Díky za video i za doplnujici info o r. v. a o výrobci pajecky i odsávačky. Stejnou trafopajku mám už 37 let, M3-M4- helicoil M4 + nová šňůra. Správný tip na ohýbání konců oček po směru přitahování šroubků 👍
i pro pokročilé ve videu je popsáno jak to funguje a proč to nefunguje a on s tím někdo praští do kouta a roky tu trafopájku nepoužívá a dávno už není začátečníkem. Každý by se měl s trafopájkou naučit pracovat. Tím si vytvoří správné návyky a jeden ze základních je sledovat to co se děje na hrotu a je jedno jestli je to mikropájka a nebo trafopájka
Ti noví si kupují jen s regulací a vycvalují ji. Pro ně je tato pájka za hranicí použitelnosti. Stačí pročíst připomínky u videa na YT od Kileroze o trafo pájce. Jen taková otázka Vy jste kamnář?
@@Jajamilan No tak je mnohem pohodlnější používat mikropájku já mikropájku používám denně několik hodin a nejlíp se mi pájí s ERS 50, protože pájím různě velké spoje a ta zvládne jak malý spoj s drátkem 0,1mm, tak i připájet 0,5mm2 káblík na relativně velký pin konektoru a nemusím čekat několik sekund než to jiná mikropájka prohřeje. Ale například u jednoho projektu nešlo pájet dráty z BMS přímo na Cu bussbary ničím jiným, než trafopájkou. Jak vás napadlo, že jsem kamnář? To by mě doopravdy zajímalo i mě to rozesmálo 🙂
@@Nasetraktory. Tomu rozumím a naprosto s tímto souhlasím. ERS50 je jedna z dobře provedený mikropájek, ale velmi správně se s ní nepřipájí vše a proto jsou další typy a mezi ně je právě tato trafo pájka velmi dobrý prostředek. Jinak ta otázka ohledně kamnáře je myslím logická. Bylo to napsáno ve slovenštině a tam se běžně používá šparhet jako kamna a to i u nás v určitých krajích. Tak proto jestli to má něco společného s tímto oborem. Nic víc v tom nehledejte.
Nejlepší páječky na světě. S jednou Kyjovankou jsem si v práci pohrál: Měla ztrhané závity, trámky roztáhnout, zevnitř zahloubit a mosazí přiletovat autogenem nerezové šrouby M3 nebo M4. Ven tak trčí nerezové štefty, pak očko nasadit, nerezovou podložku a matku a naprosto luxus trvanlivá úprava. Eliminuje se tím ten závit v Cu. Na autogen trafo vybrat ven a trámky chladit hadrou.
Legendárna trafopájka, mám aj mikropájku ale všade kďe je to možné, používam trafopájku a pracuje sa mi s ňou podstatne lepšie, ako je spomenuté vo videu, pekne prenáša teplo, spínačom si dávkujem koľko potrebujem, hrot si vyrobím z odpadového drôtu (po elektroinštaláciách) ale hlavne je spolahlivá, hňeď po ruke, zapoím do zásuvky a pájkujem. Na drôtové spoje, konektory a váčšie plochy nieje nič lepšie. Ako je správne spomenuté, očko si možete vyrobiť na mieru a ohnúť do tvaru aký práve pre svoj projekt potrebujete, kďežto mikropájka ma pevný hrot, a niekedy je problém dostať sa na správne miesto v správnom uhle.. Čo ma prekvapilo je tých 220A na spájkovaciom očku, toľko by som nečakal... Ešte by som doplnil, že prúd ktorý prechádza sekundárom vytvára dosť výrazné magnetické pole a často sa stáva že pri spájkovaní menších kovových častí, sa magneticky "prilepovali" na hrot zapnutej trafopájky (napr pliešky pre pripojenie tuškových bateriek, pružinky, káblové očká a pod...)
děkuji za opravdu fundovaný názor je vidět že jsi zžitý s trafopájkou. to elmag pole múže poškodit i polem řízené polovodiče mosfety atd. mě se to zatím nestalo, ale je dobré na to myslet. A raději použít mikropájku.
