Zdravím Jen upozorňuji zemnicí pásek má být ošetřen proti korozi na přechodu beton zemina ( napříklan antikorovou pásku). Zemnicí pásek má být zalitý v betonu minimálně 5cm krytí na stojato.
Nó, tak si to zhrnieme. 1.Štrkové lôžko-nie je vyhnutné, ale dôvod použitia je prostý, napr: z hľadiska únosnosti zeminy kde je potrebné vykonať aj geologický prieskum!!! Ďalej, na ušetrení peňazí za betón alebo aj rovnomerné sadanie stavby, samozrejme, ak tlak na objekt pôsobí po obvode po celej ploche. Pozor!!! štrkové lôžko nemá absolútne slúžiť na odvádzanie vody, toto lôžko sa má nachádzať pod nezamrzajúcou hĺbkou od terénu a voda v ňom nemá absolútne čo robiť. Pretože zamrznutá voda má zväčsení svoj objem a následky sú katastrofálne. 2.Zemniaci pás-Určite zvislo, v žiadnom prípade nie vodorovne, na tejto planéte pre každý materiál prevláda vždy vertikalita horizontalite. Samozrejme, zemniaci pás zaliatý do základového pásu, krytie zemniaceho pásu do betónu by malo byť určené podľa vplyvu prostredia, tak isto ako aj pre výstuž kôli Korózií. 3. Základové pásy-tak tam nieje o čom len o kvalite, najpoužívanejšiej C12/15 (C=CUBE) pre RD únosnosť je udávaná tuším N/mm² jednoduchý výpočet pre únosnosť stavby od pána fyzika Isaaca Newtona cca(1KN=1000N=100kg) Nezabudnúť po zatuhnutí betónu polievať vodou. 4.Drenaž vždy!!! (Povodne, Medardová kvapka 40 dní kvapká :) atď...) Nezabudnúť na geotextiliu a nopovú fóliu, nopovú fóliu naštudovať!!! Riešenie je 3 spôsobmy. 5.DT tvárnice-výhodou je ušetrenie na betóne, odporúčané sú min. dva rady, pretože, pre jeden rad sa veľmi zle zakladá na základovom páse a s platňou sa tiež nie najlepšie potom spolupracuje. 6.Základová doska (platňa)- nezabudnuť uložiť pod platňu štrk a odvetrávanie kôli radónu, geotextíliu naštudovať!!! kari rohože stykovanie min. 4 oká a previazanie výstuže od strateného debnenie a už len zaliať a po zatuhnutí betónu polievať vodou čakať min. 2 týždne = 80% pevnosť betónu. 7. Hydroizolácia-najlepšie po celej ploche dosky, okolo obvodového muriva nebáť sa dať aj druhú vrstvu. Nezabudnúť potom na separačnú fóliu kôli degradácií s polystyrénom. 8.-Ak to nevieš do it yourself :) tak si objednaj firmu čo ti postaví celý dom, kukaj recenzie na tú firmu a neplať hneď v hotovosti, ani inak, urob si HARMONOGRAM PLATENIA!!! 9.-Nezabudni hlavne prestupy rozvodov kanalizácie, vody a elektriny kólmo na základový pás, samozrejme pod nezamrzajúcou hĺbkou ťahať tieto vedenia 10.-Hladaj ľudí ako je Pavol Šimek, pretože takýchto ľudí bude treba čoraz viacej a častejšie. :D
Zemnic se nesmi ukladat do sterku ani pisku, je to uvedeno primo v norme. Navic norma je z pohledu stavebniho zakona zavazna, neb se v zakone primo uvadi povinnost dodrzovat normy viz. par. 159 a par. 160.
Ve štěrku se muže držet voda ....přesně, zemnící pásek je ve štěrku místo nad ním, aby byl poté v betonu základového pasu ...tohle jako může stavební dozor nechat projít ?
