Svitkové kondenzátory v historické technice
Вставка
- Опубліковано 13 жов 2020
- V dnešním videu se poměrně podrobně podíváme na kondenzátory v historické technice, jedná se o teoretické video určené spíše pro začátečníky. Nejrozsáhlejší část videa je věnována konstrukci různých historických kondenzátorů a jejich vlastnostem, také se podíváme na moderní typy, kterými lze ty staré nahrazovat. V druhé části se věnuji značení a v poslední třetí části také stručně základnímu měření kondenzátorů.
Na mé střední škole jsme se součástkám, co se týče jejich mechanické konstrukce, moc nevěnovali a když jsem s historickou technikou sám začínal, tak se tyto mezery projevily. Proto jsem cítil potřebu natočit právě takovéto teoretické video, které i úplnému začátečníkovi objasní, co takové přesvitkovávání obnáší.
Pokud je výklad pro zkušenější techniky příliš rozsáhlý, nebo až moc jednoduchý, tak se omlouvám. Nicméně chtěl jsem zmínit vše, co je pro přesvitkovávání potřeba znát a evidentně je toho vcelku dost. - Наука та технологія
zase díky za skvělé video! Paráda, jsi borec!
opravdu pěkné poučné vyprávění, akorát se mě zdá že i rezistory se někde vyráběli podobně jako ty trubičkové keramické kondenzátory s těmi omotanými drátky, vypadalo to stejně, něco se mě plete nějaká rumunská stará televize..
viděl jsem tě na návštěvě u kileroze když si u něj byl pro různé součástky a pak on byl v tvém vynálezeckém doupěti máš to tam parádní, přemýšlím nad tím že bych se taky možná měl zbavit některých součástek které nevyužiju a které by například u tebe našli smysluplné využití
K těm rezistorů, nakonec bych ten popis ještě trošku pozměnil - ten hlavní rozdíl v mechanice vidím v to, že kondenzátor je dutý, tedy je to taková trubička, zatímco rezistor je uvnitř plný, ovšem toto nemusí zase platit u velikých výkonových ... no co, chce to trošku skill v tom rozpoznávání, nebo měřák :D :D No a k těm součástkám ... Rozhodně děkuji za nabídku, ale rezistory, ani nějaké základní kondy už nechci, už jsem si upřímně třízení užil dost a dost, to by muselo být něco zajímavějšího :D Něco přímo do rádií, nějaké součástky, popřípadě vraky atd :D
Výborné a poučné video.! Ale pre začiatočníkov nepochopiteľné. Ja som sa skoro zo všetkými typmi už stretol.! Pekne rozložené a usporiadané, aspoň tie, ktoré sa používali v Európe v minulosti, ale aj v súčasnosti niektoré.! Len tak ďalej.!
Super 👍
Dost dobré video 👍
Super video :)
Ahoj velmi super video. Strašně moc užitečných informací. @RAPA Projekty Měl by jsem prosím dotaz dostal jsem ze srandy takové staré rádio Mikrofona MK207 Na opravu a jsou tak takové asi pravděpodobně Asfaltové kondenzátory co máš na videu. Chtěl by jsem je vypěnit je nějaký prasklý ale je na něm hodnota 1500cm 1500v nevíš jaká je teda kapacita nebo je k tomu nějaká tabulka ? Předem moc děkuji čím by to šlo nahradit jakou kapacitou ? :D
cca 1k5 na 1500V
Zdravim,velmi hezke video lepsi jak ve skole vylozene,chci se zeptat u elektrolitickych kondenzatoru se znaci polarita jen plus,nebo je nekde i znacen minus pol?
Někdy bývá i mínus pol, ale plusko je tam vždy, co teda já vím.
U nových bývá někdy jen mínus označený
Ahoj rapo prosím tě neměl bys nějaký svitkový hovňáky a karamely? Na opravu ale nemůžu je sehnat.
Ahoj Radku, můžeš prosím doporučit nějaký spolehlivý obchod, e-shop, kde se dají koupit nové svitky?
Tak já mám dobrou zkušenost s většinou velkých eshopů - třeba: GM electronics, GES electronics, ale nejraději nakupuji na TME.eu - je to normálně český eshop, kde ale mají ty moje oblíbené červené svitky, člověk je tam musí trošku pohledat, ale jsou tam. Doporučuji hledat pod prac. napětím 630V nebo 1000V někde mezi svitky, budou tam :D
Dost dobrý.
Jeste jeden dotaz v starych prijimacich tesla rytmus,acord,talisman apod.se pouzivali velke valcove kondenzatory,ktere tam slouzili myslim jako filtracni,byli zespod chycene k sasi prevlecnou matici a ukostreny,melo to snizit brum prijimace,jaka byla jejich kazivost?
Noo, pokud by je za dobu existence toho rádia nikdo neměnil, tak by se dalo říct i 50%, ale protože jsou už často vyměněné, tak je to s nimi trošku lepší, protože jsou novější :D
Líbí se mi tvoje videa.
Měl bych nějaké starší hnědé a novější žluté Tesla svitkové kondenzátory. Mohl bych tě nějak kontaktovat kam poslat “donate”
Video mi moc pomohlo, nebudou někdy videa i o dalších součástkách?
Určitě ještě o elektrolytech, elektronky už máme, a rezistory jsou v podstatě jasné :D Třeba bych mohl udělat někdy nějaké polovodiče ale tam je toho tolik, že udělat video o něčem by znamenalo udělat dalších deset o něčem dalším :D :D a hlavně s tím ani moc nedělám, takže teď hlavně ty elektrolyty.
Ahoj, chtěl bych se zeptat, to se fakt ty kondenzátory musí měnit za nové? Podle mě by bylo lepší je vyměnit zase za dobové, které jsou dobré. To pak ztrácí historickou hodnotu a to je škoda.
