a každej rok je jinej, jednou jsou toho hromady a nestíhám to jíst, a jednou je pár okurek a hned to splesniví. Nevím jestli je to tím že je špatný rok, že jsou sucha a vedra, nebo jeto tím, že jsem to přehnojil jíchou ze slepičinců i když prvních 14 dní to po tom pohnojení hezky rostlo. Vždycky zalívám večer asi jednou za tři dny až jednou za týden podle počasí, zalívám večer když už nesvítí slunko, a zalívám to pořádně, tak že tam stojí voda, nepěstuju ve skleníku ani v nádobách, každý rok to zalívám stejným způsobem, někdy se tomu daří krásně, a někdy ne. S těmi postřiky proti plísni trochu experimentuju. Někde jsem to stříkal postřikem s obsahem sýry kumulus VG, někde jsem to stříkal modrou skalicí, protože jsem se na chat GPT dozvěděl že modrá skalice je univerzální fungicid a jde použít i na plíseň okurkovou. Když dělám postřik z modré skalice nebo z kumulus VG pokaždé dávám jednu vrchovatou kávovou lžičku na 5 l postřiku a to ještě před tím rozpustím v šálku horké vody, přidám do toho kapku jaru, který slouží jako smáčedlo, aby postřik držel na listech a nestekl pryč. Stříkám to tak aby všechny listy byli pokryty vrstvou postřiku tak aby tam toho bylo tolik, že to někde trochu okapává z listů. začínám stříkat v momentě kdy už se někde objeví první plýseň na listech. Minulý rok jsem také na některých záhonech použil modrou skalici a okurkům to nevadilo, ale nejsem si jistý koncentrací postřiku. Od kumulus VG už jsem stratil příbalový leták, takže ani nevím kolik tam toho mám dávat.
Letos jsou přemnožení mravenci a likvidují mi japonské topoly. Z asi 500 kusů japonkých topolů je asi 20% napadených mravenci, dělají si mraveniště u kořene, některý topoly mají krásně tmavě zelený listy a některým žloutne listí i když na jaže byli v pořádku. Proti mravencům bojuju tak že mám rozříznutou krabici od mlíka na půlky, položenou na bok, zatíženou kamenem aby ji neodfoukl vítr, a v ní mám nasypanou směs sody a moučkového cukru 1:3 1 soda 3 cukry důkladně promíchamé, soda mravence zabíjí protože v nich způsobuje plynatost, mravenci samotnou sodu nejedí, proto v ní musí být cukr aby ji jedli. Doma jsem měl mravence a tam to fungovalo, v misce jsem viděl spoustu mrtvých mravenců, ale pokud oni mají na výběr, tak jdou třeba do mysky s ovocem a na sodu s cukrem kašlou. Takových krabiček mám na zahradě 12 a chodím tam sipat tu směs, ubývá to, ale ani po 14 dnech to nemá dostatečné výsledky, předvídám že mi mravenci možná všechny topoly zničí a budu pěstovat javory, škumpy, a pajasany, u akátu už jsem mraveniště taky viděl, takže akáty jsou taky náchylné. Ale škumpy a pajasany jsou jedovaté a odolné proti mravencům a mravenci do nich nejdou, tyto stromy mají dobrou regeneraci, takže kdyby je kdokoli zničil, od kořenů obrazí spousta nových výhonků, pěstuju to na dřevo.
Není problém s mšicemi ale jeden topol jsem vykopal a zjistil jsem že mravenci v zemi poškozují kůru a lýko stromu a vysávají z něj živiny.
Hledal jsem na internetu návody jak se přemnožených mravenců na zahradě zbavit, existují různé metody, soda, horká voda, časté zalévání, okopávání, močovina, naftalín, ocet, přirození predátoři mravenců... a možná jsem ještě na některé metody zapoměl. Ale žádná metoda likvidace mravenců na zahradě mi nepřipadá dostatečně efektivní a osvědčená aby se mi vyplatilo se do ní pustit, tak jsem smířený s tím že mi mravenci možná všechny topoly zničí, naštěstí tam mám i jiné stromy, do kterých mravenci nejdou.
Život je boj, ten boj, kterej my tady vedene proti mravencům, mšicím, mandelinkám, dřepčíkům, komárům, klíšťatům, slimákům, šnekům, špačkům, hrabošům, hlodavcům, zajícům, a další havěti, kterou jsem zapoměl zmínit, je sranda třeba oproti tomu boji, kterej vedou ukrajinci proti rusům. Můžeme se smát tomu, jak to máme oproti nim lehký, a že jsme přišli jen o část úrody na zahradě, ale jsme živí a zdraví.😄
Díky moc za video.
Dobry den, díky za info. Stříkám venkovní rajčata 1x za týden domácím mlékem s vodou v poměru 1:2
Je to babská rada proti plísním. Co na to říkáte?
