Dokument je zajímavý, i když je poněkud jednostranný. Téměř zcela vynecháno je splavování dřeva (holendrů) po Pohorském(Pohořském) potoce - říčce Černé a Malši až do Českých Budějovic. V roce 1971 jsem promoval diplomovou prací o klausurách na této vodní cestě. Právě Pohorský (Pohořský) "rybník" - de facto ale nejvýše položená - a rozlohou největší - klausura (6,6 ha) byl první nádrží na této inženýrsky vodohospodářsky a stavebně dokonalé vodní cestě z Novohradských hor až do ČB. Logistika postupného vypouštění klausur a udržování splavnosti po celé délce trasy byla naprostým unikátem! V roce 1968-71, kdy jsem na místě sbíral podklady, byla Pohorská Ves i Pohoří na Šumavě (stály v hraničním pásmu!) sice jen řídce obydleny, ale většina (i vybydlených...) domů stála. Kostel byl naprostou dominantou a je škoda, že 10 let po r.1989 se zřítil.
Meine Vorfahren stammen aus Buchers, besuche den Ort immer wenn ich nach Niederösterreich komme .Es ist sehr bewegend zu sehen was aus Buchers geworden ist
Například bývalá fara, zdánlivě krásně zrekonstruovaná, ale ve skutečnosti zbouraná a zcela nově postavená, což bylo daleko méně náročné než rekonstrukce.
Tak Novohradské hory jsou podřazenou jednotkou jejímž nadřazeným celkem je Šumava (přesněji Šumavská hornatina). Zjednodušeně řečeno: Novohradské hory jsou součástí Šumavy (a to minimálně z geomorfologického hlediska).
Film velmi hezký, ale komentář moderatorky zavádějící (nové přepisování dějin?). Většina domů na náměstí, stála ještě po roce 1989, pak asi buď z nevšímavosti nebo vadily a byly účelově zbourány, čímž teprve pak městys ztratil svou původní tvář.
Slúžil som tam ako pohraničník. V roku 1976 síce domy stáli ale iba v troch alebo štyroch sa dalo bývať. Väčšina mala už rozbité okná, poškodenú krytinu. Na kostole som osobne opravoval rozbitý eternit lebo do stavby zatekalo. V osade bývali dvaja obyvatelia: rómsky občan Berký s manželkou, bez detí. Domy zbúrala pohraničná stráž. V roku 1978 bývalú školu a neskôr budovu fary, predajne potravín a krčmu. V roku 1978 desiata pohraničná rota administratívne zanikla, takže jej budovu zrovnali so zemou niekedy v roku 1980-1982. Zničili aj budovu pre pohraničné návštevy kde mal veliteľ roty svoj služobný byt, nazývanú "Šumava." Dnes je na jej mieste parkovisko. Nakoniec zničili všetky budovy okrem takmer rozpadnutej márnice a kostola. Na vežu kostola sa už bezpečne dostať nedalo, keďže schodište bolo zhnité. Ja som sa dostal takmer až ku zvonu, ale ďalej už to nebolo možné. V osade Leopoldov budovy stáli neporušené a fungovala aj píla na Uhlišti. Kedysi tam chcel štát umiestniť rumunských Cigánov ale tí tam žiť nechceli.
Sudetskí nemci neboli vyhnaní,ale odsunutí.Išli tam,kde sa hlásili.Do Ríše.Neviem,prečo sa im to nepáči.Keby neboli podporovali Henleina,nevyháňali Čechov,mohli spokojné spolu nažívat,ale Ģermáni sa cítili vždy nadľudia.
Dokument je zajímavý, i když je poněkud jednostranný. Téměř zcela vynecháno je splavování dřeva (holendrů) po Pohorském(Pohořském) potoce - říčce Černé a Malši až do Českých Budějovic. V roce 1971 jsem promoval diplomovou prací o klausurách na této vodní cestě. Právě Pohorský (Pohořský) "rybník" - de facto ale nejvýše položená - a rozlohou největší - klausura (6,6 ha) byl první nádrží na této inženýrsky vodohospodářsky a stavebně dokonalé vodní cestě z Novohradských hor až do ČB. Logistika postupného vypouštění klausur a udržování splavnosti po celé délce trasy byla naprostým unikátem! V roce 1968-71, kdy jsem na místě sbíral podklady, byla Pohorská Ves i Pohoří na Šumavě (stály v hraničním pásmu!) sice jen řídce obydleny, ale většina (i vybydlených...) domů stála.