Z toho si nic nedělej, oni taky ne. Je to takovej folklór. Parazitní entita zanesená do hlav. Taková věc podle které teď poznáš projektanta od idiota. Idiot to tam nakreslí, protože viděl, že to tam ostatní kreslí. Projektan to tam nedá pokud to nebude z nějakého důvodu potřeba a ten důvod je ti schopný říct. Něco jako drenáž základů, kterou jsem v mnoha projektech viděl nakreslenou, ale nikam nevedla. Takové hezké přivodnění. Kravina říkáte si... no možná, ale už jsem ji tak viděl i realizovanou. Za celou dobu nikdo nepřišel a neřekl.. hej to je blbost hoši. Kdepak vykopalo se to, obstalal štěrk, geoška, trubky, všechno se tam pečlivě dalo a zaplatilo a uplně k ničemu. Všichni dělali tučňáky protože to v projektu voe. co se staráš.
Jednak nerozumím té skladbě střechy, proč je na dřevěném stropu OSB deska a ještě betonová deska. Chtěli tepelnou akumulaci? To asi ne, když bude zateplení zřejmě pod tou deskou. Nebo zvuková izolace? Nebo dřevobetonový strop? Na rozpětí 6 m to asi není nutné řešit takto. Rozumím, že byla vznesena pochybnost o únosnosti krokví (střešních trámů). Pokud to nevynesou na těch 6 m, tak se musí podepřít, ale to všechy, vznikl by les sloupů, tak by se to muselo řešit nějakým podélně uloženým průvlakem uloženým na příčky nebo i sloupy. Ale předpokládám, že to někdo počítal a ten průvlak by už tam dávno byl. Vůbec nerozumím požadavku na podepření kleštin s odůvodněním, že mají nést podhled. Ani bych to úplně nenazýval kleštinami, protože to funkci kleštiny (táhlo nebo rozpěra) nebude mít, protože si vystačí samotné krokve (minimální spád). Proti krokvím mají kleštiny poloviční rozpětí, zlomkové zatížení (pokud je na střeše beton?) a také jsou tam místo jedné krokve asi 10/20 cm dvě kleštiny asi 8/16 cm. Tak proč je podepírat??? --- Ten štěrk je zvláštní. Spíš tam tu vodu přivede než odvede.
4 роки тому
Martine je to jinak, zkuste zasurfovat "bezpečný sklon". Prostě plné bednění od určitých skonů je nutnost. Kleštiny - ano, zde spíše držák sdk podhledu než jiná funkce. Následně zhotovitel příčky vytáhl až ke krokvím a podepřel je.
@ Bezpečný sklon jasně. Bednění nezpochybňuju. Ale myslím, že ve videu padla zmínka, že je na střeše betonová deska, bo mi bylo divné. Takže tou deskou je betonová střešní krytina? Když zde uvádíte bezpečný sklon, jiné vysvětlení mě nenapadá.
Ukládání kameniva vhodné frakce do výkopu základového pásu může mít několik funkcí a jistě není závadou. První funkcí je funkce ochranná, tedy ochrana základové spáry ze soudržných zemin proti rozbředání. Což bývá poměrně častý problém, zároveň se drcené kamenivo využívá k sanaci tohoto problému, pokud není využita redukce vlhkosti vápnem. Dále může plnit funkci technologickou zejména v případě základových pásů z vyztuženého betonu, pokud není provedeno podbetonování. Další funkce jsou již čitě geotechnické, je možné jej použít pro vrstvu konsolidační, kdy se odvádí ze soudržných zemin voda vytlačená během konsolidace. Využívají se tzv. "štěrkové polštáře". Drcené kamenivo se rovněž používá pro mechanickou stabilizaci a zlepšování zemin. Rovněž se používá v případech kdy je třeba provézt úplnou výměnu nevhodné zeminy, ať z pohledu únosnoti, nebo dosažených defromačních charakteristik. Správně naprojektovaná, dle projektu zhutněná vrstva kameniva jistě není závadou.