Určitě je lepší to měnit za dobové, pokud ale jsou, třeba hovňáky, co nejsou prasklé by se v podstatě daly použít. U asfaltů to bude horší, zatím jsem totiž neviděl žádný, co by byl nepoužitý.
@@RAPAprojekty mám 5 hovňáků co je nepoužitých. A jsou špatné
Není to tesla 552A "rondo"?
Ja si vybavujem tantalové kondenzátory použité v casovačoch z dôvodu stabilnej kapacity nie až tak závislej na teplote okolia.
Kde se dají sehnat?
Myslím že je to ve videu uvedené, já je kupuju na Hadexu. nebo TME.
@@RAPAprojekty dekuji me prave chyby
@@elektronkacz4735 úplně nejlíp vyletovat z nalezených rozbitých televizí nebo rádií.
takže když mám kondík s řádovým značením "334" tak je to 33x33 na 4?
No je to 330nF
@@RAPAprojekty tak jak je Tedy příklad?
@@KutilDomacihoTypu 33 * 10^4 = 330000 pF = 330nF
@@RAPAprojekty aha moc děkuji
já používám na měření Tester TC1
Tu tabulku kondů máš super,ale ve sbírce Ti chybí červené a modré elyty,nebo i přímo hliníkové,bez barevného plastového potahu.
Nebojte video s nimi už je na cestě, chybí tu těch typů mnohem více :D
@@RAPAprojekty No to mne těší,že bude pokračování,inspiraci jsi si odvezl v sobotu dopoledne ode mne v autě.Až to všechno prohrabeš(jestli jsi to už neudělal),najdeš "pokladů" víc.To bude videjí!:-)
PS:Už se Ti ozval kolega,o kterým jsem se zmiňoval?
Ty spodní 3 slídové kondenzátory vlevo mají otvory pro přesné nastavení laděných obvodů odškrabáváním kovové vrstvy při slaďování přijímačů (škrabací kondenzátory). Na rozdíl od běžných tolerancí 10% je na nich vidět, že byly skutečně přesné. Přesnost při výrobě byla dána rozměry a kvalitou dielektrika, především jeho stálostí. Byly používány i axiální kondenzátory, kde na drát byla nasazena izolační trubička a na ni byl navinut propájený pocínovaný drátek, který se při přesném ladění odmotával (odtrhával od závitů propojených cínováním do souvislé vrstvy vnější elektrody) a odvinutý volný konec se odstřihnul. Vnější elektroda = vinutí byla samozřejmě připojena na kostru. Bylo zakázáno dodatečné navinování drátku zpět. Dalšími dolaďovacími kondenzátory byly hrníčkové 33 pF a na starších ladicích kondenzátorech byly pružné plíšky izolované od konstrukce ladicícho kondenzátoru slídou a šroubkem se nastavovala vzdálenost plíšku od kostry kondenzátoru, čímž se měnila kapacita. Všechny tyto kondenzátory byly nahrazeny malými otočnými keramickými kondenzátory v podobě minaturního destičkového ladicícho kondenzátoru se dvěma elektrodami: pevnou a otočnou se zářezem pro šroubovák. Ještě malá oprava na závěr: Při stejnosměrném napětí kondenzátorem žádné napětí ani žádný proud neprochází. Napětí je poteciál mezi dvěma elektrodami (je to podobné, jako při plnění nádoby tekutinou; jestliže nádoba není děravá, žádná tekutina z ní neteče. Při nabíjení kondenzátoru protéká proud mezi zdrojem napětí a kondenzátorem tak dlouho, dokud kondenzátor není zcela nabit. Jestliže proud protéká i po nabití kondenzátoru, znamená to, že kondenzátor má nějaký více či menší svodový odpor a je tedy vadný (probíjí mezi elektrodami). Protože stejnosměrný proud nemá žádný kmitočet, jeho odpor je nekonečný (teoreticky). Jinak je tomu u střídavého proudu. Se zvyšujícím se kmitočtem odpor kondenzátoru klesá. Opačně je tomu u cívek, kde cívka stejnosměrnému proudu klade nejmenší odpor daný konstrukcí cívky (průměr a délka vodiče), se zvyšujícím se kmitočtem se zdánlivý odpor cívky zvětšuje, až se stává tlumivkou. Proto v laděných obvodech cívkami může na aktivní součástky (elektronky, tranzistory, diody) procházet stejnosměrný napájecí proud, ale pro vysoké frekvence cívka spolu s kondenzátorem tvoří laděný obvod. Kvalitní vysokofrekvenční cívky se nevinou drátem, ale vysokofrekvenčním lankem, protože při vysokých frekvencích proud neprochází celým průřezem vodiče, ale při povrchu. Čím větší počet tenších drátků lanko má, tím větší je povrch a menší zdánlivý odpor kladený cívkou procházejícímu střídavému proudu (signálu). Čímž jsem odbočil mimo téma pro porovnání rozdílů mezi kondenzátory a cívkami.
Co to je za divné značení? Myslím to 1 kpF? To je 1 nF ne? Tak proč to značili takhle složitě?
No to je tím že dřív jaksi nikdo nevěděl jak ty kondenzátory značit, z nějakého důvodu se nepoužívalo "Nano" no a tak to značili všelijak.
@@RAPAprojekty Postupně byly měněny normy. 1 000, 1T (tisíc), 1ppF (pikopikofarad), 1 k (tisíc, jako u odporů) 1 nF.
Ahoj, ty kondy s okykem jsou tak zvané škrábací. Dala se jim upravit kapacita
Jo a asfalťáky by se mi hodily taky díky rapo
a nebo měřím mutimetrem