Podle mě logika, že střílečky dělají z lidí agresory je asi stejná, jako kdyby farm hry dělaly z lidi farmáře a sportovní hry sportovce... Super video ^^
Ano, souhlasím avšak zrovna u žánru sportovních her je podle mě vyšší šance , že se tomu danému sportu člověk začne věnovat, protože ho může lépe pochopit a inspirovat se k němu.
@@tomdex4651 To můžu potvrdit . Jen bych dodal že se může jednat i o simulace které jsou dnes na velké úrovni a člověk se opravdu něco přiučí .. npř Train simulator , Farming a mnoho dalších ...
Můj bratr hrál Sims 2 a díky tomu si vypěstoval lásku k stavění a začal studovat stavební SŠ. Ale jako jo, souhlasím.
Рік тому+106
Tak za radom. Som senior, ročník 1965. Začal som hrať, kúpili sme PC keď som mal po 30 - ke a bol som už vodič autobusu v MHD. Psychologička nechápala, že moje reakcie sa stále zrychľujú. Pripočitala to praxi. Ale ja som kvôli rodinným problémom /rozvod/ prestal chodiť na linke a bol zo mňa vodič autobusu, opravár karosérii zvárač 😀. A napriek menej najazdeným km za rok išli schopnosti , rýchlosť reakcie. stále hore . V živote som menil povolenia asi ako Jak London. 😁 Teraz som železničiar a práca sn PC sa mi časom zišla i v zamestnaní. Cez CORONU som začal natáčať i videá a teraz sa učím z kamerou , strihacími programami. Nemám stúdio ako Ty , ale učím sa za jazdy 😊.
ahoooj skělé video.👍 je mi 60 a jsem od 38 v invalidním důchodu. nebýt hraní už bych to dávno vzdal . při hraní zapomínám na bolest a soustředím se mnohem lépe. vždy jsem měl závratě a když sem měl poprvé vylézt na budovu v assassinu, tak mi bylo na zvracení, ale ta uleva, když jsem poprvé skočil , to bylo užasný 😎 děkuji všem jutuberům, hlavně Agraelovi, za to, že mi ukázali všechny ty skvělé hry.
U hrozně her co hraju s kámošema - hraju často až s 10 lidmi - jsem si všiml, že hodně her odkrývá pravý charakter lidí. Tam kde se člověk musí třeba o něco dělit
No nevím. Já ve hrách dělám právě všechno to, co bych v životě neudělal. Možná někdo bere hry vážně jako součást svého života. Nevím. Já to beru jako relax, filtrování frustrace.
Hry hraju od zhruba 16ti let, Po třicítce jsem začal hrát prakticky denně a teď už je mi skoro 40 a bavím se furt stejně dobře. Ohledně toho dopaminu ... mám pocit že mi funguje furt stejně :-) Co se týká kognitivních funkcí tak tam jsem zaznamenal značné zlepšení po letech. Hraní her mě taky donutilo učit se anglicky. Důležité je mít v životě nějaký koníček ať už je to třeba rybaření nebo hraní her
@@ludekc proč ztráta času? stejně tak je ztráta času jít ven do přírody, nebo koukat na televizi, jít běhat atd. atd. Každý si vyplňuje čas co má tady vyměřený podle svých zájmů, aby si život co nejvíce užil, myslím, že ztráta času není vůbec nic co děláš, pokud Tě to baví ;-)
Já si myslím že čím déle hraju hry tím horší v nich jsem. Takže já u toho pomalu degeneruji :D Každopádně děkuji za tvorbu opravdu se mi líbí co vytváříš
Mam to uplne stejne. Pozornost je uz uplne mimo, reakce tatam. Po dlouhe dobe jsem si ze zvedavosti zahral tituly z meho mladi a zjistil jsem, ze to nedavam. To co driv pro me byla hracka je ted nedosazitelne. Otazka je, jestli jsem zblbnul z her, nebo jestli jsem proste zblbnul a na hrach se to poznalo :)
@@foxbat223 to bude spis tim ze starší hry byly o dost těžší a clovek ma dneska latku někde jinde. Dej tomu týden a budes lepší jak kdysi l, jelikož člověk uz je zkušenější.
@@jirkavysvetlujeveci Hele, musím říct, že je pěkně trapný počet tvých odběrů... Jako sry, ale kvalita tvých videí, jak po stránce grafické, tak i informativní, je asi na nejlepší úrovni co jsem na české YT scéně zatím viděl. Zkus si zařídit nějakou reklamu, zasloužíš si to👍
Hraju vyloženě strategie a v reálném životě mi to dost pomáhá: dokážu plánovat dost dlouhodobě, rozdělit si úkoly, v práci umím rozdělit práci a často vidím věci v souvislostech.
Souhlasím s tebou. Vyrůstal jsem na strategii HoMaM 3. A pokaždé přepočítávat váš útok, krát poškození děleno obrana nepřítele, bylo ze začátku zdlouhavé ale později už to člověk dělal tak nějak automaticky. V té době se mi taky zlepšil prospěch z matematiky a to jsem byl v osmé třídě.... A dnes pracuji jako CNC operátor a přepočítávat milimetry na mikrony nebo na mikrony na desetiny či setiny milimetru je pro mne daleko jednodušší než pro mé kolegy kteří nikdy hry podobného typu nehrály... Jak bylo řečeno na začátku videa, nemusí to spolu souviset ale.....
Ty hraješ strategie protože ti jde strategický myšlení a pod přirozeně proto sou lidi co radši akční a lidi co radši puzlový hry potom to jde ruku v ruce protože si rozvijíš to co ti už předtím šlo proto když si někdo komu přirozeně jde něco jiného zahraje strategii tak z toho tak moc mít nebude
To stejný, hra (strategie a nejvíc homam 3, lotr: bfme 1) mě naučila jak plánovat dlouhodobě napřed a to se promítnuto i mém životě, jak po stránce pracovní, tak po stránce rodinné.
Ja jsem autista takže jsem vzdy hrál různé závodní hry. Dejme tomu od mala. A celkem mi to i šlo. A když jsem pak usedl do opravdového auta věděl jsem co NEMÁM dělat.
@@pavelkuda8181GTA to fakt ne to mě nebavilo a ani nebaví. Nfs 2, 3 , underground 2 , most wanted. Rallye trophy, a spustu dalšího rallye. Původní mafii 🤣. A asi dost dalšího jen už si nevzpomínám jak se jmenovali.
@@schulinkoulle Jelikož má Roman poruchu autistického spektra, tak je zde určitý předpoklad jak už u lidí s PAS bývá, že v některých věcech vyniká nad ostatními lidmi, ale zase v některých i banálních věcech může zaostávat za ostatními. A třeba právě díky hrám může tyto nedostatky vypilovat. Zkus se příště zamyslet a zjistit si informace předtím než něco napíšeš i když chápu, že jako pravděpodobně neurotypik to může být pro tebe těžko pochopitelné.
Tohle je parádní. Skvělé téma, objektivní a ta grafika je taky úžasná. Mám pocit, že zrovna tohle téma je vždycky probírané hrozně emocionálně, je tu vidět šílená názorová mezera mezi lidmi různého věku. Sama hry moc nehraji, ale znám mnoho lidí, kteří se díky hraní online s cizinci naučili výborně anglicky a německy. Nehledě na schopnost popisu situace či krizové komunikace. Díky moc za video. ❤️
Pozitivní vliv pro mne osobně je hlavně jazyková dovednost. Ať je to chyba má či kantorů, jazyky mi na střední škole absolutně nejdou, díky silnému ADHD v hodinách nedávám pozor. Doma při hraní her využívám zásadně anglické, německé a ruské nastavení jazyku. Potřeba hře rozumět mě poté nutí jazyku rozumět. Dalším plusem v mém životě je sociální cit pro poznání nových lidí. Díky rychlé rotaci hráčů v mém okolí jsem schopný rychle navazovat pozitivní komunikaci a rychle stvořit teamové myšlení. Což jako architekt využívám i v školních projektech pro více členů. Mám díky hrám extrémně vůdcovský charakter osobnosti. Rychle navážu konverzaci a rychle jsem schopný se domluvit. Negativní vliv to pro mne má také. A to hlavně v životo správě. Průměrně hraji přes 2-3 hodiny ale od půlnoci hraji další 2-3 hodiny. Na spánek moc neschází času a tak spánek často oželím za pár minut potěšení. Také jsem kvůli hrám přestal sportovat. Po těžkém úrazu kolene jsem byl skoro měsíc neschopný běhat. To se při hraní bassebalu stalo osudným a tak jsem doma raději hrál hry. Kdy mě nemožnost běhat rychle již natrvalo bez bolesti naprosto ovlivnilo. Váha šla tedy nahoru. Jsou to daně za formu pobavení. Myslím že i sportovci klasických sportu musejí zaplatit nějakou daň a to třeba rychlé opotřebení kloubu. Zvýšené riziko úrazu a u adrenalinových sportu to občas šahá až na hranici života. Hraní her by mělo být chápáno jako nová možnost trávení času a nikoliv jeho spalování jak je často starší generaci chápáno.
Skvělý video! Hry jsem hrál asi do 15 let, poté mě přestaly bavit. Kazdopadne co se se spojitosti s nasilim týce, myslim, ze naopak zachránily mnoho incidentů, kdy človek v nervech a depresích šel ublizit nekomu ve virtualnim svete, nez v tom realnem, ohledne postrehu a prostorovyho vnimani souhlasim, ze maji dobrý vliv. Ale take u mě v okolí vedly k rozchodům, rozvodům a velkýho socialního štítu. Což beru jako negativum.
Taky, do 14/15 jsem byl těžce závislý na pc hrách a pak mě prostě přestaly bavit, defakto ze dne na den. Tudíž se nemůže jednat o klasickou závislost protože tohle se ti opravdu s cigaretama nestane
@@rekingstvedward7932 možno záleží od človeka. Ja som jedno leto fajčil 1,5 mesiaca cca 4 cigarety denne, minimálne, a po tom to spadlo na 0-4 mesačne len tak. Možno má každý to svoje - ja zasa pozorujem na sebe, že hry ma bavia najviac počas skúškového obdobia, pred skúškami, ktoré sú veľmi náročné a počas semestra pred odovzdaním práce, ktorá je tiež veľmi náročná. Aj teraz mám o hodinu cvičenie z makroekonómie a sledujem Jirku :D
Pozitívny vplyv má séria assassin's creed - môžete tam síce krvavo sekať templárov ale napr pri ac origins som získal omnoho viac vedomostí o starovekom Egypte ako za všetky hodiny dejepisu, na ktorých som bol.
Já hlavně pozoruji, že čím jsem starší, tím jsou moje reflexy pomalejší... Je to zároveň spojeno i s tím, že je méně času na hraní :-D Ale skvělé video a vynikající výslovnost.
hlavně já když si zahraju nějaký fpsko tak jsem úplně oslněn z toho na jaké úrovni dnešní hráči jsou. Hraju valorant v ironu/ bronzu( 2 nejnižší ranky) a hráči tam hrají výborně :D
S hrami jsem začal v dětství a to na kazetové 2D napodobenině "Nintendo" která se bez problému dala pořídit na vtedy bežné tržnici nebo blešáku. Později jsem objevil kouzlo 3D-(8bit) konzole PlayStation 1generace. Už tady jsem začal silně vnímat slabou grafiku virtuálního prostor a pohyb v něm. Časem jsem přecházel na PS2, 3, Xbox atp.. Tohle vše mi bez pochyb pak pomohlo v zaměstnání kde jsem řešil technicky složité řešení a vylepšení strojů/mechanizmu. Především díky rozvinutému 3D vnímání jsem dokázal daleko rychleji navrhnout optimální řešení než moji starší a daleko zkušenější kolegové. Nyní jsem ve věku kdy už na to hraní nemám moc času. Nicméně se k tomu čas od času nostalgicky rád vracím. Nejsem moc fanda tableto-mobilnich her-(stahnete demo a pak si platíte nákupy ve hře a vedete účet) to neni můj šálek kávy. Mám rád tu mechaniku, kdy vložíte disk do CD-ROMky a hra jede..jsem prostě klasik. O tom že hraní zlepšuje postřeh a jine kogni funkce není pochyb. Hry a konzole mám odložený. Jednou až se dožiju důchodu si zase zavzpomínam a potrapim mozkové buňky :))) A abych to nějak zajímavě ukončil: v pubertě jsem se na bajku pri sjezdu pěkně polámal včetně rukou a prstů. Při rehabilitacích mi doktor sam doporučil jestli nemám náhodou PlayStation, že mám pravidelně hrát abych rozchodil prsty. Samozřejmě že jsem to pravidelně dodržoval někdy i více :D jednak mi to zkrátilo léčbu a samozřejmě to i bavilo. Rodiče byli u toho takže nemohli nic namítat. Prsty dnes pořád ohnu nahoru vic než je zdravo ale ruce fungují ;) Vše užívejte s mírou! Krom těch špatných věci samozřejmě..