Není vidět, jaká je tam mocnost toho štěrku, ale může tak být dohnána nezámrzná hloubka, jelikož štěrk je nenamrzavý, ale pak bych v tomhle případě okolo toho štěrku ještě dal drenážku a zatáhnout jí do dešťovky. Jednou jsem v projektu řešil, že štěrkem jsme zlepšovali únosnost podloží, ale to bylo plošné založení v mokrých jílech. Tam se vytěžilo 15 cm pod úroveň ZS, do výkopu se dala 15 cm vrstva štěrku a ten se zahutnil co to šlo, zase se nasypalo 15 cm štěrku a zahutnilo....tohle se opakovalo do té doby, než zahutněný štěrk byl na úrovni ZS. Tenkrát se to dávalo složitě dohromady s místním geologem...
Většinu opěrných zdí jsem založil na štěrku. Podařilo se i do bahnitého rybníka. Od frakce 64/120 az 0/32. Je třeba každou frakcí zahutnit a zabalit ji do geosítě a geotextilie.pridate drenazku. Opěrná zeď o váze několik desítek tun už pár let stojí a stát bude. Kdybych to nedělal .sám bych tomu nevěřil😅
Štěrk na základové spáře není “ příjemný bonus” jak zde tvrdíte... u tohohle typu podloží je to nesmysl. Předpokládám že se ale staví podle stavebka, bez IGP a HGP, tzv. Třicetitisícoví projektanti ho tam rádi kreslí, protože to někde okoukali a pro investora se to bude tvářit víc “profi”
ja bych tam dal maximalne ve velmi propustnych zeminach, jinak je to nesmysl. Dat ho treba do jilu je nebezpecne z duvodu zadrzovani vody pod pasem. Obecne vyhozene penize
Tohle je to nejhorší uzemnění co mohli udělat. Štěrk není vodivý. Pásek není chráněn betonem proti korozi a nejsou řešeny přechody pásku. Tohle dělal největší amatér. Za to bych ho nakopal do.... Investor už při základech vyhazuje peníze oknem.
Za mě pokud by se zkouškou zjistilo, že zemní plán nemá požadovanou únosnost, tak bych udělal výkop do větší hloubky, štěrk bych dal a zhutnil. Štěrk pod základy má např. YTONG ve svých detailech, tak je možné, že se tento detail stále kopíruje...
Strk sa dava do zakladovych pasov, ak je slaba unosnost zeminy pod 150 GPa. ALE! Musi sa vediet aka je tam spodna voda, musi byt min 8az 10 m a nizsie. Ci je tam il. Inak podmyje zakladove pasy a vytvori dutinu. Samozrejme ten strk sa musi zhnutnit aspon na 40 MPa. Takto ako ho tam nasypali ma horsie vlastnosti, ako keby tam nebolo nic. Nastastie, tam ide drevodom. Toto zas budu majstri, "takto to robim 30 rokov", nevie preco ani aky to ma vyznam. Ak je slaba zemina a spodna voda vysoko, ci il, tak sa zvysi pevnost betonu, alebo sa vyviazu kose. A nedava sa ziadny strk. Statik to vie dat aspon s 5 vykricnikmi
Dobrý den , p.Šimku :) není to štěrk , jedná se o drcené kamenivo ostrohrané (štěrk nemá hrany),pokud by to bylo jen trošku pocukrované a zhutněné , asi by to žádný binec neudělalo, no a hlavně tam není čulok na beton (vibrátor).Jinak výborné videjko jako vždy , děkuji.
4 роки тому+4
Romane, tohle není kanál pro inženýry, ale pro běžnou masu. Půlka diváků se třeba nad termínem "bleskosvod" zadrhne, takže radši použiju hromosvod. Ano, jestli jedete do lomu a řeknete na váze, že jedete pro "drcené kamenivo ostrohranné "určité frakce, tak teoretikům a všem co si zakládají na přesné terminologii zdar.
1:15 zrejme pani nechceli zaliat bleskozvod betonom a rozhodli sa prisypat to strkom, vyhodu v tom vidim jednu a to taku, ze ked dobre zaprsi, strk sa premyje zemynou a bude dobre zemnenie toho bleskozvodoveho pasu.. voda sa tam drzat nebude, predsalen trativody robime strkove a voda sa v nich nedrzi, aspon by sa nemala, kym je spodla hladina nizko.