@@Nasetraktory. Tiež som počul veľa názorov na nebezpečie trafopájky pre citlivé súčiastky, ako aj smd či konektory s plastu môžu byť poškodené nadmerným teplom z hrotu a podobne. Preto som aj písal že na drôtové spoje a plochy je neporaziteľná, ale na novšie dosky už nieje moc vhodná. Ešte ma napadlo že použitím hrotu z 2,5 drôtu som mal ešte lepšie výsledky s prehriatim spoja a zabralo to všade tam kde iné spájkovačky zlyhali, napr keď bol chladič prispájkovaný k doske alebo k súčiastke a trebalo prehriať celý chladič aby sa začala spájka taviť... Spínané zdroje majú často plechovú klietku (na tienenie) príspájkovanú priamo k doske a bez jej odspájkovania sa k súčiastkám ani nedostanete. Tam je 100w proste poznať ;)
@@Nasetraktory. ... a ešte môj osobný problém s trafopájkou, neustále som mal pokrútený prívodný kábel, vždy keď som vzal spájkovačku zo stola a položil naspäť, otočil som ju o jednu otáčku a tak po práci som mal už len metrový pokrútený kábel a musel som ju vytiahnuť zo zásuvky a opakovane rozmotať aby som mohol pracovať ďalej :D
@@Nasetraktory. Veď práve, v zápale práce keď beriete opakovane spájovačku a pokladáte na stôl, často druhou rukou držíte drôt, súčiastku alebo cín na mieste a nieje čas špekulovať ako uchopíte spájkovačku, a keď vám "horia" prsty, nerozmýšlate ako ju položiť :D
Pokud chcete pájecí smyčku s mnohonásobně větší životností , štíhlou do tištěných spojů a špatně přístupných míst , dá se vyrobit z drátu průřez 4 mm čtvereční . V délce asi 40 mm plus délka potřebná na očka pod šrouby nebo rovné konce , podle způsobu připojení na konkrétní trafopájce se drát naklepe na zploštění v síle asi 1 mm . Toto zploštění se podélně prostřihne až tam kde končí nerozklepaným koncem v původním kulatém profilu . Vzniknou tím dva konce o průřezu přibližně kolem 1 až 1,5 mm . Ta část v původním kulatém profilu se odštípne v délce kolem 10 mm . Možná se vám to podélné prostřižení nepodaří hned na poprvé ale dá se to naučit . Samozřejmě výroba této smyčky trvá déle než ohnutí obyčejného drátu ale ten čas ztracený její výrobou se vám mnohonásobně vrátí životností nejen smyčky ale i šroubů které logicky odchází častou výměnou . Vím od toho co opravoval televize a rádia pro kterého jsem je také vyráběl , protože toho hodně naletoval , že mu denně ,, padlo " až deset obyčejných smyček . Tato prostřižená smyčka mu údajně vydržela dva až tři měsíce . Pro extra dlouhou životnost je vhodné při prvním použití namočit do kalafuny nebo jiného tavidla a nacínovat jen v délce asi 2 až 3 mm aby další část cín předčasně nerozpouštěl .
Já jsem původně měl na trafopáječe závity M3, pak M4 a když se strhly i ty, tak jsem tam naletoval mosazné svorky z bakelitové čokolády obyč cínovou pájkou 60/40. Zprvu jsem byl proti této úpravě, ale nakonec to není tak špatné, ale na každodenní práci a celodenní pájení to opravdu není. Mám to jak na této 75VA, tak i na bakelitové 100VA...
strýc to měl připájeno mosazí nebo stříbrnou pájkou ty čokolády já jsem to zkoušel klasickou pájkou cín olovo a normálně se ty mosazné vnitřky čokolád odpájely prostě se to v tom cínovém spoji zahřívalo. No a něco jsem rozebíral jak jinak tehdy získat součástky, než vypájením z desek a při té delší práci to za pár desítek minut povolilo. On ten šroubek je nejlepší řešení dobré jsou inbusy s čočkovou hlavou má to velkou styčnou plochu spodek té hlavy a normálně bez podložky a vždycky očistit ty dosedací plochy na sekundáru.