Líbí se mi tvůj střízlivý pohled na problematiku ale musím konstatovat že nic není špatná věc. Vše se dá užívat s mírou včetně drog, přeji hezký den :)
Skvělé video! Osobně sám na sobě pociťuji změny v přemýšlení za pochodu, lepší prostorovou orientaci, lepší a rychlejší hledání problémů. Ale zároveň si sám připadám závislý, prosedím u PC klidně i celý den, rád bych se toho zbavil, jenomže mě dost teď nic nemotivuje v mém okolí, aby se tak stalo. Nějak mě nic mimo PC nezaujalo natolik, abych tomu dal větší prioritu. Plus když k tomu přičtu momentální situaci mezi lidmi, politikou, tak se mi ani moc nechce. U her mám pocit, že nemusím vnímat takové problémy a mohu se takto odreagovat. Jenom tím ztrácím postupně i schopnost se vyjadřovat a komunikovat s kolegy v práci, lidmi, kamarády... A pak mi připadá, že nikam nezapadám. Možná je to jenom v mé hlavě, nebo skutečně už nevím, co dělat. Nevím sám, zda to mám dát za vinu hrám, nebo sobě samému. (ROZHODNĚ SE JEDNÁ POUZE O MůJ NÁZOR!).
Já hrál po celou svoji školní docházku velmi aktivně Counter-Strike. Býval jsem svého času nejlepší hráč na LAN pařbách, které jsme pravidelně pořádali. Dopady vnímám akorát pozitivní. Zlepšil se mi určitě postřeh, prostorová paměť a jako vedlejší pozitiva jsou, že jsem poznal novou partu lidí a začal hrát airsoft, čili se velmi aktivně pohybovat a setrvávám u něj již 24 let. S tím je provázaný i vztah k přírodě a tramping ( to začalo celovíkendovým trávením času v přírodě). Čili sečteno a podtrženo jenom samá pozitiva.
Ahoj Jirko! Děkuji Vám. Již nějakou dobu Vás sleduji (vlastně ne moc dlouho, ale už jsem toho viděla hodně) a moc Vám děkuji za toto video. Jakožto mileniál (konec roku 90) s vlastně již pubertálním synem jsem prostě nadšená. Sama samozřejmě hraji hry (když teda stíhám), ale na postřehu založený věci mi nikdy nešly. Nevím, zda je to vinou ADHD nebo overall nešikovností, vždy jsem preferovala strategie (ideálně tahové). Co se objevil AoE2. I kdyý, pravda je, že ty nácky ve Wolfensteinovi jsem na školním kroužku počítačů teda taky střílela. No, teď, jako zaloužilá matka téměř dvanáctiletýho syna musím občas zakročit. Dost nerada. Takovej ten pocit kognitivní disonance vobčas. Líbí se mi, že jste pojmenoval jasný rozdíl v úrovních her, vytyčil jasné klady (byť se mě ty nejzřetelnější netýkají) a zároveň zmínil rizika. Pecka!
Super video v roce 2018 jsem na tohle téma psal Bc. Práci a musím říct že jsme dospěl k dost podobným závěrům jen bych ještě chtěl zmínit nebezpečí lootboxů a mikrotransakcí ve hrách které nejen mohou způsobovat finanční problémy ale na mozek působí podobně jako výherní automaty nebo hazardní hry. Je to defakto taková moderní online ruleta
Hraní mi zničilo jeden vztah, málem zničilo i ten druhý ve kterém už figurují i děti. Byl jsem skutečně brutálně závislý, z dnešního pohledu opravdu sebedestruktivně. Trpím skutečným ADHD (ne jak teď každý druhý tvrdí), od mala mám obrovský problém s vnímáním reality, soustředěním a managováním komplexnějších věcí - u her ne, proto jsem k nim tak hrozně moc utíkal. Časem se to nakonec zlepšilo a kompe jsem (i díky svojí ženě) prodal. Neskutečně mi to pomohlo. Nicméně - díky hraní jsem se doopravdy naučil spoustu věcí, poznal jsem nejlepšího přítele, naučil se anglicky jak nikdy, udržel si a rozvinul kreativitu a hlavně jsem objevil touhu po poznání a kouzlo otázky “a proč?”. Gaming mi trochu otevřel oči a donutil mě přemýšlet nad rámec mýho života a mě samotnýho, celkem mě to rozvinulo. Kdybych prostě nebyl závislák, tak mi to hodně dalo. Ale to je tak se vším, všeho moc škodí.
Teď je mi 23, ale jako teenager jsem hrál dost intenzivně, hlavně LOL s tím, že jsem zároveň sledoval videa či TV + dohledával info o soupeřích a od doby, kdy mám řidičák, tak jsem si všiml, že v porovnání s rodiči si při vypjatějších situacích na silnici jsem schopen zachovat si větší přehled a soudnost, srovnatelnou s několika násobně zkušenějšími řídící, což je zkušenost, kterou jsem získal při dělení pozornosti mezi více médií, takže souhlasím se studií, i když se typově jedná o jinou hru, a i když už aktivně nehraju tak mi návyky zůstali. Video naprosto super
Miluju Portal a strašně mě mrzí, že jsem se k takovým hrám nedostala jako mladší. Protože to neskutečně rozvíjí schopnost řešit problémy. :) Díky za všechna kvalitní videa!
Skvělé video. Osobně mi také vadí, že mezi lidmi panuje představa o zabijácích, co hrají hry. Neříkám, že hraní her je "zdravé", ale určitě není vyloženě škodlivé. Mě osobně pomohly hry zlepšit anglický jazyk i vnímání svého okolí. Všímám si vícero věcí nejen kolem sebe v běžném životě, ale dle mého mi pomohly i za volantem. Mnohdy mám reakce na okolní vlivy během jízdy mnohem rychlejší než mnozí spolucestující, co jsou v autě se mnou.
Skvělý obsah! v pubertě a dětsví jsem byl velký hráč a závislák :) ... vzhledem k dopaminu a následné "demotivaci" však už delší dobu záměrně nic nehraju :)
Díky za video. Z mé zkušenosti mohu říct, že jsem se naučil velmi dobře řídít auta díky simulátoru Assetto corsa. Mám to potvrzené od profíka, kde jsem absolvoval kurz závodní jízdy s reálným autem a na první pokus jsem dostal hodnocení 8/10 :-)
Hrál jsem 10 let českou ligu ve Vietcongu a pak jsem hrál 6 let CSko (teď už hraju jen příležitostně a spíš kvůli přátelům, než kvůli hře) a pamatuju si, jak mě starší brácha pozval na airsoftovou akci, kde jsme v lese hráli 10 na 10 na vlajky. Nikdy předtím jsem airsoftku nedržel v ruce a ostatní byli parta, která chodila hrát pravidelně. Odnesl jsem nejvíc vlajek, měl jsem nejvíc "killů" i nejméně zásahů. A musím říct, že to opravdu bylo díky těm hrám, spíš kvůli té první (Vietcong je v podstatě FPS v prostředí džungle/lesa). Měl jsem opravdu přehled, kde kdo je a dokonce i ty reakce lidí v nějakejch situacích byly vlastně stejný, jako v těch hrách a vlastně se nikdy nestalo, že by mě někdo nečím překvapil.
Ahoj, asi jsem jeden z mála s touto kombinací, ale hraju FPS hry a při tom dělám kickbox. Od té doby, co hraní věnuju více času (kickboxu pořád) stejně, tak se mi zlepšily reakce právě i v něm.
Hraní počítačových her mi pozitivně ovlivnilo život už od mého raného věku. Díky Counterstrike AMXX modu jsem se již v 7 letech začal zajímat o programování a učit se základy. Dnes mi toto zájem přináší finanční výhody a živí mě to.
Výborný video! Sama se často potýkám s vysvětlováním pozitivního dopadu PC her na paměť, logický schopnosti atd. (Jsem i vášnivý deskovkář a je je zajímavé, že tam o tomhle pozitivním vlivu nikdo nepochybuje a ty debaty nejsou zdaleka tak náročné.) Často uvádím příklad právě Portalu (což je super, že zaznělo i tady), Witnessu, FEZu nebo pak obecně adventur. Brácha je zase vášnivý LOLkař a zároveň tenista na vysoký úrovni a má díky tomu LoLku pravě mnohem větší postřeh a rychle vyhodnocuje tu situaci na kurtu. No je to zkrátka fascinující a doufám, že se diskurz ohledně PC her změní více do pozitivna. I když třeba ta závislost je určitě velký problém. Díky za video!
Jak víš, že má ty reakce díky lolku? Co když má dobré reakce v lolku právě díky tomu tenisu? :) Myslím, že to bude fungovat i obráceně, jelikož je to také hra, která nutí člověka se zlepšovat díky dopaminu po výhře, nebo povedeném podání.
Vynikající video. Děkuji. Sám hraju hry a trávím u PC prakticky všechen volný čas - u mě je to už dlouho z donucení, mám roztroušenou sklerózu a zdraví mi toho moc nedovolí, dřív jsem byl hodně sportovně i jinak aktivní. Vždy jsem rád hrál hry na PC a nikdy jsem nepozoroval sám na sobě jakýkoliv vliv.
Úžasné video myslím si že se o tomto tématu nemluví ani zdaleka dostatečně a ano i já hraju hry a vnímám pozitiva a díky tomuto videu jsem si uvědomil i to negativum že díky hraní her mám tu větší toleranci k dopaminu a mám třeba větší problém se radovat z úspěchu díky za úžasné video.
Sám také hraju hry a dokážu říct ze to je moje součást života bez her bych neuměl tolik anglicky a neuměl bych vnímat nějaké určité problémy a také dokážu zapomenout na problémem z reálného života
Jojo, hry mi taky pomáhají vynořit se z depresí a jenom se soustředit na to, aby vše co se jen pohne zemřelo. Ne, nebojte jsem úplně normální.
2 роки тому
Ahoj Jirko, další naprosto skvělé video od Tebe. Za mlada (cca 20) jsem hrál jak o život a nyní (40+) jsem se k tomu trochu vrátil. A mj. balancuji na hranici těch 3 negativních aspektů, které zmiňuješ... K těm pozitivům - celkem jasně pozoruji určité přínosy hraní: postřeh, orientace v prostoru, odolnost vůči stresu a úzkosti, motorické schopnosti, soustředění, strategické myšlení a plánování a dokonce i manažerské schopnosti (vedení lidí)... Výčet se týká 2 her, kterým jsem nedávno věnoval více času - jedna střílečka typu sniper a druhá strategická v týmu dalších hráčů proti jiným týmům. Ale zachytil jsem i jedno negativum - i když jsem si u té střílečky vypnul efekt "krev", stejně jsem si po čase ve své hlavě opakovaně všiml myšlenek (mimo hru), které výrazně zlehčovaly scénář možné přestřelky v realitě... Je to trochu děsivé a zde je myslím jeden z možných vážných negativních efektů zejména na mládež. Tím spíš, jak jsou hry čím dál realističtější. Po čase se vnitřně vnímaná hranice mezi hrou a realitou může asi značně ztenčovat. Opět určitě hlavně pro mladé. Ještě jednou moc díky za skvělé rozebrání plusů a mínusů. Máš úžasný styl předávání skvěle zpracovaných informací.
Díky hraní počítačových her (a to jsem rozhodně neměl takové pochopení okolí, jaké mají hráči dnes - jsem ročník 1978 a hraju od svých cca 8 let) mám dobrou prostorovou představivost a rychlé reakce při řízení auta. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že jsem v krizové situaci jednal instinktivně a správně. V okolí pozoruji, že herní odpůrci tyto schopnosti nemají (jasně, jsou dobří zase v něčem jiném, to určitě nelze popřít). Navíc zrovna co se toho řízení týče - díky hrám typu GTA jsem nikdy neměl potřebu blbnout s autem ve skutečném světě. Docela bohatě mi stačí ten virtuální. A to si myslím, že by potřebovalo mnohem víc lidí.
EXCELENTNÍ VIDEO! Určitě ho zkusím pustit třeba tátovi, aby konečně pochopil co a jak :D . Mamce nemusím, ta hraje Minecraft a quizy na mobilu 😆. Nicméně je fakt vidět že jsi novinář, že nekecáš, jelikož kvalita informací z tvých videí je přesně to, co se mi na tvém kanálu tak líbí ;) . Například jsi udělal podobné téma jako Indian, ale pojal jsi to zase jinak , což je super! :D .A k těm videohrám, tak pozitivum je u mě třeba ta reakční doba, prostorová orientace , tu mám ale dobrou odjakživa, a asi speciálně u Snowrunneru trpělivost :D 😆. A negativa, asi občas blbá nálada když prohrávám anebo , že jsem kvůli nim občas líný, ale už jsem to vyvážil :D. No nic, jen tak dál Jirko! ;D
Perfektní rozbor. Sám hraji PC hry již spoustu let, ale s věkem si uvědomuji, že jsou věci, které jsou důležitější a to je podle mě i to hlavní. Dokázat oddělit herní svět od reality a držet se priorit. Konkrétně u mě to býval problém vymanit se z kolektivu. Hrál jsem většinou online hry, kde jsem hrál a komunikoval s ostatními hráči. Samozřejmě mělo to negativa, ale i pozitiva. Třeba zlepšení kolektivního myšlení a kooperace kvůli dosažení daných cílů.