@ To za naši "hlínu" chtěli takY nejvyšší sazbu, prý Podkrkonoší, skoro Krkonoše, zóna co se musí chránit...kdyby v tom výkopu byla aspoň nějaká hezká rula na skalku...nee...jen opuka...
1) Prečo natĺkate 1ks/ v strede DT? Z hľadiska statiky to nemá funkciu!!! Tento “nešvar” sa totálne rozmohol v SR aj v ČR! 2) Dosť úzky ZP, aká je šírka základového pásu? Vyhovuje napätie v základovej škáre? Dimenzoval to statik? 3) Podopreť klieštiny? Tie fungujú ako tiahlo t.j. mali by byť namáhané iba ťahom.
To je kravina. Pokud kopete základy do takové hloubky, jaké mají správně být, tak štěrk jsou vyhozené peníze. To můžete rovnou vzít Masaryka a zalít ho v betonu, je to stejný efekt.
@@filipsvoboda7712 spravte si doma jednoduchý pokus. Dajte si do jedného kvetináča štrk a do druhého zem. Zalejte to vodou a pozrite sa o hodinu, kde sa asi tak voda drží a kde odtiekla preč?
@@Levoca1981 Ach bože. Proč nás trestáš těmito diletanty?!! Dům se nestaví v květináči s dírou dole víme? Po deštích si vykopej díru aby v ní stála spodní voda a pak tu vodu zasyp štěrkem, když bude suchej, tak si fakt stavitel a půjdu se ti poklonit. Pak buď hladina spodní vody stačí klesnout, nebo nestačí a bude mrznout a pak to bude hrozně veselý.. Pokud klesnout stačí, tak si to toho štěrku až vyschne hoď zemnící pásek a změř si jak to hezky vede.. povede to leda krávu za ocas. TVL, květináč.. Kam chodíš na tyhle nápady?
4 роки тому+4
zde souhlas s Filipem, štěrk může být spíš na škodu co se vody týče. Pakliže je základová spára čistá, soudržná, bez vody - není důvod štěrk dávat. Když už, tak zhutnit, ale už jen představa žáby v pasu.....
Zdravím
Jen upozorňuji zemnicí pásek má být ošetřen proti korozi na přechodu beton zemina ( napříklan antikorovou pásku). Zemnicí pásek má být zalitý v betonu minimálně 5cm krytí na stojato.
Nestavam dom neviem stavat dom ale neviem preco dobre sa mi na to pozera 🤣
Nó, tak si to zhrnieme.
1.Štrkové lôžko-nie je vyhnutné, ale dôvod použitia je prostý, napr: z hľadiska únosnosti zeminy kde je potrebné vykonať aj geologický prieskum!!! Ďalej, na ušetrení peňazí za betón alebo aj rovnomerné sadanie stavby, samozrejme, ak tlak na objekt pôsobí po obvode po celej ploche. Pozor!!! štrkové lôžko nemá absolútne slúžiť na odvádzanie vody, toto lôžko sa má nachádzať pod nezamrzajúcou hĺbkou od terénu a voda v ňom nemá absolútne čo robiť. Pretože zamrznutá voda má zväčsení svoj objem a následky sú katastrofálne.
2.Zemniaci pás-Určite zvislo, v žiadnom prípade nie vodorovne, na tejto planéte pre každý materiál prevláda vždy vertikalita horizontalite. Samozrejme, zemniaci pás zaliatý do základového pásu, krytie zemniaceho pásu do betónu by malo byť určené podľa vplyvu prostredia, tak isto ako aj pre výstuž kôli Korózií.
3. Základové pásy-tak tam nieje o čom len o kvalite, najpoužívanejšiej C12/15 (C=CUBE) pre RD únosnosť je udávaná tuším N/mm² jednoduchý výpočet pre únosnosť stavby od pána fyzika Isaaca Newtona cca(1KN=1000N=100kg)
Nezabudnúť po zatuhnutí betónu polievať vodou.
4.Drenaž vždy!!! (Povodne, Medardová kvapka 40 dní kvapká :) atď...) Nezabudnúť na geotextiliu a nopovú fóliu, nopovú fóliu naštudovať!!! Riešenie je 3 spôsobmy.