Trafo pájka je v našich zemích skutečně legenda,musí to být ale pájky českého výrobce,nesmí to být imitace na trafo pájku cn.výrobce,ty nefungují a dnes se i začaly vyrábět aku trafo pájky.Popis regulace,regulátoru,pěkné,pobavilo.Já jsem ještě začínal s pájkou kde byly bakelitové kryty,nebyla to úplně ta první 100VA pájka,ale v dúsledku pádu kryty byly často různě lepeny,přechod na plastové kryty situaci zlepšil,né,že by pájky přestaly padat,ale plast většinově pád vydrží.Za léta padlo smyček tolik,že bych je nespočítal,zkoušel jsem i ty věčné a zjistil jsem,že nejsou úplně věčné a navíc ta měděná má jistou výhodu i když poměrně rychle odejde.V elektronice jsem používal 75VA pájku a v časech kdy ještě moc nebyly mikropájky bych uvítal i menší výkon,také se tehdy řešilo snížení výkonu,no a dnes se dělají 125 i 150VA.Jistou nevýhodou trafo pájky je její váha,zvláště pro začínající mládež,mnozí s tím různě zápasili.Životnost spínače je značná,ale u jednoho z mích pájek mě dostávala k zoufalosti,buď nesepla a nebo co bylo ještě horší tak nerozepla,vada spínače,rozebral jsem ho,kontakty zaleštil,ale po krátké době totéž,zjistil jsem,že ze struktury materiálu leze cosi divného co nechtělo vést a opět se lepilo,takže výměna a OK.Co je problém většiny pájek,tak skutečně závity,mě se situace značně zlepšila když jsem původní šrouby vyměnil za inbus,lépe se s nim pracuje a celkem neničí závit v mědi,úpravy se dělali různé,když si nechtěl mít roztažené svorky tak se původní šroubek vyměnil za svorník a nebo složitější šroubek se zabudoval ze vnitř vývodu pásoviny,takže ven vystupuje závit na který se nasadí smyčka a dotáhne se maticí a kvalitní spoj je nutnou podmínkou.No a v časech kdy nebyly různé speciály tak se trafo pájka používala i pro pájení součástek citlivých na proražení,ošetřilo se to pospojením jednoho pólu smyčky se zemí a bylo.Dnes jsou někteří povýšeni nad trafopájkou,ale rozhodně bude ještě dlouho sloužit.Jediné čím už trafopájka není co kdysi,to je její cena která značně narostla,ale to je jiná kapitola.
naprosto souhlasím s každým slovem. bakelitku měl strýc taková červená ona měla i dost blbý tvar, že se musela dávat na bok. Jsem rád, že PWM ukazováček pobavil chtělo by to detailnější zábě , ale na to zatím nemám techniku. Zkrátka cín se nesmí vařit a přecházet z kovově lesklé do šedivé barvy to už je přepálené a teplota je vysoká.
No těch důvodů může být víc. Například vodič není se snadno pájitelného materiálu např. hliník. Vodič je zoxidovaný. cín na pájecím hrotu může být přepálený. Doporučení: Vodič očistit oškrábat do kovového lesku, použít flux a nebo kalafunu zkrátka vhodné tevidlo, přiložit hrot k vodiči a teprve přiložit cín. je například chyba při pájení mikropájkou, že někdo nabere cín na hrot a teprve pak přikládá hrot s cínem k pájenému místu. Za tuto krátkou dobu se dokáže cín přepálit. Na mikropájkách se obvikle používají výrazně vyšší teploty kvůli jejich malé tepelné kapacitě, aby bylo vůbec možno vodiče připájet, nebo pocínovat. Existují ještě další důvody musel bych to reálně vidět, abych mohl správně poradit
Když se přepaluje očko, tak je lepší spíš poštelovat PID regulátor teploty, je moc velká integrační složka, ubrat. Přestane překmitávat teplota nad požadovanou a přepalovat se očko.
Neukázal jste ten měděný pájecí drát v akci. Já jsem jednou zkoušel dělat měděný pájecí hrot, a nepájel. Protože měď nemá dostatečný elektrický odpor, takže se nezahřívá. Originální pájecí hroty jsou nejspíš ze železa, protože železo má velký elektrický odpor a zahřívá se. A ty pájecí drátky jsou poměděné a poniklované jen na povrchu aby neoxidovali.
A máte to vyzkoušené ten ocelový drát? mám tu i origo pájecí očka a jsou měděné. Ono na tom sekundáru je docela malé napětí s očkem právě teď naměřeno 0,2689V Drát 2,5mm2 trafopájka 100VA takže, aby to hřálo při tak malém napětí, tak musí být očko s dobrého vodiče se zvyšujícím odporem vodiče klesá protékající proud a tím i teplota . Schválně to změřím mikroohmetrem 4 vodičovou metodou Drát Cu 2,5mm2 má při rozvinuté délce asi120mm odpor 1,0886miliohmů mΩ. Tentýž drát po ohnutí má už 1,1068mΩ Vytvarované očko a zkrácené na funkční délku 45mm/myšleno v místě konce styku sekundárního vinutí a začátku funkční části pájecího očka prostě styk šroub a konec sekundáru, tak v této funkční délce ohnutého očka je odpor 0,7563mΩ
na youtube jsem nikde nenašel video, jak si doma z hliníkového bloku vysoustružit motor, nebo-li výroba motoru v domácích podmíňkách, to by bylo zajímavý.