Řekl bych že to je asi jako cokoli jiného závislé na mentální "vyzrálosti" jednotlivce. Tím myslím jak je schopen vyhodnotit rozdíl mezi realitou a virtuálním světem. Pokud v tomto jedinec nemá úplně "jasno" potom rozhodně nelze vyloučit možnost negativního dopadu na jeho uvažování a počínání. Je to podobné jako by 10 leté dítě koukalo na porno. Zde v těchto oblastech bohužel možnosti techniky silně převyšují nad regulací obsahu pro určité věkové skupiny. Je to hezky vidět i v dokumentu "V síti". Zde by opravdu měla dnešní technologie být lépe využita, tedy filtrovatelná a neservírovat dětem vše jako na zlatém podnose. Dříve stačilo děti zahnat od TV ve vhodnou hodinu a bylo po problému. Dnes by toto měla lépe ošetřit technologie. Otázkou potom zůstává na kolik toto tvůrcům obsahu vlastně hraje do karet že jsou jejich produkty dostupné takříkajíc "bez limitu". Na druhou stranu rozhodně mohu potvrdit že hraní her zlepšuje paměť, zvyšuje postřeh a zkracuje reakční dobu při řešení problému. Ale také jednoznačně tvrdím že všeho moc škodí. Dnešní děti jsou toho jasným důkazem. 90% má 3/4 dne v ruce mobil nebo tablet, případně sedí u PC a sleduje UA-camry. Hry obecně neberu jako "sport" ale jako jakýsi "tréning" řekněme. Mozek je v podstatě biologická paměť a procesor zároveň který má ale zároveň prvek "učit se". Právě v tomto směru si myslím že by bylo vhodné a výhodné využít strojového učení k filtraci obsahu. Jsem zastáncem toho že všechno jde, ale musí být vůle něco udělat a změnit.
Pěkné. Jestli má smysl reagovat ještě s takovouto latencí, pak bych možná zauvažoval nad časem, stráveným hraním a sociálními schopnostmi. Protože tam, jak se obávám, je korelace negativní. Každodenní hraní (a kupodivu i mezilidský kontakt přes obrazovku) po jisté době přináší silné oploštění těchto schopností. Tedy určitě bych nechal nějaký čas vyhrazený na tréning prostorové orientace, rychlosti reakce či paměti, ale běžný mezilidský kontakt je pro zdravý vývoj mozku a udržování jeho funkcí nezbytný. Totéž i pobyt v přírodě ... (viz kognitivní funkce rostlin, jejich působení na duševní funkce... tuším, že o tom, vyšla kniha Vědomí rostlin.) Zkrátka je potřeba vyvažovat.
Tak přesně takový video jsem dneska potřeboval vidět - z dobrých vlastností spojených s hraním toho na sobě moc nepozoruju, za to ty negativní pozoruju všechny tři 😕 Jednu z nich omezuju a to není nic jinýho než hraní i přes vlastní potřeby. Jasně, když mám hlad řeknu si dobrý, ještě tenhle quest a půjdu se najíst, nebo nejčastější: jsem unavenej ale tohle potřebuju dojet tak nejdu spát.... Takže díky za video, dost pomohlo👌
Hodně pěkně udělaný video ukazující obě strany, v něčem může hraní pomoc, v něčem může uškodit - jako vlastně všechno to má dvě strany. Pořád mi přijde že až moc lidí hry vnímá jako záležitost pro "10 letý děti", i když herní průmysl je větší než filmy/knížky a lecjaký sport dohromady.
Jirko, užasný video, spousta důležitých informací, a na editu jsi se dal záležet, +rep. Hry hraju každý den, ale jen abych si odpočinul od práce, můžu ale říct že mám díky her lepší reflexe, protože jsem už od mala hrál FPSka, jako třeba Quake, Unreal Tournament nebo třeba Half Life, dneska se spíše zaměřuju na příběhový hry, jako Mass Effect, Zaklínač, Bioshock, užasný hry s užasným příběhem, a ještě do toho samozřejmě je Corona, všude po světě byl Lockdown, lidi byli doma a potřebovali se nějak zabavit (taktéž se začal těžit bitcoin takže všechny výkonný grafiky jsou pryč) ale to je vedlejší.. Takčitak, doufám že se tohle video dostane k spousta lidem co mají pořad negativní názor na videohry a říkají jen "videhry špatný bla bla bla"
S hrama jsem začal hned v devadesátých letech a spolu s Legem to byly dvě zásadní hračky, který mě ovlivnily na celý život. Naučil jsem se na nich dobře anglicky a mám díky nim rád počítače. Akorát teď na ně není moc času - když už je, stavím lego. A taky je možná dobrý dodat, že jsem hraním trávil celkem rozumné množství času: 1-2h denně, o víkendu víc, ale málokdy celý víkend.
Přesně tu českou reportáž, kterou jsi ukazoval na začátku, si pamatuji, jako by to bylo včera. Jde mi z toho hlava kolem i dnes. Obecně v době před +- 10 lety nebylo o hrách v médiích vysíláno nic moc pozitivního. V poslední době si však všímám lehkého posunu a trošku méně agresivně negativního přístupu ke hrám skrze média. Opět velmi zajímavé video. Dobrá práce!
Já tedy sám za sebe musím říct, že hraju od svých asi 6 let (je mi 23). Jako malému mi mamka pouštěla hry, které nebyly násilné a byly o postřehu. To si mi v budoucnu hodně vyplatilo ve "sportovní kariéře", kdy jsem jako brankář měl opravdu výborné reflexy. Postupem času jsem si samozřejmě oblíbil hry jako GTA, Need for Speed Counter strike a jiné klasiky a vždy mi všichni z rodiny říkali, ať to nehraju, že je to blbost a jenom mi to žere čas. Ale já se například díky hrám (mi mo jiné) naučil velice dobře cizí jazyky a doteď toho využívám. Postupem času jsem ale zjistil, že mi to žere opravdu moc času, kdy jsem měl na hře například nahraných 1000+ za rok. Takže jsem změnil žánr her na strategické a omezil čas, který trávím u PC. Hraním strategických her mě zase významně prospělo a zlepšilo mi schopnosti vedení a díky tomu teď v práci vedu tým asi 40 lidí a vše funguje. Obecně bych řekl, že hraním her se mi některé věci a schopnosti v životě zlepšily (jak jsi zmiňoval třeba reflexy) vedení a managmentské schopnosti, přemýšlet dopředu, plánování, strategie atd.. Zároveň bych dodal, že mi to zebralo hodně hodin života, které bych teď zpětně využil jinak. Ovšem nelituju ani jedné minuty!! Každopádně skvělé video, kvalitně zpracované přeji hodně úspěchu do budoucna!!!
Za mě si myslím že hry a to jaký kolik jsou super díky větším reflexům a dalšímu vnímání jak samotné hry tak i okolního prostředí, já sám hraji hry a pozoruji na sobě rychlejší reflexi a lepší řešení jiných situací jak v reálném světě tak i ve hře. Za mě je toto velmi poučné a dobře vysvětlena video a jsem rád že jsem ho viděl :)
Dobrý den, moc Vám tímto děkuji za Vaše úžasná videa. Dnes jsem si potvrdil, že byla opravdu dobrá volba si dát odběr Vašeho kanálu a zapnout si zvoneček. 😉👍🏻 Ještě jednou Vám moc děkuji a těším na Vaše další videa. ✌️😉 Post scriptum: Držím Vám palce, opatrujte se. 🙂✊
Úžasné video Jirko. Tvůj kanál opravdu jak jeden velký naučný dokument. Moje vjemy ohledně her: Jako hráč karetních, postřehových, strategických a hlavně FPS mohu potvrdit, že mám opravdu velmi dobře zlepšenou pamět na obrazy, matematické kombinace, či číselné řady a nízkou reakční dobu či vypočítávaní balistiky hodu (např.jsem byl schopen chytit i dva padající hrnky z kuchyňské linky jednou rukou díky trénovaným reflexům). A ta úroveň dopaminu bohužel vážný problém z delšího hlediska.
To já ze první, druhé studené války. Ale nejvíce se zajímám o německou techniku letectví, námořnictvo, tanky a dělostřelectvo. Ale pokud nechceš bít historyk tak to je k prdu ale je to zábava. Ps já se jmenuji také Marek
Podle mě je hraní her lepší pro zlepšení smyslů ale má to i nevýhody jako například to že když si zvykneš ve hrách na rychlé reakce i když se tam pohne třeba jen 1 pixel na monitoru, tak tě potom jen někdo chce poplácat po zádech a ty místo toho abys nic nedělal se rychle otočíš a odskočíš od něj ale jinak je to podle mě dobrý tréonvat si smysli a vnímání reality
Četla jsem, že člověk, který hraje hry kde je potřeba řešit více věcí zároveň a rychle se rozhodovat může mít dobré předpoklady stát se Řídícím letového provozu.
Super video. A jako hráč mohu vše jen potvrdit. Problematika toho jaký má vliv her na člověka by se v dnešní době měla určitě probírat mnohem častěji a mnohem více do hloubky. Především negativní dopady by se neměli škatulkovat ale podrobně rozebrat a představit, aby si každý z nás "hráčů" uvědomil, že je to jen hra a že jí mnohdy přikládáme až příliš velkou váhu.
hru co by mě naučila historii jsem teda fakt nehrál :D Angličtinu jo ale historii fakt vůbec. Zrovna v tomhle ohledu si myslím že o dost líp funguje youtube :DD
Naozaj výborne a kvalitné video 💪 LIKE. Ešte by som spomenul pri hraní ,,akčných" hier aktiváciu systému ,,boj, útek, stuhnutie" ktoré bez následného uvoľnenia hromadia energiu v tele práve na tieto veci, ktoré sú nám z prírody prirodzene a ktoré nás majú za úlohu ochrániť. Čiže skombinovať to s vecami, ktoré tomu zabránia cvičenie, špeciálne dýchanie, otužovanie (akútny stres a mnoho ďalšieho... Každý si vyberie to svoje...), ktorý nahromadenú energiu uvoľní a tak zabráni možným zdravotným problémom (autoimunita, panice attaky a pod...) Inak som veľký fanúšik hrania hier presne kvôli rozvíjaniu presne veci, ktoré si spomenul. Prajem ti čo najviac spokojných odberateľov 💪😁 to čo robíš má zmysel
Tak 80% mozno ale tych 20% vymysleli a vyrobili naprogramovali tie hry ktoré hráš mám 60 a programujej tie hry😀😀😀,nezabudni že ti dôchodcovia vymysleli počítače mobily tablety lcd techniku😀čo vymysleli generácie posledných 20 rokov?no nič .všetko už veci vymyslené .
Do druhaku na střední jsem hrál hodně, na základce wot... troufám si říct že jsem si těmi roky nervů, hysterických záchvatů, zkrátil život. Hrál jsem to s kamarádem a bylo to skoro jedno. Člověk se nervoval stejně. Za pár let mě to přestalo bavit ale hrál jsem to, protože jsem chtěl zkusit další tanky... ze dne na den jsem přešel do realistických bittev ve war thunderu a tam jsme to hráli i v 5 lidech. To bylo skvělé, čím víc lidí, tím míň šlo o hru. Pak chodily aktualizace a hra se měnila a všichni toho nechali najednou. Jeden začal programovat, jiný bike, já box, jiný kulturista amater... ale s mnoha těmi lidmi jsem se setkal na hře přes discord. Seznamil nas 1 kluk. Od té doby se ještě s některými bavím. S tim co nas dal dohromady, furt už od mala a přitom, když se zamyslím... už jsme půl dekády po střední. Ty hry sehrály silnou roli v dětství. Bylo to téma ve škole, a kdo hrál, měl pozitivní socialní status a pevné místo v diskusním kroužku o přestávce. Vzpomímám na ty časy rád. Dnes když se s tím jediným hlavním kamošem přes hry sejdem, tak občas zahrajem nějaké staré pecky jako flat out 1. Sám bych už hrát ani nechtěl. A stejně se tak sejdem 2x ročně a stačí to. Po 2 hodinách už nás to nebaví ale ty 2 hodiny jsou dobré hodiny. Rád jsem se vyjádřil a zavzpomínal na časy u pc a objektivně ty reakce ve flat outu. Stačí 20 min a zlepší se člověk jak ďas. Ať se daří Jirko a nezaprodej se. Takové si lidi nepamatují.
Já hraji FPS hry a má pozornost je výborná, sice mám mizernou pamamět. Však zvládnu se vyhýbat tolika částmi těla tak neobyčejným překážkám. A když jsme u toho, zapomněl jsi na to, že při hraní FPS her se nezhoršují oči, ale naopak. Však když jdete z oční kliniky a máte prokapány oči, není zrovna dobrý nápad jej vystavovat televizi, nebo hrám.
Skvělé video. Co můžu říct za sebe, tak se mi vylepšily reflexy a hlavně přesnost s myší u počítače, což je velmi užitečné . FPS hry Teda nehraju. Asi největší problém s hrami vidím mít kvalitní monitor, protože jinak vám vaše oči fakt nepoděkují a druhak zvážit, jestli daná hra stojí za věnovaný čas. Hlavně u her s cílem posouvat se v žebříčku co nejvýše. Je sice fajn se posouvat v žebříčku nahoru, ale je to velmi krátkodobá radost a moc vám to do budoucna nedá. Akorát je člověk podrážděný, že se mu nedaří. Mnohem radši mám hry s příběhem, nebo kde se něco svého dá vytvořit. To je vlastně dovednost, která se mi nejvíce vylepšila hraním her kreativita a pracování s 3D prostorem
V detstve som hral velmi často video hry a travil vela casu na PC, rodicia sa to snazili obmedzovat ale nie vzdy ma ustrazili...po par rokoch tohto zivotneho stylu som dostal svoj prvy migrénozny zachvat a nasledovala pol rocna liecba a obmedzenie hranie hier a sedenie za PC na minimum. Týmito zachvatmi a klasickymi migrenami trpi vela "gamerov" a moze pri zachvatoch dojst ak mozgovej mrtvici, takze nie sranda a klasicka bolest hlavy, ale poruchy zraku, trpnutie tela a porucha vnimania sveta okolo seba. Prosim dbajte na pauzy, pitny rezim a na den pauzy od hrania ci prace na PC.