5.DT tvárnice-výhodou je ušetrenie na betóne, odporúčané sú min. dva rady, pretože, pre jeden rad sa veľmi zle zakladá na základovom páse a s platňou sa tiež nie najlepšie potom spolupracuje.
6.Základová doska (platňa)- nezabudnuť uložiť pod platňu štrk a odvetrávanie kôli radónu, geotextíliu naštudovať!!! kari rohože stykovanie min. 4 oká a previazanie výstuže od strateného debnenie a už len zaliať a po zatuhnutí betónu polievať vodou čakať min. 2 týždne = 80% pevnosť betónu.
7. Hydroizolácia-najlepšie po celej ploche dosky, okolo obvodového muriva nebáť sa dať aj druhú vrstvu. Nezabudnúť potom na separačnú fóliu kôli degradácií s polystyrénom.
8.-Ak to nevieš do it yourself :) tak si objednaj firmu čo ti postaví celý dom, kukaj recenzie na tú firmu a neplať hneď v hotovosti, ani inak, urob si HARMONOGRAM PLATENIA!!!
9.-Nezabudni hlavne prestupy rozvodov kanalizácie, vody a elektriny kólmo na základový pás, samozrejme pod nezamrzajúcou hĺbkou ťahať tieto vedenia
10.-Hladaj ľudí ako je Pavol Šimek, pretože takýchto ľudí bude treba čoraz viacej a častejšie. :D
Štěrk = čisté holínky :-D
Dobrý den, zajímalo by mě, jak to dopadlo se statikou krokví. Jinak pěkné video jako vždy!👏🏻
Zemnic se nesmi ukladat do sterku ani pisku, je to uvedeno primo v norme. Navic norma je z pohledu stavebniho zakona zavazna, neb se v zakone primo uvadi povinnost dodrzovat normy viz. par. 159 a par. 160.
Ve štěrku se muže držet voda ....přesně, zemnící pásek je ve štěrku místo nad ním, aby byl poté v betonu základového pasu ...tohle jako může stavební dozor nechat projít ?
Zdravím Vás.
Šterk pod základové pasy nás učili i na stavební průmce, ale nikdy jem nezjistil proč by tam měl být :-)
Z toho si nic nedělej, oni taky ne. Je to takovej folklór. Parazitní entita zanesená do hlav. Taková věc podle které teď poznáš projektanta od idiota. Idiot to tam nakreslí, protože viděl, že to tam ostatní kreslí. Projektan to tam nedá pokud to nebude z nějakého důvodu potřeba a ten důvod je ti schopný říct. Něco jako drenáž základů, kterou jsem v mnoha projektech viděl nakreslenou, ale nikam nevedla. Takové hezké přivodnění. Kravina říkáte si... no možná, ale už jsem ji tak viděl i realizovanou. Za celou dobu nikdo nepřišel a neřekl.. hej to je blbost hoši. Kdepak vykopalo se to, obstalal štěrk, geoška, trubky, všechno se tam pečlivě dalo a zaplatilo a uplně k ničemu. Všichni dělali tučňáky protože to v projektu voe. co se staráš.
@@filipsvoboda7712 přesně
myslím že ako drenážna vrstva, aj keď to ma byť založené v nezámrznej hĺbke....
Mě celkem dostalo, jak před zalitím desky jsou ty bedňáky plný zeminy... :X
Jednak nerozumím té skladbě střechy, proč je na dřevěném stropu OSB deska a ještě betonová deska. Chtěli tepelnou akumulaci? To asi ne, když bude zateplení zřejmě pod tou deskou. Nebo zvuková izolace? Nebo dřevobetonový strop? Na rozpětí 6 m to asi není nutné řešit takto.
Rozumím, že byla vznesena pochybnost o únosnosti krokví (střešních trámů). Pokud to nevynesou na těch 6 m, tak se musí podepřít, ale to všechy, vznikl by les sloupů, tak by se to muselo řešit nějakým podélně uloženým průvlakem uloženým na příčky nebo i sloupy. Ale předpokládám, že to někdo počítal a ten průvlak by už tam dávno byl.