@@Nasetraktory. Takto obvykle postupuji, když nemůžu najít nějaké video v češtině, tak hledám v angličtině. Nejlepší video co jsem tam našel je toto: ua-cam.com/video/GGTP9VXLpVM/v-deo.html Ale stejně jsem nikde nenašel video jak si vyrobit jednoduchý, jednoválcový, dvoudobý zážehový motor, jako je třeba u sekačky. Hledám video ve kterém by byly přesně posány všechny tvary a rozměry, a na co si dát pozor při výběru a tavbě hliníku. Jak vypočítat a stanovit oběm válce vzhledem k požadovanému výkonu stroje, a druhu paliva, ten motor by mohl být na libovolná paliva (benzín, nafta, bioethanol, rostlinný olej, dřevoplyn, metan, bioplyn, LPG, vodík). A taky by v tom videu měly být popsány tvary ,rozměry a druh oceli u vaček a ozubených kol, které roztáčí vačky, aby stroj byl správně seřízený a nedocházelo v něm k detonacím a rychlému opotřebení stroje. Kdyby někdo takové video natočil, myslím že by mělo velkou sledovanost.
Ked sa strhne M3 tak sa tam nareze M4 a ta uz vydrI, teda pokial niekto nema ruky drevorubca. Potom sa 5mm odreze z konca a ide sa znova M3 potom M4 a potom majitel uz umrie.
jasně taky už jsem to tu psal a obě trafopájky na videu už jsou zkrácené. Tu jednu mám od roku 1982 a ta zažila mnoho výměn oček a ta druhá tu jsem používal v lisovně plastů a vytahovaly se s ní vtoky z formy kolikrát i páčidlem takže dostala fest zabrat.
na u opravu se může říznout i závit M3,5, který se používá ve stykačích ale asi by to dlouho nefungovalo. Tady je použitý ještě vyšší level🙂 když se strhne i ten závit M4, tak se celý ten konec kousek zkrátí pilkou a začne se znovu M3-kou no pravda ty trafopájky na videu dostaly zabrat nebylo vrtáků ničeho a díry do plastové krabičky K3 jsem prostě vypálil očkem a pak použil nůžky a díra pro spínač a nebo zdířku byla na světě. A tím to dostávalo zabrat jak člověk tlačil bokem očko se uvolňovalo a dotahovalo a závity odcházely.
K tomu vypalovani der do plastovych krabicek - ja na to pouzivam trafopajku dodnes, akorat misto medenych ocek je na to lepsi si udelat ocko z oceloveho dratu (kancelarska sponka) a te jeste kladivem rozklepat spicku do placata. Vyhoda je ze ocel je mechanicky odolnejsi nez med, takze se pri lehkem tlaku behem "krajeni" plastu nedeformuje a taky ma vetsi vnitrni odpor, diky cemuz pres ni tece mensi proud (ale stale dostatecny pro roztaveni plastu) a transformator tim padem neni tolik pretezovany. No a to rozklepani pomaha ciste mechanicky, ze ocko lepe projizdi plastem. Jinak i kdyz mam doma 3 ruzne mikropajky, tak asi nejradeji stejne pajim trafopajkou (mam btw presne tu samou jako ty ve videu :) Je fajn si prstem instantne davkovat presne takovy vykon, jaky clovek zrovna aktualne potrebuje... je to takove vic intuitivni a hlavne rychlejsi nez mikropajka.
myslím že je tam 6,3V 0,3A z nějakého strého rádia. dají se koupit i led žárovky se stejnným závitem a teď jsem našel přímo do trafopájek. Zadej do vyhledávače: Žárovka 6,3V/0,15A E10 do trafopájek ETP
Díky za video i za doplnujici info o r. v. a o výrobci pajecky i odsávačky. Stejnou trafopajku mám už 37 let, M3-M4- helicoil M4 + nová šňůra. Správný tip na ohýbání konců oček po směru přitahování šroubků 👍
Super video pre začiatočníkov.
i pro pokročilé ve videu je popsáno jak to funguje a proč to nefunguje a on s tím někdo praští do kouta a roky tu trafopájku nepoužívá a dávno už není začátečníkem. Každý by se měl s trafopájkou naučit pracovat. Tím si vytvoří správné návyky a jeden ze základních je sledovat to co se děje na hrotu a je jedno jestli je to mikropájka a nebo trafopájka
Ti noví si kupují jen s regulací a vycvalují ji. Pro ně je tato pájka za hranicí použitelnosti. Stačí pročíst připomínky u videa na YT od Kileroze o trafo pájce.