Ja si myslím, ze největší problém u hraní je útěk od reality...ta možnost utéct od "svého mizerného života" a být úspěšný ve virtuálním světě. Člověk pak ztrácí motivaci snažit se svůj skutečný život zlepšit, když si své úspěchy plní v tom virtuálním...
Nevěděl jsem, že jste novinář, dobrá volba 😊. Já hrál v mládí logistické hry. Rád na ně vzpomínám, ale na praktický život mě nepřipravily. Možná to bylo tím, že jsem si vypnul "katastrofy" a hrál bez rizika. Upřímně, mnohem negativnější vliv na život má podle mého názoru pasivní sledování porna. Upoután na lůžko, se mi kdysi podařilo měsíc v kuse koukat na filmy a úplně se mi změnilo sociální chování. Doslova jsem se divil, proč se nesouloží na ulici. To je opravdu zlé.🥴 Díky za Vaši práci! 🍀🖐🏻
Hrával jsem hry na konzoli pegasus, čili produkce nintenda a tam opravdu násilí prakticky neexistovalo, pokud člověk nepočítá Duck Hunt se "světelnou pistolí". Když jsem začal být teenager, pořídilo se PC a jedna z prvních her byl... Soldier of Fortune, což byla ikonická FPSka, ve které se zrovna krví a kreacemi co se týče amputací končetin, včetně možnosti "pitvy" ve své době vynikala. Světe div se, odehrál jsem oba díly, pak některé obdobné FPSky a nikdy jsem neměl potřebu někoho zastřelit, znásilnit, probodnout, mučit, týrat nebo vyloupit banku. A nebyly to jen FPSky, byly to i strategie, tu a tam nějaké auto-moto závody, až jsem skončil u onlinovek, kde se muselo taktizovat, číst, zkoumat, počítat a kalkulovat. Následně se přidalo nějaké to mezinárodní kecání a člověk tak nejen musel ovládat jazyk psanou, ale i mluvenou formou. Neodmyslitelná součást je pak i sociální aspekt, díky tomu jsem se seznámil s lidmi, které zbourali některé mé tehdejší předsudky a nebo naopak, zjistil jsem, s kým je lepší se nezahazovat a na koho si dávat pozor. Myslím, že jsem byl nějakou dobu velmi náruživý hráč a opět, když to bylo potřeba, s hraním jsem seknul a začal vydělávat penízky a řešit jiné problémy. V současné době kdybych se nazval hráčem, tak urazím všechny hráče planety, moc mě to neláká, priority jsou jiné, problémy taktéž a nezanedbatelný faktor je, nezpochybnitelný úpadek hraní jako takového, ale to už je jiný příběh. Aby to ale nevyznělo jen pozitivně, ano, poznal jsem i spoustu velmi závislých a náruživých hráčů, někteří dřív či později vystřízlivěli, někteří v tom jedou pořád. Sám za sebe jsem určitě někdy upřednostnil hru před něčím, co bych v případě "nehraní" pravděpodobně neudělal, ale nešlo o nic zásadního. Někdo zase tvrdil, že v případě školy dochází k zanedbávání studia, to jsem si taky ověřil na sobě. Bylo období, kdy jsem s tím sekl a nehrál, výsledky byly stejné jako v době, kdy jsem hrál víc než hodně, jen jsem ten čas pálil jinde a jinak. Nikdo mě v tom nijak neomezoval, mohl jsem hrát klidně od rána do večera, nebyly žádné kvóty, žádné omezení v případě násilných her a nemyslím si, že bych díky tomu měl nějaký problém.
Ahoj jirko teprve nedávno jsem tě objevil. Videa jsou super, chytrá, a i v krátkém čase velmi objemná. Já hraju hry od střední. Rodiče se báli, abych to nepřehnal. Někdy jsem hrál i 8h pokud jsem měl čas nebo byly prázdniny. Určitě se mi do určité míry zlepšila pozornost. Podle mě za to muže, že jsem hrál závodně pinpongu. Byl jsem dobrý obraný hráč a někdy jsem sám nevěděl jak jsem mohl blokovat tak rychlé míčky co na mě někteří hráči střílely. Tehdy mi to přišlo jako by můj mozek už v hlavě vypočítal přibližný pohyb míčku. Od té doby už moc nehraju ani nesportuji, ale reflexi my zůstali. Takže za mě to muže být kombinace těchto dvou věcí dohromady.
Jirko jedním slovem boží ! Dneska jsem tě objevil, sleduju, odebírám. Někde sem ten koment musel nechat a kde jinde než u videoher 😅 jako zapálený hráč všeho možného (díky tati za soutěživost) tak i já hráč a strašně se mi nelíbí, jak média do lidí cpou stigma, že video hry jsou špatné, takže díky ti za osvětu! Mimochodem negativní je rozhodně závislost, měl jsem problémy s přechodem ze základky na gympl v prospěchu a to nejspíš i z toho, že jsem nebyl zvyklý se tolik učit a prostě jsem svůj volný čas věnoval hrám. Velké pozitivum zase na tom vidím, že jsem poznal spoustu super lidí se stejnými zájmy a pořád zůstávám v kontaktu s kamarády. Abych to shrnul hry tu byli už od nepaměti, akorát se přirozeně vyvýjí a sám sem zvědav, kde tomu bude konec. Nejspíš i mi se dožijeme života ve VR
Předně děkuji za skvělé video a krátce bych řekl, že mou srcovou hrou je Age of Empires II, s tím, že pozuruji, že mě tato hra pomohla k jakési schopnosti priorizovat věci, vědět, co je zrovna potřeba a udělat to, což se mi například přeneslo do práce ve škole. K tomu mě napadá, že mi ta hra postupně pomohla zvládat krizové situace a překonat původní šok z nenadálé situace.
Hraju od děctví. V 16 letech jsem byl celkem fixovanej na MMO, za mě tyto hry jsou nebezpečné z pohledu závislosti. Druhý život... Nicméně ostatní hry mohu jenom chválit, logické zlepšují logiku, akční reflexi. Nicméně pokud děti hrají hry kde je vykreslené nasilí a spoustu krve, věřím že to tomu dítěti může poté případat normálnější v realném životě a je vůči tomu trochu otupělé. Každopadně tyto videa jsou opravdu skvělá a moc rád je pouštím. Snad nedojdou témata :-).
Nádherná práce! Objektivně řečeno a vysvětleno. Já sám jsem hráč a vidím na sobě efekty, o kterých jsi mluvil např: orientace v prostoru, logika.... Ale včetně těch negativních jako je ta strávená doba u hraní a preferování her před jinými věcmi (ale ne tak moc že bych nešel s kamarády ven). Slyšel jsem i názor že lidi co hráli v nějakém klanu jako toho co to řídil, tak jejich práce pak byla ředitel atd. Ještě jednou noc chválím video a doufám, že to bude zajímat více lidí tvoje videa.
Já si pamatuju, když jsem poprvé hrál hru s tématikou druhé světové války. Začínal jsem na telefonu se hrou World Conqueror 3, na ní jsem se postupně učil první strategie, ale všechno začalo, když jsem se dostal na kampaň s názvem "Operation Barbarossa" ze začátku jsem si myslel, že to je jen ve hře, ale ten název byl tak originální, že jsem si ho zapamatoval. V průběhu toho jsem sledoval i Countryballs v dabingu od "Fénix Pro Dabing", kde jsem v jedné části slyšel o Operaci Barbarossa i jinde než ve hře. Já měl takový mindblow, že jsem Operaci Barbarossa hledal na internetu, skoukl jsem spoustu mappingů a zjišťoval víc a víc o Druhé Světové. Zašlo to až tak daleko, že předloni v 9. Třídě jsem učil Druhou Světovou místo učitele. Hrál jsem tyto hry a hodně jsem se zlepšoval ve strategiích. Dnes těchto strategií dokážu využít i v jiných hrách a dokonce i přemýšlím nad strategiemi i v aktuální válce na Ukrajině. Shrnutí: Kdybych nehrál hry, tak bych se nenaučil tolik o Historii a o Strategiích.
Nevšiml jsem si že by o tom bylo moc slov. Nicméně velice hezky zpracované video. Hry hraju snad jako skoro každý v dnešní době. Positivní vlivy - orientace pohybu, prostoru, reakce. Je toho dost. Negativní - nižší mobilita, závislost, resistence dopaminu (míň pocitu štěstí). Positivní reakce z videa: sem třeba myslel, že závislý jedinci jsou fakt takový ty mega nerdi. Dle těch specifikací které si podal můžu říct že jsem zavislej taky 😅🤣
Podle mě logika, že střílečky dělají z lidí agresory je asi stejná, jako kdyby farm hry dělaly z lidi farmáře a sportovní hry sportovce... Super video ^^
Mám stejný názor .
Já si minulej rok stahl tractor simulátor a tohle léto mi na polovině zahrady vyrostla pšenice
Ano, souhlasím avšak zrovna u žánru sportovních her je podle mě vyšší šance , že se tomu danému sportu člověk začne věnovat, protože ho může lépe pochopit a inspirovat se k němu.
@@tomdex4651 To můžu potvrdit . Jen bych dodal že se může jednat i o simulace které jsou dnes na velké úrovni a člověk se opravdu něco přiučí .. npř Train simulator , Farming a mnoho dalších ...
Můj bratr hrál Sims 2 a díky tomu si vypěstoval lásku k stavění a začal studovat stavební SŠ. Ale jako jo, souhlasím.
Tak za radom. Som senior, ročník 1965. Začal som hrať, kúpili sme PC keď som mal po 30 - ke a bol som už vodič autobusu v MHD. Psychologička nechápala, že moje reakcie sa stále zrychľujú. Pripočitala to praxi. Ale ja som kvôli rodinným problémom /rozvod/ prestal chodiť na linke a bol zo mňa vodič autobusu, opravár karosérii zvárač 😀. A napriek menej najazdeným km za rok išli schopnosti , rýchlosť reakcie. stále hore . V živote som menil povolenia asi ako Jak London. 😁 Teraz som železničiar a práca sn PC sa mi časom zišla i v zamestnaní. Cez CORONU som začal natáčať i videá a teraz sa učím z kamerou , strihacími programami. Nemám stúdio ako Ty , ale učím sa za jazdy 😊.
Picu detku prolhanej
Lzes vím kdo jsi starý mladý prolhaný za la😮jky😢prodaný koště
ahoooj skělé video.👍 je mi 60 a jsem od 38 v invalidním důchodu. nebýt hraní už bych to dávno vzdal . při hraní zapomínám na bolest a soustředím se mnohem lépe. vždy jsem měl závratě a když sem měl poprvé vylézt na budovu v assassinu, tak mi bylo na zvracení, ale ta uleva, když jsem poprvé skočil , to bylo užasný 😎 děkuji všem jutuberům, hlavně Agraelovi, za to, že mi ukázali všechny ty skvělé hry.
Já hry hraju, má to negativa i pozitiva, ale nejvíc mě na tom vadí jak o tom lidé mluví, buď jako o obláčku nebo jako o kameni v pekle, Super video. 👍
Já říkám, že lepší je hrát videohru, než zapnout televizi.
@@philipcooper8297 Lepší je jít ven a něco zažít než sedět doma u počítače :)
@@KoopPolicie To je bez debaty.
@@KoopPolicie tam je to moc nebezpečný
@@KoopPolicie Všeho moc škodí. Chodit pořád ven tě taky nebude bavit. Je dobré najít rovnováhu. Platí to o hraní, tak celkově o životě. :D :)
U hrozně her co hraju s kámošema - hraju často až s 10 lidmi - jsem si všiml, že hodně her odkrývá pravý charakter lidí. Tam kde se člověk musí třeba o něco dělit
Nebo těch co ti ojeli mámu
Jo to jo, ovšem stejný efekt by ti nabídla např. dovolená s těmito lidmi
No nevím. Já ve hrách dělám právě všechno to, co bych v životě neudělal. Možná někdo bere hry vážně jako součást svého života. Nevím. Já to beru jako relax, filtrování frustrace.
@@jakubkuba9454 ja to myslel hlavne tak, ze lidi co jsou lakomí v realu se obvykle vrhaj po lootu na ukor spoluhracu
Jo, třeba dělit se o farmu v lolku 🤣🤣🤣
Hry hraju od zhruba 16ti let, Po třicítce jsem začal hrát prakticky denně a teď už je mi skoro 40 a bavím se furt stejně dobře. Ohledně toho dopaminu ... mám pocit že mi funguje furt stejně :-) Co se týká kognitivních funkcí tak tam jsem zaznamenal značné zlepšení po letech. Hraní her mě taky donutilo učit se anglicky. Důležité je mít v životě nějaký koníček ať už je to třeba rybaření nebo hraní her
Rybaření je pro někoho koníček a pro někoho i obživa. Já hry hrával ale už mě to nebaví.Myslim že rybaření je užitečnější :))))
@@milanwolfi7202 taky jsem hrával, už by mě to ani nenapadlo, ztráta času
@@ludekc proč ztráta času? stejně tak je ztráta času jít ven do přírody, nebo koukat na televizi, jít běhat atd. atd. Každý si vyplňuje čas co má tady vyměřený podle svých zájmů, aby si život co nejvíce užil, myslím, že ztráta času není vůbec nic co děláš, pokud Tě to baví ;-)
Já si myslím že čím déle hraju hry tím horší v nich jsem. Takže já u toho pomalu degeneruji :D Každopádně děkuji za tvorbu opravdu se mi líbí co vytváříš
No treba czechcloud je ukázkový příklad
nesmíš hrát celý den
Mam to uplne stejne. Pozornost je uz uplne mimo, reakce tatam. Po dlouhe dobe jsem si ze zvedavosti zahral tituly z meho mladi a zjistil jsem, ze to nedavam. To co driv pro me byla hracka je ted nedosazitelne. Otazka je, jestli jsem zblbnul z her, nebo jestli jsem proste zblbnul a na hrach se to poznalo :)
@@foxbat223 můžu se zeptat kolik vám je ?