Vůbec nerozumím požadavku na podepření kleštin s odůvodněním, že mají nést podhled. Ani bych to úplně nenazýval kleštinami, protože to funkci kleštiny (táhlo nebo rozpěra) nebude mít, protože si vystačí samotné krokve (minimální spád). Proti krokvím mají kleštiny poloviční rozpětí, zlomkové zatížení (pokud je na střeše beton?) a také jsou tam místo jedné krokve asi 10/20 cm dvě kleštiny asi 8/16 cm. Tak proč je podepírat???
---
Ten štěrk je zvláštní. Spíš tam tu vodu přivede než odvede.
Martine je to jinak, zkuste zasurfovat "bezpečný sklon". Prostě plné bednění od určitých skonů je nutnost.
Kleštiny - ano, zde spíše držák sdk podhledu než jiná funkce. Následně zhotovitel příčky vytáhl až ke krokvím a podepřel je.
@ Bezpečný sklon jasně. Bednění nezpochybňuju. Ale myslím, že ve videu padla zmínka, že je na střeše betonová deska, bo mi bylo divné. Takže tou deskou je betonová střešní krytina? Když zde uvádíte bezpečný sklon, jiné vysvětlení mě nenapadá.
urcite beton. krytina.... těžší než palena, a asfaltova, plechova aj.
Co se tam dává místo štěrku? Děkuji za odpověď.
Sorbon Kokš Beton
Ukládání kameniva vhodné frakce do výkopu základového pásu může mít několik funkcí a jistě není závadou. První funkcí je funkce ochranná, tedy ochrana základové spáry ze soudržných zemin proti rozbředání. Což bývá poměrně častý problém, zároveň se drcené kamenivo využívá k sanaci tohoto problému, pokud není využita redukce vlhkosti vápnem. Dále může plnit funkci technologickou zejména v případě základových pásů z vyztuženého betonu, pokud není provedeno podbetonování. Další funkce jsou již čitě geotechnické, je možné jej použít pro vrstvu konsolidační, kdy se odvádí ze soudržných zemin voda vytlačená během konsolidace. Využívají se tzv. "štěrkové polštáře". Drcené kamenivo se rovněž používá pro mechanickou stabilizaci a zlepšování zemin. Rovněž se používá v případech kdy je třeba provézt úplnou výměnu nevhodné zeminy, ať z pohledu únosnoti, nebo dosažených defromačních charakteristik. Správně naprojektovaná, dle projektu zhutněná vrstva kameniva jistě není závadou.
Není vidět, jaká je tam mocnost toho štěrku, ale může tak být dohnána nezámrzná hloubka, jelikož štěrk je nenamrzavý, ale pak bych v tomhle případě okolo toho štěrku ještě dal drenážku a zatáhnout jí do dešťovky. Jednou jsem v projektu řešil, že štěrkem jsme zlepšovali únosnost podloží, ale to bylo plošné založení v mokrých jílech. Tam se vytěžilo 15 cm pod úroveň ZS, do výkopu se dala 15 cm vrstva štěrku a ten se zahutnil co to šlo, zase se nasypalo 15 cm štěrku a zahutnilo....tohle se opakovalo do té doby, než zahutněný štěrk byl na úrovni ZS. Tenkrát se to dávalo složitě dohromady s místním geologem...
Ano to je hezký příklad použití štěrku v základech.
Většinu opěrných zdí jsem založil na štěrku. Podařilo se i do bahnitého rybníka. Od frakce 64/120 az 0/32. Je třeba každou frakcí zahutnit a zabalit ji do geosítě a geotextilie.pridate drenazku. Opěrná zeď o váze několik desítek tun už pár let stojí a stát bude. Kdybych to nedělal .sám bych tomu nevěřil😅
Jaká je cena domu?
Štěrk na základové spáře není “ příjemný bonus” jak zde tvrdíte... u tohohle typu podloží je to nesmysl. Předpokládám že se ale staví podle stavebka, bez IGP a HGP, tzv. Třicetitisícoví projektanti ho tam rádi kreslí, protože to někde okoukali a pro investora se to bude tvářit víc “profi”
Zdarec, štěrk jo ale zhutnit jinak fakt nemá smysl ho tam dávat.