Jen taková otázka Vy jste kamnář?
@@Jajamilan No tak je mnohem pohodlnější používat mikropájku já mikropájku používám denně několik hodin a nejlíp se mi pájí s ERS 50, protože pájím různě velké spoje a ta zvládne jak malý spoj s drátkem 0,1mm, tak i připájet 0,5mm2 káblík na relativně velký pin konektoru a nemusím čekat několik sekund než to jiná mikropájka prohřeje. Ale například u jednoho projektu nešlo pájet dráty z BMS přímo na Cu bussbary ničím jiným, než trafopájkou. Jak vás napadlo, že jsem kamnář? To by mě doopravdy zajímalo i mě to rozesmálo 🙂
@@Nasetraktory. Tomu rozumím a naprosto s tímto souhlasím. ERS50 je jedna z dobře provedený mikropájek, ale velmi správně se s ní nepřipájí vše a proto jsou další typy a mezi ně je právě tato trafo pájka velmi dobrý prostředek.
Jinak ta otázka ohledně kamnáře je myslím logická. Bylo to napsáno ve slovenštině a tam se běžně používá šparhet jako kamna a to i u nás v určitých krajích. Tak proto jestli to má něco společného s tímto oborem. Nic víc v tom nehledejte.
@@Jajamilan jo ták otázka byla na šparheta no teda jsem v tom udělal guláš
Nejlepší páječky na světě. S jednou Kyjovankou jsem si v práci pohrál: Měla ztrhané závity, trámky roztáhnout, zevnitř zahloubit a mosazí přiletovat autogenem nerezové šrouby M3 nebo M4. Ven tak trčí nerezové štefty, pak očko nasadit, nerezovou podložku a matku a naprosto luxus trvanlivá úprava. Eliminuje se tím ten závit v Cu. Na autogen trafo vybrat ven a trámky chladit hadrou.
Legendárna trafopájka, mám aj mikropájku ale všade kďe je to možné, používam trafopájku a pracuje sa mi s ňou podstatne lepšie, ako je spomenuté vo videu, pekne prenáša teplo, spínačom si dávkujem koľko potrebujem, hrot si vyrobím z odpadového drôtu (po elektroinštaláciách) ale hlavne je spolahlivá, hňeď po ruke, zapoím do zásuvky a pájkujem. Na drôtové spoje, konektory a váčšie plochy nieje nič lepšie. Ako je správne spomenuté, očko si možete vyrobiť na mieru a ohnúť do tvaru aký práve pre svoj projekt potrebujete, kďežto mikropájka ma pevný hrot, a niekedy je problém dostať sa na správne miesto v správnom uhle.. Čo ma prekvapilo je tých 220A na spájkovaciom očku, toľko by som nečakal... Ešte by som doplnil, že prúd ktorý prechádza sekundárom vytvára dosť výrazné magnetické pole a často sa stáva že pri spájkovaní menších kovových častí, sa magneticky "prilepovali" na hrot zapnutej trafopájky (napr pliešky pre pripojenie tuškových bateriek, pružinky, káblové očká a pod...)
děkuji za opravdu fundovaný názor je vidět že jsi zžitý s trafopájkou. to elmag pole múže poškodit i polem řízené polovodiče mosfety atd. mě se to zatím nestalo, ale je dobré na to myslet. A raději použít mikropájku.