@@foxbat223 to bude spis tim ze starší hry byly o dost těžší a clovek ma dneska latku někde jinde. Dej tomu týden a budes lepší jak kdysi l, jelikož člověk uz je zkušenější.
Tohle video jsem potřeboval! Jsi génius! Moc díky za tvorbu.
Já díky za sledování! Jsem rád, že se líbí.
@@jirkavysvetlujeveci Hele, musím říct, že je pěkně trapný počet tvých odběrů... Jako sry, ale kvalita tvých videí, jak po stránce grafické, tak i informativní, je asi na nejlepší úrovni co jsem na české YT scéně zatím viděl. Zkus si zařídit nějakou reklamu, zasloužíš si to👍
Ukážeš rodičům, aby tě nechali hrát víc? 😂
@@xJasko44x XD. Spíš mě zajímalo, co se vlastně děje v mozku při této činnosti😄
@@bazukar7646 asi tak, btw dostal sem chuť na cs 😅
Hraju vyloženě strategie a v reálném životě mi to dost pomáhá: dokážu plánovat dost dlouhodobě, rozdělit si úkoly, v práci umím rozdělit práci a často vidím věci v souvislostech.
Souhlasím s tebou. Vyrůstal jsem na strategii HoMaM 3. A pokaždé přepočítávat váš útok, krát poškození děleno obrana nepřítele, bylo ze začátku zdlouhavé ale později už to člověk dělal tak nějak automaticky. V té době se mi taky zlepšil prospěch z matematiky a to jsem byl v osmé třídě.... A dnes pracuji jako CNC operátor a přepočítávat milimetry na mikrony nebo na mikrony na desetiny či setiny milimetru je pro mne daleko jednodušší než pro mé kolegy kteří nikdy hry podobného typu nehrály... Jak bylo řečeno na začátku videa, nemusí to spolu souviset ale.....
@@jankaderavek7912 V tom případě good luck.
Ty hraješ strategie protože ti jde strategický myšlení a pod přirozeně proto sou lidi co radši akční a lidi co radši puzlový hry potom to jde ruku v ruce protože si rozvijíš to co ti už předtím šlo proto když si někdo komu přirozeně jde něco jiného zahraje strategii tak z toho tak moc mít nebude
To stejný, hra (strategie a nejvíc homam 3, lotr: bfme 1) mě naučila jak plánovat dlouhodobě napřed a to se promítnuto i mém životě, jak po stránce pracovní, tak po stránce rodinné.
Ja jsem autista takže jsem vzdy hrál různé závodní hry. Dejme tomu od mala. A celkem mi to i šlo. A když jsem pak usedl do opravdového auta věděl jsem co NEMÁM dělat.
100% true s tím autem
To jsem věděl ikdyž jsem závodní hry téměř nikdy nehrál. :) Stačí používat mozek a mít nějaké základy o fyzice.
a co jsi hral? GTA?
@@pavelkuda8181GTA to fakt ne to mě nebavilo a ani nebaví. Nfs 2, 3 , underground 2 , most wanted. Rallye trophy, a spustu dalšího rallye. Původní mafii 🤣. A asi dost dalšího jen už si nevzpomínám jak se jmenovali.
@@schulinkoulle Jelikož má Roman poruchu autistického spektra, tak je zde určitý předpoklad jak už u lidí s PAS bývá, že v některých věcech vyniká nad ostatními lidmi, ale zase v některých i banálních věcech může zaostávat za ostatními. A třeba právě díky hrám může tyto nedostatky vypilovat.
Zkus se příště zamyslet a zjistit si informace předtím než něco napíšeš i když chápu, že jako pravděpodobně neurotypik to může být pro tebe těžko pochopitelné.
Tohle je parádní. Skvělé téma, objektivní a ta grafika je taky úžasná.
Mám pocit, že zrovna tohle téma je vždycky probírané hrozně emocionálně, je tu vidět šílená názorová mezera mezi lidmi různého věku. Sama hry moc nehraji, ale znám mnoho lidí, kteří se díky hraní online s cizinci naučili výborně anglicky a německy. Nehledě na schopnost popisu situace či krizové komunikace.
Díky moc za video. ❤️
Pozitivní vliv pro mne osobně je hlavně jazyková dovednost. Ať je to chyba má či kantorů, jazyky mi na střední škole absolutně nejdou, díky silnému ADHD v hodinách nedávám pozor. Doma při hraní her využívám zásadně anglické, německé a ruské nastavení jazyku. Potřeba hře rozumět mě poté nutí jazyku rozumět. Dalším plusem v mém životě je sociální cit pro poznání nových lidí. Díky rychlé rotaci hráčů v mém okolí jsem schopný rychle navazovat pozitivní komunikaci a rychle stvořit teamové myšlení. Což jako architekt využívám i v školních projektech pro více členů. Mám díky hrám extrémně vůdcovský charakter osobnosti. Rychle navážu konverzaci a rychle jsem schopný se domluvit.
Negativní vliv to pro mne má také. A to hlavně v životo správě. Průměrně hraji přes 2-3 hodiny ale od půlnoci hraji další 2-3 hodiny. Na spánek moc neschází času a tak spánek často oželím za pár minut potěšení. Také jsem kvůli hrám přestal sportovat. Po těžkém úrazu kolene jsem byl skoro měsíc neschopný běhat. To se při hraní bassebalu stalo osudným a tak jsem doma raději hrál hry. Kdy mě nemožnost běhat rychle již natrvalo bez bolesti naprosto ovlivnilo. Váha šla tedy nahoru.
Jsou to daně za formu pobavení. Myslím že i sportovci klasických sportu musejí zaplatit nějakou daň a to třeba rychlé opotřebení kloubu. Zvýšené riziko úrazu a u adrenalinových sportu to občas šahá až na hranici života. Hraní her by mělo být chápáno jako nová možnost trávení času a nikoliv jeho spalování jak je často starší generaci chápáno.
Jediné negativum,které člověk asi nejvíce pocítí je kolik času to "sežere". Jinak velmi zajímavé téma a kvalitní zpracování.
@@labakanurzidil2464 Co ? :D Hele absolutně nechápu o čem to tu blábolíte.
Čas je problém, no - trochu to souvisí s tou závislostí na hrách - umět si říct "dneska stačilo" :-)
@@talanielSouhlas.
čas je druhoradý
v 1.rade ide o znecitlivenie voči násiliu
Skvělý video! Hry jsem hrál asi do 15 let, poté mě přestaly bavit. Kazdopadne co se se spojitosti s nasilim týce, myslim, ze naopak zachránily mnoho incidentů, kdy človek v nervech a depresích šel ublizit nekomu ve virtualnim svete, nez v tom realnem, ohledne postrehu a prostorovyho vnimani souhlasim, ze maji dobrý vliv. Ale take u mě v okolí vedly k rozchodům, rozvodům a velkýho socialního štítu. Což beru jako negativum.
Jj souhlas na střední jsme si spíš dali do držky v Q3 aréně nebo AeO2
Taky, do 14/15 jsem byl těžce závislý na pc hrách a pak mě prostě přestaly bavit, defakto ze dne na den. Tudíž se nemůže jednat o klasickou závislost protože tohle se ti opravdu s cigaretama nestane
@@rekingstvedward7932 možno záleží od človeka. Ja som jedno leto fajčil 1,5 mesiaca cca 4 cigarety denne, minimálne, a po tom to spadlo na 0-4 mesačne len tak. Možno má každý to svoje - ja zasa pozorujem na sebe, že hry ma bavia najviac počas skúškového obdobia, pred skúškami, ktoré sú veľmi náročné a počas semestra pred odovzdaním práce, ktorá je tiež veľmi náročná. Aj teraz mám o hodinu cvičenie z makroekonómie a sledujem Jirku :D
@@richardgalbavy7103 1,5 měsíce 4 cigarety denně není skoro nic, nedivím se že bylo jednoduché přestat
@@richardgalbavy7103 Tomu se říká prokrastinace :D
Naprosto parádně zpracovaný, díky za tohle video. Chybí mi tam jen zmínka o modrém světle a jeho vlivu na spánek. Možná námět na další tvorbu?
Díky, to je moc dobrá poznámka.
Asi mám taky jednu z těchto poruch. Když si po shlédnutí tvých videí připadám chytřejší 🙂
Skvělá práce 👍
Pozitívny vplyv má séria assassin's creed - môžete tam síce krvavo sekať templárov ale napr pri ac origins som získal omnoho viac vedomostí o starovekom Egypte ako za všetky hodiny dejepisu, na ktorých som bol.
Já hlavně pozoruji, že čím jsem starší, tím jsou moje reflexy pomalejší... Je to zároveň spojeno i s tím, že je méně času na hraní :-D Ale skvělé video a vynikající výslovnost.
Já spíš čím sem starší, tím mám míň času na hraní...
@@flexor_4042 jo, to taky 😁
hlavně já když si zahraju nějaký fpsko tak jsem úplně oslněn z toho na jaké úrovni dnešní hráči jsou. Hraju valorant v ironu/ bronzu( 2 nejnižší ranky) a hráči tam hrají výborně :D
Souhlasím, že jednou zapnu hru jsem tam 6 hodin, za jeden zápas dám 10 killů, po 2 dnech hru zapnu a... umřu v 1. vteřině, co přistanu na zemi.
Jsi jeden z mála lidí, kterým jsem dal odběr hned po prvním videu, baví mě tvá tvorba!!🔥
S hrami jsem začal v dětství a to na kazetové 2D napodobenině "Nintendo" která se bez problému dala pořídit na vtedy bežné tržnici nebo blešáku.
Později jsem objevil kouzlo 3D-(8bit) konzole PlayStation 1generace. Už tady jsem začal silně vnímat slabou grafiku virtuálního prostor a pohyb v něm.
Časem jsem přecházel na PS2, 3, Xbox atp.. Tohle vše mi bez pochyb pak pomohlo v zaměstnání kde jsem řešil technicky složité řešení a vylepšení strojů/mechanizmu. Především díky rozvinutému 3D vnímání jsem dokázal daleko rychleji navrhnout optimální řešení než moji starší a daleko zkušenější kolegové.
Nyní jsem ve věku kdy už na to hraní nemám moc času. Nicméně se k tomu čas od času nostalgicky rád vracím. Nejsem moc fanda tableto-mobilnich her-(stahnete demo a pak si platíte nákupy ve hře a vedete účet) to neni můj šálek kávy.
Mám rád tu mechaniku, kdy vložíte disk do CD-ROMky a hra jede..jsem prostě klasik. O tom že hraní zlepšuje postřeh a jine kogni funkce není pochyb.
Hry a konzole mám odložený. Jednou až se dožiju důchodu si zase zavzpomínam a potrapim mozkové buňky :)))
A abych to nějak zajímavě ukončil: v pubertě jsem se na bajku pri sjezdu pěkně polámal včetně rukou a prstů. Při rehabilitacích mi doktor sam doporučil jestli nemám náhodou PlayStation, že mám pravidelně hrát abych rozchodil prsty. Samozřejmě že jsem to pravidelně dodržoval někdy i více :D jednak mi to zkrátilo léčbu a samozřejmě to i bavilo. Rodiče byli u toho takže nemohli nic namítat. Prsty dnes pořád ohnu nahoru vic než je zdravo ale ruce fungují ;)
Vše užívejte s mírou! Krom těch špatných věci samozřejmě..
Já sem začínal na tom samim
Líbí se mi tvůj střízlivý pohled na problematiku ale musím konstatovat že nic není špatná věc. Vše se dá užívat s mírou včetně drog, přeji hezký den :)
Skvělé video! Osobně sám na sobě pociťuji změny v přemýšlení za pochodu, lepší prostorovou orientaci, lepší a rychlejší hledání problémů. Ale zároveň si sám připadám závislý, prosedím u PC klidně i celý den, rád bych se toho zbavil, jenomže mě dost teď nic nemotivuje v mém okolí, aby se tak stalo. Nějak mě nic mimo PC nezaujalo natolik, abych tomu dal větší prioritu. Plus když k tomu přičtu momentální situaci mezi lidmi, politikou, tak se mi ani moc nechce. U her mám pocit, že nemusím vnímat takové problémy a mohu se takto odreagovat. Jenom tím ztrácím postupně i schopnost se vyjadřovat a komunikovat s kolegy v práci, lidmi, kamarády... A pak mi připadá, že nikam nezapadám. Možná je to jenom v mé hlavě, nebo skutečně už nevím, co dělat. Nevím sám, zda to mám dát za vinu hrám, nebo sobě samému. (ROZHODNĚ SE JEDNÁ POUZE O MůJ NÁZOR!).