Nejlíp zhutnit na tom zemnicím pásku co? :D Tihle frakci stejně samotnou nezhutníš. akorát se zarve do podloží v téhle vrstvě obzvlášť.
Kde je štěrk, tam se hrne voda. Samozřejmě záleží na podloží, ale pod pasy nemá co dělat. U desky jde o radont atd.
ja bych tam dal maximalne ve velmi propustnych zeminach, jinak je to nesmysl. Dat ho treba do jilu je nebezpecne z duvodu zadrzovani vody pod pasem. Obecne vyhozene penize
Kvh za 8-9 tis bez dph to bych chtěl vidět.🙈
Tohle je to nejhorší uzemnění co mohli udělat. Štěrk není vodivý. Pásek není chráněn betonem proti korozi a nejsou řešeny přechody pásku. Tohle dělal největší amatér. Za to bych ho nakopal do.... Investor už při základech vyhazuje peníze oknem.
Za mě pokud by se zkouškou zjistilo, že zemní plán nemá požadovanou únosnost, tak bych udělal výkop do větší hloubky, štěrk bych dal a zhutnil. Štěrk pod základy má např. YTONG ve svých detailech, tak je možné, že se tento detail stále kopíruje...
sterk v pasech je blbost, pokud neni utazenej tak akorad hrozi ze to muze klesnout. Nekdo to sice okeca ze je to takova drenaz, ale je to k nicemu.
Ved prave to, ze to nemoze byt drenaz.
Strk sa dava do zakladovych pasov, ak je slaba unosnost zeminy pod 150 GPa. ALE! Musi sa vediet aka je tam spodna voda, musi byt min 8az 10 m a nizsie. Ci je tam il. Inak podmyje zakladove pasy a vytvori dutinu.
Samozrejme ten strk sa musi zhnutnit aspon na 40 MPa. Takto ako ho tam nasypali ma horsie vlastnosti, ako keby tam nebolo nic.
Nastastie, tam ide drevodom. Toto zas budu majstri, "takto to robim 30 rokov", nevie preco ani aky to ma vyznam.
Ak je slaba zemina a spodna voda vysoko, ci il, tak sa zvysi pevnost betonu, alebo sa vyviazu kose. A nedava sa ziadny strk. Statik to vie dat aspon s 5 vykricnikmi
Únosnost zeminy pod 150 GPa je ale všude.
Dobrý den , p.Šimku :) není to štěrk , jedná se o drcené kamenivo ostrohrané (štěrk nemá hrany),pokud by to bylo jen trošku pocukrované a zhutněné , asi by to žádný binec neudělalo, no a hlavně tam není čulok na beton (vibrátor).Jinak výborné videjko jako vždy , děkuji.
Romane, tohle není kanál pro inženýry, ale pro běžnou masu. Půlka diváků se třeba nad termínem "bleskosvod" zadrhne, takže radši použiju hromosvod. Ano, jestli jedete do lomu a řeknete na váze, že jedete pro "drcené kamenivo ostrohranné "určité frakce, tak teoretikům a všem co si zakládají na přesné terminologii zdar.
DŘEVOSTAVBY s Pavlem Šimkem OK mějte se a ať se daří
V praxy lomovy kamen. Vsetci co sme videli videjo vieme co myslel. Tato frakcia je odpad a pod pasy nepatri.
1:15 zrejme pani nechceli zaliat bleskozvod betonom a rozhodli sa prisypat to strkom, vyhodu v tom vidim jednu a to taku, ze ked dobre zaprsi, strk sa premyje zemynou a bude dobre zemnenie toho bleskozvodoveho pasu.. voda sa tam drzat nebude, predsalen trativody robime strkove a voda sa v nich nedrzi, aspon by sa nemala, kym je spodla hladina nizko.
Ta krásná černozem...já měl 15cm červené hlíny a pak jen opuka :/
ano, tenhle materiál je sen každého zahradníka/zahrádkáře. Ale při vyjmutí ze ZPF krvácí peněženka.