@@Nasetraktory. Tiež som počul veľa názorov na nebezpečie trafopájky pre citlivé súčiastky, ako aj smd či konektory s plastu môžu byť poškodené nadmerným teplom z hrotu a podobne. Preto som aj písal že na drôtové spoje a plochy je neporaziteľná, ale na novšie dosky už nieje moc vhodná. Ešte ma napadlo že použitím hrotu z 2,5 drôtu som mal ešte lepšie výsledky s prehriatim spoja a zabralo to všade tam kde iné spájkovačky zlyhali, napr keď bol chladič prispájkovaný k doske alebo k súčiastke a trebalo prehriať celý chladič aby sa začala spájka taviť... Spínané zdroje majú často plechovú klietku (na tienenie) príspájkovanú priamo k doske a bez jej odspájkovania sa k súčiastkám ani nedostanete. Tam je 100w proste poznať ;)
@@Nasetraktory. ... a ešte môj osobný problém s trafopájkou, neustále som mal pokrútený prívodný kábel, vždy keď som vzal spájkovačku zo stola a položil naspäť, otočil som ju o jednu otáčku a tak po práci som mal už len metrový pokrútený kábel a musel som ju vytiahnuť zo zásuvky a opakovane rozmotať aby som mohol pracovať ďalej :D
@@johns0sk s pokrůceným kabelem to je taky pravda tam je řešení zvyknut si tu trafopájku brat ze stolu a pokládat na stůl správným pohybem
@@Nasetraktory. Veď práve, v zápale práce keď beriete opakovane spájovačku a pokladáte na stôl, často druhou rukou držíte drôt, súčiastku alebo cín na mieste a nieje čas špekulovať ako uchopíte spájkovačku, a keď vám "horia" prsty, nerozmýšlate ako ju položiť :D
Pokud chcete pájecí smyčku s mnohonásobně větší životností , štíhlou do tištěných spojů a špatně přístupných míst , dá se vyrobit z drátu průřez 4 mm čtvereční . V délce asi 40 mm plus délka potřebná na očka pod šrouby nebo rovné konce , podle způsobu připojení na konkrétní trafopájce se drát naklepe na zploštění v síle asi 1 mm . Toto zploštění se podélně prostřihne až tam kde končí nerozklepaným koncem v původním kulatém profilu . Vzniknou tím dva konce o průřezu přibližně kolem 1 až 1,5 mm . Ta část v původním kulatém profilu se odštípne v délce kolem 10 mm . Možná se vám to podélné prostřižení nepodaří hned na poprvé ale dá se to naučit . Samozřejmě výroba této smyčky trvá déle než ohnutí obyčejného drátu ale ten čas ztracený její výrobou se vám mnohonásobně vrátí životností nejen smyčky ale i šroubů které logicky odchází častou výměnou . Vím od toho co opravoval televize a rádia pro kterého jsem je také vyráběl , protože toho hodně naletoval , že mu denně ,, padlo " až deset obyčejných smyček . Tato prostřižená smyčka mu údajně vydržela dva až tři měsíce . Pro extra dlouhou životnost je vhodné při prvním použití namočit do kalafuny nebo jiného tavidla a nacínovat jen v délce asi 2 až 3 mm aby další část cín předčasně nerozpouštěl .
Já jsem původně měl na trafopáječe závity M3, pak M4 a když se strhly i ty, tak jsem tam naletoval mosazné svorky z bakelitové čokolády obyč cínovou pájkou 60/40. Zprvu jsem byl proti této úpravě, ale nakonec to není tak špatné, ale na každodenní práci a celodenní pájení to opravdu není. Mám to jak na této 75VA, tak i na bakelitové 100VA...
strýc to měl připájeno mosazí nebo stříbrnou pájkou ty čokolády já jsem to zkoušel klasickou pájkou cín olovo a normálně se ty mosazné vnitřky čokolád odpájely prostě se to v tom cínovém spoji zahřívalo. No a něco jsem rozebíral jak jinak tehdy získat součástky, než vypájením z desek a při té delší práci to za pár desítek minut povolilo. On ten šroubek je nejlepší řešení dobré jsou inbusy s čočkovou hlavou má to velkou styčnou plochu spodek té hlavy a normálně bez podložky a vždycky očistit ty dosedací plochy na sekundáru.