Líp bych to sám nenapsal 🙂
Já hrál po celou svoji školní docházku velmi aktivně Counter-Strike. Býval jsem svého času nejlepší hráč na LAN pařbách, které jsme pravidelně pořádali. Dopady vnímám akorát pozitivní. Zlepšil se mi určitě postřeh, prostorová paměť a jako vedlejší pozitiva jsou, že jsem poznal novou partu lidí a začal hrát airsoft, čili se velmi aktivně pohybovat a setrvávám u něj již 24 let. S tím je provázaný i vztah k přírodě a tramping ( to začalo celovíkendovým trávením času v přírodě). Čili sečteno a podtrženo jenom samá pozitiva.
Ahoj Jirko! Děkuji Vám.
Již nějakou dobu Vás sleduji (vlastně ne moc dlouho, ale už jsem toho viděla hodně) a moc Vám děkuji za toto video. Jakožto mileniál (konec roku 90) s vlastně již pubertálním synem jsem prostě nadšená. Sama samozřejmě hraji hry (když teda stíhám), ale na postřehu založený věci mi nikdy nešly. Nevím, zda je to vinou ADHD nebo overall nešikovností, vždy jsem preferovala strategie (ideálně tahové). Co se objevil AoE2. I kdyý, pravda je, že ty nácky ve Wolfensteinovi jsem na školním kroužku počítačů teda taky střílela.
No, teď, jako zaloužilá matka téměř dvanáctiletýho syna musím občas zakročit. Dost nerada. Takovej ten pocit kognitivní disonance vobčas.
Líbí se mi, že jste pojmenoval jasný rozdíl v úrovních her, vytyčil jasné klady (byť se mě ty nejzřetelnější netýkají) a zároveň zmínil rizika. Pecka!
Díky za vysvětlení této věci.Ja hraju hry opravdu často,a největší pozitiva to má pro mě na angličtinu.Lepši slovní zásoba a výslovnost.
Super video v roce 2018 jsem na tohle téma psal Bc. Práci a musím říct že jsme dospěl k dost podobným závěrům jen bych ještě chtěl zmínit nebezpečí lootboxů a mikrotransakcí ve hrách které nejen mohou způsobovat finanční problémy ale na mozek působí podobně jako výherní automaty nebo hazardní hry. Je to defakto taková moderní online ruleta
Geniální video. Hry už několik let nehraju. Nemám na to čas. Na druhou stranu jsem hrával, jak zběsilej. Hry jsou super...
Já jsem hokejový brankář, a třeba hraní NHL jako golman, mě naučilo mít rychlejší reflexe a pohyblivost!
Jinak, supr videjko
Hraní mi zničilo jeden vztah, málem zničilo i ten druhý ve kterém už figurují i děti. Byl jsem skutečně brutálně závislý, z dnešního pohledu opravdu sebedestruktivně. Trpím skutečným ADHD (ne jak teď každý druhý tvrdí), od mala mám obrovský problém s vnímáním reality, soustředěním a managováním komplexnějších věcí - u her ne, proto jsem k nim tak hrozně moc utíkal.
Časem se to nakonec zlepšilo a kompe jsem (i díky svojí ženě) prodal. Neskutečně mi to pomohlo.
Nicméně - díky hraní jsem se doopravdy naučil spoustu věcí, poznal jsem nejlepšího přítele, naučil se anglicky jak nikdy, udržel si a rozvinul kreativitu a hlavně jsem objevil touhu po poznání a kouzlo otázky “a proč?”. Gaming mi trochu otevřel oči a donutil mě přemýšlet nad rámec mýho života a mě samotnýho, celkem mě to rozvinulo.
Kdybych prostě nebyl závislák, tak mi to hodně dalo. Ale to je tak se vším, všeho moc škodí.
obvykle na youtube nekoukám ale tvá tvorba je perfektní po všech stránkách
Teď je mi 23, ale jako teenager jsem hrál dost intenzivně, hlavně LOL s tím, že jsem zároveň sledoval videa či TV + dohledával info o soupeřích a od doby, kdy mám řidičák, tak jsem si všiml, že v porovnání s rodiči si při vypjatějších situacích na silnici jsem schopen zachovat si větší přehled a soudnost, srovnatelnou s několika násobně zkušenějšími řídící, což je zkušenost, kterou jsem získal při dělení pozornosti mezi více médií, takže souhlasím se studií, i když se typově jedná o jinou hru, a i když už aktivně nehraju tak mi návyky zůstali.
Video naprosto super
Miluji tvoji tvorbu. Myslím si, že by se o tomto tématu mělo mnohem více mluvit!
Diky hrani her jsem ziskal pozitivni vztah k IT kde ted uspesne jiz pracuji nekolik let. Hry jsou jak ohen, dobry sluha, spatny pan. Diky za video.
Miluju Portal a strašně mě mrzí, že jsem se k takovým hrám nedostala jako mladší. Protože to neskutečně rozvíjí schopnost řešit problémy. :) Díky za všechna kvalitní videa!
Skvělé video. Osobně mi také vadí, že mezi lidmi panuje představa o zabijácích, co hrají hry. Neříkám, že hraní her je "zdravé", ale určitě není vyloženě škodlivé. Mě osobně pomohly hry zlepšit anglický jazyk i vnímání svého okolí. Všímám si vícero věcí nejen kolem sebe v běžném životě, ale dle mého mi pomohly i za volantem. Mnohdy mám reakce na okolní vlivy během jízdy mnohem rychlejší než mnozí spolucestující, co jsou v autě se mnou.
Skvělý obsah! v pubertě a dětsví jsem byl velký hráč a závislák :) ... vzhledem k dopaminu a následné "demotivaci" však už delší dobu záměrně nic nehraju :)
Díky za video. Z mé zkušenosti mohu říct, že jsem se naučil velmi dobře řídít auta díky simulátoru Assetto corsa. Mám to potvrzené od profíka, kde jsem absolvoval kurz závodní jízdy s reálným autem a na první pokus jsem dostal hodnocení 8/10 :-)
Dejte tomu klukovi like a odběr, zaslouží si to.
nás to nic nestojí, ale jeho videa mají smysl a je potřeba to dostat do povědomí co nejvíc lidí :)
hold my beer :D
Hrál jsem 10 let českou ligu ve Vietcongu a pak jsem hrál 6 let CSko (teď už hraju jen příležitostně a spíš kvůli přátelům, než kvůli hře) a pamatuju si, jak mě starší brácha pozval na airsoftovou akci, kde jsme v lese hráli 10 na 10 na vlajky. Nikdy předtím jsem airsoftku nedržel v ruce a ostatní byli parta, která chodila hrát pravidelně. Odnesl jsem nejvíc vlajek, měl jsem nejvíc "killů" i nejméně zásahů. A musím říct, že to opravdu bylo díky těm hrám, spíš kvůli té první (Vietcong je v podstatě FPS v prostředí džungle/lesa). Měl jsem opravdu přehled, kde kdo je a dokonce i ty reakce lidí v nějakejch situacích byly vlastně stejný, jako v těch hrách a vlastně se nikdy nestalo, že by mě někdo nečím překvapil.
Ahoj, asi jsem jeden z mála s touto kombinací, ale hraju FPS hry a při tom dělám kickbox. Od té doby, co hraní věnuju více času (kickboxu pořád) stejně, tak se mi zlepšily reakce právě i v něm.
Hraní počítačových her mi pozitivně ovlivnilo život už od mého raného věku. Díky Counterstrike AMXX modu jsem se již v 7 letech začal zajímat o programování a učit se základy. Dnes mi toto zájem přináší finanční výhody a živí mě to.
Výborný video! Sama se často potýkám s vysvětlováním pozitivního dopadu PC her na paměť, logický schopnosti atd. (Jsem i vášnivý deskovkář a je je zajímavé, že tam o tomhle pozitivním vlivu nikdo nepochybuje a ty debaty nejsou zdaleka tak náročné.) Často uvádím příklad právě Portalu (což je super, že zaznělo i tady), Witnessu, FEZu nebo pak obecně adventur. Brácha je zase vášnivý LOLkař a zároveň tenista na vysoký úrovni a má díky tomu LoLku pravě mnohem větší postřeh a rychle vyhodnocuje tu situaci na kurtu.
No je to zkrátka fascinující a doufám, že se diskurz ohledně PC her změní více do pozitivna. I když třeba ta závislost je určitě velký problém.
Díky za video!
Jak víš, že má ty reakce díky lolku? Co když má dobré reakce v lolku právě díky tomu tenisu? :) Myslím, že to bude fungovat i obráceně, jelikož je to také hra, která nutí člověka se zlepšovat díky dopaminu po výhře, nebo povedeném podání.
@@schulinkoulle to je pravda. Asi to působí spolu synergicky :))
Vynikající video. Děkuji. Sám hraju hry a trávím u PC prakticky všechen volný čas - u mě je to už dlouho z donucení, mám roztroušenou sklerózu a zdraví mi toho moc nedovolí, dřív jsem byl hodně sportovně i jinak aktivní. Vždy jsem rád hrál hry na PC a nikdy jsem nepozoroval sám na sobě jakýkoliv vliv.
pozitiva že můžu trávit čas na dálku se svými vrstevníky a zabavím se, negativa že to někdy hraju až moc a nadávání 🙃
Úžasné video myslím si že se o tomto tématu nemluví ani zdaleka dostatečně a ano i já hraju hry a vnímám pozitiva a díky tomuto videu jsem si uvědomil i to negativum že díky hraní her mám tu větší toleranci k dopaminu a mám třeba větší problém se radovat z úspěchu díky za úžasné video.
Sám také hraju hry a dokážu říct ze to je moje součást života bez her bych neuměl tolik anglicky a neuměl bych vnímat nějaké určité problémy a také dokážu zapomenout na problémem z reálného života
Jediné co ze školy z angličtiny umím jsou věci typu mluvnické kategorie he she is atd. Jinak většinu slov znám z her
Jojo, hry mi taky pomáhají vynořit se z depresí a jenom se soustředit na to, aby vše co se jen pohne zemřelo. Ne, nebojte jsem úplně normální.
Ahoj Jirko, další naprosto skvělé video od Tebe.
Za mlada (cca 20) jsem hrál jak o život a nyní (40+) jsem se k tomu trochu vrátil. A mj. balancuji na hranici těch 3 negativních aspektů, které zmiňuješ...
K těm pozitivům - celkem jasně pozoruji určité přínosy hraní: postřeh, orientace v prostoru, odolnost vůči stresu a úzkosti, motorické schopnosti, soustředění, strategické myšlení a plánování a dokonce i manažerské schopnosti (vedení lidí)...
Výčet se týká 2 her, kterým jsem nedávno věnoval více času - jedna střílečka typu sniper a druhá strategická v týmu dalších hráčů proti jiným týmům.
Ale zachytil jsem i jedno negativum - i když jsem si u té střílečky vypnul efekt "krev", stejně jsem si po čase ve své hlavě opakovaně všiml myšlenek (mimo hru), které výrazně zlehčovaly scénář možné přestřelky v realitě...
Je to trochu děsivé a zde je myslím jeden z možných vážných negativních efektů zejména na mládež. Tím spíš, jak jsou hry čím dál realističtější.
Po čase se vnitřně vnímaná hranice mezi hrou a realitou může asi značně ztenčovat. Opět určitě hlavně pro mladé.
Ještě jednou moc díky za skvělé rozebrání plusů a mínusů. Máš úžasný styl předávání skvěle zpracovaných informací.
Parádní video i celý kanál! Doufám, že tvoji skvělou práci ocení v budoucnu mnohem víc lidí, než je tomu teď 🙂
Díky hraní počítačových her (a to jsem rozhodně neměl takové pochopení okolí, jaké mají hráči dnes - jsem ročník 1978 a hraju od svých cca 8 let) mám dobrou prostorovou představivost a rychlé reakce při řízení auta. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že jsem v krizové situaci jednal instinktivně a správně. V okolí pozoruji, že herní odpůrci tyto schopnosti nemají (jasně, jsou dobří zase v něčem jiném, to určitě nelze popřít). Navíc zrovna co se toho řízení týče - díky hrám typu GTA jsem nikdy neměl potřebu blbnout s autem ve skutečném světě. Docela bohatě mi stačí ten virtuální. A to si myslím, že by potřebovalo mnohem víc lidí.
EXCELENTNÍ VIDEO! Určitě ho zkusím pustit třeba tátovi, aby konečně pochopil co a jak :D . Mamce nemusím, ta hraje Minecraft a quizy na mobilu 😆. Nicméně je fakt vidět že jsi novinář, že nekecáš, jelikož kvalita informací z tvých videí je přesně to, co se mi na tvém kanálu tak líbí ;) . Například jsi udělal podobné téma jako Indian, ale pojal jsi to zase jinak , což je super! :D .A k těm videohrám, tak pozitivum je u mě třeba ta reakční doba, prostorová orientace , tu mám ale dobrou odjakživa, a asi speciálně u Snowrunneru trpělivost :D 😆. A negativa, asi občas blbá nálada když prohrávám anebo , že jsem kvůli nim občas líný, ale už jsem to vyvážil :D. No nic, jen tak dál Jirko! ;D
Perfektní rozbor. Sám hraji PC hry již spoustu let, ale s věkem si uvědomuji, že jsou věci, které jsou důležitější a to je podle mě i to hlavní. Dokázat oddělit herní svět od reality a držet se priorit. Konkrétně u mě to býval problém vymanit se z kolektivu. Hrál jsem většinou online hry, kde jsem hrál a komunikoval s ostatními hráči. Samozřejmě mělo to negativa, ale i pozitiva. Třeba zlepšení kolektivního myšlení a kooperace kvůli dosažení daných cílů.