@ Přesně tak. My jsme vyjímali ze ZPF něco přes 200 m2 černozem, nejvyšší bonita, a za razítko jsme dali 50 000.
Já měl písek :-D takže základový pás co měl být široky 40 cm byl 120 cm :-D ... byla pecka to betonovat :-D
Taky jsem na to čuměl, krásná zemina, my máme na zahradě jílovku na brambory a tady na ty nádheře postaví barák 😊
@ To za naši "hlínu" chtěli takY nejvyšší sazbu, prý Podkrkonoší, skoro Krkonoše, zóna co se musí chránit...kdyby v tom výkopu byla aspoň nějaká hezká rula na skalku...nee...jen opuka...
1) Prečo natĺkate 1ks/ v strede DT? Z hľadiska statiky to nemá funkciu!!! Tento “nešvar” sa totálne rozmohol v SR aj v ČR!
2) Dosť úzky ZP, aká je šírka základového pásu? Vyhovuje napätie v základovej škáre? Dimenzoval to statik?
3) Podopreť klieštiny? Tie fungujú ako tiahlo t.j. mali by byť namáhané iba ťahom.
Jo to ZB mě pobavilo.. ale říkám si, že na ty pseoudo pasy a pseoudozáklad pro tu dřevěnou kůlnu to bude asi stačit.
@Filip Svoboda. asi tam nalili 35tku beton...
Nevím proč zatloukaji dráty do země když to bude korodovat botnat a může to dělat prasklina v základech.
Milan M. TZV hlínobeton na ocelových tyčkách. Novinka.
Inspekce domu z palet
Pozemek v Pardubicích 0 Kč
Výrobní cena 0 Kč
ua-cam.com/video/XncZDj7ZgDI/v-deo.htmlm40s
Co tomu říkáte :-)
Za mě dobrý, jen si hoši mohli trošku víc pohrát s tou izolací, pěkně udělaný, za jedna!!
štrk, na lepší odvod vody spod základu, nedrží sa v nom voda, v prípade tuhších mrazov nezdvihne základ, zväčšil nezamrznú hĺbku
Odkud jste čerpal? :D : D Jedná s eo nějaký zázračný štěrk, který ví, že se v těch mezerách nemá držet voda a říká "huš huš, vodo pryč"?
To je kravina. Pokud kopete základy do takové hloubky, jaké mají správně být, tak štěrk jsou vyhozené peníze. To můžete rovnou vzít Masaryka a zalít ho v betonu, je to stejný efekt.
@@filipsvoboda7712 spravte si doma jednoduchý pokus. Dajte si do jedného kvetináča štrk a do druhého zem. Zalejte to vodou a pozrite sa o hodinu, kde sa asi tak voda drží a kde odtiekla preč?
@@Levoca1981 Ach bože. Proč nás trestáš těmito diletanty?!! Dům se nestaví v květináči s dírou dole víme? Po deštích si vykopej díru aby v ní stála spodní voda a pak tu vodu zasyp štěrkem, když bude suchej, tak si fakt stavitel a půjdu se ti poklonit. Pak buď hladina spodní vody stačí klesnout, nebo nestačí a bude mrznout a pak to bude hrozně veselý.. Pokud klesnout stačí, tak si to toho štěrku až vyschne hoď zemnící pásek a změř si jak to hezky vede.. povede to leda krávu za ocas. TVL, květináč.. Kam chodíš na tyhle nápady?
zde souhlas s Filipem, štěrk může být spíš na škodu co se vody týče. Pakliže je základová spára čistá, soudržná, bez vody - není důvod štěrk dávat. Když už, tak zhutnit, ale už jen představa žáby v pasu.....
Dost slabe..
Štěrk pod beton se dával a dává už mnoho let a ti co se diví tak jsou tupí🤣
Tak nám to vysvetlete. Když jste odborník ať se můžeme přiučit.
SAmozřejmě,že se může dávat,ale za určitých podmínek a při dodržení určité technologie.
Proč se tam dává?
Ty budes ten majsterko ako som vyssie pisal, "davam to takto 30 rokov a neviem preco",