Trafo pájka je v našich zemích skutečně legenda,musí to být ale pájky českého výrobce,nesmí to být imitace na trafo pájku cn.výrobce,ty nefungují a dnes se i začaly vyrábět aku trafo pájky.Popis regulace,regulátoru,pěkné,pobavilo.Já jsem ještě začínal s pájkou kde byly bakelitové kryty,nebyla to úplně ta první 100VA pájka,ale v dúsledku pádu kryty byly často různě lepeny,přechod na plastové kryty situaci zlepšil,né,že by pájky přestaly padat,ale plast většinově pád vydrží.Za léta padlo smyček tolik,že bych je nespočítal,zkoušel jsem i ty věčné a zjistil jsem,že nejsou úplně věčné a navíc ta měděná má jistou výhodu i když poměrně rychle odejde.V elektronice jsem používal 75VA pájku a v časech kdy ještě moc nebyly mikropájky bych uvítal i menší výkon,také se tehdy řešilo snížení výkonu,no a dnes se dělají 125 i 150VA.Jistou nevýhodou trafo pájky je její váha,zvláště pro začínající mládež,mnozí s tím různě zápasili.Životnost spínače je značná,ale u jednoho z mích pájek mě dostávala k zoufalosti,buď nesepla a nebo co bylo ještě horší tak nerozepla,vada spínače,rozebral jsem ho,kontakty zaleštil,ale po krátké době totéž,zjistil jsem,že ze struktury materiálu leze cosi divného co nechtělo vést a opět se lepilo,takže výměna a OK.Co je problém většiny pájek,tak skutečně závity,mě se situace značně zlepšila když jsem původní šrouby vyměnil za inbus,lépe se s nim pracuje a celkem neničí závit v mědi,úpravy se dělali různé,když si nechtěl mít roztažené svorky tak se původní šroubek vyměnil za svorník a nebo složitější šroubek se zabudoval ze vnitř vývodu pásoviny,takže ven vystupuje závit na který se nasadí smyčka a dotáhne se maticí a kvalitní spoj je nutnou podmínkou.No a v časech kdy nebyly různé speciály tak se trafo pájka používala i pro pájení součástek citlivých na proražení,ošetřilo se to pospojením jednoho pólu smyčky se zemí a bylo.Dnes jsou někteří povýšeni nad trafopájkou,ale rozhodně bude ještě dlouho sloužit.Jediné čím už trafopájka není co kdysi,to je její cena která značně narostla,ale to je jiná kapitola.
naprosto souhlasím s každým slovem. bakelitku měl strýc taková červená ona měla i dost blbý tvar, že se musela dávat na bok. Jsem rád, že PWM ukazováček pobavil chtělo by to detailnější zábě
, ale na to zatím nemám techniku. Zkrátka cín se nesmí vařit a přecházet z kovově lesklé do šedivé barvy to už je přepálené a teplota je vysoká.
Pitomý dotaz. Čím je způsobeno při pájení vodičů, že pájený vodič nechce příjmout cínovou pájku a teče to pryč?
No těch důvodů může být víc. Například vodič není se snadno pájitelného materiálu např. hliník. Vodič je zoxidovaný. cín na pájecím hrotu může být přepálený. Doporučení: Vodič očistit oškrábat do kovového lesku, použít flux a nebo kalafunu zkrátka vhodné tevidlo, přiložit hrot k vodiči a teprve přiložit cín. je například chyba při pájení mikropájkou, že někdo nabere cín na hrot a teprve pak přikládá hrot s cínem k pájenému místu. Za tuto krátkou dobu se dokáže cín přepálit. Na mikropájkách se obvikle používají výrazně vyšší teploty kvůli jejich malé tepelné kapacitě, aby bylo vůbec možno vodiče připájet, nebo pocínovat.
Existují ještě další důvody musel bych to reálně vidět, abych mohl správně poradit
jo je to vopruz vždycky se to přepálí v nejlepším tak jsem zkusil uhlíkem navařit ohnutý hřebíček ten vydrží ale není to ono měď je lepší 😉
Když se přepaluje očko, tak je lepší spíš poštelovat PID regulátor teploty, je moc velká integrační složka, ubrat. Přestane překmitávat teplota nad požadovanou a přepalovat se očko.
taky občas selhává optické snímání teploty když člověk nehledí na konec očka a nechává zbytečně seplý regulační prvek.
Neukázal jste ten měděný pájecí drát v akci. Já jsem jednou zkoušel dělat měděný pájecí hrot, a nepájel. Protože měď nemá dostatečný elektrický odpor, takže se nezahřívá. Originální pájecí hroty jsou nejspíš ze železa, protože železo má velký elektrický odpor a zahřívá se. A ty pájecí drátky jsou poměděné a poniklované jen na povrchu aby neoxidovali.
A máte to vyzkoušené ten ocelový drát? mám tu i origo pájecí očka a jsou měděné. Ono na tom sekundáru je docela malé napětí s očkem právě teď naměřeno 0,2689V Drát 2,5mm2 trafopájka 100VA takže, aby to hřálo při tak malém napětí, tak musí být očko s dobrého vodiče se zvyšujícím odporem vodiče klesá protékající proud a tím i teplota . Schválně to změřím mikroohmetrem 4 vodičovou metodou
Drát Cu 2,5mm2 má při rozvinuté délce asi120mm odpor 1,0886miliohmů mΩ.