Řekl bych že to je asi jako cokoli jiného závislé na mentální "vyzrálosti" jednotlivce. Tím myslím jak je schopen vyhodnotit rozdíl mezi realitou a virtuálním světem. Pokud v tomto jedinec nemá úplně "jasno" potom rozhodně nelze vyloučit možnost negativního dopadu na jeho uvažování a počínání. Je to podobné jako by 10 leté dítě koukalo na porno. Zde v těchto oblastech bohužel možnosti techniky silně převyšují nad regulací obsahu pro určité věkové skupiny. Je to hezky vidět i v dokumentu "V síti". Zde by opravdu měla dnešní technologie být lépe využita, tedy filtrovatelná a neservírovat dětem vše jako na zlatém podnose. Dříve stačilo děti zahnat od TV ve vhodnou hodinu a bylo po problému. Dnes by toto měla lépe ošetřit technologie. Otázkou potom zůstává na kolik toto tvůrcům obsahu vlastně hraje do karet že jsou jejich produkty dostupné takříkajíc "bez limitu". Na druhou stranu rozhodně mohu potvrdit že hraní her zlepšuje paměť, zvyšuje postřeh a zkracuje reakční dobu při řešení problému. Ale také jednoznačně tvrdím že všeho moc škodí. Dnešní děti jsou toho jasným důkazem. 90% má 3/4 dne v ruce mobil nebo tablet, případně sedí u PC a sleduje UA-camry. Hry obecně neberu jako "sport" ale jako jakýsi "tréning" řekněme. Mozek je v podstatě biologická paměť a procesor zároveň který má ale zároveň prvek "učit se". Právě v tomto směru si myslím že by bylo vhodné a výhodné využít strojového učení k filtraci obsahu. Jsem zastáncem toho že všechno jde, ale musí být vůle něco udělat a změnit.
Pěkné. Jestli má smysl reagovat ještě s takovouto latencí, pak bych možná zauvažoval nad časem, stráveným hraním a sociálními schopnostmi. Protože tam, jak se obávám, je korelace negativní. Každodenní hraní (a kupodivu i mezilidský kontakt přes obrazovku) po jisté době přináší silné oploštění těchto schopností. Tedy určitě bych nechal nějaký čas vyhrazený na tréning prostorové orientace, rychlosti reakce či paměti, ale běžný mezilidský kontakt je pro zdravý vývoj mozku a udržování jeho funkcí nezbytný. Totéž i pobyt v přírodě ... (viz kognitivní funkce rostlin, jejich působení na duševní funkce... tuším, že o tom, vyšla kniha Vědomí rostlin.) Zkrátka je potřeba vyvažovat.
Hraní her mě dostalo na slušnou úroveň angličtiny, díky který mám dnes kvalitní zaměstnání 😊💪
Obrovská pravda která ve videu nezazněla. Videohry mi daly o dost větší základ angličtiny než základní škola :D.
Tohle pošlu mámě. Super tvorba!!!👏👑
Super video..
No já se díky WoWku naučil líp anglicky jak ve škole tenkrát :D
já jsem se anglicky naučil z minecraftu 🤣
Tak přesně takový video jsem dneska potřeboval vidět - z dobrých vlastností spojených s hraním toho na sobě moc nepozoruju, za to ty negativní pozoruju všechny tři 😕 Jednu z nich omezuju a to není nic jinýho než hraní i přes vlastní potřeby. Jasně, když mám hlad řeknu si dobrý, ještě tenhle quest a půjdu se najíst, nebo nejčastější: jsem unavenej ale tohle potřebuju dojet tak nejdu spát.... Takže díky za video, dost pomohlo👌
První video, co jsem u tebe viděla, suprově zpracované! Dávám like a odběr :)
Hodně pěkně udělaný video ukazující obě strany, v něčem může hraní pomoc, v něčem může uškodit - jako vlastně všechno to má dvě strany. Pořád mi přijde že až moc lidí hry vnímá jako záležitost pro "10 letý děti", i když herní průmysl je větší než filmy/knížky a lecjaký sport dohromady.
Jirko, užasný video, spousta důležitých informací, a na editu jsi se dal záležet, +rep. Hry hraju každý den, ale jen abych si odpočinul od práce, můžu ale říct že mám díky her lepší reflexe, protože jsem už od mala hrál FPSka, jako třeba Quake, Unreal Tournament nebo třeba Half Life, dneska se spíše zaměřuju na příběhový hry, jako Mass Effect, Zaklínač, Bioshock, užasný hry s užasným příběhem, a ještě do toho samozřejmě je Corona, všude po světě byl Lockdown, lidi byli doma a potřebovali se nějak zabavit (taktéž se začal těžit bitcoin takže všechny výkonný grafiky jsou pryč) ale to je vedlejší.. Takčitak, doufám že se tohle video dostane k spousta lidem co mají pořad negativní názor na videohry a říkají jen "videhry špatný bla bla bla"
Hrát hry úplně každý den ale rozhodně ideální není, ten vliv na dopamin je taky obrovský a to pozitivum v reflexech krásně vykompenzuje.
S hrama jsem začal hned v devadesátých letech a spolu s Legem to byly dvě zásadní hračky, který mě ovlivnily na celý život. Naučil jsem se na nich dobře anglicky a mám díky nim rád počítače. Akorát teď na ně není moc času - když už je, stavím lego.
A taky je možná dobrý dodat, že jsem hraním trávil celkem rozumné množství času: 1-2h denně, o víkendu víc, ale málokdy celý víkend.
Přesně tu českou reportáž, kterou jsi ukazoval na začátku, si pamatuji, jako by to bylo včera. Jde mi z toho hlava kolem i dnes. Obecně v době před +- 10 lety nebylo o hrách v médiích vysíláno nic moc pozitivního. V poslední době si však všímám lehkého posunu a trošku méně agresivně negativního přístupu ke hrám skrze média. Opět velmi zajímavé video. Dobrá práce!
Narazil jsem na Vás včera a smekám před vámi. Máte super zpracovaný obsah a veliké charisma.Těším se na Váš posun, budu držet palce.
Tvoje videa jsou pořád lepší a lepší! Těším se, co vydáš příště
Já tedy sám za sebe musím říct, že hraju od svých asi 6 let (je mi 23). Jako malému mi mamka pouštěla hry, které nebyly násilné a byly o postřehu. To si mi v budoucnu hodně vyplatilo ve "sportovní kariéře", kdy jsem jako brankář měl opravdu výborné reflexy. Postupem času jsem si samozřejmě oblíbil hry jako GTA, Need for Speed Counter strike a jiné klasiky a vždy mi všichni z rodiny říkali, ať to nehraju, že je to blbost a jenom mi to žere čas. Ale já se například díky hrám (mi mo jiné) naučil velice dobře cizí jazyky a doteď toho využívám.
Postupem času jsem ale zjistil, že mi to žere opravdu moc času, kdy jsem měl na hře například nahraných 1000+ za rok. Takže jsem změnil žánr her na strategické a omezil čas, který trávím u PC. Hraním strategických her mě zase významně prospělo a zlepšilo mi schopnosti vedení a díky tomu teď v práci vedu tým asi 40 lidí a vše funguje.
Obecně bych řekl, že hraním her se mi některé věci a schopnosti v životě zlepšily (jak jsi zmiňoval třeba reflexy) vedení a managmentské schopnosti, přemýšlet dopředu, plánování, strategie atd..
Zároveň bych dodal, že mi to zebralo hodně hodin života, které bych teď zpětně využil jinak. Ovšem nelituju ani jedné minuty!!
Každopádně skvělé video, kvalitně zpracované přeji hodně úspěchu do budoucna!!!
Čudujem sa že som ťa doteraz nevidel, a takisto sa čudujem že máš iba 82k odberov. Dávam odber, super kontent
Za mě si myslím že hry a to jaký kolik jsou super díky větším reflexům a dalšímu vnímání jak samotné hry tak i okolního prostředí, já sám hraji hry a pozoruji na sobě rychlejší reflexi a lepší řešení jiných situací jak v reálném světě tak i ve hře. Za mě je toto velmi poučné a dobře vysvětlena video a jsem rád že jsem ho viděl :)
Skvelá tvorba
Dobrý den, moc Vám tímto děkuji za Vaše úžasná videa. Dnes jsem si potvrdil, že byla opravdu dobrá volba si dát odběr Vašeho kanálu a zapnout si zvoneček. 😉👍🏻
Ještě jednou Vám moc děkuji a těším na Vaše další videa. ✌️😉
Post scriptum:
Držím Vám palce, opatrujte se. 🙂✊
Lepsi sednout ke gamese, postrilet par nepratel a jit spat - nez vzit gun a vyrazit na ulici 😉
Už jsi někdy zkusil vzít gun a vyrazit s ním do ulic, že to dokážeš říct s takovou jistotou :D
@@peterkoo1297 Hele, zatim ne, ale hned zitra to napravim 😉
@@JakubZahorik tak pak napiš jestli je lepší sedět u gamesky
Úžasné video Jirko. Tvůj kanál opravdu jak jeden velký naučný dokument. Moje vjemy ohledně her: Jako hráč karetních, postřehových, strategických a hlavně FPS mohu potvrdit, že mám opravdu velmi dobře zlepšenou pamět na obrazy, matematické kombinace, či číselné řady a nízkou reakční dobu či vypočítávaní balistiky hodu (např.jsem byl schopen chytit i dva padající hrnky z kuchyňské linky jednou rukou díky trénovaným reflexům). A ta úroveň dopaminu bohužel vážný problém z delšího hlediska.
já hraju strategie+ střílečky a fps hry a myslím si že díky hrám se umím rychleji rozhodovat a rychleji umím něco vymyslet než ostatní
Ale hovorí sa, že "práca chvatná, málo platná". To, že sa rýchlo pre niečo rozhodneš neznamená, že sa rozhodneš dobre a správne. Pomaly ďalej zájdeš.
Jsi borec👍👍👍, vždycky pobavíš
Já díky jedný hře na PC umím hodně zeměpis,a umím nejlíp anglicky ve třídě
Já zase vyjmenovat každý tank z druhý světový
To já ze první, druhé studené války. Ale nejvíce se zajímám o německou techniku letectví, námořnictvo, tanky a dělostřelectvo. Ale pokud nechceš bít historyk tak to je k prdu ale je to zábava. Ps já se jmenuji také Marek
@@pankosticka9561 napsal jsem protebe reakci
@@marekklingr1463 já se zajímám o italský tanky z ww2 a trochu o francouzský
@@marekklingr1463 a ty chceš být historik ?
Podle mě je hraní her lepší pro zlepšení smyslů ale má to i nevýhody jako například to že když si zvykneš ve hrách na rychlé reakce i když se tam pohne třeba jen 1 pixel na monitoru, tak tě potom jen někdo chce poplácat po zádech a ty místo toho abys nic nedělal se rychle otočíš a odskočíš od něj ale jinak je to podle mě dobrý tréonvat si smysli a vnímání reality
Četla jsem, že člověk, který hraje hry kde je potřeba řešit více věcí zároveň a rychle se rozhodovat může mít dobré předpoklady stát se Řídícím letového provozu.
Super video. A jako hráč mohu vše jen potvrdit. Problematika toho jaký má vliv her na člověka by se v dnešní době měla určitě probírat mnohem častěji a mnohem více do hloubky. Především negativní dopady by se neměli škatulkovat ale podrobně rozebrat a představit, aby si každý z nás "hráčů" uvědomil, že je to jen hra a že jí mnohdy přikládáme až příliš velkou váhu.
Super video ale zapomněl si dodat že tě hry naučí i třeba tu historii a budeš mít nějake ty znalosti v životě :D
hru co by mě naučila historii jsem teda fakt nehrál :D Angličtinu jo ale historii fakt vůbec. Zrovna v tomhle ohledu si myslím že o dost líp funguje youtube :DD
@@rekingstvedward7932 zkus i jiny hry, nebud jen u fortnitu
@@fildazajda obecně hry už moc nehraju, Fortnite jsem zapl naposledy před 4 lety
Naozaj výborne a kvalitné video 💪 LIKE. Ešte by som spomenul pri hraní ,,akčných" hier aktiváciu systému ,,boj, útek, stuhnutie" ktoré bez následného uvoľnenia hromadia energiu v tele práve na tieto veci, ktoré sú nám z prírody prirodzene a ktoré nás majú za úlohu ochrániť. Čiže skombinovať to s vecami, ktoré tomu zabránia cvičenie, špeciálne dýchanie, otužovanie (akútny stres a mnoho ďalšieho... Každý si vyberie to svoje...), ktorý nahromadenú energiu uvoľní a tak zabráni možným zdravotným problémom (autoimunita, panice attaky a pod...) Inak som veľký fanúšik hrania hier presne kvôli rozvíjaniu presne veci, ktoré si spomenul.