Znám zalévání mlékem na podporu rostlin proti nedostatku vápníku
@@zahradaproradost liter kravské mlieko nevarené , 4 litre vody a 15 až 20 kvapiek jódu je úžasný postrek vysoko účinný i proti plesniam. Dokonca výdatne dodá mnohé živiny rastlinám. Rajčiny, uhorky, tekvice a kľudne i iné rastliny. Skúste budete prekvapená ako to rastlinám pomáha. Jód s lekárne a tam dodržať počet kvapiek. Menej je viac 😊
V nasem skleniku funfguje postrik s mlekem a nekolika kapkami jodu naprosto genialne! Diky tomu uz nemame problem ani s plisni na okurkach.
@@ivadittrich5061 Děkuji za tip.
K😅 dobré,řady,dekuji@@ivadittrich5061
veľmi rada vás sledujem poprosila by som o radu prirodne hnojiva na doplnenie vapnika nestačili tak som postriekala rajčiny tekutým vapnikom od agro a nikde nepišu kedy môžme plody zberať😢
S postřikem z vápníku nemám bohužel zkušenost, v tomto neporadím...
Mam vsechny rajcata venku ve vyvysenych zahonech .. prsi ( jizni cechy) non stop mesic ... tezko se kontroluje zalevani
Myslím, že nedostatkem vláhy trpět nebudou 😀
Moc pěkné video 👍
Děkuji 🥰
Ahoj, diky za shrnuti. Ja letos patrne vlastni blbosti rajcata spalil konskym hnojem. Pestuju je v nadobach a na dno jsem dal mensi mnozstvi letosniho cerstveho konskeho hnoje. No tusil jsem, ze se to delat nema. Ale jak se clovek nespali sam, jinym neveri:) Priste uz budu chytrejsi. Projevuje se to tak, ze starsi listy jsou temer v poradku, ale rostlina nema zadny poradny dalsi vyvoj. To, co roste nahoru je totalne nevyvinute, zkroucene, zakrsle.
Děkuji
Ja bych to nehrotil a nechal to plynout. Tuhle blbost jsem udelal taky s kravskym hnojem. Rajcata se z toho, po stagnaci, dostala a rostou 👍 neni vsechno tak cerne..., pokud to neni plisen😢
@@radimlan Pravda, plíseň a ještě nedostatek vápníku
poučné video. Ja by chtěl znát ,zdá bíle bodky na listech všech ovocných stromů, kveín,ribízu,,jahod, způsobuje silná koncentracia octu v postříku? UJjhody a ribízu jsem poškozené listy odstránil a nové /též je silnejšíí výskyt mšíc a svilúšek/. Kolko je moc ,nebo málo zalévání ve skleníku?
Dnes - 10.6.24 jsem našla ve sklepě ještě jedno loňské rajče. Je trochu měkčí, ale stále pruží, barva nedotčená. Chuť jsem netestovala, ale určitě nic moc.
konečně pěkné a pravdivé videjko 🙂 rajčata pěstuju venku, nehnojím, nezalévám, nestříkám, vyvazuju, vyštipuju a hlavně jim připravím mnou mnoho let ověřené specifické půdní a stanovištní podmínky, rajčata dorůstají běžně 3-4M a sklízíme je také ještě na konci listopadu 😁
Děkuji. Hnojení ale na začátku pěstování určitě používáte nebo ne?
@@zahradaproradost ano, to je ta příprava půdy, propustná písčitohlinitá řádně prohnojená s pH 6-7 👍 stanoviště ze západu stíněné třeba dvěmi až třemi řadami kukuřice 😉 a na běžnou spotřebu nám stačí 3-5 rostlin rajčat 😁 v září zaštípnu vrchol rostliny a oštípu zbylé květy, před mrazy rostliny vyškubnu i s kořeny a zavěsím je do větrané zastřešené šopy kořeny vzhůru, včecko dozraje a nic nehnije 💪
Dobrá rada
Na mšice používám postřik. Bio soda, voda, ocet.
Super tip
Mohla byste uvest pomer jednotlivych slozek. Dekuji. Ja, nedavno, zvolil postrik z mydlove vody. Ano, msice a mravence to znicilo, ale slunecnici jsem " trochu" spalil...🤷🏻♂️
@@radimlan ten poměr dělám pocitově. I tento postřik dokáže popálit listy....
1 litr vody+1 pol.lžice jedlé sody-(bez hliníkové, já používám bio kvalitu) a buď s octem (trochu) nebo i bez octa to má ochranný účinek.
Co říkáte paní zahradnice na vápník ze skořápek od domácích slepic? Pro rajčata a papriky.
Dobrý den, odpověď najdete ve videu Rajčata příprava půdy 🙂
Doporučujem škrupiny potĺcť a pridávať do kompostu kde sa prakicky rozpustia. Robím to už roky a pomáha to proti pliesni a hubovým chorobám.
Já bych zkusila rajčata zamulčovat. 🙂
Jsou zamulcovana 🙂
Mně letos vůbec nerostou rajčata, jsou malinké, kvetou, mají malinká zelená rajčatka, jsou venku, vše dělám stejně, vloni jsem měla rajčatovou džungli, nevíte čím by to mohlo být... 🙏
Počasím, 100%. Venku mám cherry rajče a okurku a vůbec to neroste.
Šikulka😊
Děkuji 🥰
Parada
Děkuji
jenom jsem nezaznamenal to teplo - porád zima a chemtrails :o((((