Kostel byl naprostou dominantou a je škoda, že 10 let po r.1989 se zřítil.
Moc zajímavé. Víc takových lidí, kteří se zajímají o dřívější způsob života a tvoření. Hodně by to dnešní společnosti prospělo.
Hezký a zajímavý dokument, děkuji.
Skvělí dokument
krasne a zaujimave
Úžasné . Umím si představit kolik to dalo práce.
Vďaka za pravdu
Meine Vorfahren stammen aus Buchers, besuche den Ort immer wenn ich nach Niederösterreich komme .Es ist sehr bewegend zu sehen was aus Buchers geworden ist
Byli jsme tam loni a je to tam opravené a krásné. Přibyly nějaké objekty. Hodláme jet na pouť v září /9 -10 /.
Například bývalá fara, zdánlivě krásně zrekonstruovaná, ale ve skutečnosti zbouraná a zcela nově postavená, což bylo daleko méně náročné než rekonstrukce.
Mněl jsem dojem že Novohradské Hory nepatří k Šumavě 😌
To rozhodně ne, ten název je pomýlející, je to v Novohradských horách.
Tak Novohradské hory jsou podřazenou jednotkou jejímž nadřazeným celkem je Šumava (přesněji Šumavská hornatina). Zjednodušeně řečeno: Novohradské hory jsou součástí Šumavy (a to minimálně z geomorfologického hlediska).
Pohoří na Šumavě není na pomezí (a nebylo!) na pomezí Česka a Německa. Račte nahlédnout do mapy.
Film velmi hezký, ale komentář moderatorky zavádějící (nové přepisování dějin?). Většina domů na náměstí, stála ještě po roce 1989, pak asi buď z nevšímavosti nebo vadily a byly účelově zbourány, čímž teprve pak městys ztratil svou původní tvář.
Slúžil som tam ako pohraničník. V roku 1976 síce domy stáli ale iba v troch alebo štyroch sa dalo bývať. Väčšina mala už rozbité okná, poškodenú krytinu. Na kostole som osobne opravoval rozbitý eternit lebo do stavby zatekalo. V osade bývali dvaja obyvatelia: rómsky občan Berký s manželkou, bez detí. Domy zbúrala pohraničná stráž. V roku 1978 bývalú školu a neskôr budovu fary, predajne potravín a krčmu. V roku 1978 desiata pohraničná rota administratívne zanikla, takže jej budovu zrovnali so zemou niekedy v roku 1980-1982. Zničili aj budovu pre pohraničné návštevy kde mal veliteľ roty svoj služobný byt, nazývanú "Šumava." Dnes je na jej mieste parkovisko. Nakoniec zničili všetky budovy okrem takmer rozpadnutej márnice a kostola. Na vežu kostola sa už bezpečne dostať nedalo, keďže schodište bolo zhnité. Ja som sa dostal takmer až ku zvonu, ale ďalej už to nebolo možné. V osade Leopoldov budovy stáli neporušené a fungovala aj píla na Uhlišti. Kedysi tam chcel štát umiestniť rumunských Cigánov ale tí tam žiť nechceli.
Sudetskí nemci neboli vyhnaní,ale odsunutí.Išli tam,kde sa hlásili.Do Ríše.Neviem,prečo sa im to nepáči.Keby neboli podporovali Henleina,nevyháňali Čechov,mohli spokojné spolu nažívat,ale Ģermáni sa cítili vždy nadľudia.
Šlováci se taky přidali k Hitlerovi,až když byl rus blízko udělali povstání.Bylo tam víc partyzánů než obyvatel.😂