Prajem ti čo najviac spokojných odberateľov 💪😁 to čo robíš má zmysel
Pred pár rokmi som začal tvrdiť že dôchodci by mali mať vlastnú e-sports ligu a mali by sme ich to naučiť.
Tak 80% mozno ale tych 20% vymysleli a vyrobili naprogramovali tie hry ktoré hráš mám 60 a programujej tie hry😀😀😀,nezabudni že ti dôchodcovia vymysleli počítače mobily tablety lcd techniku😀čo vymysleli generácie posledných 20 rokov?no nič .všetko už veci vymyslené .
@@markyzdesade202 To že už je vše vymyšlené tvrdili i někdy kolem roku 1900 😁😁😁
@@eduardtaborsky8105 jasné že 60-70% dôchodcov sú mimo týchto veci
Do druhaku na střední jsem hrál hodně, na základce wot... troufám si říct že jsem si těmi roky nervů, hysterických záchvatů, zkrátil život. Hrál jsem to s kamarádem a bylo to skoro jedno. Člověk se nervoval stejně. Za pár let mě to přestalo bavit ale hrál jsem to, protože jsem chtěl zkusit další tanky... ze dne na den jsem přešel do realistických bittev ve war thunderu a tam jsme to hráli i v 5 lidech. To bylo skvělé, čím víc lidí, tím míň šlo o hru. Pak chodily aktualizace a hra se měnila a všichni toho nechali najednou. Jeden začal programovat, jiný bike, já box, jiný kulturista amater... ale s mnoha těmi lidmi jsem se setkal na hře přes discord. Seznamil nas 1 kluk. Od té doby se ještě s některými bavím. S tim co nas dal dohromady, furt už od mala a přitom, když se zamyslím... už jsme půl dekády po střední. Ty hry sehrály silnou roli v dětství. Bylo to téma ve škole, a kdo hrál, měl pozitivní socialní status a pevné místo v diskusním kroužku o přestávce. Vzpomímám na ty časy rád. Dnes když se s tím jediným hlavním kamošem přes hry sejdem, tak občas zahrajem nějaké staré pecky jako flat out 1. Sám bych už hrát ani nechtěl. A stejně se tak sejdem 2x ročně a stačí to. Po 2 hodinách už nás to nebaví ale ty 2 hodiny jsou dobré hodiny.
Rád jsem se vyjádřil a zavzpomínal na časy u pc a objektivně ty reakce ve flat outu. Stačí 20 min a zlepší se člověk jak ďas.
Ať se daří Jirko a nezaprodej se. Takové si lidi nepamatují.
Čichám, čichám kvalitní kontent👃😏...!
Dobrý čuch 😅
Děkuji ti za tvá videa, která jsou kvalitní a poučná.
kvôli hram som viac sebavedomy
Já hraji FPS hry a má pozornost je výborná, sice mám mizernou pamamět. Však zvládnu se vyhýbat tolika částmi těla tak neobyčejným překážkám. A když jsme u toho, zapomněl jsi na to, že při hraní FPS her se nezhoršují oči, ale naopak. Však když jdete z oční kliniky a máte prokapány oči, není zrovna dobrý nápad jej vystavovat televizi, nebo hrám.
hry su zivot
čáááu
Matko
maťo ma malu cicinu
28 btw
Skvělé video. Co můžu říct za sebe, tak se mi vylepšily reflexy a hlavně přesnost s myší u počítače, což je velmi užitečné . FPS hry Teda nehraju. Asi největší problém s hrami vidím mít kvalitní monitor, protože jinak vám vaše oči fakt nepoděkují a druhak zvážit, jestli daná hra stojí za věnovaný čas. Hlavně u her s cílem posouvat se v žebříčku co nejvýše. Je sice fajn se posouvat v žebříčku nahoru, ale je to velmi krátkodobá radost a moc vám to do budoucna nedá. Akorát je člověk podrážděný, že se mu nedaří. Mnohem radši mám hry s příběhem, nebo kde se něco svého dá vytvořit. To je vlastně dovednost, která se mi nejvíce vylepšila hraním her kreativita a pracování s 3D prostorem
V detstve som hral velmi často video hry a travil vela casu na PC, rodicia sa to snazili obmedzovat ale nie vzdy ma ustrazili...po par rokoch tohto zivotneho stylu som dostal svoj prvy migrénozny zachvat a nasledovala pol rocna liecba a obmedzenie hranie hier a sedenie za PC na minimum. Týmito zachvatmi a klasickymi migrenami trpi vela "gamerov" a moze pri zachvatoch dojst ak mozgovej mrtvici, takze nie sranda a klasicka bolest hlavy, ale poruchy zraku, trpnutie tela a porucha vnimania sveta okolo seba. Prosim dbajte na pauzy, pitny rezim a na den pauzy od hrania ci prace na PC.
Ja si myslím, ze největší problém u hraní je útěk od reality...ta možnost utéct od "svého mizerného života" a být úspěšný ve virtuálním světě. Člověk pak ztrácí motivaci snažit se svůj skutečný život zlepšit, když si své úspěchy plní v tom virtuálním...
Super video ukazuju rodičům ať to už konečně pochopí děkuju a mas to moc pěkné spracovaný
Nevěděl jsem, že jste novinář, dobrá volba 😊. Já hrál v mládí logistické hry. Rád na ně vzpomínám, ale na praktický život mě nepřipravily. Možná to bylo tím, že jsem si vypnul "katastrofy" a hrál bez rizika. Upřímně, mnohem negativnější vliv na život má podle mého názoru pasivní sledování porna. Upoután na lůžko, se mi kdysi podařilo měsíc v kuse koukat na filmy a úplně se mi změnilo sociální chování. Doslova jsem se divil, proč se nesouloží na ulici. To je opravdu zlé.🥴 Díky za Vaši práci! 🍀🖐🏻
V Beat Saberu jsem si vytrénoval postřeh a rychlost mnohonásobně více, než u fps her.
Silně doporučuji každému!
Hrával jsem hry na konzoli pegasus, čili produkce nintenda a tam opravdu násilí prakticky neexistovalo, pokud člověk nepočítá Duck Hunt se "světelnou pistolí". Když jsem začal být teenager, pořídilo se PC a jedna z prvních her byl... Soldier of Fortune, což byla ikonická FPSka, ve které se zrovna krví a kreacemi co se týče amputací končetin, včetně možnosti "pitvy" ve své době vynikala. Světe div se, odehrál jsem oba díly, pak některé obdobné FPSky a nikdy jsem neměl potřebu někoho zastřelit, znásilnit, probodnout, mučit, týrat nebo vyloupit banku. A nebyly to jen FPSky, byly to i strategie, tu a tam nějaké auto-moto závody, až jsem skončil u onlinovek, kde se muselo taktizovat, číst, zkoumat, počítat a kalkulovat. Následně se přidalo nějaké to mezinárodní kecání a člověk tak nejen musel ovládat jazyk psanou, ale i mluvenou formou. Neodmyslitelná součást je pak i sociální aspekt, díky tomu jsem se seznámil s lidmi, které zbourali některé mé tehdejší předsudky a nebo naopak, zjistil jsem, s kým je lepší se nezahazovat a na koho si dávat pozor. Myslím, že jsem byl nějakou dobu velmi náruživý hráč a opět, když to bylo potřeba, s hraním jsem seknul a začal vydělávat penízky a řešit jiné problémy. V současné době kdybych se nazval hráčem, tak urazím všechny hráče planety, moc mě to neláká, priority jsou jiné, problémy taktéž a nezanedbatelný faktor je, nezpochybnitelný úpadek hraní jako takového, ale to už je jiný příběh.
Aby to ale nevyznělo jen pozitivně, ano, poznal jsem i spoustu velmi závislých a náruživých hráčů, někteří dřív či později vystřízlivěli, někteří v tom jedou pořád. Sám za sebe jsem určitě někdy upřednostnil hru před něčím, co bych v případě "nehraní" pravděpodobně neudělal, ale nešlo o nic zásadního. Někdo zase tvrdil, že v případě školy dochází k zanedbávání studia, to jsem si taky ověřil na sobě. Bylo období, kdy jsem s tím sekl a nehrál, výsledky byly stejné jako v době, kdy jsem hrál víc než hodně, jen jsem ten čas pálil jinde a jinak. Nikdo mě v tom nijak neomezoval, mohl jsem hrát klidně od rána do večera, nebyly žádné kvóty, žádné omezení v případě násilných her a nemyslím si, že bych díky tomu měl nějaký problém.
Ahoj jirko teprve nedávno jsem tě objevil. Videa jsou super, chytrá, a i v krátkém čase velmi objemná. Já hraju hry od střední. Rodiče se báli, abych to nepřehnal. Někdy jsem hrál i 8h pokud jsem měl čas nebo byly prázdniny. Určitě se mi do určité míry zlepšila pozornost. Podle mě za to muže, že jsem hrál závodně pinpongu. Byl jsem dobrý obraný hráč a někdy jsem sám nevěděl jak jsem mohl blokovat tak rychlé míčky co na mě někteří hráči střílely. Tehdy mi to přišlo jako by můj mozek už v hlavě vypočítal přibližný pohyb míčku. Od té doby už moc nehraju ani nesportuji, ale reflexi my zůstali. Takže za mě to muže být kombinace těchto dvou věcí dohromady.
Jirko jedním slovem boží ! Dneska jsem tě objevil, sleduju, odebírám. Někde sem ten koment musel nechat a kde jinde než u videoher 😅 jako zapálený hráč všeho možného (díky tati za soutěživost) tak i já hráč a strašně se mi nelíbí, jak média do lidí cpou stigma, že video hry jsou špatné, takže díky ti za osvětu! Mimochodem negativní je rozhodně závislost, měl jsem problémy s přechodem ze základky na gympl v prospěchu a to nejspíš i z toho, že jsem nebyl zvyklý se tolik učit a prostě jsem svůj volný čas věnoval hrám. Velké pozitivum zase na tom vidím, že jsem poznal spoustu super lidí se stejnými zájmy a pořád zůstávám v kontaktu s kamarády. Abych to shrnul hry tu byli už od nepaměti, akorát se přirozeně vyvýjí a sám sem zvědav, kde tomu bude konec. Nejspíš i mi se dožijeme života ve VR
Předně děkuji za skvělé video a krátce bych řekl, že mou srcovou hrou je Age of Empires II, s tím, že pozuruji, že mě tato hra pomohla k jakési schopnosti priorizovat věci, vědět, co je zrovna potřeba a udělat to, což se mi například přeneslo do práce ve škole. K tomu mě napadá, že mi ta hra postupně pomohla zvládat krizové situace a překonat původní šok z nenadálé situace.
Hraju od děctví. V 16 letech jsem byl celkem fixovanej na MMO, za mě tyto hry jsou nebezpečné z pohledu závislosti. Druhý život... Nicméně ostatní hry mohu jenom chválit, logické zlepšují logiku, akční reflexi. Nicméně pokud děti hrají hry kde je vykreslené nasilí a spoustu krve, věřím že to tomu dítěti může poté případat normálnější v realném životě a je vůči tomu trochu otupělé. Každopadně tyto videa jsou opravdu skvělá a moc rád je pouštím. Snad nedojdou témata :-).
Máš super kontent baví mne to sledovet
Nádherná práce! Objektivně řečeno a vysvětleno. Já sám jsem hráč a vidím na sobě efekty, o kterých jsi mluvil např: orientace v prostoru, logika.... Ale včetně těch negativních jako je ta strávená doba u hraní a preferování her před jinými věcmi (ale ne tak moc že bych nešel s kamarády ven). Slyšel jsem i názor že lidi co hráli v nějakém klanu jako toho co to řídil, tak jejich práce pak byla ředitel atd. Ještě jednou noc chválím video a doufám, že to bude zajímat více lidí tvoje videa.
Já si pamatuju, když jsem poprvé hrál hru s tématikou druhé světové války. Začínal jsem na telefonu se hrou World Conqueror 3, na ní jsem se postupně učil první strategie, ale všechno začalo, když jsem se dostal na kampaň s názvem "Operation Barbarossa" ze začátku jsem si myslel, že to je jen ve hře, ale ten název byl tak originální, že jsem si ho zapamatoval. V průběhu toho jsem sledoval i Countryballs v dabingu od "Fénix Pro Dabing", kde jsem v jedné části slyšel o Operaci Barbarossa i jinde než ve hře. Já měl takový mindblow, že jsem Operaci Barbarossa hledal na internetu, skoukl jsem spoustu mappingů a zjišťoval víc a víc o Druhé Světové. Zašlo to až tak daleko, že předloni v 9. Třídě jsem učil Druhou Světovou místo učitele. Hrál jsem tyto hry a hodně jsem se zlepšoval ve strategiích. Dnes těchto strategií dokážu využít i v jiných hrách a dokonce i přemýšlím nad strategiemi i v aktuální válce na Ukrajině.
Shrnutí: Kdybych nehrál hry, tak bych se nenaučil tolik o Historii a o Strategiích.
Nevšiml jsem si že by o tom bylo moc slov. Nicméně velice hezky zpracované video. Hry hraju snad jako skoro každý v dnešní době. Positivní vlivy - orientace pohybu, prostoru, reakce. Je toho dost. Negativní - nižší mobilita, závislost, resistence dopaminu (míň pocitu štěstí).
Positivní reakce z videa: sem třeba myslel, že závislý jedinci jsou fakt takový ty mega nerdi. Dle těch specifikací které si podal můžu říct že jsem zavislej taky 😅🤣