Tentýž drát po ohnutí má už 1,1068mΩ
Vytvarované očko a zkrácené na funkční délku 45mm/myšleno v místě konce styku sekundárního vinutí a začátku funkční části pájecího očka prostě styk šroub a konec sekundáru, tak v této funkční délce ohnutého očka je odpor 0,7563mΩ
❤️👍❤️👍❤️👍
na youtube jsem nikde nenašel video, jak si doma z hliníkového bloku vysoustružit motor, nebo-li výroba motoru v domácích podmíňkách, to by bylo zajímavý.
videa jsou na youtube stačí hledat. zadej do vyhledávání: homemade engine
@@Nasetraktory.
Takto obvykle postupuji, když nemůžu najít nějaké video v češtině, tak hledám v angličtině. Nejlepší video co jsem tam našel je toto: ua-cam.com/video/GGTP9VXLpVM/v-deo.html
Ale stejně jsem nikde nenašel video jak si vyrobit jednoduchý, jednoválcový, dvoudobý zážehový motor, jako je třeba u sekačky. Hledám video ve kterém by byly přesně posány všechny tvary a rozměry, a na co si dát pozor při výběru a tavbě hliníku. Jak vypočítat a stanovit oběm válce vzhledem k požadovanému výkonu stroje, a druhu paliva, ten motor by mohl být na libovolná paliva (benzín, nafta, bioethanol, rostlinný olej, dřevoplyn, metan, bioplyn, LPG, vodík). A taky by v tom videu měly být popsány tvary ,rozměry a druh oceli u vaček a ozubených kol, které roztáčí vačky, aby stroj byl správně seřízený a nedocházelo v něm k detonacím a rychlému opotřebení stroje.
Kdyby někdo takové video natočil, myslím že by mělo velkou sledovanost.
Ked sa strhne M3 tak sa tam nareze M4 a ta uz vydrI, teda pokial niekto nema ruky drevorubca. Potom sa 5mm odreze z konca a ide sa znova M3 potom M4 a potom majitel uz umrie.
jasně taky už jsem to tu psal a obě trafopájky na videu už jsou zkrácené. Tu jednu mám od roku 1982 a ta zažila mnoho výměn oček a ta druhá tu jsem používal v lisovně plastů a vytahovaly se s ní vtoky z formy kolikrát i páčidlem takže dostala fest zabrat.
na u opravu se může říznout i závit M3,5, který se používá ve stykačích ale asi by to dlouho nefungovalo.
Tady je použitý ještě vyšší level🙂 když se strhne i ten závit M4, tak se celý ten konec kousek zkrátí pilkou a začne se znovu M3-kou no pravda ty trafopájky na videu dostaly zabrat nebylo vrtáků ničeho a díry do plastové krabičky K3 jsem prostě vypálil očkem a pak použil nůžky a díra pro spínač a nebo zdířku byla na světě. A tím to dostávalo zabrat jak člověk tlačil bokem očko se uvolňovalo a dotahovalo a závity odcházely.
K tomu vypalovani der do plastovych krabicek - ja na to pouzivam trafopajku dodnes, akorat misto medenych ocek je na to lepsi si udelat ocko z oceloveho dratu (kancelarska sponka) a te jeste kladivem rozklepat spicku do placata. Vyhoda je ze ocel je mechanicky odolnejsi nez med, takze se pri lehkem tlaku behem "krajeni" plastu nedeformuje a taky ma vetsi vnitrni odpor, diky cemuz pres ni tece mensi proud (ale stale dostatecny pro roztaveni plastu) a transformator tim padem neni tolik pretezovany. No a to rozklepani pomaha ciste mechanicky, ze ocko lepe projizdi plastem.
Jinak i kdyz mam doma 3 ruzne mikropajky, tak asi nejradeji stejne pajim trafopajkou (mam btw presne tu samou jako ty ve videu :) Je fajn si prstem instantne davkovat presne takovy vykon, jaky clovek zrovna aktualne potrebuje... je to takove vic intuitivni a hlavne rychlejsi nez mikropajka.
Co tam máte za žárovičku? Mám trafopajku po dědovi a potřebuju do ní 200 mA žárovičku se zavitem ale nemůžu ji nikde sehnat.
myslím že je tam 6,3V 0,3A z nějakého strého rádia.
dají se koupit i led žárovky se stejnným závitem a teď jsem našel přímo do trafopájek.
Zadej do vyhledávače:
Žárovka 6,3V/0,15A E10 do trafopájek ETP
vyzkouším, děkuji.